Prezident Zeman: Tématem volby prezidenta není válka, ale ekonomická krize. Dosluhující prezident Miloš Zeman promluvil exkluzivně pro MF DNES před druhým kolem prezidentských voleb o vyhrocené kampani a mimo jiné vysvětlil svůj pohled na kandidáty: „Sama profese vojáka nutně vede k tomu, že jste zvyklý buď rozkazovat, nebo poslouchat. A v civilizovaných zemích zpravidla není voják v čele státu,“ uvedl.

x Veškeré průzkumy před druhým kolem jednoznačně favorizují Petra Pavla. Myslíte si, že jsou volby už rozhodnuté?

Žádné volby nejsou rozhodnuté předem. Pokud budete přihlížet k mediální masáži nebo průzkumům veřejného mínění, tak favorit je zřejmý. Ale chtěl bych připomenout minulost, kdy se průzkumy velmi často mýlily.

x Koho tedy tipujete za vítěze?

Já sám dávám přednost plnokrevné osobnosti se všemi jejími chybami a nedostatky před marketingovými produkty typu Barbie nebo Ken. Ale to samozřejmě neznamená, že moje preference budou i preferencemi většiny občanů České republiky. I když bych si to přál.

X X X

NÁČELNÍK  ŘEHKA:  VÁLKA  NATO  S  RUSKEM?  NASTANE  OKAMŽITĚ  VÝBĚROVÉ  ŘZENÍ

ZELENSKÝ  STÁLE  PLÁNUJE  JEN  VÁLKU  A  ŽENE  DO  NÍ  I  USA,  NĚMECKO  A  DALŠÍ  ZEMĚ  ZÁPADU

PŘÍZNIVCI   PAVLA  SE  TEDY  MUSÍ  PŘIPRAVIT  NA  VOJNU

Řehka: V případě války NATO s Ruskem by Česko muselo výběrově mobilizovat

Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru pro ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle jeho slov válka na Ukrajině ukázala, že je nezbytné, aby se do obrany země zapojila celá společnost, nejenom armáda.

 Stát se také podle Řehky nemůže spoléhat na to, že za něj vítězství vybojuje někdo jiný, ale musí se sám na obranu chystat. Ruská agrese na Ukrajině podle něj znamenala změnu v myšlení západního společenství, které si začalo připouštět možnost vzniku války v Evropě, což do té doby bylo tabu.

„Bylo nepředstavitelné, že nějaký agresivní stát na evropském kontinentu napadne jiný stát a zahájí válku, ve které se bombardují města a zabíjí civilisté,“ řekl náčelník generálního štábu.

NATO i jeho členské státy proto podle jeho slov mimo jiné začaly přepracovávat své strategické dokumenty, ke stejnému kroku přistoupila i Česká republika. Proto se také připravuje změna bezpečnostní i obranné strategie, upravovat se následně bude i dlouhodobý výhled pro obranu a koncepce výstavby české armády.

Armáda potřebuje nová bojová vozidla

Společnost si podle Řehky nově připouští, že je potřeba se chystat na případný dlouhodobý válečný konflikt na větším teritoriu proti vyspělému protivníkovi. „To samozřejmě vyžaduje dramaticky odlišný přístup k obraně a dramaticky jiný přístup k budování schopností armády,“ řekl.

Podle něj se však nemění to, že armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, tanky nebo stíhací letouny, ale urgence přístupu. „Krize nám ukázala, že je potřeba to fakt vzít vážně a sakra to urychlit,“ podotkl.

Pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a pouze profesionální armáda by nestačila.

Česko jako legitimní cíl

„Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu,“ varoval. Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky.

Řehka současně poukázal na to, že řada prostředků používaných ve válce na Ukrajině může doletět až na území České republiky. „Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní,“ uvedl.

Ukrajinci se podle Řehky dokázali Rusku na počátku války ubránit, protože byli připraveni, semkli se jako společnost a byli ochotni za každou cenu bránit hodnoty, které jsou pro ně cenné. Ukázali tak, že si západní pomoc zaslouží. „Velká lekce z Ukrajiny je, nespoléhejme na to, že za nás někdo něco udělá. My v první řadě musíme být odhodlaní a připravení,“ řekl. Za další poučení považuje to, že obrana musí být věcí celé společnosti.

Armáda se snaží poučit

Vojáci podle něj nyní vedou například diskusi o „kvalitě versus kvantitě“ a nalezení správné vyváženosti. „Jestli mi někdy nestačí o něco jednodušší prostředek, protože je pro mě cennější, že bude dostupný, když ho budu potřebovat,“ poznamenal.

Armáda se podle něj pokouší z konfliktu poučit, shromažďuje proto informace z různých otevřených zdrojů, ale i přímo od ukrajinské armády nebo od vojáků. „Snažíme se vyhodnocovat, co to pro nás znamená,“ doplnil.

2 procenta HDP jsou odrazovým můstkem

Náčelník generálního štábu také zdůraznil, že výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit. Zároveň poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum.

Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.

Řehka vedle HDP také upozornil, že armáda musí hledat cesty, jak zajistit splnění cíle, kterým je mít do sedmi let 30 tisíc vojáků. Podle náčelníka generálního štábu jsou totiž personální otázky dlouhodobě podceňovanou a zcela zásadní věcí.

„Lidi jsou to nejdůležitější“

Chystá proto strategii dalšího postupu v personální oblasti. Podle tiskového oddělení generálního štábu měla Česká republika na počátku letošního roku 27 197 vojáků, z toho přímo v armádě jich sloužilo 22 866.

„Lidi jsou to nejdůležitější a jsou největší problém, protože tanky si koupíte, ale lidi si jednoduše nekoupíte,“ poznamenal Řehka. Jejich nábor má zjednodušit nové virtuální náborové středisko, které armáda v současné době připravuje.

Podle Řehky není ale důležitý pouze nábor, ale i otázka udržení vojáků. Není podle něj možné investovat pouze do zbraní, ale i do zázemí pro personál.

„Abychom měli moderní kasárna, moderní školící střediska, abychom měli moderní ubytovny,“ podotkl. Zdůraznil, že mladí lidé nebudou dlouhodobě pracovat v prostředí, které bude na úrovni 70. let minulého století. Zmínil i nutnost připravit se na nové generace. „Je to i o organizační kultuře uvnitř organizace, jak s lidmi jednáte. Musíme udělat všechno proto, aby chtěli být součástí týmu,“ dodal.

X X X

ZELENSKÝ  CHCE  TÁHNOUT  NA  KRYM,  PŮJDOU  TAM  i  ČEŠI  S  ČERNOCHOVOU?

Zelenskyj se díky hackerům objevil v ruských televizích, slíbil osvobození Krymu

Na Krymu, v Krasnodarském kraji a v Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska se ve středu ve vysílání ruských televizí objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jak slibuje osvobodit okupovaná území. Ruská média to přičítají hackerům, kteří pronikli do vysílání ruských televizních stanic. Stalo se tak v den, kdy má Zelenskyj 45. narozeniny.

„Zelenskyj v projevu předneseném na své narozeniny tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly brzy navrátí území, které dříve bylo součástí Ukrajiny,“ napsal ruský internetový list Gazeta.ru.

Jeden z obyvatel Belgorodu si podle listu Moskovskij komsomolec postěžoval, že v jednu chvíli na všech dostupných televizních kanálech vysílali jen Zelenského projev v ukrajinštině, provázený záběry ukrajinských vojsk – taková „čertovina“ se podle očitého svědka děla. Oblastní správa serveru RBK sdělila, že došlo k „nepovolené záměně televizního signálu z družice“.

Něco podobného se odehrálo i v listopadu, kdy vysílání rozhlasové stanice určené ruským vojskům, která loni v únoru vpadla na Ukrajinu, načas v Belgorodské oblasti vystřídalo vysílání ukrajinského rozhlasu.

Gazeta.ru tvrdí, že naopak ruští hackeři zahájili „kolektivní kybernetický útok“ na Německo v odvetě za rozhodnutí kancléře Olafa Scholze poskytnout Ukrajině tanky Leopard. Na výzvu uskupení KillNet zareagovali podle listu hackeři nejméně ze 17 skupin.

Rusko, které na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se loni v září pokusilo zabrat rovněž okupované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Kyjev a většina světa tyto anexe neuznávají.

Ukrajinským jednotkám se loni na podzim podařilo osvobodit část okupovaných území, včetně města Cherson, odkud se ruské síly musely stáhnout v listopadu. Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se Rusové za 11 měsíců války dokázali zmocnit, ale pouze načas.

X X X

BABIŠ:  NA  ÚSTAVNÍM  SOUDU  BYCH  CHTĚL VÍC  ŽEN,  I  PŘEDSEDKYNI

 Na Ústavním soudu bych chtěl více žen. Možná i předsedkyni, říká kandidát na prezidenta Babiš

 Na Ústavním soudu by si kandidát na prezidenta Andrej Babiš přál více žen a to možná i v jeho čele. „Já mám všude ženy. Poslankyně, komisařku, europoslankyně, všude jsou. Víte proč? Protože ony se mnou nesoutěží. I ve firmě jsem měl všude ženy,“ řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou justici, Ekonomický deník a Zdravotnický deník. Vydavatelství tak pokračuje v sérii debat s kandidáty na prezidenta, kterých se doposud zúčastnili Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. Pozvání k rozhovoru dostal i druhý finalista prezidentské volby Petr Pavel.

X Začněme nejsilnější výlučnou kompetencí prezidenta v ekonomické oblasti. Tou je jmenování bankovní rady České národní banky (ČNB). Tuzemskou ekonomiku nyní drtí inflace.  Jak byste ji zkrotil a jak byste postupoval při nominacích členů bankovní rady ČNB, pro kterou je cenová stabilita primární úkol?

Vysoká cena elektřiny je hlavní problém všech občanů, živnostníků a zaměstnavatelů, protože od ní se odvíjí všechno. Zásadní omyl pana Rusnoka, nejhoršího guvernéra v historii naší země je, že svojí měnovou politikou zkrotí ropný kartel, emisní povolenky, lipskou burzu nebo ceny plynu. Šejkové a další producenti ropy se pravidelně domlouvají na cenách, proto se tomu říká ropný kartel. Bojoval jsem na Evropské radě za zastropování emisních povolenek, které mají zásadní vliv na cenu elektřiny vyrobené z uhlí. V září 2021 jsem řekl, že chci prosadit zastropování emisní povolenky na 30 Euro. Fiala mě kvůli emisním povolenkám kritizoval, on sám neudělal nic a ještě zhoršil cenotvorbu.

A pak je tu Lipská burza. Opakuji znovu, že je historická šance na svolání mimořádné valné hromady a vykoupení všech akcionářů ČEZu. ČEZ se topí v penězích a místo toho, aby tohle udělali, tak vymysleli windfall tax. Privátní výrobci elektřiny si to zoptimalizují a samozřejmě to celé zaplatí ČEZ. Takže se očekává, že v roce 2024 ČEZ zaplatí 150 miliard, a to bude největší přínos do rozpočtu z celé windfall tax.

X Jak byste to udělal vy?

Řekl bych panu Šnobrovi (minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr pozn. red.) a spol., kteří vlastní 30 procent akcií, že ČEZ má 200 miliard nerozděleného zisku, který si akcionáři mohou vyplatit za podmínky, že se domluví na výkupu a ceně akcií, prodají je všechny a stát získá 100 procent akcií ČEZu. ČEZ neměl být nikdy zprivatizován a mohli jsme budovat nezávislou energetickou politiku a strategii. A když budu mít 100 procent, můžu lidem pomoct s cenou elektřiny, aby platili 1500 korun za MWh, protože elektřinu v Dukovanech ČEZ vyrábí za 500 korun na MWh. Francouzský prezident Emmanuel Macron postupoval tak, že zastropoval cenu elektřiny na 46 eurech za MWh a vykupoval akcie francouzského ČEZu, tedy firmy EDF. A proto měl i nejnižší inflaci v EU. Tato vláda není schopná se domluvit ani na složení dozorčí rady ČEZu.

X Máte představu, kolik by vámi navrhovaný výkup akcií minoritních akcionářů ČEZu rámcově stál?

Všechny peníze na výkup akcionářů může zaplatit ČEZ z nerozděleného zisku a očekávaných zisků v roce 2023. Minoritní akcionáři mohou dostat 60 miliard korun nerozděleného zisku plus cenu akcií na burze. Je to otázka vyjednávání. Stát rozhoduje o tom, jestli bude dividenda vyplacena, nebo ne a to je jeho obrovská vyjednávací výhoda.

X A pokud jde o nominace členů bankovní rady?

Nominoval bych po poradě s experty především odborníky z praxe. Za minulého guvernéra, který navýšil základní úrokovou sazbu na 7 procent v době, když byla eurozóna dlouho na nule a dnes je v průměru kolem 2,5 procenta, tedy třikrát níž než my. Tím došlo k znevýhodnění našich firem, občanů a zničení hypotečního trhu, takže mladé rodiny si nebudou moct půjčit na bydlení. Firmy, které nemají euro úvěry, tak mají sazby mezi 7 až 9 procenty. 87 procent českého exportu jde do eurozóny. Naše firmy mají nejdražší elektřinu, nejvyšší úroky, pokud nemůžou získat úvěr v eurech. Tak jak mají konkurovat firmám eurozóně?

ČNB si myslela, že tím zničí inflaci. Naše vláda naopak proti inflaci bojovala snížením DPH na elektřinu, plyn a teplo z 21 % na 0 % v listopadu a prosinci 2021, a tak byla v prosinci inflace 5,3 procent. Panu premiérovi inflace vyskočila na 17,2 procent a teď je to někde na 15 procentech, třikrát víc, ale nikdy jsem tomu neříkal Fialova drahota. Největší nesmysl a stokrát opakovaná lež je to, že tím, jak jsme navyšovali důchody a platy policistům hasičům, lékařům, sestřičkám, učitelům, vojákům, tak jsme způsobili inflaci. Zrušili jsme superhrubou mzdu, podvod z dílny ODS, čímž zaměstnancům od roku 2021 zůstalo v kapse o 7 procent víc. Za covidu naše vláda dala peníze lidem a úspory českého obyvatelstva za naší vlády stouply o 900 miliard. Takže je jasné, že lidé ty peníze neutratili, takže nemohli způsobit inflaci. Teď hodně lidí používá úspory na to, aby zaplatili vysoké zálohy na elektřinu. Kdo na tom všem vydělal? Především banky.

X Vaše vláda prováděla konsolidaci veřejných financí do okamžiku covidu, kdy vyskočily deficity v rámci anticyklických opatření. Dnes máme deficity státního rozpočtu na dlouhodobě neudržitelné úrovni. Jak byste dnes konsolidoval veřejné finance, aby se přiblížily k úrovni dluhu, který byl před covidem?

Před covidem byl ten dluh extrémně nízký, my jsme ho snížili ke konci roku 2019 na 29 procent HDP. A když naše vláda v roce 2021 skončila, tak byl stále nižší, než když jsme v roce 2014 ve vládě začínali. Tato vláda za rok zvýšila jako jediná země v EU zadlužení v poměru k HDP a to slibovala před volbami, jak bude šetřit.

Stávající vláda se vůbec nezajímá o čerpání evropských peněz, které stát zálohuje, než peníze z EU obdrží. Stát rozpočtuje podivně, když jsou výdaje schvalovány a příjmy se odhadují a mění.

Vy máte v rozpočtu výdaje. Každá normální domácnost nebo firma si nejdřív stanoví příjmy, aby věděli, co můžou utratit. A stát rozpočtuje hlavně výdaje. A každý byznysmen na začátku roku, protože úplně neví, jak se bude vyvíjet byznys plán, tak má konzervativní investiční plán, pak má expanzivní a podle vývoje to upravuje. Stát u rozpočtu vždy schvaluje výdaje, ale u příjmu může odhadovat, jak chce. Státní rozpočet nemá konsolidaci ani podrozvahu jako firmy.

Zdravotnictví pro mě byla priorita

X Pojďme k věci, kde prezident nemá moc kompetencí, ale je to strategická záležitost pro českou ekonomiku. Hovoříme se o tom, že je potřeba posílit diverzifikaci odvětví, které jsou v české ekonomice. Potřebujeme posílit další průmyslová odvětví kromě automobilového průmyslu. Jedním z těch odvětví, s ohledem na současnou krizi v dodávkách léčiv, je také farmaceutický průmysl. Víme, že tu existují projekty, které by mohly přinést a posílit výrobu na území ČR. Myslíte si, že ze všech těch dostupných dotačních titulů, které tu jsou, by se měl farmaceutický průmysl podpořit?

Když byl covid a nebyl paralen, tak ministerstvo zdravotnictví požádala SÚKL o výjimku, aby Zentiva mohla hned vyrábět. Jsem rád, že tam nakonec pan Fiala dorazil, i když s několikaměsíčním zpožděním jako obvykle. Teď přišla krize a nejsou léky. Pan Válek doporučuje lidem, ať obvolají sto lékáren, když nemůžou pro děti sehnat sirup proti horečce. Všichni investovali do výroby léků mimo Evropu, protože tam je levnější pracovní síla. Místo toho, aby se závislost Evropy u strategických surovin – jako jsou léky nebo čipy – řešila na Evropské radě, tak se jen mluví o tom, že chceme být soběstační, ale v reálu se nic konkrétního neděje.

Pro mě zdravotnictví byla absolutní priorita. Za naší vlády jsme navýšili příjmy do zdravotnictví o 229 miliard korun. Sepsali jsme dlouhodobý investiční plán, kde jsou potenciální investice do roku 2050 za 164 miliard korun. Připravili jsme národní boj proti rakovině, na který jsme získali 15 miliard korun celkově z 50 miliard, které ČR dostane z EU na zdravotnictví. Připravili jsme reformu psychiatrické péče do roku 2030.

Protože dneska mladí lidé mají obrovský stres a to je problém. Minule jsem řešil holčičku, která si stále myla ruce, matka zoufalá a termín na psychiatrickou pohotovost až za tři měsíce. Řešili jsme léčebné konopí nebo jsem chtěl v Praze postavit nejmodernější onkologickou nemocnici na světě.

x Problematice onkologie a duševního zdraví jste se coby premiér skutečně věnoval. Jak byste v tom pokračoval z pozice prezidenta?

Přesvědčoval bych premiéra a ministra zdravotnictví, že problematika onkologie a duševního zdraví je priorita.

X Myslíte, že by prezident mohl být pro občany příkladem zdravého životního stylu? Být v tomto aktivní, a ukazovat i na svém životě třeba prevenci?

V červenci 2013 jsem měl 77 kg a 10 procent tuku. Pak jsem měl nějaké výkyvy, zase se dostal do formy a začal jsem řešit svaly. Měl jsem výživového poradce. Bohužel to loni skončilo tak, že jsem jedl salát a špagety a udělalo se mi zle. Odvezla mě záchranka, měl jsem ileus (neprůchodnost střev pozn. red.). Ale myslím, že na svůj věk jsem stále fit, vždy jsem sportoval, chodil jsem do fitka a určitě se tam vrátím. Od 1. února zase začnu. V mém věku je to už o chůzi o plavání. Ale teď to nejde. Člověk si musí vybrat. Buď bude spát, nebo sportovat.

X Pojďme k zahraniční politice. Je udržení ukrajinské fronty a zatlačení ruských vojsk za hranice Ukrajiny důležité pro bezpečnost ČR?

Samozřejmě, že to je důležité. Válka musí skončit a Rusko odejít, aby přestali umírat lidé. Kdybych byl prezident, tak za prvé navštívím Zelenského, pak bych šel za zeměmi V4, Macronem, za Scholzem, za Erdoganem a snažil se je přesvědčit o mírovém jednání EU a členů NATO. Určitě bych neseděl s rukama v klíně. I když Česká republika není jaderná velmoc, tak toho může na diplomatickém poli hodně dokázat, pokud má odhodlané politiky a diplomaty.

Po 2. světové válce vzniklo OSN, EU, NATO, abychom měli mír. A proto kritizuji pana Pavla, který říká, že trvalý mír je iluze. Já s tím nesouhlasím a říkám, že v Evropě můžeme mít trvalý mír a musíme o to usilovat.

Fixní výdaje na obranu podporuji

X Jako určitý efekt by mohlo zafungovat i to, kdyby členské země NATO posílaly na Ukrajinu nejmodernější techniku. Měli by?

Ano. Ona tam je a i proto je ukrajinská armáda úspěšná proti Rusku. Zároveň je ale třeba připravovat mír.

Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, šéfredaktor Ekonomického deníku Jan Hrbáček, kandidát na prezidenta Andrej Babiš, vydavatel Ivo Hartmann a šéfredaktorka České justice Eva Paseková

X Měla by ČR mít zákon o financování obrany státu s pevným procentem výdajů na obranu? A měla by v něm nějak zakomponována podpora domácího průmyslu? Např. se uvažuje o nákupu stíhaček F-35.

Jasně, měla by to být 2 procenta napevno. Já jsem řekl, že ministryni Černochové v tomto směru podporuju, ale hlavně aby jí ministr Stanjura ty peníze dal. Zopakuju, že v roce 2009 byly výdaje na obranu za vlády ODS 56 miliard. Potom přišla krize a škrtali hlavně armádě. V roce 2014, když jsem začínal ve vládě, zdědili jsme rozpočet obrany na 42 miliardách a v roce 2021, kdy skončila naše vláda, to bylo 85 miliard. Takže jsme rozpočet navýšili o 100 procent. Jako premiér, všude, kde jsem jezdil, tak to bylo většinou o zbraních. Indie, Singapur, Thajsko. České zbraně jsou legendární. Za Masaryka vláda rozhodla o zřízení zbrojovky Uherském brodě a za devět měsíců se vyrobila první pistole. Byli jsme ve výrobě zbraní nejlepší na světě a po revoluci to šlo všechno pryč.

X Nezřídka se stává a to v zejména v kauzách, kde figurují politici, že soud obžalované zprostí obžaloby. Fungují orgány činné v trestním řízení správně? Neměla by být vyvozována odpovědnost státních zástupců a policistů za nezákonná trestní stíhání?

My máme Generální inspekci bezpečnostních sborů, která kontroluje policii. A já jsem přesvědčen, že za mé vlády to bylo objektivní a inspekce se nezneužívala. U své kauzy jsem mluvil o politickém trestním stíhání, protože státní zástupce Šaroch ho zastavil a nejvyšší státní zástupce Zeman, člověk s pochybnou pověstí a politický nominant pana Pospíšila z TOP 09, na základě vylhaných argumentů trestní stíhání znovu vrátil do hry.

X Vrchního státního zástupce může odvolat vláda. Ta vaše to ale neudělala.

Kdyby to ministryně Benešová udělala, tak byla plná Letná. Ale nebudeme se vracet do minulosti. Já jsem k tomu nepřistupoval jako tradiční strany, že přijdeme a že všechny vyměníme. To byl asi naivní přístup.

X Teď se diskutuje o tom, že prezident Miloš Zeman možná ještě bude jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. A to přestože současnému předsedovi Pavlu Rychetskému mandát končí až 5 měsíců po jeho odchodu z Pražského hradu. Respektoval byste takto jmenovaného předsedu?

Já jsem se ho na to ptal a on říkal, že to není na stole. Že bude řešit pouze jednoho ústavního soudce, u kterého je potřeba souhlasu Senátu (Jan Svatoň pozn. red). Pokud by ale takto brzy dopředu jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, tak by to nebylo dobře.

X Takže pokud by nového předsedu jmenoval, snažil byste se to z pozice prezidenta zrušit?

Poradil bych se s odborníky. Nejsem právník a nemám k tomu analýzu.

X Prezident právě před časem řekl, že disponuje analýzou, podle níž neexistuje právní překážka pro to, aby ještě před vypršením svého mandátu nástupce Rychetského jmenoval. Další ústavní právníci ale tvrdí, že by to bylo v rozporu s Ústavou. Nicméně vy byste doplňoval soudce na Ústavní soud. Nyní je tam pouze jedna žena. Preferoval byste návrhy žen?

Já mám všude ženy. Poslankyně, komisařku, europoslankyně, všude jsou. Víte proč? Protože ony se mnou nesoutěží. I ve firmě jsem měl všude ženy. A mám rád a vážím si žen. Raději dělám se ženami, než s chlapy. To není žádná póza, tak to zkrátka mám. Osobně bych si přál na Ústavním soudu více žen a možná i předsedkyni.

X Rozhodují tuzemské soudy dostatečně rychle?

Kauza Čapí hnízdo se podle odborníků nikdy neměla dostat před soud. Státní zástupce Šaroch to zastavil, akorát na něj byl šílený tlak. Protože potřebovali stále něco držet v mediálním prostoru ten vymyšlený příběh. Když už nemají Čapí hnízdo, tak o čem teď mluví média? Samozřejmě o nějakém vyšetřování ve Francii kvůli nemovitostem. Postupoval jsem podle doporučení realitní kanceláře a peníze, které jsem poslal, byly moje zdaněné peníze a byly podle našeho Finančního analytického úřadu ministerstva financí v pořádku. Akorát to oznámili samozřejmě až po volbách. A tak to u nás, respektive v médiích a politice, funguje stále dokola. Eva Paseková, Ivo Hartmann, Jan Hrbáček, Tomáš Cikrt, ceskajustice, cz

X X X

BABIŠ:  PAVEL  NA  HRADĚ?  BUDE  JEN  VDĚČNÝ  FIALOVI  A  PRO  LIDI  A  FIRMY  ČR  NIC  KE  ZLEPŠENÍ  KATASTROFICKÉ  SITUACE  NEUDĚLÁ

BUDE  JEN  POSLOUCHAT,  JAKO  NATO

Babiš: Pavel bude pro vládu jen poslušný, tvárný a vděčný

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš v rozhovoru pro MF Dnes odmítl, že by výhrůžky byly předvolební kampaní. „To je absurdní, ne? Jako že bych sám manželce posílal náboj a pak to ještě nahlásil policii? To je přeci nesmysl,“ řekl. Na řeč přišla agrese voličů, proč zrušil kontaktní kampaň a jak by se choval k vládě, kdyby se stal prezidentem.

 x Ostrý náboj v obálce pro vaši ženu, anonymní dopis s výhrůžkou smrtí vám a vystřelená nábojnice na parkovišti u Sokolovny v Průhonicích. Jak to vnímáte?

Není to poprvé, co mi vyhrožují smrtí. Tentokrát to ale bylo jiné, ta nábojnice byla adresovaná manželce, což jsem vůbec nepochopil.

x Jak na to reagovala vaše manželka?

Samozřejmě, že manželka má strach. Hlavně v Jablonci byla vyděšená, protože tam nás chtěli umačkat. Ta agresivita Pavlových voličů, tedy voličů pětikoalice je neuvěřitelná.

X Váš protikandidát Petr Pavel tvrdí, že agresivitu ve společnosti vyvolává vaše osoba. Můžete si tedy za to sám?

A čím prosím vás? Tím že jsem Babiš?

X Co říkáte na poznámky, že všechno to, co jsem zmínila, tedy nábojnice, anonymy jsou jen vaší marketingovou strategií v kampani, že jste si je vlastně poslal sám?

To je absurdní, ne? Jako že bych sám manželce posílal náboj a pak to ještě nahlásil policii? To je přeci nesmysl. Absolutní nesmysl.

x Jak jste vnímal kampaň posledních dnů? Na vaše mítinky chodily pravidelně desítky i stovky vašich odpůrců…

Kampaň je hodně vyhrocená, ale to dělají hlavně média a zástupci pětikoalice, kteří podporují pana Pavla. Myslím si ale, že to už je skutečně přes čáru. Proto jsem ostatně už vyzval voliče a představitele pětikoalice, kteří nám organizovaně narušovali a sabotovali mítinky, aby s tím přestali. Zároveň jsem vyzval naše voliče a podporovatele, aby se nenechali vyprovokovat a aby se nechovali stejně.

x Váš protikandidát také vyzval ke zklidnění situace…

…reakce pana Pavla i premiéra a dalších vládních politiků mě zklamala, protože to sice na jednu stranu odsoudili, pak ale řekli, že si za to můžu sám. Přijde mi to jako argument typu, že žena si může sama za znásilnění, protože se nějak oblékla, chovala nebo někam šla.

X Máte strach, že by se něco mohlo stát?

O sebe se nebojím, ale nechci, aby se cokoli stalo Monice nebo lidem, kteří mě přijdou podpořit. Proto jsem zrušil kontaktní kampaň. Zaráží mě, že naši soupeři si stěžují na rozdělování společnosti, ale přitom ti, co se na sociálních sítích zaklínají pravdou, láskou a demokracií, se hned po prvním kole začali navážet do lidí žijících na vesnicích za to, že mě volili. Nadávali jim do ovcí a omezenců, kterým mají odebrat volební právo. Psali, že „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“. Paní Nerudová o mě nepochopitelně mluvila, že jsem zlo. To uklidňování nálad určitě nepřispívá.

x A co váš plakát o válce?

Odmítám, že můj plakát se sdělením, že nezavleču Česko do války, by byl nějaký štvavý. To byl vzkaz lidem, že já jsem diplomat a za všech okolnosti budu hledat diplomatické cesty, aby v Evropě byl trvalý mír.

X Překvapilo vás odsouzení ze všech možných stran, že strašíte válkou?

Překvapilo, zvlášť z úst představitelů vlády. Protože prvním, kdo začal mluvit o tom, že jsme ve válce, byl premiér Fiala. Mluvil o válečné dani, o válečném rozpočtu, podobně se vyjadřovali další jeho ministři. Takže když premiér mluví o válce, ministryně obrany mluví o válce, ministr financí mluví o válce, tak je to v pořádku, ale když začne Babiš mluvit o míru, tak všichni se všichni zlobí, že lidi straším válkou a snažím se rozdělovat společnost. A media to samozřejmě vždy patřičně nafouknou. Ale tak to prostě je, novináři už si prezidenta vybrali. Stačí si číst provládní weby nebo sledovat debatu České televize, kde pan redaktor Řezníček vystupoval jako prezidentský kandidát. A v debatě na Novinkách to bylo jako přes kopírák, dokonce na mě byli tři.

X Co ale vaše zpochybnění článku 5?

Nešlo o vůbec žádné zpochybnění. Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během nědělní debaty v ČT. Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke 3. světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce. Z kontextu debaty to bylo jasné. Toto jsem napsal i polskému premiérovi Morawieckému. Čtyři roky jsem byl premiérem a neuhnul jsem v podpoře spojenců ani o milimetr. Mnou vedená vláda dokonce rozhodla o vyslání českých vojáků a stíhačů do Pobaltí.

X Před volbami jste slíbil dělat pozitivní kampaň. Na tiskové konferenci po prvním kole jste ale téměř ihned zaútočil na Petra Pavla. Nepoštval jste si tím jeho příznivce sám proti sobě?

Lidé z okolí pana Pavla nás varovali, že se na mě chystají podrazy, nějaké nesmysly o KGB a milence. A že i podle nich je to přes čáru. To mě, přiznávám, vytočilo i proto, že mám v živé paměti, jak vládní politici – a pan Pavel je vládní kandidát – v roce 2021 před volbami systematicky zneužívala mého syna v rámci vymyšlené kauzy Čapí hnízdo, kde se konečně po šesti letech prokázalo, že jsem nic nezákonného neudělal.

X Žádná milenka se ale nakonec neobjevila…

Zatím. Ale podraz s KGB přišel záhy. Historik Blažek, který Pavla neustále kritizoval a teď se stal jeho voličem, dorazil do CNN Prima News a začal tam spekulovat o mně v Maroku a KGB.

X Zvolení vašeho protikandidáta Petra Pavla spojujete se vznikem nové totality. Čeho přesně se obáváte?

Strany pětikoalice, které reprezentují méně než polovinu voličů, mají pod kontrolou skoro celý stát. Vládu, ministerstva, Sněmovnu, Senát, Ústavní soud. A teď se snaží – za neskrývané podpory drtivé většiny médií – na Pražský hrad dosadit kandidáta vlády, který bude poslušný, tvárný a vděčný.

x Čeho přesně se ale obáváte?

Toho, že vládní strany se svým prezidentem v zádech začnou zvyšovat daně, zavádět poplatky u doktora nebo omezovat svobodu slova. V podstatě chtějí tady razit jeden správný názor, jedny správné kandidáty, jedna správná média. Jak by to mohlo vypadat, jsme viděli v posledních 14 dnech mezi první a druhým kolem. Napadání lidí s jiným názorem, zamezování svobody shromažďování a zastrašování oponentů. Tak si demokracii opravdu nepředstavuji.

X Není ale výrok o nové totalitě přehnaný?

Ale tady bude názorová totalita v tom smyslu, že zhruba 3 miliony voličů, nebudou mít ve vysoké politické funkci člověka, který bude mít reálný vliv na veřejné dění a bude ho moci ovlivňovat. Osud nás všech bude v rukou pětikoalice. Navíc skutečná podstata demokracie není klid a řád, ale pohyb a svoboda. Svoboda projevu, svoboda na informace, svoboda se pokojně shromažďovat, účastnit se veřejného života bez toho, aniž by lidé měli strach z umlčování, očerňování a represí. Dobro a zlo je v pohádkách, případně proti zlu bojují totality. V demokracii ale soupeří názory. Ano, někdy je to nepřehledné nebo frustrující. Ale to je daň, kterou musíme platit v každé skutečné demokracii.

X Odmítl jste případnou vládní spolupráci ANO s SPD. Neodradil jste si tím jednu z možných skupin voličů?

Předseda SPD vůbec neřekl, že by mně voliči SPD měli podpořit, což mě mrzí, protože si nedovedu představit, že by voliči SPD chtěli mít na Hradě vládního kandidáta. Navíc vždycky když jsem mluvil o vládě s panem Okamurou, tak říkal, že i kdybychom měli většinu, tak v ní nechce být, ale pošle tam experty. Takže nevím, jak bych se mohl dotknout voličů SPD.

X Řekl jste, že pokud vás lidé zvolí, budete jako prezident „bezohledné vládě šlapat na paty“. Můžete dát konkrétní příklad, co přesně byste dělal?
Budu dělat to, co vládní kandidát Pavel dělat nebude. Tedy tlačit na vládu, aby hlavně pomáhala našim lidem a bojovala za české zájmy. Mluvil bych s ministry a hlavně premiérem, využíval článku 64 ústavy, který dává prezidentovi pravomoc vyžadovat od ministrů zprávy, připadne i projednávat s nimi strategii jejich resortů. Chodit bych do Sněmovny v případě důležitých zákonů pro lidi. Vládní agendu bych hlavně probíral s premiérem a přesvědčoval ho, aby nepřijímali zákony, které lidem snižují životní úroveň a mají negativní dopad na jejich životy.

X Snažil byste se tlačit vládu k nižšímu deficitu státního rozpočtu?

Premiér Fiala a pětikoalice před volbami slibovali, že budou státní dluh snižovat. Když končila naše vláda, tak ČR byla šestou nejméně zadluženou zemí v EU a měli jsme nižší zadlužení vůči HDP, než když jsem v roce 2014 ve vládě začínal. Tento týden se ukázalo, že jsme se za rok Fialovy vlády propadly o dvě příčky, už jsme na osmém místě. A tato vláda jako jediná v Evropě zadlužení ještě navýšila. Jak je to možné, když na daních vybrala meziročně navíc 137 miliard a lidem pomáhá minimálně a nerada.

X Dával byste jako současný prezident Miloš Zeman doporučení, kde všude má vláda šetřit?

Určitě, protože na rozdíl od pana Pavla ekonomice rozumím, 20 let jsem podnikal a mám za sebou tři a půl roku jako ministr financí a čtyři roky jako premiér. Takže ano, klidně bych vládě radil, když vidím, že to nezvládá. Snad by si moje rady brala víc k srdci, kdybych byl prezident, když už opozici absolutně ignoruje.

X Jaké by bylo vaše doporučení pro to, aby se Česká republika co nejrychleji vypořádala s inflací?

Největším problémem je vysoká cena elektřiny. Tato vláda měla historickou šanci svolat mimořádnou valnou hromadu a vykoupit všechny minoritní akcionáře ČEZu. Firma má 200 miliard nerozděleného zisku, tak bych řekl, že si ho akcionáři mohou vyplatit za podmínky, že se domluví na výkupu a ceně akcií, prodají je všechny a stát získá 100 procent akcií. A když stát bude mít 100 procent akcií, pak můžu lidem zastropovat cenu elektřiny na 1500 korun za MWh místo 6 až 7 tisíc, které platí dnes. Sražením ceny elektřiny dojde k zásadnímu snížení inflace.

X Neustále opakujete, že chcete mír, ne válku. Opravdu jste přesvědčený, že jako český prezident byste mohl k míru přispět?

Na rozdíl od pana Pavla si nemyslím, že je trvalý mír iluze a že je Česká republika malá země. Věřím tomu, že když bude mít aktivního prezidenta, který je pracovitý, tak toho dokáže hodně vyjednat. Mám zkušenosti a kontakty na světové státníky, takže věřím, že bych mohl situaci pomoct.

X S kým byste tedy mír řešil?

Mluvil bych ukrajinským prezidentem Zelenským, lídry V4, s francouzským prezidentem Macronem, německým kancléřem. Pokud by lídři Ukrajiny, EU a NATO našli podmínky pro mírové řešení, tak bych nabídl náš symbol státnosti, Pražský hrad, jako možné místo k setkání, protože už se zde v roce 2010 se konal summit, kde se setkal americký prezident Obama s ruským prezidentem Medveděvem.

X Jak byste se stavěl k pomoci Ukrajině ze strany české vlády?

Ukrajině je třeba pomáhat, ale ta pomoc musí být koordinovaná s ostatními spojenci. Vojenskou pomoc Ukrajině má řídit a koordinovat NATO, ekonomickou má poskytovat hlavně EU.

X Už víte, s kým byste se radil o zahraniční politice nebo energetice?

Mám svůj tým i lidi, se kterými dlouhodobě spolupracuji, ale jistě chápete, že v situaci, kdy k mým blízkým spolupracovníkům chodí policie se ptát do bytu, jestli jsou v pořádku, protože na sociálních sítích jim lidé vyhrožují a posílají si jejich adresy, kde bydlí, je nebudu jmenovat.

x Navzdory slibu, že povedete slušnou a pozitivní kampaň, byla ta vaše poměrně vyhrocená. Nepovažujete to zpětně za chybu?

Politické kampaně bývají vyhrocené. Stačí se podívat na volební kampaně v USA nebo Velké Británii. Když mě ODS označila za stejného agenta jako Putina a dala mě s ním na jeden plakát, nikomu to nevadilo. Média nemluvila o lživé kampani a ani jsem si nijak zvlášť nestěžoval. Jen jsem upozornil, že to je ubohá lež, protože za mé vlády jsme vydali ruského hackera Nikulina do USA, vyhostili jsme desítky ruských špionů z ruského velvyslanectví po Vrběticích, na Ukrajině jsem v listopadu 2019 odsoudil anexi Krymu a nikdy jsem jako politik neměl kontakty s Ruskem. Takže veškerá ta kampaň není o nějakých hodnotách, ale o tom, že média lidem vsugerovala, že je třeba zničit Babiše. Za použití jakýchkoli prostředků. Třeba i za cenu zvolení bývalého komunistického špiona na Hrad, který rozumí jenom armádě, ale bude poslušný vládě.

X Druhé kolo prezidentské volby začíná už zítra. Čím ještě chcete přesvědčit nerozhodnuté voliče, aby to v pátek nebo v sobotu takzvaně hodili právě vám?

Tím, že mě znají a že ví, že budu pomáhat lidem. Zvlášť nyní, když kvůli Fialově vládě se propadla reálná mzda zaměstnanců zhruba o 10 procent, nejvíc ve všech zemích OECD, a jsme nyní na úrovni, na které jsme byli v roce 2018. Oproti panu Pavlovi mám zkušenosti z byznysu i politiky. Jako podnikatel jsem vybudoval firmu, která je jedním z pilířů české ekonomiky a dává práci 40 tisícům lidí. Na rozdíl od pana Pavla si také nemyslím, že trvalý mír je iluze, proto vznikla i Evropská unie a NATO.

X Co se bude dít ve chvíli, kdy nebudete zvolen. Zůstanete dál v politice?

Ano, určitě.

X Budete v příštích parlamentních volbách usilovat o post premiéra?

Všeho do času. Já vím, že mě média mají za outsidera. Pan prezident Klaus už v roce 2012 řekl citát, který se skvěle hodí na dnešní situaci. „Hlavní věc je mylná představa, že toho prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média a voliči ho pak schválí.“ Média a vláda si pana Pavla jako svého kandidáta již vybrala a vehementně ho podporují. Je to druhý pokus zbrojařského lobbisty Koláře po kandidátovi Drahošovi si prosadit svojí loutku na Hrad. Třeba se ale voliči vzbouří jako před pěti lety, kdy také neschválili médii vybraného pana Drahoše a nakonec zvolili prezidentem Miloše Zemana. Takže uvidíme, jak všechno dopadne.

X X X

 PAROUBEK:  S  GENERÁLEM  NATO  PAVLEM  BY  NÁS  NIC  DOBRÉHO  NEČEKALO,  ZKLAMAL  I  OTCE

JE  TO  GENERÁL  BEZ  VOJSKA,  PAVEL  PROTI  NERUDOVÉ,  KŠEFTOVALA  S  TITULY  V  BRNĚ

Otec, plukovník Josef Pavel, působil jako zpravodajec a měl na starosti i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO; počínaje rokem 1973 působil po mnoho let v Táboře na tamním Velitelství Západního vojenského okruhu. A syn Pavel, dnešní generál, se pak dal do služeb NATO, Německa, USA, Anglie a dalších zemí, které dnes bojují na Ukrajině proti Rusku. A do této války Západu stále více zatahována i ČR a SR, proti čemuž hned varoval populistu Fialu i exprezident Klaus. Ale marně. Dnes se musí otec, plk. Pavel, v hrobě obracet.

Generála Pavla nelze srovnávat s prezidentem Svobodou, který nebyl v NATO, ale s Rudou armádou Stalina bojoval proti Hitlerovi a jeho armádu hnal až do Berlína. Pavel nic takového nedělal, a pro ČR se v ničem nevyznamenal.

X X X

Expremiér  Paroubek: Se zájmem jsem si ve čtvrtek přečetl rozsáhlý rozhovor s jedním z možných favoritů prezidentské volby, generála Pavla.

Mohu říci, že mě nejvíce potěšila, z tohoto jeho rozhovoru, distance, kterou má vůči další kandidátce pražské kavárny a české pravice, Nerudové. Podle něj by nebyla Nerudová dobrou prezidentkou. S tímto hodnocením se plně ztotožňuji.

Pokud jde o Fialovu vládu, generál se přiznává, že „…tuhle vládu volil…“ a je prý „…za ni rád“. No, ale aby to nevypadalo, že je tak úplně stupidní a nevidí chaotický přístup vlády při řešení energetické a sociální krize, vyvolané růstem cen energií a hyperinflací, tak se přeci jen trochu, ale jen malinko, od vlády distancuje. Prý došlo (a já s ním souhlasím) „…k neefektivnímu utrácení prostředků, protože za méně peněz mohly být lepší výsledky“. To se dá všeobecně říci kdykoliv.

Žhavý kandidát na prezidenta se ovšem zapomněl zmínit, jak by to dělal on. Eventuální opatření proti inflaci pochopitelně nemá, ale schovává se za jména některých mainstreamových ekonomů, kteří s ním spolupracují. Co prý nebylo dobré, to bylo „pětitisícový příspěvek pro všechny“. Je škoda, že redaktor serveru Lidovky.cz, když se ptal na výši průměrné penze v Česku, se generála nezeptal, jaká je výše jeho penze a kolik dostává nebo bude dostávat jako penzista ze struktur NATO…

Pan generál tvrdí, že u nás máme progresivní zdanění u daně z příjmu. Opravdu „máme“, ale velmi miniaturní, a to od časů zrušení superhrubé mzdy (došlo k tomu k 1.1.2020). A tak se prý nezávazně můžeme „bavit, jestli by měla být (daň z příjmu) více progresivní“. Tedy inspirace ze Skandinávie u Pavla téměř u všeho, ale ne v daňové oblasti. No, a jak by chtěl pan generál a jeho věhlasní ekonomové Tůma a Marek, docílit, aby se rozvíjely veřejné služby na úroveň srovnatelnou se západní Evropou, když se nezvýší daňové příjmy státu. Jen úsporami to asi nepůjde.

Nominanta na pozici předsedy Ústavního soudu po Pavlu Rychetském generál sice „v hlavě má“, ale „nebude ho sdělovat“. Ale to by právě byla jedna ze zajímavých věcí, která by mohla být vodítkem pro voliče, zda generála prezidentem volit či nikoliv.

Pokud jde o miláčka hochů z Langley, kde sidlí vedení CIA, ředitele BIS Michala Koudelku, to je podle Pavla pašák, který si prý „jmenování generálem zasloužil už dávno“. No, jak jinak.

A pak přicházejí zásadní otázky, které souvisejí s budoucím abnormálním zatížením výdajů českého státního rozpočtu. Generál „samozřejmě“ podporuje nákup pásových obrněných transportérů, děl, radiolokátorů, vrtulníků, letadel, a to jak dopravních, tak i nových nadzvukových stíhaček (americké F-35). Když se dívám jen na tyto Pavlem předpokládané armádní akvizice (tady pochopitelně o efektivitě nákupů prováděných bez výběrových řízení nepochybuje), jednalo by se přímo o rozpočtovou pohromu., i když z nějakého důvodu ve výčtu zapomněl na německé Leopardy za cca 20 mld. Kč. Jen v jedné větě rozhovoru s akademickou lehkostí naznačené akvizice armádních nákupů, by si vyžádaly vynaložení 250 – 300 mld. Kč z peněz českých daňových poplatníků. A pokud budeme vynakládat takto nesmírné peníze, abychom udělali radost zejména našim americkým přátelům a jejich vojensko-průmyslovému průmyslu, nebudeme mít dost peněz na pro náš národ mnohem potřebnější věci, jako jsou školství, zdravotnictví, sociální péče, dopravní systém atd. To ovšem pana generála neznepokojuje.

Ústavní čtyřka by se „měla scházet a domlouvat“, pokud jde o zahraniční politiku. Co na tom, že zahraniční politika je de facto doménou vlády a prezidenta. A předsedové obou komor parlamentu jsou tam podle Ústavy vcelku zbyteční, vlastně jenom jako dekorace.

Jako velvyslance do Ruska chce generál poslat s „využitím hluboké znalosti lidí, se kterými je v kontaktu“ někoho, kdo je “opravdu zdatným diplomatem“. Zkrátka, nějakého Dobrovského, který zničí jakoukoliv možnost nápravy vztahů s Ruskem.

Od Visegrádské čtyřky generál Pavel, a stejně tak zřejmě ani jeho američtí přátelé, nic neočekává a rád by do tohoto společenství zemí zabudoval další středo- a východoevropské země, „zase s výjimkou Maďarska“. Tím společným jmenovatelem pro vytvoření tohoto proamerického bloku středo- a východoevropských zemí by bylo to, že „v době krize na Ukrajině zastávají společný postoj“. Generál by rád cestoval ihned po zvolení prezidentem (k této tragédii snad nedojde) se slovenskou prezidentkou, zvanou na Slovensku příznačně Amika, podnikl společnou cestu na Ukrajinu. Prý by to „mělo hezkou symboliku“.

Pokud jde o jeho minulost, pan generál není vůbec znepokojen. To, že byl aktivním komunistou (dokonce předsedou ZO KSČ), že byl aktivní ve vojenské kontrarozvědce (VKR), kde školil špiony, kteří měli škodit západním imperialistům, přechází s akademickou lehkostí. Podle všeho měl být Pavel v komunistickě rozvedce školen, aby se stal v zahraničí špionem vysoké kategorie. Jednu výhodu to má, že umí perfektně některé jazyky.

Jinak nad politikou amerických personalistů v NATO, kteří připustili, aby tam tento muž s podivnou minulostí z komunistických zpravodajských služeb, zastával delší čas druhou nejvyšší funkci v hierarchii NATO, by někomu mohl zůstávat rozum stát. Připomenu jen ale, že v hierarchii NATO působili ve vysokých pozicích v 50. letech také němečtí generálové, kteří předtím dobře sloužili Adolfu Hitlerovi.

Generál se zařazuje do vládního a mediálního českého mainstreamu, kdy fabuluje nebezpečí útoku Ruska na české území, pokud Rusko v konfliktu na Ukrajině zvítězí.

Jako pozitivní vidím, že v rozhovoru v Lidovkách Pavel nefantazíruje o bezpodmínečné kapitulaci ruských vojsk na Ukrajině, což by znamenalo ve svých důsledcích vyklizení Krymu a území na jižní a východní Ukrajině, převážně obývaných ruským obyvatelstvem, ruskou armádou.

Pan generál se neobtěžoval naznačit „svou“ vizi řešení tohoto smutného konfliktu mezi Ruskem a zeměmi NATO, zastupovanými ukrajinskou armádou, jenž už téměř rok probíhá.

Zkrátka, volit generála prezidentem, je jako dát štempl k další úchylné politice současné vlády, včetně pokračování ukrajinské války, což ve svých důsledcích plodí hyperinflaci a děsivý propad reálných mezd a životní úrovně českého obyvatelstva. Lze očekávat, že v souhrnu dvou let (2022 a 2023) poklesne reálná průměrná mzda o 17-20 %. Jinak řečeno, životní úroveň Čechů poklesne za pouhé 2 roky až o pětinu….A co na to pan generál? Nic. Ing. Jiří Paroubek, expremiér vlády ČR

X X X

STRAŠÁK  JOHNSONA

Půjčka, tapety i Karibik. Na Borise Johnsona číhá strašák finanční minulosti

Ti, kteří Borise Johnsona znají, se všeobecně shodují na tom, že jeho vztah k penězům je ambivalentní. Na jedné straně je to údajně velice šetrný muž, na té druhé miluje luxus, který ovšem neváhá financovat z peněz druhých. Johnsonovy finanční veletoče z doby, kdy byl ve funkci, jsou tak nadále pod drobnohledem veřejnosti.

 Expremiér tvrdošíjně jakékoli pochybení odmítá, nadále si velmi pečlivě střeží svůj osobní život.

„Stěžoval si, že nikdy nevydělá dost peněz,“ vzpomíná jeden ze zdrojů, který za Johnsona pracoval v Downing Street č. 10. „Byl tak neuvěřitelně šetrný, že se vtipkovalo, že sotva kdy vytáhl z kapsy peněženku,“ šeptalo se také o expremiérovi. Peníze a Johnson je vůbec téma, které ve Velké Británii rezonuje ještě dlouho poté, co z funkce ministerského předsedy odstoupil. Informaci přinesl britský portál The Guardian.

Asi největší finanční kauzou, jejíž dozvuky řeší v Británii dodnes, se stala Johnsonova astronomická půjčka ve výši 800 000 liber (téměř 22 milionů Kč). Tu si premiér tajně zjednal ještě v době, kdy byl ve funkci. V médiích se objevily spekulace, že se na jejím zprostředkování podílel šéf britské BBC Richard Sharp odměnou za jmenování do této vrcholné funkce ve státním podniku. Sharp však prohlásil, že rada BBC již prověřuje jeho případný střet zájmů v souvislosti s jeho vazbami na Johnsona.

Podle listu The Sunday Times se Sharp účastnil jednání o půjčce pro Johnsona na konci roku 2020, bývalého bankéře Goldman Sachs, coby vládního kandidáta do funkce nového předsedy BBC, jmenovali v lednu 2021.

„Nikdy jsem neskrýval svůj dlouholetý vztah s bývalým premiérem, ale trvám na tom, že jsem byl jmenován spravedlivě,“ řekl novinářům Sharp. Ve svém prohlášení uvedl, že se nijak nepodílel na poskytnutí půjčky, záruky ani na zprostředkování jakéhokoli financování. Také se omluvil zaměstnancům BBC a označil kauzu za rozptýlení, jehož lituje.

Proč tak drahé tapety?

Ale nešlo jen o půjčku. Zaměstnanci Downing Street si během Johnsonova působení v sídle britských premiérů nemohli nevšimnout, že premiér uzavírá i další podivné finanční dohody stran financování jeho životního stylu. Udivil je například nezvyklý způsob, jímž se financovala rekonstrukce jeho bytu. Když probíhala, vyšlo najevo, že část finančních prostředků, asi 58 000 liber (1,5 milionu Kč), premiérovi nabídl konzervativní poslanec David Brownlow.

Celková cena rekonstrukce Johnsonova sídla dosud není jasná, spekuluje se až o 200 000 librách (skoro šest milionů Kč). Premiérova kancelář už dříve přitom uvedla, že Johnson renovace zaplatil sám, neupřesnila však, zda k tomu nevyužil vypůjčené peníze. Johnsonův mluvčí později popřel, že by premiér půjčku použil na splácení rekonstrukce nebo že by ji použil k jiným účelům svého životního stylu, včetně hlídaček a školného. „Všechny tyto výdaje si Johnson hradil osobně,“ dodal.

„Nechápal jsem, proč musí mít tak drahé tapety,“ povzdechl si tehdy jeden z ministrů, který sloužil pod Johnsonem, když mluvil o údajné ceně 840 liber (23 000 Kč) za jedinou roli.

Johnsonova finanční závislost na jiných osobách trvá již mnoho let. V souvislosti s jeho dobou v úřadu se také nabízí srovnání s jeho předchůdci. Zajímavé svědectví poskytla v tomto směru bývalá osobní tajemnice Margaret Thatcherové, Caroline Slococková. Ta uvedla, že bývalá premiérka byla, pokud jde o utrácení peněz, mnohem skromnější než Johnson. A to i včetně bytu na Downing Street. „Thatcherová si z vlastního koupila i žehlicí prkno, zatímco odmítla dvě sady povlečení financované daňovými poplatníky,“ vzpomíná tajemnice. Podle jejích slov byla nejenom přirozeně šetrná, ale také jí velmi záleželo na tom, jak se na ní budou dívat druzí.

„Johnsonův podivný úvěr i absence jakéhokoli předchozího prohlášení o něm jsou důkazem ústavní díry,“ srovnává Slococková. Právě proto je kvůli ní možné, že některé dary, dotace a finanční pomoc se veřejně zaznamenávají, zatímco jiné nikoli. „Samozřejmě na těchto transakcích nemusí být nic špatného, ale jde o to, že utajování to ještě zhoršuje,“ dodává někdejší tajemnice „železné lady“.

Kromě přestavby nového bytu vznikly Johnsonovi také vysoké náklady spojené s rozvodem s bývalou manželkou Marinou Wheelerovou. Pokud jeho nejméně sedm dětí, k jejichž otcovství se přiznal, chodilo do drahé soukromé školy, mohlo jít i o šestimístné částky.

Svatba včetně zmrzliny

Johnsonovi coby premiérovi pravidelně přicházela finanční podpora z mnoha různých stran, ať už formou bezplatné dovolené nebo ubytování. Mezi jeho nejštědřejší mecenáše patřili například lord a lady Bamfordovi z firmy JCB vyrábějící stavební stroje. Ti například uhradili náklady na jeho svatební oslavu v hodnotě 23 000 liber (627 000 Kč), a to od pronájmu stanů až po přenosné toalety, květiny nebo zmrzlinářský vůz. Z poslaneckého rejstříku vyplývá, že od chvíle, kdy Johnson oznámil, že odstoupí z funkce premiéra, poskytli ještě dary a pohoštění v odhadované hodnotě nejméně 84 000 liber (2,2 milionu Kč).

Krátce po svém vítězství v parlamentních volbách v roce 2019 dostal také Johnson darem dovolenou v Karibiku v hodnotě nejméně 15 000 liber (409 000 Kč). Tuto cestu mu zprostředkoval známý sponzor toryů a spoluzakladatel společnosti Carphone Warehouse David Ross. Poté, co vyšlo najevo, že vila, v níž Johnson na soukromém ostrově Mustique pobýval, patří kanadské podnikatelce Sarah Richardsonové, jeho firma čelila vyšetřování. „Dostali jsme zaplaceno za pobyt. Dostáváme zaplaceno za každého, kdo si pronajme náš dům. Ale netušíme, kdo za ten dům zaplatil, jestli pan Johnson, nebo pan Ross,“ vyjádřila se mlhavě k Johnsonově dovolené podnikatelka.

Je jasné, že Johnson v době, kdy byl premiérem, jen sotva žil na hranici životního minima. Kromě toho, že měl nárok na premiérský plat ve výši 164 080 liber (4,4 milionu Kč), pronajímal prý také dvě nemovitosti – v Camberwellu v jižním Londýně a ve městě Thame v hrabství Oxfordshire.

Expremiér slušně vydělával také na svých publikacích, za pravidelný sloupek v deníku Daily Telegraph například inkasoval v roce, který předcházel jeho působení v Downing Street, 22 900 liber (624 500 Kč) za deset hodin práce měsíčně!

Naše ruce jsou čisté

Kromě lukrativních pracovních zakázek po odchodu z funkce obdržel Johnson také dar ve výši 1 milionu liber (27,2 milionu Kč) od britského podnikatele se sídlem v Thajsku. To je v britské historii jeden z největších darů, jaký kdy kdo jednotlivému britskému politikovi poskytl.

Jako již bývalý premiér inkasuje Boris Johnson nadále příspěvek ve výši až 115 000 liber (3,1 milionu Kč). Liberální demokraté sice již zahájili snahu znemožnit mu k němu přístup, dokud se „neočistí“ ohledně posledních půjček, zatím se tak ale nestalo. „Víme, že ho zajímají jen peníze, takže je načase zasáhnout ho tam, kde ho to bolí nejvíc – v jeho peněžence,“ nechala se slyšet například šéfka strany a skotská liberální demokratka Wendy Chamberlainová.

Když se Johnsona v pondělí před jeho domem ptali britští novináři na kontroverzní úvěry, expremiér samozřejmě všechny dotěrné otázky rázně smetl ze stolu. Popřel jakýkoli střet zájmů v souvislosti s tím, že Sharpova role v Johnsonově půjčce přišla těsně před jeho jmenováním do vrcholné funkce v BBC.

„Pan Sharp nikdy neposkytl panu Johnsonovi žádné finanční poradenství,“ uvedl Johnsonův mluvčí. Popřel také, že by Johnson od něj žádal jakékoli finanční rady. „Všechny finanční dary i půjčky jsme řádně deklarovali a zaregistrovali,“ uzavřeli podle The Guardianu Johnsonovi lidé.

X X X

NOVÝ  ÚSTAVNÍ  SOUDCE,  EXDĚKAN  PRÁVNICKÉ  FAKULTY  V  BRNĚ  SVATOŇ

Senát schválil nového ústavního soudce, bude jím bývalý děkan brněnské právnické fakulty Svatoň

 Bývalý děkan brněnské právnické fakulty Jan Svatoň bude novým ústavním soudcem. Senát dnes v tajných volbách schválil jeho nominaci, kterou předložil prezident Miloš Zeman. Svatoň působí na katedře ústavního práva brněnské Masarykovy univerzity, jejímž byl prorektorem. Ústavní soud podle generálního sekretáře Vlastimila Göttingera příchod Svatoně a tím i konec personálního oslabení soudu vítá.

Sedmdesátiletý Svatoň by měl v týmu ústavních soudců obsadit místo po Kateřině Šimáčkové, která předloni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva. Svatoňovu nominaci jednomyslně doporučily senátní výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Rovněž předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský již dříve označil Svatoně, který byl asistentem tří ústavních soudců, za velmi kvalitního kandidáta.

Zeman původně na místo po Šimáčkové navrhoval advokáta Petra Poledníka, ten ale loni v Senátu potřebnou podporu nezískal. Svatoň získal v tajné volbě 57 ze 68 odevzdaných senátorských hlasů. „Jednoznačný výsledek hlasování v Senátu je tak důkazem, že si kvalit pana docenta Svatoně neváží jen kolegové z Masarykovy univerzity a Ústavního soudu, ale také členové horní komory Parlamentu,“ uvedl Göttinger.

Svatoň v kandidátské řeči senátorům řekl, že si je vědom reálného významu Ústavního soudu, ale také jeho odpovědnosti před společností a obyvatelstvem. Chtěl by dbát nejen na kontrolu ústavnosti, ale také na důsledný respekt k právům a svobodám jednotlivců a skupin, nediskriminaci a sociální solidaritu. Odmítl zkratkovitý a formalistický přístup při rozhodování soudu.

Za jedno z nejpodstatnějších rozhodnutí Ústavního soudu označil Svatoň verdikt, podle něhož ústava není založena na hodnotové neutralitě, ale vyjadřuje základní hodnoty demokratického státu, a že právo a spravedlnost není předmětem volné dispozice zákonodárce.

Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) se Svatoně dotázala, jak by se jako ústavní soudce vypořádal s návrhem na protiústavnost zákona špatně koncipovaného nebo špatně přijatého. Svatoň uvedl, že by přihlédl k hodnotové akceptovatelnosti zákona, jeho společenské potřebě a k závažnosti chyb při jeho přijetí.

Děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity byl Svatoň v letech 2001 až 2007. Později též zastával pozici prorektora pro sociální záležitosti a další vzdělávání. Je odborníkem na ústavní právo a státovědu. V minulosti byl asistentem ústavních soudců Jiřího Malenovského a Vojena Güttlera, nyní působí ve stejné pozici u soudce Vladimíra Sládečka. Vztah k ústavnímu soudnictví proto Svatoň označil za ‚osudovou přitažlivost‘. Byl také přísedícím kárného senátu Nejvyššího správního soudu.

„Svojí erudicí, zkušenostmi i osobnostním založením jistě přispěje k tomu, aby Ústavní soud mohl nadále vykonávat poslání, které mu bylo svěřeno Ústavou. Jeho jmenováním navíc skončí dlouhé personální oslabení, které na Ústavním soudu trvá již od prosince 2021 a které představovalo zvýšenou zátěž pro zbývajících čtrnáct soudců,“ řekl Göttinger.

X X X

ŠLACHTA   O  NAPADÁNÍ  POLITIKŮ

Šlachta o výhrůžkách politikům: Kdo nemluví, je stokrát nebezpečnější. Reagoval i na Pekarovou

Tedy i prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO), který se necítí bezpečně po výhrůžkách, které mu měly dorazit, požádal o ochranku. Pokud policie vyhodnotí, že jsou informace závažné, ochranu mu přidělí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl bývalý elitní policista a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.

„Měli jsme přímo v kompetenci péči o ústavní činitele,“ přiblížil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Robert Šlachta, bývalý elitní policista. Na policejní ochranu má podle něj nárok každý, kdo o ni požádá. Důležité tedy je stanovisko policie a to, jak to vyhodnotí. „Aby to nebylo jen plácání,“ vysvětloval Šlachta.

Podle někdejšího detektiva je velmi důležité porovnávat, jak je útok relevantní. „Říkali jsme, že ten, kdo nemluví, tak je to stokrát horší než ten, který posílá výhružky. Když to chce udělat, tak většinou nemluví a udělá to,“ řekl. Například u předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové jsou výhrůžky dle Šlachty spíše nenávistnými reakcemi lidí na její „dobré“ rady. „Nemyslím si, že by to bylo o nějakém násilí,“ doplnil.

Nicméně šance, že se pachatele podaří vypátrat, je minimální. „Něco jiného je to třeba u podnikatelů nebo ministrů, tam to má souvislost s jejich rozhodováním a jde tam i vidět, jak je ten útok sofistikovaný. Ale u těchto předvolebních kampaní spíše ne,“ přiblížil Šlachta, který je přesvědčen, že v sobotu i tyto incidenty skončí.

X X X

Zéland má nového premiéra. Ardernovou vystřídal vtipkující zrzek Hipkins

Nově zvolený šéf Novozélandské strany práce Chris Hipkins se oficiálně ujal funkce premiéra. V čele Nového Zélandu nahradil Jacindu Ardernovou, která minulý týden nečekaně odstoupila. Dosud zastával funkci ministra školství a policie. „Je už načase, abychom měli na nejvyšším místě zrzka,“ řekl muž, který je pověstný svým smyslem pro humor.

 Čtyřiačtyřicetiletý Hipkins byl jediným kandidátem na lídra vládnoucí strany. O jeho vedení strana rychle rozhodla o uplynulém víkendu. V novozélandské parlamentu zasedal od roku 2008, v listopadu 2020 se jako ministr pro zvládnutí pandemie covidu-19 stal velmi viditelnou tváří vlády. Dosud Hipkins zastával funkci ministra školství a policie.

V areálu parlamentu se při posledním odchodu Ardernové shromáždily stovky lidí, napsala agentura Reuters. Premiérka se následně vydala do budovy vlády, kde svou rezignaci formálně odevzdala do rukou generální guvernérky Nového Zélandu Cindy Kirové. Hipkins a jeho vicepremiérka Carmel Sepuloniová, která je prvním člověkem tichomořského původu v této funkci, poté složili přísahu při několikaminutovém obřadu.

O několik hodin později Hipkins vystoupil před novináři po prvním setkání se svým kabinetem. Po četných dotazech na růst cen a životních nákladů je ujistil, že tuto problematiku učiní prioritou své vlády.

„Novozélanďané v příštích týdnech a měsících jednoznačně uvidí, že životní náklady jsou ústředním bodem našeho pracovního programu,“ řekl Hipkins. Dodal také, že dodrží závazky, které jeho strana pro současné volební období učinila.

Nový Zéland čekají další parlamentní volby letos na podzim. Průzkumy z prosince ukázaly, že Novozélandská strana práce o něco ztrácí na popularitě oproti začátku loňskému roku, kdy její podpora stála na 40 procentech. Konzervativci naopak posilují, píše Reuters.

Chris Hipkins (44) Popularitu si Hipkins získal při úspěšném zvládání pandemie covidu-19, které se věnoval od listopadu 2020 do loňského června jako ministr pro boj s covidem a předtím ve funkci ministra zdravotnictví, kterým byl od července do listopadu 2020. Nový Zéland se stal jednou z nejúspěšnějších zemí v boji proti této nemoci – vyhnul se velkému počtu nákaz a díky přísným opatřením dokázal ochránit i svoji ekonomiku. Původního viru se Nový Zéland dokázal zbavit v první polovině roku 2021. Kritiku ale později vyvolala přísná opatření, kterými vláda reagovala na výskyt varianty delta, která se začala šířit v srpnu 2021. Hipkins později uvedl, že karanténní opatření se mohla zmírnit dříve. Díky své pověsti schopného politika byl Hipkins v polovině loňského roku jmenován ministrem policie, když zemi sužovala vlna zločinnosti. Ve vládě Jacindy Ardernové vedl od října 2017 také resorty školství a veřejných služeb, rovněž má na starosti prosazování vládní agendy ve sněmovně. Hipkins se narodil 5. září 1978 v Hutt Valley, vystudoval politologii a kriminologii na univerzitě Victoria ve Wellingtonu. Poté vystřídal několik zaměstnání, mimo jiné byl poradcem dvou ministrů školství a pracoval v úřadu někdejší premiérky Helen Clarkové. Do parlamentu ho poprvé zvolili v roce 2008 a od té doby ještě čtyřikrát. V roce 2013 Hipkins hlasoval pro zákon, který legalizoval v zemi manželství osob téhož pohlaví. Na konci roku 2015 mu za jeho kritiku billboardu propagujícího prodej „zlevněných“ zbraní na Novém Zélandu bylo vyhrožováno i smrtí. V politických kruzích i veřejností je Hipkins vnímán jako respektovaný politik. „Je velmi kompetentní a oblíbený. S lidmi jedná čestně a s úctou. S Chrisem vždycky víte, na čem jste… je inteligentní, pracovitý a schopný,“ prohlásil o něm bývalý poslanec za Novozélandskou stranu práce a bývalý vládní kolega Ian Lees-Galloway. Hipkins je od roku 2020 ženatý a má dvě malé děti. Když si v roce 2018 vzal otcovskou dovolenou po narození druhého dítěte, byl jedním z prvních členů vlády, kteří tak učinili. Loni oznámil, že se s manželkou rozhodli žít odděleně. Má přezdívku Chippy, která je odvozena z iniciál jeho jména, ale dobře sedí i na jeho radostné a místy až školácky rozpustilé chování a vzezření. V parlamentu je Hipkins pověstný svým smyslem pro humor, pohotovými vtipy a schopností sebekritiky – což jsou všechno vlastnosti, které mají Novozélaďané u svých politických vůdců rádi. Na dotaz novinářů, zda bude prvním rusovlasým premiérem na Novém Zélandu, Hipkins odvětil: „Je už načase, abychom měli na nejvyšším místě zrzka.“ Náruživý cyklista Hipkins je pověstný i svou oblibou klobásek zapečených v listovém těstě a kokakoly bez cukru. Za jeho působení v úřadu ministra policie vzbudil mezinárodní pozornost narozeninový dort, vytvořený výhradně z těchto klobásek v těstě – v tomto výtvoru dosáhly podle jeho slov „špionážní schopnosti policie zcela netušených výšin.“ X X X

Útočník v německém regionálním vlaku zabil nožem dva lidi, sedm zraněných

Dva cestující zemřeli a sedm dalších bylo zraněno po útoku nožem v regionálním vlaku na severu Německa. Mezi zraněnými je i muž podezřelý z činu, kterému je podle agentury DPA 33 let. Příčina útoku, který se odehrál ve vlaku z Kielu do Hamburku, zatím není známa. Podezřelý byl zadržen.

 „Je to úplně hrozné,“ řekla v první reakci Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, která o počtu mrtvých informovala. „Jsme šokováni a zděšeni, že se něco takového stalo,“ poznamenala také podle rozhlasové a televizní stanice NDR

Muž na cestující podle policie zaútočil krátce před 15:00 SEČ, když se souprava blížila do nádraží v obci Brokstedt. Na nástupišti se ho pak lidem podařilo přemoci a zadržet do příjezdu policie. Podezřelý utrpěl středně těžká zranění a nyní je v nemocnici.

Server listu Bild nejprve uvedl, že podezřelým je Syřan, úřady později sdělily, že je to Palestinec. DPA napsala, že mohl trpět psychickými problémy a nebyl veden jako extremista.

Jeden z očitých svědků serveru Kieler Nachrichten řekl, že lidi ve vagónu zachvátila panika, když k nim přiběhla trojice dívek s tím, že ve vlaku je muž ozbrojený nožem. Bild zase napsal, že se pasažéři bránili i tím, že na útočníka házeli kufry. Když vlak zastavil v Brokstedtu, vyběhli z něj cestující co nejrychleji ven, aby se dostali do bezpečí.

Na místo činu nedlouho poté přijeli spolkoví i zemští policisté a také řada zdravotníků. Jeden z cestujících je podle Bildu v ohrožení života, web NDR píše o třech vážně zraněných a čtyřech osobách s lehkým poraněním.

X X X

Opíjet se v zaparkovaném autě dovoleno, rozhodl ruský nejvyšší soud

Ruský nejvyšší soud povolil pití alkoholických nápojů v zaparkovaném autě. Řešil případ, kdy jistý Moskvan auto neřídil, jen stál vedle něj na ulici a popíjel vodku. Přesto dostal pokutu a přišel o řidičské oprávnění. Soud případ prošetřil a stíhání ukončil.

Soud podle deníku Kommersant uvedl, že pít lihoviny vedle zaparkovaného auta ani v něm není porušení zákona.

Vysvětlil, že řízení dopravního prostředku předpokládá, že se vozidlo pohybuje v prostoru, a tak pití lihovin v nepohyblivém či zaparkovaném voze – či dokonce u něj – nelze pokládat za porušení zákona, který zakazuje řízení dopravního prostředku pod vlivem alkoholu.

Deník připomněl, že nejvyšší soud v roce 2017 dospěl k obdobnému rozhodnutí v případu motoristy, který přišel o řidičský průkaz kvůli popíjení lihovin poté, co se mu auto během cesty rozbilo.

Soudci objasnili, že zákaz popíjení lihovin řidičem sice platí i poté, co auto přerušilo jízdu v důsledku dopravní nehody, ale tou není porucha automobilu. Tomu v daném případu upadlo jedno kolo.

X X X

Máme strach, nic nám neřekli. Moskvany protivzdušná obrana ve městě děsí

Systémy protivzdušné obrany, které se objevily na několika místech v Moskvě, vyvolaly u místních znepokojení, obavy i hněv. Stěžují si, že je nikdo neinformoval, a mají strach, aby jim na domov nespadly úlomky střel. Někteří poukazují na to, že ruští představitelé vytýkají Ukrajincům umístění raketometů v civilní zástavbě, a přitom se v Moskvě děje to samé.

 Minulý týden se na střechách několika vládních budov v Moskvě objevily raketové systémy určené ke zneškodnění letadel či přilétajících raket. Fotografie na sociálních sítích ukazovaly například ruský samohybný protiletadlový protiletadlový systém Pancir-S1 na střeše osmipatrové budovy spadající pod ruské ministerstvo obrany ve čtvrti Taganka asi dva kilometry od Kremlu.

Zaměstnanci ministerstva díky tomu možná spí v noci klidněji, obyvatele hlavního města ovšem pohled na výhružně působící raketomety příliš neuklidnil. Spíše naopak.

„Když jsem poprvé četla zprávy o systémech protivzdušné obrany v Moskvě, myslela jsem si, že jsou to falešné zprávy. A pak jsem ten systém protivzdušné obrany uviděla na nedaleké budově, když jsem stála na svém balkoně,“ řekla serveru The Moscow Times žena, která žije poblíž stanice metra Taganskaja. V noci se několikrát vzbudila kvůli ohňostrojům, aby se ujistila, že na Moskvu nedopadají rakety. „Bylo to velmi děsivé,“ říká.

Moskevské úřady umístily systémy protivzdušné obrany i mimo budovy. Jeden je v národním parku Losí ostrov na severovýchodním okraji Moskvy. „Někteří lidí panikaří, jiní jsou podrážděni a někteří to považují za vojenskou eskalaci. Lidé jsou naštvaní, že nejsou žádné oficiální informace,“ říká o umístění nejmenovaný Moskvan, který žije poblíž parku.

Místní se bojí, že trosky raket určených k zastavení nepřátelských dronů či střel mohou spadnout na jejich domovy. Připomínají, že ruští představitelé jako například šéf diplomacie Sergej Lavrov obviňovali Ukrajince, že umisťují protivzdušné systémy do městského prostředí a kvůli sestřelování ruských raket tak mohou sami za svá zničená města a zabité či zraněné civilisty.

„Lavrov si stěžoval na instalaci systémů protivzdušné obrany v obytných oblastech na Ukrajině. Totéž se nyní děje v Moskvě,“ podotýká Moskvan, který žije rovněž poblíž zmíněné stanice Taganskaja. „Myslím si, že to je absurdní.“

Někteří obyvatelé říkají, že jsou „unaveni nervozitou“ a snaží se válkou na Ukrajině a možností napadení Ruska nezabývat. „Rozumíme tomu, že budou chránit centrum Moskvy a ministerstvo obrany. Hledíme si vlastních věcí a jen čekáme na to, až to skončí,“ říká Věra, jejíž domov se nachází v blízkosti sídla ministerstva obrany.

Skutečná ochrana, nebo jen propaganda?

Ruští představitelé instalaci raketových systémů odmítli komentovat. „Zde bych vás rád přesměroval výhradně na naše ministerstvo obrany. Jsou zodpovědní za zajištění bezpečnosti celé země a konkrétně hlavního města,“ odpověděl v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na novinářský dotaz k posilování protivzdušné obrany v metropoli. Výbor pro obranu Státní dumy označil fotografie a videa obranných systémů za falešné.

Když se kolem Ruska kupí mračna. U Moskvy trénují s kalašnikovy na městský boj

Den po instalování systémů Pancir ruské ministerstvo obrany uspořádalo cvičení na obranu Moskevské oblasti proti vzdušným útokům zaměřeným na vojenská, průmyslová a administrativní zařízení. Tréninku se zúčastnilo 150 vojáků.

Podle ruských vojenských blogerů přítomnost protivzdušné obrany v Moskvě naznačuje, že Rusko bere vážně možnost ukrajinského útoku drony. Na armádních základnách či ve skladech munice na Krymu a v Rusku se v posledních měsících odehrála série záhadných explozí, které mají podle analytiků zřejmě na svědomí ukrajinské drony schopné uletět až tisíc kilometrů.

Rusko hlásí sestřelení dronu u Engelsu, oblíbeného terče ukrajinských strojů

„Ukrajina má technické schopnosti vysílat drony, které by mohly dosáhnout Moskvy,“ podotýká vojenský analytik Jurij Fedorov. „Otázkou je, proč tyto drony nemohou být zachyceny ruskými systémy protivzdušné obrany na cestě z Ukrajiny do Moskvy,“ dodal Fedorov. Podle něj to ukazuje, „že ruská protivzdušná obrana je v žalostném stavu“.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Kreml pravděpodobně umístěním raketových systémů sleduje propagandistické cíle. Vytváří tím „štvavé obrazy, které vykreslují válku jako větší hrozbu pro ruskou veřejnost“. Podle ISW Kreml pravděpodobně nevěří, že by Ukrajina skutečně mohla zasáhnout Moskvu. Pokouší se spíše dosáhnout mobilizačního efektu tím, že maluje obraz hlavního města opětovně ohroženého „nacistickým“ nepřítelem, tentokráte ukrajinským „fašistickým režimem“.

Za novou „Velkou vlasteneckou válku“, za kterou je v Rusku označována druhá světová válka, označil konflikt na Ukrajině místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv. „Ukronacisté a západní Evropa jsou přímými dědici těch, kteří bojovali s Ruskem. A válka s nimi je tedy novou vlasteneckou válkou. A vítězství bude naše,“ napsal den poté, co se v Moskvě objevily Panciry.

X X X

V Chile opět řeší smrt Pabla Nerudy, básníka mohla zabít bakterie

V Chile opět otevřeli téma příčiny úmrtí jednoho z nejvýznamnějších literátů 20. století Pabla Nerudy. Odborníci prověřují existenci důkazů svědčících o smrti cizím zaviněním, spekuluje se o toxické bakterii, kterou před časem našli v jeho těle. Odborníci by začátkem března mohli zjištěné informace předat soudkyni.

 Pablo Neruda, který podporoval levidovéhjo prezidenta Salvadora Allendeho, zemřel v roce 1973 několik dní po státním převratu, který vedl generál Augusto Pinochet. Podle oficiálních dokumentů básník zemřel kvůli komplikacím způsobeným rakovinou prostaty.

Toto odůvodnění však u řady lidí vyvolávalo podezření. V roce 2017 komise mezinárodních expertů vyloučila, že Neruda zemřel na nemoc uvedenou v úmrtním listu. Příčinu úmrtí se jí ale nepodařilo určit.

Experti se tentokrát zaměří na bakterii Clostridium botulinum, která je pro tělo velmi toxická. Její velkou koncentraci vědci objevili v zubech básníka, které získali při exhumaci těla v roce 2013. Odborníci by měli určit, zda zaznamenaná koncentrace byla slučitelná se životem a jak se tato bakterie dostala do Nerudova těla.

Pablo Neruda na snímku z roku 1971

„Analýzy pomohou zjistit, zda se jedná o kmen, se kterým se manipulovalo v laboratoři. To by byl velmi důležitý výsledek, který by mohl ovlivnit směr vyšetřování,“ řekla agentuře EFE soudkyně Paola Plazaová.

Nositel Nobelovy ceny se podle historiků chystal po vojenském puči odjet do Mexika, a stát se tak představitelem opozice proti Pinochetově diktatuře, která v Chile trvala do roku 1990.

X X X

Stát bývalému reprezentantovi vyměřil nižší důchod, úřad nepřesvědčil ani Křeček

 Nejmenovanému bývalému československému reprezentantovi v kanoistice stát podle jeho názoru vyměřil nižší důchod, než na jaký má nárok. Muž reprezentoval tehdejší Československo na mezinárodních soutěžích včetně olympijských her v Mnichově v roce 1972. Při rozhodování o jeho starobním důchodu mu ale Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nezhodnotila období mezi roky 1972 a 1973, kdy muž současně studoval vysokou školu a zároveň reprezentoval, jako dobu důchodového pojištění. Případem se zabýval i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, ale ani jemu se nepodařilo postoj úřadu změnit. Vyplývá to z evidence stanovisek ombudsmana.

Stěžovatel se domáhal toho, aby mu byla doba prezenčního vysokoškolského studia započtena jako náhradní doba důchodového pojištění v delším rozsahu než prvních šest let po dosažení věku 18 let. Jeho studium totiž trvalo déle právě kvůli jeho reprezentační činnosti. U úřadů ale neuspěl.

Ombudsman s tím nesouhlasil, podle něj se stěžovatel oprávněně cítí být nezhodnocením dotyčného období ze strany státu poškozen. „Hledal jsem proto cestu, jak mu k jeho započtení pomoci. Zaměřil jsem se na jeho reprezentační činnost, která byla v době, kdy ji vykonával, hlavní náplní jeho života. Studium bylo až sekundární, doplňkové,“ sdělil ombudsman. Uvedl, že reprezentační příprava a účast na soutěžích byly velmi náročné a stěžovatel se jich účastnil nikoliv pouze k uspokojení svých osobních ambicí, ale ve veřejném zájmu, protože reprezentoval Československo na mezinárodních soutěžích, a to včetně olympiády.

„Po zvážení všech okolností se domnívám, že reprezentační činnost stěžovatele lze vyhodnotit jako dobu zaměstnání,“ uvedl ombudsman. Zprávu o šetření a stanovisko následně zaslal ČSSZ, ta mu ale nevyhověla. Podle Křečka si ale je „vědoma toho, že situace stěžovatele je specifická a nezhodnocení daného období jako doby důchodového pojištění je nespravedlivé,“ uvedl ombudsman. Stanovisko Křeček následně zaslal i ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), který podle něj ale také odmítl zjednat nápravu.

Stěžovatel následně informoval ombudsmana o tom, že se rozhodl podat žádost o změnu důchodu. V případě, že by jí ČSSZ nevyhověla, chce se proti jejímu postupu bránit soudní cestou.

X X X

Veřejný ochránce práv se bude připravovat na možné rozšíření služeb

 Kancelář veřejného ochránce práv se bude připravovat na možné rozšíření služeb o dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci. Tuto změnu očekává v návaznosti na chystané legislativní změny projednávané v parlamentu. Novinářům to dnes řekli ombudsman Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm. Právě Schorm se bude od února oběma oblastem věnovat a připravovat se pro případ, že by je parlament ke kanceláři přiřadil. Možností je i vznik oddělených organizací bez začlenění k ombudsmanovi, což ale Křeček nepředpokládá.

Podle Křečka je Česká republika pod kritikou, že nezřídila dětského ochránce práv a lidskoprávní instituci na ochranu práv a patří k menšině států, které takové organizace nemají. Jejich zřízení vyplývá i z mezinárodních úmluv. Kdy parlament rozhodne, Křeček neví, nicméně kancelář chce být připravena na začlenění agend bez ohledu na to, kdy to nastane.

Kancelář už podle ombudsmana spoustu úkolů z daných oblastí plní, proto by bylo logické, aby se obě instituce zákonem včlenily do současného a existujícího útvaru. Zlepšila by se komunikace i efektivita práce. „Ochrana práv dětí je nyní roztříštěná mezi různé orgány a ministerstva. Každý má kousek a domluva mezi nimi není dokonalá. Ombudsman sice nemůže převzít zodpovědnost za ministerstva, ale může se snažit je přimět k tomu, aby postupovaly koordinovaně,“ uvedl Schorm.

V případě, že by byly organizace samostatné a nespadaly by pod ombudsmana, mohly by nastat problémy. „Vznikla by otázka, kdo má co dělat. Jestli když jde víc o rodinu, tak my z Brna, nebo když jde víc o děti, tak samostatná instituce. Měli bychom předejít tomu, aby takové diskuse vůbec vznikaly,“ zdůraznil Schorm. Dodal, že rozšíření služeb kanceláře by bylo nejhladší pro zajišťování práv dětí.

Křeček zároveň upozornil, že by veřejný ochránce práv nadále řešil podněty občanů týkající se nečinností úřadů. Kvůli tomu kancelář vznikla. Postupně k ní ale přibývaly další agendy jako například ochrana lidí se zdravotním postižením nebo ochrana lidí omezených na svobodě, přičemž pracovníci kanceláře navštěvují zařízení, aby zjišťovali podmínky klientů.

S ohledem na přípravu na možné začlenění dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce zatím kancelář nepočítá s rozšiřováním počtu pracovníků. O nových lidech a rozpočtu by Křeček mluvil až v případě, že změna nastane. „Teď si pouze zmonitorujeme, co už děláme, a budeme přemýšlet, jak by to mohlo být zkoordinováno a zastřešeno. Věřím, že během tohoto roku bychom na to mohli být připraveni,“ dodal Schorm.

X X X

Tušl odmítl, že by obtěžoval Kubka. Chtěl jsem s ním jen mluvit, řekl k obžalobě

Dezinformátor Patrik Tušl ve středu u soudu odmítl obžalobu, podle které spolu s dalšími dvěma muži obtěžoval šéfa České lékařské komory Milana Kubka a evolučního biologa Jaroslava Flegra. Tušl nepopřel, že se Kubka snažil kontaktovat, ten ale o něm podle něj lhal v médiích. Chtěl si s ním proto promluvit „z očí do očí“. Hlavní líčení bude pokračovat v březnu.

 Tušl se podle obžaloby mezi listopadem 2021 a lednem 2022 snažil s Kubkem vynutit kontakt. Čekal na něj před domem, kde bydlel, zvonil na něj a domáhal se jeho přítomnosti, aby mu mohl pokládat otázky ohledně očkování proti covidu-19. Na Kubka čekal také před jeho pracovištěm, volal mu do ordinace.

Jeho jednání prostřednictvím Facebooku sledovaly podle státní zástupkyně stovky lidí. Tušl je podle spisu vyzýval, aby Kubka také kontaktovali. Cílem bylo podle obžaloby vybírat od lidí finanční příspěvky. Někdy se jednání účastnil i Čermák, v tomto bodě obžaloby však viněn není.

Tušl ale spolu s Čermákem a Masárem podle státní zástupkyně v druhé polovině listopadu 2021, tentokrát před domem Flegra, pouštěli sirénu a Flegra vyzývali, aby „jménem zákona upustil od protiprávního jednání“. Motivem bylo podle žalobkyně Flegra dehonestovat v očích veřejnosti.

Tušl ve středu řekl, že se cítí nevinen. „Podle mě to žádný nebezpečný pronásledování nebylo,“ řekl soudu k bodu, který se týkal Kubka. Tušl vypověděl, že na domov lékaře zvonil, odmítl však tvrzení obžaloby, že do domu vnikl. Řekl, že mu Kubkova žena „sama otevřela“. Tvrdí, že o něm Kubek mluvil v médiích, takže si s ním chtěl promluvit.

Ostatní lidi Tušl podle svých slov nevyzýval, aby Kubka kontaktovali, tvrdí, že ho chtěli kontaktovat sami. Přiznal některé z telefonátů Kubkovi, nikdy mu ale údajně nenadával. Řekl, že pokud je na záznamu on, musí být zvuk sestříhaný.

Tušl nesouhlasil ani s tím, že by žádal peníze za to, že chodil ke Kubkovi. Podle obžalovaného také nebyl důvod, aby se lékař něčeho obával. Tušl několikrát zmínil, že Kubek jednou na Čermáka najížděl před svým pracovištěm autem. „Podávali jsme trestní oznámení, ale bylo odloženo,“ řekl Tušl. Kubek k incidentu řekl, že mu lidé bránili v odjezdu a stáli mu před autem, odmítl tvrzení , že na někoho najížděl.

K Flegrovi Tušl řekl, že „nevěděl, že je trestné pouštět sirénu“. Dodal, že se cítí jako politický vězeň. Obžalobu ve středu odmítl i Čermák. „Myslím si, že to není nic trestného. Není to tak závažné, aby nás za to měli trestat, vždyť jsme vlastně nic neudělali,“ řekl.

Flegra se údajně chtěli zeptat, jak to je s očkováním. Šlo podle něj o recesi a legraci. Kubek i Flegr jsou podle Čermáka navíc veřejně činné osoby a měli by strpět vyšší míru kritiky. Masár soudu také řekl, že nešlo o trestný čin.

Kubek soudu řekl že výhrůžky dostával i před podzimem 2021, vše ale podle něj vygradovalo ve chvíli, kdy někdo zveřejnil na internetu jeho adresu. Popsal, jak se kontakty s Tušlem i dalšími lidmi opakovaly. Kvůli pronásledování nemohl jezdit hromadnou dopravou, dával si pozor, aby nedělal stejné aktivity ve stejný čas. Měl také policejní ochranu.

U soudu vypovídala i zdravotní sestra, která popsala, jak Kubkovi na pracovním záznamníku nechávali lidé vulgární vzkazy. Flegr se z dnešního jednání omluvil.

Tušl spolu s Čermákem dostali na konci loňského roku pravomocné tresty za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tušlovi odvolací soud uložil desetiměsíční vězení, Čermákovi desetiměsíční podmíněný trest. Muži se dopustili trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti.

Tušl byl minulý týden podle deníku Právo navíc odsouzen za vyhrožování zabitím strážníkovi a vydírání ženy, která na sociálních sítích archivovala a rozkrývala jeho dezinformace. Obvodní soud pro Prahu 5 mu zatím nepravomocně trest navýšil na 15 měsíců vězení.

X X X

Bývalý šéf lánských lesů Balák dostal loni na odměnách 410 tisíc

Bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák získal loni na odměnách rekordních 410 tisíc korun. Balák byl loni pravomocně odsouzen kvůli ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost. Za celé devítileté působení Hrad Balákovi vyplatil i s odměnami zhruba 10,8 milionu korun hrubého.

  Uvedl to ve středu server Seznam Zprávy. Výši Balákových příjmů server získal od Lesní správy Lány. Balák na šéfovský post rezignoval loni v říjnu s platností ke konci roku 2022. Od ledna jej nahradil Pavel Rus.

Server píše, že Balák byl s bonusy odměňován lépe než poslanci či soudci. „Za devět let působení v lánském sídle prezidenta vyplatil Hrad Balákovi na 10,8 milionu korun hrubého. V průměru si tak lesní správce přišel na 100 tisíc hrubého měsíčně. Na odměnách k platu dostal Balák od roku 2014 celkem 2,8 milionu korun,“ napsal web. Rekordní odměnu 410 tisíc korun obdržel loni.

Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář na dotaz, za co svého podřízeného odměňoval, podle serveru nereagoval. „Odměny jsou přiznávány zpravidla čtvrtletně, za mimořádné pracovní nasazení spojené se značnou časovou náročností při řízení a organizování chodu Lesní správy Lány,“ citují Seznam Zprávy Balákova nástupce Rusa.

Balák na dotaz webu, zda mu připadají pobírané odměny adekvátní, odpověděl, že ano. „Jsem přesvědčen, že jsem se stal obětí zpolitizovaného vyšetřování, které bylo vedeno nezákonným způsobem, a politického procesu, ve kterém soud rozhodoval podjatě a dávno předem na základě štvavých článků jako vystřižených z padesátých let,“ napsal Balák. Podle něj lesní správa za jeho řízení prosperovala nejvíce za dobu své existence.

Balák čelil před soudem obžalobě z ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Soud ho poslal pravomocně na tři roky do vězení, prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost a Balák ve své funkci zůstal. Další soud pak Baláka odsoudil v kauze těžby kamene v Lánské oboře k peněžitému trestu 870 tisíc korun a dvouletému zákazu činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Rozsudek není pravomocný, věcí se bude zabývat Krajský soud v Praze.

Nejvíce za druhé volební období prezidenta Zemana si loni vydělali i další hradní úředníci. Mynář dostal na mimořádných odměnách 895 tisíc korun, celkem měl čistý příjem asi 2,4 milionu korun. Vyplývá to z informací, které na začátku ledna zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). V porovnání s dříve zveřejněnými údaji dostali vedoucí zaměstnanci KPR před koncem Zemanova mandátu nejvyšší odměny od roku 2016. Hrad mezi devět úředníků rozdělil 3,87 milionu korun.

X X X

Útok v pražském metru. Agresor pobodal muže, pak ho vyhodil ze soupravy

Kriminalisté pátrají po svědcích pokusu o vraždu. Odehrál se v soupravě metra na pražském Střížkově. Osmapadesátiletý agresor tam měl nožem zaútočit na muže téměř o dvacet let mladšího. Způsobil mu vážná zranění.

Dvojice mužů seděla 14. ledna v soupravě metra jedoucího z pražského Proseka na Střížkov. „V soupravě metra došlo k hádce dvou mužů, která vyústila posléze ve fyzické napadení nožem,“ uvedl policejní mluvčí Richard Hrdina.

Celý incident vyvrcholil ve stanici metra linky C na Střížkově. Agresor právě v této stanici měl pobodaného muže vyhodit ze soupravy metra. Na záběrech z bezpečnostních kamer je vidět, jak nejdříve ze soupravy metra letí taška, pak z ní vychází muž. Na první pohled není zřejmé, že je v ohrožení života. Na těle má ale celou řadu bodných ran.

 Zatímco ke zraněnému muži mířili záchranáři, útočník podle policie pokračoval metrem dál. „Muž utrpěl závažná bodná poranění hlavy, břicha a hrudníku. Záchranáři jej ošetřili a následně jej převezli na centrální příjem nemocnice na Bulovce,“ popsala mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.

Tam lékaři pobodaného muže operovali. Agresor, který mu měl zranění způsobit, skončil už za pár minut v rukou policistů. „Ve stanici Ládví byl ve stanici metra vykázán pracovníkem dopravního podniku. Ihned poté ho policisté zajistili a odvedli na služebnu k provedení dalších úkonů. Kriminalisté žádají svědky této události, aby se ohlásili na lince 158,“ uzavřel Hrdina.

Kriminalisté osmapadesátiletého muže obvinili z vraždy ve stadiu pokusu. Na soud teď čeká ve vazbě. Hrozí mu až osmnáctiletý trest vězení.

X X X

Útočník v kostelích na jihu Španělska zranil čtyři lidi, kostelníka usmrtil

Neznámý útočník ve středu večer zabil v nejméně dvou kostelech na jihu Španělska jednoho muže a další čtyři lidi zranil. Muž, jehož policie zadržela, použil samurajský meč. O život přišel podle médií kostelník a mezi zraněnými je i jeden kněz. Podle španělských médií byl útočník marockého původu. Prokuratura vyšetřuje útok jako teroristický čin.

 Podle agentury Europa Press muž útočil ve dvou kostelech ve městě Algeciras v Andalusii. Útok na nejméně dvou místech potvrdila deníku El País i policie. Podle informací od kněží, které list získal, muž útočil v centru města.

Deník El País napsal, že státní zástupci při celostátním soudu Audiencia Nacional, který soudí nejzávaznější trestné činy, začali zadrženého muže vyšetřovat pro podezření z terorismu. To později soud a prokuratura potvrdily i agenturám AFP a Reuters.

Incident popsal deníku El País farář jednoho z kostelů, který ale nebyl během události přítomen. „Podle toho, co mi řekli, přišel (do kostela) muslim a začal strhávat věci z oltáře. Tomu se ihned snažil zabránit kostelník, a první útok nožem se stal v kostele,“ řekl kněz. Kostelník se snažil uprchnout, ale útočník ho dohnal venku. „Útočník přišel z kostela svatého Isidora, kde zaútočil na salesiánského kněze, který v ten moment sloužil mši,“ dodal farář.

Podle deníku El Mundo je útočník marockého původu. O pravděpodobném marockém původu píše i list El País, podle kterého byl zadržený bez dokladů.

Od činu se distancovala místní muslimská komunita. Předseda krajské rady Andalusie Juan Manuel Moreno čin odsoudil. „Nesnášenlivost nikdy nebude mít místo v naší společnosti,“ uvedl.

X X X

Paris Hiltonová je v 41 letech poprvé matkou. Dítě si nechala odnosit

Paris Hiltonová (41) překvapila fanoušky na sociálních sítích. Oznámila, že se stala matkou. S manželem Carterem Reumem (41) se dočkali syna. Chlapečka jim odnosila náhradní matka.

 „Vždy bylo mým snem být matkou a jsem šťastná, že jsme se s Carterem našli. Jsme nadšení, že spolu založíme naši rodinu a naše srdce překypují láskou k našemu chlapečkovi,“ řekla novopečená maminka magazínu People.

Na sociálních sítích pak zveřejnila fotku, kde ji syn drží za palec. „Už teď tě milujeme tak, že se to nedá slovy vyjádřit,“ napsala k ní Hiltonová.

Hotelová dědička a spisovatel se zasnoubili v únoru 2021 po více než roce chození. Vzali se v listopadu téhož roku. „O dětech jsme mluvili od začátku, po pár měsících randění. Ráda bych měla dvojčata. Myslím, že by to bylo úžasné,“ prohlásila v jednom z rozhovoru Hiltonová s tím, že by celkově chtěli tři nebo čtyři děti.

Ještě před svatbou, během koronavirové pandemie, Hiltonová podstoupila několik umělých oplodnění. Na podzim 2020 se rozpovídala o svém rozhodnutí nechat si zmrazit vajíčka. Inspirovala ji k tomu její kamarádka Kim Kardashianová.

„Myslím, že by to měla udělat každá žena. Protože pak nad tím máte kontrolu. A nemusíte se rychle vdávat proto, že budete spěchat s otěhotněním,“ vysvětlila.

X X X

Jsi vlastizrádkyně, spílají Rusové Pljuščenkově ženě. Rozzuřila je návštěvou Paříže

Pořádný rozruch vzbudila Jana Rudkovská, žena bývalého krasobruslaře Jevgenije Pljuščenka. Podporovatelka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válečného tažení na Ukrajině se na sociálních sítích pochlubila fotkami z módní přehlídky v Paříži. Podle komentujících ale nemá ve francouzské metropoli co pohledávat.

„Dobré ráno, Paříži,“ napsala Rudkovská pod svůj příspěvek. Na fotkách se pochlubila snídaní v luxusním pětihvězdičkovém hotelu Plaza Athénée v centru francouzské metropole. Ukázala také dárkovou sadu módního domu Dior, kvůli jehož módní přehlídce do Francie přijela.

Manželka bývalého krasobruslařského šampiona Jevgenije Pljuščenka to ovšem za svůj výlet na Západ od lidí pořádně schytala. „Jano, jsi vlastenka, jak můžeš letět do nepřátelské země? To je vlastizrada!“ napsal jeden z ruských přispěvatelů. „Kdo ji tam vůbec pustil?“ diví se jedna uživatelka z Ukrajiny. Rudkovskou nedávno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 15. ledna zařadil na sankční seznam kulturních osobností podporujících Putinovu válku.

„Jak se dostala do civilizace? Kdo ti vůbec udělil vízum?! Asi nejsi až tak velký patriot, když se touláš po chátrajícím a zamrzlém Západu. A pozor, v Evropě topí dřívím a pijí dešťovou vodu,“ dělá si z ruské influencerky legraci další z uživatelek sociální sítě.

Lidé pod příspěvkem také diskutují, jak se do francouzské metropole influencerka vůbec dostala. Ruské aerolinky totiž mají zákaz létat přes Evropskou unii a přistávat tam. Rudkovská proto zřejmě musela zvolit komplikovanou cestu přes Turecko nebo Izrael.

Podle agentury AP se novináři táží, kolik dalších sankcionovaných Rusů se asi účastní pařížského módního týdne? Ostatní módní domy podle agentury odmítly Rudkovskou na jejich přehlídky pustit. Dle jejích dalších příspěvků je ale jasné, že se zúčastnila také akcí návrhářů Georga Hobeiky a Alexandra Vauthiera.

X X X

Tenistka Plíšková na Australian Open končí. Ve čtvrtfinále turnaje doplatila na chyby

Tenistka Karolína Plíšková se do semifinále Australian Open neprobojovala. S Polkou Magdou Linetteovou prohrála po hodině a 29 minutách 3:6, 5:7. Linetteová dál posouvá v Melbourne osobní grandslamová maxima a vyzve v boji o finále Bělorusku Arynu Sabalenkovou, nebo Chorvatku Donnu Vekičovou.

Turnajová třicítka Plíšková nepotvrdila v duelu roli papírové favoritky a nevyužila možnost zopakovat v Austrálii semifinálovou účast z roku 2019. S Linetteovou prohrála podruhé za sebou a potřetí z deseti vzájemných zápasů. Naposledy na třicetiletou rodačku z Poznaně nestačila v listopadovém turnaji o Pohár Billie Jean Kingové.

Bývalá světová jednička Plíšková doplatila ve čtvrtfinále na 36 nevynucených chyb, soupeřka jich měla 16. Česká tenistka udělala také sedm dvojchyb. Na první grandslamový titul tak nadále čeká.

Plíšková vstoupila do utkání brejkem, který ale vzápětí nepotvrdila. V šesté hře přišla o servis znovu, Linetteová se ujala vedení 4:2 a přestože si Češka v závěru vypracovala ještě jeden brejkbol, Polka nakonec první set dopodávala. Rodačka z Loun přišla o set poprvé na turnaji.

Ve druhé sadě odvrátila Plíšková šest brejkbolů, sama ale dva nevyužila. Rozhodující chvíle přišla v jedenácté hře, kde Linetteová servis české hráčky znovu prolomila a následně dotáhla duel k postupu.

Linetteová pokračuje v životním turnaji a stala se po Agnieszce Radwaňské a Ize Šwiatekové třetí Polkou, která se v posledních osmi ročnících dostala na Australian Open mezi nejlepší čtyři hráčky. Před Plíškovou vyřadila také světovou čtyřku Francouzku Caroline Garciaovou či bývalou dvojku Estonku Anett Kontaveitovou.