Plán Donalda Trumpa vyřešit válku na Ukrajině do 24 hodin od inaugurace se mění – novou metou je sto dní. Americká CNN odkryla možné podmínky mírového plánu. Navzdory vysilující válce se ale nezdá, že by Ukrajina nebo Rusko chtěly na návrh přistoupit. Ruské armádě se za cenu vysokých ztrát daří na Ukrajině neustále postupovat. Kyjevu se v omezené míře „daří“ jen v ruské Kurské oblasti, na vlastním území ale denně přichází o další kilometry.
Americká CNN ale upozornila, že navzdory této situaci nedala žádná ze stran najevo, že by byla ochotna sednout k jednacímu stolu. Ukrajina nadále trvá na osvobození všech svých okupovaných území a Rusko nadále trvá na poražení Ukrajiny.
Do patové partie bude chtít od 20. ledna promlouvat americký prezident Donald Trump. Ten původně tvrdil, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Optimistický horizont už se ale poněkud prodloužil.
Všechny Rusy z Ukrajiny nevyženeme. Svět by si měl uvědomit realitu, řekl poradce Trumpa
Mužem, který má za Trumpa konflikt vyřešit, je Keith Kellogg, generálporučík ve výslužbě a republikánův zmocněnec pro Ukrajinu. Kellogg v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že nová administrativa přinese řešení nejpozději do 100 dní. Údajně ale ještě dříve.
Experti oslovení CNN však upozornili, že Rusko nejspíše nebude chtít na tento horizont přistoupit a Ukrajina zase dala najevo, že se jí podmínky možného míru nelíbí.
„Náš postoj je jasný: všichni na Ukrajině chtějí ukončit válku za podmínek, které budou pro Ukrajinu spravedlivé,“ hlásí mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychij.
Co chce Trump navrhnout?
Ačkoli se na plně odhalený americký mírový plán teprve čeká, již nyní jsou k dispozici odkryté části pravděpodobného návrhu. Objevila se například zmínka o tom, že by se Ukrajina výměnou za bezpečnostní garance měla nejméně na 20 let vzdát ambicí na členství v NATO.
Dále je ve hře povolání evropských mírových jednotek, které by měly dohlížet na frontový klid.
Kreml ale bude chtít podle expertů získat ještě víc. „Od Kyjeva se očekává, že přijme rozsáhlá omezení týkající se velikosti jeho ozbrojených sil a druhů zbraňových systémů, které smí vlastnit,“ míní Serhij Kuzan z Atlantické rady.
Hlavní šarvátka se pak samozřejmě rozhoří o území. Rusko nejenže chce získat všechna okupovaná území Ukrajiny, ale i další oblasti, které si nárokuje a které symbolicky anektovalo.
„To by znamenalo předání velkého množství neobsazeného ukrajinského území včetně města Záporoží s přibližně třičtvrtě milionem obyvatel,“ poznamenal Kuzan. Něco takového Kyjev jasně odmítá.
Hledání kompromisu a míru ve válce na Ukrajině je tak teprve na začátku.
X X X
Zeman: Autoritář Trump přinese na Ukrajinu vydírací mír. Konflikt zlomí Putinovi vaz?
Donald Trump v čele americké administrativy přinese oživení v sále, řekl k vývoji války na Ukrajině exprezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Pokud podle něj republikán, jehož označil za „autoritáře“, přinese mír, bude založený na „vydírání obou stran“. O šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi řekl, že byl dříve reformátor, ale „z pocitu všemocnosti se rozhodl pro agresi na Ukrajině“. Dříve nebo později vyvolá konflikt podle Zemana otřesy, které mohou Putina „smést“.
Cestu slovenského premiéra Roberta Fica do Kremlu za Putinem vnímá exprezident jako správnou. „Lidé spolu mají mluvit. Na oslavě mých 80. narozenin jsem blahopřál také maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že podnikl cestu kolem světa – nejdříve za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, potom do Moskvy za Putinem, poté Peking a čínský prezident Si Ťin-pching a nakonec skončil na Floridě u Trumpa,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Ohledně konfliktu na Ukrajině, který se v únoru potáhne již tři roky, sdělil, že Trump přinese ohledně jednání „oživení v sále“. „Jestli to bude mír, to nevím. Ale pokud ano, pak se bude jednat o mír, který bude založen – a to neříkám ve zlém – na vydírání obou stran,“ míní bývalá hlava státu.
„V praxi to znamená: ‚Rusové, když nebudete jednat, dodáme Ukrajině nové a nové zbraně. A Ukrajinci, pokud odmítnete jednání, odepřeme vám jakoukoliv finanční pomoc.‘ Tímto vydíráním může dostat aktéry k jednacímu stolu,“ myslí si Zeman.
Tento styl si Trump podle něj ponechal z dob svého působení v byznysu. „Přenesený do politiky se jeví jako víceméně úspěšný,“ zhodnotil a zmínil i dopady na politickou mapu světa: „Na příkladu ohledně USA a zvolení Trumpa, který je svým způsobem autoritář, můžeme říct, že liberální demokracie odchází.“
I když Zeman v minulosti věřil, že se Západ může s Putinem dohodnout, po zahájení ruské invaze názor změnil. „Jestliže politik získá absolutní moc, kterou nekontroluje žádná vnější síla – což je případ Putina –, dostane se do pokušení, které je možné nazvat ztrátou odborné kompetence, chcete-li ztrátou sebereflexe,“ poznamenal.
Šéf Kremlu byl podle něj nejprve „reformátor“: „V politických začátcích se hlásil k Západu, dokonce byl ochoten vstoupit do NATO. A možná, že byla chyba, že byl odmítnut,“ prohlásil Zeman. „Z pocitu všemocnosti dospěl k názoru, že si může dovolit další krok, což byla agrese na Ukrajině,“ uvedl také.
Tento krok označil exprezident za Putinovu strategickou chybu. „Dříve jsem řekl, že ta mu zlomí vaz. Zatím je jeho vaz v pořádku, ale myslím si, že dříve nebo později konflikt vyvolá otřesy, které mohou Putina smést,“ podotkl Zeman s tím, že se ale jedná o „prognózu opřenou o řadu zamlčených předpokladů“.
Trump si Tchaj-wan ohlídá, tvrdí Zeman
Podobného agresivního výpadu v případě Číny se prý neobává. „Čínského prezidenta považuji za silnou a výraznou osobnost. Panuje tam však podobný problém jako mezi Ruskem a Ukrajinou – ten problém se jmenuje Tchaj-wan,“ zdůraznil v rozhovoru pro web.
„Tady asi bude Trump obezřetnější, protože zatímco vůči Ukrajině nemá žádné závazky, tak u Tchaj-wanu Spojené státy několikrát garantovaly jeho suverenitu. Nikoliv nezávislost, ale suverenitu, to jsou dva různé pojmy,“ připomněl Zeman.
Dodal, že pokud by se Čína rozhodla uzmout vojenskou silou ostrovní stát, vedlo by to k celosvětovému konfliktu.
X X X
Všechny Rusy z Ukrajiny nevyženeme. Svět by si měl uvědomit realitu, řekl poradce Trumpa
Donald Trump se připravuje na splnění jednoho ze svých slibů. V minulosti tvrdil, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Nyní jeho poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz prozradil, že se chystá jednání mezi nastupujícím americkým prezidentem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Každý ví, že tahle válka musí skončit diplomaticky, prohlásil Waltz.
Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz ve vysílání televize ABC News přiznal, že momentálně probíhají přípravy na setkání nastupujícího amerického prezidenta s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Podle amerického kongresmana Trump chce vést jednání o ukončení konfliktu, ale zároveň potřebuje navázat kontakty s oběma stranami. „Zatím nemáme stanovený přesný formát, ale pracujeme na tom. V nejbližších dnech nebo týdnech bych očekával alespoň telefonát,“ řekl Waltz ke schůzce s Putinem.
Ve vysílání uvedl, že by si přál vidět mír co nejdříve a připustil, že i Ukrajina je připravena jednat o příměří. Waltz přirovnal současnou situaci na frontě k bojům z první světové války. „Konflikt je nyní ve fázi mlýnku na maso,“ pronesl Trumpův poradce.
Pro mírová jednání je podle něj důležité, aby se stabilizovala situace na bojišti. „Všichni ví, že to musí nějak diplomaticky skončit,“ pronesl Waltz. „Nemyslím si, že je realistické říct, že vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinské půdy, včetně Krymu,“ dodal.
Podle něj si tuto realitu přiznal i sám Donald Trump a pomohlo by, kdyby si to uvědomil také celý svět. Waltz dále upozornil, že je potřeba se posunout dál. Válku dále neudržovat a neeskalovat tak, aby přerostla v globální konflikt.
Trumpův poradce pochválil Ukrajinu za statečný boj, ale zmínil, že napadená země žádá pomoc celého světa a sama musí reagovat na nedostatek vojáků. Připomněl, že východoevropská země povolává do armády od 26 let věku, nikoli už od 18. Snížení věku, k němuž Ukrajinu vyzývala i končící administrativa prezidenta Joea Bidena, by podle něj přineslo statisíce nových vojáků.
„Už jsme viděli Severní Koreu. Zaznamenali jsme projevy nespokojenosti z Jižní Koreje. Tohle by se mohlo rozšířit a my to musíme zastavit,“ uzavřel Waltz.
Ukončit válku do půl roku není reálné. Rusko čeká, až Trump přijde s prosíkem, řekl Just
O chystané schůzce s Putinem mluvil na tiskové konferenci tento týden i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.
Nastupující americký prezident také vyjádřil naději, že příměří na Ukrajině se podaří uzavřít do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce 20. ledna. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po svém návratu do Bílého domu.
X X X
UKRAJINA SKONČÍ UŽ LETOS?
„Ukrajina přestane existovat už letos.“ Kreml předpovídá i zánik Moldavska
Bývalý šéf ruské tajné služby FSB a jeden z nejbližších poradců diktátora Vladimira Putina Nikolaj Patrušev předpověděl konec existence Ukrajiny jako státu už v tomto roce. Podle něj by o konci války mělo Rusko jednat jen se Spojenými státy, kteří jsou pro největší stát světa údajně jedinými rovnocennými partnery.
„Chci zdůraznit, že ukrajinský lid nám zůstává blízký, jsou to naši slovanští bratři svázaní staletými svazky s Ruskem. Nesejde na tom, že kyjevští nacisté posedlí ukrajinským nacionalismem tvrdí opak,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Komsomolská pravda.
Patrušev v návaznosti na to uvedl, že Ukrajinci si pod vlivem údajné nacistické ideologie ničí svá vlastní města. „Charkov, Oděsa, Mykolajiv, Dnipro, tato města jsou obětmi ukrajinských nacistů, proto Ukrajina v roce 2025 přestane existovat úplně,“ předpověděl člen kremelské elity.
Podle Putinova pobočníka je i jasné, že nastávající americký prezident Donald Trump nemá o Ukrajinu přílišný zájem, poněvadž se soustředí zejména na obchodní válku s Čínou.
„Neshody Washingtonu s Pekingem se budou zhoršovat. Pro nás stále zůstává Čína nejdůležitějším partnerem,“ dodal Patrušev, který se sám označuje za geopolitika.
Podle něj se o válce na Ukrajině dá jednat jen se Spojenými státy. O zemích Evropské unie mimo jiné řekl, že je Rusko nikdy nebude brát vážně.
„Jednání ohledně Ukrajiny by měla být vedena mezi Ruskem a USA bez účasti dalších západních zemí,“ sdělil Patrušev, který je jedním z Putinových nejbližších už takřka od začátku jeho kariéry.
Patrušev, stejně jako Putin, prošel sovětskou tajnou službou KGB a do roku 2008 dokonce řídil i nastupující rozvědku FSB.
S Patruševovými výroky se ztotožňuje i Putinův často citovaný mluvčí Dmitrij Peskov. Ten mimo jiné uvedl, že Trumpovy územní nároky na Grónsko Moskva bedlivě sleduje, ale přesto je považuje za interní spor mezi Dánskem a Spojenými státy.
„Jde o bilaterální vztahy mezi USA a Dánskem, ale Moskva vývoj situace sleduje,“ řekl Peskov.
Medveděv čeká konec Ukrajiny v roce 2034
Mezi ruskými pohlaváry je zjevně populární předhazovat různé termíny zániku Ukrajiny. To ale neznamená, že se ve svých predikcích shodují. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, znám svými přehnanými úsudky, v létě prohlásil, že Ukrajina skončí v roce 2034, protože se Severoatlantická aliance do té doby transformuje na proruskou frakci.
„Je docela možné, že notoricky známá země 404 nebude existovat,“ řekl Medveděv. Označení 404 má odkazovat na počítačový kód chyby, který má naznačovat, že Ukrajina není skutečný stát. Medveděv toto označení používá často.
Podle dlouhodobého šetření Institutu pro studium války (ISW) se za výroky vrcholných prokremelských politiků skrývá snaha vytvořit iluzi, že Rusko je přes veškerou radikalizaci schopno zlepšit vztahy se Západem. Uvnitř země, které neomezeně vládne Vladimir Putin, ale panuje úplně jiná situace a podobné propagandistické výroky se ruským prostorem nesou čím dál více.
Patrušev předpovídá i zánik Moldavska
„Pokud mluvíme o mezinárodním aspektu, pak je třeba zastavit diskriminaci ruského obyvatelstva v řadě zemí a samozřejmě v pobaltských státech a Moldavsku. Orgány těchto států se neuváženým jednáním i nadále propadají do hluboké krize,“ podotkl Patrušev.
„Zvlášť příznačná je energetická krize, za kterou stoprocentně nesou vinu moldavské úřady, které poslušně plní rozkazy z Bruselu, aby snížily závislost na plynu na Rusku,“ dodal.
„Nevylučuji, že agresivní protiruská politika Kišiněva povede k tomu, že se Moldavsko buď stane součástí jiného státu, nebo přestane existovat úplně,“ řekl také Patrušev.
X X X
Bez charakteru i kvalifikace, vyslechl si v Senátu kandidát do čela Pentagonu
Kandidát na ministra obrany USA Pete Hegseth v úterý čelil v Senátu palbě kritiky, včetně obvinění, že nemá charakter a sebeovládání nutné pro vedení americké armády. Čtyřiačtyřicetiletého bývalého vojáka a televizního moderátora do jedné z nejdůležitějších funkcí v americké vládě navrhl nastupující prezident Donald Trump.
Hegseth je podle médií jednou z nejkontroverznějších osobností, jaká kdy byla na tento post nominovaná.
„Pane Hegsethe, nevěřím, že jste kvalifikován, abyste vyhověl ohromným nárokům této práce,“ řekl senátor za Demokratickou stranu Jack Reed.
Připomněl i řadu obvinění, kterým Hegseth čelil. Patří mezi ně obvinění z problémů s alkoholem, obvinění ze sexuálního napadení nebo špatného finančního hospodaření v organizacích pro válečné veterány.
Politici za Demokratickou stranu mu v úterý vyčítali i konkrétní výroky o armádě. Hegseth se tvrdě stavěl například proti tomu, aby ženy sloužily v bojových rolích, a také se tázal, jestli šéf sboru náčelníků štábů Charles Brown nemá funkci hlavně proto, že je černoch.
„V naší armádě slouží stovky a stovky žen, příslušnic pěchoty. Ale vy je ponižujete,“ prohlásila demokratická senátorka Kirsten Gillibrandová.
Naopak republikáni se za nominanta postavili. Senátor Roger Wicker uvedl, že je nominace sice nezvyklá a že Hegseth sám připustil, že v minulosti chyboval, ale pak ho jasně podpořil.
Hegseth ve svém prohlášení slíbil, že do americké armády vrátí „kulturu válečníků“ a přinese změny. Později poznamenal, že s ním přijde zodpovědnost. Už v minulosti se jasně stavěl proti inkluzivní politice v rámci armády.
Agentura Reuters poznamenala, že politiky, které navrhne prezident, Senát jen výjimečně neschválí. Naposledy se to stalo v roce 1989. Malá republikánská většina ale znamená, že Hegseth nesmí přijít o hlas více než tří republikánů, pokud se všichni demokraté postaví proti němu.
X X X
Scholz odmítá zvýšení výdajů na obranu
Německý kancléř Olaf Scholz odmítá požadavky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO zvýšily výdaje na obranu alespoň na 5 procent . HDP .
Kancléř se o této otázce zmínil během svého pondělního projevu ve městě Bielefeld. „Pět procent by znamenalo více než 200 miliard eur ročně. Rozpočet Německa je necelých 500 miliard eur,“ řekl Olaf Scholz.
„Bylo by to možné pouze s drastickým zvýšením daní nebo drastickými škrty v mnoha oblastech, které jsou pro nás důležité,“ řekl. Zdůraznil, že nebude akceptovat škrty v důchodech, samosprávách a dopravní infrastruktuře.
Německo dosáhlo současného cíle NATO ve výši 2 procenta HDP teprve loni – poprvé od konce studené války. Scholz v pondělí prohlásil, že zachován bude současný cíl. „Každý, kdo říká, že to není správná cesta, by měl také říct, kde na to vzít peníze,“ řekl německý kancléř.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Evropském parlamentu mluvil o zvýšení výdajů na obranu nad 2 procenta HDP. V rámci diskuse s poslanci řekl: „… pokud nebudeme utrácet více, jsme v bezpečí nyní, ale ne za 4–5 let. Pokud to neuděláte, jděte na lekce ruštiny nebo jeďte na Nový Zéland“, server vasevec.cz
X X X
Orbán v Bruselu jednal o spolupráci s Morawieckým i Meloniovou. Setkal se taky s Ruttem
Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí v Bruselu jednal s italskou předsedkyní vlády Giorgiou Meloniovou a bývalým polským premiérem Mateuszem Morawieckým o spolupráci pravice. Setkal se také s nizozemským premiérem Markem Ruttem. Podle maďarské státní tiskové agentury MTI o tom informoval Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Výsledek těchto jednání agentura nezmiňuje.
Maďarský premiér již před nedávnými volbami do Evropského parlamentu vyjadřoval zájem o vstup své strany do ECR, která je v EP momentálně čtvrtou nejsilnější silou
Agentura DPA setkání s Meloniovou a Morawieckým spojuje s otázkou, ke které frakci v Evropském parlamentu se přičlení Orbánova národně konzervativní strana Fidesz, která v roce 2021 vystoupila z Evropské lidové strany (EPP). Meloniové strana Bratři Itálie a Morawieckého Právo a spravedlnost (PiS) jsou podobně jako česká Občasná demokratická strana (ODS) součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Orbán s Meloniovou hovořil o „politických otázkách týkajících se evropské pravice“, výsledcích evropských voleb a maďarském předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července, uvedl Havasi. Tématem rozhovoru s Morawieckým bylo možné sjednocení evropské pravice.
Maďarský premiér již před nedávnými volbami do Evropského parlamentu vyjadřoval zájem o vstup své strany do ECR, která je v EP momentálně čtvrtou nejsilnější silou.
Český premiér Petr Fiala minulý týden uvedl, že ODS spoluzakládala frakci ECR jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by jeho strana zvažovala, co udělat. Problematický je pro ODS i některé další strany ve frakci také Orbánův vstřícný postoj vůči Rusku.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské Unie v pondělí na neformálním summitu v Bruselu řeší především otázku nového obsazení nejvyšších postů v Evropské unii po volbách do EP.
Schůzka s Ruttem
Orbán se v pondělí podle MTI v Bruselu sešel také s dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, o kterém se uvažuje jako o příštím generálním tajemníkovi NATO. Orbán vyjádřil vůči Ruttemu výhrady a požadoval, aby se nizozemský předseda vlády omluvil za svá údajně ponižující vyjádření na adresu Maďarska.
Nizozemsko v posledních letech patří mezi země Evropské unie, které vládu maďarského premiéra Orbána nejhlasitěji kritizují kvůli porušování principů právního státu nebo omezování demokratických hodnot.
X X X
Morawiecki vystřídal v čele frakce ECR Meloniovou. Je ochotný spolupracovat s lidovci i Patrioty pro Evropu
Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki v úterý v čele euroskeptické frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu vystřídal šéfku italské vlády Giorgii Meloniovou, která na post předsedkyně v prosinci rezignovala. Součástí ECR je také česká Občanská demokratická strana (ODS).
Podle polské agentury PAP dal Morawiecki najevo, že je ochotný spolupracovat s Evropskou lidovou stranou (EPP), nevětší frakcí v europarlamentu, a populistickou frakcí Patrioti pro Evropu. Do ní patří například české ANO nebo Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Můžeme nesouhlasit s EPP v mnoha věcech, ale pokud v záležitostech, které jsou pro nás důležité, bude možnost koalice s EPP a Patrioty pro Evropu, tak k tomu jsme připraveni,“ prohlásil Morawiecki.
Server euronews připomíná, že tyto tři frakce se už při některých hlasováních v Evropském parlamentu spojily. Pro jejich spolupráci se používá termín „venezuelská koalice“ poté, co pravicoví poslanci v říjnu schválili nezávazné usnesení, v němž za venezuelského prezidenta uznali kandidáta opozice Edmunda Gonzáleze Urrutiu.
Morawiecki v úterý na tiskové konferenci po svém zvolení řekl, že uskupení bude díky svým vazbám na americkou Republikánskou stranu klíčovým aktérem v transatlantických vztazích. V pondělí do Bílého domu nastoupí republikánský prezident Donald Trump.
Součástí lidovecké frakce (EPP) je Občanská koalice Donalda Tuska, současného šéfa polské vlády. Tuskova strana a Právo a spravedlnost, jehož členem je Morawiecki, jsou na polské politické straně úhlavními nepřáteli.
Morawiecki byl premiér ve vládě Práva a spravedlnosti v letech 2017 až 2023.
X X X
Bohaté osoby podle Meloniové nesmí ovlivňovat politiku. ‚To nedělá Musk, ale Soros,‘ uvedla
Problémem pro fungování demokracie není americký miliardář Elon Musk, ale investor a filantrop George Soros. Na čtvrtečním bilanční tiskové konferenci to podle agentury ANSA řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní Musk vyjadřuje jen své názory, zatímco Soros používá své bohatství pro ovlivňování politiky skrze financování politických stran.
Italská premiérka řekla, že Musk není jediným bohatým člověkem, který vyjadřuje své politické názory, a politička z krajně pravicové strany Bratři Itálie v tom nespatřuje problém. „Problémem je, když bohaté osoby používají své prostředky pro financování stran a politických představitelů, aby ovlivnily politická rozhodnutí. To Musk nedělá, dělá to Soros,“ uvedl Meloniová.
Není známo, že by Musk v Itálii financoval nějakou stranu. Miliardář však podle amerických médií poskytl nejméně 260 milionů dolarů (6,3 miliardy korun) kampani Donalda Trumpa před listopadovými prezidentskými volbami.
Po vítězství mu Trump slíbil ministerský post. Soros podle italského tisku před parlamentními volbami v roce 2020 daroval 1,5 milionu eur (tehdy zhruba 36 milionů korun) na politické aktivity menší italské prounijní strany +Europa a jejích činitelů. Nejsou informace, že by Musk ani Soros porušili svým financováním zákony.
Musk v posledních týdnech ostře kritizoval některé středové a levicové politiky, například německého kancléře Olafa Scholze či britského premiéra Keira Starmera. Před parlamentními volbami v Německu podpořil opoziční protiimigrační stranu Alternativa pro Německo.
Výborné vztahy s Muskem
Meloniová tvrdí, že má s Muskem výborné vztahy a označila ho za génia. Ve čtvrtek ale premiérka řekla, že italská vláda se ještě nerozhodla, zda Muskově firmě SpaceX svěří zakázku za 1,5 miliardy eur na poskytování šifrované komunikace mezi Římem a italskými diplomatickými či vojenskými misemi v zahraničí.
‚Vzala Evropu útokem.‘ Zvolený prezident Trump přivítal ve svém sídle italskou premiérku Meloniovou
„Nedělám laskavosti kamarádům,“ reagovala Meloniová na kritiku opozice, že si zakázkou kupuje přízeň amerického miliardáře.
Meloniová také řekla, že její vláda dále počítá s provozem středisek pro migranty v Albánii. Ty vláda zprovoznila v loňském roce, střediska jsou však kvůli soudním sporům prázdná.
Ohledně jednání s budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem z minulého týdne Meloniová řekla, že s ním mluvila o „obecné situaci“ a ne konkrétních záležitostech. Meloniová se domnívá, že úterní výroky Trumpa o Grónsku a Panamě jsou „signály vyslané velkým mocnostem“ a nevyjadřují záměr budoucího prezidenta anektovat tato území.
Premiérka také potvrdila, že dostala pozvánku na inauguraci, která se uskuteční 20. ledna ve Washingtonu. „Když to zvládnu, tak se ráda zúčastním,“ řekla ve čtvrtek novinářům.
X X X
USA chtějí vyřadit plynovod, který zásobuje Evropu, tvrdí Lavrov. Útočily na něj drony
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý podle médií obvinil Spojené státy, že se kvůli potlačení konkurence snaží přimět Ukrajinu, aby vyřadila z provozu plynovod TurkStream. Tím ještě proudí ruský plyn do Evropy. Na kompresorovou stanici plynovodu v pondělí zaútočily ukrajinské drony, tvrdí.
„Spojené státy nechtějí žádného konkurenta v žádné oblasti, počínaje energetikou, kde bez váhání schvalují teroristické akce ničící základy ekonomické prosperity Evropské unie. Podněcují své ukrajinské klienty, aby po plynovodech Nord Stream vyřadily z provozu i TurkStream,“ prohlásil ruský ministr na tiskové konferenci podle agentury TASS.
Devět ukrajinských dronů se podle ruského ministerstva obrany v pondělí pokusilo napadnout kompresorovou stanici plynovodu TurkStream na jihu Ruska, aby narušily dodávky ruského plynu do Evropy. Stroje byly sestřeleny a stanice pracuje normálně, uvedla Moskva.
Plynovodem, který vede po dně Černého moře a který byl spuštěn v lednu 2020, lze přepravit až 31,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Od Nového roku, kdy Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území, Rusko dodává přes TurkStream do Rumunska, Řecka, Srbska a Maďarska do 15 miliard metrů krychlových plynu.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó označil pondělní nálet za ohrožení svrchovanosti evropských zemí, které dostávají plyn z plynovodu TurkStream, připomněl v úterý ruský list Kommersant na svém webu. Maďarsko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje ve stycích s ruským vedením navzdory vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, poškodila série explozí v září 2022. Kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu už těmito plynovody v té době plyn neproudil. Rusko nejprve obvinilo z explozí Spojené státy, spekulovalo se i o zapojení Ukrajiny.
Západní politici naopak z útoku na plynovody obviňovali Moskvu. Loni se v médiích objevila informace, že sabotáž podnikla skupina ukrajinských potápěčů, údajně ze soukromé iniciativy. Kyjev spojitost s útokem opakovaně odmítal.
X X X
FIALA I GEN. PAVEL ŽENOU ČR NA ZÁPAD
JAK KOMUNISTA PAVEL SE ZMĚNIL?
VOJÁK, OTEC, PAVEL, KOMUNISTA, SE V HROBĚ OBRACÍ
ZA JEDNÁNÍ SYNA?
Na Západ, pánové? Ale není Západ jako Západ…
Patříme na Západ, ujistili se Fiala s Pavlem při novoročním obědě. A hlavně chtěli opět převálcovat naše svobodné uvažování.
Ať chceme nebo nechceme geopoliticky na Západ patříme, o tom není sporu. Jistě nejsme součástí Globálního jihu ani jeho podčásti a nežijeme ani v Rusku, jakkoliv tam podle MMF ekonomika roste, jak jsem nedávno psal a jakkoliv i podle studie Atlantic Council až 70% Rusů stojí za svým prezidentem.
Ale je více Západů. Ten Bidenův, jehož jsou oba pánové jako relikt vývoje nostalgickými stoupenci, plného netolerance podpory války proti Rusku, proti nekritického prosazování uhlovodíkové neutrality, kterou, sorry jako, nelze docílit do její uvažované absolutně nulové podoby, aniž by Evropa ještě více nezhoršila svůj ekonomický a hlavně lidský rozvoj, stejně jako útoky proti „autokritické Číně“ která podle mnohých současnou etapu rozvoje společnosti zvládá mnohem úspěšněji než země EU.
Potom je Západ Donalda Trumpa, Západ, kde Donald se svým pomocníkem Elonem chce rozmetat celý ten přežívající postbidenovský mainstream, který se v EU zabetonoval na 5 let v Evropské komisi a který až doposud EU vede k zaostávání a pokulhávání za světovým vývojem.
Trump s Muskem je nenáviděný u evropských elit a je známo, že Petr Pavel Trumpa pokládá za natolik odpudivou postavu, které by nepodal ani ruku.
Jistě, oba vládci USA, jeden oficiální a druhý faktický, jsou rebelové, revolucionáři, a destruktoři kteří jsou schopni rozmetat vše na co dosavadní eurounijní elity sázejí a za čím stojí všichni ti, kterým se líbí směr zničení Ruska a Číně. A to je cíl Pavla a hlavní směr Fialy v jeho boji proti cestě na Východ.
I česká společnost je rozpolcená. Touha porazit Rusko s cílem posílit odbojnou Ukrajinu je mohutná. Putin je a zřejmě bude stále pro většinu Čechů odpudivým slizem, kterého je třeba rozmáznout.
Jenže základním pravidlem západního modelu řízení společnosti je pravidelné střídání politických projektů v souvislosti s uskutečněnými volbami. A zpravidla v extrémní podobě.
Po bidenovském Západě, který bude ukončen 20.ledna tohoto roku, přichází v mnohém brutální trumpovský.
Jsme příliš malá a bezvýznamná zemička, která se chtě nechtě dobrovolně či nedobrovolně musí podřídit rozhodovacímu centru geopolitického okruhu, do kterého patříme. Trochu složitější je, že centrum patří do Washingtonu, ale druhým je centrum v Bruselu, které je proti Trumpovi a Muskovi ostře nepřátelské a nepochybně se bude snažit v dosavadním Bidenově modelu pokračovat.
Leckdy to může být řežba, protože jak i současné bruselské (von de Leynovské) elity, které jsou prakticky na počátku své budoucí vlády na jedné straně, tak i washingtonské (trumpovsko-muskovské) na straně druhé si půjdou po krku.
Akce budí reakci. Užitečným korektivem jednostranné politiky bruselského centra je bohudík politika národních států, které se postupně bouří a vítězí v nich vlády, které chtějí dělat věci jinak. Vidíme to na Slovensku, Maďarsku, Rakousku, v Nizozemsku a lze očekávat, že i u nás za rok v Česku, kdy na 90% Andrej Babiš otočí kormidlem spíše ve směru Trumpa. Trump samozřejmě hájí americké zájmy. I na stránkách tohoto portálu už vyšly kritické články, které počítají s celým souborem tvrdých opatření včetně vysokých cel, které Evropskou unii (a samozřejmě i nás) postihnou.
Budiž. Možná ano, možná ne.
Změna je prostě život. Přežijí jen ti nejschopnější a ti, kteří umí předvídat. To Pavel i Fiala nejsou JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
POLICISTÉ ZNOVU VYRAZÍ PROTI FIALOVI PRO VÍCE PENĚZ?
PŘIDÁ SE I CELÝ NÁROD? ŠKOLY, ZEMĚDĚLCI, ODBORY, DOPRAVA?
Sáhnou politici na výsluhy? Nastal by kolaps bezpečnostních sborů, varuje policejní velitel
Pokud politici sáhnou na výsluhy policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů, hrozí obrovská vlna odchodů a kolaps, uvedl policejní velitel a odborář Martin Červenka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Upozornil, že situace u policistů, hasičů a vězeňských dozorců je stále tristní. Mizerné platební podmínky plánuje řešit nejen s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), ale také s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) či šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Sám má ale pocit, že politické strany už najely na předvolební kampaně a nebudou problémy řešit. „Opakovaně jsme narazili na to, že politici ani neví, jaký má příslušník bezpečnostních sborů plat,“ dodal Červenka.
X Od vaší demonstrace před ministerstvem vnitra a dalších policejních protestech uběhly zhruba dva měsíce. Jak se situace v bezpečnostních sborech od té doby posunula? K lepšímu, horšímu, nebo alespoň k nějakému milníku?
Vznikla pracovní skupina, která má zeštíhlit policejní agendy. Tu velmi vítám, jenže to má i negativní důsledek. Mnoho lidí si totiž začalo myslet, že skupina zatočí se všemi našimi problémy. To je velký omyl. Zaměřuje se pouze na činnosti Policie ČR, nikoliv na ostatní bezpečnostní sbory, například hasiče či dozorce. Také se nevěnuje dlouhodobému podfinancování a současné personální situaci, což jsou podstatné nedostatky, které je třeba okamžitě řešit.
Stejně na tom je vnitřní bezpečnost státu, která by si zasloužila stejnou pozornost jako bezpečnost vnější – jedno bez druhého nemůže existovat. Minulý týden vláda také schválila novelu zákona o vojácích z povolání a opět tím rozevřela nůžky mezi armádou a zbylými sbory. Děje se to delší dobu a není to dobře.
X Situaci chcete řešit s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. S čím konkrétně chcete jít za šéfem státní kasy?
Máme potvrzenou schůzku a nyní řešíme termín. Vnitřní bezpečnost by neměla být na druhé koleji a také by si zasloužila zaručený rozpočet na roky dopředu. U armády se řeší dvě procenta HDP a velmi pravděpodobně bude to číslo stoupat. Bezpečnostní sbory nic takového nemají. Nemůžeme se každý rok dohadovat nad rozpočtem, ten podle mě musí být dán na několik let dopředu a měl by být jasně definovaný.
Také bych rád řešil platební podmínky, které jsou velmi vzdálené tomu, co mají lidé u armády. Zmiňovanou novelou se to jen zhoršilo. I to je důvod, proč je obtížné sehnat nové zájemce o práci u policistů, hasičů a vězeňské služby. V neposlední řadě se úplně zapomíná na příslušníky, kteří už svou službu státu ukončili – pořád dokola se jim mění způsob valorizace výsluh, a to, jak je to nastavené teď, považuji za další nefér jednání státu.
X Jak konkrétně? Všiml jsem si, že jste se k výsluhám nedávno vyjádřil a volal po razantním říznutí do systému výsluh.
To se týká jen nově příchozích, nikoliv stávajících příslušníků. Zde se projevil můj amatérismus odbojáře-nováčka a také přístup některých novinářů. V jedné televizi jsme řešili nastavení rozpočtu z dlouhodobého hlediska. K výsluhám jsem bohužel mluvil velmi široce a nestihl dokončit myšlenku. Následkem toho bylo sdělení o úpravě výsluh, což bylo vytrženo z kontextu, někteří novináři se toho hned chytli a způsobilo to rozruch.
V každém případě se všem příslušníkům bezpečnostních sborů upřímně omlouvám, nechtěl jsem nikoho vystresovat. Jsem poučen pro příště odpovídat jasně a stručně. Zároveň připomínám, že také sloužím jako policista – pokud by mělo dojít k negativní změně u výsluh, budu první, kdo podá žádost o uvolnění ze služebního poměru. To už by nás stát znovu podrazil, stejně jako před lety.
X Proč výsluhy budí takové vášně? Přece jen je to již roky zavedený systém, proč se v posledních měsících řeší?
Při mnoha jednáních jsem byl upozorněn na to, že ve Sněmovně leží novela zákona o služebním poměru. Někteří poslanci by mohli mít v úmyslu si v rámci pozměňovacího návrhu nahnat politické body tím, že by nějakým způsobem sáhli na výsluhy. Rovněž jsem několikrát slyšel, že stát do příslušníka investuje peníze a on po 15 letech uteče v době, kdy je nejvíce produktivní, a to že je nežádoucí jev, což budou chtít prostě upravit. Když jsem si tohle vše dal dohromady a přidal k tomu veřejné vyjádření ministra financí, začal jsem mít strach z toho, aby se opět nejednalo o nás, ale bez nás. To už se také v minulosti stalo a mělo to hodně špatné následky – konkrétně vlnu odchodů.
Sáhnout na výsluhy již sloužícím příslušníkům bude mít úplně stejný důsledek, jako kdyby vydali rozhodnutí o rozpuštění bezpečnostních sborů. Další obrovská vlna odchodů, kolaps.
Sáhnout na výsluhy již sloužícím příslušníkům bude mít úplně stejný důsledek, jako kdyby vydali rozhodnutí o rozpuštění bezpečnostních sborů. Další obrovská vlna odchodů, kolaps. Byla by to velmi významná rána pro snahu o stabilizaci celého systému. Navýšení odsloužených let pro nárok na výsluhu by se případně mělo týkat jen nově nastupujících příslušníků. Je ale třeba také reagovat zásadní změnou v platech – policisté, hasiči a další sbory, které se starají o vnitřní bezpečnost, by měli mít stejné platové podmínky jako vojáci. Vím, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slíbil, že na výsluhy se v tomto volebním období sahat nebude, a zatím to dodržel. Za to mu velmi děkuji. Jen je vidět, že vládní koalice už nefunguje jako na začátku svého mandátu a v rámci předvolebního boje by některé domluvené body mohly padnout.
X Je pravda, že vždy, když dojde na debatu o výsluhách, se vždy rozjede poněkud bouřlivá diskuze, zda si ji policisté zaslouží…
Lidé nemají vůbec tušení, proč příslušníci bezpečnostních sborů mají nárok na výsluhy. To je evidentní. Není to „jen“ o tom, že jsou téměř každý den v ohrožení života a zdraví. Jsou velmi zásadním způsobem omezeni na svých právech. Nesmějí se politicky angažovat, nesmějí mít jinou práci a nesmějí ani podnikat.
Ve Sněmovně leží spousta nedodělků. Vláda má přitom jen půl roku, aby dotáhla své sliby
X Plánujete o podmínkách nejen v řadách policie jednat i s dalšími politiky?
Vláda má necelý rok před volbami a některé strany už odstartovaly předvolební kampaně. Upřímně to spíše vypadá, že spousta původně chystaných změn už Sněmovna nestihne probrat.
Ano, mám v plánu schůzky s dalšími politiky. Co se týká očekávání, jsem trochu skeptický. Přijde mi, že už se naplno rozjela předvolební kampaň a některé věci se přestaly řešit. To nás brzy dožene. Jenže řešení celého problému má být nadstranické. Proto se mám setkat nejen s ministrem financí, ale také s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
K policejním platům i tabulkovým stavům se vyjadřují ekonomové, že jejich stav je dostačující. Podle nich na přidání nejsou v rozpočtu peníze. Vy jste zase uvedl, že nejen policejní složky jsou v podstavu. Čím to je, že každý čte čísla tak jinak?
To je výborná otázka, na kterou neznám odpověď. Je to jeden z důvodů, proč voláme po personálním auditu. Je ale naprosto jasné, že policisté na základních útvarech – to jsou ti, které vidíme na ulici či na kriminálkách – jednoduše chybí, a to zásadním způsobem. Situace se jen zhoršuje.
Rok 2025 ale přihrál bezpečnostním sborům přidání. Na jaké hladině se nyní pohybují čisté policejní platy? A případně jejich výsluhy, pokud odslouží 15 let?
Od ledna došlo k navýšení tarifních platů a zvýšení stabilizačního příspěvku. Policista, který jezdí na lince 158, má aktuálně mezi 28 a 29 tisíci korun. Každou službu je v ohrožení života a zdraví, a pokud nepovýší nebo platy nezvedne vláda, jednou za tři roky dostane zhruba o tisíc korun navíc. Výsluhy se odvíjejí od platu každého policisty, nicméně u řadových je to po 15 letech v řádech nižších tisíců. Obdobné nebo ještě nižší jsou i v dalších sborech.
Dokonce jsme opakovaně narazili na to, že ani politici neví, jaký má příslušník bezpečnostních sborů plat, a proto jsme požádali kolegy napříč Českou republikou, aby nám poslali výplatní pásky. Ty rozdáváme politikům, snad konečně prozřou. Chtěl bych poděkovat za veškerou podporu jak od kolegů, tak i od civilních osob. Moc si toho vážím, je to pro mě takový hnací motor.
X X X
LUBOŠ BLAHA, SLOVENSKO, EUROPOSLANEC
Ľuboš Blaha: Problém je každý, kto má iný názor
Už sme tu raz mali študenta, ktorý nás chcel strielať. Lebo máme iný názor. Teraz sa našiel ďalší „hrdina“, ktorý nás až tak veľmi nenávidí, že nám nevie podať ruku.
V prvom rade si treba uvedomiť, že tieto deti sú obete. Nenávidia nás a celý tento štát, pretože ich tak indoktrinovali liberáli. Ešte pár rokov vymývania mozgov zo strany Progresívcov a z takýchto slabších jedincov môže vzniknúť nový Cintula. Až taká hrozná je nenávisť, ktorú šíria slniečkari.
Problém pre týchto ľudí nie je osobitne Peter Pellegrini. Problém je každý, kto má iný názor. A dovolil si vyhrať nad tými jedinými vlastníkmi pravdy. Čakáte od pubertiaka, že sa bude vedieť slušne správať, keď jeho vzor je Korčok, ktorý po prehre vo voľbách plačlivo kričí, že nám to nikdy neodpustí?
Čakáte od pubertiaka, že nebude robiť hlúpe gestá, keď pár dní pred ním urobí podobne hlúpe gesto herečka Studenková, ktorá by už predsa len pubertu mala mať za sebou? Čakáte od pubertiaka, že bude chápať, že v demokracii treba rešpektovať iný názor, keď Šimečka s Gröhlingom hecujú ulicu a svojich politických súperov chcú vidieť v base?
Ešte raz – tie decká sú obete. A keď sa to včas nepodchytí, Slovensko už nikto nikdy nedá dokopy. Ak niekto tak fanaticky uverí slniečkarskym politikom, mimovládkam a médiám, že urobí takéto trápne gesto, možno mu nabudúce napadne predviesť sa pred svojimi kamarátmi v škole nejakou formou násilia.
Sem speje mladá generácia, odchovaná na liberálnej nenávisti, hollywoodskych akčných filmoch, individualizme a bezohľadnosti. Do toho im hlavu vymývajú vojnovým myslením, dokola všade počúvajú o zničení Ruska, o zbraniach, o zabíjaní.
A to ani nehovorím o počítačových hrách či sociálnych sieťach – úplne im to zožiera mozog. My sme ako deti hrávali vonku futbal, nie FIFU na konzole. A áno, počúvali sme metal či punk. Búrili sa. Rebelovali.
Ale preboha nie takto hlúpo. A fanaticky. Nešli sme s hlavným prúdom ako ovce. Išli sme proti nemu. Slovenské školstvo je v existenčnej kríze. Môžeme sa utešovať, že naši mladí ľudia vyhrávajú olympiády, ale keď z nich majú vyrásť takéto indoktrinované roboty, tak to nie je nič na chválenie.
Nechcem nadávať mladému pubertiakovi, ktorý raz dúfajme pochopí, ako hlúpo sa zachoval. Ten problém je systémový – je ním zlyhané školstvo. Problémom je liberálna kapitalistická spoločnosť, ktorá mrzačí duše mladých ľudí – a keď to nezastavíme my, tak nikto, server vase věc.cz, Luboš Blaha, europoslanec
X X X
Policie se snaží zatknout jihokorejského prezidenta. Vojáci ho nehodlají bránit
Vyšetřovatelé se dostavili před rezidenci sesazeného jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, kterého chtějí na druhý pokus zatknout, píše agentura Jonhap. Pokouší se dostat do jeho sídla ze zadní části areálu. Policie se také snaží rozehnat davy prezidentových podporovatelů.
Na Junovu podporu se u prezidentské rezidence shromáždilo asi 6500 jeho podporovatelů včetně poslanců z vládnoucí Strany lidové moci (PPP), kteří utvořili lidský řetěz, aby zabránili příslušníkům Úřadu pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) v prezidentově zatčení a odvedení k výslechu.
Vojáci, kteří hlídají okolí sídla prezidenta, nebudou bránit příslušným úřadům ve vstupu do areálu. Vyhověli žádosti CIO, který na prezidenta vydal zatykač.
V úterý odpoledne povolila vojenská stráž, která hlídá vnější areál prezidentského sídla, vyšetřovatelům vstoupit do rezidence. S tím ale nesouhlasí Prezidentská bezpečnostní služba (PSS), která 3. ledna zabránila stočlennému týmu vyšetřovatelů a policistů v prvním zadržení Juna. Od té doby nechala areál obehnat ostnatým drátem a před brány zaparkovala autobusy, aby vyšetřovatelům ztížila přístup do rezidence.
Druhý pokus
Očekává se, že krok pomůže zhruba tisícovce policistů a příslušníků CIO při druhém pokusu o zadržení Juna, který se má uskutečnit ve středu v 5:00 místního času (úterý 21:00 SEČ).
Je to násobně větší počet než 3. ledna, kdy se stočlenný tým pokusil Juna v jeho rezidenci zadržet poprvé. Do cesty se jim ale postavili početně je tehdy převyšující příslušníci Prezidentské bezpečnostní služby (PSS), proto museli vyšetřovatelé akci odvolat.
PSS v souvislosti s rozhodnutím vojáků naznačila, že snaze o vstup do areálu opět zabrání. Násilné vniknutí by podle ní bylo nezákonné, slíbila proto, že bude reagovat v souladu se svými bezpečnostními protokoly. Od posledního pokusu Juna zatknout nechala PSS sídlo obehnat ostnatým drátem a před bránu postavit autobusy.
„Nejvíce mě znepokojují možné násilné střety mezi ozbrojenou policií a prezidentskou ochrankou. (…) Navíc se v blízkosti rezidence shromáždily tisíce občanů, aby ho chránily. Pokud dojde ke střetu policie s občany, může dojít k nepředstavitelné tragédii,“ zaznělo z Junovy kanceláře. Podobně se před pár dny vyjádřil i úřadující prezident Čche Sang-mok, který vyzval ke klidnému a opatrnému zásahu.
Jun se v úterý nedostavil k ústavnímu soudu, který má projednávat jeho roli ve vyhlášení výjimečného stavu. Slyšení proto bylo odloženo na čtvrtek. Pokud prezident opět nepřijde, začne soud za účasti jeho právníků.
Jun na začátku prosince vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé chtějí prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita.
X X X
Odnesou to Britové? Španělé zvažují řešit krizi bydlení stoprocentní daní
Španělsko plánuje řadu opatření k řešení hrozící bytové krize, včetně až stoprocentní daně z nemovitostí koupených lidmi, kteří nejsou občany ani rezidenty Evropské unie. „Západ stojí před rozhodující výzvou. Nestát se společností rozdělenou na dvě třídy, bohaté majitele domů a chudé nájemníky,“ řekl tento týden premiér Pedro Sanchéz při představování plánu na řešení dostupnosti bydlení.
Opatření by se dotklo hlavně Britů, jejichž země EU opustila. Právě občané Spojeného království mají z evropských turistů Španělsko v největší oblibě a k užívání sklonku života se tam usazují hlavně jejich důchodci. Ti jsou komparativně bohatší než jejich španělští vrstevníci.
Sánchez tento týden uvedl, že celkovým cílem je zajistit „více bytů, lepší regulaci a větší pomoc“. Zůstává nejasné, zda plán předložený Sánchezovou menšinovou koalicí v parlamentu projde.
Sánchez neuvedl časový plán ani podrobnosti o tom, jak plánuje daň zavést. „Byla by to obrovská změna,“ řekla k návrhu Sarah Conroyová, anglická realitní makléřka, která pracuje v realitách na luxusním trhu v Marbelle na jihu Španělska již více než třicet let. „Musí něco udělat. Lidé, kteří zde žijí, si nemohou nic pronajmout, protože je to tak drahé,“ řekla Conroyová.
Raketový růst nájemného je obzvláště palčivý ve městech jako Barcelona či Madrid, kde se nedaří držet krok s příjmy obyvatel. Situace se dotýká zejména mladších lidí. Ceny ubytování se zvyšují také kvůli krátkodobým smlouvám nabízeným především turistům. Španělsko navštěvují ročně desítky milionů turistů. V roce 2024 přijelo více než 88,5 milionu návštěvníků.
Negativní důsledky masového cestovního ruchu vyvolávají napětí mezi návštěvníky a Španěly, kteří se obávají rostoucích nákladů, vyššího počtu krátkodobých pronájmů na platformách jako je airbnb, nebo nedostatku vody, který může způsobit cestovní ruch v některých částech země, například na Kanárských či Baleárských ostrovech.
Barcelonský starosta slíbil, že v příštích letech zruší všechny krátkodobé pronájmy pro turisty. „Občané od nás očekávají činy,“ řekla v úterý novinářům o plánu vlády španělská ministryně bydlení Isabel Rodríguezová.
Lidé „vyháněli“ turisty z Bareclony pomocí vodních pistolek
V loňském roce vyšli několikrát Španělé do ulic, aby vyjádřili svou frustraci nad zhoršující se situací. „Barcelona není na prodej“, „Turisté pryč z naší čtvrti“ nebo „Turismus zabíjí město“ stálo na transparentech asi 2 800 místních, kteří se vydali protestovat v červenci.
Zrušení programu zlatých víz
V loňském roce Španělsko oznámilo, že ruší svůj program takzvaných „zlatých víz“, který umožňuje bohatým lidem ze zemí mimo EU získat povolení k pobytu, pokud investují více než půl milionu eur (zhruba dvanáct a půl milionu korun) do nemovitostí.
Realitní analytik a profesor ekonomie na Esade Business School Joan Carlos Amaro řekl, že Španělsko sice trpí bytovou krizí, ale že si nedokáže představit, jak daň způsobí, aby majitelé domů či propagátoři nemovitostí zaručili, že se obvykle luxusní nemovitosti dostanou do rukou Španělů ze střední třídy. „Cokoliv, co brání fungovaní trhu a klade překážky nakonec poškodí úplně všechny,“ říká Amaro. „Cizinci, kteří přijíždějí, zde utrácejí peníze a domy ve kterých bydlí, se musí postavit. To všechno generuje pracovní místa pro místní,“ vysvětluje.
Intenzivnější stavba a více půdy
Španělsko také plánuje postavit více státních bytů a vyčlenit asi dva miliony metrů čtverečních obytné půdy nově vytvořené veřejné bytové agentuře. Mezi další opatření patří také vyšší daně z prázdninových pronájmů a změnu zákonů s cílem urychlit stavební řízení.
Zvyšující se náklady na bydlení jsou pro současného premiéra velmi důležité. Pedro Sanchéz je jedním z předních evropských socialistických politiků a vyřešením bytové krize se snaží zajistit udržení své menšinové levicové koalice. Podle španělské ústavy mají obyvatelé právo na „důstojné a přiměřené“ bydlení. Přinejmenším teoreticky má tak vláda povinnost umožnit občanům toto právo uplatnit.
X X X
„Velký bordel“. Macronovi utekl klíčový poradce, v průzkumech padá ke dnu
Emmanuel Macron se dál propadá do politického zmaru. Zoufalou situaci už nezvládají ani jeho blízcí poradci v čele s Emmanuelem Bonnem. Ten byl pro francouzského prezidenta klíčovým mužem v otázkách diplomacie a kvůli rostoucím neshodám se rozhodl na svou funkci rezignovat. Macronovi aktuálně podle průzkumů věří nejméně lidí za posledních šest let jeho vlády.
Čtyřiapadesátiletý Bonne byl v diplomatických kruzích považován za jakéhosi stínového ministra zahraničí. Pro Macrona jeho rezignace přichází v nejméně vhodnou dobu. Prezident čelí nevídané vládní krizi, Francie stále nemá rozpočet na letošní rok a už v létě jí hrozí další předčasné volby. Navrch přidejme ztrátu vlivu v Evropě i Africe.
X X X
Bez šedého zákalu do dvanácti minut. Pomohou i injekce do oka, říká oftalmolog
Oko je unikátní orgán. Ač jsem ateista, vidím v něm určitý důkaz, že nějaká vyšší moc nad námi patrně existuje, říká primář a renomovaný oftalmolog Pavel Němec, který se po skoro třicetiletém působení v pražské Vojenské nemocnici stal od Nového roku ředitelem sítě očních klinik Lexum.
Člověk získává zrakem až 80 procent vjemů, a pokud se v oku něco pokazí, má to výrazný dopad na kvalitu života. Moderní oftalmologie si už ale s většinou vad umí poradit. Podle šéfa sítě očních klinik Lexum Pavla Němce se délka některých operací počítá na minuty. Sám má na kontě mimo jiné na 30 tisíc operací šedého zákalu.
X Pane primáři, hodně lidí se operace oka bojí. Neumějí si představit, že by ho dali všanc chirurgovi. Nakolik je jejich strach namístě?
Takové pocity chápu, s obavami se setkáváme i u našich pacientů. Nicméně dnes už jsou operace naprosto bezpečné a většinou zcela bezbolestné.
Možná si pamatujete prezidenta Gustava Husáka a jeho brýle s tlustými skly o deseti až dvanácti dioptriích, které vypadaly jako dna zavařovaček. Měl odoperovaný šedý zákal a pár let byl bez čoček. Ty umělé mu implantovali až před revolucí.
X X X
Stát vzdal skokové zvýšení kauce výrobců na recyklaci pneumatik a baterií. Trh zůstane pokřivený
Ministerstvo životního prostředí ustoupilo tlaku podnikatelů a vzdalo skokové zvýšení kauce pro výrobce baterií, pneumatik a elektrozařízení. Tu výrobci skládají na vázaném účtu a ručí s ní za svou povinnost zpětně vybrat a zlikvidovat, případně znovupoužít své výrobky tak, aby nezatěžovaly životní prostředí. Kauce měla podle návrhu novely zákona o výrobcích s ukončenou životností vzrůst ze současných 20 procent nákladů na dva a půl násobek. U největších výrobců tak mohlo jít až o stovky milionů korun. Nakonec se ministerstvo spokojí s růstem o čtvrtinu, tedy na 25 procent nákladů.
Výrobci baterií, pneumatik, elektrozařízení mají ze zákona takzvanou rozšířenou odpovědnost za své výrobky. Zjednodušeně řečeno – odpovídají za ně po celou dobu jejich životnosti a i po jejím skončení. Tento koncept vychází z evropské legislativy a mimo jiné nařizuje výrobcům zajistit zpětný odběr a zpracování jejich vysloužilých výrobků. Aby měl stát jistotu, že výrobci své povinnosti dostojí, vybírá od nich kauci, která má pomoci zajistit financování nákladného sběru a recyklace. Ta má minimalizovat množství „osiřelých“ výrobků, jejichž likvidaci platí obce nebo konkurenti nekalých podnikatelů.
Miliardy, které nemá kdo zaplatit
Kauce, o jejíž zvýšení jde, se týká případů, kdy výrobci zajišťují sběr a recyklaci vysloužilých výrobků individuálně. To se ve velké míře týká zejména pneumatik a průmyslových baterií, kde efektivně nefungují kolektivní systémy zpětného sběru. Tito výrobci dosud odvádějí v rámci rozšíření odpovědnosti jen 20 procent nákladů na sběr a recyklaci svých výrobků předem na vázaný účet. A to je podle ministerstva životního prostředí málo. Stává se, že když výrobce ukončí činnost, nezbyde dostatek peněz, z nichž by bylo možné zaplatit recyklaci jím vyrobených artiklů.
Jako příklad ministerstvo životního prostředí uvádí situaci v oboru solárních elektráren. „K 31. 12. 2023 bylo v ČR nainstalováno a uvedeno do provozu cca 180 000 solárních elektráren včetně baterií o kapacitě 1,5 GWh a hmotnosti těchto baterií cca 15 000 tun. Stávající náklady na jejich zpětný odběr by činily cca 918 milionů Kč,“ popsal resort v důvodové zprávě k novele zákona o výrobcích s ukončenou životností. U velké části těchto baterií přitom podle ministerstva nejsou k dispozici peníze na jejich likvidaci. Navíc není ani dohledatelné, kdo je na trh uvedl.
V chystané novele se proto ministerstvo životního prostředí rozhodlo kauci, kterou výrobci na zpětný odběr odvádění, zvýšit. Požadoval 50 procent nákladů. Jenže tak rychlý růst narazil na odpor firem. „Příliš vysoká kauce představuje výraznou překážku vstupu na trh pro nové výrobce, neboť pro výrobce vstupující na trh je náročné akumulovat dostatečné prostředky k tvorbě kauce,“ upozornila ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. V návrhu podnikatelé postrádají i podrobné ekonomické zdůvodnění změn a analýzu jejich dopadů.
Proti skokovému zvýšení kauce se vedle nich postavily také obce. Obávaly se, že původně navržené zvýšení kauce na 2,5násobek současné výše by mohl narušit stávající systém spolupráce mezi výrobci a obcemi, který je podle nich funkční a efektivní, aniž by na druhé straně přinášel jakékoliv přínosy či garance pro obce a veřejnost. V připomínkovém řízení Svaz měst a obcí upozornil také na to, že zvýšení kauce mohou výrobci přenést na spotřebitele. Projeví se tedy zdražením výrobků. „To je efekt nepochybně nežádoucí,“ varoval svaz.
Ministerstvo životního prostředí nakonec tyto připomínky akceptovalo a omezilo plánované zvýšení na 25 procent nákladů. „Kompromisní zvýšení považujeme za realistický krok, který reflektuje finanční možnosti výrobců, aniž by systém nadměrně zatížil. Zároveň tím posiluje jistotu, že výrobci budou schopni plnit své závazky,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Podle Lenky Janákové představuje zvýšení o pět procentních bodů maximum, které je ještě možné před podnikateli a veřejností obhájit. Část členské základny Hospodářské komory požadovala, aby se kauce nezvedala vůbec.
Dvourychlostní trh
Avšak i kompromisní řešení má své stinné stránky. Především dojde k zakonzervování pokřivených tržních podmínek. „Zákon bude i po této novele umožňovat některým výrobcům, plnícím si své povinnosti samostatně, alokovat menší zdroje, než je tomu při plnění v rámci kolektivních systémů,“ vysvětluje partner advokátní kanceláře mutualus a spoluautor Komentáře k zákonu o výrobcích s ukončenou životností Tomáš Babáček. Kolektivní systémy totiž již nyní musí povinně vytvářet rezervu ve výši 50 procent nákladů, což jejich fungování oproti individuálnímu sběru výrazně znevýhodňuje.
Nejde ale jen o kauce. Ministerstvo ustoupilo tlaku podnikatelů i v dalších navržených krocích. „Při vypořádání jsme si také vysvětlili, že požadavek ministerstva životního prostředí na písemnou smlouvu se všemi místy zpětného odběru je nerealizovatelný, dává smysl pouze pro veřejná místa zpětného odběru, s čímž ministerstvo nakonec souhlasilo. Dále se podařilo prosadit povinnost pro provozovatele kolektivního systém, který pokud bude chtít čerpat rezervu, musí předem písemně informovat ministerstvo,“ uvádí manažerka Svazu průmyslu a dopravy ČR pro environmentální politiku Dagmar Endrlová. Jde podle ní o vstřícné kroky státu vůči výrobcům.
Podle obcí je dělá lidem problémy recyklace ledniček a praček. Často končí na černých skládkách. Zdroj: Pixabay
Zákon o výrobcích s ukončené životností byl přijat před čtyřmi roky. Rozšířená odpovědnost výrobců tak představuje stále relativně nový a pokročilý koncept ochrany životního prostředí, který se aplikuje na historicky zavedené postupy státu, obcí, výrobců a zpracovatelů. Neustále se také musí adaptovat na nové výrobky, způsoby výroby, distribuce a využití, což si žádá úpravy regulace. „Regulace ochrany životního prostředí je stále složitější a společenská shoda na řešení problémů vyžaduje stále větší úsilí všech zúčastněných subjektů, což při jeho nedostatku může vést k chybám a nedorozuměním,“ dodává Tomáš Babáček. Často se přitom při tvorbě regulace střetávají protichůdné zájmy, a to i v rámci jednotlivých subjektů. Zájmem obcí tak například je, aby se do komunálního odpadu nedostávaly ideálně žádné elektroodpady, baterie a pneumatiky, aby měly s měly s touto agendou co nejméně starostí. Oproti tomu výrobci chtějí povinnost zpětného odběru plnit co nejvíce hospodárně a s co nejnižšími náklady.
Jak vyplývá z dat ministerstva životního prostředí, v Česku působí celá řada kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení. Avšak výrobci pneumatik nebo průmyslových baterií obvykle volí individuální řešení. Výsledky jsou pak v praxi různé. U průmyslových baterií výrobci jejich zpětný odběr a recyklaci fakticky nezajišťují, čímž způsobují státu a životnímu prostředí značnou zátěž. Naopak třeba u pneumatik se individuální plnění povinností osvědčilo a systém zpětného odběru funguje efektivně.
„Problematické zůstávají také velké spotřebiče, jako jsou ledničky nebo pračky. Tyto produkty často končí na černých skládkách, protože ne všude jsou snadno dostupná sběrná místa s odpovídající kapacitou. Občas může chybět i motivace obyvatel vzhledem k složitější dopravě těchto produktů na sběrná místa,“ upozorňuje Kocková. Podle Svazu měst a obcí by zlepšení mohl přinést větší důraz na lokální sběrná místa a lepší informovanost občanů o možnostech zpětného odběru. Alžběta Vejvodová, ceskajustice, cz
X X X
Muž měl podle rejstříku trestů loupit ve Španělsku, přitom tam ani nebyl. Vymazání trvalo roky
Vymazání vadných záznamů v rejstříku trestů nevinnému muži trvalo téměř dva roky. V rejstříku měl záznam o krádežích a loupežích na území Španělska, ve skutečnosti ale nebyl nikdy obžalovaný, natož odsouzený. Věcí se zabýval i zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm. Dnes o tom informovala kancelář ombudsmana.
Muž požádal o výpis z rejstříku trestů, aby se mohl stát opatrovníkem. Vyčetl z něj, že se v minulosti dopustil trestného činu ve Španělsku. Dotyčný přitom ve Španělsku v dané době vůbec nebyl. Vzhledem k tomu, že chtěl získat zpět svůj čistý trestní rejstřík, obrátil se na ministerstvo spravedlnosti. Opis, tedy neveřejná část rejstříku, však odhalil další tři záznamy o trestných činech spáchaných na španělském území. Do českého rejstříku se dostaly přes Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Zanesly je tam španělské orgány, a protože se týkaly českého občana, propsaly se i do českého rejstříku.
Ministerstvo spravedlnosti začalo pátrat po podrobnostech, španělské orgány však nekomunikovaly. Do případu se vložil zástupce ombudsmana. „Jednání na mezinárodním poli logicky vede ke složitější komunikaci. Je však nepřijatelné, aby kdokoli dlouhodobě čelil záznamu o trestné činnosti, jíž se nikdy nedopustil. Náprava takových chyb by měla být rychlá a účinná,“ uvedl Schorm.
Pravý pachatel využíval falešné identity
Úřady zjistily, že žádný z rozsudků španělských soudů, na něž se záznamy v rejstříku trestů vztahovaly, neukládal trest našemu občanovi. Ve skutečnosti označovaly za pachatele jinou osobu, která používala několik falešných identit včetně jména českého občana. Právě tato skutečnost zřejmě vedla španělské orgány k tomu, že do ho svého rejstříku trestů mylně zanesly.
O případu informovala Kancelář veřejného ochránce práv na prosincovém jednání unijní expertní skupiny ECRIS. Teprve poté španělské orgány nesprávné záznamy vymazaly. Téměř po dvou letech úsilí má tak nevinný český občan opět čistý trestní rejstřík, ceskajustice.cz
X X X
Reforma Celní správy pokračuje. Další proměna ji čeká na začátku léta
Reforma Celní správy, která má přinést zefektivnění práce celníků, postupuje legislativním procesem. Návrh zákona, jenž řeší legislativu správy daní a kompetence celníků, v pondělí projednával sněmovní rozpočtový výbor. „Celnický balíček“ teď čeká do konce ledna na případné pozměňovací návrhy. Podle vrchního ředitele ministerstva financí Stanislava Kouby v něm jde zejména o racionalizaci činnosti Celní správy.
Kouba před poslanci připomněl, že celníci v současnosti musí například i kontrolovat pěstování máku setého a konopí nebo třeba úlovky rybářů. Vládní materiál přináší podle něj organizačně kompetenční změny v právních předpisech, které upravují působnost Celní správy. Změny podle Kouby vycházejí z racionalizace činnosti Celní správy, která vzešla z rozsáhlé analýzy. „Cílem organizační změny, respektive cílem analýzy, je stanovit si základní činnosti Celní správy,“ zmínil Kouba.
Kouba zároveň uvedl, že část reformy už řešil takzvaný „konsolidační balíček“. Jde o redukci počtu celních úřadů z patnácti na šest. „Některé úřady se slučovaly tak, aby ideálně byly obdobně veliké,“ sdělil. Největší úřady jsou v současnosti v oblasti Prahy a Středočeského kraje.
Vládní novela se podle Kouby dotýká právních předpisů, ty nejvýznamnější patří do oblasti daňového řádu zákona o Celní správě. „Jednou z podstatných věcí je pokračování v trendu, že Celní správa slouží jako centrální vymahač státu,“ uvedl.
Odejmutí kompetencí
Ředitel Generálního ředitelství cel Marek Šimandl konstatoval, že celnický balíček je jednou z částí transformace. I on jmenoval konsolidační balíček, který řeší restrukturalizaci Celní správy ve vztahu k celním úřadům. „Celnický balíček skutečně jen reviduje kompetence,“ dodal s tím, že na začátku bylo přání, aby byla Celní správa efektivnější a aby se lépe řídila. K dnešnímu dni má podle něj 46 kompetencí a zaměstnává 5100 lidí, z nich jsou necelé čtyři tisíce celníci.
„Co se týká balíčku, chceme odstranit šest kompetencí,“ uvedl. Mezi nimi jsou i kontroly zaměstnávání cizinců nebo oznamovací povinnost lidí, kteří příležitostně prodávají lihoviny. Celní správa už nebude také řešit zmíněné pěstování máku a konopí. Naopak mají na Celní správu přejít pravomoci ministerstva zemědělství ohledně denaturace lihu. Nově by měla mít možnost zadržet například dopravní prostředek. Rozšířit se má i oprávnění v oblasti vybírání a vymáhání pokut uložených v režimu správního řádu jinými orgány, obcemi či kraji a stejně tak místních poplatků.
Poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) k materiálu na výboru sdělil, že návrh zákona byl poslancům rozeslán 29. srpna 2024 a prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel 4. prosince loňského roku. Zpravodajem materiálu byl původně poslanec Milan Feranec, který zemřel v minulém týdnu. Tereza Čapková, ceskajustice.cz
X X X
Zemřel apoštolský exarcha řeckokatolické církve biskup Ladislav Hučko
Dne 14. ledna 2025 zemřel ve věku nedožitých 77 let apoštolský exarcha řeckokatolické církve v České republice biskup Ladislav Hučko.
Ladislav Hučko se narodil 16. 2. 1948 v Prešově v rodině řeckokatolického kněze. Rodina byla po násilném zrušení řeckokatolické církve pronásledována a musela se vystěhovat z Prešova. Vrátila se tam sice v roce 1955, ale až do roku 1963 otec musel pracovat mimo Prešov a k rodině jenom docházel na neděli. Když ho v roce 1966 nevzali na Teologickou fakultu v Bratislavě, prý pro nedostatek místa, začal studia experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě UPJŠ v Košicích, která s vyznamenáním zakončil v roce 1971.
V roce 1972 vykonal rigorózní zkoušku a obhájil rigorózní práci z oblasti fyziky tuhých těles (RNDr.). Pro svoje náboženské postoje nemohl však zůstat na Přírodovědecké fakultě a musel si hledat jiné zaměstnání. V letech 1973-1989 žil v Bratislavě, kde se věnoval výzkumné práci v oblasti těžby ropy a plynu. V roce 1987 získal na Vysoké škole báňské v Ostravě titul kandidáta geologických věd (CSc.). Byl aktivně činný v neformálních náboženských skupinách.
Několik měsíců po pádu totality působil jako redaktor v Katolíckych novinách. V letech 1990-1991 pracoval jako výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska. Po roce 1989 se pro něho otevřely možnosti systematického studia teologie. V roce 1992 byl poslán do Říma na teologická studia na Papežské Lateránské univerzitě, která roku 2000 ukončil doktorátem. Tématem jeho práce byly kosmologické ideje ruských náboženských myslitelů 19. a 20. století.
Kněžské svěcení přijal 30. 3. 1996 z rukou Mons. Slavomira Miklovše, biskupa Křiževacké eparchie v Chorvatsku. Po svém návratu z Říma v roce 2000 začal vyučovat dogmatickou teologii na Teologickém institutu v Košicích a současně vykonávat duchovní službu v Geriatrickém centru sv. Lukáše v Košicích. Je zakládajícím členem a šéfredaktorem teologického časopisu Verba Theologica, který společně vydávají teologické instituty v Košicích a na Spišské Kapitule. Rok působil také jako spirituál v Kněžském semináři sv. Karla Boromejského v Košicích. V roce 1997 vydal knihu úvah a zamyšlení s názvem Život je vzťah.
Svatý otec Jan Pavel II ho 24. 4. 2003 jmenoval apoštolským exarchou pro katolíky byzantského obřadu v České republice a současně titulárním biskupem orejským. Biskupské svěcení přijal 31. 5. 2003 v Praze.
V roce 2004 se na Teologické fakultě v Košicích habilitoval na docenta v oblasti dogmatické teologie. V období 2005–2011 byl generálním sekretářem České biskupské konference. V ČBK byl členem Komise pro nauku víry a Komise pro katolickou výchovu.
CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí oddělení komunikace
X X X
Karlovarský kraj a německý Wunsiedel spojí síly. Chtějí společně využít potenciálu Cykloregionu bavorsko-české lázně
Karlovarský kraj uzavře s německým okresem Wunsiedel i. Fichtelgebirge dohodu o spolupráci. Na jejím základě bude ze strany kraje financován projekt „Cykloregion bavorsko-české lázně“. Snahou obou stran je využít potenciálu tohoto jedinečného regionu, který je rájem pro všechny, co rádi objevují místní pamětihodnosti a jedinečnou přírodu nejen ze sedla svého kola. Zlepšit se má nejen infrastruktura, ale i marketing a posílení sounáležitosti lidí s územím.
Celkový rozpočet projektu je předběžně stanoven na dvanáct milionů korun. Okres Wunsiedel na něj získal dotaci ve výši deset milionů korun. Hlavní příjemce dotace se na realizaci projektu bude podílet jedním milionem korun a zbývající jeden milion korun zaplatí kooperační partner, kterým je Karlovarský kraj. Projekt je plánován na čtyři roky a navazuje na aktivity z projektu CLARA 3: Rozvoj společné partnerské spolupráce veřejné správy v česko-bavorském regionu (2016-2019), který byl zaměřen na užší přeshraniční propojení v oblasti cykloturistiky.
„Cílem je vytvořit výjimečnou turistickou destinaci nejvyšší kvality, která nabídne místním obyvatelům i hostům bezkonkurenční zážitky. Snahou je také podpořit a posílit pocit sounáležitosti a pouto k regionu u lidí na obou stranách hranice. Díky projektu by měla konkrétně vzniknout centrální dvojjazyčná domovská stránka pro cyklisty, analogové značení přeshraniční trasy Bavorsko-české lázně a dojde i k instalaci cedulí na hranicích, které cyklistům vysvětlí změnu značení,“ přibližuje radní pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Andrea Pfeffer Ferklová.
Regionem na pomezí Smrčin (Fichtelgebirge), Franckého (Frankenwald) a Slavkovského lesa již nyní vede hlavní turistický trasa, která spojuje v devíti etapách celkem deset bavorských a českých lázní a lázeňských měst. Kromě toho region křižuje ještě sedmnáct okružních cest. Rodiny s dětmi pak mohou vyžít jedenáct tipů na výlety, jež nabízí zážitky pro malé i velké objevitele. Více informací najdete na webu www.cykloregion-cesko-bavorske-lazne.cz.
Mgr. Veronika Svobodová