Policie si přišla ke Stanjurovi a Decroix pro dokumenty, týkají se bitcoinové kauzy. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve čtvrtek byli na ministerstvech spravedlnosti a financí, odkud si odnesli dokumenty k bitcoinové kauze. Oba resorty to potvrdily. Kvůli kauze rezignoval na funkci ministra spravedlnosti Pavel Blažek. „Plně v souladu s tím, co jsem avizovala, tedy že ministerstvo pod mým vedením bude poskytovat součinnost při prošetřování kauzy daru ministerstvu spravedlnosti, jsme dnes poskytli součinnost orgánům činným v trestním řízení,“ potvrdila Eva Decroix, která ve funkci nahradila Blažka (oba ODS).
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka pro iDNES.cz doplnil, že s ohledem na probíhající šetření nelze poskytovat další bližší informace.
Plně v souladu s tím, co jsem avizovala, tedy že MSP pod mým vedením bude poskytovat součinnost při prošetřování kauzy daru ministerstvu spravedlnosti, jsme dnes poskytli součinnost orgánům činným v trestním řízení. Děkuji jim za profesionální přístup.
Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová uvedla, že „NCOZ si k této věci vyžádalo od ministerstva financí podklady, které náš úřad tomuto policejnímu orgánu samozřejmě poskytuje, a plně s ním spolupracuje“.
„S ohledem na probíhající vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení nebudeme k této věci poskytovat více informací, aby nedošlo k maření či ztížení splnění účelu trestního řízení. Právo informovat o případu si navíc v minulém týdnu vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun,“ doplnila.
Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej pro iDNES.cz uvedl, že útvar k dotazu nebude poskytovat žádné informace.
Kriminalisté podle ověřených informací Deníku N chtěli na obou úřadech dokumenty k transakcím kolem bitcoinů a další komunikaci jednotlivých aktérů s ministerstvy.
Blažek na konci května rezignoval kvůli miliardovému bitcoinovému daru od Tomáše Jiřikovského, který v minulosti skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Decroix plánuje kauzu osvětlit auditem procesů a pravidel, který udělá externí firma. Veřejnost chce s výsledky prověrky seznámit do konce srpna, tedy před říjnovými sněmovními volbami. Plánuje také jmenovat koordinátora z řad justice či právní obce. Hnutí ANO kvůli kauze požádalo o svolání mimořádné schůze k vyslovení nedůvěře vládě.
X X X
Detektivové prověřují Stanjurův úřad kvůli bitcoinové kauze. NCOZ si vyžádala podklady
Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) si od ministerstva financí vyžádali podklady v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Informaci potvrdily zdroje redakce CNN Prima NEWS a následně i mluvčí resortu financí Michaela Lagronová. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci uvedlo, že se k případu zatím nebude vyjadřovat, aby neohrozilo probíhající vyšetřování. Bitcoinová kauza stála křeslo ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura trvá na tom, že se o bitcoinech dozvěděl až po podpisu darovací smlouvy.
„Potvrzujeme, že NCOZ si k této věci vyžádala od ministerstva financí podklady, které náš úřad samozřejmě tomuto policejnímu orgánu poskytuje a plně s ním spolupracuje,“ řekla redakci CNN Prima NEWS mluvčí resortu Michaela Lagronová.
„S ohledem na probíhající vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení nebudeme k této věci poskytovat více informací, aby nedošlo k maření či ztížení splnění účelu trestního řízení. Právo informovat o případu si navíc v minulém týdnu vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun,“ doplnila Lagronová.
Prokuratura ovšem byla na další detaily prověřování skoupá. K vyšetřování v souvislosti s bitcoinovou kauzou se nechce nyní vyjádřit, aby nehrozila úkony v trestním řízení.
„Nebudeme veřejnosti poskytovat žádné další informace nad rámec naší tiskové zprávy ze dne 30. května 2025. Podle § 8a odst. 1 trestního řádu musejí orgány činné v trestním řízení při poskytování informací o své činnosti mimo jiné dbát na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení,“ sdělil redakci Radek Bartoš, náměstek vrchního státního zástupce.
„Obecně není přípustné, aby orgány činné v trestním řízení prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků potvrzovaly či popíraly provádění konkrétních úkonů trestního řízení, neboť by další provádění takových úkonů mohlo být takovou informací zmařeno,“ doplnil pro CNN Prima NEWS.
Spolupracujeme s orgány, vzkázala Decroix
Detektivové z NCOZ si přišli také pro podklady na resort nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). „Plně v souladu s tím, co jsem avizovala, tedy že ministerstvo spravedlnosti pod mým vedením bude poskytovat součinnost při prošetřování kauzy daru ministerstvu spravedlnosti, jsme poskytli součinnost orgánům činným v trestním řízení,“ napsala na síti X.
Odpovědnost za situaci kolem darovaných bitcoinů Stanjura podle svých slov necítí. „Opozice říká, že jsem měl úkolovat Finanční analytický úřad (FAÚ). Není to pravda, kdybych to udělal, bylo by to porušení zákona. Potom by bylo na místě, abych rezignoval. Požadavek opozice, abych opustil vládu, protože jsem dodržoval platné zákony, je absurdní,“ řekl.
Ministerstvo spravedlnosti v březnu přijalo dar v podobě kryptoměny bitcoin v miliardové hodnotě od Tomáše Jiřikovského, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Média již dříve uvedla, že podle policie mohou darované bitcoiny pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), ačkoli dar nejprve obhajoval tím, že není prokázaný nelegální původ bitcoinů.
Policisté zatím neposkytli odhad, do kdy budou bitcoinovou kauzu prověřovat. Mimo jiné budou muset spolupracovat se zahraničím, řekl novinářům po středečním uzavřeném jednání sněmovního bezpečnostního výboru jeho předseda Pavel Žáček (ODS).
X X X
Národní garda povolaná Trumpem může v Los Angeles zůstat, rozhodl soud
Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic protestovat proti zátahům imigračních úřadů. Několik hodin poté však odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil. Gardu v Los Angeles tak prozatím ponechal pod Trumpovým velením.
Sanfranciský soudce Charles Breyer ve čtvrtečním rozhodnutí uvedl, že Národní garda v Kalifornii se musí vrátit pod kontrolu guvernéra Gavina Newsoma, který se na soud ve věci obrátil. Ve zdůvodnění Breyer uvedl, že protesty v Los Angeles zdaleka nesplňují definici „vzpoury“, jak tvrdí Trump.
Soudní příkaz měl vstoupit v platnost v pátek v poledne místního času. Nařízení se vztahovalo pouze na jednotky Národní gardy, nikoli na příslušníky námořní pěchoty, kteří byli také povoláni kvůli protestům v Los Angeles. Soudce uvedl, že o námořní pěchotě rozhodovat nebude, protože dosud nebyla nasazena v ulicích.
Trump do Los Angeles proti vůli guvernéra povolal na 4000 příslušníků Národní gardy a 700 příslušníků námořní pěchoty. Dění ve městě, kde lidé několik dní protestují proti migrační politice americké vlády, označil za útoky s cílem pokračovat v zahraniční invazi do USA. Zároveň povolání gardy zdůvodnil tím, že chce zabránit tomu, aby město „lehlo popelem“.
V USA mají nad Národní gardou, která je rezervní složkou amerických ozbrojených sil, obvykle kontrolu státy. V případě války nebo ohrožení země může velení převzít americký prezident. Garda může být nasazena v případě přírodních katastrof, nepokojů nebo vnitrostátních mimořádných událostí.
X X X
Mosad udeřil z dronové základny přímo v Íránu, operaci plánoval roky
Izraelská armáda uvedla, že během útoku na Írán v rámci operace Vzpínající se lev zasáhla v jaderném zařízení v Natanzu centrifugy pro obohacování uranu. Izraelci se na úder připravovali několik let. V nepřátelské zemi vybudovali tajné dronové základny a propašovali tam zbraně, tvrdí izraelská média. Podle nich izraelští představitelé také vytvářeli falešné dojmy, aby Teherán nepojal podezření, že se něco děje. Izrael během dne podnikl další vlnu úderů.
„Poškozena byla podzemní část objektu. Tato část obsahuje víceúrovňovou halu s centrifugami, místnosti s elektrickými zařízeními a další podpůrnou infrastrukturu,“ uvedla izraelská armáda v prohlášení. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajištující provoz zařízení a sloužící Íránu při jeho úsilí získat jaderné zbraně.
Při izraelském útoku bylo v noci na pátek zabito nejméně 20 vysoce postavených velitelů letectva íránských revolučních gard včetně šéfa vzdušných sil Amíra Alího Hádžízádího, tvrdí s odvoláním na dva nejmenované zdroje agentura Reuters.
„Ministerstvo obrany bylo informováno, že většina vrchního velení letectva revolučních gard byla zneškodněna, když se sešli v podzemním velitelském bunkru, aby připravili útok na Izrael,“ uvedlo v prohlášení izraelské ministerstvo. Na velitelství podle jeho informací zaútočily stíhačky.
Podle izraelského serveru The Jerusalem Post izraelská armáda v pátek provedla druhou vlnu úderů na některé letecké základy v Íránu. Podle íránské agentury IRNA byl slyšet nejméně jeden silný výbuch u letecké základny ve městě Hamadán, který se nachází zhruba 300 kilometrů od Teheránu. Místní média informovala kolem poledne SELČ také o požáru na letišti ve městě Tabríz na severozápadě Íránu, píše agentura AFP.
Izrael svým útokem překročil všechny meze, prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Jde podle něj o vyhlášení války. Arakčí napsal dopis OSN, v němž označil Izrael za nejbrutálnější teroristický režim a dodal, že mezinárodní společenství nesmí dopustit, aby izraelský útok na Írán zůstal nepotrestán. Arakčí zároveň varoval, že se Izrael za svůj útok dočká „zdrcující reakce“.
Současná situace na Blízkém východě bude mít dopad na zájezdy do Jordánska, které je oblíbenou destinací Čechů, shodly se asociace tuzemských CK.
Papež Lev XIV. a libanonský prezident Joseph Aún dnes prohlásili, že po izraelském útoku na íránský jaderný program je nezbytné situaci na Blízkém východě uklidnit. Papež dnes přijal Aúna ve Vatikánu, informuje agentura ANSA. Izraelská armáda krátce po 14:00 SELČ uvedla, že dokončila údery na íránské rakety země-země, uvedla agentura Reuters a izraelská média. |
Íránský server Nournews tvrdí, že po izraelských úderech na obytné čtvrti v Teheránu zemřelo 78 lidí a dalších 329 bylo zraněno. Dosavadní zprávy z Íránu potvrdily zabití dvou vysokých vojenských činitelů a uváděly, že při izraelských útocích po celém Íránu bylo zraněno 95 lidí.
Americký prezident Donald Trump vyzval Írán, aby s USA uzavřel dohodu o svém jaderném programu. Teherán má podle něj ještě čas předejít dalším útokům ze strany Izraele. „Řekl jsem jim, že Spojené státy vyrábějí zdaleka nejlepší a nejničivější vojenskou techniku na světě a Izrael jí má spoustu, přičemž další dodávky jsou na cestě,“ napsal Trump. Dodal, že Izrael ví, jak tyto zbraně používat.
Ukryté systémy zneškodnily íránskou obranu
Izrael útok na jaderná zařízení i vědce prezentuje jako záležitost národní obrany. Na akci se dlouho připravoval. Nejmenovaný izraelský činitel řekl portálu The Times of Israel, že izraelské obranné síly ve spolupráci s izraelskou tajnou službou Mosad zřídily poblíž Teheránu základnu dronů. Ty pak aktivovaly přes noc, aby zasáhly íránská raketová odpalovací zařízení.
Izraelci do země též propašovali běžná civilní vozidla se zbraňovými systémy. Tyto mobilní odpalovací systémy, navenek zdánlivě neškodné, byly na dálku aktivovány na začátku izraelského leteckého útoku, vyřadily íránskou protivzdušnou obranu a poskytly izraelským letadlům vzdušnou nadvládu.
Své vlastní rakety rozmístili též poblíž protivzdušných obranných stanovišť v centrální části Íránu. Akce se opíraly o „průkopnické myšlení, odvážné plánování a chirurgické operace s využitím pokročilých technologií, speciálních sil a agentů operujících v srdci Íránu, přičemž zcela unikaly očím místních zpravodajských služeb,“ dodal činitel.
Tajné operace plánovali i nejvyšší představitelé Izraele. Portál The Jerusalem Post s odvoláním na činitele obeznámeného s jednáními popisuje, že noční setkání bezpečnostního kabinetu cíleně prezentovali jako diskuzi o jednáních k propuštění zajatců unesených palestinským teroristickým hnutím Hamás, aby Teherán nepojal podezření. Pouze hrstka představitelů, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, ministra pro strategické záležitosti Rona Dermera a ředitele Mosadu Davida Barney znala celý plán.
Premiérova kancelář též vysílala falešné signály. Tvrdila, že plánuje rodinnou dovolenou a návštěvu svatby svého syna příští týden, aby se zdálo, že se neplánuje žádná vojenská akce. Kancelář se též tvářila, že Dermer a Barnea odletí na jednání o íránském mírovém programu do Ománu.
X X X
Izraelský útok na Írán pocítí i řidiči v Česku. Paliva zdraží, říkají odborníci
Cena ropy během pondělního dopoledne stoupla na nejvyšší úroveň od konce letošního ledna a analytici varují, že dopady nynějšího konfliktu mezi Izraelem a Íránem už brzy pocítí i čeští řidiči. Ke zdražení pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích by mělo podle odborníků dojít už za několik dnů. Produkce a export íránské ropy do světa však podle nich zatím v ohrožení není.
Írán dlouhodobě těží 3,3 milionů barelů ropy za den. Tím uspokojuje asi tři procenta globální poptávky. Nejde sice o největšího producenta ropy na světě, pokud by však měl problémy s výrobními i exportními kapacitami, zvyšovaly by se ceny ropy na trzích ještě výrazněji. A tím by významněji zdražila i paliva, uvedli pro iDNES.cz analytici.
„Pohonné hmoty zdraží. Očekávám, že už koncem příštího týdne budou ceny paliv na čerpacích stanicích proti nynějšku o 30 až 50 haléřů vyšší,“ uvedl pro iDNES.cz analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Ropa zdražuje už od počátku června. Ještě na počátku června činila cena jednoho barelu ropy Brent 64 amerických dolarů za barel a nyní je o 10 dolarů vyšší. „To se ve velkoobchodních i maloobchodních cenách paliv musí projevit,“ doplňuje Tomčiak.
Ještě během pátečního rána vyskočila cena jednoho barelu ropy Brent dokonce až na 78 amerických dolarů. Během následujících hodin však cena o několik dolarů klesla. Další vývoj se podle analytiků obtížně predikuje, neboť cena ropy je kvůli trvajícímu konfliktu velmi volatilní. Ještě ve čtvrtek se jeden barel ropy obchodoval pod 69 dolary.
Záleží na dalším vývoji
Jestliže by konflikt eskaloval, mohly by ceny ropy a následně i paliv zdražovat ještě výrazněji. „Pokud nedojde k brzké deeskalaci konfliktu, lze očekávat pokračování slabší koruny. Ta zdraží importy, což se může projevit v inflačním tlaku a zvýšené míře rizik,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti XTB. Dodává, že v závislosti na dalším vývoji konfliktu a jeho případné eskalaci může dražší ropa ruku v ruce se slabší korunou vést ke zdražení pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích až o 3 koruny.
Litr benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 33,61 Kč, před týdnem byl o tři haléře dražší. O pět haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,03 Kč.
Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 33,08 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 31,30 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí dlouhodobě pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 34,75 Kč. Nafta se tam tankuje za 33,72 Kč za litr.
X X X
Írán rozjel odvetu. Izrael sestřeluje drony už nad sousedy, ničí je také Jordánsko
Izraelské letectvo začalo s ničením íránských dronů mířících směrem na Izrael. Země se připravuje na íránskou odvetu za útok proti cílům spojeným s jeho jaderným a zbrojním programem. Bezpilotní letouny sestřeluje nad územím jiných států. Rakety a drony začalo ve svém vzdušném prostoru zneškodňovat také Jordánsko a v hlavním městě Ammánu se rozezněly sirény leteckého poplachu.
The Times of Israel (ToI) píše, že drony, které letectvo nezničí, by mohly do Izraele doletět za několik desítek minut.
Izraelská armáda už dnes informovala, že Írán směrem na Izrael vyslal více než 100 bezpilotních letounů. Varovala přitom, že zemi čeká několik těžkých hodin.
Jordánská státní tisková agentura citovala nejmenovaného vysokého vojenského činitele, podle nějž byly sestřeleny rakety a drony, u kterých hrozilo, že by dopadly na jordánské území včetně obydlených oblastí.
Izrael v noci proti Íránu podnikl zřejmě největší útok, jakému islámská republika čelila od války s Irákem v 80. letech minulého století.
Jeho obětí se stal náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí, velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí a několik jaderných vědců.
Na izraelský útok na Írán reagují i zástupci evropských zemí. Francie vyzývá ke zdrženlivosti a zamezení jakékoli eskalaci, která by ohrozila stabilitu v regionu, uvedl ministr Barrot. Kypr aktivuje evakuační plán pro Blízký východ, ve kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území, oznámila tamní vláda.
X X X
Izrael při útoku na Írán zasáhl klíčový jaderný ústav. Zabil i šéfa revolučních gard
Izrael v noci provedl preventivní útok v Íránu, uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua cílil na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Při útoku byl zabit velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu armády Mohammad Bagherí a dva jaderní vědci.
Izrael během nočních útoků na Írán zasáhl více než stovku cílů. Do útoků se zapojilo 200 stíhaček, informoval podle Reuters mluvčí izraelské armády.
Podle Kace se očekává, že Írán podnikne odvetné údery. Izrael uzavřel svůj vzdušný prostor a školy tam v pátek budou zavřené. V celém Izraeli se rozezněly výstražné sirény. Podle Kace v zemi nyní platí výjimečný stav a občané musejí dodržovat pokyny úřadů. Mluvčí izraelské armády Effie Defrin poté v pátek ráno uvedl, že Írán za posledních několik hodin vyslal směrem nad Izrael přes 100 dronů. Potrvá několik hodin, než doletí nad Izrael. „Čeká nás několik těžkých hodin,“ upozornil Defrin.
V Teheránu bylo podle agentury AP slyšet několik explozí, o nichž vzápětí informovala také íránská státní média. Podle nich jsou mezi oběťmi také děti v rezidenční čtvrti v Teheránu.
Izraelský prezident Jicchak Herzog prohlásil, že Izrael spustil cílenou operaci, aby zneškodnil bezprostřední a existenční hrozbu pro svůj lid. Dodal, že Izrael má přirozené právo a povinnost se bránit, což bude i nadále činit se vší rozhodností, napsal Reuters.
Netanjahu uvedl, že Izrael nebojuje s íránským lidem, operace je podle něj nutná „pro přežití Izraele“. Podle něj budou izraelské údery „pokračovat tak dlouho, jak bude k odstranění hrozby zapotřebí“.
Podle íránských médií bylo při útoku zasaženo mimo jiné velitelství revolučních gard v Teheránu, kde následně propukl mohutný požár. Íránské revoluční gardy v pátek brzy ráno potvrdily, že při útoku byl zabit jejich velitel Salámí, o jehož smrti krátce předtím informovala íránská televize. Gardy zároveň pohrozily Izraeli, že za útok zaplatí vysokou cenu. Při nočním útoku na Írán byl zabit také náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Oznámila to íránská státní televize, kterou citovala agentura AP.
Izrael čeká tvrdý trest, varuje Írán
Noční izraelské nálety byly podle AP zřejmě největší útok, jakému Írán čelil od války s Irákem v 80. letech 20. století.
„Útok byl proveden s plným vědomím a podporou zlovolných vládců v Bílém domě a teroristického režimu USA,“ uvádí se v prohlášení revolučních gard.
Nad íránským jaderným provozem v Natanzu, kde se stejně jako v Teheránu ozvalo několik explozí, se podle AP vznáší hustý černý dým. Podle listu The Wall Street Journal ústav v Natanzu patří k jedněm z hlavních íránských zařízení na obohacování uranu. Objekt má nadzemní a podzemní část a není jasné, jak vážné škody úder způsobil. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii se v něm po útocích nezvýšila úroveň radiace.
Írán uzavřel svůj vzdušný prostor a íránské vedení svolalo okamžitou schůzku bezpečnostních špiček. Vláda v Teheránu uvedla, že útoky Izraele zdůrazňují, jak je pro Írán důležité pokročit v obohacování uranu a vývoji raket.
Íránský bezpečnostní zdroj agentuře Reuters sdělil, že Írán nyní plánuje tvrdou reakci. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí uvedl, že Izrael čeká „tvrdý trest“. Zároveň potvrdil smrt několika vrchních vojenských představitelů a vědců. „Sionistický režim dnes ráno rozpoutal svůj zlý a krvavý zločin proti Íránu a odhalil svou podlou povahu. Tímto útokem si sionistický režim připravil hořký osud,“ uvedl Chameneí s odkazem na Izrael.
USA se na útoku nepodílely, uvedl Rubio
Agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele píše, že Spojené státy do izraelského útoku nejsou zapojeny. Americký prezident Donald Trump v době útoku podle agentury AP hovořil se zákonodárci před Bílým domem a nebylo bezprostředně jasné, zda byl o úderech informován.
Trump dříve uvedl, že vyzýval izraelského premiéra Netanjahua, aby prozatím upustil od jakékoli akce, zatímco americká vláda pokračuje v nepřímých rozhovorech s Íránem, připomněla agentura.
Americký ministr zahraničí Rubio po útoku uvedl, že USA nejsou do izraelského útoku na Írán zapojeny a že jejich hlavní prioritou nyní je ochránit americké vojáky na Blízkém východě. Izrael podle Rubia Spojeným státům sdělil, že údery v Íránu musí provést na svou obranu.
Útok přichází na pozadí rostoucího napětí ohledně íránského jaderného programu. Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Írán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl, poznamenala agentura AP.
Spojené státy již dříve tento týden s ohledem na možné zhoršení bezpečností situace stáhly některé své diplomaty z irácké metropole Bagdádu a nabídly dobrovolnou evakuaci rodin amerických vojáků rozmístěných na Blízkém východě.
Írán nesmí získat jadernou zbraň, míní Trump
Trump v telefonickém rozhovoru s televizí Fox News po útoku uvedl, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Zároveň vyjádřil naději, že se Írán vrátí k jednacímu stolu. Generální tajemník OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval Írán i Izrael k maximální zdrženlivosti.
„Írán nesmí mít jadernou zbraň a doufáme, že se vrátíme k jednacímu stolu. Uvidíme. Je několik lidí ve vedení, kteří se už nevrátí,“ uvedl Trump podle reportérky Fox News Jennifer Griffinové. Ta ve svém příspěvku na X zároveň uvedla, že Trump o chystaných izraelských úderech věděl předem, ale Spojené státy do nich zapojeny nebyly.
Generální tajemník OSN Guterres prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil nad izraelským útokem hluboké znepokojení. „Generální tajemník vyzývá obě strany, aby projevily maximální zdrženlivost a za všech okolností se vyhnuly hlubšímu konfliktu, který si region nemůže dovolit,“ uvedl mluvčí.
Omán, který zprostředkovává nepřímé rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem o íránském jaderném programu, izraelský útok označil za „nebezpečnou, nerozvážnou eskalaci, představující flagrantní porušení Charty OSN a principů mezinárodního práva“.
X X X
Jiřikovský chtěl od státu potvrzení, že jsou bitcoiny v pořádku. Teď se musí bát o život, míní Týc
Českou nejen politickou scénou hýbe kauza bitcoinů, které ministerstvu spravedlnosti daroval provozovatel darknetového tržiště Tomáš Jiřikovský. „Jeho cílem bylo získat nějaký dokument, kde bude napsáno, že stát potvrzuje, že tyto bitcoiny jsou v pořádku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus člen umělecké skupiny Ztohoven, spoluzakladatel Paralelní Polis David Brudňák, známý jako Roman Týc.
O exministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi (dříve ODS), který kvůli daru odstoupil, napsal Týc na sociální síť, že „otevřel bránu do podsvětí“. „Darknet je brána, Jiřikovský byl klíčník a za bránou je podsvětí. To je temný underground dealerů a obchodníků s tím nejhorším zbožím, které si umíte představit,“ upřesňuje v pořadu Osobnost PlusRoman Týc, člen umělecké skupiny Ztohoven a spoluzakladatel alternativního prostoru Paralelní Polis
Blažkova současná vyjádření, že jednal v dobré víře a svědomí má čisté, jsou podle něj pochopitelná. Týc připouští i možnost, že kvůli neznalosti bitcoinů nebo darknetu politik napáchal škody, o kterých možná ani netušil, že by se mohly stát.
„Na jedné straně to může být projev idiocie, na druhé straně zločinecké motivace. Ale možná, že je to někde mezi,“ hodnotí umělec.
Motivace Tomáše Jiřikovského k darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti je ale podle něj jasná. „Potřeboval doklad od státu,“ vysvětluje. „Jeho cílem bylo získat dokument, kde bude napsáno, že stát potvrzuje, že tyto bitcoiny jsou v pořádku.“
Na darknetu, který funguje jako černý trh na internetu, je většina lidí nejdříve fascinovaná možností provozovat e-shop v nijak neregulovaném prostředí. Byť on sám nezná přímo Jiřikovského, prostředí, ve kterém se pohyboval, rozumí umělec dobře.
„Takových Jiřikovských jsem potkal desítky, možná za těch deset let stovky,“ odhaduje.
„Hon“ na Jiřikovského?
Podle dostupných informací Jiřikovský opustil Českou republiku a zmizel do Asie. „Musí se bát nejen o svůj život, ale i o život svých blízkých,“ poukazuje Týc.
Připomíná zároveň, že tento muž je v úplně jiné situaci než běžný uživatel bitcoinů. „On je ukradl. A ukradl je dealerům, tečka.“
I legálně získané bitcoiny jsou navíc pro někoho důvod si na lidi „počíhat,“ poukazuje.
„Tady není problém, že ho někdo ‚kuchne‘ v parku. Ale on ho někdo v parku unese a uřízne mu malíček,“ uvažuje umělec. Přesně to se totiž nedávno stalo jednomu z tvůrců hardwarové peněženky Ledger, připomíná.
„Jiřikovský je ale přímo člověk, na kterého se může vlastně bez jakékoli zábrany vysloveně pořádat v tom podsvětí hon,“ myslí si umělec a na závěr dodává:
„Není to otázka toho, jestli Jiřikovský udělá chybu. Tady je otázka, kdy tu chybu udělá. Jde po něm podsvětí, jde po něm FBI.“
X X X
Politolog Kubáček: Státní správa je buď neschopná, nebo všehoschopná. Politici v kauze bitcoinů mlží
Tuzemskou politickou scénou nadále hýbe tzv. bitcoinová kauza. Pavel Blažek kvůli aféře rezignoval na funkci ministra spravedlnosti, pozastavil své členství v ODS a nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. „Teď působíme jako stát, kde de facto dokážeme vymyslet originálnější řešení než daňové ráje,“ komentuje politolog Jan Kubáček situaci v pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí…
Přinesl nové informace o přijetí daru ministerstvem spravedlnosti z bitcoinové peněženky spojené s nelegálním obchodem s drogami a zbraněmi. „Ministerstvo spravedlnosti i ministerstvo financí jako součinný orgán v tvorbě té smlouvy a procedury přijetí daru věděla mnohem víc. A říkají nám významně méně, po troškách a v jiném významu,“ říká politolog Jan Kubáček.
„Stále se dozvídáme jen část dění a mám velmi neblahý pocit, kam až se mohla míra neprofesionality a polopravd dostat. Zatím to čtu tak, že spousta úřadů chtěla vyhovět ministrovi Pavlu Blažkovi a vůbec neuměla ty informace vyhodnotit,“ míní Kubáček.
„Dovídáme se, že soudní znalec a notář tam byli úplně v jiné roli, v jiný čas a pracovali s jinými dokumenty, než jsme se dozvěděli na začátku,“ shrnuje poslední vývoj v bitcoinové kauze politolog.
Posvěcením peněz pocházejících z trestné činnosti se stát samotný zapojil do praní špinavých peněz, myslí si. „Teď působíme jako stát, kde de facto dokážeme vymyslet originálnější řešení než daňové ráje.“
Odstoupivší ministr spravedlnosti Blažek označil postup za chybu. Zdůraznil ale, že podle něj nebyl porušen zákon. „Buď jsou státní správa a někteří její představitelé neschopni věc vyhodnotit a pracovat s ní, anebo možná všehoschopní. Uvidíme v dalších týdnech, možná měsících. Protože ta kauza je stále na počátku,“ myslí si Kubáček.
‚Bludný Holanďan‘
Postupné odhalování, kdo všechno byl do převodu bitcoinů zapojen, podle Kubáčka důvěryhodnosti představitelů státu nepomáhá. „Politici zatím zvolili taktiku: ať je kauza nesrozumitelná, zmatečná, mlžná. Nazval bych to komunikační strategie Bludného Holanďana.“
Blažek: Ministerstvo neobdrželo žádné rozhodnutí, že pochybilo či porušilo zákon. Dárce není obviněn
„Politikům bohužel vyhovuje. Mají pocit, že čím to víc zatemní, tím víc jim to pomůže. Já naopak mám dojem, že čím víc to zatemňují, čím víc mění interpretaci, kdo kde kdy a jak byl, s jakým účelem a je to celé záměrně nesrozumitelné, že to naopak posiluje u veřejnosti podezření,“ říká politolog.
Jak obnovit důvěru v ministerstvo spravedlnosti a potažmo právní stát? „Základem je otevřená hra, otevřená komunikace. Druhým nezbytným krokem je posoudit, co ty jednotlivé orgány dělaly, dělat měly, nedělaly, kde se stala chyba,“ popisuje expert.
„Řeknu to hloupě: Přijít, poklonit se, omluvit se a říct, jaké z toho plyne poučení a jak budeme řešit, aby se taková situace neopakovala. A pokud možno co nejintenzivněji to sdělovat a ideálně opakovat, aby to nikomu neuniklo,“ míní Kubáček.
X X X
Komu zůstane Černý Petr? ‚Tady jde o život.‘ Expert nastiňuje, co se může dít s bitcoiny z darknetu
Matěj Skalický mluví s Jakubem Jedlinským, expertem na kryptoměny z VŠE v Praze a jednatelem společnosti Altlift
Zbraně, drogy a dar pro Blažkovo ministerstvo. Jak se obchodovalo na darknetovém tržišti Nucleus? A můžete nechat ulité miliardy jen tak zmizet? Třeba v Asii? Otázky pro předního českého odborníka na krypto Jakuba Jedlinského z VŠE v Praze a jednatele společnosti Altlift. Ptá se Matěj Skalický.
Editace: Kristýna Vašíčková. Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Johann Foss. Podcast v textu: Tea Veseláková. Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Jak velkou jistotu teď máme po několika dnech, co se řeší bitcoinová aféra ministerstva spravedlnosti, že kryptoměna, kterou stát dostal jako dar, šla z darknetového tržiště Nucleus Marketplace?
Myslím, že jistota je velmi vysoká.
Stoprocentní?
Stoprocentní asi není nic na světě, ale nástrojů na dohledání transakcí je řada. Není to jenom Chainalysis, je to TRM, Arkham Intel, kde se to objevilo už 7. března. Ještě předtím, než k transakci došlo, už bylo vidět, že se bitcoiny z Nucleusu hýbou. Nemyslím, že to někdo vyvrací.
To znamená, že tu jsou společnosti, které trasují transakce a sledují pohyb kryptoměn. Na základě jejich údajů můžeme s velkou jistotou tvrdit, že bitcoiny pro stát šly z darknetového tržiště Nucleus?
Společnosti, respektive nástroje, které pak používá například Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Je tam spousta otázek týkajících se například toho, nakolik částka, která byla objevena na peněžence, může být přesná. Je tu peněženka, adresy s ní spojené, přes které se kupuje, prodává a tak dále. Zmíněné společnosti dávají dohromady tyto adresy, připojují je k danému tržišti a na základě toho mohou říct, že pohyby kryptoměn se vážou právě k tomuto tržišti. Nemůže tam ale být chyba?
Může tam být menší chyba, ale většinu adres jde přiřadit ke stejné peněžence. Správně jste řekl, že na peněžence můžu mít adres, kolik chci. Mám kód, ze kterého vygeneruji neomezené množství adres, jež jsou potom navzájem propojené. Například když mám na dvou adresách jeden bitcoin a posílám dohromady dva bitcoiny, tak se to stáhne z obou adres, a tím se s nějakou pravděpodobností propojí. Pak už je to na zkušenostech, schopnostech vyšetřovatelů nebo analytiků, navíc například Arkham využívá AI nástroj, který takové pohyby spojuje. Pravděpodobnost je pak vysoká, zvláště když se to potká stejně v analytice z několika stran a nástrojů. Proto myslím, že velké pochybnosti nejsou, byť bude záležet na tom, co bude stačit soudům.
Temná zákoutí internetu
Bavíme se o darknetovém tržišti, které fungovalo v letech 2014 až 2016. Tato tržiště nemívají tak dlouhou životnost. Jak si mám temnou stranu internetu představit, co to je darknet?
Když to zjednodušíme, tak internet má tři vrstvy. Je tam povrchová vrstva, to je to, co vidíme jako webové stránky. Pak je tam hluboká vrstva, ve které jsou věci, které jsou naprosto v pořádku, ale už jsou soukromé jako například vaše e-maily a tak dále. A pak je tam temné zákoutí. Ještě to neznamená, že se tam dějí špatné věci, ale je tam vyšší úroveň anonymity.
Můžeme si to představit jako výlohu obchodu anebo jako plac, kde si koupím oblečení. To je povrchový surface web. Potom je zázemí obchodníka, skladiště, a to je hluboký web. Dál si můžeme představit, že ve sklepě je zamčená tajná komora, ve které se děje bůhvíco. To je dark web. I na něm se může dít cokoliv legitimního, často to mohou být zprávy disidentů v zemích, které mají autoritativní režimy, nebo tam whistlebloweři mohou postovat anonymně svá zjištění, když odhalují korupční jednání a problémy ve své organizaci nebo ve státu. Část těchto věcí může být legitimní. Velká část toho, co už asi legitimní není, je marihuana, potom tvrdší drogy, jako jsou kokain nebo pervitin, dále ukradené identity, zbraně, objednávky násilných trestných činů a může tam být i dětská pornografie.
Takže v tomto metaforickém sklepě se obchoduje. Je tam e-shop, do kterého má přístup omezený počet lidí, ale jsou plnohodnotně anonymní, protože jejich IP adresy, kterými normálně identifikujeme počítače, z nichž lidé přistupují na internet, jsou schované.
Správně, IP adresy nejsou vidět. Probíhá tam šifrovaná komunikace, která je zajišťovaná sítí nezávislých uzlů. Aby to někdo rozšifroval, potřeboval by ovládat hodně uzlů. Takže ano, je tam větší soukromí. Můžeme si to představit jako e-shop s tím, že obchodníci jsou také anonymní, mají pseudonym, pod kterým se prezentují a který pak dostává reference, jako když dáme taxikáři hvězdičky v Boltu nebo v Uberu. Zhruba tak to funguje.
Můžete tedy i hodnotit lidi za to, jak vám objednané zboží nebo službu doručili?
Tím, že jejich identita je neznámá, tak je třeba vytvořit alternativní reputační systém, protože když nemáme identitu, klesá důvěryhodnost. Ale aby zúčastněné strany mezi sebou mohly obchodovat, tak potřebujeme nějakou důvěru, a proto tam bude systém hodnocení. Opravdu si to můžeme představit jako hvězdičky v Uberu.
Můžu si tedy představit takový e-shop s hodnocením a komentáři jako fórum. Ale přesto – když se diskutují nákupy zbraní, padělaných dokladů a drog, což se na Nucleusu dělo, jak víme z archivu tržiště, tak přeci musí dojít k prolomení anonymity tím, že když si někdo od někoho něco kupuje, tak to prodejce musí někam doručit. Jak se to řeší?
To je slabé místo a totéž platí o kryptu. Ve chvíli, kdy dochází k setkání sítě s reálným světem, tak to je slabé místo. Řeší se to i tak, že si někdo nechá drogy dovézt přímo domů doručovací službou, ale obvykle spíš do veřejné schránky. Kupec pak přijde s kódem a otevře si to. Nebo zásilku nechám někde pod lavičkou, případně ji donese bílý kůň, můžu si balíček nechat poslat na jinou adresu, do nějakého prázdného domu. Obvykle je to takto, co se týče doručování drog. Pokud jde jen o údaje, ty se dají poslat elektronicky. Platí to v případě krádeží identity, ukradených platebních karet a podobně. Co se týká zločinů, tak k nim spíš většinou nedochází. Někdo si je sice objedná, zaplatí, ale nerealizují se. Nemám motivaci provést vraždu, za kterou mi někdo zaplatil, protože objednatel se se mnou potom nepůjde soudit, že jsem mu nedodal vraždu. Když se řešil případ s Tomášem Jiřikovským, tak v soudní síni nebyl žádný poškozený, protože okradl hodně lidí, kteří na Nucleusu obchodovali.
Tento případ se týkal jiného tržiště s názvem Sheep Marketplace, že?
Ano, týkalo se to Sheep Marketplace, který byl zavřený předtím, než vzniknul Nucleus Martketplace. Tento případ se řešil, Nucleus zatím ne. Nějací poškození byli, ale vzhledem k tomu, že to byli zločinci, tak k soudu nepřijdou. Když provozuji takové tržiště, tak jsou dva způsoby, jak se platí. Můžu si udělat takzvaný top up. Nabiji si kredit, protože vím, že si budu nakupovat například kokain každý měsíc. Nebudu tam pokaždé posílat transakci na jeden nebo dva gramy, ale pošlu si tam víc bitcoinů a pak si něco koupím. Jsou to tedy peníze, které mám na účtu. Pak je takzvaný Escrow, což je, když provozovatel dělá prostředníka, který podrží platbu. Ve chvíli, kdy se strany dohodnou anebo kupující řekne, ano, obdržel jsem zboží v kvalitě, ve které jsem chtěl, tak se peníze, respektive bitcoiny z Escrow uvolní a teprve v tu chvíli platba odchází. Jsou tam okamžiky, kdy provozovatel tržiště může disponovat velkým množstvím cizích peněz. Nucleus skončil ze dne na den a peníze zmizely ve chvíli, kdy jimi možná disponoval pan Jiřikovský.
Tady je možnost brát z meziúčtů provize, což je jeden ze způsobů, jak vydělává člověk, který administruje darknetové tržiště. Občas se ale děje, že ho provozovatel zavře a peníze shrábne pro sebe. Případ Sheep Marketplace nebyl první.
Jistě, proto bylo podobných tržišť mnoho. Lidé, kteří to využívají, skáčou z jednoho na druhé.
Alphabay, Agora…
Také Silk Road a tak dále. Ale zrovna Nucleus bylo velké tržiště světového významu. Myslím, že tehdy bylo asi druhé největší.
Terč na zádech
Když se vrátíme ke konkrétnímu příkladu Tomáše Jiřikovského a Nucleus Marketplace, tak víme, že tržiště bylo uzavřeno v roce 2016. Máme důkazy pro to, že Jiřikovský byl tím, který ho vedl, protože měl s velkou pravděpodobností a možná jako jediný přístupy k adresám, k peněžence Nucleusu? Jak velkou jistotu máme, že byl člověkem, který tržiště hlídal, vyloupil a uzavřel?
Nepodílím se na tomto vyšetřování v žádné roli, takže tyto informace nemám, ale předpokládám, že vyšetřování probíhá od března, když se pohnuly adresy spojené s Nucleusem, protože do té doby tam nebyla indicie. Tím, že se deset let nehnuly, tak došlo až teď k propojení s tímto člověkem, který zároveň předtím provozoval Sheep Marketplace.
Exministr Pavel Blažek, který by ve vládě za ODS, argumentuje i v nynějším případě Nucleus Marketplace tím, že Jiřikovský není obviněný.
Blažek na síti X napsal, že dodnes neobdržel od žádného státního orgánu ani jeden přípis, natož rozhodnutí, že jeho ministerstvo v čemkoli pochybilo či porušilo zákon.
Je klidně možné, že nebyl porušen zákon, to opravdu nevím. Je na vrchní státní zástupkyni a na NCOZ, aby to posunuli. Otázka je, jestli je Jiřikovský ještě naživu. Jestli zmizel někde v Asii, tak možná už nebude proti komu vést případ, nebo se naopak povede proti lidem na straně státu. To se ještě uvidí, ale jak říkám, tyto informace nemám.
Podle serveru Novinky.cz se Jiřikovský bojí o život, žaluje státní orgány kvůli provalení úniku informací do médií.
To je několik dní stará informace. Mezitím zmizel pravděpodobně na Filipíny.
O tom, že zmizel do Asie, informovali jako první Neovlivní.cz. Máte informace o tom, že by se mu mohlo něco stát? Narážíte na únosy kryptolordů v zahraničí? Nedávno zatkli v Maroku jednoho z těch, kteří jsou z takových činů podezřelí.
To je čistě moje spekulace, nemám o tom žádné informace. Jenom mi připadá pravděpodobné, že když tady v uvozovkách dluží lidem, kteří působí v organizovaném zločinu, jsou to obchodníci s drogami a ještě horšími věcmi, a najednou má na sobě terč, protože může disponovat přístupem k miliardám korun v bitcoinech, ale najednou nikdo neví, kde je…
Zůstaňme u toho, že to nemáme potvrzené.
Nemáme, rozhodně neříkám, že to tak je. Jen říkám, že teď pár dní nevíme, kde Jiřikovský je, takže nemusí být naživu.
Může mít to, že podle informací médií měl Jiřikovský odjet do Asie, souvislost i s tím, co chce dál dělat s penězi, které má, nebo které zmizely v rámci podivné transakce pro stát? Šlo o 3 miliardy, jedna šla státu, dvě se rozkutálely trochu neznámo kam, na různé adresy. Pokud k nim má přístup, může je zkusit v Asii vyměnit za takzvaný fiat, jak se říká v kryptoměnové komunitě, tedy za reálné peníze?
To může asi kdekoliv. Když si to představíme, jak se to děje v malých částkách, tak se s někým potkám, vlezu do místnosti, kde bude počítačka na peníze, tam se spočítají peníze, převede se transakce v bitcoinu a protistrana, která přijímá bitcoin, počká, než dojde ke dvěma potvrzením v blockchainu, což může trvat 20 minut, řekněme. Ve chvíli, kdy jsou bitcoiny převedené, už mám jistotu, že jsou v mojí peněžence, že transakci mezi tím někdo nepřepíše a nepošle si je oklikou do druhé vlastní kapsy, předávám hotovost v igelitce nebo sportovní tašce, odejdu a je to. Jakým způsobem řešit miliardy, si neumím představit, protože to je tuna nebo stovky kilogramů peněz. Myslím si, že jde o život, nepohybuji se mezi těmito lidmi, ale předpokládal bych, že jestli někde má jít o život, tak asi když se jedná o tolik peněz. Druhá možnost je přehodit to do monera.
To znamená převést peníze do jiné kryptoměny?
Monero je na rozdíl od bitcoinu a většiny ostatních kryptoměn anonymní, takže tam není transparentní blockchain, kde můžeme snadno dohledat transakce. Celá tato kauza ukazuje, jak dobře jsou dohledatelné transakce v bitcoinu. Můj osobní názor je, že kdyby se všechny státní transakce dělaly na blockchainu, tak možná budeme mít čistější politickou kulturu. Hezky se ukazuje, jak se bitcoin nehodí na praní peněz nebo zastření transakce. U monera to jde, má jiné nevýhody, ale je daleko anonymnější. Na druhou stranu ten, kdo mi prodá monero, musí přijmout bitcoiny, které už jsou označené, kontaminované, mají svoji historii. Je to těžké. Neumím si dost dobře představit, kde teď tyto peníze nějakým způsobem vyčistit, aniž by je zabavil stát coby výnos z trestné činnosti. Když to stát udělá tímto způsobem, ne že je dostane darem, tak se tím peníze očistí a mohou jít znovu do oběhu. Ale teď? Těžko říct.
Objevují se informace, že stát by peníze zabavil tak či tak, jenže by se k nim nikdy nedostal, kdyby vymazal hardware, který v původním rozhodnutí soudu neměl jít Jiřikovskému. Bez hardwaru by 12 miliard na něm zmizelo, respektive nikdo by se k nim už asi nedostal, pokud by neměl přístupy, které měl s velkou pravděpodobností Jiřikovský.
Přesně tak. Bitcoiny by zmizely, což by byla v uvozovkách dividenda pro držitele zbytku bitcoinů, protože by se snížilo množství bitcoinů v oběhu, tím by se stal vzácnější a hodnota bitcoinu by šla nahoru. Když někdo zemře, zmizí nebo ztratí klíče, tak ubývá bitcoinů. Dnes jich máme asi 19 a půl milionu vytěžených, ale pět milionů z nich může být ztracených. Skutečná měnová zásoba je, dejme tomu, o třetinu nebo čtvrtinu menší, než jak to na blockchainu vypadá, protože máme bitcoiny, které se nehýbají a mohou být ztracené. Bitcoiny z této kauzy tak vypadaly velmi dlouhou dobu a najednou se objevily.
Jak vyprat špinavé peníze
Zpátky k Asii. Chápu správně, že jedním ze způsobů, jak získat peníze z bitcoinu, je převést je přes směnárnu, která ale bude řešit rodný list bitcoinu, takže to u větší sumy velmi pravděpodobně neprojde? Ale jsou neregulované směnárny, například v Číně. Deník N zmapoval, že část bitcoinů šla přes směnárny v Číně, které to možná přes menší částky nemusí zas tak řešit. Šlo by to?
Teoreticky to asi půjde. Ale Černý Petr pak zůstane takové směnárně. Proč by to někdo přijímal? Pro směnárnu je podezřelé už to, že to prošlo mixerem.
Což je nástroj, kdy se rozmixuje mnoho adres a pak se to hůř dohledává, že?
Přesně tak. Místo abych vám zaplatil rovnou, tak vám zaplatím přes tři kamarády, mezi tím si peníze rozměníme z tisícikoruny na dvacetikoruny a budeme se tvářit, že se tam děje něco jiného, než se děje.
Třetí variantou je, že to někdo předá někomu jinému napřímo, ten mu dá peníze v igelitkách, jak jste řekl. Ale stále bude žít s tím, že má bitcoiny, které mají nějaký rodokmen.
No právě.
Čtvrtá varianta je, že se to převede do jiné kryptoměny, která může být mnohem víc anonymní. Ale člověku, který to udělá, zase zůstanou bitcoiny s tímto rodokmenem.
Přesně tak. Je to takový Černý Petr.
Je vůbec varianta, že se ty dvě miliardy rozpustí tak, že už je nepůjde nikdy dohledat?
Nejsem si jistý a myslím si, že spíš ne. Byl bych profesionálně překvapený, kdyby k tomu došlo, ale překvapený jsem každou chvíli, takže se to může stát. Tím, jak se zvednul prach a všichni to řeší, tak je nejpravděpodobnější, že se to teď nějakou dobu nebude hýbat vůbec. Ve chvíli, kdy se to začne mixovat a je tam časový odstup, tak je pravděpodobnější, že se to povede.
Nicméně to všechno mohou vyšetřovatelé například z NCOZ monitorovat i s pomocí zmíněných analytických nástrojů a společností. Všechno je u bitcoinu natolik transparentní, že by to mělo být dohledatelné?
Ti lidé jsou kvalifikovaní a navíc jim pomáhá FBI.
X X X
Decroix přiznala: Informaci, že Dvořák věděl o bitcoinech, jsem dostala od Blažka
Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS, která v neděli zaútočila na hnutí Starostové a nezávislí, že jejich náměstek Karel Dvořák o kauze bitcoin věděl, dostala tuto informaci od odstupujícího ministra Pavla Blažka z ODS. Informaci ministryně potvrdila MF DNES.
Blažek podle zjištění MF DNES poslal svým kolegům ze strany printscreen interního emailu, čímž i Decroix „nabil“ na své politické konkurenty z hnutí STAN. Incident vyvolal roztržku ve vládní koalici mezi ODS a hnutím Starostové a nezávislí, kvůli kterému se vedení stran v úterý večer sešlo a řešilo, jestli spolu dál chtějí zůstat ve vládě. Část ODS to až dosud omlouvala slovy, že to byl jen nešťastný výrok nové ministryně.
X X X
Znalce, který si nevšiml dvanácti miliard, zaplatil dealer. Notářovi stačil printscreen
Když se ministerstvo spravedlnosti chystalo převzít od propuštěného drogového dealera Jiřikovského dar z jeho bitcoinové peněženky, nachystalo kroky, které měly transakci zvěrohodnit. Jenže postupně vyšly najevo skutečnosti, které svědčí o tom, že věrohodného na tom nebylo skoro nic. Jaké tedy byly připravené kroky?
1) Až bude dealer otevírat svou peněženku s bitcoiny a přeposílat z ní dar státu, bude u toho soudní znalec, který dohlédne, kolik v bitcoinové peněžence opravdu je a kolik z toho činí dar třiceti procent, jež státu slíbil.
2) Virtuální peněženka se otevře až za přítomnosti notáře a zmíněného soudního znalce.
Znalec, dárce a jeho advokát jen notáři ukázali papír, o němž tvrdili, že je kopií obrazovky počítače, a řekli, jakou cifru má zapsat. Neptal se a zapsal.
X X X
Útok na Evropu? Potřebujeme tisíce tanků, Rusko může být připravené do pěti let, řekl šéf NATO
Rusko by mohlo být do pěti let připraveno zaútočit na NATO, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO podle něj potřebuje provést „obrovský skok v kolektivní obraně“, který by zahrnoval výrazné přezbrojení, aby odradilo stále více militarizované Rusko, píše The Guardian. Rutte dále zmínil, že přezbrojení by zahrnovalo nákup tisíců dalších tanků a milionů dělostřeleckých granátů.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte v projevu v Chatham House v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem řekl, že se podle něj členové aliance dohodnou na zvýšení vojenských výdajů na pět procent HDP. Rusko by totiž podle něj mohlo být do pěti let připraveno zaútočit na NATO a zvýšení zbrojních výdajů má hrozbu odvrátit, píše The Guardian. „Nebezpečí nezmizí, ani když válka na Ukrajině skončí,“ zdůraznil Rutte.
NATO podle něj potřebuje „obrovský skok v kolektivní obraně“, který by zahrnoval výrazné přezbrojení, aby odradilo stále více militarizované Rusko. To by podle něj zahrnovalo pětinásobné posílení protivzdušné obrany, tisíce dalších tanků a miliony dělostřeleckých granátů, aby se zvýšily zásoby a země NATO se vyrovnaly stávající úrovni ruské produkce. Jeho vyjádření vyvolala okamžitou reakci Moskvy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že se NATO „projevuje jako nástroj agrese a konfrontace“.
Západní vojenští odborníci se domnívají, že Rusko bude usilovat o zachování aktivní a zkušené armády s více než 600 tisíci vojáky a také o udržení výdajů na obranu ve výši přibližně 6,5 procenta HDP. Díky tomu bude podle nich schopné za méně než pět let ohrozit východní křídlo NATO.
Rusko rozsévá hrůzu shora
Rutte prosazuje návrh, aby se členové NATO dohodli na zvýšení základních výdajů na obranu na 3,5 procenta HDP přibližně do roku 2035 a na dalším 1,5 procentu, které bude určené na kybernetickou a další související vojenskou infrastrukturu. Celkem by tak mělo jít o pět procent HDP. Při zdůvodňování potřeby dodatečných výdajů Rutte uvedl, že NATO potřebuje „400procentní nárůst protivzdušné a protiraketové obrany“ jako součást širšího přezbrojení, aby si zachovalo schopnost důvěryhodného odstrašení. „Na Ukrajině vidíme, jak Rusko rozsévá hrůzu shora, takže posílíme štít, který chrání naše nebe,“ řekl Rutte.
Rusko k tomu uvedlo, že obavy jsou přehnané a že náklady ponesou obyčejní občané. „Evropští daňoví poplatníci budou utrácet své peníze na zneškodnění nějaké hrozby, která prý přichází z naší země, ale není to nic jiného než efemérní hrozba,“ řekl Peskov.
X X X
Obviněný s mentálním postižením bez obhájce? Nepřípustné, vzkázal soud ve Štrasburku.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) shledal, že Česká republika porušila právo na spravedlivý proces u obviněného muže s lehkým mentálním postižením. Ten byl v přípravném řízení vyslýchán bez přítomnosti advokáta a jeho přiznání bylo následně použito jako klíčový důkaz v trestním řízení. Podle ESLP nebyl obviněný schopen plně chápat svá práva, a úřady proto měly zajistit přiměřenou asistenci, což se nestalo.
Oldřich Krpelík, tehdy 32letý muž se sníženým intelektem s IQ mezi 60 a 70, byl v roce 2016 zatčen kvůli podezření z vloupání. Policie ho opakovaně vyslýchala a provedla s ním i rekonstrukci na místě činu – to vše bez přítomnosti právního zástupce.
Přestože mu byla formálně předložena poučení o právech v podobě předtištěných formulářů, podle rozsudku ESLP nebyla tato forma sdělení dostatečně srozumitelná, aby mohl smysluplně porozumět svému právu na právní pomoc a plně chápat důsledky jeho nevyužití.
Soud konstatoval, že kvůli mentálnímu postižení měl být muž považován za zvláště zranitelnou osobu. Policisté, kteří s ním přišli do styku, sami vypověděli, že na ně působil „slabším dojmem“ a komunikace s ním byla „neobvyklá“. Přesto nebyly učiněny žádné kroky k tomu, aby mu byla zajištěna právní pomoc, a to ani přesto, že český trestní řád umožňuje jmenovat advokáta osobám, u nichž existují pochybnosti o jejich schopnosti se hájit.
Nedostatečné poučení nestačí
Muž sice na několika místech podepsal, že svým právům rozumí, ESLP však konstatoval, že šlo o „pouhé formální poučení“ bez skutečného porozumění. Soud v tomto kontextu zdůraznil, že takové vzdání se práva na právní pomoc musí být nejen dobrovolné, ale i informované – a to včetně plného pochopení důsledků. V případě osoby se zjevně omezenou schopností porozumět písemnému právnímu jazyku je takové prohlášení nedostatečné.
„Úřady měly aktivně poskytnout pomoc – například zjednodušené poučení, asistenci sociálního pracovníka či přítomnost obhájce. Místo toho byly předtištěné formuláře předloženy bez individuálního vysvětlení, což nebylo adekvátní,“ uvedl ESLP v dnešním rozhodnutí.
Nepřiměřený dopad na celý proces
Krpelíkovo doznání, učiněné právě v této rané fázi bez advokáta, bylo následně klíčovým důkazem, na jehož základě byl odsouzen. ESLP konstatoval, že i když měl v pozdější fázi obhájce a byl schopen se hájit před soudem, újma, kterou utrpěl během počáteční fáze řízení, nebyla dostatečně kompenzována. Použití přiznání získaného v rozporu s právem na právní pomoc znamenalo porušení zásady spravedlivého procesu.
ESLP dospěl k závěru, že Česká republika porušila článek 6 odst. 1 a 3 písm. c) Evropské úmluvy o lidských právech. Krpelíkovi přiznal odškodnění ve výši 3 000 eur za nemajetkovou újmu a 800 eur na nákladech řízení.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Úkryty ve sklepech, hořící areál pro cizince. Migranti rozbouřili severní Irsko
Při protiimigračních nepokojích v Ballymeně a dalších severoirský městech se v posledních dnech zranilo už 41 policistů, zatčeno bylo 13 demonstrantů. Skupina útočníků též zosnovala žhářský útok na rekreační centrum, kde se dříve schovávaly rodiny cizinců.
„Jednu z přistěhovaleckých rodin probudily hlasité zvuky. Uvědomili si, že demonstranti házejí kameny na jejich dveře,“ popisuje nepokoje v Ballymeně třeba dobrovoník pomáhající filipínské komunitě Jody Esguerra.
Podle BBC se rodiny ze strachu schovávaly ve skříních, sklepech či na půdách. Některým se podařilo vyhledat úkryt ve speciálních chráněných budovách.
Policisté s hasiči spolupracují na ochraně ohrožených. „Fanatici a rasisté nezvítězí,“ burcoval vedoucí konstábl místních policistů Jon Boutcher a odsoudil počínání demonstrantů za rasistické.
Esguerra se postiženým rodinám podle svých slov snaží pomáhat třeba tím, že se podílí na potravinové sbírce. Dostala se k němu i zpráva o rodině, která uvízla ve svém domě, kam se snažily dostat davy protestujících, kteří rozbíjeli okna a házeli projektily.
První nepokoje na severu Irska vypukly ve městě Ballymena v pondělí, když u místního soudu vypovídali dva čtrnáctiletí chlapci obvinění ze sexuálního napadení dívky. Ke své výpovědi potřebovali překladatele do rumunštiny.
Právě to vyvolalo vlnu nevole u některých členů místní komunity a stalo se rozbuškou k propuknutí demonstrací doprovázených několika incidenty vandalismu cílených proti rostoucímu vlivu východoevropských imigrantů v zemi.
„Rodiny cizinců se bojí o život,“ dodává Esguerra s tím, že se již necítí vítáni. Jeho vlastní příbuzní podle něj takový vývoj událostí nečekali.
Demonstranti zaútočili i na volnočasové centrum
Podobné nepokoje se rozhořely i v dalších městech v okolí Ballymeny jako Larne, Carrickfergusu, Colerainu, sevním Belfastu nebo Newtownabbey.
Olympijská plavkyně Danielle Hillová poblíž volnočasového centra v Larne spatřila čtyři maskované muže. V budově měla pořádat svou pravidelnou lekci plavání. Věděla, že se tu při dřívějších protiimigračních protestech schovávaly rodiny přistěhovalců. Kurz se tak rozhodla dočasně zrušit.
Ve středu pak centrum zapálila skupinka maskovaných mladíků. V době žhářského útoku se v něm nikdo nenacházel a hasičům se oheň podařilo brzy uhasit.
„Všichni jsme v šoku, je to hrozné. Násilí nic neřeší,“ uvedla pro BBC vyděšená plavkyně.
Útoky nejčastěji směřují na policisty
Poslední tři dny byli policisté v Ballymeně vystaveni trvalým útokům, při nichž demonstranti jejich směrem házeli benzinové bomby, těžké zdivo, cihly i zábavní pyrotechniku.
I rodina mladé dívky si podle Boutchera přeje, aby násilí ustalo. „To, co se stalo během posledních tří nocí, jí ještě více traumatizovalo,“ řekl vedoucí policistů.
„Nevycházejte dnes večer do ulic. Pokud tak učiníte, najdeme vás a vypořádáme se s vámi,“ varoval demonstranty s tím, že ve čtvrtek u soudu v Ballymeně stanuli tři mladí lidé, na které byla uvalena vazba za výtržnosti.
Podle statistik je v Severním Irsku nejvíc migrantů z Irska, Polska a Rumunska. Celkově cizinci tvoří jen zhruba 3,5 % populace, což je pětkrát méně než v Anglii, Walesu nebo Skotsku.
X X X
Část poškozeného drážďanského mostu přes Labe se kontrolovaně zřítila. Kompletně zmizí do konce roku
V Drážďanech ve čtvrtek začala další fáze demolice mostu přes Labe, jehož část se loni v září zřítila. Po odstranění zbytků části C, po které jezdily tramvaje, se nyní stroje zabořily do části A, která sloužila automobilové dopravě. Bagry narušily její statiku natolik, že se po několika hodinách od začátku prací kontrolovaně zřítila.
Loni 11. září se v Drážďanech zřítila část mostu Carolabrücke, jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen saské metropole. Most se skládal ze tří částí označených A, B a C. Po částech A a B jezdily automobily, na části C byly tramvajové koleje a chodník. Zřítil se asi stometrový úsek části C na straně Starého města, nikomu se tehdy nic nestalo. Poslední tramvaj přejela po mostě několik minut před neštěstím.
Trosky části C byly už v květnu odstraněny. Drážďanská radnice původně doufala, že by se mohly části A a B zachovat, pak ale na základě statického posudku rozhodla i o jejich demolici.
Po týdnu přípravných prací se ve čtvrtek dva demoliční stroje zakously do části mostu | Foto: Sylvio Dittrich | Zdroj: ČTK / imago stock&people
Po týdnu přípravných prací se ve čtvrtek dva demoliční stroje zakously do části mostu A. Už po několika hodinách se mostní konstrukce kontrolovaně zřítila. Pod mostem byl kvůli tomu připravený násep z 13 000 tun suti, který padající trosky zachytil. Po části A bude následovat demolice části B.
Kompletně by měl most z přelomu 60. a 70 let zmizet do konce roku. Na konci května drážďanská radnice uvedla, že náhrada za zřícený most se začne stavět v roce 2027. Stavební práce by pak měly trvat dva a půl roku. Podle některých odhadů by ale nový most mohl být hotový nejdříve v roce 2035. Náklady na jeho stavbu se odhadují na 155 milionů eur (3,8 miliardy Kč).
Kvůli demolici je od minulého týdne přinejmenším do začátku září opět uzavřeno Labe v okolí mostu pro veškerou lodní dopravu. Zastavení plavby se znovu dotklo i českých lodních dopravců. Po zářijovém zřícení mostu lodě nemohly Drážďany proplouvat téměř pět měsíců. Některé lodě na Labi v severních Čechách doslova uvázly, jiné byly uvězněny v zahraničí a nemohly se vrátit do svých domovských přístavů. Znamenalo to velké finanční ztráty.
První plavidlo, které pod mostem po částečném obnovení na počátku února proplulo, byla česká nákladní loď společnosti Evropská vodní doprava (EVD), která vezla velký naftový generátor do Antverp v Belgii.
V druhé polovině února dopravu načas zastavily nepříznivé hodnoty na hlásičích pohybu jednoho z pilířů. Drážďanský primátor Dirk Hilbert v minulosti řekl, že rychlá demolice mostu je nutná i kvůli dodržení smlouvy s Českem o volnému přístupu k moři, který trosky blokují.
X X X
Ochranka republikánské ministryně povalila a spoutala demokratického senátora
Nevšední incident se odehrál na tiskové konferenci americké ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové. Její ochranka odvedla, povalila na zem a spoutala demokratického senátora za Kalifornii Alexe Padillu, jenž patří ke kritikům prezidenta Trumpa. Senátor byl zadržen jen krátce a Noemová se s ním podle tvrzení jejího úřadu už setkala. Demokratičtí politici zákrok kritizují.
Na záběrech na sociálních sítích je vidět, jak se Padilla přetlačuje s ochrankou, které říká, že má pro Noemovou otázky. Ta mluvila i o protestech v Kalifornii, kvůli nimž k nelibosti demokratických politiků v tomto americkém státě vyslala federální republikána Donalda Trumpa do Los Angeles vojáky i členy Národní gardy.
Po vyvedení ze sálu donutila trojice policistů dvaapadesátiletého senátora, aby si lehl na zem a nasadila mu pouta.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti postup ochranky obhajuje. Padilla podle něj chtěl narušit tiskovou konferenci a ochranka ho považovala za útočníka.
Padilla, syn mexických imigrantů, patří k tvrdým kritikům Trumpa a jeho snah o masové deportace přistěhovalců. V nedávném příspěvku na X podle agentury AP napsal, že razie imigračních úřadů v Los Angeles se nezaměřují na zločince, ale terorizují komunity, rozdělují rodiny a vystavují Američany nebezpečí.
Právě kvůli raziím v nejlidnatějším kalifornském městě protesty propukly. Další lidé se do nich ale zapojili až poté, co byla z Trumpova rozhodnutí nasazena Národní garda.
Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom v úterý prohlásil, že Trump přes druhé největší americké město natáhl vojenskou síť a že demokracie je v USA pod útokem. Trump do Los Angeles proti vůli guvernéra povolal na 4000 příslušníků Národní gardy a 700 příslušníků námořní pěchoty.
Také Newsom ve svém projevu obvinil Trumpovu administrativu, že překročila rámec toho, co původně popisovala jako snahu zaměřit se na násilné zločince. Při raziích a deportacích se podle Newsoma imigrační agenti „zaměřují na těžce pracující rodiny přistěhovalců“ a zatýkají lidi bez soudního příkazu jen na základě barvy pleti nebo neurčitého podezření.
X X X
ŠLACHTOVA PŘÍSAHA KANDIDUJE DO PARLAMENTU
Jednal se všemi, nedopadlo to s nikým. Šlachta bude muset vést do Sněmovny Přísahu samotnou
V minulých sněmovních volbách skončila Přísaha jako první pod čarou, se ziskem 4,7 procenta na poslanecké mandáty nedosáhla, získala ale alespoň dostatečný finanční polštář pro další fungování. O čtyři roky později je v daleko horší situaci. Kvůli nedostatečné podpoře se pokusila o spojenectví se všemi od Motoristů po Stačilo!, nakonec ale zůstala na ocet. „Na 80 procent jdeme samostatně,“ říká nyní předseda Přísahy Róbert Šlachta.
Před rokem v koalici s Motoristy sobě zaznamenala Přísaha fenomenální úspěch (přes 10 procent hlasů a dva europoslanecké mandáty), v následujících zářijových krajských volbách ale rychle i velký průšvih (nula zastupitelských mandátů).
Zklamaný Róbert Šlachta na to reagoval slovy: „Volby ukázaly, že voliči chtějí spojování stran. Musíme tomu vyjít vstříc. Varianta jít samostatně zůstává jako poslední.“
Bývalí spojenci Róbert Šlachta s předsedou Motoristů sobě Petrem Macinkou | Foto: Petr Topič | Zdroj: MAFRA / Profimedia
A jak řekl, tak se i pokusil udělat. Jenže to nedopadlo. „Přísaha je středová, takže se dokážeme bavit s každým, ať už to je SPD, Stačilo!, nebo SOCDEM. Jsme žádaná nevěsta,“ tvrdil sebevědomě ještě zkraje roku.
Jenže od té doby Přísaze postupně krachlo jednání jak s pravicovými Motoristy sobě, tak s komunistickým hnutím Stačilo!, s národoveckým spojenectvím kolem SPD a naposledy i se Sociální demokracií. Ohledně možné spolupráce s ANO pak Šlachta řekl, že ani nikdy na stole reálně nebyla.
Když zbyla už jen varianta jít do voleb se Sociální demokracií, začal v posledních týdnech Šlachta také šermovat s procenty, nakolik je pravděpodobné, že se na společném postupu pro volby dohodnou. Pro iDnes 20. května řekl, že to vidí na 50 na 50. Pro Deník N pak 30. května zmínil, že to vidí 60 pro spolupráci ku 40, že to nevyjde.
Nyní pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Šlachta říká, že jdou na 80 procent samostatně a jen 20 procent dává šanci, že se ještě s někým domluví.
„Zrovna to finišujeme, dáváme to dohromady s jedničkami z krajů. Bude to fantastický, uvidíte. Těšíme se na voliče,“ říká s tím, že vše oznámí do pár dnů.
Jenže termín, do kdy chce mít Přísaha jasno, v jaké konstelaci se zúčastní sněmovních voleb, Šlachta posouvá už několik měsíců. Nejprve si dal deadline na přelom února a března, poté na konec dubna nebo konec května.
Nyní už je ale téměř jisto, že se voleb Přísaha zúčastní sama. „Když budeme kandidovat sami, tak bych kandidátku samozřejmě musel vést já, byl bych celostátní lídr,“ potvrzuje Šlachta, který je od podzimu senátorem za Břeclavsko. Kdyby se dostal do Sněmovny, mandát senátora platný až do roku 2030 by mu tím zanikl.
Podpora se vytratila
Přísaha se samostatně nad pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny ve volebních modelech jednotlivých agentur dostala jen v souvislosti s kampaní a výsledkem loňských eurovoleb. Když ale vyšlo najevo, že Filip Turek je spíše Motorista, než že by měl cokoliv společného s Přísahou, jejich preference oslabily až na nynější dno.
V posledním modelu NMS Market Research je Přísaha na pouhých 1,3 procenta, u STEM či Ipsosu se pohybuje kolem dvou procent a u agentur Median a Kantar CZ se už několik měsíců neobjevuje samostatně a je jen v kolonce „ostatní strany“.
Politolog Aleš Michal upozorňuje, že v době, kdy se řeší kauzy kolem vládních politiků, je pro neparlamentní strany obecně ještě těžší se prosadit.
„Nemají prostor se prezentovat a bavit se o svých programových bodech – Přísaha například o bezpečnosti. Potřebovala by zázrak, aby se jí povedlo dostatečně vyrůst, stabilně je totiž pod pěti procenty podpory,“ popisuje odborník z Institutu politologických studií FSV UK.
Pivo a rozpuštění ODS
Aniž by měl ještě domluveno, jak půjde do voleb, Šlachta rozjel kampaň s pojízdným výčepem. Začal hlavně na jihomoravských náměstích, postupně ale přidává i Vysočinu či střední Čechy.
„Zvu vás na pivo. A nejenže ho zaplatím, ale také i načepuju,“ slibuje.
A co Přísaha nabízí? Nejvíce se nyní profiluje na kritice ODS v souvislosti s bitcoinovou kauzou.
Šlachta dokonce vyzývá k jejímu rozpuštění jako „zločinecké organizace“, petice pro tento účel je dokonce nyní první záložkou na stranickém webu Přísahy.
Osobnosti a odchody
Mezi Šlachtovy nejbližší druhy v Přísaze nyní patří dva místopředsedové: bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (ex ANO) a europoslankyně Nikola Bartůšek. Z dalších výraznějších tváří je to ještě bývalý primátor Olomouce Antonín Staněk.
Volební billboard hnutí Přísaha do krajských voleb, 27. srpna 2024, Drnovice | Foto: Petr Švancara | Zdroj: ČTK
Kolem Přísahy se dříve jako odborník motal i někdejší exministr financí z ODS Vlastimil Tlustý, loni také Šlachta oznámil Václava Ševčíka známého jakožto frontmana pěveckého dua Eva a Vašek. Zaměřit by se v kampani měl na krajany ze zahraničí.
Jinak ale Přísaha počítá i citelné ztráty, v prosinci na funkci místopředsedkyně i na své členství v Přísaze rezignovala Karolína Kubisková a od dubna se jakožto expertka na sociální politiku začala objevovat na vizuálech konkurenčního hnutí Stačilo!
X X X
NEČAS DOPLATIL NA NAGYOVOU, UTEKLA?
POLITICI POZOR NA SEKRETÁŘKY, NEJISTÝ VZTAH
Tajný vztah, který otřásl Českem. Láska Nečase s „Carevnou“ přežila pád, teď vyprchala
Tenhle milenecký a později manželský vztah otřásl českou politikou, inspiroval se jím i úspěšný seriál. Láska mezi Petrem Nečasem a Janou Nečasovou, původně Nagyovou, ale po dvaceti letech vyprchala. Poté, co pár přetrpěl dlouhá soudní martyria, Nečasová oznámila, že se rozvádí.
V roce 2004 bylo Petru Nečasovi čtyřicet a už 12 let byl poslancem za ODS, v níž se vypracoval už na místopředsedu. Boj o předsednický post v roce 2002 prohrál s Mirkem Topolánkem o pouhé dva hlasy.
Zároveň byl politikem, který si udržoval image slušňáka. Byl už 18 let ženatý s manželkou Radkou, v Rožnově pod Radhoštěm spolu vychovávali čtyři děti.
Osudové setkání Petra Nečase s Janou Nagyovou
Jenže v daném roce přišel zásadní zlom – rodina se za vystudovaným fyzikem přesunula kvůli jeho politické kariéře do Prahy. A Petr Nečas si v hlavním městě našel nový milostný poměr. S Janou Nagyovou postupně spojil svůj soukromý i pracovní život.
„Jiskra přeskočila v dubnu 2004 a devět měsíců jsme se namlouvali,“ popsala začátky vztahu Jana Nečasová v roce 2023 v exkluzivním dokumentu CNN Prima NEWS Případ Nagyová.
„My jsme spolu chodili, měli jsme pět let pronajatý byt. Byl to opravdu silný vztah. Takže to nebylo o tom, že jsem náhodou potkala pana ministra nebo premiéra,“ bránila se v rozhovoru s investigativním novinářem Josefem Klímou, že by byla nějaká zlatokopka.
Cesta Nagyové z kantýny do politického zákulisí
Jana Nagyová se od údajné práce v kantýně vypracovala na krajskou asistentku ODS a pravou ruku karlovarského senátora za ODS Vladimíra Kulhánka. A politické zákulisí ji doslova strhlo.
„Upnula se na to, evidentně ji bavilo být středobodem důležitého dění,“ popisoval senátor pro Respekt. Jako jeho pravá ruka postupně pronikala i do celostátní politiky a seznámila se i s Petrem Nečasem.
Po osmi letech se senátorem Kulhánkem se v roce 2005 přesunula do Prahy do centrály ODS, kde mohla pracovat přímo s místopředsedou strany Nečasem. Teď už víme, že mezi nimi bylo i něco víc.
Ten si pak loajální a mimořádně pracovitou ženu vzal i na ministerstvo práce a sociálních věcí, kam ho v roce 2006 jmenoval premiér Mirek Topolánek.
Rostoucí moc schopné ženy
„Měla bystrý úsudek, byla velmi pracovitá, výborná organizátorka,“ vysvětloval Nečas pro Respekt svou volbu v roce 2012, kdy se začaly objevovat první zprávy o jeho tajném vztahu. To už byl téměř dva roky premiérem. A v nejvyšší exekutivní funkci svou partnerku hned povýšil na šéfku kabinetu.
Nagyová si svou moc měla víc než užívat, bez jejího vědomí se k premiérovi nikdo nemohl dostat.
Jen kabelky? Šlachta kvůli průtahům Nagygate vystartoval proti „novinářským zmetkům“ i justici
V kruzích kontroverzních podnikatelů a lobbistů často označovaných jako „kmotři“ české politiky se už několik let měla formovat zájmová skupina, která chtěla obsadit klíčová místa na ministerstvu vnitra, v justici či ve státní správě.
A nitky od lidí jako Roman Janoušek či Ivo Rittig se podle tehdejšího vyšetřovatele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který promluvil pro Klímův dokument, sbíhaly právě u Nagyové, jejíž kancelář sousedila s Nečasovou.
„Vše se scházelo v Hrzánu, Strakově akademii a Kramářově vile, byl to jeden velký byznys s vlivem a mocí,“ popisoval Sochr. Nagyové se mělo podle některých lidí na úřadu vlády říkat Carevna.
Vyšetřovatelé pracovali i s odposlechy a byli přesvědčeni, že mají dost důkazů, že vše probíhá v organizované skupině.
Nagyová a další rázem skončili ve vazbě
Třináctého června 2013 pak udeřili. Rozsáhlá razie na Úřadu vlády, ministerstvu obrany a řadě dalších míst otřásla celou zemí. Nagyová skončila ve vazbě stejně jako vlivní podnikatelé či politici ODS.
Při domovní prohlídce u ní se našly kabelky a luxusní dárky za miliony korun. „Všechno jsem dělala s plným vědomím toho, že dělám svoji práci, pracuji s člověkem, kterého jsem neskutečně milovala, byť to byl utajený vztah, o to to bylo náročnější. Ale zakládala jsem si na tom, že umím oddělit osobní a pracovní vztah,“ tvrdila v Klímově dokumentu premiérova partnerka.
Příprava zásahu na Úřadu vlády? To musel být drogový večírek, kritizuje advokát Sokol
Součástí obří kauzy bylo i obvinění Nagyové ze zneužití Vojenského zpravodajství, kdy nechala sledovat Nečasovu manželku Radku, aby zvýšila tlak na rozvod.
Problémy v manželství premiér Nečas poprvé připustil na začátku roku 2013, jen dva dny před policejním zásahem oznámil, že žádá o rozvod. Ten se pak naplnil v srpnu a hned v září se Nečas s Nagyovou oženil.
Křivé svědectví a odpuštěná podmínka od Zemana
Pár pak procházel zdlouhavými soudními procesy, které skončily až po deseti letech. Nečas ve prospěch své nové manželky dvakrát křivě svědčil, za což byl potrestán podmínkou, soud ho shledal vinným i z podplácení.
Nečasová se podle soudu dopustila zneužití Vojenského zpravodajství, za což dostala tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích veřejné správy. Prezident Miloš Zeman jí tehdy udělil milost a prominul zbytek zkušební doby.
Rozvod ambiciózní ženy a muže, který nezvládá ženské zbraně
Soudní tahanice se ale podle Nečasové nenapravitelně podepsaly na vztahu a pár se rozvádí. „Jako manželé jsme se po čase vzájemně odcizili a v poslední době jsme ani netrávili téměř žádný čas společně. Náš blízký osobní a po všech stránkách naplněný vztah tak po 21 letech končí,“ sdělila jednu dobu možná nejmocnější žena Česka Nečasová den před 12. výročím razie na Úřadu vlády agentuře ČTK.
„Mezi nimi se střetly zajímavé povahy. Žena, která je nesmírně schopná a ambiciózní, a muž, který umí vystupovat v politickém světě mužů, ale neumí zacházet s ženskými zbraněmi, které jsou vůči němu používány,“ popsal svůj pohled na vztah, který doslova zatřásl Českem, už zmíněný autor dokumentu o vzestupu a pádu Jany Nagyové Josef Klíma.
Dlouho tajená láska a rostoucí moc ženy v politickém zákulisí se stala námětem také pro strhující seriál podle Klímova scénáře Sedm schodů k moci, v němž excelují Eva Podzimková a Jiří Vyorálek.