„Když se na to podíváte střízlivě, tak zemí, která z války nejvíce profituje, jsou Spojené státy, protože prodávají více plynu za vyšší ceny a navíc prodávají více zbraní,“ řekl nejmenovaný vysoký představitel Evropské unie pro Politico. Vyděláváte na válce, opřela se EU do USA. Konflikt se hodí i dalším státům, míní ekonom.

 Bruselu se rovněž nelíbí, že administrativa Joea Bidena spouští gigantické ekologické dotace, čímž způsobí odliv obchodu a investic z Evropy. USA budou podporovat mimo jiné vývoj a výrobu elektrických aut.

Washington ale kritiku spojenou s údajným vyděláváním na válce odmítá. „Růst cen plynu v Evropě je způsobený Putinovou invazí na Ukrajinu a Putinovou energetickou válkou proti Evropě,“ sdělil pro Politico mluvčí Národní bezpečnostní rady Spojených států. Podle něj zvýšený export zkapalněného zemního plynu z USA umožnil Evropě diverzifikovat své zdroje a zbavit se závislosti na Rusku.

Konflikt se hodí i Číně

Ekonom Lukáš Kovanda ale pro CNN Prima NEWS sdělil, že narativ o americkém profitování z války je pochopitelný. „Spojené státy na válce jednoznačně vydělávají, o tom není pochyb. Ačkoli jsou samozřejmě spojencem Ukrajiny a posílají jí zbraně, tak jejich ekonomika zasažená není a vydělávají jako vrchní exportér zkapalněného plynu,“ domnívá se Kovanda.

Podle něj navíc USA nejsou jedinou zemí, které se válka na Ukrajině tak trochu hodí do krámu. „Podobně z války profitují i asijské země jako Čína nebo Indie. Jak to tak bývá, když se dva perou, třetí se směje,“ doplnil ekonom.

Vedle vrchních představitelů Evropské unie si na americký přístup stěžují i přední státníci evropských zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron například prohlásil, že vysoké ceny amerického plynu nejsou vůči Evropě „přátelské“. Berlín zase nabádá Washington, aby projevil větší solidaritu a pomohl snížit náklady na energie.

Na diplomatické trase mezi Bruselem a Washingtonem to pořádně vře – hned několik vrchních představitelů Evropské unie obvinilo USA z toho, že vydělávají na válce na Ukrajině, a to ve chvíli, kdy se Evropa řítí do ekonomické krize. Ekonom Lukáš Kovanda soudí, že je tato úvaha oprávněná.

Vladimiru Putinovi se daří rozeštvávat státy Západu. Tak hodnotí současné diplomatické klima list Politico, který upozornil na rostoucí nevraživost mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

X X X

FRANCIE  CHCE  BEZPEČNOSTNÍ  ZÁRUKY  RUSKU,  KONEC  BOJŮ  A  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ

 Macron chce dát Rusku bezpečnostní záruky. Jeho výroky vyvolaly pobouření

Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky.

Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. „Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je, jak Putin vždy říkal, strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron v rozhovoru po jednání americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.

Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. „Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?“ tázal se na Twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být pohnáno k odpovědnosti. „Civilizovaný svět potřebuje ‚bezpečnostní záruky‘ před barbarskými záměry postputinovského Ruska,“ napsal na sociálních sítích.

Kyjev, který sám usiluje o poválečné bezpečnostní záruky od západních států, odmítl jakékoli návrhy, že by měl být Putin po konfliktu odměněn ústupky, vzhledem k tomu, že agresorem je Rusko, uvedl FT.

Macron podle listu již dříve čelil kritice, že vůči Moskvě není dostatečně tvrdý poté, co například prohlásil, že Západ „by neměl ponižovat Rusko“ kvůli válce, protože i po skončení konfliktu bude stále jeho sousedem.

Bývalý premiér Finska, které v důsledku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o členství v NATO, Alexander Stubb, uvedl, že s Macronem zásadně nesouhlasí. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli zaměřit, jsou v zásadě neruské,“ napsal na Twitteru. „Rusko musí nejprve zaručit, že nebude útočit na ostatní. Teprve pak můžeme začít diskutovat o (evropské bezpečnosti),“ dodal.

„Myšlenka, že ruskou invazi na Ukrajinu lze ukončit tím, že Západ poskytne Rusku bezpečnostní záruky, se dostává do pasti Putinova narativu, že Západ a Ukrajina jsou za tuto válku zodpovědné a Rusko je (nevinnou) obětí,“ řekl FT lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.

Macronovy komentáře také podle deníku zdánlivě dávají za pravdu Putinovu tvrzení, že NATO se „rozšířilo“ směrem k ruským hranicím tím, že přijalo bývalé sovětské státy a že to byl legitimní důvod pro invazi.

Aliance toto tvrzení důrazně popřela a zároveň pravidelně opakuje svou politiku „otevřených dveří“, podle níž se každý stát může rozhodnout požádat o vstup bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Moskva nemá právo žadatele vetovat.

„Řekněme si jasně, co jsme viděli na Ukrajině. Rusko nebylo vyprovokováno. Rusko nebylo ohroženo,“ řekl v sobotu americký ministr obrany Lloyd Austin. „Putinova válka není důsledkem rozšiřování NATO. Je příčinou expanze NATO,“ dodal.

X X X

NESCHOPNÝ  FIALA,  SIKELA  A  SPOL,  LIDÉ  V  ČR  ZOUFALÍ   DRAHÝM  ŽIVOTEM,  POTRAVINAMI,  PLYNEM,  ELEKTŘINOU,  PHM

V  ÚŘADECH  A  NA  DALŠÍCH  PRACOVIŠTÍCH  LIDÉ  MRZNOU,  SEDÍ  ZABALENI  V  PŘIKRÝVKÁCH,   UŽ  JE  MNOHO  ÚRAZŮ

V  LÁZNÍCH  KOUPELE  MÍSTO  V  TEPLÉ  VODĚ,  VE  STUDENÉ

Síkela není žádný hráč, zaspal, šili politici do ministra. Ruce pryč od něj dal i hejtman Kuba z ODS,  Fiala Sikelu stále chrání

Jozef Síkela (STAN) zaspal, není silný hráč, pustila se do ministra průmyslu a obchodu v nedělní Partii Terezie Tománkové místopředsedkyně Sněmovny za ANO Klára Dostálová. Podobně ministra ale kritizují za celoevropské řešení energetické krize i další politici. Ruce pryč od něj dal v pořadu i jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Zastal se ho ale zástupce Pirátů Jakub Michálek.

„Všechny státy mají národní řešení energetické krize, nevěřím v celoevropské řešení. Obávám se, že Německo je natolik silný hráč, že i když jsme v předsednictví, nehrajeme první housle, jen si brnkáme. Měli jsme začít s přípravou už na jaře. Zaspal Jozef Síkela, nikdy neměl zkušenosti s exekutivou, není silný hráč. Pokusil se to vzít na svá bedra, ale všichni už naskočili pozdě,“ kritizovala ministra v Partii Klára Dostálová z opozičního hnutí ANO.

Podobně o šéfovi resortu průmyslu a obchodu mluvil i předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Pan ministr Síkela nám slibuje pokaždé, že už konečně něco v rámci předsednictví ČR vyřeší. Teď, když se vrátil z poslední energetické rady, oznámil velkohubě, že se dohodli, že se zase dohodnou. Energetická krize už je rok. Vláda neudělala nic, zaspala. Začíná být opravdu pozdě,“ zdůraznil v pořadu.

 Česko předsedá v Radě Evropské unie od začátku července na půl roku. Evropské státy se už několik měsíců pokouší na energetických radách najít společné řešení energetické krize. Řeší, zda a případně jak zastropovat cenu plynu. Síkela kvůli dotažení této debaty svolal další mimořádnou energetickou radu, která se uskuteční 13. prosince.

Kuba se Síkely nezastal

Síkely se v pořadu nezastal ani hejtman a jeho předchůdce z roku 2011 až 2013 Martin Kuba (ODS). „Jsem sice zástupce vládní strany, ale hejtman, pana ministra průmyslu a obchodu jsem neviděl fyzicky půl nebo třičtvrtě roku,“ dával od něj ruce pryč.

Na dotaz, o čem to vypovídá, odpověděl: „To nevím, ani jsem neměl potřebu s ním něco řešit, a on zřejmě se mnou taky ne. Což si myslím, že je prostě tak. A v tuto chvíli neznám detaily, a nedokážu proto odpovědět,“ uvedl.

Zároveň upozornil, že on sám byl od začátku krize skeptický k tomu, že se EU dohodne na společném řešení. „Protože je třeba si uvědomit, že každá země má jiný energetický mix. To si mají určovat státy samy, protože v krizových dobách to rozhoduje o tom, jak situaci zvládnou,“ zdůraznil.

Síkela především v létě schytával kritiku za to, že krizi neřeší a špatně ji komunikuje veřejnosti. Nakonec si vzal domácí energetiku pod sebe sám premiér Petr Fiala (ODS) na Úřad vlády, Síkela se měl zaměřit na tu celoevropskou.

 Ministra Sikelu kritizuje i Zdechovský

Za jeho práci jej ale v nedělním rozhovoru pro CNN Prima NEWS kritizoval i další politik z vládních stran, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Za pět měsíců jsem neslyšel o ničem, co by zásadně dohodl. Možná jeho náměstci tady (v Bruselu, pozn. red.) něco komunikovali, ale u pana ministra si toho prostě nejsem vědom. On obecně ne příliš dobře komunikuje. Není schopen některá témata vysvětlit. Měl by být víc politikem než úředníkem. Působí na mě pořád jako bankéř, který se nemusí lidem zodpovídat. V dnešní době energetické krize by měl být po premiérovi druhý nejviditelnější politik nebo ministr vlády České republiky. Bohužel je až asi čtrnáctý,“ tepal Síkelu.

Podle Zdechovského takovou kritiku Síkela za poslední třičtvrtěrok slyšel nejenom z úst KDU-ČSL, ale i z úst ODS a TOP 09 „několikrát úplně otevřeně“.

V Partii se ministra ale zastal šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek. „Síkela udělal spoustu dobrých věcí včetně toho, že máme plné zásobníky energií. To je asi ta zásadní věc. Představa, že my sami jako ČR budeme někde hrát první housle, je úplný nesmysl. Jsme součástí EU a máme postavení, které odpovídá našemu počtu obyvatel, ekonomické výkonnosti a vlivu, který máme v rámci EU. Musíme hledat spojence,“ apeloval.

„Pokud se nalezne společné evropské řešení, je to samozřejmě dobře. Pokud ne, poradíme si sami. Spoustu kroků jsme zahájili. Máme tu zastropování cen energií. Vnímáme, že jsou tu skupiny, pro které je to opravdu těžko zvladatelné. Snažíme se, aby někde byla pomoc větší,“ uváděl. Zároveň ale upozornil, že vláda je limitovaná rozpočtem.

Fialův kabinet v říjnu stanovil pro domácnosti cenové stropy, a to šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu MWh plynu bez omezení spotřeby. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí i pro malé a střední podniky, které odebírají elektřinu z nízkého napětí a ročně nespotřebují více než 630 MWh plynu.

X X X

LAVROV  VAROVAL  PŘED  NUKLEÁRNÍM  BOJEM

Lavrov varoval před nukleárním střetem, Šojgu načrtl rozvoj jaderných sil

Jaderné velmoci se musí vyhnout jakékoliv vojenské konfrontaci, a to i konvenčními zbraněmi, prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Rusko se chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, uvedl zároveň ministr obrany Sergej Šojgu. Na Ukrajině Rusové testují nové využití raketových a dělostřeleckých vojsk, dodal.

 „Je nutné se vyhnout jakémukoliv vojenskému střetu mezi jadernými mocnostmi, a to i za použití konvenčních zbraní. Eskalace by se mohla vymknout kontrole,“ řekl Lavrov. Západ se podle něj tuto zásadu snaží obejít tím, že Ukrajinu „doslova tlačí“ do pokračování války, kterou sám vede proti Rusku.

Šojgu oznámil, že Rusko hodlá své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), vybavit novými raketovými komplexy. „V dané chvíli je v pěti jednotkách raketových vojsk strategického určení zajištěna výstavba infrastruktury sloužící pro rozmístění nových raketových komplexů,“ uvedl Šojgu. Doplnil, že právě na výstavbu „v zájmu strategických jaderných sil“ bude kladen důraz při plánování projektů na rok 2023.

Rusko má největší zásoby jaderných zbraní na světě s téměř 6000 hlavicemi, upozornila agentura Reuters a připomněla, že ruský prezident Vladimir Putin svým pokusem anektovat čtyři ukrajinské oblasti umístil tato území „pod jaderný deštník“ Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu války na Ukrajině vyslovil řadu nepříliš zastíraných hrozeb použitím jaderných zbraní.

Západní země v čele se Spojenými státy poskytly Ukrajině bezprecedentní vojenskou podporu v boji proti Rusku. Moskva již dříve uvedla, že se tím NATO stává účastníkem konfliktu. Obě strany však zdůrazňují, že je důležité vyhnout se přímé konfrontaci.

Testování nového využití zbraní na Ukrajině

Šojgu na schůzi vedení ministerstva obrany též oznámil, že ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk. Raketové síly a dělostřelectvo jsou podle ministra jedním ze základů úspěchu na bojišti.

„Během speciální operace se testují nové způsoby jejich využití,“ řekl. Speciální vojenskou operací nazývá Rusko svoji válku proti Ukrajině. Šojgu konkrétně zmínil uplatnění dronů, nových a perspektivních typů zbraní a také zdokonalování protibaterijní palby při umlčování nepřátelského dělostřelectva.

Šojgu uvedl, že protibaterijní palbu se podařilo zlepšit použitím raketometů dalekého dosahu Tornado-S a vysoce výkonných děl Malka, umožňujících účinně zasahovat nepřátelské raketomety a děla.

Státní zakázky ve sféře obrany se příští rok podle ministra zvýší prakticky o 50 procent, což umožní vybavit vojska sloužící ve stálé bojové pohotovosti moderními zbraněmi a technikou ze 97 procent. „Přijatá opatření umožní splnit státní obranné zakázky nejméně z 99 procent,“ prohlásil.

Rusko a Spojené státy měly tento týden jednat v Káhiře o stávající smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ale Moskva schůzku odložila a obviňuje Spojené státy z „toxicky protiruského chování“ a ze snahy manipulovat touto dohodou ve svůj prospěch.

Upozornil také, že konflikt na Ukrajině je zřejmě nejkrvavější v Evropě od konce druhé světové války, vyžádal si desítky tisíc životů na obou stranách a zvýšil obavy z rozpoutání mnohem většího konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí, vedenou USA, a Ruskem.

Ukrajina není členem NATO, ale usiluje o vstup do Aliance. Rusko tvrdí, že snahy Ukrajiny o vstup do NATO a rozšiřování Aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly jedním z důvodů, proč letos 24. února zahájilo invazi.

X X X

EXPERTI:  UTRPENI  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ,  ZAHNAT  TAM  ZELENSKÉHO,  FIALU  A  SPOL

Vojáci v mokré uniformě pomalu umrzají, popsal Zrno. Ukrajinci bojují i s terénem

Blížící se zima nemusí zkomplikovat situaci ve válce na Ukrajině tak, jak kdekdo očekává. Zahraniční reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno připomněl, že pět stupňů nad nulou je více nepříjemná teplota než mrazy, a vysvětlil proč.

„Teplota okolo nuly je nejhorší. Pět stupňů pod nulou je ale lepší než pět nad nulou. Můžete se namočit a když máte mokrou uniformu, tak v tom neuschnete, ale spíše začnete pomalu umrzávat,“ popsal bojové podmínky Zrno.

 Podzimní teploty nejsou ve srovnání se zimními ideální ani pro terén. „Hodně dopravy na Ukrajině se odehrává po polních cestách. Černozem je neuvěřitelná. Komplikací je i bláto, když je čtvrt metru hluboké. Tím neprojede jen tak nějaké vozidlo, jen ta pásová,“ doplnil.

Dva týdny pro lepší cesty

Cesty tak musí zmrznout, aby se mohlo dál bojovat. K tomu jsou potřeba dva týdny tuhých mrazů. To vše bude mít vliv na vývoj války, stejně jako možnosti ruské a ukrajinské armády. Ačkoliv Ukrajinu podporují evropské státy, stále má jisté nevýhody oproti nepříteli.

„Letectvo je klíčové, v moderní válce ho potřebujete. Ukrajinci mají slabší letectvo než Rusové. Kvůli ruským raketovým útokům na energetiku Ukrajinci vyčerpávají své zásoby, a toho by mohli Rusové využít,“ uvedl dále ve Zprávách Plus.

X X X

 Obranu Bachmutu Ukrajinci organizují z podzemí

Ukrajinské město Bachmut na Donbasu se v současnosti nachází v epicentru války. K oblasti se valí jeden ruský útok za druhým, jednotkám Kyjeva se zatím daří držet obranné linie. A to i díky podzemním velitelstvím, ze kterých se například řídí útoky drony. Jak to ve válečných sklepeních vypadá, zjišťovala americká CNN.

Za dob Napoleonských válek řídili generálové bitvu z kopců s výhledem na bitevní pole. To během konfliktu na Ukrajině se velitelství hned na začátku ruské invaze přesunula pod zem. Prezident Volodymyr Zelenskyj řídil prvních pár dní války obranu země z bunkrů pod Kyjevem a stejný velitelský trend teď využívají Ukrajinci na Donbasu.

Po osvobození Chersonu, města na jihu Ukrajiny, se nyní aktivně válčí prakticky jen na východě země. Bojiště v Donbasu se omezuje primárně na oblast Bachmutu. Pokud by město padlo, Rusům by se otevřela cesta dále na západ. Je zjevné, že Moskva chce město zabrat ještě před příchodem zimy.

Ukrajina řídí obranu z podzemních stanovišť, která mají být rozeseta po celé východní frontě. Někdy jde o bunkry, někdy o sklepení domů. Americká CNN pátrala, jak to na takových místech vypadá.

Sklepní velitelství řídí dělostřeleckou palbu

„V každém koutě těchto podzemních velitelských center najdete tabule s údaji o zabitých, lůžka na spaní nebo krabice s drony, které čekají na konfiguraci,“ popsala CNN.

Podle ní se z takových stanovišť řídí například útoky dronem. Vojáci sledují jeho průběh na obrazovkách ve sklepení. Z podzemí se má také řídit dělostřelecká palba, pomocí které se Ukrajinci snaží zbrzdit ruský postup. Útoky armády Moskvy jsou ale kolem Bachmutu údajně mimořádně silné.

  „Je to jako jeden nikdy nekončící útok,“ sdělil ukrajinský voják Petro pro CNN. „Jediná chvíle oddechu přijde, když jim dojdou lidi a čekají na posily,“ dodal.

Masakr kvůli taktice

Podle něj se Rusové na frontě především snaží využít početní převahy. Posílají proto vojáky na Bachmut ve vlnách a příliš se prý netrápí s počtem obětí. „Jejich taktikou je posílat ty chudáky vstříc nepříteli, kterého potřebují zlikvidovat. Nemohou dobýt Bachmut přímým útokem, tak nás chtějí obejít. Museli jsme se přesunout z obydlených oblastí do polí, kde jsme vystaveni dělostřelecké palbě,“ popsal Petro.

Voják se domnívá, že ruské velení posílá vojáky na smrt, a to kvůli tomu, aby při obranné palbě zjistili Rusové pozice ukrajinských sil.

X X X

Strach o život pacientů kvůli výpadkům proudu. Ukrajinské nemocnice nemají generátory

Ukrajina stále čelí masivním výpadkům elektřiny. Nejhůře jsou na tom nemocnice a sociální zařízení. Ty často nemají záložní generátory. Lékaři se neustále děsí, že vypadne elektřina a pacienti odkázaní na přístroje zemřou. Personál nemocnic proto zoufale prosí o pomoc.

Mínus šest stupňů Celsia a sníh. Kotelník Jurij bere obrovské poleno a hází ho do kotle. Díky němu má nemocnice ve městě Bolechiv v Ivanofrankivské oblasti teplo a teplou vodu. Ovšem když nejde elektřina, nejdou ani motory, které teplo odvádějí. „Musím si pak vzít rukavice, kotle otevřít a všechno žhavé vyházet ručně. Jinak by oba kotle vyletěly do povětří,“ vysvětlil Jurij. „Potřebujeme velký generátor na kotel, alespoň 15 kilowatt,“ dodal další pracovník kotelny Serhij.

V šest hodin večer se v dětské nemocnice v Dolyně ve stejné oblasti téměř nesvítí. Pacienti jsou na pokojích po tmě. Září jen okna ošetřovny a první pomoci. Jsou tu i maminky s nemocnými dětmi. Jednou z nich je Julija, která utekla před válkou z Doněcku. Její dcera má lehčí zápal plic. „Nedokážu si představit, že by nebyla elektřina. Jak by se o nás a o ostatní lidi mohli postarat?“ obává se Julia.

I v Dolyně se topí v podobných kotlích jako v Bolechivu a i tam hrozí, že vybuchnou, když nepůjde elektřina. Zoufale potřebují generátor, který zvládne zajistit provoz celé nemocnici. „Je jich nedostatek. Většina takových věcí jde na potřebu armádě, další problém jsou finance, nemocnice mají napjatý rozpočet,“ vysvětlila zástupkyně ředitele nemocnice Oksana Krulikovská. Aby generátor zabezpečil chod nemocnice nebo dětského domova, musí mít výkon alespoň 70 kilowatt. A takový stojí v Česku kolem 400 tisíc korun.

Rusové na Ukrajině nadále útočí na kritickou civilní infrastrukturu, čímž porušují mezinárodní a humanitární právo. Předsedkyně Evropského parlamentu vyzvala na 200 evropských měst, aby nakoupila generátory a transformátory, a pomohla tak Ukrajině překonat nadcházející tvrdou zimu.

X X X

Ukrajinské nemocnice v týlu nemají peníze na mzdy zdravotních sester a dalšího personálu

Na ukrajinské zdravotníky dopadá zima a nemocnice jim platí jen část mezd. Ukrajina totiž před válkou reformovala zdravotnictví a ekonomika trpí ruskou invazí. V červenci ukrajinské ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že nemocnice mimo konfliktní zóny budou placeny pouze za služby, které poskytnou pacientům.

 To je v rozporu s tím, za co se ministerstvo zaručilo po začátku ruské invaze: nemocnice měly každý měsíc dostávat jednu dvanáctinu svého ročního příjmu. Podle nového ukrajinského systému zdravotní péče si pacient sám vybere, kde se chce léčit, píše britská nezávislá mediální platforma openDemocracy.

Stát prostřednictvím Národní zdravotní služby pak vybrané nemocnici zaplatí za úkony, které provedla. Ukrajinské nemocnice tak musí vydělávat finanční prostředky tím, že přilákají více pacientů.

Válka s Ruskem má přirozeně dopad i na ukrajinskou státní kasu. Systém, kdy jdou peníze za pacientem, ale způsobil, že se nejméně desítka nemocnic a klinik potýká s rozpočtovými problémy, není schopna vyplácet mzdy zaměstnancům, nebo se připravuje na uzavření.

„Některé ukrajinské nemocnice přestaly vyplácet mzdy sestrám a dalšímu personálu.“

Některé nemocnice tak už přestaly vyplácet mzdy zdravotním sestrám a dalšímu personálu, což souvisí i s vyššími každodenními náklady v důsledku znehodnocení měny a 30procentní inflace.

Například personál Ivanofrankivské oblastní infekční nemocnice na západě Ukrajiny nedostává od srpna včas plnou mzdu. Začátkem listopadu protestovalo asi 80 procent pracovníků, kteří nedostali zaplaceno už tři měsíce.

Jedna ze zdravotních sester kliniky, která si přála zůstat v anonymitě, řekla, že sestry dostaly za listopad zálohu 200 hřiven, nedoplatky za říjen ale nedorazily. Průměrný měsíční plat sester se přitom pohybuje mezi 10 až 13 tisíci hřiven. Po protestu nakonec výplatu dostaly, ale jen za srpen a září.

„Reforma zdravotnictví měla platby vyřešit, ale naopak vystavuje specializované nemocnice v malých obcích riziku uzavření. “

Ředitel nemocnice Mykola Stovban ve vyjádření pro OpenDemocracy uvedl, že měsíční náklady na mzdy zaměstnanců činí v průměru přes 3,5 milionu hřiven. Nemocnice ale podle něj od srpna do listopadu získala prostřednictvím plateb za své služby jen 60 až 70 procent částky.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že už nevede záznamy o nevyplacených mzdách ani o počtu nemocnic, kterým hrozí uzavření. Tyto činnosti přeneslo v rámci reformy zdravotnictví na místní úřady. „Za finanční situaci a vyplácení mezd zdravotnickým pracovníkům odpovídá ředitel nemocnice,“ uvedl resort.

Zdravotnická reforma dostala do problémů nejen kliniku v Ivanofrankivsku. Legislativní úprava měla snížit státní výdaje, omezit korupci a vést k lepší dostupnosti zdravotní péče.

Nový systém však vystavuje specializované nemocnice a zdravotnická zařízení v malých obcích riziku uzavření. Jejich konec by ale mohl mít pro Ukrajince závažné důsledky, doplňuje britský server OpenDemocracy.

X X X

Ukrajinské rodiny v Chersonu čekají na evakuované z levého břehu Dněpru. Zatím ale marně

Ukrajinské rodiny v Chersonu v neděli čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů.

 Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit až do pondělního soumraku. Musí se prokázat dokladem o ukrajinském občanství a použít vlastní lodě.

Řeku však dosud nepřekročil jediný člověk, zatímco asi dvacet lidí v neděli sklesle čekalo se skupinou vojáků a sanitkou v chersonském přístavu za neustálého zvuku nedalekého ostřelování, píše Reuters.

Čtyřicetiletá Olena, která uvedla pouze své křestní jméno a odmítla sdělit příjmení, aby ochránila svou rodinu, řekla, že čeká na svou desetiletou dceru. Žena odjela do Německa za prací jen několik dní před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu a říká, že od té doby ji neviděla. „Dceru jsem neviděla devět měsíců,“ řekla Olena. „Přála bych si, abych je mohla jet vyzvednout,“ dodala.

Žena, která se představila jako Anastasija, řekla, že je v přístavu, protože doufá, že se dostane přes řeku na území ovládané Ruskem, kde jsou její příbuzní.

„Včera (v sobotu) jsem viděla zprávu o evakuaci, ale ukázalo se, že žádné lodě nejsou, a musím se tam dostat sama. Jak to mám udělat? Co mám dělat? Nevím, co si počít,“ řekla. „Bojím se, že tu umřu sama a nikdo se o tom nedozví. Je to děsivé, velmi děsivé,“ dodala Anastasija.

‚Alespoň zemřeme společně‘

Ruské síly od doby, kdy se stáhly ze západního břehu Dněpru, zesílily dělostřelecké útoky na Chersonskou oblast. Podle ukrajinských představitelů při útocích v regionu zahynuly desítky lidí.

Anastasija uvedla, že domy v její ulici byly v posledních dnech zničeny ruskými raketami. „Situace tam není lepší, jsou tam ti (ruští fašisté), ale, jak říkám, alespoň zemřeme společně,“ dodala žena.

Třiasedmdesátiletý Mykola řekl, že jeho dcera byla náhodou na východním břehu řeky, když byl Cherson osvobozen, a uvízla sama na území ovládaném Rusy. „Teď už se nemůže vrátit,“ řekl. „Chce se vrátit domů. Její dcera a manžel jsou všichni v Chersonu. Musí se nějak dostat zpátky,“ dodal.

X X X

„Zrádci luhanského lidu“. Sítěmi kolují snímky oběšených, podněcují spekulace

Na sociálních sítích a proruských kanálech začaly kolovat snímky oběšených civilistů z Luhanské oblasti, kteří údajně kolaborovali s Ukrajinou. Na fotografie upozornil nizozemský novinář Christo Grozev z investigativní skupiny Bellingcat. Interpretace těchto snímků je však nejednoznačná.

Na dvou fotografiích lze vidět celkem pět těl. Všechna visí s lanem okolo krku a s taškami přes hlavu. Údajné oběti mají ruce svázané za zády a na botách nemají tkaničky.

„Rusové popravili civilisty v Luhanské oblasti na Ukrajině. Veřejně a demonstrativně, aby to viděl celý svět. Nechápu, proč Ukrajina nedostává nové tanky a rakety, aby potrestala toto absolutní zlo. Ruské zlo,“ stojí v původním příspěvku na Twitteru.

Investigativní novinář Christo Grozev fotografie sdílel. S interpretací je sice opatrnější, i on však nabízí scénář poukazující na válečná zvěrstva Rusů. „Tyto fotografie údajně pověšených kolaborantů s Ukrajinou byly poprvé zveřejněny ruskými telegramovými kanály a zdá se, že na ruské straně nejsou žádná odvolání ani vyvrácení, ale ve skutečnosti spousta hrdě podporujících komentářů,“ napsal Grozev.

Na hrudích údajně popravených obětí visí cedule s nápisy „zrádce luhanského lidu“ a „předával informace nepřátelskému Směrši“. (Směrš se říkalo speciální jednotce sovětské armády, jejímž úkolem bylo mimo jiné odhalovat kolaboranty nacistů, pozn. red.)

Ukrajinská lest či ruská válečná zvěrstva?

Podle Grozeva se fotografie oběšených „kolaborantů s Ukrajinou“ poprvé objevily na ruských telegramových kanálech. Prokremelský kanál Pozdnyakov 3.0 byl jedním z prvních. Snímky ale rozšiřovaly také kanály napojené na nacionalistický prapor Rusič, jehož členové jsou známí svým pravicově extremistickým smýšlením.

Jeden z těchto kanálů uvedl, že fotografii pořídila ukrajinská strana a spekuluje o možném blafování ze strany Ukrajinců. „Buď to udělali Ukrajinci, nebo Ukrajinci. Buď je to další podvod těch hloupých sviní, nebo jde skutečně o oběšence. Ale v první možnost chci věřit víc,“ píše autor u příspěvku na Telegramu.

Podle něj mohou těmito „oběšenci“ být ruští zajatci nebo také civilisté. V obou případech jde podle proruského kanálu o provokaci. „A ano, vědí, že Směrš už dávno neexistuje?“ dodává autor k příspěvku.

Někteří ruští uživatelé Telegramu však zveřejňují komentáře, v nichž převládá radost z faktu, že se Rusko zbavilo dalších zrádců. „Konečně,“ komentuje stručně jeden z nich. „Doufám, že je to pravda. Všichni Rusové čekají, až zrádci ruského lidu budou viset poblíž,“ píše další.

Orientace v informacích, ale i zveřejněných videozáběrech a fotografiích, je v průběhu války složitá a mnohé z nich nelze nezávisle ověřit. Propaganda bují na obou stranách konfliktu. Rusové se většinou chvástají neuvěřitelnými historkami z bojů, Ukrajinci často mlží ohledně vojenských ztrát. K uvedeným fotografiím se prozatím oficiálně nepřihlásila ani jedna ze stran válečného konfliktu.

X X X

Anglie potvrdila roli favorita, porazila Senegal. Ve čtvrtfinále ji čeká souboj s Francií

Fotbalisté Anglie v osmifinále MS v Kataru porazili Senegal 3:0. Skórovali Henderson, Kane a Saka. Ve čtvrtfinále Albion změří síly s Francií.

Úřadující vicemistři Evropy z Anglie rozhodli zápas v Chúru dvěma góly na konci úvodního dějství, kdy se prosadili Jordan Henderson a poprvé na turnaji také kapitán Harry Kane. V 57. minutě přidal třetí branku Bukayo Saka. Ve čtvrtfinále výběr Albionu v sobotu změří síly s obhájci zlata z Francie.

 Angličané na mistrovství světa zvládli osmifinále pošesté z osmi pokusů. Celek Albionu ani ve 22. utkání proti soupeři z Afriky neprohrál a na turnaji v Kataru si připsal druhé vítězství 3:0 po sobě. Senegal, který v únoru ovládl africký šampionát, na mistrovství světa při své druhé účasti ve vyřazovacích bojích nenavázal na postup do čtvrtfinále z roku 2002.

X X X

Argentina mezi osmičkou nejlepších, udolala Austrálii. Messi pomohl týmu gólem

Fotbalisté favorizované Argentiny udolali Austrálii 2:1 a stali se druhými čtvrtfinalisty mistrovství světa v Kataru. Úřadující vítězové jihoamerického šampionátu si v pátek zahrají o postup do semifinále s Nizozemskem, které dnes porazilo Spojené státy 3:1.

Argentince v Rajjánu poslal do vedení ve 35. minutě kapitán Lionel Messi a stylově oslavil 1 000. utkání v profesionální kariéře. Pětatřicetiletý hvězdný útočník ve vyřazovací fázi MS skóroval poprvé a na katarském turnaji potřetí. Krátce po změně stran zvýšil Julián Álvarez. Osmifinále v 77. minutě zdramatizoval vlastní brankou Enzo Fernández, ale na senzaci Australané nedosáhli.

X X X

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou fotografií na sociálních sítích. S manželem, kameramanem Dannym Moderem (53) má kromě nich ještě patnáctiletého syna Henryho.

 „Osmnáct let. Miluji vás,“ napsala Julia Robertsová na Instagram k fotografii z dětství dvojčat, na které je společně se synem a dcerou. Podobné narozeninové foto sdílela i loni.

„Dcera Hazel je dítětem, u kterého si řeknete, že je vážně výjimečné. S ohledem na to, jaké jsem sama měla dětství, vychováváme naše tři děti tak, aby se nikdy nemusely trápit starostmi, jaké jsem mívala já. Zároveň ale musí vědět, jak si ustlat postel, vyprat a uvařit. To jsou naprosté základy,“ svěřila se herečka během rozhovoru pro pořad Good Morning America.

Soukromí dcery a synů Robertsová úzkostlivě chrání. Na filmové premiéry a slavností akce je s manželem Dannym Moderem brali jen málokdy a snažili se, aby měli co nejběžnější dětství. Také proto se potomci slavného páru téměř nikdy neobjevovali na stránkách bulváru.

Kromě Julie se v rodině Robertsových věnuje herectví také její bratr Eric a neteř Emma. Zda bude v Hollywoodu chtít prorazit i osmnáctiletá Hazel, to zatím není jisté. Blondýnka se před několika měsíci výjimečně ukázala na červeném koberci v Cannes po boku svého otce. Jak si mnohá média všimla, dcera Robertsové rozhodně upřednostňuje přirozenost. Na slavnostní událost zvolila nenápadné šaty bez výstřihu, jemné přirozené líčení, kdy si pouze lehce zvýraznila řasy a účes vyřešila obyčejným culíkem.

„Než jsme měli vyrazit, volala jsme si s Hazel přes FaceTime. Ještě krátce před odchodem ležela v hotelové posteli. Řekla mi, že je kdykoliv připravená jít. Vtipkovala, že si už jen vezme kravatu a je to. Překvapilo mě to, tak jsem se jí zeptala, jestli si nechce udělat alespoň oční linky. Odbyla mě ale s tím, že to není potřeba, a navíc si líčení ani nevzala s sebou, nepovažovala to za důležité,“ řekla pobaveně Robertsová.

Julia Robertsová a Danny Moder se vzali v roce 2002, dvojčata Hazel a Finn se jim narodila o dva roky později. V roce 2006 pak přišel na svět syn Henry.

Za klíč ke šťastnému manželství považuje herečka vzájemné časté fyzické projevy náklonnosti. „Vždy říkám to samé a držím se toho. U nás funguje k posilování vztahu dovádění. Hodně dovádění a líbání,“ svěřila se v rozhovoru pro magazín People.

„Musím říct, že mě také na rozdíl od mnoha jiných žen nikdy nepohltilo to, že jsem herečka. Je to sice můj splněný sen, ale není jediný. Tím největším splněným snem je život, který jsem vybudovala s manželem a našimi dětmi. To je ta nejlepší věc na světě. Vrátit se na konci dne domů k nim všem. Když nepracuji, je rodina moje práce na plný úvazek. Samozřejmě, že to není každý den procházka růžovou zahradou. Ale přináší mi to opravdu spoustu radosti,“ dodala hvězda filmu Pretty Woman.