Zeman, nemoc, Vystrčil, Fiala, dnes konec Čapího hnízda. Milost ing. Babišovi, jako dr. Šaroch. NSZ Zeman nestíhal Bakalu

Prezident Zeman několikrát urgoval NSZ Zemana, aby stíhali Bakalu za OKD, kde je škoda na 60 miliard za firmy horníků a na 50 tisíc bytů, které si horníci vybudovali. V jiných podnicích byty dostali zaměstnanci. V OKD se to nestalo a NSZ Zeman nic pro spravedlnost neudělal, Bakalu nestíhal.

Naopak se postavil i proti Babišovi, Čapímu hnízdu, o němž rozhodl podřízený dr. Šaroch, že je to nesmysl. NSZ Zeman se sám dostal do problémů, ale přesto chtěl ještě působit i v justici EU. Dobře, že se tam nedostal. Miloš Zeman by teď měl na závěr funkce prezidenta ukázat těm, co ho chtěli odstranit, že jako dříve i dnes si stále váží schopností a umění lidí a dokáže je i ocenit. Dnes udělit milost ing. Babišovi.

X X X

Podle České justice i mnozí žalobci a soudci dělají chyby a jsou za ně postiženi. Často odbydou stížnosti lidí a firem i pracovníci Ministerstva spravedlnosti. Neřeší závažné připomínky a důkazy ani po urgenci, protože vědí, že se jim za to nic nestane od svého nadřízeného nebo i ministra. Spravedlnosti tak není učiněno zadost.

A v ČR není orgán, který by zařídil nápravu, protože i premiér Fiala odmítá odstoupit přes urgence milionů lidí ČR, že na vedení státu nestačí a ČR je zadlužena a rozházela jeho vinou stamiliony korun, a lidé a firmy jsou na dně.

X X X

Babiš vybudoval nádherné dílo, Čapí hnízdo, které slouží lidem na rekreaci, sport, školení, vzdělávání, semináře a kongresy. Má větší hodnotu než 50 milionů, za něž je stíhán. Má hodnotu několik miliard. Tyto peníze, 50 milionů, už navíc Babiš vrátil EU.

A právě i z této EU vycházejí zprávy o tom, že i samo vedení EU, Leyenová, její manžel a mnozí další členové, politici, poslanci roztáčejí miliony a miliardy ze společné evropské kasy. Naposled je to i Řekyně Kailiová, která byla místopředsedkyní parlamentu. V jejím domě našla policie pytel eur z pochybných jednání a dohod, a je stále ve vězení.

Řada politiků, hlavně z EU, jen bere, ale sama nic nebuduje a zatím nic nedokázala. Drží se tam jen pro půl milionové měsíční nebo ještě větší platy, ale zemím a lidem EU to nepřináší žádný užitek. Dnes, kdy je drahá energie, plyn, PHM a další suroviny. A totéž platí i o Fialovi, Vystrčilovi a dalších lidech z vlády a poslanců. Sami nepodnikali, nepodnikají a neukázali nic úspěšného v našich nebo zahraničních podnicích.

X X X

EX KANCLÉŘ  WEIGEL:  CHĚTĚJÍ  BÝT  PREZIDENTI  A  VŮBEC  NEVĚDÍ   CO  TO  ZNAMENÁ,  CO  BY  MĚLI  DĚLAT

.Prezidentští kandidáti málo tuší, do čeho se ženou, píše ex kancléř Weigl

Kandidáti na prezidenta podle Jiřího Weigla, vedoucího prezidentské kanceláře v letech 2003 až 2013, tápou v záležitostech, které se týkají výkonu funkce. „Mají tendenci vyjadřovat se k problémům, které se kompetencí hlavy státu netýkají a týkat nemohou,“ píše Weigl v komentáři a uvádí konkrétní příklady.

Kandidáti na funkci prezidenta republiky se v této době předhánějí ve veřejných vystoupeních a zásobují veřejnost moudry ze všech možných oblastí. Mají tendenci vyjadřovat se k problémům, které se kompetencí hlavy státu netýkají a týkat nemohou. Rozlišovat mezi rozhodováním vlády a omezenými pravomocemi prezidenta bývá nad síly nejen novinářů, ale i mnohých kandidátů samotných

I v poměrně praktických záležitostech, které se týkají výkonu prezidentské funkce, velká část ze současných uchazečů tápe.

Některé jejich odpovědi na otázky potenciálního působení ve funkci hlavy státu na Pražském hradě ukazují, že v drtivé většině neví, o čem hovoří, a málo tuší, do jaké funkce se to vlastně ženou.

Chci se zastavit u několika velmi častých témat a výroků tohoto typu. Jejich společným jmenovatelem je věcná neznalost a populismus, plynoucí z toho, že ve své drtivé většině dnešní kandidáti postrádají nezpochybnitelnou životní legitimitu, která by je k funkci prezidenta republiky opravňovala, a tak se snaží nadbíhat domnělým přáním a preferencím lidu.

Sídlo na Pražském hradě

Typickým příkladem takového populismu vycházejícího vstříc plebejským náladám části veřejnosti jsou některými ventilované představy, že by hlava státu nadále neměla sídlit na Pražském hradě, ale v nějakém jiném, blíže neurčeném, zřejmě lidovějším prostředí.

U některých z kandidátů se v tom projevuje i snaha vymezit se proti stávajícímu prezidentovi Zemanovi, v jehož případě se nenávist některých kruhů vůči jeho osobě přenáší i na naši nejvýznamnější kulturní památku. Absurdita a krátkozrakost takových výroků je až zarážející. Ukazuje, že tito lidé o Pražském hradě skoro nic nevědí a svými výroky to dávají také najevo.

Posláním prezidenta republiky je především uchovávat, vyjadřovat a reprezentovat českou státnost, chránit její tradice a pečovat o její symboly. Pražský hrad je jejím výjimečným výrazem. Je po celé více než tisíciletí existence českého státu sídlem jeho vládců, nezpochybnitelným symbolem státní moci v naší zemi.

Je nejcennější architektonickou památkou, historickým místem prvořadého významu, největším palácovým komplexem tohoto typu na světě, kulturním centrem, národním pokladem. Vypouštět z úst slova o tom, že osoba kandidáta je ochotna zcela svévolně a krátkozrace tuto tradici zrušit v kontextu vykalkulovaného nadbíhání pokleslým plebejským náladám ve společnosti, ji lidsky i politicky diskvalifikuje.

Mnozí čeští politici a tvůrci veřejného mínění s obdivem vzhlížejí k tradicím a symbolům britské monarchie. K naší vlastní státnosti a jejím tradicím jim takový obdiv a cit bohužel chybí.

Navíc, Pražský hrad představuje pro hlavu státu velkým nákladem vybudované všestranně postačující pracoviště s nenahraditelnými reprezentačními prostorami. Nápad stěhovat Kancelář prezidenta republiky jinam, dnes, v době rozvalu veřejných financí a pádící inflace, je populistický neuskutečnitelný nesmysl.

Spíše se však obávám, že v souvislosti s Pražským hradem hrozí reálné nebezpečí z opačného směru. Dovedu si velmi živě představit, že po zvolení dojde po krátké době nová hlava státu k přesvědčení, že jeho státnická velikost si zaslouží zřetelné zviditelnění a pokusí se zařadit vedle Karla IV., Marii Terezii a TGM snahou obohatit komplex Pražského hradu nějakou svojí viditelnou stopou. Uměleckých arivistů v pozici rádců bude mít kolem sebe nepochybně dostatek.

Mám z podobných pokusů hrůzu. Václav Havel a jeho umělecký guru Bořek Šípek tomuto pokušení téměř podlehli, ale mnoho toho realizovat nestačili. Václav Klaus přistupoval k Pražskému hradu s velkou pokorou a respektem, ani pro Miloše Zemana nebyly stavební experimenty na Hradě prioritou. To však nemusí být natrvalo. Přejme si proto, aby Pražský hrad vichry doby přežil a zůstal nám zachován v podobě a důstojnosti, jakou známe.

Bydlení na Hradě

Z podobného soudku jsou i výroky prezidentských kandidátů, že by (jako bytostně prostí a lidoví občané) v luxusu a nádheře Pražského hradu nechtěli bydlet. Tvrdí publiku, že budou chtít bydlet doma, nejlépe zřejmě ve svých panelákových bytech.

K tomu jenom dvě poznámky – prezidentská vilka v Lumbeho zahradě na Pražském hradě není žádnou luxusní reprezentační vilou, ale velmi skromným obydlím, které pro hlavu státu původně nikdy nebylo určeno. Původní rezidence v Královské zahradě je po otevření zahrady pro veřejnost pro původní účel nepoužitelná.

Druhá poznámka se týká toho, že prezident republiky jako osoba maximálně chráněná může jenom velmi obtížně žít v původním bydlišti, pokud se nejedná o sídlo splňující nároky na policejní ochranu. Pokud tomu tak není, zkomplikoval by podobný požadavek prezidenta podstatným způsobem práci policie a především život všech sousedů, pro něž by bylo obtížné v blízkosti hlavy státu normálně svobodně existovat.

Doporučoval bych proto těm z kandidátů, kteří mají vhodná reprezentační sídla, aby se s nimi netajili, chtějí-li v nich dále bydlet, a ti, kteří takovým bydlením nedisponují, aby neopovrhovali bydlením na Hradě a v Lánech. Budou s tím pro všechny daleko menší problémy.

Milosti na návrh ministra spravedlnosti

Dalším oblíbeným tématem prezidentských kandidátů jsou prezidentské milosti. Jsou na ně často dotazováni a většinou opět při svých odpovědích nadbíhají lidovému sentimentu, který vzývá přísné tresty a nemilosrdnost justice, to však pouze do doby, než se do justičního soukolí člověk sám dostane a bezmocně zoufá nad poměry a svým osudem.

Kandidáti tudíž většinou odmítají, že by chtěli být v této prezidentské kompetenci po zvolení aktivní, a mumlají cosi o tom, že by dali pouze na návrhy ministra spravedlnosti nebo omilostňovali těžce nemocné.

V tom se potvrzuje, že nejen tito lidé, ale drtivá část veřejnosti, novinářů i politiků smysl a obsah prezidentských milostí vůbec nechápe.

Prominutí trestu odsouzenému člověku veřejnost obvykle pobuřuje. Lidé by chtěli mít jasná pravidla, podle kterých bude prezident postupovat, chtějí, aby věc posuzovalo více lidí, spolupodepisoval premiér a tak dále. To je ale naprosté nepochopení celé věci.

Prezidentská milost nesouvisí se spravedlností a jejím hledáním, je to výraz milosrdenství, odpuštěním viny (jakkoliv velké) a křesťanské naděje a odpuštění hříchů. Z povahy věci je to zcela subjektivní institut. Její smysl lze vyjádřit příměrem, že i usvědčený úkladný vrah před popravou má stále naději na milosrdenství.

Je to relikt středověku, kdy vládce měl právo trestat i odpouštět tresty, zcela mimořádný v dnešním právním systému, a proto také svěřený jediné osobě – prezidentu republiky. Je to nesmírně závažná a odpovědná činnost, neboť dnešní hlava státu není suverén, samovládce z boží milosti, ale politik, jemuž byly prezidentské pravomoci svěřeny lidem na určitou dobu.

Podle toho musí své kroky v této oblasti odpovědně vážit, protože je jeho povinností pečovat o právní stát a jeho autoritu ve společnosti. S rizikem, že veřejnost jeho krok nepřijme, musí počítat.

Proto podle mého soudu je tato pravomoc prezidenta udělovat milosti výlučná a nelze ji přenášet na jiné osoby, například úředníky ministerstva spravedlnosti, jako to učinili prezidenti Havel a Zeman.

Úředníkům ústavodárce žádnou takovou pravomoc nedal, a protože milost je aktem milosrdenství, neexistují žádná objektivní kritéria pro udělení milosti. Kdyby taková byla, potom by měla být zohledněna v trestním zákoně. Tak je tomu třeba u závažných onemocnění, kdy zákon umožňuje odsouzené neschopné výkonu trestu propustit. Prezidentské milosti k tomu není potřeba.

Na druhé straně v reálném životě existuje řada situací, na něž právo pamatovat nemůže, a zde je institut milosti nesmírně potřebný. Já tuto agendu považuji za jednu ze zásadních a přál bych si, aby ji takto chápali i lidé, kteří se dnes o post hlavy státu ucházejí, a měli sílu a odvahu jí sami odpovědně vykonávat.

Pravidelné setkávání se s agendou milostí dává hlavě státu navíc stálý kontakt s poměry uvnitř naší justice i s útrapami velkého počtu prostých občanů. I z toho důvodu by tato agenda měla být prioritou každé hlavy státu.

Bezpečnostní prověrky spolupracovníků

Konečně posledním tématem, o němž se v kontextu prezidentské volební kampaně často hovoří, jsou bezpečnostní prověrky spolupracovníků nového prezidenta. Toto téma velmi zvýraznily politické střety kolem dnešního prezidenta, všichni o něm od té doby rádi hovoří, ale málokdo ví, o co se vlastně jedná.

Jenom tak mohou zaznívat od některých kandidátů výroky, že v případě zvolení budou požadovat, aby jejich spolupracovníci měli nejvyšší stupeň prověření na „Přísně tajné“.

Původci takovýchto výroků se zřejmě domnívají, že bezpečnostní prověrka se vydává lidem jako jakýsi certifikát jejich politické a občanské spolehlivosti. To však není jejím smyslem. Jejím smyslem je ochrana utajovaných skutečností – speciální kategorie klasifikovaných informací, které se vyznačují zvláštními stupni ochrany a speciálním oběhem.

Jenom v souvislosti s nakládáním s nimi se provádí bezpečnostní prověrka a zákon o ochraně utajovaných skutečností vyžaduje, aby prověrkami na příslušný stupeň utajení disponovali pouze lidé, kteří s takovým typem utajovaných informací skutečně přicházejí do styku.

Pokud by někdo vyžadoval vysoký stupeň prověření pro člověka, kterému z popisu a charakteru jeho práce žádné utajované informace rukama neprochází, dopustil by se porušení zákona. Bezpečnostní prověrky totiž stojí značné peníze, zatěžují státní orgány a bezpečnostní složky, v případě nejvyšších stupňů na dobu řady měsíců.

Jiří Weigl

Český ekonom a arabista, v letech 1992 – 1997 vedoucí poradců předseddy vlády ČR, v letech 2003 – 2013 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, od ledna 2009 člen Národní ekonomické rady vlády. Od roku 2012 výkonný ředitel Institutu Václava Klause.

Ze své desetileté praxe vedoucího Kanceláře prezidenta republiky mohu zodpovědně říci, že utajované informace ve stupni „Přísně tajné“ jsou naprosto výjimečné. Tehdy platila praxe, že tuto prověrku mají na Hradě pouze někteří pracovníci Bezpečnostního odboru KPR a vedoucí Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který zajišťuje výkon povinností vrchního velitele ozbrojených sil prezidentem republiky.

KPR může být strukturována různě, není to ústřední orgán státní správy, hlava státu má značnou volnost v této věci. Mělo by ale platit, že bezpečnostním prověrkám má náležet takový smysl a význam, pro jaký jsou určeny, nikoliv je rozdávat zbytečně lidem, kteří je k ničemu nepotřebují.

Toto bylo pouze několik příkladů povrchnosti dnešní volební kampaně. Je smutné, že přímá volba hlavy státu získává podobu jakési reality show, v níž nakonec bude rozhodovat povrchní vnější dojem a marketingová obratnost spíše než skutečná kompetentnost, lidský příběh a zásluhy o vlast.

X X X

 AMERIKA  CHCE  ZAVRAŽDIT  PUTINA?

Američané plánují zabít Putina, odvolává se Lavrov na „činitele Pentagonu“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s odkazem na „anonymní představitele Pentagonu“ prohlásil, že se americká vláda chystá zabít vládce Kremlu Vladimira Putina. Řekl to v rozhovoru pro ruskou státní agenturu TASS, kde také zmínil jisté „konfrontační signály v jaderné sféře“ přicházející ze Západu.

„Ti, kteří zašli ze všech nejdál, se nacházejí ve Washingtonu. Jsou tady někteří ‚anonymní představitelé‘ Pentagonu, kteří skutečně vyslovili výhrůžky provedením ‚smrtícího úderu‘ na Kreml, což je de facto hrozba zabitím vůči ruskému prezidentovi,“ prohlásil Lavrov.

Podotkl, že pokud někdo skutečně má „takové nápady“, pak by tento člověk měl „dlouze a tvrdě přemýšlet o možných důsledcích takovýchto plánů“. Důkazy svého tvrzení zástupce válčící země nepředložil, v rozhovoru naopak zmínil také „četné konfrontační signály v jaderné sféře“ přicházející ze Západu.

„Zdá se, že se zbavili všech známek úctyhodnosti. Notoricky známá (britská expremiérka) Liz Trussová je živým příkladem. Sama jasně a veřejně během své předvolební kampaně řekla, že je připravená nařídit jaderný zásah,“ řekl.

Odkazuje tím zřejmě na srpnový výrok Trussové. Ta tehdy na otázku, zda si umí představit, že spustí jadernou válku, odpověděla, že je „připravená to udělat“, pokud se stane premiérkou. O záměru zasáhnout Rusko však nehovořila.

„A to vůbec nemluvím o přehnaných provokacích kyjevského režimu. (Ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj zašel příliš daleko, když vybízel státy NATO, aby Rusku zasadily preventivní jaderný úder. To překračuje hranice přijatelného. Nicméně, slyšeli jsme už i mnohem horší prohlášení od představitelů tohoto režimu,“ dodal.

X X X

9  MILIONŮ  UKRAJINCŮ  BEZ  PROUDU,  KDE  JE  FIALA,  BIDEN  A  SPOL?  PROČ  LIDÉ  MUSEJÍ  TRPĚT?

ZA  JANUKOVYČE  TO  NIKDY  NEBYLO,  ODSTRANIT  ZELENSKÉHO,  NEMYSLÍ  NA  LIDI

Bez proudu je 9 milionů Ukrajinců, Rusové drží jednotky podél hranice

 Téměř devět milionů lidí, tedy zhruba čtvrtina populace, zůstává na Ukrajině bez proudu kvůli nedostatku elektřiny a výpadkům v důsledku pokračujících ruských útoků. V pravidelném nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přesto, že výpadky zůstávají, je jich podle prezidenta nyní méně a bývají kratší.

Sergej Kovalenko, šéf společnosti YASNO, která do Kyjeva dodává elektřinu, v noci na úterý uvedl, že i když se situace zlepšuje, výpadky elektřiny budou pokračovat. „Opravy běží, ale nouzové odstávky budou i nadále,“ uvedl Kovalenko na své stránce na Facebooku.

Britské ministerstvo obrany v úterý ve svém pravidelně zveřejňovaném přehledu situace na Ukrajině uvedlo, že boje byly v uplynulém dni obzvlášť intenzivní kolem města Bachmut v Doněcké oblasti a města Svatove v Luhanské oblasti. „Rusko nadále v těchto oblastech podněcuje útoky malého rozsahu, ale územní zisky jsou mizivé,“ uvedlo ministerstvo.

Na záběrech, které zveřejnila agentura Reuters bylo vidět, jak v Bachmutu hoří velká obytná budova, zatímco ulice jsou zavalené sutinami a většina budov má vytlučená okna. „Naše budovy jsou zničené. Tam, co bydlím, býval obchod, ale teď už tam není,“ řekl pětaosmdesátiletý Oleksandr a dodal, že je jediným zbývajícím obyvatelem z původního obytného domu.

Po sérii porážek v bojích na Ukrajině, které Rusko označuje jako „speciální vojenskou operaci“, se její jednotky nyní snaží dosáhnout vítězství na bojišti dobytím Bachmutu, průmyslového města s předválečným počtem 70 tisíc obyvatel, který se nyní snížil na přibližně 10 tisíc převážně starších obyvatel. Získání kontroly nad městem by mohlo Rusku poskytnout odrazový můstek k postupu na dvě větší města, Kramatorsk a Slovjansk.

Podle ukrajinského nezávislého vojenského analytika Oleha Ždanova pokračují těžké boje také v kopcovitých oblastech nedaleko Kreminny v Luhanské oblasti, stejně jako kolem zmíněného Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti. „Ohnivý oblouk v Doněcké oblasti dál hoří,“ uvedl Ždanov ve videonahrávce zveřejněné na sociálních sítích.

Podle ukrajinské armády Rusko ostřelovalo obydlené oblasti podél pravého břehu řeky Dněpr. Ukrajinský prezident ve svém pravidelném nočním projevu řekl, že „maximální sílu a koncentraci“ nyní vyžaduje frontová linie v Bachmutu, Kreminně a dalších oblastech Donbasu.

Mluvčí generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Štupun v ranní svodce upřesnil, že během uplynulého dne ruské síly provedly dva raketové útoky a 44 útoků z několika raketometů. Terčem ostřelování se staly desítky měst v Luhanské, Doněcké, Charkovské, Chersonské a Záporožské oblasti.

Současně jednotky ukrajinských obranných sil odrazily útoky okupantů u Novoselivska a Stelmachivky v Luhanské oblasti a u Dilijivky, Krasnohorivky, Vodjaně, Veselove, Maryinky a Pobedy v Doněcké oblasti.

Ve Volyňském, Polském, Siverském a Slobožanském sektoru zůstala situace bez výraznějších změn, nepřítel udržuje vojenskou přítomnost podél státní hranice, nebyly zjištěny žádné známky formování jeho útočných skupin, dodal Štupun.

Boje a ostřelování měst na východní a jižní Ukrajině pokračuje den poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Kyjev musí přijmout ruské požadavky, aby válka skončila. Jinak Ukrajině hrozí porážka na bitevním poli, tvrdil Lavrov.

Mezi požadavky Moskvy je také, aby Kyjev uznal nárok Ruska na pětinu ukrajinského území. Kyjev, který se těší podpoře Spojených států a zemí NATO, slíbil, že získá zpět celé své okupované území a vyžene pryč všechny ruské vojáky.

X X X

Putin se mstí Západu za cenový strop, do EU a zemí G7 zakázal vývoz ruské ropy?

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu.

Moskva už dříve avizovala, že Putin příslušný dekret podepíše tento týden. Nařízení podle agentury DPA zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“.

Podle Reuters dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

„Putinův krok není překvapivý“

Světový trh s ropou reaguje na Putinův podpis dekretu podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy celkem klidně.

„Ropa Brent sice dnes zdražuje, nyní o 1,6 procenta, ale to spíše kvůli uvolňování covidových restrikcí v Číně. Zatím tedy nelze předpokládat, že by ruský krok výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní,“ řekl Kovanda.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně krok Ruska ovlivní spíše Slovensko, Česko se ke středoevropským státům s výjimkou z unijního embarga připojilo ne tak kvůli ruské ropě, jako spíše kvůli ruským ropným produktům, zejména naftě.

„Na tu ale Putin embargo zatím odložil na později. Jde tedy o Putinovu snahu ovlivnit EU nepřímo tím, že nyní bude muset západ více zazásobit východoevropské suchozemské státy,“ dodal.

Putinův krok není podle Kovandy překvapivý, překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo. Strop na ruskou ropu totiž vstoupil v platnost už před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců.

„Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál, i v oblasti dodávek plynu, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko dnes například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal,“ podotkl Kovanda.

Snížení těžby

Ruský vicepremiér Alexandr Novak minulý týden uvedl, že Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu ze strany západních zemí snížit těžbu ropy o pět až sedm procent. To by znamenalo o 500 000 až 700 000 barelů denně. Ceny ropy proto v závěru minulého týdne vzrostly o téměř tři dolary za barel.

Novak rovněž dříve uvedl, že navzdory snaze Evropy snížit závislost na ruské ropě a plynu je po ruských energetických surovinách po celém světě poptávka a že Rusko vývoz těchto surovin diverzifikuje. Dodal, že by bylo těžké zabezpečit rozvoj světové ekonomiky bez ruské energie. Předpověděl rovněž možný nedostatek plynu v Evropě.

Podle Novaka se očekává, že těžba zemního plynu v Rusku v letošním roce klesne až o pětinu na 671 miliard krychlových metrů. Těžba ropy by se podle něj měla naopak zvýšit na 535 milionů tun (zhruba 10,7 milionu barelů denně) z loňských 524 milionů tun.

Rusko nyní dodává ropu do zemí Evropské unie ropovodem Družba, který vede z Ruska do Běloruska, kde se dělí do dvou větví. Severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska. Ještě na ukrajinském území se ale jižní větev dál štěpí a ropa samostatně teče na Slovensko a do České republiky.

Šéf ruské společnosti Transněfť Nikolaj Tokarev řekl, že dodávky ropy jižní větví očekává v příštím roce beze změn, protože tato přeprava je vyňata z unijních sankcí.

X X X

‚Jeden všechny přivede, do temnoty sváže‘. Putin obdaroval účastníky summitu i sebe devíti prsteny

Ruský prezident Vladimir Putin si pro účastníky neformálního summitu Společenství nezávislých států připravil poměrně netradiční dárek. Vůdcům členských zemí rozdal devět prstenů, na kterých nechal vyobrazit logo společenství a přání šťastného nového roku 2023. Jeden prsten si pak sám ponechal. Lidé na sociálních sítích následně upozornili, že se situace nápadně podobá výjevům z knih Pána prstenů spisovatele J.R.R. Tolkiena.

 Server meduza.io uvedl, že prsteny připadly všem lídrům Společenství nezávislých států, tedy prezidentům Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Prsten dostal také premiér Arménie.

Server také podotknul, že běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je jediný, kdo si Putinův dar bez váhání ihned nasadil.

Společenství nezávislých států vzniklo v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu a v současné době se sestává z devíti bývalých svazových republik.

Putinův „vánoční dárek“ nápadně připomíná začátek Tolkienovy populární série Pán prstenů. V jejím úvodu jsou ukovány prsteny moci pro devět lidských vládců. Každý prsten vyjadřoval touhu po ovládnutí veškerého živého tvorstva.

V příběhu byli ale tito vládci následně podvedeni vládcem temnot Sauronem, který si v hlubinách Mordoru ukoval vlastní prsten, který mocí převyšoval všechny zbylé a mohl je tak ovládat. To vyjadřují i známé verše v úvodu trilogie: „Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže. Jeden všechny přivede, do temnoty sváže.“

 X X X

 Putin zakázal vývoz ropy do zemí, které zavedly cenový strop. Patří k nim i Unie včetně Česka

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.

 Moskva už dříve avizovala, že Putin příslušný dekret podepíše tento týden. Nařízení podle agentury DPA zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“.

„Je to poměrně závažné sdělení. Toto prohlášení zvyšuje sázky ve hře, která v ekonomické oblasti probíhá již několik měsíců. Jsme svědky takové přetahované mezi Ruskou federací a západními zeměmi o to, kdo nakonec bude mít kontrolu nad pravidly hry a kdo z ekonomického soupeření, které se prolíná s rusko-ukrajinskou válkou, vyjde jako silnější. Jde o eskalační opatření, které může zásadním způsobem ovlivnit i občany České republiky,“ říká pro Český rozhlas analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle Reuters dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři.

V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak minulý týden uvedl, že Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu ze strany západních zemí snížit těžbu ropy o pět až sedm procent. To by znamenalo o 500 000 až 700 000 barelů denně.

X X X

MEDVEDĚV:  ČR  ČÁST  ČTVRTÉ  ŘÍŠE

Česko bude část čtvrté říše, Západ čeká rozpad a USA válka, věští Medveděv

Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, pokládaný za věrného spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, před nadcházejícím Novým rokem zveřejnil na sociálních sítích „futuristickou“ prognózu. V té předpověděl Západu v příštím roce samé problémy a neštěstí, včetně rozpadu Evropské unie, začlenění Česka a dalších středo- a východoevropských zemí do německé „čtvrté říše“, válčící s Francií.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v rozhovoru s agenturou RIA Novosti tvrdě zaútočil na ruské „zrádce“ neboli kritiky ruské invaze na Ukrajině. | foto: Profimedia.cz

Spojené státy podle něj čeká občanská válka a zvolení miliardáře Elona Muska prezidentem.

„Připomeňte mi to za rok,“ zareagoval Musk. Jiní uživatelé na oplátku žertují o konečném zániku Sovětského svazu v podobě rozpadu Ruské federace a zvolení filmové postavy Borata nástupcem Vladimira Putina.

Medveděv v desetibodové předpovědi přislíbil zvýšení ceny ropy na 150 dolarů (3 400 korun) za barel a ceny plynu na 5 000 dolarů (114 000 korun) za 1 000 metrů krychlových. Předpověděl také návrat Británie do Evropské unie, následný rozpad EU a zánik eura, obsazení západní Ukrajiny Polskem a Maďarskem či vytvoření Čtvrté říše na základě Německa a jeho satelitů (Polska, Pobaltí, Česka, Slovenska, Rumunska, Kyjevské republiky a dalších).

 Poté podle něj dojde k válce mezi Francií a Čtvrtou říší, k rozdělení Evropy, včetně nového dělení Polska, k oddělení Severního Irska od Británie a připojení k Irsku. Spojené státy podle něj postihne občanská válka a Kalifornie a Texas se oddělí jako samostatné státy.

V tweetu také uvedl, že dojde k vytvoření svazového soustátí Texasu a Mexika a k vítězství Elona Muska v prezidentských volbách USA ve státech přidělených po občanské válce republikánům.

„Vše nejlepší v novém roce, anglosaští přátelé a jejich radostně chrochtající podsvinčátka!“ dodal na závěr. Toto poselství zaznamenala i státní agentura TASS, která ale z citátu vynechala „radostně chrochtající podsvinčátka“.

Podporovatel války

Medveděv, který je nyní místopředsedou Putinovy bezpečnostní rady, býval ruským prezidentem po čtyři roky mezi lety 2008 až 2012, kdy Putin musel odejít z Kremlu do čela vlády, protože mu tehdejší ústava nedovolovala zastávat tři funkční období v čele státu za sebou.

Z někdejšího rádoby liberála v čele světové velmoci se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přeměnil v jednoho z nejvíce bojechtivých jestřábů na ruských sociálních sítích, s apokalyptickými vizemi a titulováním Ukrajinců jako „švábů“. Kyjev označuje Medveděvův jazyk za otevřeně genocidní.

Minulý týden uskutečnil Medveděv vzácnou zahraniční návštěvu a v Číně jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem o zahraniční politice, připomněla agentura Reuters.

„Medveděvovy příspěvky na Telegramu si našly nejméně jednoho čtenáře a skutečného obdivovatele: Putina,“ usoudil profesor politologie Vladimir Patuchov, přednášející na londýnské univerzitě UCL.

Medveděv svou předpověď uvedl větou, že před Novým rokem se mnozí lidé baví futuristickými hypotézami a soutěží v nejneočekávanějších a dokonce absurdních návrzích, a k tomu také přispěl.

X X X

MEDVEDĚV:  ZÁPAD  ZASTAVÍ  JEN  JADERNÉ  ZBRANĚ

Preventivní úder? Západ zastaví jen jaderné zbraně, tvrdí Medveděv

Bývalý ruský premiér a prezident a nynější místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv naznačil, že nevyzpytatelnost Moskvy a její vlastnictví jaderných zbraní odrazuje Západ od toho, aby proti Rusku zahájil válku. Podle něj normální vztahy Ruska se Západem skončily na roky až desetiletí. Medveděv nyní patří mezi neostřejší zastánce ruské invaze.

 Je Západ připraven rozpoutat proti nám plnohodnotnou válku, včetně té jaderné?“ položil si řečnickou otázku bývalý ruský premiér ve svém článku v listu ruské vlády Rossijskaja Gazeta nazvaném „Naši lidé, naše země, naše pravda“, v němž zhodnotil rok 2022. „Jediná věc, která dnes zastaví naše nepřátele, je pochopení, že Rusko se bude řídit základy státní politiky Ruské federace o jaderném odstrašování,“ napsal.

Podle ruské jaderné politiky Moskva může použít jaderné zbraně pouze pro obranné účely nebo v případě, že je ohrožena samotná existence státu. Medveděv však pohrozil, že Rusko se nebude ostýchat „zasáhnout“ a použít jaderné zbraně v jakékoliv situaci, kdy se objeví „opravdová hrozba“.

„Problém je, že v takovém případě nikdo následovně nezjistí, co to bylo. Zda odvetný reciproční, nebo preventivní úder,“ naznačil místopředseda Rady bezpečnosti, že západní státy se obávají nevyzpytatelnosti Ruska a ochoty Moskvy zaútočit jadernými zbraněmi bez ohledu na následky.

Medveděv už v září tvrdil, že Moskva má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby jimi Rusko udeřilo na Ukrajinu.

Bývalý prezident si získal na Západě respekt, když spolu se svým tehdejším americkým protějškem Barackem Obamou podepsal v Praze odzbrojovací smlouvu START o snížení počtu jaderných zbraní. Nyní považuje nové dohody o odzbrojení za nereálné a zbytečné. Západu totiž nevěří.

Normální vztahy se Západem skončily na dekády

„Nyní nemáme na Západě s kým mluvit a vyjednávat,“ tvrdí Medveděv. „Na roky, možná desetiletí můžeme zapomenout na normální vztahy se Západem. To není naše volba. Teď se bez nich obejdeme, dokud se tam nedostane k moci nová generace rozumných politiků,“ dodává s tím, že Rusko hodlá rozvíjet vztahy se zbytkem světa.

Podle Medveděva Západ – aby „nenesl odpovědnost za své zjevné chyby“ během pandemie koronaviru – potřeboval oživit úhlavního nepřítele, jímž se stalo Rusko. Bývalý prezident se holedbá, že zatímco Západ se uzavírá do železné klece a mění v obleženou pevnost, zbytek světa včetně Ruska žije ve „volné přírodě“.

Zároveň ale Medveděv žádá po Západu bezpečností záruky. „Čím dříve obdržíme záruky maximální bezpečnosti, které vyhovují naší zemi, tím dříve se situace normalizuje,“ řekl. Dodal, že bez garancí Rusku svět „balancuje na pokraji třetí světové války a jaderné katastrofy“.

V nedělním rozhovoru v ruské státní televizi Rossija 1 ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko je ochotné jednat se všemi zúčastněnými stranami konfliktu na Ukrajině. Podle něj ale Západ ani Kyjev neprojevují ochotu se rozhovorů účastnit. Medveděv ovšem ve svém článku označil jakékoliv jednání s „loutkovým kyjevským režimem“ za nesmyslné.

Podle Putina Rusko invazí na Ukrajinu hájí zájmy ruských občanů. Stejně ve svém článku odůvodňuje ruský vpád i Medveděv, podle něhož je potřeba zajistit i „ochranu našich krajanů na nových územích“. Rusko anektovalo čtyři ukrajinská území, Západ ani Kyjev však zábor neuznává.

Medveděv podobně jako Putin zdůrazňuje, že válka nepřestane, dokud nepřestane existovat „ohavný kyjevský nacionalistický režim“. „Denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny uvádí Kreml jako cíl „speciální vojenské operace“ od začátku války.

Ač býval jako hlava ekonomického, pragmatického křídla na ruské politické scéně jednu dobu nadějí Západu, že docílí liberalizace Ruska, nyní patří Medveděv mezi ty nejagresivnější podporovatele ruské invaze. Svou protizápadní a protiukrajinskou rétoriku stále stupňuje, Kyjev nedávno začal obviňovat ze satanismu a válku pojímat jako apokalyptický zápas mezi spravedlivým Ruskem a prohnilým Západem.

„Nepřátelé Ruska budou poraženi! Pravda zvítězí! Budoucnost je naše!“ uzavírá svůj článek triumfálně Medveděv.

X X X

HROZBA  PRO  ZÁPAD –  SÝRIE

Největší hrozba pro Západ? V Sýrii tiká časovaná bomba, ISIS může opět povstat, varuje expert

Odborníci se obávají, že na Blízkém východě se zvyšuje riziko obnovy takzvaného Islámského státu. Tisíce příznivců radikální organizace totiž zůstávají ve věznicích v Sýrii. Pokud je Islámský stát osvobodí, bude to podle expertů znamenat katastrofu pro celý Západ.

Islámský stát na svém vrcholu v roce 2014 ovládal nezanedbatelnou část Blízkého východu. Držel třetinu Sýrie a zhruba 40 procent Iráku. Syrským demokratickým silám, ve kterých se angažovali především Kurdové, se ale podařilo radikály v průběhu let rozprášit.

Tisíce členů Islámského státu skončily ve věznicích na severu Sýrie, kde je až dodnes Kurdové hlídají. Celkem má být v oblasti uvězněných až 70 tisíc lidí napojených na teroristickou frakci. Jenže v nestabilním regionu znovu roste riziko, že Islámský stát opět povstane a pokusí se své přívržence dostat z vězení. Upozornila na to britská Sky News.

 Podle ní jsou členové Islámského státu roztroušení po Blízkém východě a Africe a nadále provádějí své operace. Radikálové jsou aktivní například v Afghánistánu, kde jim uvolnil ruce vojenský převrat Tálibánu.

IS jako tikající bomba

Expert na radikalizaci Šíráz Maher, který působí na King’s College v Londýně, se domnívá, že věznění členové Islámského státu představují „největší bezpečností hrozbu pro Západ“.

„Syrské demokratické síly opakovaně upozorňují na to, že sedí na této časované bombě a nemají prostředky, aby se s ní samy mohly vypořádat,“ řekl Maher pro Sky News. Podle něj navíc vzrůstá pravděpodobnost, že Turecko podnikne invazi na sever Sýrie, kde už má nyní značný vliv. Ve zmatku potyček by věznice plné radikálů mohly snadno zůstat bez dozoru.

„Pokud se Islámský stát vrátí do Sýrie a Iráku, lidé budou umírat na ulicích Berlína, Londýna i Madridu,“ obává se expert.

X X X

AUTO  MOSKVIČ  DO  SVĚTA

Nový Moskvič stojí stejně jako SUV od Škodovky. Pro většinu Rusů je nedostupný

Přebrandovaný čínský kompaktní crossover JAC JS4 už sjíždí z linek bývalé moskevské automobilky Renaultu. Jeho cena se pohybuje na úrovni českého SUV Škoda Karoq před začátkem války na Ukrajině. Pro většinu Rusů proto bude špatně dostupný, ještě dražší je odvozený elektromobil Moskvič 3e.

První novodobé Moskviče se začaly koncem listopadu montovat v bývalé továrně Renaultu, kterou Rusové už v dubnu de facto „znárodnili“. Moskvič-3 je kompaktní městský crossover, který pohání 1,5litrový turbobenzinový agregát o výkonu 150 koní, s maximálním točivým momentem 210 Nm nebo slabší atmosférická jednotka 1,6 litru. Vlastní vývoj nového auta nebyl nutný, neboť jde designově i technologicky o prakticky identickou kopii čínského vozu JAC JS4. Kromě ceny benzinového provedení teď výrobce zveřejnil také hodnotu elektrifikované verze 3e.

Levný, ale ne dost

Podle informací, zveřejněných přímo na stránce výrobce začíná cena nového vozu na částce 1 970 000 rublů, což je aktuálně zhruba 640 000 Kč, kurz je ale poměrně pohyblivý. Na poměry kompaktních crossoverů jde každopádně o poměrně zajímavou hodnotu. V podstatě je na úrovni, na které začínala podobně velká Škoda Karoq ještě v „normálních“ časech před ruskou invazí na Ukrajinu. Dnes už je situace pochopitelně jiná, protože Škoda své ruské aktivity fakticky ukončila.

Moskvič 3e, tedy verze s čistě elektrickým pohonem, se prodává za ceny od 3,5 milionu rublů, což je zhruba 1 100 000 korun. Podle ruské tiskové agentury TASS lze ale s pomocí státních dotací cenu elektromobilu snížit až o 925 000 rublů.

Již v těchto dnech auto putuje na trh v Moskvě, do zbytku země bude Moskvič 3 postupně expedován začátkem příštího roku. Zároveň se připravuje také rozběh výroby jeho elektrické verze.

Moskvič-3Zdroj: se svolením společnosti Moskvič Auto

Výbava na úrovni

V závislosti na verzi bude Moskvič 3 vybaven multifunkčním volantem s elektrickým posilovačem řízení, tempomatem, digitálním přístrojovým panelem s 10,25“ displejem a multimediálním systémem s dotykovou obrazovkou stejné velikosti s možností připojení smartphonů přes Apple CarPlay a Android Auto, v základu je šest reproduktorů. Ve výbavě nechybí ani parkovací senzory s 360stupňovou kamerou, elektrické otevírání kufru a elektrická parkovací brzda.

X X X

V Paříži vraždil Francouz, který ‚nenávidí cizince‘. ‚Těžko říct, kolik takových je,‘ říká zpravodaj Balucha

Před Vánocemi otřásla Francií vražda tří Kurdů. Pravděpodobného pachatele policie rychle po činu zatkla. Kurdové následně uspořádali v Paříži demonstrace, na kterých došlo k potyčkám s policií. „Vypověděl, že cílil na cizince. Dokonce řekl, že zvažoval útok i ve čtvrti Saint-Denis a nakonec nezaútočil. Protože neměl vhodné oblečení, které nebylo slučitelné s útokem,” rozebírá postup útočníka zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.

„Nakonec zaútočil v 10. pařížském obvodu u kurdského centra,“ upozorňuje Balucha v pořadu Interview Plus. Podle zjištěných informací se útočník postupně radikalizoval.

„Zaútočil i minulý rok v oblasti Bercy na uprchlický tábor, kde mačetou poranil několik uprchlíků. Před lety do jeho v domu vtrhli cizinci a on se bránil. To vysvětluje jako spouštěcí prvek ve svém chování,“ doplňuje Balucha.

Podezřelý muž byl přitom krátce před útokem vyšetřován a souzen. „Byl propuštěn na svobodu zhruba jedenáct dní před samotným útokem na kurdské kulturní středisko,“ popisuje Balucha.

Útok spojují s Tureckem

„Kurdové, kteří demonstrovali bezprostředně po útoku, si stěžovali, že francouzská policie není schopná zajistit jejich bezpečí,“ vysvětluje Balucha prvotní záměr protestů. Podle výpovědí, které získal na místě, vnímají Kurdové útok jako pokračující útisk.

„Jazyk veřejné debaty Francouzů nějak hrubne.“

„Demonstrující kurdská menšina dává útok do paralely k jinému útoku před deseti lety, který spojují s politickými záměry a kdy v Paříži zemřeli tři kurdští aktivisté,“ rozvádí Balucha.

Podle něj tak na demonstracích zaznívá i hlasitá kritika tureckého prezidenta Erdogana. Žádný politický motiv však zatím potvrzen nebyl.

Podle Baluchy útok o stavu dnešní francouzské společnosti příliš nevypovídá. „Útok v hlavě toho člověka už evidentně nějakou dobu zrál,“ uvažuje. Míru nenávistných proudů ve Francie a jejich vlivu na útočníka je prý těžké zhodnotit.

Složitá společnost

Současná situace ve francouzské společnosti je však přinejmenším problematická. „Někteří politici upozorňují na banalizaci některých hlasů. Na problém s šířením nenávisti ve Francii poukazují už dlouho,“ komentuje proměny Balucha. „Vidíme, že ten jazyk hrubne.”

Nenávistné názory se ve Francii dobře šíří i kvůli velkému prostoru v médiích. „Tyto názory se pak dostávají do širší veřejnosti, do mainstreamu, ale těžko říct, jestli je Francouzů s tímto názorem víc, nebo si toho teď jen víc všímáme,“ přemítá Balucha.

Mezi příznivce extrémních proudů se řadí i vysocí politici. Příkladem je podle Baluchy krajně pravicový komentátor Éric Zemmour, který na svých politických mítincích ostře vystupuje proti přistěhovalcům.

„Někteří politici pak upozorňují na to, že toto může být problém a může to skutečně vést k podobným útokům,“ uzavírá.

Poslechněte si celý díl Interview Plus výše. Mimo jiné se v něm dozvíte, jak chtějí soužití řešit politici, jak se k útoku postavil prezident Emmanuel Macron nebo jak francouzskou společnost ovlivnila energetická krize. Pořadem provází Jan Bumba.

X X X

 Berlínské akvárium byla časovaná bomba, říká odborník. Vinu má stavitel, dodává

Německý odborník na stavbu akvárií Hermann Schuran uvedl, že akvárium, které v polovině prosince explodovalo v berlínském hotelu Radisson Blu, bylo ve skutečnosti časovanou bombou a nehoda se dala předvídat. „Nepřekvapuje mě, že se nádrž roztříštila,“ říká bývalý majitel společnosti Schuran Seawater Equipment.

 Na záběrech uživatelů sociálních sítí byly vidět trosky akvária v rozsáhlé hale a jak mezi nimi procházejí záchranáři se svítilnami na přilbách. Na místě zasahovali záchranáři s pátracími psy. „Přízemí je celé v troskách,“ popsal mluvčí hasičů. K nehodě došlo 16. prosince v 5.50 hodin ráno v hotelové hale a zabilo 1 500 ryb, jako zázrakem vážně nezranilo žádné hosty.

Odborník na výstavbu podobných zařízení uvedl listu EuroWeekly, že už při montáži měl stavitel jasně stanovit, že akvárium vydrží jen do určité doby. Některé stavby tohoto typu mají životnost pouze 25 let. Konstrukce berlínského akvária praskla již po 19 letech.

„I mě požádali o cenovou nabídku na stavbu akvária, ale rozhodl jsem se nerealizovat ji s tím, že je nádrž příliš velká a že nemohu s jistotou říci, jak dlouho vydrží,“ tvrdí Schuran. Podle něj vina padá na ty, kteří ji postavili. Taková stavba se musí kontrolovat každé dva roky, jinak jde o nedbalost,“ dodal Nizozemec.

Odborník na akvária také listu řekl, že nezná postup, který stavitel použil ke zpevnění konstrukce. Poznamenal však, že pokud nebyla připravena správným způsobem, mohlo dojít k prasklinám ve skle. Ve smlouvě mezi stavitelem a hotelem se podle něj uvádí, že jsou nutné pravidelné kontroly nádrže, ale není v ní uvedeno, jak časté by měly být.

„Vodu v tomto AquaDomu měli po výstavbě a poté i po renovaci znovu zahřát na 80 stupňů, to je ale velmi nákladné,“ dodal, že pokud se tento postup nepoužije, mohou se ve skle nádrže vytvořit trhliny způsobené pnutím.

Německá policie uvedla, že zatím nenašla žádné důkazy o tom, že by se jednalo o úmyslný čin, příčina kolapsu nádrže zůstává stále nejasná. „Příčina neštěstí se stále vyšetřuje,“ řekl médiím mluvčí společnosti Radisson Hotel Group.

V akváriu žilo asi 1 500 tropických ryb, bylo v něm zastoupeno okolo sta druhů. Majitel této vyhledávané turistické atrakce na internetu uvádí, že jde o „největší volně stojící akvárium válcovitého tvaru na světě“. Tloušťka stěny vnějšího akrylátového válce byla 22 cm ve spodní části a 18 cm v horní části. Teplota vody se pohybovala mezi 26 a 27 stupni.

X X X

Přibývá lidí s respiračními nemocemi, rychleji se šíří u dospělých. Na vině je souběh epidemií

Lidí s akutními infekcemi dýchacích cest mírně přibývá. Státní zdravotní ústav za minulý týden eviduje 2 400 nemocných na 100 tisíc obyvatel, to je skoro o 3 % víc než v týdnu předcházejícím. Epidemie je ve všech krajích kromě Prahy. Respirační onemocnění se teď rychleji šíří mezi dospělými, u dětí tempo zpomaluje.

 Podle epidemiologa Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla je dost pravděpodobné, že by se situace s nemocnými dětmi mohla zlepšit. Mezi těmi se totiž v posledních týdnech šířily hlavně takzvané RS viry, které jsou teď na ústupu. Nemocných ubylo o sedm procent.

„Nepředpokládám, že by se počty nemocných s RS virem, tedy dominantní záležitost těch nejmenších, nějak zvyšovaly. Tam určitě ústup bude, ale plynule ho vystřídá nárůst počtu nemocných s chřipkou,“ říká Kynčl.

Pokles tak bude nejspíš jen dočasný. Epidemiologové už teď totiž evidují výrazný nástup chřipky, nemocných ve všech věkových kategoriích přibylo o 60 procent. A pokud jde o ostatní akutní nemoci dýchacích cest, tak tam nemocných přibývá hlavně mezi dospělými, v minulém týdnu o 15 procent.

V případě nemocných dětí je ideální, když se rodiče první tři dny snaží nemoc porazit doma namísto toho, aby trávili třeba i několik hodin na pohotovosti, to znamená při horečce, škrábání v krku nebo kašli podávat příslušné léky.

Důležité je i hodně pít a odpočívat. Pokud se po třech dnech stav dítěte nelepší, pak teprve je dobré vyhledat pomoc. Něco jiného je to ale u dětí do tří měsíců, u nich lékaři doporučují rodičům navštívit lékaře ve chvíli, kdy mají teplotu, kašel a hůř dýchají.

Několik epidemií

Do Krajské nemocnice ve Zlíně na pohotovost přes Vánoce zamířilo na 600 lidí, většina z nich kvůli respirační infekci. Bylo to o 200 víc než loni. Zahlcené byly i pohotovosti v Praze, kde i záchranná služba eviduje o třetinu víc výjezdů než v minulých letech.

Za výrazným nárůstem stojí zejména skutečnost, že letos se sešlo několik epidemií najednou.

„Víceméně od začátku prosince tady prožíváme něco, na co nejme zvyklí, protože k epidemii RS viróz zpravidla dochází někdy v listopadu nebo začátkem prosince. Od ledna se pak šíří chřipková infekce. Letos je to trochu jinak a navíc tam máme, dá se říci přirozené, pozadí koronavirových infekcí,“ vysvětluje přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora.

Očkování jako řešení?

Zmiňovaná chřipka se běžně prosazuje kolem poloviny ledna, v této sezoně ale začíná dominovat už teď, tedy o zhruba měsíc dříve.

Pohotovost v Motole během svátků denně ošetří až 260 dětí. ‚Na posílení služeb nejsou kapacity,‘ říká Ludvík

 Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se nedá říct, že by zájem o očkování proti chřipce byl větší než v předchozích letech. On sám si do ordinace objednal víc než 300 vakcín a zhruba třetina mu stále zbývá.

„Myslím si, že se nám to letos malinko vymstí, protože spousta lidí, kteří teď chřipku mají nebo ji ještě dostanou, tak kdyby se očkovali, tak se jí mohli vyhnout,“ pokračuje Šonka.

Platí to hlavně pro seniory a chronicky nemocné, u kterých hrozí těžký průběh nemoci, letos na intenzivní péči podle dat Státního zdravotního ústavu skončilo zatím 41 lidí, většinou nad 65 let. Na očkování ale podle lékařů ještě stále není pozdě.

X X X

Státní agenturu může vést odsouzený Chrástecký. Rakušan údajně o soudu nevěděl

Na vedení státní Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) je nominovaný právník Vladimír Chrástecký. Dříve byl pravomocně odsouzený za nadržování zlodějům. Místopředseda vlády Ivan Bartoš pro iDNES.cz uvedl, že nahrazení má být dočasné a vláda již na místo vypsala výběrové řízení. Ministr vnitra Rakušan chce nominaci řešit ve středu.

Vladimírovu Chrásteckému soud uložil před devíti lety osmnáctiměsíční podmíněný trest a pětiletý zákaz vykonávat vedoucí funkci v orgánech veřejné moci. Dle verdiktu nadržoval zlodějům. Nyní by mohl dočasně stanout v čele NAKITu a nahradit tak odcházejícího Vladimíra Dzurillu.

O jeho pověření informoval v úterý ráno server Neovlivni.cz s odvoláním na slova ministra vnitra Víta Rakušana. Místopředseda pro digitalizaci Ivan Bartoš pro iDNES.cz uvedl, že byl o pověření rovněž „pasivně informován“. Podle mluvčí STAN Sáry Beránkové však nešlo o pověření, ale pouze o nominaci ze strany náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka.

Ministr Rakušan má s nominací problém právě kvůli soudu s Chrásteckým, o kterém dle svých slov nevěděl. „Já to vůbec nevěděl. NAKIT řeší náměstek od Pirátů, i vzhledem k tomu, že přejde pod digitální agenturu k (ministrovi pro místní rozvoj Ivanu) Bartošovi,“ uvedl podle Neovlivni.cz Rakušan. „Jestli je to ale takhle, tak by určitě neměl být ředitelem,“ dodal ministr k Chrásteckému.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ale má v kolegy důvěru. Zdůrazňuje, že jde o dočasné řešení a dlouhodobé vedení se určí na základě výběrového řízení. To podle něj bylo vypsáno v posledních týdnech. Sám prý Chrásteckého nezná profesně ani osobně.

„Vzhledem k tomu, že jsou veškeré informace o historické kauze veřejně dohledatelné, věřím, že toto dočasné pověření kolegové pečlivě vyhodnotili a vypsané výběrové řízení na plnohodnotného ředitele se všemi náležitostmi proběhne co nejdříve,“ sdělil Bartoš.

Podle devět let starého verdiktu se Chrástecký podílel na zmanipulování řízení o podnětech k podání stížností pro porušení zákona tak, že někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová přerušila v červnu 2010 výkon trestu dvěma mužům odsouzeným k desetiletému vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury.

Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil (ODS) vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Utekli do zahraničí a až po několika měsících byli zadrženi v Thajsku, odkud je přivezla česká policie.

Vladimír Chrástecký nyní působí v NAKIT na postu ředitele sekce legislativa a právo. Agentura by se měla příští rok na jaře transformovat pod novou Digitální informační agenturu. Mluvčí Beránková informovala, že ministr vnitra Rakušan probere řešení situace s náměstky ve středu.

„Předpokládám, že na plnohodnotnou a trvalou pozici ředitele NAKIT komise vybere osobu erudovanou, manažersky schopnou a s patřičným prověřením,“ dodal na závěr ministr Bartoš.

X X X

Překvapení: Junioři zaskočili na úvod šampionátu obhájce titulu Kanadu, vyhráli 5:2

Čeští hokejisté porazili na úvod mistrovství světa juniorů v utkání skupiny A v Halifaxu obhájce titulu a velkého favorita turnaje Kanadu 5:2. Soupeři tak vrátili porážku se zcela shodným výsledkem z poloviny posledního MS, které se po odložení odehrálo během srpna v Edmontonu.

Na první výhru proti domácímu celku po devíti letech dosáhli čeští mladíci i přes úvodní inkasovaný gól z hole Shanea Wrighta. Ještě do první přestávky otočili vývoj obránci David Špaček a David Moravec. Ostatní góly přidali v první polovině druhého dějství další bek Stanislav Svozil a po snížení Connora Bedarda útočníci Jaroslav Chmelař a Matouš Menšík.

Dalším soupeřem výběru kouče Radima Rulíka bude v noci na středu od 0:30 SEČ Rakousko, které ve svém prvním vystoupení na turnaji podlehlo Švédsku 0:11.

V sestavě Čechů nakonec nechyběl přes všechny peripetie spojené s cestováním do dějiště šampionátu obránce Jiříček. Před více než 10 tisíci diváky se začalo zostra, když hned v úvodních minutách měli velké šance otevřít skóre Chmelař a na druhé straně Dach. Češi pak nevyužili první přesilovku.

Chmelařův zásah v polovině třetiny neplatil kvůli Szturcově faulu na gólmana Gaudreaua, skóre tak otevřel už po 20 sekundách následné přesilovky povedenou tečí Wright. Očekávaný scénář s nadvládou zámořského favorita se však tentokrát nekonal. V končící 15. minutě přidal sice Clarke druhý gól, jenže ten byl po úspěšné trenérské výzvě české střídačky kvůli ofsajdu odvolán.

Jak se později ukázalo, šlo dost možná o rozhodující moment celého utkání. Umocnila ho povedená akce českého týmu z 18. minuty, kdy Svozil skvěle našel Špačka a ten měl s vyrovnáním snadnou práci. Šokem pro Kanaďany pak byl vedoucí gól Česka, jež zařídil už o 35 sekund později skrytou střelou Moravec.

Navíc hned po 44 sekundách ze druhé části zvýšil Svozil v přečíslení přesnou ranou na bližší tyčku už na 3:1. Bedard sice rychle kontroval, ale to bylo ze strany favorita pro tento zápas i přes střeleckou převahu vše. Se všemi zbývajícími pokusy Kanaďanů si pak už poradil výborně chytající Suchánek.

Další zásadní moment přišel ve 25. minutě, kdy Dean u hrazení nešetrně zasáhl Čecha a byl vyloučen na pět minut a do konce utkání za atak na hlavu. Zpočátku dlouhého oslabení se Kanaďané bránili bez potíží, jenže pak přišel Jiříčkův výlet, který dovršil zakončením zblízka Chmelař.

Hned o 33 sekund později navíc nachytal Gaudreaua Menšík a s přispěním strážce kanadské branky zvýšil už na 5:2. Asistenci si připsal i brankář Suchánek. Domácí sáhli ke střídání brankářů, do akce šel Milic. Po vyloučení Hamary mohl oživit naděje Kanady na zvrat Othmann, ale Suchánek byl proti. Před druhou pauzou mu po zakončení stejného hráče pomohla tyčka.

Klíčové bylo pro další vývoj ubráněné oslabení českého týmu zkraje třetí části. Pokus o další nápor si Kanaďané sami zkomplikovali hned třemi fauly. Vniveč tak přišla i jejich závěrečná hra bez gólmana.

Češi mohli se závěrečnou sirénou oslavit první triumf nad Kanadou od souboje v Malmö z 28. prosince 2013, kdy tým s Davidem Pastrňákem v sestavě zvítězil v základní skupině díky vítěznému zásahu Dominika Simona 5:4 po samostatných nájezdech. Jde zároveň o premiérové ​​vítězství na MS v základní hrací době pro samostatné Česko.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.