Nespokojení farmáři Francie se porvali na veletrhu v Paříži s policií. Pak dorazil Macron. Stovky rozlícených francouzských zemědělců v sobotu vtrhly do areálu zemědělského veletrhu v Paříži, kam jen chvíli poté dorazil prezident Emmanuel Macron. Na místě panovala ráno napjatá atmosféra.

Macron přijel na výstavu v Porte de Versailles kolem 08:00, aby se setkal s představiteli zemědělských odborů. Ve stejnou dobu demonstranti, někteří s píšťalkami, vrhli k hlavnímu vchodu, kde propukly střety s ochrankou.

Některým aktivistům z hlavního francouzského zemědělského svazu FNSEA, Mladých zemědělců a organizace Coordination rurale se nakonec podařilo prorazit bránu a předčasně vniknout do areálu, uvedla AFP. Nejprve se jednalo pouze o desítky lidí, později jich ale byly stovky.

Již v pátek večer několik desítek zemědělců demonstrovalo před veletržním areálem a někteří tam přenocovali. Přes den narušilo dopravu v hlavním městě asi 30 až 50 traktorů, které projížděly po pařížském městském okruhu. Poté farmáři i s traktory několik hodin setrvali u pařížské Invalidovny.

Macron se měl na úvod veletrhu zúčastnit debaty s představiteli zemědělských organizací. Svou účast ale v pátek odřekl poté, co farmáři kritizovali skutečnost, že na diskuzi obdrželi pozvánku i zástupci radikální ekologické organizace Soulèvements de la Terre (Povstání Země), a požadovali její zrušení. Místo diskuze Macron zamířil na soukromé setkání s některým odboráři před zahájením veletrhu.

„Vyzývám všechny přítomné, aby se uklidnili,“ prohlásil Macron při odchodu ze snídaně s odboráři, během níž oznámil vytvoření „minimálních cen“, které budou určovány na základě výrobních nákladů, a mají vést k lepšímu odměňování zemědělců, a také mimořádnou peněžní pomoc. Jak slíbil, prezident se poté začal procházet uličkami a věnoval čas dalším rozhovorům se zemědělci a vystavovateli.

„Říkám to všem zemědělcům: nikomu z vašich kolegů nepomůžete tím, že budete rozbíjet stánky, nikomu z vašich kolegů nepomůžete tím, že znemožníte výstavu a svým způsobem odradíte rodiny od návštěvy. Je to kontraproduktivní,“ poznamenal prezident, který nabídl odborářům, že se s nimi znovu setká za tři týdny v Elysejském paláci.

Macron šedesátý ročník veletrhu nakonec slavnostně zahájil se čtyřapůlhodinovým zpožděním. V hlavním pavilonu, který na několik hodin obsadili demonstranti, a v němž se nejčastěji chovají krávy, prasata a kozy, odpoledne zavládl klid a rodiny si mohly jít zvířata pohladit. Očekává se, že největší francouzskou zemědělskou výstavu navštíví během devíti dnů 600 000 návštěvníků.

Francouzští zemědělci protestují už několik týdnů proti nízkým výdělkům, silné regulaci a podle nich neférové konkurenci ze zahraničí. Nový premiér Gabriel Attal v reakci na demonstrace ohlásil nová opatření; do léta slíbil představit kompletní plán podpory zemědělství. Demonstrace to ale nepotlačilo.

X X X

MÍSTO  STŘEDULY  DO  VEDENÍ  ODBORŮ  ČR  ODBORÁŘE  OSTRAVSKA  ĎURČO

STŘEDULA  SE  BOJÍ,  PROTI  FIALOVI  NIC  NEPODNIKNE,  ŽÁDNOU  GEN.  STÁVKU

EXPERTI: UŽ  DÁVNO  MĚLA  BÝT  TÝDENNÍ  GEN.  STÁVKA,   JAKO  ZA  HAVLA

Odboráři chystají protesty před hutí Liberty Ostrava. Vadí jim nedostatečná pozornost vlády

Před hlavní bránou hutní společnosti Liberty Ostrava se v poledne uskuteční odborový protestní mítink za tamní zachování výroby oceli. Novinářům to ve čtvrtek oznámil předseda odborový svaz KOVO Roman Ďurčo a další zástupci odborů. Odboráři také kritizovali vládu, že situaci v huti Liberty Ostrava, která od 22. prosince stojí a zaměstnanci jsou doma, nevěnuje dostatečnou pozornost.

 „Situace je mimořádně vážná,“ řekl novinářům Ďurčo. Odboráři chtějí, aby akce byla co největší, vyzvali proto i veřejnost, aby se protestu zúčastnila po boku zaměstnanců huti.

Podle odborů je situace špatná i v dalších továrnách z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Ostravská huť patří do GFG od roku 2019.

Zaměstnanci Liberty se do práce tento týden nevrátí. ‚Jednání o dodávkách prý pokračují,‘ říká šéf odborů

 Předseda odborové organizace ocelárny Liberty Ostrava Roman Bečica kritizoval vládu, že se věci dost nevěnuje. Podotkl, že do Ostravy kvůli situaci v huti zatím nedorazil ani předseda vlády Petr Fiala (ODS), ani ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Většina provozů ostravské huti od 22. prosince stojí a většina jejích zaměstnanců i pracovníků jejího dodavatele energií Tameh Czech nechodí do práce.

Tameh skončil v úpadku a dodávky energií do huti zastavil, důvodem bylo, že mu Liberty za služby neplatila.

Liberty Ostrava, která vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, má problémy platit závazky delší dobu, před věřiteli ji ale od loňského prosince chrání moratorium vyhlášené soudem. Liberty Ostrava má okolo šesti tisíc zaměstnanců, Tameh zhruba tři sta.

Liberty a Tameh jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty.

Tameh huti dodává elektřinu, různé plyny a páry. Liberty zase dodává Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde.

Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. Když se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance, Tameh zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.

X X X

TRUMP  VÁLCUJE  REPUBLIKÁNY  V  USA

Show je zpět. Trump válcuje republikány, na jeho mítincích přibylo mladých lidí

 Hala byla rozpálená, a to ještě Donald Trump nepřišel. Tisíce lidí dostala do varu rocková hudba AC/DC, zazněla ale třeba i We Are The Champions od skupiny Queen. Lidé skandovali „USA, USA“, také do rytmu tancovali. Přidalo se k nim i několik starších lidí, které přivezli do arény na vozíčku, protože takovou dálku by neušli. Až tak je čekání na exprezidenta rozvášnilo.

Křičeli jako při příchodu rockové hvězdy. Trump, na svém posledním mítinku v Jižní Karolíně před ně nastoupil rozvážným, pomalým krokem. Byl pátek odpoledne a druhý den se tam konaly primárky.

„Milujeme tě, Trumpe“ a „Ještě další čtyři roky“ dunělo halou. Bouřlivě reagovali na Trumpova slova, že se musí dostat zpátky do Bílého domu, aby zachránil Ameriku. Jako by to byla jejich poslední šance. Pro Trumpa určitě. Bývalý prezident zatím válcuje v primárkách jednoho kandidáta za druhým.

Víte, že mě Afroameričané mají rádi, vidím, jak tady nosí trička s mojí fotkou z vězení, kde mě zadrželi neprávem. Oni mi

X X X

ZEMĚDĚLCI  V  CELÉ  EVROPĚ  PROTESTUJÍ  ZA  LEPŠÍ  PODMÍNKY  HOSPODAŘENÍ

JEN  LIDOVEC  VÝBORNÝ  TO  NEPOCHOPIL,  SÁM  NENÍ  ODBORNÍK, NIC  NEVYBUDOVAL,  JAKO  JANDEJSEK,  DOC  ČUBA,  BABIŠ,  BAŤA,  A  DALŠÍ

ZA  VLÁDU  ZODPOVĚDNÝ   FIALA,  KDYŽ   TOMU  NEROZUMÍ,  VYMĚNIT

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v nedělní Partii prohlásil, že organizátoři pondělních protestů v Praze zneužili zemědělce ke svým politickým hrám. Většina organizátorů podle Výborného nikdy nebyla na poli ani ve chlévě. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček naopak prohlásil, že zemědělce chápe – podle něj protestují proti vládě.

„Nejsme nadšeni z jakéhokoli protestu takového charakteru, ale pokud selže komunikace, není se co divit. Po dobu jednoho týdne nám tady budou stávkovat jednotlivé skupiny nebo zástupci zemědělců. Nechápu, že říkáte, že protestují proti demokratickému zřízení, oni protestují proti vládě. Co mají ti zemědělci dělat?“ rozčílil se Havlíček.

Protest organizuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek a bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který je šéfem představenstva zemědělské skupiny Rabbit s miliardovými tržbami. Velké nevládní zemědělské organizace se od protestu distancovaly.

X X X

PO  USA  HÁZÍ  PŘES  PALUBU   UKRAJINU  I  NĚMECKO,  ANGLIE  ZÁPAD

V  NEMECKU  PREDPOVEDALI  PORÁŽKU  UKRAJINY

Zostáva vám len pár hodín, predpovedali v Berlíne porážku Kyjeva.

 Prečo Nemci váhali s pomocou Ukrajine?

Na takú podporu Ukrajiny, aby mohla vyhrať vojnu, chýba v Nemecku politická vôľa. Opozičný poslanec Bundestagu Roderich Kiesewetter sa tak vyjadril už vlani a podobné slová používa dodnes. Za dva roky ruskej agresie Berlín totiž zvýšil finančnú aj vojenskú pomoc Ukrajine, ale k ráznym krokom akoby mu chýbalo odhodlanie. Spolková vláda je stále príliš pomalá a nerozhodná.

Dokazuje to aj vývoj v posledných dňoch. „Budeme podporovať Ukrajinu pri jej sebaobrane, a síce tak dlho, ako to bude potrebné,“ vyhlásil nemecký kancelár Olaf Scholz na videu, ktorým si pripomenul začiatok ruského útoku voči susednému štátu. Ako to však vyzerá v praxi?

Spolkový snem vo štvrtok odmietol návrh, aby Nemecko Ukrajine dodalo zbraňové systémy vrátane Taurusov – riadených striel s plochou dráhou letu, o ktoré Kyjev žiadal už v máji minulého roka. Za ich dodanie hlasovalo iba 182 poslancov, 480 bolo proti.

X X X

EXMINISTR  ZAORÁLEK  KRITIZOVAL  KOLÁŘE  OD  PAVLA…

 Váš otec pracuje pro Putina, opřel se Zaorálek do Koláře. Pojďme to vyřídit mimo studio, opáčil.

Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je jedním z prvních, kdo začne křičet proti iniciativám na pomoc Ukrajině a „zatápění“ Rusku, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS Ondřej Kolář (TOP 09), zatímco bývalý ministr zahraničí mluvil o pokrytectví západních elit. Otce poslance TOP 09 a prezidentova poradce Petra Koláře zároveň nařkl z toho, že „pracuje pro peněženku Vladimira Putina“. Petr Kolář vystupuje jako konzultant lobbistické firmy, která dříve spolupracovala s ruskou Gazprombank.

Západ podle Zaorálka nemá žádnou uspořádanou strategii vůči Rusku, ale ještě horší je jeho pokrytectví. „Ursula von der Leyenová přijede do Kyjeva, ukáže papír a řekne: ‚Vyplňte to, a zítra budete členy Evropské unie.‘ To je lež, jako se vstupem do NATO. Dobře se to slibuje, ale realizovat se to nedá,“ prohlásil v Partii.

 Bývalá hlava české diplomacie se zároveň pustila do poslance Koláře: „Váš otec, poradce prezidenta, pracuje pro Squire Patton Boggs. To je firma proslulá tím, že pomáhá Putinově peněžence Gazprombank. Pro takovou firmu bych nikdy nedokázal pracovat. V americkém Kongresu vám nepodají ruku, kdybyste řekl, že jste syn někoho, kdo pracuje pro Squire Patton Boggs.“

Americká lobbistická firma po ruské invazi na Ukrajinu s Gazprombank ukončila smlouvu, informovala v březnu roku 2022 agentura Reuters. Společnost své lobbistické aktivity pro ruskou finanční instituci poprvé nahlásila v roce 2014, kdy se zaměřovala na „bankovní zákony a regulace včetně aplikovatelných sankcí“. Od roku 2017 nenahlásila žádné zisky, které by jí v souvislosti s lobbingem plynuly od banky.

 Ondřej Kolář útoky odbyl. „Moc nevím, jak tyhle výkřiky souvisí s válkou na Ukrajině. To, že někdo někde pracuje, holt někde pracuje,“ začal. „Pro peněženku Vladimira Putina?“ zopakoval nařčení Zaorálek. „To jsou vaše domněnky. Squire Patton Boggs je mezinárodní právní skupina, která má klienty po celém světě. Klienty přiznává, protože kdyby je nepřiznala, například v Americe by ztratila licenci. Pokud vím, v České republice pomáhá ČEZu v jeho sporu s Gazpromem,“ reagoval s tím, že osobní konfrontaci si mohou s bývalým ministrem vyřešit mimo televizní studio.

Zaorálek zároveň vyjádřil skepsi ohledně realističnosti dodání dělostřelecké munice Ukrajině, jehož možnost nastínil na Mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Petr Pavel. „Takže vy říkáte, že je lepší sedět s rukama v klíně a nedělat nic? Ve chvíli, kdy kdokoliv přijde s jakoukoliv iniciativou, jak pomoci Ukrajině a lidově řečeno ‚zatopit‘ Rusku, jste jeden z prvních, kdo vykřikuje, že vůbec nemá cenu cokoliv dělat, protože tu válku stejně prohrajeme. To jsou strašné řeči, kazíte tím morálku,“ pustil se do něj Kolář.

X X X

BEZ  ZBRANÍ  ZÁPADU  UKRAJINA  BEZ  VÁLKY,   NEBUDOU  MRTVÍ,  ZNIČENA  ZEMĚ

Fico tvrdě zaútočil na západní podporu Ukrajiny a hájil Putina. ‚Je falešně démonizován,‘ prohlásil

Zatímco britský král Karel III., český premiér Petr Fiala (ODS) a drtivá většina čelných evropských politiků při příležitosti výročí dvou let od začátku ruské invaze na Ukrajinu podpořila napadenou zemi, slovenský premiér Robert Fico se vydal jiným směrem. Nahrál video, ve kterém šíří ruské narativy a propagandu, mluví například o „falešném démonizování prezidenta Putina“ nebo o tom, že jediným plánem EU je „podporovat vzájemné zabíjení Slovanů“.

 Ostatně tím, že se bude značně lišit od ostatních evropských státníků, Fico svůj projev začal: „V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivním přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného.“

Fico dále tvrdí, že sázka Západu na vítězství Ukrajiny selhala a že masivní podpora podle něj nefunguje. „Rusko není ani politicky, ani ekonomicky na kolenou,“ prohlásil slovenský premiér s tím, že v loňském roce získalo Rusko na bojišti větší část území než Ukrajina.

Kritizoval i Evropskou unii, jejímž jediným plánem je podle něj podporovat „vzájemné zabíjení Slovanů“, že nevyužívá svou váhu k prosazení okamžitého příměří a uzavření míru.

‚Konzistentně proruský‘

Argumenty, že Ukrajina bojuje i za svobodu a nezávislost Slovenska, označil Fico za „tupé projevy“.

Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova nejde u Fica o posun v rétorice. „Robert Fico je známý svým proruským postojem už od roku 2014, v tom je absolutně konzistentní. Akorát s tímto svým skandálním a nehorázným vyjádřením přišel v den druhého výročí ruské agrese. Tím k tomu připoutal o to větší pozornost,“ popsal pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.

Fico sice uznal, že válka představuje porušení mezinárodního práva, začala však podle něj „řáděním ukrajinských neonacistů v roce 2014“. Ve skutečnosti konflikt rozpoutali proruští separatisté na východě Ukrajiny. Rusko také před deseti lety obsadilo ukrajinský poloostrov Krym.

K příčinám ruského vpádu na Ukrajinu zařadil Fico také údajné oklamání Ruska, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ. Případný vstup Ukrajiny do NATO představuje podle něj „základ pro třetí světovou válku“.

Přesně toto jsou přitom argumenty, které neustále opakuje sám ruský prezident Vladimir Putin i celá ruská propagandistická mašinérie. Již od začátku své invaze na Ukrajinu Rusko opakuje, že ji podniklo, aby sousední zemi „denacifikovalo“.

Jako Orbán

Ukrajinská média jako agentura Unian nebo deník Ukrajinska pravda po Ficově projevu píší, že se postavil na Putinovu stranu. „Slovenský premiér neuvedl vůbec nic konkrétního o tom, za jakých podmínek může být uzavřen mír mezi Ukrajinou a Ruskem,“ zkritizovala jej agentura Unian.

Fico se do Ukrajiny i Evropské unie tvrdě verbálně opírá dlouhodobě, činí tak ale převážně pro domácí publikum. Když vyjede za hranice, své chování zcela změní, podobně jako jeho největší mezinárodněpolitický spojenec, maďarský premiér Viktor Orbán.

Ukázalo se to například v lednu, kdy Fico nejprve doma říkal, že je Ukrajina zkorumpovaná a není suverénním státem, jelikož je dle jeho slov „pod totální kontrolou a vlivem USA“. Dokonce prohlásil, že hlavního města Kyjeva se válka přímo nedotýká.

Na následném setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem ale řekl, že plně podporuje snahy Ukrajiny ohledně integrace do EU a slíbil zemi finančně podpořit.

„Fico je přesvědčen, že vztahy Slovenska s Ruskem jsou minimálně stejně důležité jako vztahy Slovenska se Západem. To je absolutní blud, jsme členy EU a NATO. Snaží se tím zalíbit ruskému vedení,“ doplnil politolog Mesežnikov.

Že si je Putin jeho výroků vědom, ukázal koncem loňského roku, kdy veřejně a jmenovitě Fica s Orbánem pochválil.

I maďarský premiér je při domácích promluvách mimořádně tvrdý, zatímco při vyjednávání v Bruselu se ho zatím přes průtahy daří přesvědčovat, aby unijní jednotu nedrolil.

Unie má totiž na Orbána páku v podobě zmrazených fondů, ke kterým Maďarsko nemá přístup kvůli porušování právního státu. Tento nástroj by pak EU mohla použít i na Fica, pokud by se jeho chování příliš přiblížilo tomu Orbánovu.

X X X

VAROVÁNÍ  BABIŠE  SE  SPLNÍ?  VOJÁK  PAVEL  ZATAHUJE  ČR  DO  VÁLKY

NOVÉ  ODVODY  BRANCŮ,  NA  UKRAJINU  I  VOJÁCI  ČR?

UKRAJINA  BEZ  VOJÁKŮ,  PŘES  10  MILIONŮ  UKRAJINCŮ  UTEKLO   DO  CIZINY

ZA  HITLERA  SE  TO  NESTALO,  VŠICHNI  DO  VÁLKY,  I  ŽENY

FICO:  DIVNÁ  VÁLKA  ZÁPADU  NA  UKRAJINĚ,  UKRAJINĚ  NECHCE  DÁT  ANI  VOJÁKY

Čeští vojáci půjdou na Ukrajinu, bojí se Mach. Evidence není zákeřná, hájí odvody Dvořák

Vládní politici by podpořili povinné administrativní odvody do armády. O možnosti jejich zavedení, aby Česko mělo představu, koho může povolat k obraně státu, hovořil v neděli odpoledne prezident Petr Pavel v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka by všechny země v Evropě měly podniknout preventivní kroky, aby byly připravené proti rozpínavosti Ruska. Kandidát do Evropského parlamentu za SPD Petr Mach se ale obává posílání Čechů do bojů na Ukrajině. Není to primárně naše válka, řekl Mach pro CNN Prima NEWS.

„Je evidentní, že bezpečnostní situace v Evropě a ve světě se postupně poměrně zhoršuje a že rozpínavost Ruska kousek od našich hranic je permanentní hrozbou. Takže je asi logické, že se každý stát, včetně Česka, bude snažit na novou situaci adaptovat a přizpůsobit,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák pro CNN Prima NEWS.

 Podle prezidenta Petra Pavla musí všechny profesionální armády nějakým způsobem řešit tvorbu svých záloh. Jednou z možností jsou právě odvody. Prezident Pavel ale upozornil, že je nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby.

„Mít evidenci potenciálních branců mi nepřijde nic zákeřného,“ podpořil Dvořák názor hlavy státu. Ministr pro evropské záležitosti ale přiznává, že debata o branné povinnosti by byla dlouhá a komplikovaná. „Sám mám modrou knížku a jsem vyhraněný antimilitarista, takže se do ní ani nechci pouštět,“ řekl.

 „Souhlasím s tím, že každá země, včetně naší, je povinná se v tuhle chvíli adaptovat nebo připravit na situaci, která se rozvíjí a která zhoršuje bezpečnostní situaci v Evropě a u nás doma,“ dodal Dvořák.

Před zavedením odvodů varuje Petr Mach, který je na kandidátce SPD pro červnové volby do Evropského parlamentu. „Mám spolu s asi mnoha dalšími občany strach, aby to nebyl krok k tomu, aby čeští vojáci byli posíláni někam na Ukrajinu,“ sdělil CNN Prima NEWS.

Mach není zásadně proti posilování obranyschopnosti České republiky a nestaví se ani proti dobrovolné základní službě v armádě. Prezidentův postoj k administrativním odvodům ale neschvaluje. „Musíme se mít všichni na pozoru, aby to nebyl krok k tomu, aby mladí čeští muži a ženy byli posíláni někam do války, která primárně není naší válkou,“ řekl Mach.

 O možnosti zavedení administrativních odvodů byla řeč i v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Vládní a opoziční politici se nad tématem neshodli. Někteří vidí jako překážku logistické problémy. Vládní politici přiznávají, že by povinné odvody podpořili.

„Jsem zastáncem toho, aby se vrátily povinné odvody. Stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je vůbec ochoten tuto zemi bránit,“ řekl lidovecký místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.

„Česká republika by nebyla jediná, kdo by se k tomu vracel. Podobné kroky vidíme v Pobaltí, kdy tamní státy znovu zavádějí vojenskou službu,“ řekl poslanec TOP 09 Ondřej Kolář, který by přivítal návrat nějaké formy připravenosti nebo výcviku.

X X X

Armádní virtuální nábor se prodražuje. Loni ale přilákal jen 600 nových vojáků

Česká armáda spustila loni v září virtuální náborové centrum. Nováčky, které láká služba v uniformě, může zrekrutovat virtuální asistentka Adéla. Ta odpoví například i na otázky platu. Celý systém se ale výrazně prodražuje. Podle nového dodatku se státním podnikem LOM Praha by nyní měl nábor spolknout až 115 milionů oproti původním 90. Nízký zájem o službu přitom kritizuje i šéf armády Řehka.

 Náborové kanceláře mají své limity. Nejčastější komplikací je nejen nedodání potřebných dokumentů a tím opakování celého procesu, ale i ostych mladých s náborářem telefonovat. To má řešit projekt, který se připravoval nejméně dva roky a v provozu je on loňského září. Zájemcům o službu umožní zjednodušení cesty do uniformy bez dlouhých osobních pohovorů na webu doarmady.cz.

„Virtuální náborové centrum míří především na takzvanou generaci Z, která využívá plného potenciálu online prostředí. Cílem bylo nejen přiblížit službu v armádě nebo zálohách či dalších způsobech zapojení se do obrany vlasti, ale i maximálně zjednodušit cestu k uniformě,“ řekl při spuštění plukovník Ivo Zelinka, který stál u počátků projektu a vedl tým, který dotáhl virtuální nábory do zdárného konce. Tedy, alespoň částečně.

Zelinka na začátku projektu hovořil o dvacetimilionové částce, to uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas. Před spuštěním ale už virtuální nábor stál přes šedesát milionů korun. Na konci loňského roku byla prakticky vyčerpána devadesátimilionová rámcová smlouva se státním podnikem LOM Praha. A není to konečná suma.

Přes to vše má systém řadu nedokonalostí a chyb. Byl opakovaný problém s přihlášením, nahráním osobních dokumentů, ale také úsměvné chování virtuální asistentky Adély nevzbuzovalo velikou důvěru v odvedenou práci.

Adéla tápe i u jména velitele Vzdušných sil. Tím je generál Petr Čepelka.

Ta například na otázku, kdo je velitel vzdušných sil, odpovídala Karel Řehka, který je šéfem armády, či jako jednu z hodností, které je možné jako voják dosáhnout, uvedla vraník. Adéla se podle armády učí strojově a proto bylo možné ji na začátku zmást. Prostředí a obsah virtuálního náboru tvoří společnost VR Group, dceřiná společnost LOM Praha.

Současný stav doznal od spuštění několika změn, milovníci online hraní si přijdou na své u dvojice her, které chvíli zabaví. Slíbená 3D simulační hra ale stále k dispozici není. To možná změní další rámcová smlouva, která státnímu podniku přinese dalších až 25 milionů korun. Tím se celková cena virtuálního náboru vyšplhá na bezmála 115 milionů korun. A je víc než pravděpodobné, že nepůjde o finální částku. Další miliony spolyká údržba, disková pole a tak podobně.

Ze 7000 přihlášených prošlo 600

Přitom loňský rok pro náboráře příliš úspěšný nebyl, přilákal jen 600 nováčků. „Loni přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat,“ řekl na velitelském shromáždění šéf armády Řehka. Nevysvětlil ale, proč sítem prošlo ani ne 10 % uchazečů. Nejčastěji se však skloňuje nízká fyzická kondice.

S cílem 30 000 vojáků z povolání a 10 000 aktivních záloh počítají strategické dokumenty armády k roku 2030. „V tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den,“ uvedla nedávno ministryně obrany Jana Černochová.

Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy. Stovky vojáků ale i armádu každoročně opustí.

Armáda přitom potřebuje tisíce odborníků, zejména v oblasti IT, jelikož nové, respektive budoucí modernizace budou založeny převážně na pokročilých systémech. Například technika spojařů, budoucí stíhačky F-35, bojová vozidla pěchoty a tak dále. I z toho důvodu se hovoří o dalším, výrazném snížení požadavků. Armáda to vysvětluje tím, že voják, který bude většinou u počítače, nepotřebuje běhat rychle jako výsadkář.

Vojenští náboráři nebojují ale jen se zdravotním stavem a kondicí populace, ale také se na trhu práce musí o zájemce doslova prát s policií a soukromým sektorem. Například plat IT odborníků je v soukromé sféře i více než dvojnásobný oproti vojsku.

X X X

Děsí mě nekompetentnost a bezradnost české armády, rozčiloval se Zaorálek

Stát musí mít informace o tom, kolik lidí je v případě vojenského konfliktu připraveno zemi bránit, řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Partii Terezie Tománkové. Návrat nějaké formy vojenské služby považuje za potřebné i poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek zkritizoval to, že v dřívější armádní koncepci nebyla o vojenské službě žádná zmínka.

Hosté v pořadu reagovali na nedávný výrok náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Karla Řehky. Armáda podle něho musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne. Česko proto musí zvážit mechanismus, který by nahradil zálohy, v nichž od zrušení základní vojenské služby každý rok ubývá 40 tisíc lidí.

„Děsí mě nekompetentnost a bezradnost české armády a ministerstva obrany,“ řekl k tématu Lubomír Zaorálek. „Představte si, že před půl rokem se dojednala koncepce výstavby armády, ve které jste nenašly o povinné službě ani zmínku a za půl rok se vyrazí něco o tom, že by byla povinná služba. To je neuvěřitelná věc, něco takového zavádět. To musíte mít výzbroj, výstroj, výchovu, kasárny, které nejsou.“

„Jak můžu podporovat něco, co je předloženo jako výstřel někoho, kdo před půl rokem udělal koncepci výstavby, ve které o tom není ani slovo?“ reagoval Zaorálek. „Co teda ta armáda dělá, když předkládá něco a za půl rok to popírá? To mě děsí. To musí být připraveno, a ne že se to takto vystřelí. Takhle je to opravdu strašení.“ Armáda podle něj nefunguje systémově, nenabízí stabilitu a jistotu, do které by lidé chtěli přijít.

Na jeho slova reagoval místopředseda lidovců Jan Bartošek. „Máme schopnou armádu připravenou bránit tuto zemi. Vláda činí všechny kroky, aby byla dobře vyzbrojená a vycvičená a dále naplňuje rekrutační kvóty, tak abychom profesionální armády měli dost. Budujeme aktivní zálohy.“

„Svět se vyvíjí velmi dynamicky,“ pokračoval Bartošek. „Stejně tak jako nikdo nepředpokládal, že Rus napadne Ukrajinu, tak otázka toho, když náčelník Generálního štábu říká, že čeká-li nás budoucí konflikt, který bude velké intenzity a velkého rozsahu s nějakou mocností, která bude patrně mít jaderné zbraně, tak v ten moment on definuje pouze to, co nás čeká.“

„Já sám jsem zastáncem toho, že by se měly vrátit povinné obvody, protože stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je ochoten zemi bránit, kam se mu dovolá a podobně,“ řekl Bartošek. Se Zaorálkem ovšem souhlasí, že infrastruktura není připravená.

 

 

„Nechali jsme se uchlácholit desetiletími míru, tím, že tohle už nikdy nepotřebovat nebudeme. Ukazuje se ale, že stát za současné situace musí disponovat informacemi, kdo v případě ohrožení státu je připraven zemi bránit,“ dodal Bartošek.

Na jeho slova znovu reagoval Zaorálek. „Generální tajemník NATO řekl, že je jasné co po nás chtějí. Vzdušné síly máte perfektní, potřebujeme těžkou brigádu, kterou byste postavili co nejdříve a chránili východní křídlo NATO. Já se dozvídám, že těžká brigáda nebude ani v roce 2030. Kde berete ten klid? Koupili jsme letadla, která dostaneme za 11 let. A bůh ví, co s nimi budeme dělat. Kde berete ten klid, když my neplníme, co nám NATO uloží?“ pokračoval Zaorálek.

Návrat vojenské služby je namístě také podle Ondřeje Koláře. „Otázka je, jakou formou by to bylo, na jak dlouho by to bylo,“ řekl poslanec. „Opravdu nevím, jak bychom to udělali. Já si nejsem jistý, že máme zázemí, abychom mohli vrátit nárůst takových výcviků,“ namítl Jaroslav Bžoch (ANO).

X X X

Vnitro: Legálně pobývá v ČR přes milion cizinců, z toho přes půl milionu Ukrajinců

Celkem 574 447 osob z Ukrajiny pobývalo legálně k poslednímu prosinci 2023 na území ČR. Za nárůstem cizinců v ČR je vydávání dočasných ochran. Takových případů bylo ke stejnému datu 375 021.  Jde o třetí nejvyšší počet v EU. Ukrajinci nyní tvoří 54% všech cizinců na území. Od února 2022 jim bylo vydáno 581 077 ochran. Celkem 78% cizinců u nás jsou lidé ze třetích zemí.

Vyplývá top z aktuální zprávy o migraci za IV. čtvrtletí roku 2023, kterou tento týden vydalo ministerstvo vnitra. Úplná zpráva včetně analýzy

K 31. prosinci 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 065 740 osob cizí státní příslušnosti, uvádí zpráva.

Podle tabulky státní příslušnosti ke zdrojovým zemím, odkud cizinci na naše území přišli, vede v počtu cizinců na území Ukrajina. K poslednímu prosinci 2023 pobývalo legálně na území celkem 574 447 osob z Ukrajiny, pokud se spočtou všechny typy pobytů. Ukrajinci tak tvoří 54% všech cizinců na území ČR.

Za Ukrajinci následovali Slováci, kterých v ČR žilo 119 182 a tvoří 11% cizinců v ČR.  Dále Vietnamci (67 783 osob), Rusové (40 990 osob) a Rumuni (20 469).

Celkově bylo Ukrajincům vydáno 581 077 ochran

Celkový počet cizinců na území pak tvoří tři skupiny podle jejích právního statutu, tedy typu pobytového oprávnění.

Celkem 341 111cizinců u nás pobývalo na základě oprávnění k přechodnému pobytu.  Celkem 349 995 zde žilo na základě oprávnění k trvalému pobytu. A konečně, celkem 375 021 cizinců žije v ČR na základě registrace dočasné ochrany.

„Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. K 31. 12. 2023 bylo v České republice evidováno celkem 375 021 aktivních registrací dočasných ochran,“ uvádí ministerstvo vnitra.

„Celkově vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu (24. 2. 2022) do 31. 12. 2023 celkem 581 077,“ uvádí vnitro.

K tomu ministerstvo vnitra předkládá rovněž údaje o dočasných ochranách vydaných celkem v EU: Ve čtvrtém čtvrtletí bylo evidováno v rámci EU+ více než 4,3 mil. aktivních registrací dočasné ochrany. Nejvyšší počet evidovalo podle dat Eurostatu k 31. prosinci 2023 Německo (1 251 245), Polsko (954 795) a Česká republika (375 021).

V ČR drtivě převažují lidé ze třetích zemí

Co se týče země původu mezi cizinci v ČR všech statutů,  drtivě převažují osoby ze zemí mimo EU nad cizinci ze zemí EU. Z tzv. třetích zemí pochází 78% cizinců pobývajících na našem území.

„Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (836 044 osob, tj. 78 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (229 696 osob, tj. 22 %),“ uvádí ministerstvo vnitra.

Dobrovolně opustilo ČR 654 cizinců

Jak dále uvádí ve své zprávě vnitro, v roce 2023 bylo zadrženo při tranzitní nelegální migraci 4 742 osob. Je to o 78 % méně než v roce 2022. „Celkově zajistila cizinecká policie v roce 2023 v ČR 13 898 osob pobývajících na území ČR nelegálně, přičemž se jednalo jak o nelegální pobyt na území ČR, tak o nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici,“ shrnuje vnitro.

Dobrovolně v rámci programu dobrovolných návratů odcestovalo k 31. prosinci 2023 do země původu 654 osob. Dobrovolné návraty organizuje ministerstvo vnitra. Dvaceti lidem poskytla pomoc při návratu Správa uprchlických zařízení. „V rámci nuceného návratu odcestovalo v roce 2023 z České republiky do země původu celkem 225 osob,“ uvádí vnitro.

Migrace z Afriky do Evropy roste

Ministerstvo vnitra ke zprávě připojuje analýzu migračních tras do Evropy. Vyplývá z ní, že největší provoz byl na centrální a západní středomořské trase. „V roce 2023 přicestovalo nelegálně do Itálie celkem 157 314 osob, tedy zhruba o 50 % více než v roce 2022. Centrální středomořská migrační trasa je tak dlouhodobě nejvytíženější v rámci migrace přes Středomoří,“ předkládá čísla vnitro.

K nejčastějším zemím původu migrantů připlouvajících do Evropy centrální středomořskou trasou patřily Guinea, Tunisko, Pobřeží slonoviny, Bangladéš a Egypt. Dle statistik IOM zemřelo nebo bylo pohřešováno v rámci centrální středomořské trasy v roce 2023 celkem 2 498 osob. Irena Válová, ceskajustice, cz

X XX

Bělorusové mají volby. Lukašenko slíbil, že bude opět kandidovat na prezidenta

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních volbách a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který zároveň oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu.

 Z nedělních voleb má vzejít 110 poslanců parlamentu a 12.514 místních zastupitelů. Opozice nebyla do voleb připuštěna, většina kandidátů pochází z povolených stran, které podporují Lukašenkovu politiku.

Úřady přijaly všechna opatření, aby nepřipustily zopakování situace po prezidentských volbách 2020, uvedl generální tajemník postsovětského Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv, který vede misi pozorovatelů z tohoto spolku, ovládaného Moskvou. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyli pozváni.

Opoziční portál Zerkalo.io podotkl, že nezávisle ověřit jakákoli tvrzení ústřední volební komise tak není možné. Poslední běloruské volby v roce 2020 podle nezávislých pozorovatelů, Západu a velké části běloruské veřejnosti provázely rozsáhlé podvody kryté komisí a panuje podezření, že jen díky nim dokázal Lukašenko obhájit mandát.

Na pořádek v každé volební místnosti v neděli dohlížela policie, která pro volby vytvořila skupiny rychlé reakce, napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda v běloruském vydání.

„Volby probíhaly v ovzduší strachu, v němž nemůže být volební proces nazýván demokratickým,“ reagoval podle Reuters na zprávy o průběhu hlasování mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Lukašenko při dnešním hlasování řekl novinářům, že bude opět kandidovat v prezidentských volbách v příštím roce. „Půjdu, půjdu, půjdu (kandidovat). Vzkažte jim (opozičníkům v emigraci), že půjdu!“ prohlásil podle státní agentury BelTA tento devětašedesátiletý vůdce.

Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne už bezmála tři desetiletí, také prohlásil, že Západ chtěl využít hlasování k destabilizaci běloruské společnosti a svržení režimu. Běloruskou opozici pak nařkl, že se prý plánuje zmocnit části země, kam by následně vstoupila vojska Severoatlantická aliance. Žádné důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil. Bělorusko bude vždy spojencem Ruska a společně budou s to vzdorovat jakémukoliv nepříteli, ujistil také novináře běloruský vůdce.

Volební místnosti se zavřely ve 20:00 místního času (18:00 SEČ). Podle tvrzení ústřední volební komise volební účast dosáhla dvě hodiny před koncem hlasování 70,29 procenta.

Po prezidentských volbách v srpnu 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka a opozice a Západ jejich výsledky odmítly uznat, se v zemi na několik měsíců zdvihla nevídaná vlna protestů proti zfalšování výsledků voleb. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale Lukašenko s podporou Moskvy protesty potlačil.

Asi 35 000 lidí pořádkové síly zadržely, tisíce z nich zbily v policejních celách. Stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly zakázány. V zemi je podle nevládní organizace na ochranu lidských práv více než 1 400 politických vězňů. Vůdci protestů byli buď uvězněni nebo donuceni k emigraci.

Nynější hlasování lze pokládat za test před prezidentskými volbami, které se mají konat příští rok. Režim si ověřuje nové technologie a nové mechanismy vyloučení nezávislých kandidátů a pozorovatelů, což má zaručit, že změna prostřednictvím voleb je vyloučena, napsala agentura APA v předvečer voleb.

X X X

Skotsku hrozí kolaps péče o zuby. Lidé ji řeší nástroji koupenými na Amazonu

Mnozí zoufalí Skotové se kvůli nedostatku zubařů v zemi uchylují k opravě zubů pomocí nástrojů zakoupených na internetu. Také pacienti trpící chronickou bolestí se raději léčí sami, neboť v rámci národního zdravotnického systému NHS zubaře buď neseženou anebo objednací lhůty jsou příliš dlouhé. „Pokud to bude vláda i nadále ignorovat, může se stát, že zubní lékařství ze Skotska zmizí,“ říká poslanec.

 „Neuplyne ani týden, aby se neobjevily další nové případy lidí, kteří vzali péči o zuby do vlastních rukou,“ říká ředitelka britské asociace zubních lékařů ve Skotsku Charlotte Waiteová. Podle ní jsou to výjevy spíš ze stránek Dickensova románu než z bohaté země 21. století. Informaci přinesl deník The Scotsman.

Podle údajů zveřejněných skotskou organizací Public Health Scotland bylo k 31. prosinci 2023 u zubaře NHS registrováno 5 200 865 lidí, to odpovídá 94,9 procentům skotské populace. Co se však týče kategorií obyvatel s nejnižšími příjmy, loni například navštívilo zubaře jen něco málo přes 10 000 dětí z nejchudších domácností, u dospělých z této kategorie jsou tato čísla jen kolem tří desítek tisíc.

Krize v této oblasti podle Waiteové dosáhla takových rozměrů, že se zoufalí pacienti raději za péčí vydávají do zahraničí, než aby se jí dočkali doma.

„Jeden z pacientů uvedl, že si po čtyřech letech čekání na zubní hygienu raději koupil na Amazonu zubařské nástroje a zubní kámen si odstranil sám,“ řekla Waiteová. Jiný pacient zase uvedl, že nyní pravidelně navštěvuje zubaře v indickém Goa. „Než bych podstoupil službu v rámci NHS, raději jezdím na prohlídky a ošetření do Turecka,“ říká další.

Podrobnosti o skotském zubařském kutilství nebo zahraničních cestách poprvé zveřejnil skotský liberálně demokratický poslanec Willie Rennie. Stalo se tak poté, co si vyslechl stížnosti více než tři stovek svých voličů. Krize financování zubního lékařství v rámci NHS se totiž již několik let stupňuje.

Udělej si sám

Podle nejnovějších statistik téměř polovina Skotů registrovaných u zubaře NHS v posledních dvou letech neabsolvovala preventivní prohlídku. Průzkum britské stomatologické asociace zjistil, že 83 procent skotských zubařů ošetřilo pacienty, kteří od uzavření ordinací provedli nějakou formu zubařské péče „udělej si sám“.

„Tyto děsivé příběhy odhalují, že zubní lékařství ve Skotsku je nesnesitelně zanedbané,“ oznámil poslanec. Bez ohledu na to, jak moc vás bolí, navštívit zubaře ve Skotsku je podle něj těžší než kdykoli předtím.

„Pokud to bude vláda i nadále ignorovat, může se stát, že zubní lékařství NHS ze Skotska zmizí a budeme svědky toho, že se stále více lidí bude uchylovat k zoufalým opatřením, jako jsou tato,“ zdůraznil poslanec.

Vláda nedělá nic, říkají kritici

Podle nové dohody mezi vládou a zubaři se standardní doba mezi jednotlivými prohlídkami NHS prodloužila z šesti měsíců na rok až dva. Také pacienty se zdravými zuby čekají delší intervaly prohlídek, jejichž cena ošetření se také zvýší.

„Skotská vláda neudělala téměř nic, aby pomohla zubnímu lékařství NHS zotavit se z pandemie,“ říká předseda skotských liberálních demokratů Alex Cole-Hamilton. Doufá, že vláda teď upřednostní plánování pracovních sil a zvýší počet zubařů, kteří přijímají pacienty v rámci NHS.

Celý britský národní zdravotnický systém v současnosti prochází dlouhodobou hlubokou krizí. Mladí lékaři v Anglii zahájili v lednu šestidenní stávku, nejdelší v historii britského zdravotnického systému. Ta pohotovostní služby nemocnic dostala pod větší tlak a také vedla k odkladu či zrušení stovek tisíc návštěv pacientů objednaných k lékaři.

Na čekacích listinách NHS je ve Velké Británii v současnosti kolem 6,4 milionu pacientů, z toho 42 procent bude čekat déle než 18 týdnů. Britové si pomalu zvykají, že zdravotnický systém nefunguje, když ho potřebují. Týdeník The Economist nedávno situaci přirovnal ke třicátým letům minulého století. Vidina jakéhokoli zlepšení je přitom v nedohlednu.