Odešla ve spánku, oznámila její dcera. Ve věku 83 let zemřela česká zpěvačka, herečka, moderátorka, hvězda divadla Semafor Naďa Urbánková. Zdravotní problémy ji sužovaly delší dobu. Před čtrnácti lety onemocněla rakovinou, kterou překonala. Smutnou zprávu oznámila její dcera Jana Fabiánová v sobotu na Facebooku.

„S nekonečnou bolestí v srdci s vámi musím sdílet tu nejsmutnější zprávu. Moje milovaná maminka, zpěvačka, herečka a pětinásobná Zlatá Slavice, paní Naďa Urbánková, zemřela včera večer 3.2. 2023 ve věku 83 let na komplikace spojené s rakovinou a nedávno prodělaným onemocněním COVID-19. Zemřela ve spánku, bez bolestí,“ napsala Fabiánová na Facebook.

Naďa Urbánková, rodným jménem Naděžda Balabánová se narodila v Nové Pace u Jičína. Vystudovala zdravotní školu a začala pracovat jako zdravotní sestra. Už tehdy milovala divadlo a hudbu. V roce 1959 byla přijata do Pardubického divadla, odkud přešla do pražské Laterny magiky. V roce 1964 ji režisér Ján Roháč obsadil do hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů, který jí otevřel cestu do divadla Semafor, kde se stala výraznou tváří.

Text k jejímu největšímu hitu Závidím napsal Jiří Grossmann v době, kdy umíral. „Teprve po určitém čase jsme všichni pochopili, proč a co závidím. Protože on se vracel z nemocnice, kde se dozvěděl tu strašlivou diagnózu, a my až do premiéry vůbec nic netušili. Když jsem dozpívala, tak bylo jednadvacet, dvaadvacet sekund ticho. Mně šlo hlavou: ,Prokristapána, to bylo hrozný?‘ A pak se strhl obrovský potlesk,“ vzpomínala Urbánková v Českém rozhlase.

 Otec ji znásilnil

Od roku 1969 začala působit v kapele Country Beat Jiřího Brabce, což jí přineslo obrovskou popularitu. S tímto souborem vystupovala i v zahraničí, několikrát například v Nashvillu v Tennessee, metropoli country music v USA. V letech 1972 až 1976 se stala pětkrát po sobě Zlatou slavicí. Později účinkovala s orchestrem Václava Hybše a v Hudebním divadle v Karlíně.

V soukromém životě prožila řadu bolestí. Ve své knize nazvané A příště lépe přiznala, že v době, kdy jí bylo devět let, ji znásilnil otec, který byl kvůli těžké nemoci na invalidním vozíku. „Jednou mě vzal nahoru na půdu. Sedl si tam na židli a řekl mi: ,Pojď sem a posaď se na mě.‘ A prostě mě znásilnil. Vůbec jsem tehdy nevěděla, co se děje. Začala jsem nejdříve plakat a pak strašně moc křičet. On se vyděsil a nechal toho. Řval na mě, jestli to někomu řeknu, tak mě zabije,“ popsala v knize své děsivé vzpomínky.

Josef Abrhám jí zlomil srdce

Ani ve vztazích neměla příliš štěstí. Její velkou láskou byl herec Josef Abrhám, s kterým se seznámila v roce 1968 při natáčení televizní inscenace Bahno. Chtěla si ho vzít za muže, mít s ním děti, ale on ji po osmi letech vyměnil za Libuši Šafránkovou, s níž strávil zbytek svého života. Brala to od něj jako zradu a dlouho mu nemohla odpustit.

 Po nevydařeném prvním manželství s hercem Karlem Urbánkem se provdala za překladatele a textaře Jana Nemejovského, s kterým měla své jediné dítě, dceru Janu, která pokračuje v jejích uměleckých šlépějích. Vztah ale dlouho nevydržel a přišel bolestný rozvod.

Z exekucí se zhroutila

Několik let byla sama, až přišel rok 1990, kdy se zamilovala do dětského lékaře Josefa Havlíka, který žil ve Švýcarsku. I s dcerou se za ním odstěhovaly a věřily, že budou konečně šťastné. Místo rodinné idylky nastalo obrovské zklamání. Naďa brzy zjistila, že si ji třetí manžel nevybral z lásky. Šlo mu například o to, aby na své jméno v tehdejším Československu získávala úvěrové smlouvy, na což nakonec doplatila. Najednou ji začali kontaktovat věřitelé ze Švýcarska i z USA. Byly na ni uvaleny exekuce, přišla o téměř všechen majetek a zhroutila se. „Proplakala jsem si hektolitry slzí a spolykala tuny hořkosti. Také jsem měla pocit, že visím na šibenici a jsem hluboko pod vodou, kde nevidím paprsek sluníčka,“ popsala v pořadu 13. komnata.

Rakovinu porazila díky vnitřní síle

V roce 2009 krátce před sedmdesátými narozeninami ji při běžné kontrole lékaři diagnostikovali rakovinu prsou. Podstoupila operaci, přišla o obě ňadra a následně docházela na chemoterapie.

Zákeřnou chorobu tehdy dokázala překonat díky kvalitní lékařské péči, svým statečným bojem, a především pozitivní energií. „Věřit, že všechno, co proti té mrše uděláte, bude úspěšné. To je nějaká moje vnitřní síla, kterou jsem – nevím od koho, tak říkám od pána boha – dostala,“ svěřila se rozhovoru pro časopis Téma.

X X X

 Budu vzpomínat jen v dobrém, říká Helena Vondráčková o Urbánkové

„Úmrtí mé další kolegyně je pro mne ohromně smutnou zprávou. Je mi to moc líto. Na Naďu budu vzpomínat jen v dobrém,“ uvedla v prohlášení po úmrtí Nadi Urbánkové zpěvačka Helena Vondráčková. Interpretka hitů Závidím nebo Drahý můj zemřela v pátek ve věku 83 let.

 „Už teď se mi v hlavě promítají vzpomínky na úžasná vystoupení, které jsme spolu zažily. Je pro mne mírnou útěchou, že Naďa odešla ve spánku a věřím, že snad tolik netrpěla,“ dodala Vondráčková.

Do televizní historie se zapsalo například jejich společné silvestrovské vystoupení z roku 1977 nebo podání písně Anči sviť z roku 1974, kde vystupovala ještě Marie Rottrová.

O svou vzpomínku se s médii podělila i zpěvačka Šárka Rezková, manželka letitého spolupracovníka Urbánkové Jiřího Brabce:

„Velmi mne to zasáhlo. S Naďou jsme si byly blízké, velmi často jsme ji s Jiřím navštěvovali v Protivíně. Když Jiří tragicky zemřel, byly jsme s Naďou stále v kontaktu, volaly jsme si a spolupracovaly spolu. Ona mi nazpívala na desku druhé hlasy, já zase jí. Nedávno mi řekla, že pokud jednou odejde, přeje si, abych dál zpívala její písně…“

Pro iDNES.cz na Naďu Urbánkovou vzpomenul i režisér Jan Pachl: „S paní Naďou sem měl tu čest se potkat během natáčení druhé série Rapla, kde se s chutí zhostila role matky poručíka Máchy. I v pokročilém věku, zmáhána dlouhodobou nemocí, z ní vyzařovala neskutečná energie, kterou přiváděla do údivu o několik generací mladší, nicméně strhané herce, když si v brzkých ranních hodinách prozpěvovala mezi přípravami na další scénu. Přejí jí, ať se její další pouť odehrává na stejně veselé notě.“

Na Urbánkovou se vzpomíná i na sociálních sítích. Zpěvák Jan Smigmator na svůj facebookový profil napsal:

„Na společném vánočním turné s Orchestrem Václava Hybše jsme spolu před lety zažili tolik srandy! Všechny ty hlášky mi dodnes znějí v uších a kdykoli mi vyvstanou na mysli, musím se smát jak blázen. A víte kdy si na Naďu vždycky vzpomenu?! Při noční jízdě autem! Při našich pokoncertních cestách mě totiž naučila správně používat dálková a potkávací světla! Naďu to prý naučil při cestách s Country Beatem Jirka Brabec a ona to předala při našem společném turné mně!“

X X X

Ve Francii zachytili 2,4 tun konopí. Ukryté bylo v kamionu pod obilím

Francouzští celníci našli v kamionu 2,4 tuny konopí maskovaného obilím. Zásilka byla zachycena na pomezí departementů Landes a Gironde na jihozápadě Francie, náklad směroval ze Španělska do Nizozemska. Informovalo o tom francouzské ministerstvo hospodářství.

Poté, co dal speciálně vycvičený pes jasný signál, našli celníci drogu ukrytou v levé zadní části návěsu, a to „ve speciálně upravených bočních přihrádkách pod nákladem pšenice, která pokrývala celý návěs“.

Dohromady celníci objevili 2,41 tun konopné pryskyřice a 9,75 kilogramu rostlin konopí v celkové hodnotě přesahující 19 milionů eur (přes 452 milionů korun), uvedlo ministerstvo.

Oba řidiči kamionu byli obviněni mimo jiné z dovozu a obchodování s omamnými látkami a z účasti na zločinném spolčení. Byli vzati do vazby.

X X X

Arvéd film roku. Ceny české filmové kritiky ocenily celkem sedm titulů

 Ceny české filmové kritiky za rok 2022 znají své vítěze. Snímkem roku je Arvéd, který navíc získal další dvě ceny. Dohromady třikrát uspěly i počiny Michala Blaška, který se stal objevem roku díky filmu Oběť a minisérii Podezření.

Drama Vojtěcha Maška Arvéd o Jiřím Arvédu Smíchovském, charismatickém okultistovi a udavači, je filmem roku. Česká kritika o něm referovala jako o „fascinující výpravě do svůdné přitažlivosti zla“ anebo ho vyzdvihla coby „uhrančivý životopisný debut, jaký tu ještě nebyl“. Čeští filmoví kritici a kritičky faustovsky laděného Arvéda ocenili také za scénář a herecký výkon Michala Kerna v titulní úloze.

Nejlepším režisérem je Adam Sedlák za rapem rytmizovaný příběh mladého drogového dealera BANGER. Sedlák ho natočil spolu se svým štábem na iPhone a premiéroval na karlovarském filmovém festivalu.

KaprKód, dokumentární opera Lucie Králové o skladateli Janu Kaprovi, se stal v hlasování padesátky členů a členek Sdružení české filmové kritiky dokumentem roku. Svého protagonistu stopuje s pomocí nápadité kombinace netradičně využitých archivních záběrů, původní soudobé hudby i informací o dějinách 20. století. Jeho konkurent mezi dokumenty Good Old Czechs o válečné zkušenosti dvou českých letců RAF bodoval díky střihu v kategorii Audiovizuální počin.

Raduje se také režisér Michal Blaško a jeho spolupracovníci. Blaško společně se scenáristou a producentem Štěpánem Hulíkem zvítězili s televizní minisérií Podezření v kategorii Mimo kino, věnované televizním, online a jiným počinům. Ukrajinka Vita Smačeljuk se stala nejlepší herečkou roku 2022 za svůj výkon v Blaškově celovečerním debutu Oběť. A Blaško také v neposlední řadě díky oběma počinům dohromady získal Cenu innogy pro objev roku.

Nejlepším krátkým filmem se ve velmi vyrovnaném souboji stal studentský snímek Ostrov svobody. Natočil ho Petr Januschka na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Judit Bárdos a Jiří Mádl v něm představují dvojici, která se v době komunistické totality setká v letadle na Kubu.

Všechny ceny byly vyhlášeny na slavnostním večeru 4. února v pražském Divadle Archa. V přímém přenosu České televize ho moderovali herci Tereza Dočkalová a Jiří Panzner.

Sdružení české filmové kritiky děkuje za dlouhodobou podporu svým hlavním partnerům, kterými jsou innogy, Česká televize, Státní fond kinematografie a Ministerstvo kultury. Dalšími partnery cen jsou Divadlo Archa, Champagneria a mowshe. Výsledky hlasování a rozhodování jednotlivých kritiků a kritiček jsou veřejně dostupné na webu www.filmovakritika.cz.

Kompletní výsledky Cen české filmové kritiky za rok 2022

Nejlepší film: ARVÉD / TOMÁŠ MICHÁLEK, KRISTÝNA MICHÁLEK KVĚTOVÁ, IVAN OSTROCHOVSKÝ. Nejlepší dokument  KAPRKÓD / LUCIE KRÁLOVÁ. Nejlepší režie BANGER. / ADAM SEDLÁK. Nejlepší scénář ARVÉD / JAN POLÁČEK, VOJTĚCH MAŠEK. Audiovizuální počin GOOD OLD CZECHS / ŠIMON ŠPIDLA. Nejlepší mužský herecký výkon ARVÉD / MICHAL KERN. Nejlepší ženský herecký výkon. OBĚŤ / VITA SMAČELJUK

Cena innogy pro objev roku MICHAL BLAŠKO / OBĚŤ, PODEZŘENÍ. Mimo kino PODEZŘENÍ / MICHAL BLAŠKO, ŠTĚPÁN HULÍK. Nejlepší krátký film OSTROV SVOBODY / PETR JANUSCHKA

X X X

Novým očkováním nevěří ani část zdravotníků. ‚Mají málo informací a čerpají ze sítí,‘ říká výzkumnice

Očkovat proti opičím neštovicím by se nechalo jen 8,8 procenta zdravotníků, kteří se zapojili do průzkum Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Zkoumání se zúčastnilo 341 lidí. „Objevují se nové nemoci a nová očkování. Lidé mají pocit, že vakcíny byly vyvinuty příliš rychle,“ upozorňuje Andrea Pokorná, přednostka Ústavu zdravotnických věd Masarykovy univerzity.

x  Zdravotníků je v Česku čtvrt milionu, vašeho průzkumu se zúčastnilo 341 z nich. Očkovat proti opičím neštovicím by se momentálně nechalo jen 8,8 procenta z uvedeného vzorku. Skoro 45 procent by ho odmítlo a 46 procent váhalo. Do jaké míry je tento výsledek ovlivněn statistickou chybou?

Je to prvotní výzkum v této oblasti, kdy jsme se zaměřili na takzvané opičí neštovice. Riziko chyby tam určitě je, protože se průzkumu s vysokou pravděpodobností účastnily osoby, které byly motivované k tomu, aby odpovídaly.

Na druhou stranu se domnívám, že i díky tomu, že studie děláme opakovaně a že se zaměřily i na očkování proti covidu-19 a proti dalším onemocněním průzkum chystáme, tak jsme schopni odhalit alespoň náladu a postoje u vybrané populace. I když generalizovat není možné.

x Co jsou hlavní důvody nedůvěry v očkování mezi zdravotníky?

Domnívám se, že je to nedostatek informací. Je to dané tím, že se vyskytují nová onemocnění a s tím přichází nová očkování. U tradičních nemocí předpokládám, že očkování zdravotníci jednoznačně podporují, chápou, že je to nejlepší ochrana, kterou máme.

Ale u nových onemocnění je to může být tím, že nemoc podceňují, nemají s ní dostatek informací a možná proto si myslí, že očkování není důležité.

x O jaké zdravotníky se ve vašem průzkumu jedná? Jsou to lékaři, nebo spíš zdravotní sestry a bratři?

Obecně nám v těchto průzkumech odpovídají spíše nelékařští zdravotničtí pracovníci. Tedy všeobecné sestry, nutriční terapeuté, fyzioterapeuté a podobně.

Možná je to proto, že oni sami tráví nejvíc času s nemocnými. A mohou je následně ovlivnit.

Nové nemoci, rychlá vakcína

x Historie očkování sahá do 19. století, dalo by se tedy říci, že lidstvo už přínosy a komplikace spojené s očkováním zná poměrně dobře. Je nedůvěra v očkování trvalý jev, nebo se tohle téma zvedlo až v souvislosti s covidem-19?

Domnívám se, že došlo k významné změně právě v souvislosti s novými infekčními onemocněními. Jsou to nejen covid-19, ale i opičí neštovice.

Když se objeví nové onemocnění, tak lidé mají možná pocit, že byla vakcína vyvinuta příliš rychle. Přitom Česká republika je jedna ze zemí, kde platí nejpřísnější pravidla pro uznávání nových zdravotnických prostředků či léků, kam spadají i vakcíny.

„Zdravotníci v našem průzkumu uváděli, že nejčastěji využívají jako informační zdroje sociální média, webové portály, ale už nevyužívají odbornou literaturu.“

x Je to tedy chyba ve vzdělání?

Tím, že zdravotníci nebyli v době svého vzdělávání konfrontováni s novými infekcemi, tak tím bylo ovlivněno to, jestli novému očkování důvěřují, nebo ne. To je jeden fakt.

A za druhé, zdravotníci v našem průzkumu uváděli, že nejčastěji využívají jako informační zdroje sociální média, webové portály, ale už nevyužívají odbornou literaturu.

Nechci, aby to vyznělo, že jsou zdravotníci nevzdělaní, ale je potřeba na vzdělání pracovat. Jak jsem říkala, u tradičních očkování problém nevidíme.

x Máte recept, jak to zvrátit?

Jednoznačný recept nemám. Jako dlouhodobou cestu vidím určitě vzdělávání, ne působit na emoce, ale používat racionální argumenty, vhodné výstupy z klinických studií, které jednoznačně prokážou potenciál, benefity, případně rizika očkování. Nebudeme si lhát do kapsy, nějaké riziko vždy existuje.

Také by se měly vytvářet nové edukační materiály ve smyslu letáků a podobně. A měly by se využívat i osobnosti, které mohou pomoci v získávání informací.

x To znamená, že by známé osobnosti jezdily do nemocnic a tam zdravotníkům přednášely o benefitech očkování a o tom, jak informovat veřejnost?

Doufám, že nenarážíte na kampaně, které už proběhly. Protože to se úplně nesetkalo s pozitivními ohlasy, jak vím ze svého okruhu lidí.

Nemyslím si, že to musí být kontaktní kampaň. Dokonce si myslím, že ta by mohla nastoupit až ve chvíli, kdy budou selhávat běžné nástroje vzdělávání. To znamená poskytnutí tištěných informací, možná nějaké besedy, které si budou moci lidé pustit. A určitě tam musí hrát roli správná čísla, tedy jestli je očkování opravdu nebezpečné, nebo je to dojmologie.

x Měl by se zvýšit počet školení?

Nepřidávala bych na frekvenci, spíš bych změnila obsah. Když budou muset lidé místo jednoho školení měsíčně chodit na tři, tak to v době přetížení zdravotnického systému a nedostatku zdravotníků může způsobit problém.

Ale když změníte obsah a umožníte lidem, aby vznesli dotazy na to, co je trápí, tak by to bylo asi efektivnější.

Emoce a kult nemoci

x Čeho se v souvislosti s očkováním obává širší veřejnost?

Domnívám se, že zejména dlouhodobých negativních dopadů očkování. Mají pocit, že vakcína není dostatečně bezpečná a že jim může v dlouhodobém horizontu ublížit.

Nemyslím si, že je to jejich vina, ale vnímám to tak, že na ně byl vytvářen emocionální tlak a oni mu podlehli. Na rovinu si musíme říct, že v období pandemie covidu-19 byl tlak vyvíjen na náš všechny.

x  Z jaké strany? Přece když začala pandemie, tak se veřejnost dotazovala, kde je očkovací látka. A když přišla, tak se jí lidé začali bát.

Myslím, že lidé očekávali všespásnou účinnou látku, která je zachrání. Nakonec se začalo zcela racionálně hovořit o tom, že očkování vás nezachrání stoprocentně, ale zabrání závažnému průběhu onemocnění a tomu, abychom měli přeplněné nemocnice.

A samozřejmě jsou s jakýmkoliv očkováním spojené drobné nežádoucí účinky, které jsou bezprostřední. O těch se mluvilo. A lidé následně sdíleli zejména tyto negativní zkušenosti.

Když si sednete do čekárny, tak si lidé nepovídají o tom, jak se mají dobře, ale právě o tom, čemu se dříve říkalo kult nemoci – jak jsou nemocní a kdo je nemocnější. Tohle k tomu určitě přispělo.

V Česku máme také poměrně nízkou tzv. zdravotní gramotnost. Neustále očekáváme, že nás zachrání nějaká vyšší moc, ale že bychom o své zdraví pečovali, to není běžné.

x Co by se s tím mělo udělat? Předpokládám, že chtít po lidech, aby pročítali vědecké články, by bylo přehnané. Mělo by být aktivní třeba ministerstvo zdravotnictví?

Myslím, že ministerstvo aktivní je a informace předkládá v laické řeči, v angličtině se tomu říká plain language recommendation. Otázkou je, jestli je na to ta správná půda, jestli už to nepřesáhlo dobu, kdy se lidé už ani nechtějí k informacím dostat.

„My vědci jsme velmi opatrní. A než vypustíme nějakou informaci, tak to trochu trvá.“

Já to vnímám tak, že existuje dostatek i laicky přeložených informací, jenom to přeprala ta emocionální složka. Myslím, že roli v tom sehrála i mediální zkratka a to, že lidé sdíleli právě ty negativní zkušenosti.

Jak říkáte, lidé určitě nemají pročítat vědecké publikace. Spíš mají využívat zdroje, které jsou oficiální.

Ale pokud někdo nebude chtít věřit, bude mít vysokou nedůvěru, tak mu stačí jedna zprávička, kterou někde zaslechne, a podle ní se bude řídit a bude ovlivňovat svoje okolí.

x Do jaké míry ovlivňují důvěru lidí ve vakcínu dezinformace?

Domnívám se, že dost vysoké. Nejsem schopná to procentuálně vyčíslit, ale právě dezinformace o tom, co vakcína může a nemůže v krátkodobém i dlouhodobém horizontu ovlivnit, tak s tím se hodně nakládalo.

Možná je to právě proto, že my vědci jsme velmi opatrní. A než vypustíme nějakou informaci, tak to trochu trvá. A ti, kteří to nemají až tak vědecky založeno, vypouštěli informace v poměrně krátkých časových úsecích. Tím pádem na to laická veřejnost reagovala.

x Přesto se i mezi vědci objevili ti, kteří do jisté míry zpochybňovali očkování. Jak se v tom má pak člověk vyznat?

S tím souhlasím. Bohužel i některé významné osobnosti ve zdravotnictví tuto situaci ovlivnily a ne zcela pozitivně. Na druhou stranu, to, kdo měl stoprocentně pravdu, se dozvíme v dlouhodobém horizontu. Ale v každém případě počet proočkovaných významně ovlivnil průběh pandemie v Česku.

x Liší se věková skladba těch, kteří důvěřují a nedůvěřují očkování?

U laické a zdravotnické populace se to liší.

Z našich výzkumů víme, že mladší zdravotníci jsou proaktivnější a mají vyšší důvěru. To bychom paradoxně čekali u těch starších, tradičních, s dlouhodobou zkušeností s tradičním povinným očkováním.

U laické populace jsme ještě výzkumy nedělali, ale myslím, že tam je to právě naopak. Určitě to bylo i tím, že jsme byli naučení na pravidelné prohlídky, že fungovalo zvaní pro očkování, vyšetřování dětí. Spíše vnímám, že u starší populace je důvěra vyšší než u mladší. Možná je to i tím, že si uvědomují rizika a dopady infekčních nemocí.

X X X

Náborové příspěvky pomáhají do kraje přilákat nové zdravotníky

 Další nové lékaře, zdravotní sestřičky a ostatní zdravotnický personál se daří do našeho regionu získávat díky náborovým příspěvkům od Karlovarského kraje. Jen v uplynulém roce bylo uzavřeno na 23 smluv o poskytnutí podpory v celkové hodnotě 5,8 milionu korun.

Karlovarský kraj uděluje náborové příspěvky již od roku 2018. „V letech 2018 až 2022 bylo orgány kraje schváleno celkem 125 smluv o poskytnutí náborového příspěvku ve finančním objemu více než 35 milionu korun. Oproti minulým letům jsme však museli reagovat na fakt, že se s nedostatkem personálu potýkali i ostatní poskytovatelé zdravotní péče než jen nemocnice. Proto jsme rozsah příjemců rozšířili také na zaměstnance Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje a Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Lékaři na plný úvazek mohou získat až 400 tisíc korun, pokud se zaváží pracovat v nemocnici v regionu 3 roky. Nelékařský zdravotnický personál, jako jsou zdravotní sestry, fyzioterapeuti nebo například záchranáři či řidiči sanitek, pak dosáhnou až na 150 tisíc korun. S každým uchazečem potom kraj a příslušný poskytovatel zdravotní péče podepíší smlouvu, kterou je stvrzeno vyplácení příspěvku. „Ačkoliv jsme v souvislosti s loňským rokem hovořili o 23 uzavřených smlouvách, již teď mohu říci, že ještě na konci roku jsme obdrželi žádosti od dalších 31 zaměstnanců. Těm budeme schvalovat podporu po uplynutí jejich zkušební doby. Je tedy vidět, že je o tuto podporu ze strany zdravotníků zájem a my z toho máme velkou radost,“ dodal hejtman Petr Kulhánek. Mgr. Veronika Svobodová, tiskové oddělení

X X X

Karlovarsko bude pokračovat v přípravě Chráněné krajinné oblasti Krušné hory

Kdysi opomíjená oblast Krušnohoří, která se postupně stává vyhledávanou turistickou destinací i zajímavou lokalitou k bydlení, by se již brzy mohla dočkat potřebné ochrany. Pracovní skupina pro přípravu CHKO Krušné hory se shodla na tom, že nenašla zásadní překážky pro zahájení procesu vyhlašování CHKO a doporučuje samosprávě Karlovarského kraje iniciovat pokračování tohoto procesu směrem k Ministerstvu životního prostředí ČR.

„Pracovní skupina předložila radě kraje ucelený materiál, podle kterého rada doporučila, abychom v této činnosti dále pokračovali. Zároveň mi uložila, abych jednal se starosty dotčených obcí v průběhu dvou, tří měsíců, a poté bude-li získán souhlas obcí k tomu, aby byl tento záměr uskutečněn, budeme jednat s Ministerstvem životního prostředí ČR ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR,“ uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Karel Jakobec.

Pracovní skupina projednala možné výhody a nevýhody vyhlášení CHKO Krušné hory nejen z hlediska péče o přírodu a krajinu, biodiverzitu a geodiverzitu, ale rovněž z pohledu zemědělského a lesnického hospodaření, územního plánování, rozvoje obcí, urbanistiky a architektonického dědictví. V neposlední řadě se pracovní skupina zaměřila také na oblasti cestovního ruchu a s ním související turistické a sportovní využití. Co ovšem prozatím ještě nebylo prodiskutováno, je samotná rozloha CHKO. Předpokládá se však, že bude na území obou dotčených krajů, tedy jak Karlovarského, tak Ústeckého. „Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má za úkol připravit zonaci, čili odstupňovaná pásma ochrany, která budou náležet jednotlivým územím. Teprve až toto bude hotovo, budeme opět jednat se zástupci obcí, a poté bude samotný katastr CHKO stanoven,“ doplnil náměstek hejtmana Karel Jakobec. Mgr. Veronika Svobodová, tiskové oddělení

X X X

 V Bruselu panelová diskuse věnovaná transformaci regionu

 Na půdě Stálého zastoupení ČR při EU se 1. února uskutečnila panelová diskuse, během níž se hovořilo o strategických projektech a další záměrech, které by se měly realizovat na území regionu v rámci jeho postupné transformace na ekonomicky a sociálně vyspělejší území. Akci uspořádalo Stálé zastoupení ČR při EU ve spolupráci s Karlovarským krajem.

Úvodní slovo patřilo krajskému radnímu pro oblast regionálního rozvoje a projektového řízení Patriku Pizingerovi. „Celý proces chápeme nejen ve smyslu restrukturalizace průmyslu, a s tím související ekonomické a sociální transformace, ale také v rovině mentální. Jde tedy o společenský proces, v rámci něhož chceme pracovat s lidským potenciálem, který tu bezesporu máme a který je potřeba dále oslovovat a rozvíjet,“ uvedl Pizinger.

Ve svém vystoupení se věnoval rovněž oblasti financování procesu transformace, konkrétním připravovaným strategickým projektům a připomněl těžkosti, které jeho přípravy provázely, a výzvy, s nimiž se zejména Operační program spravedlivá transformace bude muset i dále vyrovnávat. „V průběhu přípravy implementace celého záměru spravedlivé transformace nastaly zásadní změny v energetickém průmyslu a na ty bylo a bude potřeba reagovat.

Hovořím zde nejenom o energetické krizi vyvolané válkou na Ukrajině a závislosti EU na zdrojích ze třetích zemí a Ruska, ale také o Green Dealu či emisních povolenkách. Je tedy možné, že už i v procesu realizace daného operačního programu bude třeba dělat některé změny v jeho nastavení. Upozorňujeme na to zejména proto, že by bylo dobré, aby Evropská komise byla vůči České republice tolerantnější v rámci implementace, než jak tomu bývá u jiných operačních programů,“ řekl Pizinger.

Následovalo vystoupení Jiřího Štěrby a Pavla Poce ze SUAS Group, kteří hovořili o strategických projektech využití území v okolí největšího umělého jezera u nás Medard. Poté již prostor patřil panelové diskusi, na níž byli pozváni kromě zástupců Evropského parlamentu a Evropské komise také delegáti Ministerstva životního prostředí ČR a další hosté. „Je jasné, že téma transformace je poměrně široké a dlouhodobé. Proto je třeba ho nadále diskutovat a řešit i na dalších platformách.

Dnešní prezentace berte tedy jako počátek diskuse o budoucnosti celé transformace. Zároveň jsem využil této příležitosti k tomu, abych pozval všechny účastníky na Annual Political Dialogue 2023, jež se koná přímo v Karlových Varech ve dnech 27. až 28. června. Věříme, že pro mnohé ze zástupců Evropské komise a dalších evropských institucí to bude příležitost, jak se nejenom osobně setkat s místními aktéry, ale i poznat náš jedinečný kraj, jeho historii, současnost a vize do budoucnosti,“ uzavřel Pizinger. Mgr. Veronika Svobodová, tiskové oddělení