V Itálii vzplál olympijský oheň, poprvé v historii na dvou místech současně. V Miláně ho zapálili Alberto Tomba a Deborah Compagnoniová, v druhém hlavním dějišti her Cortině d’Ampezzo další lyžařka Sofia Goggiaová. Krátce předtím italský prezident Sergio Mattarella XXV. zimní olympijské hry oficiálně zahájil. David Pastrňák přivedl českou výpravu na milánský stadion San Siro. V Cortině nesla vlajku biatlonistka Lucie Charvátová.

Devětapadesátiletý Tomba a o čtyři roky mladší Compagnoniová nezapálili oheň na stadionu San Siro, kde se odehrával zahajovací ceremoniál, ale u několik kilometrů vzdáleného milánského vítězného oblouku Arco della Pace. Třiatřicetiletá Goggiaová ve stejnou chvíli zažehla plamen na Piazza Dibona v Cortině.

V Miláně sledovalo téměř čtyřhodinový úvodní ceremoniál 67 000 diváků. Oficiálnímu zahájení her tam spolu s dalšími světovými státníky přihlížel i prezident Petr Pavel. Italského prezidenta Mattarellu ve videu symbolicky přivezl na stadion tramvají motocyklový závodník Valentino Rossi.

Sportovci defilovali netradičně na čtyřech místech, jejich slavnostní průvody rovněž s českým zastoupením se konaly také v Predazzu a Livignu. Organizátoři tím chtěli umožnit účast na ceremoniálu většímu počtu olympioniků, neboť hry budou rozprostřeny po nejširším území v historii, aby se co nejvíce využila stávající sportoviště.

Milán a Cortinu od sebe dělí více než 400 kilometrů. Olympijské soutěže se budou vedle Predazza a Livigna odehrávat ještě v Anterselvě, Bormiu a Val di Fiemme. Slavnostní zakončení her se uskuteční ve Veroně.

Ústředním motivem zahajovacího ceremoniálu byla harmonie. Ta symbolizovala spojení městských a horských sportovišť pro tyto hry a také výzvu pro současný svět, plný napjatých mezinárodních vztahů.

Organizátoři uctili památku módního návrháře Giorgia Armaniho, jenž loni zemřel ve věku 91 let. Tento tvůrce desítky let navrhoval kolekce pro italské výpravy na olympijských i paralympijských hrách. Ceremoniál připomněl také Leonarda da Vinciho, italské operní skladatele, objevily se odkazy na starověký Řím, renesanci, benátský karneval nebo třeba pohádkovou postavu Pinocchia.

Velký aplaus si vysloužili tenorista Andrea Bocelli, který před 20 lety vystoupil také na závěrečném ceremoniálu olympijských her v Turíně, i americká zpěvačka Mariah Careyová. Ta zazpívala slavnou italskou píseň „Volare“.

Olympijské hry potrvají do neděle 22. února, téměř 3000 sportovců z více než devadesáti zemí včetně neutrálních závodníků z Ruska a Běloruska bude soutěžit o rekordních 116 sad medailí. Slavnostní zahájení můžete poslouchat v přímém přenosu na Radiožurnálu Sport.

Českou výpravu v Itálii tvoří 114 sportovců, před čtyřmi lety jich v dosud rekordním Pekingu závodilo o jednoho méně.

České hokejistky v pátečním programu olympijského turnaje podlehly Švýcarkám 3:4 po samostatných nájezdech, i když ještě v 50. minutě vedly 3:1. Nakonec ale závěr třetí třetiny nezvládly a v osmé sérii nájezdů rozhodla Ivana Weyová.

X X X

PREMIÉR  BABI튠 V  NOVĚ:  EVROPA  JEDNAT  S  RUSKEM,

ZBYTEČNÍ  MRTVÍ  NA  UKRAJINĚ,  UONČIT  VÁLKU

Evropa by měla jednat i s Ruskem, řekl Babiš. Turkovi by sítě ve vládě zakázal

Evropa by měla v otázce ukončení války na Ukrajině jednat i s Ruskem, řekl premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova. Chválil také veřejné vystupování Filipa Turka. „Znám ho jako usměvavého,“ uvedl. Vyjádřil se i ke spekulacím, že by se vedení ministerstva životního prostředí mohl ujmout podnikatel Richard Chla.

 „Poslední volby jsme vyhráli i tak, že jsme porazili i mainstreamová média, která fandí opozici. Takový já jsem slabý premiér,“ reagoval Babiš na narážky opozice během jednání o hlasování o nedůvěře současné vládě. Babiš zdůraznil, že je poprvé od začátku tohoto roku v televizi.

Mimořádnou schůzi o hlasování o nedůvěře vyvolala opozice tento týden poté, co se Babiš nedistancoval od počínání ministra zahraničí a životního prostředí, šéfa Motoristů Petra Macinky, jehož esemesky označil prezident Petr Pavel za vydírání. Kabinet Andreje Babiše však hravě hlasování ustál.

 Babiš připustil, že média si v kauzách tohoto typu libují. „Vy, média, milujete konflikt. Někdo se tím snaží říct, že naše vláda nepracuje, my ale pracujeme. Já jsem extrémně pracovitý,“ řekl Babiš s tím, že za jeho současný mandát se už stihl potkat s 25 zahraničními lídry.

S Macinkou prý Babiš spolupracuje normálně. „Voláme si, píšeme si, jsme v kontaktu,“ uvedl. Připustil však, že se Macinkovi zprávy poradci premiéra nepovedly. Zároveň také chápe, že Macinka stojí za Filipem Turkem, protože je to nejvýraznější tvář Motoristů. „Teď jsem s panem Turkem byl v Ostravě. On vystupuje výborně. Mluví dobře,“ dodal.

„Já znám pana Turka jako usměvavého. Pokud se večer nějak mění a píše něco nepřípustného na sociální sítě, tak bychom mu je ve vládě prostě zakázali,“ řekl.

Turka prezident odmítl jmenovat kvůli jeho postojům a výrokům. V kabinetu, který vznikl v polovině prosince, vykonává funkci ministra životního prostředí Macinka, současně vede českou diplomacii. „Pan prezident mohl dát Turkovi šanci. Nepřesvědčil jsem ho. Já bych to na jeho místě udělal,“ zopakoval v sobotu Babiš.

 Turka jmenovala Babišova vláda zmocněncem pro klimatickou změnu a Green Deal, kancelář má na ministerstvu. Kvůli nejmenování Turka se Macinka s Pavlem dostal do vyhroceného konfliktu. Na podporu prezidenta se v neděli konaly v centru Prahy i dalších městech demonstrace, kterých se účastnily desítky tisíc lidí.

Babiš v rozhovoru vyjádřil také naději, že válka na Ukrajině brzy skončí. „Každá válka je špatně, musí to skončit, dává to totiž velkou nejistotu, řekl premiér. Bez Trumpa to však podle něj nepůjde. Promluvil i o tom, že by podle něj Evropa měla jednat i s Ruskem.

Podle Babiše Česko nyní neuvažuje o vstupu do Rady míru, kterou ustavil Trump „Rozhodovaly by o tom Sněmovna i Senát, bylo by to složité,“ podotkl.

„S Chladem mají Motoristé smůlu“

Předseda vlády se také vyjádřil ke spekulacím, že by se vedení ministerstva životního prostředí mohl ujmout podnikatel a výrazný sponzor strany Motoristé sobě Richard Chlad. „S Chladem mají Motoristé smůlu,“ odmítl rázně Babiš s tím, že jeho jméno na Hrad rozhodně neponese.

 Přitom sám Chlad ve čtvrtek tuto debatu rozvířil „Byl bych rozhodně lepším ministrem životního prostředí, než je pan prezident Pavel prezidentem,“ prohlásil. Čestný prezident Motoristů Filip Turek v reakci na to redakci iDNES.cz sdělil, že Chlada by, vzhledem k současné situaci, mohli Motoristé navrhnout.

Babiš také zdůraznil, že chce být aktivní v procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho Sněmovna nevydá ke stíhání. „Chci bojovat za pravdu,“ řekl v televizi.

„No a? Proč by mě měla vydávat, když jsem nic neudělal?“ reagoval na poznámku moderátorky, že Sněmovna ho zřejmě tentokrát nevydá. „Je to vymyšlené svinstvo, neuvěřitelné vůči mojí rodině,“ dodal ke svému obvinění, které pokračuje už čtvrté volební období Sněmovny.

 Premiér v rozhovoru mimo jiné nevyloučil ani budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Kubou a jeho novým hnutím Naše Česko. „Uvidíme,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda si s Kubou dokáže představit spolupráci. „Myslím si, že uspěje, protože on je silný politik, dobře mluví, je úspěšný hejtman,“ dodal. Vzkázal mu, že mu drží palce.

Dalším tématem debaty se stal také návrh státního rozpočtu na letošní rok. Vláda navrhla schodek 310 miliard, což vyvolalo vlnu kritiky. Návrh rozpočtu nicméně podle Babiše neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Nesouhlasí s názorem Národní rozpočtové rady (NRR), označil ji za zbytečnou. Znovu také slíbil, že jeho vláda nebude navyšovat daně.

Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

 X XX

 TRUMP  SE  DIVÍ,  ŽE  ITALOVÉ  VYISKALI  VANCE?

 Oni Vance opravdu vypískali? Vždyť ho lidi mají rádi, divil se Trump po San Siru

Od našeho zpravodaje v Itálii – Americké sportovce přivítalo sedmdesát tisíc lidí na San Siru nadšeně. Jásot doprovázel upřímný potlesk… Do chvíle, než televizní obrazovky zachytily viceprezidenta Spojených států J. D. Vance s jeho ženou Ushou. Ti mávali vlaječkami a usmívali se, když obří stadion začal vibrovat. Pobouřeným pískotem. Nelibým bučením. A reakce Italů hned zaujala světová média. „Oni ho opravdu vypískali?“ divil se později prezident USA Donald Trump.

Italové si dopředu uvědomovali, že přítomní diváci nebudou u vybraných zemích nečinně přihlížet.

Pár dní před slavnostním zahájením dostala prezidentka Mezinárodního olympijského výboru Kirsty Coventryová otázku: Měla byste vzhledem k politické situaci ve světě pochopení, kdyby místní na Američany bučeli?

„Doufám, že lidi budou zahájení vnímat jako příležitost být k sobě ohleduplní a jako připomínku, jací můžeme být,“ odpověděla žena, která veřejně podporuje brzký návrat Ruska do sportovního světa.

Dánsko, které se dostalo do diplomatického sporu se Spojenými státy kvůli Grónsku, výraznou reakci při ohlášení na San Siru nepřineslo.

 U Izraele se smísilo bučení s přivítáním, ostatně z balkonů v ulicích Milána tu a tam zahlédnete visící palestinské vlajky.

Ukrajina si vysloužila jen nadšení.

Až Spojené státy způsobily rozruch.

„A tady je viceprezident J. D. Vance a jeho žena Usha,“ začala povídat komentátorka televize CBC. „Uh… To není…. Tak ten si vysloužil hlasité bučení. Pískot. Posměšky. Nějaký ten potlesk…“

Z televizních záběrů síla reakce nevynikne, ruchové mikrofony odvedly svou práci a pískot na videích prakticky není slyšet. Ale kdo byl na místě, slyšel ho jasně a dlouze. A slyšet ho musel i Vance.

Podívejte se, jak San Siro bučelo při americkém průvodu:

Reakce se opravdu dala čekat. V Miláně před olympijskými hrami proběhly masové demonstrace proti přítomnosti federálních imigračních agentů (ICE), jejichž členové v americkém státě Minnesota v posledních týdnech zastřelili dva tamní občany.

Objevovaly se nápisy jako „Nechceme ICE v Miláně“, „Milán stojí za Minneapolisem“, „Vance = ICE“ a olympijské kruhy na některých transparentech nahradila kovová pouta.

Agenti ICE dorazili do Milána jako součást ochranky viceprezidenta Vance a ministra zahraničí Marca Rubia.

Za pár hodin po vypískání Vance na San Siru už americký prezident Trump dostal otázku, co na to říká.

„Opravdu? Je to pravda? To mě překvapuje, protože lidi ho mají rádi. Ale abychom byli fér, stalo se to v cizí zemi. Doma se mu takové věci nedějí,“ odpověděl.

Politika nicméně prostupuje olympijskými hrami od samého začátku. Na prvním zápasu českých hokejistek muž v černé bundě vyvěsil vedle střídačky národního týmu ruskou vlajku, na protější tribuně mimochodem právě seděli Vance i Rubio, které obklopovalo několik desítek členů ochranky.

 K politice se vyjadřují i samotní američtí sportovci, například akrobatičtí lyžaři Hunter Hess a Chris Lillis přiznali, že mají rozpolcené pocity v kontextu reprezentování Spojených států v Miláně.

„Je to trochu těžké, protože se mně a stejně tak mnoha dalším lidem hodně věcí nelíbí. To, že na sobě mám americkou vlajku, neznamená, že souhlasím se vším, co se v naší zemi děje,“ řekl Hess.

 Jeho kolega Lillis dodal: „To, co se v Americe děje, mi láme srdce. Odkazujete na ICE, že? Myslím, že jako země musíme respektovat práva všech občanů. Chovat se s k nim s láskou a respektem. Já doufám, že když lidi uvidí americké sportovce v Miláně, uvědomí si, že to je ta Amerika, kterou se snažíme reprezentovat.“

 X XX

Brusel pod paľbou: Američania tvrdia, že EÚ cenzurovala slovenské parlamentné voľby

Správa Výboru pre súdnictvo Snemovne reprezentantov USA, ktorú vypracovali zákonodarcovia Republikánskej strany, obvinila Európsku komisiu z vyvíjania tlaku na sociálne siete s cieľom cenzurovania politického obsahu pred voľbami.

Cenzúra sa podľa správy týkala Slovenska, Rumunska, Moldavska, Holandska či Francúzska. Európska komisia obvinenia označila za nezmysel.

Ako prvý na správu upozornil portál Marker. Správa, ktorú zverejnila podkomisia Snemovne reprezentantov pre zneužívanie federálnej moci, poukazuje na Akt EÚ o digitálnych službách (DSA) ako hlavný nástroj tlaku.

Správa s obsiahlym názvom: „Hrozba zahraničnej cenzúry, časť II: Desaťročná európska kampaň za cenzúru globálneho internetu a ako poškodzuje americkú slobodu prejavu v Spojených štátoch“ označuje slovenské parlamentné voľby v roku 2023 za jeden z „kľúčových príkladov“ cenzúry.

Podľa republikánskych zákonodarcov Brusel od prijatia zákona v roku 2023 „pravidelne vyvíjal tlak“ na online platformy, aby odstraňovali alebo obmedzovali politické prejavy, ktoré mohli znevýhodniť konzervatívnych kandidátov.

Voľby na Slovensku: „Kľúčový príklad“

Výbor sa odvoláva na interné dokumenty TikToku a ďalších spoločností, ktoré získal prostredníctvom predvolania. Podľa zákonodarcov dokumenty svedčia o koordinovaných snahách úradníkov EÚ, národných regulátorov a mimovládnych organizácií o zvýšené odstraňovanie politického obsahu pred voľbami v niekoľkých krajinách, vrátane Francúzska, Írska, Moldavska, Holandska, Rumunska a Slovenska, a tiež pred voľbami do Európskeho parlamentu v júni 2024.

Správa označuje slovenské parlamentné voľby 2023 za „kľúčový príklad“, keďže išlo o prvé voľby po nadobudnutí účinnosti DSA. Interné pokyny TikToku podľa správy ukazujú, že niektoré politické výroky cenzurovali ako „nenávistné prejavy“, napriek tomu, že ide o legitímne politické názory: „Existujú len dve pohlavia.“, „Deti nemôžu byť transsexuálne.“, „Musíme zastaviť sexualizáciu mladých ľudí/detí.“

„Myslím si, že LGBTI ideológia, rodová ideológia, transgender ideológia sú veľkou hrozbou pre Slovensko, rovnako ako korupcia.“

Americkí zákonodarcovia zdôrazňujú, že tieto výroky nie sú nenávistné, ale predstavujú politické názory na sporné vedecké a medicínske témy. TikTok podľa správy priznal, že niektoré z týchto názorov boli „v slovenských politických diskusiách bežné“, napriek tomu ich platforma pod tlakom Komisie cenzurovala.

Za „urážlivé prejavy“ TikTok označil aj „útoky“ na stranu Progresívne Slovensko, pretože používala termín „tehotné osoby“.

Správa uvádza, že príprava na slovenské voľby bola v júli 2023 v plnom prúde, keď Európska komisia zorganizovala prezentáciu pre platformy, ktorú pripravil slovenský mediálny regulátor – Rada pre mediálne služby (RpMS).

„Slovenský regulátor nastavil tón nadchádzajúcej cenzúrnej kampane tým, že znevažoval vlastných občanov a platformám povedal, že ‚obyvateľstvo má sklon ku konšpiračným teóriám a falošným naratívom‘,“ uvádzajú zákonodarcovia, pričom pripájajú aj časť údajnej prezentácie RpMS.

Tieto konšpirácie a falošné tvrdenia sa podľa prezentácie týkali covidovej pandémie a vojny na Ukrajine. Marker zistil, že slovenské ministerstvá a úrady žiadali spoločnosť Meta aj o mazanie príspevkov politikov, pričom podobné žiadosti sa týkali aj TikToku, najmä príspevkov súvisiacich s Ukrajinou.

Prezentácia RpMS tiež spomínala „žiadosť o opatrenia súvisiace s nadchádzajúcimi voľbami“, adresovanú spoločnostiam Meta, Google a TikTok v júni 2023. Po voľbách v septembri 2023 Komisia žiadala platformy o správu o „opatreniach prijatých na zmiernenie“ údajnej dezinformácie počas volieb.

Šesť mesiacov pred eurovoľbami v januári 2024 Európska komisia platformám oznámila, že bude „klásť veľký dôraz na… vaše informácie o stave príprav na voľby do Európskeho parlamentu“, čo republikánski zákonodarcovia interpretujú ako žiadosť o pravidelné reportovanie cenzúrnych opatrení.

„Hlboko znepokojujúca“ cenzúra

Interné dokumenty podľa správy ukazujú, že v týždni pred slovenskými voľbami Komisia presunula pozornosť na konkrétne účty. Štyri dni pred voľbami zaslala TikToku tabuľku so zoznamom „problematických účtov na slovenskom TikToku“, ktoré mali byť cenzurované.

Tabuľka obsahovala minimálne 63 účtov so sledovanosťou od tisíc do 120-tisíc sledovateľov. Mnohé z účtov obsahovali „slovenský politický obsah“ a niektoré boli v súlade s pravidlami komunity TikTok. Po voľbách TikTok zakázal 19 účtov, z toho päť za „šírenie nenávisti“. Šestnásť účtov označených Komisiou malo „žiadne alebo veľmi malé porušenia“, vrátane satirických účtov. Ostatné účty zostali na „zozname sledovaných“.

Správa uzatvára: „Celkovo je rozsah cenzúry nariadenej DSA pred slovenskými voľbami v roku 2023 hlboko znepokojujúci.“

Európska komisia naopak pripomína, že DSA je navrhnutý na riešenie nelegálneho obsahu a systémových rizík, ako sú dezinformácie, pričom chráni slobodu prejavu. „K najnovším obvineniam z cenzúry. Čistý nezmysel. Úplne nepodložené,“ reagoval pre AFP hovorca Komisie Thomas Regnier.

Elon Musk na sociálnej sieti X správu výboru uvítal, pričom správa vyšla len niekoľko dní po tom, čo Komisia začala vyšetrovať chatbota Grok integrovaného do X, pre podozrenie z porušenia DSA.

  X X X

 Meloniová mluvila s Vancem o hodnotách. V Miláně se zatím demonstrovalo proti ICE

Italská premiérka Giorgia Meloniová a americký viceprezident J. D. Vance při setkání před zahájením olympijských her v severní Itálii mluvili o společných hodnotách. V Miláně, kde se v pátek koná zahajovací ceremoniál olympijských her, se uskutečnila demonstrace proti agentům amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), kteří budou působit v Itálii během her.

Meloniová před odpoledním jednáním v Miláně uvedla, že se s americkým viceprezidentem setkala při inauguraci papeže Lva XIV. v květnu a znovu se s ním setkává v pátek na okraji zahájení olympijských her.

 „Jsou to dvě akce, které vypovídají o systému hodnot, které drží pohromadě Evropu a Spojené státy, které spojují Západ,“ uvedla Meloniová. Vance uvedl, že olympijské přátelství spočívá „v soutěži založené na pravidlech a také v setkání kolem sdílených hodnot“.

Italská vláda po jednání uvedla, že rozhovory, které trvaly přes dvě hodiny, se týkaly „hlavních témat mezinárodní politiky s výjimečným důrazem na poslední vývoj v Íránu a Venezuele“. Vance a Meloniová také hovořili o energetické bezpečnosti a zajištění bezpečných dodávek kritických minerálů.

 Do Milána na páteční zahájení zimních olympijských her přicestoval velký počet světových politiků. Italský prezident Sergio Mattarella v 17:30 pořádá recepci pro hlavy států a vlád, které jsou v Miláně. Slavnostní zahájení pak začne ve 20:00 na stadionu San Siro. V Miláně je i český prezident Petr Pavel.

Zhruba tisíc lidí v pátek přišlo na demonstraci v Miláně proti nasazení agentů amerického úřadu ICE v Itálii. „Milánu je z vás hnusně,“ byl slogan demonstrace namířený proti agentům, kteří v USA provádí zásahy proti migrantům.

 Působení amerických federálních agentů v období olympijských her vyvolalo v Itálii pozdvižení. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi tento týden řekl, že agenti nebudou působit v ulicích ale jen na amerických konzulátech.

X XX

EXKOMUNISTA  PAVEL  CHCE  ŘÍDIT  VLÁDU,  JAKO  FIALU?

MINISTR  MACINKA  TO  ODMÍTÁ

Zbyněk Fiala: Hluboký stát v Česku

Zábavná vložka s výměnou zpráv mezi Macinkou a Kolářem ukázala, kdo vládne Hradu a je schopen paralyzovat sněmovnu mobilizací k nočním výmlatům prázdné slámy. Ale jsou tu věci závažnější než třepetavé fangle. Třeba v ekonomice rozhodují, zda se bude tvořit nové, nebo nadále jen ždímat staré.

Tmy vláda není svržena, běduje opozice. Konečně klid na práci, libuje si vláda. Aspoň na chvíli, než ten cirkus začne znovu. Zajímavější jsou pokusy najít skutečné trendy. Tak třeba nezávislý sociolog Petr Hampl píše:

„Co se týče jednotlivých konkrétních kroků, zatím není Babišově vládě co vyčítat. Snad dojde k pozitivním změnám v energetice, v sociální politice, ve školství i jinde.  Něco se podaří prosadit a něco se prosadit nepodaří. 

Jak úspěšné ty zápasy budou, to závisí na tom, 

1. a)    Jestli se Andreji Babišovi skutečně podaří uchopit moc. Připomínám, že během minulé čtyřleté vlády se mu to nepodařilo, a to ani s podporou tehdejšího prezidenta Zemana. 
2. b)    K jakému mocenskému modelu se Česká republika posune. Jestli budou větší část moci držet ti, v jejichž zájmu bude rozvoj naší země, nebo naopak ti, jejichž strategií je vydělat na likvidaci toho, co tu ještě zbývá. 

Rozvržení moci v zemi je ovšem závislé na zvoleném ekonomickém modelu a obávám se, že tady nemá Babišova vláda nejmenší představu, o co by vlastně měla usilovat. To nám ještě komplikuje fakt, že ekonomičtí experti Motoristů i SPD mají shodné národohospodářské názory – zároveň shodné jako Fialova vláda. Můžeme tedy očekávat, že budou podporovat opatření nahrávající dominanci nadnárodních hráčů.“

Tolik z jeho příspěvku na Prvních zprávách. O to tady skutečně jde.

Naši národovci jsou někdy spíše národní nadnárodovci, nejsou proti, dokud to jde přes ně. Na druhou stranu, za minulé vlády se o strategiích nesmělo moc mluvit, aby se člověk nezapletl do paragrafů buď o nějakém tom trestuhodném ismu nebo o napomáhání cizí moci. Takže až teď mohou začít otevřenější úvahy o ekonomické orientaci, které by nám umožnily vystrčit hlavu z krabice zahraničního podbízení a stisku ždímačů. 

Jak moc se rozmáchnout? Podle nejznámějšího průkopníka umělé inteligence u nás, profesora Vladimíra Maříka, vědeckého ředitele centra informatiky a robotiky při ČVUT, to nesmí být žádná troškařina. Česko má potenciál být technologickou velmocí, burácí z titulku na stránkách Sdružení automobilového průmyslu. Co chybí? Jen odvaha a vize.

Profesor Mařík je uznávaná autorita, seznam jeho titulů a světových ocenění by zabral zbytek stránky. Veřejnost si ho nejvíc povšimla, když prosazoval, aby i v Česku zapustila kořeny kyberneticky řízená robotická pracoviště Průmyslu 4.0, kde spolu komunikují a účinně spolupracují virtuální dvojníci jednotlivých zařízení. Výroba pak může být hodně různorodá, podle okamžité potřeby (dříve se používal výraz „pružná“). Už nemusí být odkázaná jen na velké specializované fabriky a může být přenesena do menších zasíťovaných dílen, ideálních pro mé sny o regionálním rozvoji.

Program Průmysl 4.0 byl prosazován jako vládní. Probil se i k velice kvalitní spolupráci s německými partnery, kteří měli náskok v praktické aplikaci. Jenže mohlo toho být víc. Vlády však nejsou ti, kdo nejmocněji vládnou. Je tu něco pod nimi, co říká Ano, pane ministře, ale udělá pravý opak. Z amerického prostředí vzešel výraz „hluboký stát“, který si vždy prosadí své. A na tohle upozorňuje i profesor Mařík v rozhovoru, který vedla (k podstatě věci) moje bývalá kolegyně z Ekonoma Libuše Bautzová.

„Popravdě řečeno, dneska nevládnou úřadem ministři, ale úředníci. A pokud není silný ministr a nedokáže tu jejich léty zabetonovanou pozici zlomit, ještě se zvyšuje jejich moc. Pak se stává, že o miliardách do výzkumu rozhodují bez jediného odborného posudku lidé, kteří v životě neviděli fabriku, nepracovali ve výzkumu a ani neví, co to je motor, natož umělá inteligence. Čím dál tím silnější role úředníků začíná být velkým problémem pro konkurenceschopnost této země.“

Rozhovor s profesorem Maříkem vyšel už v listopadu loňského roku, ale myslím, že je to nejlepší odpověď na otázky které si klade sociolog Hampl a s ním vlastně my všichni. Proč se proboha nemůžeme hnout z místa, když roku 2024 šlo na výzkum skoro neuvěřitelných147 miliard korun! Víc než na obranu!

Jenže osudy těch peněz jsou ještě neuvěřitelnější. Libuše Bautzová šla po konkrétních věcech:

– V poslední době se medializoval případ, kdy ČVUT nezískalo financování na projekt, který dělalo společně s americkou firmou GE Aviation. Považujete to za jeden z důsledků tohoto stavu?

Přesně. Jeden konkrétní úředník svým rozhodnutím způsobil stamilionové škody. Šlo o projekt vývoje leteckých motorů, který prováděla Fakulta strojní společně s GE Aviation jako státní zakázku. V roce 2016 ČVUT přijalo od státu prostřednictvím ministerstva průmyslu dvě miliardy na výstavbu infrastruktury pro vývoj a testování leteckých motorů, část měla být následně pokryta z prostředků EU.

Těch ale nakonec bylo méně a ministerští úředníci peníze, které ministerstvu chyběly, nazvali dluhem ČVUT a chtěli je nyní po řadě let po nás proplatit. Ale v případě dluhu musí existovat dohoda mezi věřitelem a dlužníkem. Taková neexistuje. ČVUT nemá a také nehodlá dát ze svého miliardu za skvěle splněnou státní zakázku.

Tento spor poškodil naši reputaci. Jako „dlužník“ nemohlo navíc ČVUT několik měsíců podávat nové projekty a žádat o další financování.

– Už se vše vyřešilo?

Ještě ne zcela, přestože vláda vydala příslušné usnesení. Část peněz putuje neskutečnou cestou mezi třemi ministerstvy. Naštěstí nás vydání příslušného usnesení „očistilo“ a můžeme předkládat další projekty. Ale celá záležitost není zcela uzavřena a zůstane k dořešení nové vládě.

– Projekt s GE se úspěšně realizoval?

Ano. Byla to vládní zakázka, kterou realizovalo především Centrum leteckého a kosmického výzkumu, které spadá pod strojní fakultu ČVUT. Vyvinuly se nové letecké motory, které jsou primárně vhodné pro drony. Mají novou konstrukci, zajišťují větší životnost, mají nižší spotřebu, delší dolet a vysoký výkon v kritických chvílích.

Motory se již několik let vyrábějí a užívají v USA a letos je zahajována výroba v ČR. Ukázalo se, že parametry těchto motorů jsou tak dobré, že se hodí i pro malá letadla a je po nich velká poptávka.“

– Jak je to celkově s penězi na výzkum?

Asi se to nebude všem líbit, ale podle mě není peněz zas tak málo. Na vědu a výzkum jich jde hodně, ale rozptýlí se tak, aby se každému dalo trochu, takže to nemá žádný efekt.

Je za tím ona nekompetentnost úředníků, o které jste už mluvil?

Nazval bych to přímo systémovou deformací výzkumného prostoru. Uvedu příklad, který má počátky někdy v roce 2012. Jedná se o velký evropský program, který nese název Velké výzkumné infrastruktury a jehož cílem je vytvořit významná výzkumná centra nejprve na národní úrovni a poté je spojovat do velkých evropských center a dosáhnout v určitých oblastech špičkových výsledků.

V letošním roce byla vyhlášena výzva k financování velkých výzkumných infrastruktur na další roky. Výzva k podávání přihlášek explicitně uvádí, že předem bylo rozhodnuto, že se nebude financovat umělá inteligence, strojírenství včetně leteckých motorů a robotiky, obranný a bezpečnostní výzkum.

Chápete to? Takže my jako CIIRC, jako skutečně velká výzkumná infrastruktura evropského významu, nemůžeme o takovouto podporu ani požádat. A tím, že nejsme a nebudeme státem označeni jako „velká výzkumná infrastruktura“, nemůžeme vstoupit do významnějších evropských sítí.

Už při minulé výzvě před čtyřmi lety jsme chtěli, aby nám stát toto označení na základě korektního hodnocení udělil i bez finančních příspěvků. Ale to prý v ČR – na rozdíl od zahraničí – nejde.

Zatímco celý vyspělý svět vrhá obrovské prostředky do umělé inteligence, naše úřady dopředu podporu této vědní disciplíny odmítají.

Kdybyste mohl rozhodovat, na co soustředit finanční i jinou podporu v České republice, které obory byste preferoval? Kde máme šanci být dobří?

Určitě už zmíněnou umělou inteligenci, tady bychom mohli být lídři celé Evropy. Už dnes jsme v řadě evropských projektů na špici. Paradoxní je, že čeští odborníci nemají problém získávat projekty v Evropě. Když ale získáme evropský projekt, potřebujeme na něj národní kofinancování. A s tím tady máme čím dál tím větší problém.

Další oblast, která s AI těsně souvisí, jsou drony. Máme strojírenské firmy, které umí vyrobit vrtule, máme velmi dobrou radionavigaci a veškerou elektroniku. Máme velmi dobré systémy na detekci dronů, na jejich koordinaci, na odhalování všeho, co se děje na Zemi.

Máme prostě veškeré předpoklady k rozvoji v této oblasti, ale někdo by měl říct: Národním produktem bude dron a my budeme podporovat ty podniky, které se budou zabývat jejich výrobou. Prosazujeme to už pět let, a kdyby se před pěti lety s takovou podporou začalo, kde bychom mohli dnes být.

Jak velké podniky v tomto segmentu by měl podle vás stát podporovat? Velké výrobce? Nebo start-upy?

V Česku na to musíme jít podporou malých a středních firem, to jsou ty štiky. A takové tady vyrůstají. Můžu jmenovat třeba Workswell. Před 15 lety tady dva studenti začínali s malým start-upem na vývoj kamer pro bezpilotní letadla. Dnes zaměstnávají 60 lidí, většina jsou naši absolventi, a mají 40 procent světového trhu softwaru pro zpracování obrázků z dronů pro zemědělské účely. A takové firmy by měly dostat podporu, aby získaly 60 a víc procent trhu.“

Je třeba zmínit ještě jednu věc, které si asi zatím nikdo nevšimnul. O Americe se ví, že je v řadě oborů ve výzkumu vepředu – ale díky komu? V řadě případů i díky lidem, kteří sedí v ČR, a to i v téhle budově CIIRC a v dalších budovách ČVUT. Jsou to naši lidé ve veřejnoprávní výzkumné instituci, kteří pracují pro americké firmy jako Google nebo Microsoft coby konzultanti.

Jsou to vesměs lidé s vysokou odbornou kvalifikací a velkým národním uvědoměním, často se vrátili z ciziny, aby ČR pomohli. Ale stát v posledních třech letech podporu výzkumu v umělé inteligenci tak zredukoval, že je prostě neplatí. A oni potřebují uživit rodiny.

Česko z takovéto situace téměř nic nemá, výsledky výzkumu se nestávají majetkem státu, jen pomáháme Americe zvyšovat její náskok. A stát mlčky přihlíží.

Předkládali jsme vládě návrhy, co bychom potřebovali od státu, abychom se mohli účastnit evropských soutěží – například získávat prostředky na kofinancování, o čemž jsem už také mluvil. Ale nic se nezměnilo. Ministerstvo školství, přes které můžeme čerpat rozhodující finance, má zřejmě jiné priority. Na špičkové odborníky v AI nejsou peníze.“

Dál si to dočtěte z původního zdroje. Považuji to za jeden z nejzávažnějších příspěvků k ekonomické strategii, jaký u nás v poslední době zazněl. Vláda má tuplovanou důvěru během jediného měsíce, a co ji nezabilo, to ji posílilo. Tak si snad dokáže poradit i s „hlubokým státem“, který by ji táhl ke dnu.

Doufejme, že dokáže zabočit správným směrem na křižovatce, na kterou upozornil sociolog Petr Hampl: „Jestli budou větší část moci držet ti, v jejichž zájmu bude rozvoj naší země, nebo naopak ti, jejichž strategií je vydělat na likvidaci toho, co tu ještě zbývá.“

 Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Polsko: Odpor k Radě míru a Nobelově ceně pro Trumpa

„Každému, kdo si chce udělat názor na takzvanou Radu míru, bych poradil, aby si nejprve přečetl její neobvyklou chartu,“ řekl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski s odkazem na novou iniciativu Donalda Trumpa. Charta podle něho obsahuje několik znepokojivých ustanovení.

„ Každému, kdo si chce udělat názor na takzvanou Mírovou radu, bych doporučil, aby si nejprve přečetl její neobvyklou chartu. Washington není povinen ji ratifikovat , ale země, které přijmou pozvání amerického prezidenta, ano. Definuje Donalda Trumpa jako jediného a doživotního předsedu Mírové rady s právem jmenovat nástupce,“ řekl Sikorski v průběhu návštěvy Norska.

Připomněl, že Trump zavedl „vstupní poplatek“ ve výši miliardy dolarů. „ Nevím, jaký bude stav této organizace po skončení jeho funkčního období, ani jaký bude osud peněz, které by přispěly země, jež pozvání přijmou,“ varoval.

Již dříve se negativně na toto téma vyjádřil předseda Sejmu, dolní parlamentní komory, Włodzimierz  Czarzasty.  Ten navíc odmítl podpořit  iniciativu předsedy Sněmovny reprezentantů Kongresu Spojených států Mike Johnsona a předsedy izraelského Knessetu Amira Ochanna  nominovat Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru.

Czarzasty se proti iniciativě veřejně postavil s prohlášením: „Nepodpořím nominaci prezidenta Trumpa na Nobelovu cenu, protože si ji nezaslouží.“ Argumentoval, že Trumpova politika   destabilizuje mezinárodní organizace a je založena na mocenské politice a transakčním přístupu k mezinárodním vztahům.

S odvoláním na taková vyjádření, týkala se rovněž Trumpova hodnocení role spojeců, údajně urážlivá, americký velvyslanec v Polsku Tom Rose oznámil okamžité přerušení veškerého kontaktu s předsedou Sejmu Czarzastym, server vasevec.cz

X XX

 Mexická prezidentka potvrdila, že jej krajina odošle na Kubu humanitárnu pomoc v podobe potravín a základných zásob

Rozhodnutie prichádza v čase extrémneho tlaku zo strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý po januárovom zadržaní venezuelského lídra Nicolása Madura varoval Havanu, že je „na pokraji pádu“.

Mexiko v nadchádzajúcich dňoch pošle humanitárnu pomoc Kube, oznámila v piatok mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Stredoamerická krajina zároveň pokračuje v rokovaniach so Spojenými štátmi o možnosti obísť americkú ropnú blokádu. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Mexiko pošle Kube humanitárnu pomoc v najbližších dňoch.
• Rokuje so Spojenými štátmi o obídení ropnej blokády.
• Trump varoval pred sankciami pre krajiny pomáhajúce Kube.
• Kuba čelí nedostatku paliva a výpadkom elektriny.
• USA poskytli finančnú pomoc Kube prostredníctvom katolíckej cirkvi.

Trumpove varovanie

Americký prezident Donald Trump v januári vyhlásil, že Kuba „je na pokraji pádu“ a že Havana by mala „uzavrieť dohodu“, lebo inak za to zaplatí podobne ako Venezuela. Prezidenta Venezuely Nicolása Madura v januári zajali a odviezli z krajiny americké špeciálne jednotky.

Trump zároveň pohrozil sankciami krajinám, ktoré sa rozhodnú pomôcť Kube. Caracas bol kľúčovým spojencom Havany a jej dôležitým dodávateľom ropy. Tento karibský ostrov už teraz zápasí s výpadkami v dodávkach elektriny v dôsledku nedostatku paliva.

Humanitárna pomoc z Mexika

Mexiko sa tiež snaží kompenzovať klesajúci import ropy z Venezuely a je pod tlakom, aby tiež obmedzilo svoje dodávky.

Sheinbaumová v piatok novinárom povedala, že jej vláda pripravuje dodávku humanitárnej pomoci, najmä potravín a ďalších zásob, o ktoré Kuba požiadala. Túto pomoc Mexiko odošle do pondelka.

Prezidentka dodala, že pokračujú „diplomatické snahy“ obnoviť dodávky ropy. Zároveň zopakovala, že nechce, aby boli na jej krajinu uvalené sankcie.

Energetický problém

Pri tlaku zo strany USA hrozí, že Kuba upadne do úplnej tmy, keďže jej elektrárne majú problém bez paliva udržať stabilné dodávky prúdu.

Americké ministerstvo zahraničných vecí vo štvrtok oznámilo, že poskytne šesť miliónov dolárov na pomoc Kubáncom prostredníctvom katolíckej cirkvi v tejto krajine. Už predtým takto dostali obyvatelia karibského ostrova tri milióny dolárov.

X XX

Stovky ruských turistů uvázly na Kubě kvůli nedostatku paliva. Ruská média viní kroky USA

Stovky ruských turistů uvázly na Kubě kvůli nedostatku leteckého paliva, uvedl v pátek večer na svém webu populární list Moskovskij komsomolec s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Problémy dávají ruská média do souvislosti se snahou amerického prezidenta Donalda Trumpa odstřihnout Kubu od dodávek ropy. Cestující, kteří měli letenky venezuelské společnosti Conviasa, momentálně netuší, kdy se budou moci vrátit do Rusk Lety z letoviska Varadero, kde je většina Rusů, mají zpoždění jeden až dva dny, napsal deník. Zpoždění vysvětlil tím, že letadla z Varadera letí nejprve jen do Havany, kde natankují palivo, než mohou pokračovat v let   Cestující, kteří měli letenky venezuelské společnosti Conviasa, momentálně netuší, kdy se budou moci vrátit do Ruska, protože jejich let zmizel z informační tabule. Společnost dříve rozeslala svým klientům oznámení, že po 22. únoru přestane létat na Kubu, dodal list. Ruští diplomaté v Havaně situaci týkající se ruských turistů pozorně sledují a spolu se zástupci ruské společnosti Aeroflot se u kubánských úřadů snaží zajistit dodávky pohonných hmot pro letadla ruských aerolinek, informoval krizový štáb ruského ministerstva zahraničí podle agentury Interfax. Americký prezident Trump poté, co se Američané zmocnili venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, opakovaně prohlašoval, že dalším cílem se může stát Kuba. Později podepsal nařízení umožňující zavést cla na výrobky ze zemí, které se odhodlají prodávat či dodávat ropu na Kubu, připomněla agentura. Čekání na tankování Odlety z Kuby nejsou nijak omezeny, mohou se však vyskytnout zpoždění kvůli potížím s pohonnými hmotami, zareagoval Ruský svaz turistiky podle serveru RBK na zprávy o problémech ruských turistů vinou nedostatku paliva. Svaz přislíbil, že Rusové odletí domů v nejbližší době. „Palivo se právě tankuje. Je ho dost. Situaci zvládáme,“ tvrdil. Nejmenovaná agentka turistické kanceláře působící přímo ve Varaderu řekla portálu, že je dost letenek pro všechny zájemce o odlet z Kuby, ale kámen úrazu tkví v tom, že letadla z letoviska musí mít mezipřistání v Havaně, kde často musí dlouho čekat, než je natankují pohonnými hmotami. Let do Moskvy se tak místo obvyklých 12 hodin může protáhnout o dalších pět až 17 hodin, dodala s tím, že letoviskům se dosud vyhýbají výpadky dodávek elektřiny, vody či potravin. Na pozadí hrozby, že Trumpova administrativa zavede úplnou blokádu dovozu ropy na Kubu, Rusko potvrdilo připravenost poskytnout Kubě politickou a materiální podporu. Moskva v posledních letech opakovaně dodávala na ostrov ropu a hodlá v tom pokračovat, prohlásil podle RBK ruský velvyslanec na Kubě Viktor Koronělli. X XX Zemřela herečka Jana Brejchová, hvězda s přezdívkou česká Bardotka

Plachá, křehká, líbezná dívenka, z níž vyrostla hvězda mezinárodního formátu. Taková byla Jana Brejchová, která zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let. Hereččino úmrtí potvrdila pro iDNES.cz její dcera Tereza Brodská s tím, že prosí veřejnost i média o respektování soukromí.

Jana Brejchová za svou poslední roli ve filmu Kráska v nesnázích získala Českého lva, druhého pak za mimořádný přínos české kinematografii. Za svůj život stihla více než stovku rolí a čtyři manželství: s režisérem Milošem Formanem žila čtyři roky, s německým hercem Ulrichem Theinem dva roky, s Vlastimilem Brodským přivedla na svět dceru Terezu Brodskou, rovněž herečku, a po partnerském vztahu s Jaromírem Hanzlíkem následoval sňatek s Jiřím Zahajským.

Hlavně se však stala symbolem ženské krásy nejen v domácím měřítku. Poprvé stála před kamerou už jako třináctiletá ve filmu Olověný chléb. Po škole se živila jako písařka, ale přišly další nabídky, Formanova Štěňata, Weissova Vlčí jáma či Jasného Touha.

Spolu s nimi se mladé herečce otevřely slávobrány světových festivalů. Forman později vzpomínal na paradoxní situace, kdy doma takřka živořili, kdežto v zahraničí Brejchovou považovali za skvěle placenou hvězdu.

Měla to štěstí, a vždy je vděčně pojmenovávala, že její dráhu provázela režisérská elita doby, včetně Jiřího Krejčíka, s nímž natočila třeba Morálku paní Dulské nebo Vyšší princip, a Karla Zemana, který ji přizval do Barona Prášila.

Přišly i zahraniční šance, třeba v německé romanci Zámek Gripsholm, po níž jí společnost Bavaria nabídla smlouvu na sedm let. „Jenomže jsem si přečetla dva scénáře a byla to červená knihovna, zatímco já dosud pracovala na filmech, které měly smysl,“ vyprávěla, proč zůstala doma.

 Ostatně tehdy, v 60. letech, se díky české nové vlně zdál filmový Olymp na dosah a „česká Bardotka“, jak se Brejchové přezdívalo, točila jako o závod. Zazářila třeba ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna, Noc nevěsty či Farářův konec.

Neztratila se ani s nástupem normalizace, kdy královsky ovládla muzikál Noc na Karlštejně, byť žánrově se její filmografie posunula více ke vztahovým komediím jako Hodíme se k sobě, miláčku? nebo k pohádkovým postavám. Přišly však i zásadnější úlohy, třeba v Zániku samoty Berhof.

 Polistopadová éra vynesla Brejchové vedle převážně televizních projektů i role ve filmech Hrad z písku, Má je pomsta či Návrat ztraceného ráje, do nového tisíciletí vstoupila snímkem Počet mého mladšího bratra a souběžně s Kráskou v nesnázích si zahrála ještě v pohádce O malíři Adamovi, jež Zahajskému, s nímž jezdila po divadelních štacích, přinesla poslední roli.

Po mužově smrti v roce 2007 se stáhla do ústraní i Brejchová. Parkinsonova nemoc, kterou dlouho skrývala, navíc nabírala na síle, nicméně sama herečka už po velkém návratu netoužila. Tvrdila, že je dávno za zenitem, že to ví, smířila se s tím a netrápí ji to.

Ale kdo ví, co cítila a prožívala doopravdy. Ač svým půvabem a noblesou působila, jako by se pro červený koberec narodila, přiznávala, že do svých rolí se paradoxně schovávala před celoživotní plachostí a ostychem. Asi nejlépe o ní vypovídá dceřina kniha Moje máma Jana Brejchová.

X X X

 VE  VE  VÍDNI  KONĚ  BEZ  POTÍŽÍ,  V PRAZE  NESMÍ  BÝT?

JAK  CHCE  ZÍSKAT  PRAHA  TURISTY?

 Spor o koně na Staroměstském náměstí: Soud potvrdil pokutu za fiakry

Nejvyšší správní soud konstatoval, že tržní řád Prahy neporušuje zákaz svévole a nepředstavuje ani zneužití pravomoci. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay (autor Ian Kelsall)

Pokutu pro firmu, která na Staroměstském náměstí nabízela turistům jízdy fiakrem i v době, kdy už to pražský tržní řád neumožňoval, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Jde o 10 000 korun, magistrát pokutu vyměřil za přestupek z léta 2023, vyplývá z úřední desky. Tržní řád provoz dovoloval jen do konce roku 2022, koňská spřežení s turisty se ale v centru Prahy pohybovala i později. Debata o nich ale neutichla.

Soud konstatoval, že tržní řád neporušuje zákaz svévole a nepředstavuje ani zneužití pravomoci. Legitimním cílem změny byla ochrana veřejného prostoru a bezpečnosti v historickém jádru města.

Obce mají při schvalování tržního řádu poměrně širokou míru uvážení s ohledem na místní poměry. „Ze zjištěných okolností nelze v nyní souzené věci dovodit, že by hlavní město Praha jako normotvůrce prostor pro uvážení překročil nebo jej zneužil,“ stojí v rozsudku.

Už v neúspěšné žalobě k Městskému soudu v Praze firma uváděla, že na Staroměstském náměstí měla pronajatý pozemek, disponovala také kolaudačním rozhodnutím pro stání fiakrů a povolením ke zvláštnímu užívání komunikace. Ani podle NSS to ale neznamená, že by na ni změna tržního řádu nedopadala

 Konec fiakrů v Praze?

„Ze skutečnosti, že nová podzákonná právní regulace ovlivnila možnost užívat k podnikání určitá místa, k nimž mají adresáti této regulace sjednány soukromoprávní tituly, nelze dovozovat zneužití pravomoci ani jinou vadu posuzované regulace. Každá změna právní úpravy totiž může mít dopady na existující smluvní vztahy, což z ní ovšem nečiní právní úpravu nedovolenou,“ uvedl Nejvyšší správní soud.

Vzhledem k vyřazení z tržního řádu je provozování fiakrů v Praze od roku 2023 prakticky zakázané. Loni v říjnu dali pražští radní výpověď Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy ze stanoviště na Staroměstském náměstí.

Pro a proti

Letos v lednu pražské zastupitelstvo projednalo dvě petice, které se týkaly fiakrů. Jedna byla pro zákaz povozů tažených koňmi, druhá proti němu. Zastupitelstvo vzalo obě petice na vědomí, žádné usnesení neschválilo.

Kritici fiakrů argumentují tím, že koně trpí horkem i pohybem na tvrdé dlažbě, navíc musejí vdechovat zplodiny z výfuků aut. Zastánci naopak zdůrazňují, že o koně je dobře postaráno a jízda kočárem v centru města má tradici.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

 X XX

Absurdné divadlo. Chmelár hovorí o výsmechu spravodlivosti pri očistení Naďa

Politický analytik a publicista Eduard Chmelár ostro reaguje na zastavenie trestného stíhania Jaroslava Naďa. Argumenty prokuratúry o „nulovej hodnote“ stíhačiek označil za politické a tragikomické.

Rozhodnutie Krajskej prokuratúry v Bratislave, ktorá po mesiacoch preverovania zmietla zo stola podozrenia z vlastizrady či sabotáže v súvislosti s darovaním techniky na Ukrajinu, vyvolalo v koaličnom tábore vlnu odporu. Kým exminister Jaroslav Naď hovorí o svojej najväčšej výhre a usvedčení Roberta Fica z klamstva, bývalý poradca premiéra Eduard Chmelár vidí v postupe prokurátora Rastislava Remetu nebezpečný precedens a politickú zaujatosť.

Remeta: OČTK uzavreli tri zo štyroch trestných stíhaní pre pomoc Ukrajine

Chmelár vo svojom stanovisku nešetrí kritikou na adresu prokurátora Remetu, ktorý podľa neho namiesto práva a Ústavy SR operoval politickými motívmi. Prokurátor včera pred novinármi takmer hodinu vysvetľoval, že systém S-300 bol po životnosti a stíhačky MiG-29 mali v čase darovania takmer nulovú hodnotu, pričom Slovensko na ne už nemalo ani pilotov, ani rakety.

„To, čo predviedol Remeta, je výsmech spravodlivosti na Slovensku,“ píše Chmelár a argumentáciu o nedostatku pilotov prirovnáva k absurdnej situácii: „To je tak absurdné, ako keby Naď daroval Ukrajine kus územia Slovenskej republiky a prokuratúra by to obhajovala tým, že aj tak nemáme na obrábanie tej pôdy dostatok farmárov.“

Považujete zastavenie stíhania Jaroslava Naďa za spravodlivé?

Podľa Chmelára z celého postupu „kričí zaujatosť“, pričom pripomína, že prokurátor Remeta bol v roku 2020 kandidátom vtedajších vládnych poslancov na post generálneho prokurátora.

Prokurátor Remeta včera argumentoval správami generálneho štábu, podľa ktorých bola technika bez ruského servisu nepoužiteľná. Zdôraznil, že od roku 2021 slúžila pre nedostatok letových hodín už len jedna stíhačka a štát sa darovaním správal ako „zodpovedný hospodár“, keďže ušetril milióny na údržbe nefunkčných strojov.

Tento pohľad však okrem Chmelára rázne odmieta aj premiér Robert Fico, podľa ktorého prokuratúra „bez škrupúľ“ vstúpila do politického súboja na strane opozície, aby chránila Jaroslava Naďa. Fico trvá na tom, že migy boli darované z aktívnej služby a Ukrajina ich okamžite nasadila do boja, čo odporuje tvrdeniam o ich nulovej hodnote.

Chmelár v závere upozorňuje, že vládna koalícia dopláca na to, že nerieši problémy systémovo. Model prokuratúry považuje za najslabší článok ústavy, ktorý treba zmodernizovať. „Zabudnite na spravodlivosť, keď namiesto systémových zmien riešite účelové zmeny v trestnom zákone. Dovtedy sa budú takíto lotri spravodlivosti iba vysmievať,“ uzatvára s tým, že bez rozbitia klientelistických sietí sa situácia nezmení.

X XX

Ukrajinci zasiahli miesto, odkiaľ Rusi hrozia Európe Orešnikom. Expert: Úder vyslal jasný odkaz Západu

Úder na ruský vojenský polygón Kapustin Jar v Astrachánskej oblasti bol podľa ukrajinského vojenského analytika zameraný na znemožnenie odpálenia balistickej rakety stredného doletu Orešnik (Lieska) smerom na Ukrajinu. Uviedol to príslušník Síl územnej obrany Ozbrojených síl Ukrajiny a analytik Oleksandr Musijenko.

Pomsta z Ukrajiny. Obrancovia nasadili nové domáce strely. Flamingo udiera na Rusko

Vo vysielaní ukrajinského telemaratónu podľa agentúry UNIAN povedal, že, existovali spravodajské informácie o tom, že ruská strana plánovala použiť raketu Orešnik v rámci jedného z kombinovaných vzdušných útokov. „V jednom z kombinovaných raketovo-dronových úderov mali Rusi v úmysle použiť aj Orešnik. Vzhľadom na tieto informácie vykonali Obranné sily operáciu s cieľom znemožniť úder touto raketou,“ zdôraznil Musijenko.

Symbolický rozmer

Podľa neho mal zásah na Kapustin Jar aj výrazný symbolický rozmer. Útok mal podľa analytika oslabiť imidž Ruska a ukázať, že Moskva nie je schopná ochrániť ani strategický objekt, z ktorého odpaľuje balistické rakety stredného doletu.

Poliaci ukázali ‚zuby‘ proti Putinovi. Z východnej hranice robia smrtiacu pascu pre nepriateľa

Expert zároveň upozornil, že Rusko technologicky nedisponuje možnosťou odpaľovať rakety Orešnik na Ukrajinu z iných lokalít, čím sa jeho operačné schopnosti ešte viac znižujú. „Ukrajina teraz ukázala, že dokáže zasiahnuť ruský polygón, z ktorého sa odpaľujú Orešniky,“ doplnil.

Musijenko ďalej uviedol, že útok na polygón mal kombinovaný charakter. Použité boli drony s dlhým doletom aj rakety FP-5 Flamingo. Podľa jeho slov boli zaznamenané zásahy aj ničenie cieľov. „Vidíme, že to funguje,“ uviedol.

Zároveň upozornil, že podobné polygóny spravidla nedisponujú rozsiahlym vojenským zázemím, čo súvisí s ich technickou špecifickosťou. Kľúčové však podľa neho je, že Ukrajina opakovane demonštruje schopnosť zasiahnuť Kapustin Jar ešte pred možným štartom rakiet. „Najdôležitejšie v tejto situácii je ukázať, že Kapustin Jar je v dosahu už nie po prvýkrát a že sme pripravení zadržiavať nepriateľa aj pred štartom takýchto rakiet,“ povedal.

Rusi zasiahli detskú nemocnicu. Britský ambasádor spomína na útok v Kyjeve

Úder má podľa Musijenka aj medzinárodný rozmer a je signálom pre západných partnerov Ukrajiny. „Je to tiež demonštrácia pre našich partnerov, ako sa dá zasahovať a že sa netreba báť, keď sa Kremeľ vyhráža použitím rôznych typov rakiet,“ dodal.

Analytik zároveň pripomenul, že Rusko už raketu Orešnik použilo pri útoku na Ľvovskú oblasť, pričom cieľom bolo aj zastrašenie Západu. Podľa jeho slov nebolo načasovanie náhodné. „Práve preto sa vzdušný útok uskutočnil v deň príchodu generálneho tajomníka NATO na Ukrajinu, aby demonštrovali, že Putin sa vraj nebojí ani NATO, ani EÚ,“ uviedol Musijenko.

Na záver dodal, že útokom na ruský polygón Ukrajina opätovne vyvracia ruské naratívy a vysiela odkaz, že agresora sa netreba báť, ale aktívne ho zadržiavať a trestať za spáchané zločiny.

Ukrajinská armáda vykonala v januári sériu úspešných úderov na infraštruktúru ruskej vojenskej strelnice Kapustin Jar v Astrachánskej oblasti (blízko Kaspického mora). Práve z tohto polygónu ruské sily odpaľujú balistické rakety stredného doletu. Podľa ukrajinského generálneho štábu boli pri útokoch použité prostriedky dlhého dosahu ukrajinskej výroby, konkrétne rakety FP-5 Flamingo.

Strela Flamingo

Strelu s plochou dráhou letu Flamingo vyvinuli Ukrajinci v reakcii na neochotu zahraničných partnerov poskytnúť ukrajinskej armáde zbrane dlhého doletu. Práve to robí túto zbraň pre ukrajinský front kľúčovou, pretože Kyjev získava strategickú nezávislosť pri úderoch. Má mať dolet 3000 kilometrov, rýchlosť 900 kilometrov za hodinu a hmotnosť hlavice až 1150 kilogramov. Tento extrémny dolet a ničivá sila umožňujú Ukrajine zasiahnuť ciele hlboko v európskej časti Ruska, vrátane dôležitých tovární, leteckých základní a logistických centier, ktoré sú pre ruskú armádu kritické.

Strely Flamingo v tajnej továrni spoločnosti Fire Point na Ukrajine vo štvrtok 14. augusta 2025.

Nenapraviteľné škody

Podobne sa k významu útokov na polygón Kapustin Jar vyjadril aj predseda Rady rezervistov Pozemných vojsk Ozbrojených síl Ukrajiny Ivan Tymočko, ktorý vystúpil vo vysielaní 24 kanál. Podľa neho raketa Orešnik nepredstavuje technologickú novinku, keďže ide o staré sovietske konštrukčné modely, no jej kvalita a výrobné náklady podľa neho dokazujú pomerne vysokú technologickú úroveň. „Všetci veľmi dobre chápeme, že ide o staré sovietske modely a nie je v nich žiadna unikátna novosť. Avšak jej kvalita a výrobné náklady svedčia o tom, že je pomerne technologicky vyspelá,“ uviedol Tymočko.

Údery na Kapustin Jar označil Tymočko za zásah, ktorý presahuje čisto vojenskú rovinu a má výrazný politický a reputačný dopad. „Samozrejme, že takýto úder na polygón je úderom na Putina,“ povedal s tým, že ruská propaganda sa podľa neho dostáva pod rastúci tlak. Ako dodal, systematické útoky na rovnaký objekt už nemožno vysvetľovať ako náhodu. „Obrovské množstvo ruských propagandistov bude teraz namiesto oslovovania Orešnika nútených vynakladať veľké sumy peňazí na to, aby vysvetlili, prečo dochádza k systémovým útokom na tento polygón. Keďže jedenkrát by sa to ešte dalo nejako ospravedlniť a povedať, že to bola náhoda. Ale druhýkrát to už neprejde,“ zdôraznil.

Podľa Tymočka neboli ruské hrozby spojené s použitím rakety Orešnik namierené výlučne proti Ukrajine, ale aj voči krajinám západnej Európy. Práve preto majú podobné zásahy priamy vplyv na postavenie Vladimir Putin, a to z hľadiska imidžu aj vojenských schopností. „Tento polygón sa považuje za základňu z hľadiska umiestnenia a prípravy na odpaly týchto rakiet. Budeme to sledovať. Ale to, že reputačné a vojenské straty sú tu nenapraviteľné, je pre Putina jednoznačné,“ dodal Tymočko a poukázal na rozsah útokov, ich náklady, mediálnu propagáciu a celkový stav, v akom sa Rusko aktuálne nachádza.

 X XX

 Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov po stretnutí so švajčiarskym ministrom zahraničných vecí Ignaziom Cassisom kritizoval stav Organizácie pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe (OBSE) a vyzval na jej reformu. Cassis, ktorého krajina tento rok OBSE predsedá, bol v Moskve, aby rokoval o spôsoboch ukončenia vojny na Ukrajine.

Lavrov na tlačovej konferencii po skončení rokovaní povedal, že vo všetkých oblastiach činnosti OBSE panuje úplná stagnácia. „Vo všetkých troch hlavných oblastiach činnosti – vo vojensko-politickej, v ekonomickej a v humanitárnej panuje úplná stagnácia alebo ukrajinizácia,“ vyhlásil. Podľa TASS si šéf švajčiarskej diplomacie uvedomuje hĺbku krízy OBSE, ako aj želanie prekonať súčasnú situáciu konštatujúc, že je „potrebné zaviesť poriadok“.

Vzhľadom na situáciu na Ukrajine podľa Lavrova inštitúty OBSE dokazujú svoju „neschopnosť“, pričom krajiny Západu obvinil z toho, že sa všemožne snažia, aby OBSE „zohrávala rusofóbnu úlohu a podporovala nacistický kyjevský režim“.

Predseda OBSE, ktorý pred svojou cestou do Moskvy navštívil tiež Kyjev, na sociálnej sieti X napísal, že stretnutie sa zameralo na dialóg o ukončení vojny na Ukrajine a na to, „ako môže OBSE slúžiť ako platforma na podporu tohto dialógu a úsilia o mier“. Švajčiarsky minister sa na tlačovej konferencii Lavrova nezúčastnil, pripomenula DPA a dodala, že tak chce urobiť po návrate z Ruska.

Cassisa sprevádzal v Moskve generálny tajomník organizácie Feridun Sinirlioglu, pričom za posledné roky išlo o prvú návštevu zástupcov OBSE v tejto metropole. Aj keď Rusko zostáva jedným z 57 členských štátov organizácie, od začiatku vojny na Ukrajine je jeho činnosť v rámci inštitúcií OBSE prakticky paralyzovaná, uviedla DPA.

X X X

 Najväčším odberateľom nemeckého vojenského materiálu a zbraní bola minulý rok Ukrajina, po ktorej nasledujú členské štáty Organizácie Severoatlantickej zmluvy (NATO) Nórsko a Švédsko.

Podľa správy, ktorú v piatok zverejnilo ministerstvo hospodárstva, nemecký obranný priemysel vyviezol v roku 2025 na Ukrajinu tovar v hodnote takmer dvoch miliárd eur. Berlín je tak najväčším európskym podporovateľom Ukrajiny vo vojne s Ruskom.

Za Ukrajinou skončilo Nórsko, zakladajúci člen NATO, ktoré z Nemecka doviezlo zbrane a výzbroj za 1,3 miliardy eur.

Tretie Švédsko, ktoré do NATO vstúpilo v marci 2024 v reakcii na ruskú inváziu na Ukrajinu z roku 2022, nakúpilo nemecký vojenský tovar približne za jednu miliardu eur. Susedné Fínsko, ktoré sa k Aliancii pridalo z rovnakých bezpečnostných dôvodov v roku 2023, nefiguruje v prvej desiatke najväčších dovozcov nemeckých zbraní.

X X X

 Vo vojne, ktorú pred takmer štyrmi rokmi rozpútalo Rusko proti Ukrajine, padlo na bojisku najmenej 173.477 ruských vojakov. Uviedla to dnes ruská služba BBC, ktorá s nezávislým serverom Mediazona analyzuje verejne dostupné zdroje a spomínaných padlých identifikovala. Stanica poznamenala, že skutočné straty budú pravdepodobne oveľa vyššie, ako je možné z otvorených zdrojov zistiť.

Vojenskí odborníci naznačujú, že analýza ruských cintorínov, vojnových pamätníkov a nekrológov môže pokryť 45 až 65 percent skutočného počtu obetí, uviedla BBC, podľa ktorej sa môžu na bojisku stále nachádzať telá veľkého počtu vojakov padlých v posledných mesiacoch. Ich odstraňovanie by znamenalo ďalšie riziká pre preživších vojakov, dodala stanica.

Skutočný počet padlých vojakov na ruskej strane sa tak podľa nej môže pohybovať v rozmedzí 267.000 až 385.500 ľudí. Toto číslo ďalej narastie, ak sa zoberú do úvahy aj mŕtvi na strane proruských bojovníkov zo separatistických útvarov na východe Ukrajiny, ktorých Moskva najprv podporovala a potom sa ich rozhodla pripojiť k Rusku.

Ukrajina sa bráni rozsiahlej ruskej vojenskej agresii už štvrtý rok. Moskva vlastné vojenské straty spravidla nezverejňuje, Kyjev tak robí zriedkavo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pred niekoľkými dňami povedal, že od začiatku ruskej invázie do jeho krajiny vo februári 2022 padlo okolo 55.000 ukrajinských vojakov, veľký počet bojovníkov je podľa neho nezvestných.

Washingtonské Stredisko pre strategické a medzinárodné štúdiá (CSIS) v januári odhadlo, že vo vojne doteraz zomrelo 100.000 až 140.000 ukrajinských vojakov a 325.000 vojakov ruských. Ďalšie státisíce na oboch stranách utrpeli zranenia.

Kvôli bojom zomierajú aj civilisti. Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine (HRMMU) od začiatku celoplošnej ruskej invázie na Ukrajinu ku koncu minulého roka potvrdila smrť najmenej 14.999 civilistov vrátane stoviek detí. Drvivá väčšina civilných obetí bola podľa nej v oblastiach pod kontrolou ukrajinskej vlády, na ktorú útočí ruská armáda. Taktiež HRMMU upozorňuje, že počty zabitých civilistov budú vyššie, hlavne v mestách ako je Mariupol, Lysyčansk alebo Severodonieck, kde sa v prvých mesiacoch ruskej invázie odohrávali intenzívne boje. Spomínané mestá teraz okupuje Rusko.

X X X

 Európska komisia navrhla nový, už dvadsiaty balík sankcií proti Rusku, ktorý sa zameriava na energetiku, finančné služby a obchod. Oznámila to dnes predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová. Obmedzenia zahŕňajú napríklad úplný zákaz námornej dopravy ruskej ropy a nové zákazy dovozu kovov, chemikálií a kritických minerálov, na ktoré sa doteraz sankcie nevzťahujú.

Šéfka komisie vyzvala členské štáty, aby sankčný balík čo najskôr schválili. Snahou je, aby sa tak stalo do štvrtého výročia ruskej invázie na Ukrajinu, teda do 24. februára.

„Ruská vojna na Ukrajine bude čoskoro trvať už 1500 dní. Za celý minulý rok ruské sily postupovali v priemere od 15 do 70 metrov za deň. Dobyli iba 0,8 percenta ukrajinského územia, a to napriek najvyšším stratám na životoch, aké kedy akákoľvek vojenská ofenzíva od druhej svetovej vojny utrpela,“ uviedla von der Leyenová. Kým sa Ukrajina bráni na bojisku s mimoriadnou odvahou, Kremeľ podľa šéfky EK zdvojnásobil počet vojnových zločinov a úmyselne útočí na domy a civilnú infraštruktúru. Zasahuje tiež energetické zariadenia, a celé ukrajinské obce tak zostávajú v mrazivých teplotách bez elektriny.

„Toto nie je správanie štátu usilujúceho sa o mier,“ dodala šéfka Európskej komisie. Rusko podľa nej zasadne k rokovaciemu stolu len vtedy, keď k tomu bude donútené. „To je jediný jazyk, ktorému Rusko rozumie,“ doplnila s tým, že práve preto komisia predkladá nový balík sankcií.

V oblasti energetiky chce EK zaviesť úplný zákaz námornej dopravy ruskej ropy. Obmedzenia sa týkajú aj takzvanej ruskej tieňovej flotily, na zoznam by malo pribudnúť ďalších 43 lodí, celkovo ich je teda už 640. Ide o plavidlá, ktoré Moskva používa na obchádzanie sankcií týkajúcich sa exportu ruskej ropy.

Ďalší blok opatrení sa týka obmedzenia ruského bankového systému. „Do zoznamu zaraďujeme ďalších 20 ruských regionálnych bánk a prijmeme opatrenia proti kryptomeny, spoločnostiam, ktoré s nimi obchodujú, a platformám umožňujúcim obchodovanie s kryptomeny, aby sme zamedzili obchádzaniu sankcií,“ uvádza sa vo vyhlásení komisie.

X XX

 Rusko a Spojené štáty vnímajú naliehavú potrebu obnoviť dialóg o zmluve o obmedzení počtu jadrových zbraní New START, vyhlásil v piatok hovorca Kremľa Dmitrij Peskov. Zároveň uviedol, že trojstranné rokovania medzi USA, Ruskom a Ukrajinou v Spojených arabských emirátoch (SAE) boli „veľmi náročné, ale konštruktívne“.

„Panuje zhoda, a o tom sa rokovalo aj v Abú Zabí, že obe strany budú konať zodpovedne a uznajú potrebu začať rokovania o tejto otázke čo najskôr,“ povedal Peskov novinárom. Platnosť zmluvy New START uplynula vo štvrtok.

Americký prezident Donald Trump predtým vyhlásil, že USA a Rusko by sa mali dohodnúť na „vylepšenej a modernizovanej“ jadrovej dohode. „Namiesto predĺženia dohody ‚NEW START‘ (veľmi zle vyjednaná dohoda zo strany Spojených štátov, ktorá je okrem všetkého iného hrubo porušovaná), by mali naši jadroví experti pracovať na novej, zlepšenej a modernizovanej dohode, ktorá bude platná dlho do budúcnosti,“ napísal vo štvrtok Trump na svojej platforme Truth Social.

Zmluva o strategických útočných zbraniach New START je poslednou dohodou o kontrole zbrojenia medzi Spojenými štátmi a Ruskou federáciou, ktoré sú najväčšími jadrovými veľmocami vlastniacimi približne 90 percent všetkých jadrových zbraní. Dokument podpísali 8. apríla 2010 v Prahe prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medvedev.

Bývalý prezident USA Joe Biden sa s Ruskom dohodol na jej predĺžení o päť rokov po tom, ako porazil súčasného prezidenta Donalda Trumpa vo voľbách v roku 2020. Šéf Kremľa Vladimir Putin v roku 2023 pozastavil účasť Ruska na tejto dohode, ale súčasne vyhlásil, že Moskva bude naďalej dodržiavať limity, ktoré sa týkajú bojových hlavíc, rakiet a ťažkých bombardérov.

Peskov v piatok taktiež označil trilaterálne rokovania v Spojených arabských emirátoch za „veľmi náročné, ale konštruktívne“. „Práca pokračuje. Práca pokračovala dva dni. Bola konštruktívna a zároveň veľmi náročná. Bude pokračovať,“ uviedol.

Rovnako hlavný ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov po štvrtkových rokovaniach v Abú Zabí oznámil, že budú v nasledujúcich týždňoch pokračovať. Na sociálnej sieti X napísal, že rozhovory boli konštruktívne a zamerané na to, aby vytvorili podmienky na trvalý mier. Ukrajina a Rusko sa na nich dohodli na vzájomnej výmene 157 vojnových zajatcoch.

Peskov sa vyjadril aj k rokovaniam medzi Spojenými štátmi a Iránom v ománskom Maskate. Podľa jeho slov Rusko dúfa, že prinesú výsledky a budú viesť k deeskalácii napätia v regióne. Zároveň vyzval všetky strany, aby boli medzičasom zdržanlivé.

X XX

Rusko zrejme zintenzívni špionážne aktivity v Nórsku a podľa všetkého sa zameria na arktickú oblasť a súostrovie Svalbard, uviedla v piatok nórska kontrarozviedka (PST). Zároveň varovala pred potenciálnymi sabotážami.

Nórsko je čoraz znepokojenejšie, že by ruské rozviedky mohli podniknúť útoky na energetickú infraštruktúru krajiny buď fyzicky alebo v kybernetickom priestore. „Očakávame že ruské spravodajské služby zintenzívnia svoju aktivitu v Nórsku v roku 2026. Naďalej sa budú zameriavať na vojenské objekty a spojenecké cvičenia. Najpravdepodobnejšími cieľmi sú majetky a logistická infraštruktúra spojená s podporou Ukrajiny, no môže to ovplyvniť aj civilnú infraštruktúru. Nórsko podporuje Ukrajinu a operácie na ďalekom severe i v arktickej oblasti,“ uviedla kontrarozviedka vo výročnej správe o hodnotení hrozieb.

PST tiež upozornila, že Moskva sa snaží intenzívne verbovať ukrajinských utečencov v Nórsku, aby zhromažďovali spravodajské informácie či vykonávali sabotáže. V krajine sa nachádza približne 100.000 ukrajinských utečencov, čo predstavuje pri takýchto náborových snahách „veľkú výzvu“, uviedla PST.

„Najsevernejšie časti krajiny a Svalbard sú pre spravodajské služby a vplyvové operácie obzvlášť zaujímavé, a preto sú aj mimoriadne ohrozené,“ vysvetlila. Podľa PST bude Rusko pravdepodobne pokračovať v monitorovaní nórskeho pobrežia a mapovaní jeho kritickej infraštruktúry prostredníctvom civilných plavidiel.

Nórsko ešte v roku 2023 vyhostilo 15 ruských diplomatov z veľvyslanectva v Osle a označilo ich za osoby, ktoré vykonávali špionážne aktivity nezlučiteľné s ich diplomatickým statusom.

X XX

Dvojdňové rokovania o budúcej mierovej dohode s Ukrajinou v Abú Zabí, ktoré medzi Moskvou a Kyjevom sprostredkovali Spojené štáty, boli náročné, ale konštruktívne, informoval v piatok Kremeľ.

„Dva dni prebiehala konštruktívna a veľmi náročná práca,“ povedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov deň po skončení rokovaní v Spojených arabských emirátoch. Dodal, že rozhovory o ukončení vojny na Ukrajine budú pokračovať.

Druhé kolo rozhovorov sa skončilo vo štvrtok bez oznámenia prelomu v kľúčových, najmä územných otázkach, ale obdive strany si v ten istý deň vymenili niekoľko desiatok vojnových zajatcov.

Všetky tri zúčastnené strany potvrdili určitý pokrok, ale bližšie detaily neuviedli. Zdôraznili však, že je potrebné ďalšie úsilie. Pokračovanie rokovaní na ukončenie najväčšieho vojnového konfliktu v Európe od druhej svetovej vojny potvrdila aj Ukrajina.

X XX

Uvalenie ďalších amerických sankcií proti Rusku bude závisieť od výsledku mierových rokovaní o ukončení vojny na Ukrajine, vyhlásil vo štvrtok na zasadnutí senátneho výboru pre bankovníctvo americký minister financií Scott Bessent. Podľa vlastných slov však zváži možnosť sankcií proti ruskej tzv. tieňovej flotile, napísala agentúra Reuters.

Bessent sa v sobotu zúčastnil na stretnutí vo floridskom meste Miami s osobitným vyslancom Kremľa Kirillom Dmitrijevom. Americkú stranu zastupovali aj vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpov zať Jared Kushner.

Schôdzka sa uskutočnila deň pred pôvodne plánovaným druhým trojstranným rokovaním Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí, ktoré sa napokon konalo až v stredu a štvrtok. Výsledkom týchto rokovaní je dohoda o výmene po 157 zajatcov medzi Ukrajinou a Ruskom a pokračovaní rozhovorov sprostredkovaných USA v nasledujúcich týždňoch.

Trump sa snaží ukončiť vojnu na Ukrajine od začiatku svojho druhého funkčného obdobia v januári minulého roka. Už počas predvolebnej kampane opakovane tvrdil, že konflikt dokáže urovnať do 24 hodín, neskôr však priznal, že to je zložitejšie, než pôvodne očakával.

V októbri USA uvalili sankcie na dve najväčšie ruské ropné spoločnosti Rosnefť a Lukoil a 34 ich dcérskych spoločností. Tento krok vtedy odôvodnil Bessent neochotou ruského prezidenta Vladimira Putina ukončiť vojnu. Niektoré z týchto opatrení boli začiatkom decembra zmiernené do 29. apríla 2026. Podľa Bessenta tieto sankcie pomohli dostať Rusko za rokovací stôl.

Na otázku o úlohe Kushnera v rokovaniach s Ruskom a Ukrajinou Bessent odpovedal, že podľa neho pôsobí Trumpov zať ako osobitný vyslanec a ich sprostredkovateľ. Demokratický senátor Andy Kim upozornil, že zapojenie príslušníkov rodiny Trumpa, ktorí nezastávajú oficiálne funkcie, môže viesť ku konfliktu záujmov.

X X X

 Po dvoch dňoch rokovaní o potenciálnom ukončení vojny pri ruských útokoch na Ukrajinu zomrelo niekoľko ľudí. TASR o tom informuje podľa správy agentúry DPA.

V Záporožskej oblasti zahynul manželský pár pri ruskom dronovom útoku na mesto Vilňansk, uviedol vedúci oblastnej vojenskej správy Ivan Fedorov. V osobitnom útoku na Záporožie utrpel zranenia 14-ročný chlapec a približne 12.000 domácností je bez elektriny.

V Dnepropetrovskej oblasti zahynul jeden muž a štyria ďalší utrpeli zranenia pri ruskom ostreľovaní, oznámila civilná obrana. Gubernátor Oleksandr Hanža ozrejmil, že Rusko útočilo dronmi a kĺzavými bombami.

Moskva hlásila v Belgorodskej oblasti rozsiahle škody na energetickej infraštruktúre. Tamojší gubernátor Viačeslav Gladkov uviedol, že do piatku rána sa nepodarilo naplno obnoviť dodávky elektriny.

Niekoľko obcí v Brianskej oblasti zaznamenalo dočasný výpadok elektriny v dôsledku ukrajinských útokov, napísal gubernátor Alexander Bogomaz na platforme Telegram.

X X X

 Ruskí  dobyli kľúčové výšiny v Myrnohrade a Pokrovsku v Doneckej oblasti, čo výrazne skomplikovalo logistiku pre ukrajinské jednotky, ktoré sú tam naďalej umiestnené. Ako referuje web liga.net, uviedol to Volodymyr Polevyj, náčelník oddelenia komunikácie 7. zboru rýchlej reakcie ukrajinských vzdušno-úderných síl.

V komentári k informáciám Inštitútu pre štúdium vojny (ISW) o tom, že ruská armáda presúva svoje veliteľské stanovištia do Myrnohradu, čo údajne znamená úplné dobytie mesta, Polevyj poznamenal, že nepriateľ tam presúva svoje skupiny, jednotky a pilotov a dobyl strategické výšiny v Myrnohrade aj Pokrovsku.

Odkaz priamo Putinovi: Ukrajinci vztýčili vlajku v srdci Pokrovska a ukázali brutalitu mestských bojov

„To mimoriadne sťažuje obranu, ktorá bola vybudovaná na severe týchto miest. V zásade to umožňuje nepriateľovi priamo si zriadiť veliteľské stanovištia, keďže mesto má budovy, v ktorých je vhodné umiestniť veliteľské stanovištia v suterénoch a suterénnych podlažiach,“ povedal Polevyj.

Zdôraznil však, že to vôbec neznamená, že mestá sú stopercentne kontrolované nepriateľom. Na severe Myrnohradu a Pokrovska naďalej zostávajú ukrajinské pozorovacie a palebné pozície.

Podľa ukrajinského predstaviteľa je v súčasnosti logistika možná len za extrémne nepriaznivého počasia. Deje sa prevažne letecky, a to pomocou ťažkých bombardérov. Poznamenal tiež, že rotácia ukrajinských jednotiek sa v takejto situácii plánuje často počas nepriaznivého počasia.

X XX

 Manželský pár zahynul pri nočnom ruskom dronovom útoku v juhoukrajinskej Záporožskej oblasti, oznámili v piatok miestne úrady. Podľa šéfa oblastnej vojenskej správy Ivana Fedorova prišli o život 49-ročný muž a 48-ročná žena po tom, ako dron zasiahol ich dom v meste Viľňansk.

Pri inom útoku na oblastné centrum Záporožie utrpel zranenia 14-ročný chlapec. Fedorov o tom informoval v samostatnom vyhlásení.

Predbežné správy zároveň hovoria o ďalšom ruskom útoku na okrajové časti druhého najväčšieho ukrajinského mesta Charkov. Gubernátor Charkovskej oblasti Oleh Synjehubov uviedol, že bezprostredne neboli hlásené obete.

Xx X

 Estónsko z bezpečnostných dôvodov obmedzí prevádzku na dvoch hraničných priechodoch s Ruskom, oznámila vláda. Od 24. februára budú počas troch mesiacov otvorené na 12 hodín cez deň. Informovala o tom agentúra DPA.

Pozastavenie nočnej prevádzky sa bude po novom vzťahovať aj na priechody Luhamaa a Koidula na juhovýchode Estónska. Rovnaké opatrenie platí na treťom hraničnom priechode cez rieku Narva v rovnomennom meste, ktorý je v noci uzavretý od 1. mája 2024.

„Keďže Rusko sa niekedy správa na hraniciach iracionálne, musíme uvoľniť zdroje, aby sme ich mohli účinnejšie monitorovať,“ uviedol estónsky premiér Kristen Michal vo vyhlásení vlády.

Ruská provokácia: čln FSB na rieke Narva niesol vlajku vagnerovcov. Estónci ironicky: Znovu pochodujú na Moskvu?

Minister vnútra Igor Taro povedal, že správanie sa príslušníkov ruskej pohraničnej stráže vyžaduje neustále nasadanie a zvýšenú pozornosť.

Nočné zatvorenie hraničných priechodov označil minister za logický krok, ktorý podľa neho umožní nasadiť personál tam, kde to bude najviac potrebné.

Z údajov estónskej vlády vyplýva, že pohyb cez hraničné priechody s Ruskom sa výrazne znížil a neočakáva sa, že sa vráti na pôvodnú úroveň. V roku 2025 prešlo cez estónsko-ruskú hranicu niečo cez jeden milión ľudí, čo je takmer päťkrát menej než v roku 2018. Najfrekventovanejší bol priechod v Narve.

X XX

Ukrajinskí, americkí a ruskí vyjednávači ukončili dvojdňové rokovania v Abú Zabí bez toho, aby dosiahli akýkoľvek pokrok v najťažšej otázke – kontrole nad územiami Donbasu.

Podľa denníka The Wall Street Journal (WSJ) hovorca Kremľa Dmitrij Peskov uviedol, že je príliš skoro na hodnotenie výsledku rokovaní. Americký špeciálny vyslanec Steve Witkoff uviedol, že v blízkej budúcnosti očakáva pokrok.

Rusko útočilo 500 dronmi, zasiahli aj Kyjev

X X X

Zvrat v prešetrovaní riadenia pandémie: opatrenia bývalej vlády boli v poriadku, polícia zastavila trestné stíhanie

Polícia zastavila trestné stíhanie v prípade manažmentu pandémie COVID-19. Informáciu poskytla Krajská prokuratúra (KP) v Trenčíne, ktorá prípad dozoruje.

Vedci zo SAV odprezentovali dlhoočakávanú analýzu: mRNA vakcíny proti covidu sú bezpečné

„Uznesením vyšetrovateľky Policajného zboru zo dňa 28. januára 2026 bolo zastavené trestné stíhanie vedené pre nadúmrtia v súvislosti s pandémiou COVID-19, marením úlohy verejným činiteľom a trestným činom všeobecného ohrozenia,“ potvrdil pre TASR Vlastimil Krokvička z trenčianskej prokuratúry.

Portál aktuality.sk, ktorý v piatok o aktuálnom stave konania informoval, cituje aj vyjadrenie advokáta Petra Weisa, jedného z tých, ktorí v súvislosti s manažovaním pandémie podal trestné oznámenie. Na stránke svojej advokátskej kancelárie Weis informuje o doručenom uznesení o zastavení trestného stíhania, ktoré je odôvodnené tým, že zodpovedné orgány vykonali všetky opatrenia s ohľadom na informácie, vedomosti a skúsenosti v reálnom čase s dôrazom na ochranu zdravia a života ľudí.

„Inými slovami, manažovanie pandémie prebehlo slovami vyšetrovateľa v poriadku a zodpovedné inštitúcie a orgány štátnej správy vykonali všetky opatrenia s ohľadom na informácie, vedomosti a skúsenosti v reálnom čase, s dôrazom na ochranu zdravia a života ľudí, pričom nedošlo k zmareniu alebo podstatnému sťaženiu dôležitej úlohy ani k spôsobeniu všeobecného nebezpečenstva,“ tvrdí o zastavení stíhania Weis.

„Voči uzneseniu podávam sťažnosť,“ informuje advokát na webe.

Pellegrini: Kotlár sa už dva roky motká okolo zloženia vakcín. Nerobí to, čo má

Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok predvlani tvrdil, že na Slovensku, ktoré má 5,4 milióna obyvateľov, zbytočne zomrelo počas covidu-19 na 20-tisíc ľudí. Minister vtedy tiež ohlásil zriadenie osobitného policajného tímu na vyšetrovanie rozhodnutia štátu v súvislosti s covidom-19.

Slovensko v rokoch 2020 a 2021 napríklad plošne testovalo obyvateľov na koronavírus. Úrady vtedy zaviedli tiež rôzne epidemické reštrikcie, proti ktorým vystupovali z opozície terajší slovenskí vládni politici. Mnohí z nich tiež nepodporili očkovanie proti covidu-19. Slovensko sa potom v EÚ radilo k krajinám s najnižším podielom naočkovaného obyvateľstva proti covidu-19.

Trestné stíhanie pre marenie úlohy verejným činiteľom a všeobecné ohrozenie pri manažmente pandémie, ktorý mohol spôsobiť neodôvodnene zvýšenú úmrtnosť, inicioval generálny prokurátor Maroš Žilinka na začiatku roka 2023.

X X X

Najkrajšia Češka ukázala viac ako chcela: V priesvitných šatách jej odvaha rozhodne nechýbala

Česká stopa v Paríži je momentálne neprehliadnuteľná. Po úspechoch Krystyny Pyszkové si svetové móla podmanila ďalšia Češka, víťazka Miss Universe Česko, Michaela Tomanová. Na prestížnom Paris Fashion Weeku sa stala múzou uznávaného francúzskeho dizajnéra Juliena Fourniého, pre ktorého išlo už o jej sedemnástu prehliadku

Česká modelka Michaela Tomanová predvádza kreáciu Juliena Fourniého pre kolekciu dámskej Haute Couture jar/leto 2026 v rámci parížskeho týždňa módy Haute Couture, Paríž, 27. januára 2026.

Vzťah medzi návrhárom a modelkou dávno prekročil hranice strohej profesionality. Fournié na adresu Tomanovej nešetrí chválou a označuje ju za stelesnenie šarmu, inteligencie a vnútornej sily. Ich puto je v krutom módnom biznise raritou.

„Julien je rodený Parížan, ktorý päť rokov študoval medicínu. Ja hovorím plynule po francúzsky a sama som študentkou lekárskej fakulty,“ vysvetľuje Michaela tajomstvo ich symbiózy pre Super.cz. Práve spoločné témy a humor sú dôvodom, prečo si ju dizajnér opakovane vyberá ako tvár svojich kolekcií.

Profesionálka za každých okolností

Tohtoročná prehliadka Haute Couture však priniesla aj momenty, ktoré neboli v pláne. Pod odvážnymi transparentnými šatami s jemnými aplikáciami Michaela ukázala viac, než zamýšľala, keď jej pred objektívmi fotografov vykukla bradavka. Ako skúsená modelka, ktorá už v minulosti prehliadky pre Fourniého otvárala aj uzatvárala v svadobných modeloch, však situáciu zvládla s absolútnym pokojom a gráciou.

Sexy Gáboríková aj provokatívna Vágnerová ako modelky na prehliadke značky WEINGART – na

Odvaha v smokingu

Okrem éterických šiat Michaela tentokrát prekvapila aj zmenou imidžu, stavila na prísny, no sexy smoking. Podľa jej slov dizajnér nehľadá len „vešiaky na šaty“, ale silné osobnosti, ktoré dokážu model nielen vyniesť, ale mu dať aj herecký rozmer.

Michaela Tomanová tak opäť dokázala, že kombinácia vzdelania, jazykovej vybavenosti a prirodzenej krásy je receptom na dlhoročný úspech v najvyššej lige svetového modelingu.

X XX

Prídeme po teba, miliardár? Ako Lajčák za Epsteinom poslal Andreja Drobu, dnes veľvyslanca v USA. Šefčovič je pobúrený

V Epstein Files sa spomína viackrát aj meno ďaľšieho diplomata zo SlovenskaZdroj: Epstein FIles/FB/Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí SR

Zverejnené dokumenty ukazujú, že stretnutie Miroslava Lajčáka s Jeffreym Epsteinom vo Viedni nebolo náhodné ani formálne. Správy odhaľujú, ako sa riešila logistika Epsteina, jeho príchod na stanicu, presun do rezidencie slovenského veľvyslanca aj účasť ďalších vysokopostavených diplomatov.

„Je dodávka v poriadku, pre miliardára?“ pýta sa s očividnou dávkou irónie v správach bývalý minister zahraničných vecí Miroslav Lajčák Jeffreyho Epsteina.

Je január 2019, na Slovensku už nevládne Robert Fico, ale Lajčák je stále ministrom zahraničia aj šéfom Organizácie pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe (OBSE). Pre amerického finančníka je aj vďaka tomu možno najkľúčovejším spojencom v celej strednej Európe. A preto za ním sexuálny predátor Epstein prichádza vlakom, hoci túto formu dopravy nemá práve v obľube.

Obaja muži riešia detaily jeho príchodu do Viedne, dopravu, presun aj to, aby bolo stretnutie na pôde rezidencie slovenského veľvyslanca pripravené na sto percent.

Práve rezidencia slovenskej ambasády vo Viedni, kde bol v tom čase veľvyslancom Peter Mišík, má byť miestom schôdzky. Epstein nemá prísť anonymne. Podľa komunikácie má po neho na viedenskú železničnú stanicu vyraziť vtedajší šéf kancelárie ministra, ktorého volajú „Andrej“ a ktorý má zabezpečiť jeho odvoz do rezidencie. Podľa informácií Aktuality.sk ide o Andreja Drobu, ktorý dnes pôsobí ako veľvyslanec Slovenskej republiky v USA.

Lajčák spomína Šefčoviča. Nevieme prečo

Už v úvodnej časti tejto výmeny správ sa objavuje aj meno ďalšieho vysokopostaveného slovenského diplomata, dnešného eurokomisára pre obchod Maroša Šefčoviča. Spomína ho výlučne Lajčák, bez bližšieho vysvetlenia či kontextu. Šefčovič však akýkoľvek kontakt s Epsteinom kategoricky odmieta a uvádza, že použitie jeho mena sa udialo bez jeho vedomia a súhlasu.

Zo správ vyplýva, že Epstein sa mal na toto konkrétne stretnutie v rezidencii slovenského veľvyslanca vo Viedni dostaviť v sprievode asistentiek. Podľa nášho zdroja z tohto prostredia Epstein naozaj neprišiel sám, pričom ho mali sprevádzať dve ženy. Táto informácia korešponduje s e-mailovou komunikáciou, v ktorej sa prítomnosť ženského sprievodu výslovne spomína, hoci dokumenty neumožňujú presne určiť ich počet ani úlohu.

Čo presne sa odohralo za zatvorenými dverami rezidencie slovenského veľvyslanca vo Viedni, to dnes dostupné dokumenty neodhaľujú. Ukazujú však kontrast medzi formálnou diplomatickou prípravou stretnutia a neformálnym spôsobom, akým Epstein na schôdzku dorazil.

Je to eurokomisár a môj náhradník. Lajčák spomína Šefčoviča v správach s Epsteinom

V komunikácii medzi Lajčákom a Epsteinom z januára 2019 sa popri cestách, osobných úvahách a politických narážkach objavuje aj meno ďalšej výraznej slovenskej politickej postavy. Lajčák v jednej zo správ Epsteinovi oznamuje, že jeho politická strana našla „náhradného prezidentského kandidáta“. Dodáva, že ide o eurokomisára a že ho podporuje. Keď sa Epstein pýta na meno, Lajčák odpovedá jednoznačne: Maroš Šefčovič.

Z kontextu správ vyplýva, že Lajčák v tom čase riešil vlastnú prezidentskú kandidatúru a Šefčoviča spomína ako alternatívu, ktorá by v prípade úspechu uvoľnila jeho miesto v Európskej komisii. Krátko po tejto výmene správ Lajčák s Epsteinom začína riešiť aj osobné stretnutie vo Viedni, čo v redakcii otvorilo otázku, či sa s Epsteinom mohol stretnúť aj spomínaný eurokomisár.

 XX X

 Americké akcie stoupají, Dow Jones poprvé překonal hranici 50 tisíc bodů. Růst táhnou výdaje na AI

Akcie ve Spojených státech v pátek výrazně rostou a index Dow Jones se poprvé dostal nad hranici 50 tisíc bodů. Přispělo k tomu především oživení technologických titulů, které se zotavily z předchozího výprodeje. Pozitivní náladu na trzích posílila i lepší než očekávaná data o spotřebitelské důvěře v USA, napsala agentura Reuters.

Index Dow Jones si pozdě odpoledne místního času připisoval 2,2 procenta. Rostou i další indexy, Standard & Poor’s 500 i Nasdaq posilují o téměř dvě procenta.

Hlavním tahounem pátečního růstu jsou akcie výrobců čipů, které investoři nakupují v očekávání vyšších výdajů technologických gigantů na infrastrukturu pro umělou inteligenci (AI).

 

 Naopak akcie Amazonu klesají, protože firma naznačila prudké zvýšení kapitálových výdajů na AI, což zvýraznilo konkurenční boj o dominanci v tomto odvětví.

Pozitivní nálada se postupně rozšířila i do dalších částí technologického sektoru, včetně softwarových a datových společností, které v předchozích dnech klesaly.

Jejich ztráty byly v uplynulých dnech spojeny s obavami z rostoucí konkurence a tlaku na marže v souvislosti s rozvojem AI.

Roste většina sektorů indexu S&P 500, nejvíce technologické a průmyslové podniky.

Přesto širší trh zůstává mírně pod nedávnými rekordy a investoři nadále zvažují, zda silná poptávka po AI dokáže dlouhodobě ospravedlnit vysoké hodnoty akcií.

S&P je zhruba jedno procento pod rekordním závěrem z minulého týdne a Nasdaq čtyři procenta pod rekordním závěrem z loňského října.

Trhy také sledují hospodářské výsledky firem. Více než polovina společností z indexu S&P 500 oznámila své čtvrtletní výsledky a podle údajů agentury LSEG přibližně 80 procent z nich překonalo očekávání analytiků. To je výrazně více, Proces roka v New Yorku: Súd s obžalovaným vrahom šéfa poisťovne Luigim Mangionem sa začne 8. júna

Súdny proces s 27-ročným Luigim Mangionem, ktorý je obžalovaný z decembrovej vraždy riaditeľa zdravotnej poisťovne UnitedHealthcare Briana Thompsona, sa v New Yorku oficiálne začne 8. júna.

Súdny proces s obžalovaným z vraždy Briana Thompsona sa začne 8. júna. Oznámil to sudca Gregory Carro, informuje TASR podľa správ agentúr AFP, AP a stanice NBC News.

• Súdny proces s Mangionem začne 8. júna v New Yorku.
• Obhajoba žiadala viac času kvôli federálnemu prípadu.
• Sudca odmietol odklad a trvá na júnovom termíne.
• Federálne obvinenia z vraždy boli sudkyňou zamietnuté.
• Vražda vyvolala pobúrenie a vlnu komentárov na internete.

Obhajoba žiada o viac času

Dvadsaťsedemročný Luigi Mangione čelí viacerým obvineniam zo strany štátu v súvislosti so zastrelením 50-ročného Thompsona na ulici v Manhattane v decembri 2024. Zadržali ho päť dní po streľbe. V súvislosti s týmto prípadom je tiež vystavený federálnym obvineniam v New Yorku a štátnym obvineniam v Pensylvánii.

Mangione, ktorému v prípade usvedčenia v New Yorku hrozí doživotný trest väzenia, poprel všetky obvinenia.

Sudca Carro rozhodol o začiatku súdneho procesu napriek žiadostiam obhajcov, ktorí tvrdili, že nie sú pripravení a majú pred sebou federálny proces. Ten sa má začať v apríli. Carro však Mangioneho právnikom povedal, aby boli pripravení na súdny proces v júni.

Federálne obvinenia zamietnuté

„Luigi Mangione je postavený do veľmi nepriaznivej situácie pre dve rôzne prokuratúry. Nie je jeho úlohou riešiť túto vec uprostred federálneho prípadu, ktorý už má stanovený termín súdu,“ uviedla jeho obhajkyňa Karen Agnifilová.

Na stanovenie termínu začiatku súdneho procesu reagoval aj samotný Mangione, ktorý pri odchode zo súdu povedal: „Jedna plus jedna sa rovná dva. Podľa akéhokoľvek zdravého rozumu je to dvojité trestné stíhanie.“

Verejnosť reaguje na vraždu

Sudkyňa Margaret Garnettová v januári rozhodla, že federálna prokuratúra v USA nemôže pre Mangioneho žiadať trest smrti. Zamietla federálne obvinenia z vraždy a z použitia zbrane s tlmičom s tým, že boli technicky chybné. V platnosti ponechala len obvinenia z nebezpečného prenasledovania, za ktoré mu hrozí maximálne doživotie.

Vražda Thompsona vyvolala pobúrenie aj na online sieťach a spustila vlnu nenávistných komentárov na adresu amerických zdravotných poisťovní pre ich údajné obohacovanie sa na úkor pacientov. Niektoré komentáre dokonca oslavovali Mangioneho ako hrdinu.

X X X

Donald Trump odstránil zo svojej sociálnej siete kontroverzné video, v ktorom boli Obamovci vyobrazení.

Donald Trump odstránil zo svojej sociálnej siete kontroverzné video, v ktorom boli Obamovci vyobrazení ako opice

 X XX

 Vlajky nad Nuukom: Kanada a Francúzsko oficiálne otvorili konzuláty v Grónsku

Grónska metropola Nuuk sa v piatok stala dejiskom významného diplomatického posunu, keď Kanada a Francúzsko oficiálne otvorili svoje nové konzulárne úrady. Slávnostný akt sprevádzalo vyvesenie štátnych vlajok za účasti kanadskej ministerky zahraničia Anity Anandovej a novovymenovaného francúzskeho generálneho konzula Jeana-Noëla Poiriera.

Francúzsko a Kanada v piatok otvorili svoje konzuláty v hlavnom grónskom meste Nuuk, oznámila agentúra AFP. Pre tento krok sa rozhodli v čase rastúceho geopolitického napätia v súvislosti s vyhláseniami amerického prezidenta Donalda Trumpa o potrebe získať kontrolu nad týmto dánskym poloautonómnym územím, píše TASR.

• Francúzsko a Kanada otvorili konzuláty v grónskom Nuuku.
• Ide o reakciu na rastúce napätie okolo Grónska.
• Obe krajiny chcú posilniť prítomnosť v arktickom regióne.
• Francúzsky konzulát sa zameria aj na vedeckú spoluprácu.

Otvorenie konzulátov

„Je to pre nás ako krajinu veľmi dôležitý deň, lebo otvárame náš konzulát tu v Nuuku v Grónsku,“ povedala kanadská ministerka zahraničných vecí Anita Anandová na jeho slávnostnom otvorení po tom, čo za potlesku vyvesila vlajku svojej krajiny nad budovou konzulátu.

Do funkcie francúzskeho generálneho konzula v Nuuku nastúpil Jean-Noël Poirier, ktorý v minulosti pôsobil ako veľvyslanec vo Vietname. „Prvým bodom programu bude vypočuť si obyvateľov Grónska, dať im priestor vysvetliť podrobne ich postoj a z našej strany im potvrdiť podporu – v takej miere, v akej si ju budú želať oni aj dánska strana,“ povedal Poirier pre AFP už pred odletom z Kodane do Nuuku.

Záujem USA o Grónsko

Diplomatický postup oboch krajín signalizuje záväzok posilniť svoju prítomnosť v Arktíde a partnerstvo s Grónskom uprostred geopolitickej krízy. Šéf Bieleho domu totiž vyhlásil, že USA potrebujú ostrov pre zaistenie národnej bezpečnosti, čo vyvolalo obavy európskych spojencov a spustilo diskusiu o suverenite a bezpečnosti Arktídy, píše Reuters.

Kanada oznámila plánované otvorenie konzulátov v Grónsku a na Aljaške už v decembri v rámci snáh o posilnenie svojho zastúpenia v Arktíde. Premiér Mark Carney sa zároveň zaviazal posilniť vojenskú prítomnosť.

Paríž oznámil otvorenie konzulátu už vlani ako prejav solidarity, keď Trump vyjadril záujem o ostrov. Inštitúcia sa spočiatku bude zameriavať na vedeckú a kultúrnu činnosť a spoluprácu s miestnymi.

X X X

Zrada v aténskej jednotke: Vysokopostaveného gréckeho dôstojníka letectva obvinili z vynášania tajných informácií Číne

Gréckymi ozbrojenými silami otriasa závažný špionážny škandál. 54-ročný dôstojník letectva, pôsobiaci v strategickej jednotke v okolí Atén, bol v piatok vzatý do väzby pre podozrenie z vlastizrady.

Vysokopostaveného dôstojníka gréckeho letectva obvineného zo špionáže vzali úrady v piatok do väzby, informoval agentúru AFP zdroj z ministerstva obrany, píše TASR. Grécke médiá medzičasom uviedli, že spravodajské informácie údajne poskytoval Číne.

• Grécke úrady zadržali dôstojníka pre podozrenie zo špionáže.
• Dôstojník údajne odovzdával informácie kontaktom v Číne.
• Bol členom vzdušných síl s prístupom k citlivým údajom.
• Vojenská prokuratúra ho plánuje vypočúvať v utorok.
• Úrady našli dôkazy o ohrození národných záujmov.

Dôstojník slúžil v oblasti Atén

Päťdesiatštyriročný nemenovaný dôstojník, ktorý slúžil v jednotke v oblasti Atén, sa dostavil pred vojenské justičné orgány, ktoré nariadili jeho väzbu, uviedol zdroj z ministerstva, ktorý hovoril pod podmienkou zachovania anonymity.

Grécka tlačová agentúra (ANA) oznámila, že muža bude v utorok vypočúvať vojenská prokuratúra.

Odovzdávanie utajovaných vojenských informácií tretím stranám

Dôstojníka zadržali úrady vo štvrtok. V krátkom vyhlásení generálneho štábu gréckej armády sa uvádza, že existujú „jasné dôkazy o trestných činoch, ktoré spadajú pod vojenský trestný zákonník, a to získavanie a odovzdávanie utajovaných vojenských informácií tretím stranám s rizikom poškodenia národných záujmov“.

Vojenský zdroj, ktorý hovoril pod podmienkou anonymity, uviedol, že dôstojník bol členom brigády vzdušných síl, ktorý mal prístup k citlivým informáciám týkajúcich sa národnej bezpečnosti.

Tento zdroj a grécke médiá uviedli, že dôstojník poskytoval informácie kontaktom v Číne.

 X X X

 Žilinkov nástupca na obzore? Koalícia chce voľbu generálneho prokurátora urýchliť, v hre sú mená z okolia Smeru

Koalícia otvorene priznáva, že nového šéfa prokuratúry chce zvoliť v predstihu, aby bolo možné zabezpečiť plynulé prevzatie funkcie.

Vládna koalícia otvára tému predčasnej voľby nového šéfa Generálnej prokuratúry (GP) SR. Hoci funkčné obdobie Maroša Žilinku končí až v decembri 2027, strana Smer-SD pripúšťa, že meno jeho nástupcu by chcela spoznať ešte pred najbližšími parlamentnými voľbami. Minister obrany Robert Kaliňák (Smer-SD) označil tento krok za plynulé zabezpečenie chodu inštitúcie.

Napätie medzi vládnym Smerom a Marošom Žilinkom vyvrcholilo tento týždeň. Dôvodom sa stali vyjadrenia generálneho prokurátora o slabom vyšetrovaní korupcie, čo predstavitelia vládnej moci vnímajú ako politický útok. Poslanec Richard Glück (Smer-SD) v piatok 6. februára na tlačovej besede pritvrdil, keď vyhlásil, že „z Generálnej prokuratúry sa stala najsilnejšia opozičná strana“.

Kaliňák hovorí o vhodnom nápade

Podľa ministra obrany Roberta Kaliňáka je legitímne uvažovať o voľbe nového šéfa prokurátorov skôr, než Žilinkovi vyprší mandát. „Myslím si, že je to vhodný nápad. Nevidím v tom nič problematické, prečo by to tak nemalo byť,“ uviedol Kaliňák pre portál 360tka. Argumentuje potrebou zabezpečiť plynulé prevzatie funkcie, keďže riadny termín konca mandátu (december 2027) nasleduje až po plánovaných parlamentných voľbách.

O téme informovala aj spravodajská televízia TA3, ktorá pripomenula, že vzťahy medzi koalíciou a Žilinkom sa narušili aj pre rozhodnutia prokuratúry v kauze darovania stíhačiek MiG-29 na Ukrajinu. Podľa TA3 minister obrany Robert Kaliňák kritizoval prokurátora Rastislava Remetu za to, že nevidí dôvod na trestné stíhanie v prípade darovania vojenskej techniky,“ pričom Kaliňák v tejto súvislosti poznamenal, že sa verejnosti predstavil „nový kandidát opozície“.

Favoritmi sú známi advokáti

V politických kruhoch sa v súvislosti s možnými nástupcami začínajú spomínať konkrétne mená. Samotný Robert Kaliňák, ako aj europoslanec Erik Kaliňák, spomínajú dvoch blízkych spolupracovníkov premiéra Roberta Fica:

• Marek Para – známy advokát a poradca predsedu vlády.
• David Lindtner – bývalý sudca a súčasný advokát, taktiež pôsobiaci v poradnom zbore premiéra.

Obaja kandidáti sú vnímaní ako osoby s blízkym vzťahom k vládnej koalícii, čo vyvoláva kritiku opozície. Tá varuje pred snahou koalície dosadiť si do funkcie človeka ešte pred tým, než o zložení parlamentu opäť rozhodnú voliči.

Žilinka predčasne odísť nechce

Sám Maroš Žilinka tento týždeň deklaroval, že predčasný odchod nechystá a svoj sedemročný mandát plánuje dokončiť. Situácia pripomína jar 2025, keď sa koalícia pokúsila Žilinkovi schváliť doživotnú rentu vo výške viac ako 5 000 eur. Novela však vtedy po vete prezidenta Petra Pellegriniho neprešla.

Ak by predsa len došlo k predčasnému uvoľneniu postu, inštitúciu by do zvolenia nového šéfa viedol prvý námestník Jozef Kandera.

X X X

Kyjev požiadal Medzinárodný menový fond o úpravu úverových podmieno

Ukrajina sa snaží presvedčiť MMF, aby jej zmiernil podmienky týkajúce sa daní, keďže nový úverový program za viac než 8 miliárd dolárov je kľúčový na financovanie krajiny. Návrh na zvýšenie firemných daní rozdeľuje politických lídrov.

Ukrajina chce presvedčiť Medzinárodný menový fond (MMF), aby jej zmiernil podmienky v oblasti daní, ktorých splnenie fond požaduje na poskytnutie ďalšieho úveru za viac než 8 miliárd USD. Uviedla to v piatok agentúra Bloomberg, ktorá sa odvolala na zdroje oboznámené so situáciou.

Ukrajinské ministerstvo financií finalizuje návrh zákona o zvýšení firemných daní, informovala agentúra Bloomberg. S tým však nesúhlasí prezident Volodymyr Zelenskyj, premiérka Julija Svyrydenková, ani mnohí poslanci.

Nový úverový program

Ukrajina a MMF sa koncom novembra minulého roka dohodli na novom úverovom programe v celkovej hodnote 8,1 miliardy USD (6,87 miliardy eur). To je síce menej, než Ukrajina potrebuje a aj požadovala, úverový program MMF je však kľúčový na získanie financií od ďalších partnerov.

Rozhovory o tomto programe, ktoré trvali necelé dva týždne, boli podľa ukrajinského poslanca Danyla Hetmantseva najťažšie od invázie Ruska na Ukrajinu vo februári 2022. Dôvodom bol v tom čase zverejnený korupčný škandál v ukrajinskom energetickom sektore. Dohodu nakoniec uzatvorili, je však zatiaľ predbežná, pričom ju ešte musí potvrdiť Výkonná rada MMF.

 X XX

 Spojené štáty nečakane oznámili nový balík sankcií na Irán krátko po spoločných rokovaniac

Rozhodnutie Bieleho domu prišlo len pár hodín po tom, čo iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí označil piatkové rokovania v Ománe za „pozitívne“. Nové reštrikcie zasiahli celkovo 14 tankerov,

Spojené štáty v piatok oznámili nové sankcie zamerané na obmedzenie vývozu ropy z Iránu. Stalo sa tak krátko po spoločných rokovaniach v Ománe, ktoré Teherán označil za „pozitívne“. Opatrenia USA sa okrem samotného exportu suroviny vzťahujú aj na 14 tankerov. TASR o tom píše podľa správy agentúry AFP.

• USA oznámili nové sankcie na iránsky ropný export.
• Sankcie zasiahli 15 subjektov, 2 osoby a 14 tankerov.
• Cieľom je obmedziť iránske príjmy na škodlivé aktivity.
• Spojené štáty obvinili Irán z financovania nestability a represií.

Sankcie sa týkajú iránskej ropy

Sankcie sa týkajú 15 subjektov, dvoch osôb a 14 plavidiel tieňovej flotily spojených s „nelegálnym obchodom s iránskou ropou, ropnými a petrochemickými produktmi“, uviedlo americké ministerstvo zahraničných vecí vo svojom vyhlásení.

Dodalo, že nariadi blokovanie všetkých transakcií so 14 plavidlami, ktoré údajne prepravujú iránsku ropu vrátane lodí plaviacich sa pod vlajkou Turecka, Indie a Spojených arabských emirátov.

Podľa rezortu tieto subjekty generovali príjmy, ktoré „iránsky režim využíva na vykonávanie svojich škodlivých aktivít“.

Irán podľa USA financuje destabilizačné činnosti po celom svete

„Namiesto investovania do blahobytu vlastného obyvateľstva a rozpadajúcej sa infraštruktúry iránsky režim naďalej financuje destabilizačné činnosti po celom svete a zintenzívňuje represie vo vnútri Iránu,“ uvádza sa ďalej vo vyhlásení.

Americký rezort diplomacie zdôraznil, že ak sa Teherán bude naďalej vyhýbať sankciám a generovať príjmy z ropy a petrochemických produktov na financovanie „utláčateľského správania sa a podporu teroristických aktivít a svojich zástupcov“, Spojené štáty budú konať tak, aby iránsky režim a jeho partneri niesli za svoje činy zodpovednosť.

Arákčí rokovania označil za pozitívne

Hovorca ministerstva zahraničných vecí Tommy Pigott povedal, že americký prezident Donald Trump je „odhodlaný znížiť nelegálny vývoz ropy a petrochemických produktov iránskym režimom v rámci snahy o maximálny tlak, ktorú má jeho administratíva“.

V ománskej metropole Maskat v piatok krátko pred oznámením spomínaných sankcií rokovali predstavitelia USA a Iránu. Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí označil atmosféru na stretnutí so zástupcami Spojených štátov za „pozitívnu“.

„Vo veľmi pozitívnej atmosfére sme si vymenili argumenty a druhá strana sa s nami podelila o svoje názory,“ vyjadril sa bezprostredne po rozhovoroch Arákčí pre iránsku štátnu televíziu. Piatkové rokovania sa podľa neho zameriavali len na jadrovú otázku.

X X X

Jean-Noël Barrot v Libanone skritizoval politiku Irán a vyzval krajinu, aby prestala byť „destabilizujúcou silou“

Na tlačovej konferencii v Bejrúte Jean-Noël Barrot zdôraznil, že iránsky jadrový program a podpora ozbrojených skupín predstavujú priamu hrozbu nielen pre Blízky východ, ale aj pre Európu. Barrot zároveň apeloval na posilnenie libanonskej armády, ktorá musí získať kapacity na úplné odzbrojenie Hizballáhu v súlade s mierovými dohodami.

Francúzsky minister zahraničných vecí Jean-Noël Barrot v piatok na návšteve Libanonu povedal, že Irán by mal prestať byť „destabilizujúcou silou“. Odvolával sa pritom na jeho jadrový program a podporu „teroristických“ skupín, ktoré podľa šéfa diplomacie ohrozujú krajiny na Blízkom východe a v Európe. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Barrot na tlačovej konferencii v Bejrúte vyzval „skupiny podporované Iránom,“ aby preukázali najvyššiu zdržanlivosť v prípade vojenskej eskalácie týkajúcej sa islamskej republiky.

Francúzsko kritizuje Irán

Irán podporuje okrem iných aj libanonské hnutie Hizballáh, ktoré bolo v roku 2024 vo vojne s Izraelom.

Šéf francúzskej diplomacie pred piatkovou návštevou Bejrútu uviedol, že na odzbrojenie Hizballáhu musí libanonská armáda dostať prostriedky. Tá v januári oznámila, že v súlade s dohodou o prímerí s Izraelom z novembra 2024 dokončila prvú fázu plánu na odzbrojenie hnutia.

Rokovania o Iráne

Libanon bol poslednou zastávkou Barrota na jeho turné, v rámci ktorého navštívil aj Sýriu a Irak. K Iránu sa vyjadril v deň, keď sa v Ománe konali rokovania predstaviteľov islamskej republiky a Spojených štátov. Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí označil v piatok atmosféru na rokovaniach za „pozitívnu“. USA krátko po týchto rozhovoroch oznámili nové sankcie voči Teheránu. Zamerané sú na obmedzenie vývozu ropy z krajiny.

Rokovania o jadrovom programe sa uskutočnili po opakovaných hrozbách vojenskej intervencie voči Iránu zo strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zásah predtým obhajoval ako pomoc účastníkom protivládnych protestov.

Jadrová dohoda a sankcie

Západ dlho obviňuje Irán z toho, že sa snaží získať jadrové zbrane, čo Teherán popiera tvrdiac, že jeho program je určený výlučne na civilné účely.

Británia, Francúzsko a Nemecko koncom augusta 2025 aktivovali tzv. mechanizmus „snapback“, teda proces opätovného uvalenia sankcií, keďže Irán podľa nich porušil niekoľko svojich záväzkov vyplývajúcich z jadrovej dohody z roku 2015.

X XX

,Je to trapné a moje vina.‘ Norská korunní princezna lituje svého přátelství s Epsteinem, omluvila se za to

Norská korunní princezna Mette-Marit vyjádřila hlubokou lítost nad tím, do jaké situace uvrhla norskou královskou rodinu tím, že udržovala přátelství s americkým sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Omluvila se lidem, které tím zklamala. Uvedla to v oficiálním prohlášení královského paláce. Norský následník trůnu Haakon v pátek prohlásil, že nejdůležitější věcí pro něj v této těžké době je starat se o svou rodinu, včetně manželky.

„Ráda bych vyjádřila hlubokou lítost nad svým přátelstvím s Jeffreym Epsteinem. Je důležité, abych se omluvila všem, které jsem zklamala,“ uvedla manželka norského korunního prince, za něhož se provdala v roce 2001.

Stovky zmínek o Mette-Marit se objevily na milionech stránek, které před týdnem zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti a které odhalují nečekanou blízkost mezi ní a americkým finančníkem.

 Stovky zmínek

Spisy týkající se Epsteina obsahují několik stovek zmínek o korunní princezně, která již v roce 2019 uvedla, že lituje kontaktů s ním, píší norská média. Před několika dny pak prohlásila, že udělala chybu v úsudku, a vyjádřila lítost nad tím, že s Epsteinem měla jakýkoli kontakt.

„Je to prostě trapné. Je moje vina, že jsem si pečlivěji neprověřila jeho minulost a dostatečně rychle nepochopila, co je to za člověka,“ uvedla v prohlášení.

Dokumenty, které zahrnují i e-mailovou komunikaci, mimo jiné ukazují, že si Mette-Marit v roce 2013 na několik dní pronajala nemovitost vlastněnou Epsteinem v Palm Beach na Floridě.

Královský palác v pátek uvedl, že Mette-Marit chce podrobněji vysvětlit, co se dělo, ale v současné době toho není schopna. Dodal, že princezna je ve velmi obtížné situaci a že potřebuje čas na to, aby si urovnala myšlenky.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění včetně současného amerického prezidenta Donalda Trumpa či bývalého šéfa Bílého domu Billa Clintona. Některé hostil ve svých nemovitostech, kde byly přítomny i mladé dívky.

V roce 2019 spáchal Epstein podle úřadů sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.

Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců.

Syn před soudem

Komunikace a kontakty korunní princezny Mette-Marit s Epsteinem se dostaly do centra pozornosti v posledních dnech, kdy shodou okolností její 29letý syn Marius Borg Høiby stanul před soudem mimo jiné kvůli obviněním ze znásilnění a domácího násilí.

„Podporujeme Mariuse v situaci, ve které se nachází. Staráme se i o ostatní děti… I o ně je třeba se starat a já se musím ujistit, že se postarám o korunní princeznu,“ řekl v pátek podle agentury Reuters novinářům princ Haakon, jehož je Marius nevlastním synem.

Kontakty s Epsteinem udržovali i někteří norští politici. Norský Nobelův institut ve středu oznámil, že očekává vysvětlení od bývalého předsedy Nobelova výboru a norského expremiéra Thorbjørna Jaglanda ohledně možných finančních výhod, které údajně obdržel od Epsteina.

Ve čtvrtek pak organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu zahájili interní vyšetřování vazeb mezi Epsteinem a generálním ředitelem WEF, norským politikem a diplomatem Börgem Brendem.

X X X

 Cizinci v Česku už tvoří přes 10 %. Více než polovina jsou Ukrajinc

K 31. prosinci 2025 bylo na území ČR registrováno celkem 1 131 1971 osob cizí státní příslušnosti. 

IPočet cizinců v Česku výrazně stoupl. Nyní jich v ČR žije 1 131 197. Více než polovina z nich jsou Ukrajinci. Počet osob ze třetích zemí v Česku vzrostl od roku 2017 o 600 000 lidí. Nejvíce cizinců žije v Praze. Vyplývá to z čerstvé čtvrtletní zprávy ministerstva vnitra o migraci.

Na 1 000 obyvatel v ČR připadlo ke konci roku 2025 celkem 103,8 osoby cizí státní příslušnosti. „Toto číslo znamená, že cizinci tvoří 10,38 % populace. Při srovnání třetího a čtvrtého čtvrtletí roku 2025 došlo k nárůstu celkového počtu cizinců o 2,15 %,“ uvádí ministerstvo vnitra ve zprávě.

„Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny,“ vysvětluje zpráva vnitra.

Za výrazným nárůstem je ochrana Ukrajinců

Celkem bylo k 31. prosinci 2025 na území České republiky registrováno 1 131 197 cizinců. Z toho 343 876 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 394 265 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 393 056 na základě registrace dočasné ochrany.

Meziročně se počet cizinců zvýšil o 37 108 osob, tedy o 3,4 %.

Počet cizinců mimo EU raketově stoupá

Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí nad občany z EU. Osob ze zemí mimo EU žije v Česku 894 607, což činí 79 % ze všech cizinců.

Zatímco počet občanů ze zemí EU žijících v České republice víceméně stagnuje na čísle 220 000, počty lidí z tzv. třetích zemí raketově stoupají.

Při srovnání s rokem 2017 stoupl počet cizinců ze třetích zemí o plných 600 000. V roce 2017 žilo v ČR 306 000 lidí ze států mimo EU. Ke konci loňského roku to však bylo už 894 607 osob.

Více než polovina jsou Ukrajinci

„V pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se mezi cizince s povoleným pobytem řadí již tradičně na první místo občané Ukrajiny,“ uvádí vnitro. Na konci prosince 2025 tvořili Ukrajinci více než polovinu celkového počtu cizinců registrovaných na území ČR.

Ministr obrany Lubomír Metnar Foto: Jakub Blín

Ke konci roku 2025 žilo v České republice 612 953 Ukrajinců, což představuje 54,2 % všech cizinců v ČR.

Druhou největší skupinou jsou Slováci. Těch žije v ČR 125 280, tedy 11,1 %. Vietnamců je stabilně 69 685, což odpovídá 6,2 %. Rusové obsadili čtvrtou příčku – v ČR jich žije 37 524, tedy 3,3 %.

Nejvíce cizinců v Praze, nejméně na Zlínsku

Na dalších místech jsou Rumuni, Poláci, Bulhaři, Mongolové, Filipínci a Maďaři, s počty od jedenácti do jednadvaceti tisíc.

Cizinci se nejvíce soustřeďují v Praze, kde jich ke konci loňského roku žilo 32,4 %. Následuje Středočeský kraj s podílem 14,5 %. Nejméně cizinců vykazuje Zlínský kraj s podílem 2,4 % z celkového počtu cizinců v ČR.

Téměř polovina cizinců jsou ženy. „Podíl žen mezi cizinci s povoleným pobytem činil ke konci prosince 2025 47,8 %,“ uvádí vnitro.

Také nelegální migrace roste

Vzrostl rovněž počet osob, které se v Česku zdržují nelegálně. Nelegální migrace narostla o 14,6 %, což představuje celkem 10 838 evidovaných osob. „K nárůstu přispěla především kategorie nelegálního pobytu, u níž došlo k navýšení o 1 279 osob,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Stát rovněž zaznamenal nárůst počtu osob zjištěných při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici, a to o 98 osob.

Dlouhodobě nejčastěji zastoupenými státními příslušnostmi v rámci celkové nelegální migrace byli v roce 2025 občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X XX

SKOKANSKÉ  MŮSTKY  V  HARRACHOVĚ  OŽILY?

Legendární harrachovské můstky znovu v provozu. Po dlouhých sporech se tu zase skáče na lyžích

Bývalý špičkový areál, který hostil i mistrovství světa, v posledních letech chátral. V krkonošském Harrachově jsou opět v provozu tři skokanské můstky. Město je převzalo před dvěma týdny. Tento víkend si tam přijely zaskákat první lyžařské oddíly.

Město dostalo areál do pronájmu od Národní sportovní agentury poté, co odblokovalo spory ohledně vlastnictví můstků 

V provozu jsou tři malé skokanské můstky, konkrétně K90, K50 a K30. Na místě funguje také malý vlek, který první lyžaře vyváží nahoru. Před spuštěním byl v havarijním stavu a město ho muselo nechat na poslední chvíli opravit. Nyní už je v pořádku.

 Do Harrachova se vrátili skokani na lyžích. Fungují tam tři malé můstky, další chce město opravit v létě

Kromě tří malých můstků je v areálu ještě velký skokanský můstek K120 a legendární mamutí můstek, takzvaný „mamuťák“. Oba jsou ale v havarijním stavu a skákat se z nich nedá.

Ještě nedávno to přitom vypadalo, že můstky v chátrajícím harrachovském areálu jen tak v provozu nebudou. Nakonec město dostalo celý areál do pronájmu od Národní sportovní agentury. Nájemní smlouva byla uzavřena poté, co vedení města odblokovalo spory ohledně vlastnictví můstků.

Zastupitelé vybrali na pokutu

Zároveň mezi sebou zastupitelé vybrali šest milionů korun, aby mohli zaplatit pokutu stavební firmě, přičemž tyto peníze dali ze svého. Firma měla loni v létě rekonstruovat velký harrachovský můstek K120, z přestavby ale kvůli sporům sešlo. Firmě tak vznikl nárok na kompenzaci za ztrátu.

Zda rekonstrukce velkého můstku K120 bude v blízké budoucnosti pokračovat, zatím není jisté. Starosta Harrachova Tomáš Vašíček (SNK – Změna pro Harrachov) řekl, že by město chtělo v rekonstrukci pokračovat v létě. V tuto chvíli shání financování. Loni byla cena 70 milionů korun.

Město na přípravách spolupracuje i s Frenštátem pod Radhoštěm, který zrovna pracuje na podobném projektu.