Rektor Dvořák VŠE v Praze by měl být vždycky mezi prvními demonstranty proti Fialovi a spol., a přivést na Václavské náměstí i tisíce studentů, jako v roce 1989 Petr Miller dělníky z ČKD Praha, když chtěli odstranit neschopné politiky. A stejně jde dnes i milionům lidí a firem v ČR o výměnu Fialy za schopné odborníky.

Jenže Fialovi zachutnala moc bez schopností, jak o tom psal Ladislav Mňačko SR. Dvořák by si to měl nastudovat a na příštích protestech sám vystoupit, jako ekonom, protože i děkanovi Ševčíkovi jde o to, aby firmy ČR prosperovaly a lidé se měli dobře. S Fialou jen živoří, zatímco Fiala je milionář a myslí jen na sebe.

X X X

ZPĚVAČKA  CSÁKOVÁ  VTÁHLA  DO  BOJE  ZA  ŠEVĆÍKA

 Vyhazují ho na základě fabulací a lží, míní

Zpěvačka Ilona Csáková se zastala děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) Miroslava Ševčíka. Toho rektor VŠE Petr Dvořák vyzval k rezignaci poté, co se zúčastnil protivládní demonstrace na Václavském náměstí. „Veřejně se zde bez morálních skrupulí, na základě pouhých domněnek, fabulací, lží dehonestují a vyhazují či odvolávají ze svých zaměstnání slušní lidé?“ napsala Csáková na Facebooku.

„Říkám si, a věřím, že nejenom já, proboha, kde to žijeme?“ píše zpěvačka v příspěvku. „Tohle se mi opravdu nelíbí a vím, že ‚tohle‘ rozhodně není správné. A už vůbec to neodpovídá předkládaným do médií vypouštěným a ‚hlásajícím‘ frázím o ‚demokratické a bezpečné‘ zemi,“ doplnila.

Rozhodnutí o Ševčíkově osudu by nemělo podle Csákové být ovlivněno emocemi, jako je závist a nesympatie. „Opravdu je velmi, velmi špatné, neetické a naprosto amorální ‚odsoudit a potrestat‘ kohokoli pouze na základě někým záměrně vytvořené fabulativní a urážlivé nepravdy,“ ukončila zpěvačka příspěvek.

Csáková na sebe upozornila i během koronavirové pandemie, kdy se přidala k odpůrcům plošného testování na covid-19 i možnosti očkování.

„Nenechám si v rámci plošného testování šťourat v hlavě špejlí, protože ti, co to nařizují, jedou podle scénáře Billa Gatese a WHO a zadruhé do mě ani do mých dětí nebude nikdo rvát žádnou vakcínu, která je ba naopak kontraproduktivní. Vy, co máte otevřené oči, víte. Nesmíte se bát chránit své děti, své zdraví, vaše životy!“ napsala tehdy na sociálních sítích.

V roce 2021 kandidovala v Jihomoravském kraji do Poslanecké sněmovny za Volný blok vedený exposlancem Lubomírem Volným. Strana ale získala v kraji jen 1,47 % hlasů.

Ševčíka minulý týden kvůli jeho účasti na protivládní demonstraci vyzval k rezignaci rektor VŠE Petr Dvořák. Po jednání vedení školy Dvořák oznámil, že za nejvhodnější řešení považuje, aby Ševčíka odvolal akademický senát národohospodářské fakulty. Pokud by fakultní akademický senát Ševčíka neodvolal, chce využít pravomoc navrhnout odvolání z vlastního podnětu. K tomu by potřeboval souhlas akademického senátu celé vysoké školy. Ševčík má podle rektora nicméně stále dost času na to, aby z vedení fakulty odešel sám.

Ševčík tvrdí, že pro své odvolání nevidí důvod. U protestu u Národního muzea, kde se po skončení protivládní demonstrace část lidí snažila z budovy odstranit ukrajinskou vlajku, podle svých slov jen pomáhal zraněnému. Odmítl také, že by poškozoval dobré jméno VŠE, jak tvrdí jeho kritici a rektor školy. Dodal, že na žádost rektora omezil své vystupování na veřejnosti, přestal být ekonomickým expertem hnutí Trikolora a na protivládních demonstracích nevystupuje jako řečník.

X X X

KDE  JE  DNES  PETR  MILLER?  EXMINISTR  A  KOVÁŘ  Z  ČKD  PRAHA?

MĚL  BY  POMOCI  DEMONSTRANTŮM  POLLERTOVI  A  SPOL

Ve čtvrtek 23. listopadu 1989 se na pražském Václavském náměstí konala v pořadí už třetí manifestace Občanského fóra. Velmi důležité, ne-li klíčové bylo, aby změny podpořili dělníci. Československo byla silně průmyslová země – stačí připomenout Poldi Kladno nebo ostravské doly. A právě ten den na demonstraci poprvé přišly tisícovky dělníků z další mamutí firmy ČKD Praha. Vedl je kovák Petr Miller, který se stal později ministrem.

Už od pátku 17. listopadu na Václavském náměstí hoří svíčky a všude jsou květiny. Československou vlajku někdo pověsil přímo nahoru na svatého Václava. Celé sousoší je oblepené nejrůznějšími transparenty.

Dnes sem na Václavské náměstí přišlo i několik tisícovek dělníků strojírenského komplexu ČKD Praha.

„Pokud by si lidi mohli vládnout demokraticky, podílet se na výrobě a tak dále, tak bychom mohli udělat prosperující stát.“To řekl dělník středního věku v modré bundě a zeleném roláku. Další, starší kolega ho doplňuje: „Napadá nás otázka ekonomiky, systém nepřeje tomu, aby se rozvíjely myšlenky lidí a dovednosti českých rukou.“

Dělníky sem přivedl v průvodu z Vysočan dlouholetý zaměstnanec ČKD – průmyslový kovář Petr Miller. Tisícovky lidí tady měly transparenty s nápisy „ČKD podporuje požadavky OF“ nebo „ČKD Tatra je tu s vámi“.

Po projevu Millera se náměstí začalo obracet k budově Melantricha. Řečníci tam balkon využívají už třetí den jako improvizovanou tribunu. Akci moderoval opět katolický duchovní Václav Malý. „OF existuje pouze od neděle, přesto ale není všem jasné, co si vytyčilo za svůj cíl. Podrobnosti řekne Václav Havel,“ oznámil.

To už nadšený dav začíná skandovat: „Ať žije Havel! Ať žije Havel!“ A Havel začíná mluvit: „Přátelé, dovolte mi, abych vám přečetl provolání OF. Československo se po 20 letech ocitlo na křižovatce…“

Dramatik Havel mluví třeba o podpoře z okolních států, které zasílají Občanskému fóru telegramy. Skoro po každém odstavci zazněl ohromný potlesk a skandování hesel.

x x x

SCHOLZ  NESTAČÍ  NA  VEDENÍ  VELMOCI  NĚMECKA

Scholz nebyl zrovna srdečný, ale nenechá nás padnout, usmál se Pavel po schůzce

Prezident Petr Pavel si z Německa poveze především ujištění, že Berlín nenechá Prahu padnout, pokud by měly být do Česka ohroženy dodávky energií. Pavel to konstatoval v závěru návštěvy západního souseda, kde ho těmito slovy ubezpečil kancléř Olaf Scholz.

 „Asi všichni víme, že kancléř Scholz není zrovna člověk, který by dával nějak expresivně najevo své emoce, takže bych to jednání nenazval zrovna srdečným, ale bylo věcné a objevila se v něm všechna témata, která jsme chtěli projednat. Jako velice pozitivní vnímám to ujištění ohledně energií,“ upozornil Pavel.

Kancléř Scholz je podle prezidenta Pavla vstřícný k návrhu povýšit česko-německý strategický dialog z ministerské úrovně na úroveň šéfů vlád. Poznamenal, že Scholz o tom chce mluvit s českým premiérem Petrem Fialou na nadcházejícím summitu Evropské unie. Kancléř rovněž podle českého prezidenta řekl, že Německo je připraveno k dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Se Scholzem hovořil Pavel i o energetické krizi, která s ruskou agresí souvisí. „Německo nenechá Českou republiku padnout, pokud jde o dodávky energií,“ řekl prezident o Scholzově postoji k energetické solidaritě.

Předtím Pavla přijal německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Česko a Německo pojí velmi blízké přátelství,“ řekl Steinmeier. Vztahy Prahy a Berlína má za mnohostranné. Po setkání poděkoval České republice za to, že na Slovensku vede mnohonárodní bojové uskupení NATO. Jeho součástí jsou také vojáci z Německa.

Rozhovor podle Steinmeiera ukázal, že vztahy mezi oběma zeměmi nejsou jen dvoustranné, ale spíše mnohostranné. Poukázal přitom na pevné zakotvení obou zemí v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

 

„Prezident Pavel a já jsme se shodli na tom, že je to přátelské a velmi úzké spojení a my oba jej v budoucnu budeme pěstovat a pečovat o něj,“ řekl Steinmeier ke vztahům mezi oběma zeměmi. Ty podle něj nikdy nebyly tak dobré jako nyní. Pavel pozval Steinmeiera do Prahy ve druhé polovině letošního roku, chce také přijet do Berlína za Steinmeierem na letní slavnosti.

Po příjezdu do zámku Bellevue Pavla a jeho ženu Evu přivítal Steinmeier společně s manželkou Elke Büdenbenderovou. Poté následovalo přijetí hlavy českého státu s vojenskými poctami. Státníci vyslechli hymny obou zemí a Pavel se následně zapsal do pamětní knihy.

Pavel navštívil také Památník berlínské zdi, kde uctil památku nejméně 140 obětí, které si bariéra vyžádala. Setkal se tam i s krajany.

 Jednání dominovala válka na Ukrajině

Jedním z hlavních témat úterního jednání prezidentů byla ruská agrese na Ukrajině. Steinmeier ji označil za „brutální útočnou válku“ s příšernými důsledky.

„Nemůžeme couvnout před faktem, že Rusko svým útokem na Ukrajinu nabouralo mírový řád v Evropě, úplně ho zničilo,“ řekl Steinmeier, který rovněž vyzdvihl jednotu EU a Aliance v postoji k válce. „My, Česká republika a Německo, pevně stojíme po boku Ukrajiny,“ ujistil německý prezident.

Podle Pavla by „bylo velice nešťastné“, kdyby sebevědomí, které země ze středu a východu Evropy získaly svou aktivní podporou Ukrajiny po ruském útoku, vedlo do budoucna k soupeření mezi nimi a státy ze západu kontinentu.

„To je přesně opak toho, co bychom měli dělat. Já vidím velký smysl v tom, abychom situaci, ve které teď jsme, využili k dalšímu upevnění jednoty v Evropě,“ zdůraznil český prezident. Jednotu demokratického světa bude podle něj totiž do budoucna vyžadovat nejen vztah k Rusku, ale také „globální soutěžení s Čínou“.

Hlavy obou států hovořily též o další podpoře Ukrajiny. Steinmeier připomněl, že Německo Ukrajinu podporuje finančně, humanitárně i vojensky. Vyzdvihl však také podporu ze strany České republiky. „Rád bych poděkoval vám i vaší zemi za to, že jste se ujali vedení bojového uskupení na Slovensku,“ řekl mimo jiné Steinmeier.

Český prezident míní, že Německo by „v nové kapitole evropských dějin“, která začala ruským útokem na sousední stát, mohlo sehrát rozhodující a iniciativní roli, třeba při poválečné obnově Ukrajiny.

„Budu rád, když to budeme nazývat německou odpovědností. Hlavně když bude Německo sehrávat iniciativní roli, ke které se poté řada zemí může přidat,“ řekl Pavel. „Česká republika je připravena toto úsilí podpořit,“ poznamenal.

Oproti původnímu programu, na kterém měl jednání s experty opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku, se na českém velvyslanectví Pavel sešel s šéfem Mnichovské bezpečnostní konference Christophem Heusgenem. Hovořil s ním o ruské invazi na Ukrajině a také o roli Číny a otázce Tchaj-wanu. Na ambasádě jednal také se Steinmeierovým předchůdcem Joachimem Gauckem.

O Číně jednal Pavel pozdě odpoledne také s německým kancléřem Olafem Scholzem. „U nás i v Německu tento vztah prochází revizí,“ řekl český prezident s tím, že Německo zajímá postoj Česka v této věci.

Třetí navštívená země

Německo je po Slovensku a Polsku třetí zemí, kterou Pavel po nástupu do funkce navštívil. Úterní návštěva českého prezidenta v Berlíně je první od listopadu 2019, kdy se v německé metropoli Pavlův předchůdce Miloš Zeman setkal se Steinmeierem u příležitosti oslav 30. výročí pádu berlínské zdi.

Spolu se Zemanem tehdy do Berlína přijeli i prezidenti zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Poslední bilaterální návštěva českého prezidenta v Berlíně se uskutečnila v září 2018, kdy se Zeman setkal nejen se Steinmeierem, ale i tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Spolkový prezident byl naposledy v Česku v srpnu 2021.

X X X

DODÁVKY  PLYNU  Z  RUSKA  DO  ČÍNY

Putin dohodl s čínským prezidentem zvýšení dodávek ruského plynu. O jak velký objem půjde?

Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli ruskému konfliktu s Ukrajinou. Prohlásil to v úterý podle tiskových agentur prezident Vladimir Putin poté, co v Moskvě druhým dnem jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl Putin. Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálného východu do Číny maxima – 15,5 miliardy metrů krychlových.

Ruská plynárenská společnost Gazprom v úterý uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila.

 Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018 až 2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových, dodala.

Rusko podle Putina může odpovědět na čínskou rostoucí poptávku po energiích. Již nyní je podle jeho slov pro Čínu strategickým dodavatel ropy, zemního plynu, včetně zkapalněného plynu, uhlí a elektřiny.

Putin také uvedl, že jeho země připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které se po invazi na Ukrajinu rozhodly Rusko opustit.

Ruský prezident dále sdělil, že prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře 2. který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny, jsou dohodnuty. „Je to 50 miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska,“ řekl v narážce na roční kapacitu tohoto připravovaného plynovodu.

Moskva tuto myšlenku předložila již před mnoha lety, ale stala se naléhavější, když se Rusko obrátilo na Čínu, aby nahradilo Evropu jako svého hlavního odběratele plynu, poznamenal Reuters.

X X X

TISÍCE  DEMONSTRANTŮ  VE  FRANCII  PROTI  MACRONOVI

NECHTĚJÍ  POZDĚJI  DO  DŮCHODU

Zásahy policie a ostré slogany. Krize ve Francii se prohlubuje, do ulic vyšly tisíce lidí

Francouzská vláda sice ustála hlasování o důvěře, politická krize v zemi se ale prohlubuje. Opozice vyzývá vládu k demisi, po celé Francii vyšly do ulic tisíce lidí. Policie na mnoha místech tvrdě zasahovala. Prezident Emmanuel Macron si v úterý předvolal premiérku Elisabeth Borneovou, ve středu má vystoupit s televizním projevem.

V Paříži si tisíce demonstrantů daly sraz u Opery nebo na náměstí Vauban u Invalidovny. Terčem nespokojenosti už není jen důchodová reforma, ale i postup, kterým vláda obešla parlament, informovala agentura AFP. „Macrone, Macrone, můžeme si to dát znova, Ludvík XVI., tomu se setla hlava!“ křičeli protestující.

 „Je tu hrozně moc mladých. Řeklo by se, že se nás to netýká, ale naopak,“ zuřila studentka politologie Shola. „Dělají si z nás srandu? Naše budoucnost je už tak dost nejasná a oni nám ještě vezmou ty jediné sociální jistoty, co nám zbyly,“ doplnila studentka migračních studií Marie.

„Radikalizace hnutí je na místě. Autoritářství státu bude ale stále větší. Já už se o sebe bojím, když jdu manifestovat. I o kamarády,“ přidal se student sociologie Edgar.

Premiérka Borneová reformu do konce obhajovala. „Co se týče penzijní reformy, nikdy jsme nešli tak daleko v hledání kompromisu. Bereme na sebe plnou odpovědnost,“ uvedla francouzská premiérka.

Opozice však volá po demisi. „Tato vláda je už mrtvá. Nemá v očích Francouzů žádnou legitimitu. Premiérka musí podat demisi a s ní padne i reforma,“ prohlásila poslankyně strany Nepoddajná Francie (LFI) Mathilde Panotová.

Prezident Macron si předsedkyni vlády předvolal do Elysejského paláce. Podle francouzských médií ale neuvažuje o jejím odvolání. Ve středu má poprvé od projednávání reformy vystoupit v televizi.

Francouzi si i tak umí ze všeho udělat legraci. Jeden internetový nadšenec si dal práci a u instagramového účtu premiérky „vyšponoval“ počet sledovatelů na 49 300, což odkazuje na kritizovaný článek francouzské ústavy.

X X X

 Ministr Blažek vykuchal ochranu whistleblowerů na kost, míní právník

Česko mělo tři roky na překlopení směrnice o whistleblowerech. Za zpoždění nás čeká mastná pokuta. Přestože na něm pracuje už druhá vláda, podle právníka Věnka Bonuše ministr spravedlnosti Pavel Blažek předkládá slabou ochranu oznamovatelů protiprávního jednání. Host podcastu Kontext také kritizuje Blažkovo nevhodné zasahování do obsazení soudu a státních zastupitelství.

„Místo aby ministr Blažek vzal hotový zákon, který byl vcelku kvalitní, a znova ho předložil do Sněmovny, dal tomu všemu na nějakou dobu stopku,“ vysvětluje příběh zákona právník Věnek Bonuš.

S nadsázkou dodává, že následně Blažek opět zákon zadal připravit, ovšem s novým zadáním. „V zásadě něco jako ‚Vykuchejte ho až na kost, ať si jen odškrtneme povinnost‘,“ říká Bonuš.

Věnek Bonuš (1991) Analytik a právník Rekonstrukce státu. Odborně se věnuje nejen ochraně oznamovatelů, ale také veřejným zakázkám, dlužnictví a sociálním tématům, environmentálním otázkám a zemědělství. Vystudoval Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově a politologii na Filozofické fakultě tamtéž.

V původní verzi zákona byla podle Bonuše nevhodně nastavená ochrana oznamovatelů korupce, když nechtěli takové chování hlásit ve své organizaci.

„Měli se obracet na ministerstvo spravedlnosti. To jsme nepovažovali za vhodné, protože resort je podřízen ministrovi, tedy politikovi a kdyby se oznámení týkalo právě ministerstva nebo politiky, nemuseli by lidé mít důvěru, že se s podnětem naloží správně,“ shrnul obavy právník a analytik.

V zákoně zůstává určitá ochrana oznamovatelům korupce a dalšího nekalého jednání, takzvaných whistlblowerů. „První pilíř je, že člověk má komu takové jednání oznámit. Tedy ve své firmě, organizaci, úřadě nebo externě ministerstvu spravedlnosti. Další důležitou částí je jeho nepostižitelnost, že taková oznámení podal,“ jmenuje právník.

To Bonuš považuje za důležité. „Mohou čelit různým ústrkům na pracovišti, přeřazení na nevyhovující práci, snížení mzdy. Zákon tato takzvaná odvetná opatření výslovně zakazuje,“ zdůraznil s tím, že zároveň je zakázané totožnost oznamovatele odhalit.

Blažkova úprava zákona ale vyžaduje, že součástí podání podnětu musí být datum narození a podpis oznamovatele. „Jde o možnost anonymity, která je v ochraně oznamovatelů zcela běžná. Na Západě má už desítky let tradice, v řadě tuzemských firem to tak také funguje, třeba i v České poště. A lidé z praxe říkají: ‚Anonymita je nezbytnou součástí‘,“ zdůrazňuje právník.

Pod šéfa resortu spravedlnosti spadají i další nové zákony. Například novela o státním zastupitelství. „Šokovalo nás, co předložil. V minulém volebním období se konaly statisícové demonstrace za nezávislost justice. Současná vláda, tehdy v opozici, předložila návrhy na posílení nezávislosti státního zastupitelství – třeba by nebylo možné odvolat nejvyššího státního zástupce jinak než v kárném řízení. Tohle vše ale je porušeno návrhem, který aktuálně ministr Blažek předložil,“ dává Bonuš příklad.

Jak anonymně nahlásit korupci? Nejde si přes oznámení vyřizovat účty a zneužívat je? Jak politici vysvětlují, proč zůstal zákon „vykuchaný“? A jak to bude dál s novelou o státním zastupitelství?  

x x x

HROZÍ  EKONOMICKÝ  KOLAPS?

Hrozí ekonomický kolaps? Analytici varují před Minského momentem

Selhání bankovních institucí, otřesy na finančních trzích a pokračující nejistota zvyšuje podle mnohých odborníků pravděpodobnost Minského momentu, a tedy ekonomického kolapsu. Nejnověji na to začal ve svých analýzách upozorňovat stratég Marko Kolanovič z JPMorgan Chase, podle kterého hrozí ekonomikám problémy kvůli nakumulovaným dluhům a postupně se zvyšujícím úrokovým sazbám.

S ekonomickým pojmem přišel před několika lety akademik Hyman Minsky. Ten ve svých publikacích rozebíral důvody, které ke zhroucení celého systému mohou vést. Podle něj jde o kolapsovou situaci v ekonomice, během které nejsou dlužníci schopni splácet nashromážděné dluhy a uchylují se k urychlenému prodeji svých aktiv tak, aby své půjčky splatili. Takový postup na trzích ale může vést i k úplnému hospodářskému zhroucení, na což se Minsky snažil upozorňovat.

Určitou podobnost s touto teoretickou možností vidí analytik Marko Kolanovič z bankovní instituce JPMorgan Chase v současné situaci na trzích. Po několikaleté éře relativně levných peněz totiž hrozí, že centrální bankéři ve velkých ekonomikách budou dál pokračovat ve zvyšování sazeb, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Někteří dlužníci se tím ale mohou dostat do velkých problémů.

„I kdyby se centrálním bankám podařilo inflační nákazu zkrotit, budou se i tak úvěrové podmínky pravděpodobně dál zpřísňovat,“ napsal tým stratégů z JPMorgan v čele s Kolanovičem ve své pondělní zprávě svým klientům.

Uplynulé dny byly pro mnohé investory náročné. Krachy americké Silicon Valley Bank nebo švýcarské banky Credit Suisse totiž spustily vlnu výprodejů na akciových trzích. Investoři nyní s napětím vyhlížejí nejbližší zasedání amerického FEDU, na kterém se rozhodne o možném navýšení úrokových sazeb. Třeba kolegové z Evropské centrální banky už úrokové míry zvýšili.

I analytici z JPMorgan očekávají, že američtí centrální bankéři se rozhodnou pro zvýšení úrokových sazeb, a to o čtvrt procentního bodu. Zároveň tvrdí, že v dalších měsících letošního roku se bude cena akcií většiny společností postupně propadat. Ve svých analýzách také dodávají, že investoři mohou očekávané tržní volatility využít pro vhodné prodeje během náhlých cenových vzestupů.

Ve Spojených státech nyní zároveň řeší, jak by úřady měly postupovat v případě rozšíření této krize i do dalších bankovních společností. Někteří proto přichází i s tím, že pojistné krytí by mohlo být rozšířeno na všechny vklady u takové zkrachovalé instituce, což je mimo jiné i přístup, po kterém volají zástupci amerického bankovního sektoru. V současné chvíli se pojištění týká vkladů do 250 tisíc amerických dolarů.

Americké úřady takový postup nyní sice nepovažují za nutný, přesto se ale podle informací agentury Bloomberg začíná o této variantě v kuloárech čím dál hlasitěji hovořit.

X X X

MACURA  POMLOUVÁ  ANO,  PAK  NECHCE   OD  KORYTA

VYHODÍ  I  POSLANCE  VONDRÁKA  ZE  SNĚMOVNY?  NEBO  ZAPLATIT  ZA  PROPAGACI  VOLEB?  MILIONÁŘŮM  NENECHAT  NIC  ZADARMO

Macurův nový veletoč. Ostravu chtěl vést dál, ANO ho ale odmítlo

Primátor Ostravy Tomáš Macura, který v prezidentských volbách veřejně podpořil Petra Pavla a pak opustil hnutí ANO se záměrem přibližně do půl roku skončit ve vedení města, teď znovu překvapil své bývalé spolustraníky i koaliční partnery. Zvažoval, že ve vedení města zůstane. Podporu hnutí ale nemá.

Většina zastupitelů města za ANO v úterý večer hlasovala pro jeho konec ve funkci i vyloučení ze stranického klubu. Kromě něj skončili v klubu ještě dvě náměstkyně a zastupitel.

Na to, že si původní záměr rezignovat rozmyslel a shání podporu u zastupitelů, upozornil Moravskoslezský deník. Podle něj je hlavním argumentem primátora to, že ve funkci zůstává i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, přestože také podpořil Pavla a pak opustil ANO.

Macura ještě v úterý odpoledne situaci komentoval šalamounsky. „Žádné rozhodnutí o rezignaci či nerezignaci jsem dosud neučinil. Za rozhodnutí považuji situaci, kdy rezignaci podám. To nenastalo. V klubu zastupitelů o tom stále vedeme a asi ještě nějakou dobu povedeme debatu. Tu považuji za interní. Až ji ukončíme, budu informovat o výsledku,“ sdělil

X X X

Nejhorší v EU. Ekonomika ČR se nevrátila na předpandemickou úroveň, říká Bartoň

Od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 už uběhly více než tři roky. Během této doby se ale podle ekonoma Petra Bartoně české ekonomice stále nepodařilo dostat na předcovidové hodnoty, a to i přesto, že ostatní země Evropské unie s výjimkou Španělska tuto metu už pokořit zvládly. Překvapující to však pro něj není.

Česká republika je společně se Španělskem jedinou zemí, která stále zaostává za svou předcovidovou hospodářskou výkonností. Nejlépe se s důsledky pandemie daří vypořádávat Irsku, které si polepšilo už o více než 34 procent.

X Co na tento problém české ekonomiky říkáte?

Sleduji tuto statistiku už více než rok. Tehdy byla Česká republice ještě čtvrtou nejhůře postavenou zemí EU a celkově bylo šest států, které se v té době nevrátily na předcovidovou úroveň. Jak ale během roku ostatní země znovu hospodářsky rostly, zůstalo Česko společně se Španělskem jedinou zaostávající zemí. V posledním pololetí loňského roku ale začalo i Španělsko růst, zatímco česká ekonomika se začala znovu smršťovat a tím pádem se ještě více vzdalovat od návratu do původní velikosti.

 X Jaký smysl má česká ekonomika?

Zařídit, aby španělská nevypadala tak špatně.

Tady je grafické připomenutí toho, na co upozorňuju dlouhodobě: nejhorší ekonomika od předCovidu.

x Co děláme podle Vás špatně?

Hlavní věc, co děláme špatně, jsou důchody. Husákova reakce na sovětskou invazi nám tu zanechala tikající bombu Husákových dětí, které začnou od roku 2040 odcházet do důchodu. My ale zároveň máme jedny z nejméně reformovaných penzí v Evropě. Tím ale poslední tři roky nevysvětlíme. Na to se musíme podívat, kdy přesně ten rozdíl vznikl.

X A to je podle Vás kdy?

V létě 2020. Tam se český celohospodářský výsledek nejvíce lišil od ostatních zemí, a to zejména od sousedů. Největší propad všech států se odehrál na jaře 2020, a to od dubna do června. České smrsknutí bylo tehdy o -11,8 procenta, někde uprostřed pelotonu mezi polskými -8,5 % a maďarskými -14,9 %. Na chvost jsme se následně dostali od července do září, kdy jsme měli nejslabší hospodářskou obnovu po první vlně covidu. Po třetím kvartálu byla na tom naše ekonomika pořád o 6 % hůře než před covidem, zatímco třeba slovenská zaostávala jen o 2 procenta.

X A pak už jsme ztrátu nikdy nestáhli?

Ne. Třeba v porovnání se Slovenskem sice v každém následném kvartále měla Česká republika rychlejší růst. Slováky jsme tedy doháněli, ale vlastně je nikdy nedohnali. Přitom Slovensko dosáhlo předcovidové úrovně na Silvestra 2021. My té metě byli nejblíže loni v létě, ale dnes už jsme zase dvojnásobně daleko.

X Co srovnání s Německem?

Pro Německo platí to samé. Loni na podzim bylo lehce v plusu, nyní jsou opět na nule, tedy na stejné úrovni jako v předvečer covidu.

X Jaké má toto zaostávání reálné dopady na běžně fungující ekonomiku, podniky, spotřebitele?

K zaostávání došlo na začátku a na konci, skrze hlubší propad ne v první vlně covidu ale okamžitě po ní, a pak v druhém pololetí loňska kdy jsme oficiálně vstoupili do recese, zatímco většina ostatních zemí dál roste. Mezitím jsme téměř dva roky naopak ztrátu doháněli. Ale oba ty propady samozřejmě zanechaly stopu.

Začněme tím počátečním propadem. Tím, že lidé v roce 2020 spotřebovávali ještě méně než v ostatních zemích, vytvořil se u nich ještě větší neutracený polštář peněz, neboť stejně jako v ostatních státech tehdejší vláda rozdávala, aby lidi měli stejné příjmy. No a tyto neutracené peníze se pak musely projevit jediným způsobem, kterým mohou, a to je v tlaku na ceny.

Když nelze rychle zvýšit výrobu v letech 2021 a 2022, tak se neutracené peníze projeví v ještě rychlejším růstu cen, neboli inflaci. Ano, ceny plynu a energie se tu zvyšovaly podobně jako v ostatních zemích, ale Češi na ně měli relativně více naspořeno. A tak to, co jsme nespotřebovali o prázdninách 2020 a co způsobilo náš tehdejší propad na konec pelotonu okolních zemí, také přispělo k tomu, že jsme do doby inflační vstoupili dříve než ostatní.

Zatím přitom nic nenaznačuje, že bychom měli inflaci vyšší než sousedi, jen jsme do ní vlétli dříve a dříve ji nyní opouštíme. V Polsku i Maďarsku až nyní vrcholí inflace a to na vyšších úrovních, než byla ta naše během našeho vrcholu loni na podzim.

X A ten druhý pokles, v druhé polovině loňska?

Zde možná opět platí, že nejsme nutně ve větším hospodářském propadu, jen u nás začal dříve. To se ještě uvidí. Ale i zde je spoluvina ta naše dřívější inflace. Hospodářský růst měříme v reálných veličinách, ve skutečné hodnotě vytvořeného zboží a služeb. Inflace tak ujídá větší část z obratu firem, který tak roste spíše zdražováním vyprodukovaných šroubků než tím, že bychom jich vyprodukovali více. A pokud inflace, jako ta naše, začíná v nákladech, pak je skutečně obtížné pro ekonomiku růst.

X Co dělají ostatní státy v čele lépe? Třeba Chorvatsko?

Skutečným premiantem je Irsko, to je dnes o 34 % větší než před covidem. Těžilo hlavně z toho, že na rozdíl od Británie zůstalo v EU, tak se tam část britské aktivity přesouvá. A protože jde o Davida a Goliáše, tak to zvyšuje výrazně irský růst, aniž by to bylo podobnou měrou vidět na nižším britském růstu.

Chorvatsko za covidu propadlo více než Česko, zejména v létě 2020 se pokles turismu projevil významně. Ale už do konce roku 2020 se s námi vyrovnalo a od té doby roste ještě rychleji než Česko. Turistické pauzy využilo k investicím do renovací a zvelebování tak, aby bylo připraveno na obnovu turismu.

X A ostatní země? Vůči nim jsme se propadli také.

Asi nejzávažnější příčinou, proč na nás energetická krize dopadla nejvíce, je, že máme po Bulharsku největší energetickou náročnost našeho HDP v celé EU. Jinými slovy, na jednu vytvořenou korunu hodnoty spotřebujeme nejvíce elektřiny, plynu a ropy – přesně toho, co nyní v závěru toho tříletého období od covidu zdražilo nejvíce. Není to tím, že bychom měli nějaké zastaralé stroje. Je to spíše tím, že na těch strojích vyrobíme Fabii, zatímco za Šumavou z podobné energie na nich vyrobí BMW.

X Jaká máte pro tvůrce české hospodářské politiky doporučení ke zlepšení?

Energetická krize již doznívá. Ceny budou vyšší než před covidem ještě několik let, ale už nebudou tak astronomické jako loni. Musíme odmontovnovat náš průmysl, mozek na vymýšlení je levnější uživit energií než obráběcí stroj. Potraviny zdražily méně než jiné druhy energie.

A hlavně odcovidovat rozpočet. Jsme jedinou zemí EU, které loni vzrostlo státní zadlužení. A stát chce snižovat deficity spíše tím, že ke covidovým výdajům dohledává daňové příjmy. Tím podváže právě ty inovace, zvýší závislost na státu, covidová ekonomika tu s námi bude navěky.

X Jaký čekáte vývoj v příštích měsících?

Tak jak jsme byli časově první v inflaci a první v recesi, tak můžeme být i první z recese ven. Náš bankovní sektor je jeden z nejzdravějších na světě, náš finanční sektor navíc není tolik zainvestován ve státních dluhopisech, jejichž ceny neustále klesají a klesat budou, a v USA už položily alespoň jednu banku.

EU plánuje zadotovat masivní investice do všeho, a kdo jiný by měl ty investiční celky vyrobit, než nejprůmyslovější země Evropy. Z inflace se dostaneme rychleji než ostatní – protože nám z jejího výpočtu budou letos na jaře vypadávat ty nejvyšší cenové růsty loni na jaře. Aktuální inflace již klesá, začne klesat i ta historická, dvanáctiměsíční. Španělsko ale pravděpodobně teď již v únoru dosáhlo předcovidové velikosti ekonomiky, tak jsme zůstali jedinými covidovými pohrobky v Evropě. Ale brzy se, věřím, vykopeme, a nejpozději na Silvestra už budeme mít zase větší ekonomiku, než jsme měli na Silvestra 2019.

X X X

Krize bankovního sektoru nekončí. Objevily se nové, nečekané problémy

Finanční trhy žijí kolapsem amerických bank a následnou záchranou švýcarské Credit Suisse. Ten, kdo si myslel, že ve chvíli, kdy švýcarskou banku se 167letou historií převezme větší konkurent UBS, se situace na trhu zlepší, se zmýlil. Na trhu dále vládne strach. To se zrcadlí v poklesu cen akcií bankovního sektoru.

Akcie UBS výrazně klesají, a to i přesto, že se mnozí domnívají, že získala mnohem větší majetek, než co zaplatila. Důvodem je obecný strach z toho, že bankovní krize s Credit Suisse nekončí. Trh vidí další rizika.

Zklamán není jen trh, ale i politici

Švýcarští politici se nyní přou o to, zda záchrana Credit Suisse proběhla správně a zda najednou nevznikne finanční obr, který si ani bohaté Švýcarsko nemůže dovolit. Jde o to, že tyto dvě banky mohou podle dohody benefitovat až z téměř 260 miliard švýcarských franků z veřejných zdrojů, což je téměř třetina švýcarského hrubého domácího produktu. Přičemž 250 miliard je dodaná likvidita, která bude jednou vrácena, a 9 miliard určila vláda na pokrytí ztrát.

I v zemi plné bank jsou Credit Suisse a UBS těžkými váhami. To je asi takové, jako by u nás Česká spořitelna převzala ČSOB, tedy kdyby ohromná banka převzala jinou ohromnou banku. O velikosti svědčí i to, že UBS má 73 tisíc a Credit Suisse 50 tisíc zaměstnanců.

Šéf švýcarských sociálních demokratů Roger Nordmann tvrdí, že záchranný balíček představuje pro Švýcarsko velké riziko, ale i pravicoví politici transakci kritizují. Společně pak poukazují na riziko propouštění, bez kterého si záchranu banky nedokážu ani představit. Znovu se ukazuje, že ve Švýcarsku se o bankéře umějí postarat. Poslední zprávy tvrdí, že i přes konec Credit Suisse budou jejím zaměstnancům vyplaceny bonusy v plné míře, což rozhodně nepovažuji za správné.

Pokračuje nákaza?

Klíčovou otázkou je, jestli mají škarohlídi pravdu a zda bude nákaza pokračovat, nebo jestli jsme už z nejhoršího venku. Rád bych řekl, že to nejhorší je za námi. Jenže kdyby tomu tak bylo, proč by padaly akcie bank? Kdyby bylo vše sluncem zalité, tak akcie rostou. A to se neděje.

Zajímavé je, že trhy neuklidnila ani zpráva, že centrální banky Ameriky, Kanady, Británie, Japonska i celé Evropské unie dohromady dolijí na trhy likviditu, aby se bankám dobře dýchalo. To dříve vždy fungovalo a najednou nic. Domnívám se, že nyní o likviditu nejde. Jde tu o něco jiného.

Jsem přesvědčen o tom, že se centrální banky z minulé krize poučily a nenechají ani menší banky padnout, natož aby nechaly padnout obrovské banky ve Švýcarsku. To by byl kolaps podobný Lehman Brothers z roku 2008, což nejspíš nenastane.

To, čeho se nyní investoři bojí, jsou dluhopisy označované jako AT1 – někdy označované jako CoCo dluhopisy. U těchto dluhopisů platí, že mohou být směněny na akcie nebo mohou být odepsány, pokud kapitál banky poklesne pod určitou hodnotu. A zde přichází háček.

Švýcarský regulátor prohlásil, že dluhopisy AT1 v nominální hodnotě 17 miliard dolarů mají nulovou hodnotu, což rozezlilo investory. Ti totiž vůbec nepočítali s tím, že by mohl takový scénář nastat. Nyní tak jedna strana ukazuje na druhou a vrtí prstem, že takové byly podmínky hry a že si investoři špatně přečetli prospekt. Jiní zase poukazují na státního úředníka v pozici dozoru, že on je tím, kdo investory okradl.

Nový kanál krize

Ať už je to jakkoli, důležité je, že skrze tyto dluhopisy získávaly kapitál i jiné velké banky. Investoři se najednou bojí, že tam by se jim mohl odehrát stejný scénář a v případě záchrany bank by nedostali nic.

Najednou se tvrdí, že byli zachráněni všichni kromě investorů do dluhopisů. Ti si přitom mysleli, že jejich pozice je lepší než pozice akcionářů. Tak to sice platilo v minulosti, ale nyní už tomu tak není. Rozhodnutí švýcarského regulátora proto mnozí označují za nechutnost roku, na což já říkám: “Nikdy nevěřte státu“. Stát mě opět zklamal, nevěřím mu.

Bankovní krize tak možná našla nový kanál nákazy, který jsme z minulé krize nepamatovali. Banky vlastně ani padat nemusí, a přesto si někdo jejich problémy odskáče. To je pro finanční trhy sice lepší než kolaps bankovních kolosů, ale rozhodně to není dobré.

Za těchto okolností si těžko dokážu představit, že centrální banky pokračují ve zvyšování svých úrokových sazeb, jenže trh očekává, že centrální bankéři sazby zvednou. Pokud by nyní sazby nezvedli, znamenalo by to, že potvrzují velké problémy bank. To ale centrální banky nechtějí, touží po tom, aby vše vypadalo jako vyřešené.

Očekávám, že ještě jednou maličko zvednou úrokové sazby. Pak jako by nic započne kolo snižování úrokových sazeb. To ale znamená konec boje s inflací. Jsem toho názoru, že inflace tu bude déle, než jsme si před pár měsíci mysleli. A proto je nutné investovat více, než jsme počítali. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

STAN vyhodil exnáměstka Hlubučka, je obviněný v korupční kauze Dozimetr

Vládní hnutí Starostové a nezávislí (STAN) vyloučilo bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. Hlubuček patří mezi obviněné v kauze Dozimetr, která se týká korupce v pražském dopravním podniku. Proti vyloučení se může odvolat.

V úterý to uvedl server Seznam Zprávy. O vyloučení bývalého náměstka pražského primátora a starosty Lysolají Hlubučka rozhodl rozhodcovský a smírčí výbor hnutí STAN.

„Ještě to ale není pravomocné,“ potvrdila webu iDNES.cz mluvčí STAN Sára Beránková. Hlubuček nereagoval na dotaz, zda se v patnáctidenní lhůtě odvolá. Pokud by odvolání podal, rozhodovalo by o něm předsednictvo hnutí.

V kauze Dozimetr policie loni obvinila Hlubučka, bývalého finančního ředitele DPP Mateje Augustína nebo podnikatele Michala Redla. Skupina obviněných podle policie systematicky obsadila klíčové pozice v podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat úplatky.

Kvůli kontaktům s Redlem tehdy rezignoval ministr školství Petr Gazdík (STAN), europoslanec Stanislav Polčák ze stejného důvodu pozastavil své členství ve STAN. Toto pondělí pak Polčák na Twitteru oznámil, že členství v hnutí po osmi měsících obnovil, protože doložil, že s kauzou kolem pražského dopravního podniku nemá nic společného.

X X X

Praktici varují před soumrakem péče o dětské pacienty v Čechách

Nedostatek praktických lékařů pro děti a dorost sužuje především rodiče

 Tisíce rodičů v Česku marně shání praktika pro své děti. Populace dětských lékařů stárne a jejich již tak prořídlé řady nemá kdo nahrazovat. V současné době je v Česku přibližně 1 800 praxí „dětských“ praktiků. Což nestačí. Už nyní podle odhadů Úřadu zdravotnických informací a statistiky ČR schází ve zdravotním systému více než 300 ordinací těchto lékařů.

Mladí lékaři se do oboru nehrnou. Na vině je podle profesní organizace především chybějící samostatný studijní obor, který by přinesl více praxe s dětmi v ordinacích dětských praktiků, a složitější cesta lékaře po ukončení lékařské fakulty do primární péče pro děti a dorost než k všeobecným praktickým lékařům. Ani převedení mladších pacientů od 14 let věku do ordinací všeobecných praktických lékařů však podle praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) není systémové a dlouhodobé řešení, i tyto ordinace jsou totiž mnohde na hraně vytíženosti. Tisíce lékařů o tom budou mluvit na letošním 17. kongresu primární péče, který startuje 24. března v Praze.

 Nedostatkem praktických lékařů pro ty nejmladší trpí celá republika, v některých regionech je dokonce stav kritický. „Nejhůře jsou na tom části Karlovarského, Moravskoslezského, Středočeského nebo Jihomoravského kraje. Zde nastává mnohdy situace, kdy se rodičům nedaří najít praktika pro své dítě vůbec. Řada z nich pak se svými dětmi dojíždí padesát i více kilometrů daleko,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD). Tyto situace podle ní vznikají především v místech, kde lékař odejde do důchodu a nikdo nepřevezme jeho ordinaci. Průměrný věk praktiků pro děti a dorost dosahuje v ČR téměř 60 let, proto bude v dohledné době kritických situací s nedostupností primární péče pro malé pacienty přibývat. „Rodičům pak zpravidla nezbývá než obvolávat i vzdálené ordinace a pokoušet se najít místo v nich. Mohou se také obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která by jim měla péči zajistit, případně poskytnout seznam lékařů v okolí. V akutních případech by pak pacienty měl ošetřit nejbližší lékař, i když u něj nejsou registrovaní,“ vysvětluje MUDr. Hülleová. Pro děti od 14 let pak sice existuje možnost registrace u všeobecného praktického lékaře, podle MUDr. Hülleové je však takové řešení nesystémové a nevhodné.

„Po odborné stránce to problém není, všeobecný praktický lékař samozřejmě zvládne léčit i teenagery, jde spíše o to, zda má volnou kapacitu,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL ČR). Podle něj by však nikdy nemělo dojít k tomu, že se dětští pacienti začnou plošně přesouvat k praktikům. „Vždy musí primárně záležet na kapacitách jednotlivých ordinací. Některé místo mít mohou, jiné ne. Všeobecných praktiků sice není tak kritický nedostatek, ale tady mluvíme o půl milionu mladých pacientů, na takový počet rozhodně prostor nemáme,“ říká MUDr. Šonka. Podle něj chtějí praktici také jednat s pojišťovnami o navýšení plateb za péči o dětské pacienty, které by mohly lékaře k registraci motivovat. „Mělo by však jít spíše o kompenzaci nákladů navíc, nikoliv cestu k tomu, aby se z péče o děti u všeobecných praktických lékařů stala povinná praxe,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Příčinu nedostatku mladých lékařů, kteří by nahrazovali „dětské“ praktiky v důchodovém věku, vidí MUDr. Hülleová zejména v současném systému vzdělávání. V roce 2017 totiž došlo ke zrušení specializovaného studijního oboru Praktické lékařství pro děti a dorost, a zájemci mohou studovat pouze společný obor Pediatrie.

„Cesta k atestaci je v případě praktika pro děti a dorost o rok a půl delší než u praktika pro dospělé a v rámci praxe navíc musí svůj čas dělit mezi převážně práci v nemocnici a kratší část v ordinaci PLDD. Což je bohužel nemotivuje k tomu, aby se primární péči nadále věnovali a případně později převzali ordinaci nebo si otevřeli vlastní. Systém je složitý i pro samotné praktiky pro děti a dorost, kteří často ani nežádají o dotaci pro rezidenty, a nevychovávají tak budoucí generaci lékařů a svoje následovníky,“ popisuje MUDr. Hülleová. Praktici proto volají především po systémovém řešení. „Nyní jsme vypracovali návrh nového systému vzdělávání, který by znovu zavedl specializovaný obor pro budoucí dětské praktiky a také jim umožnil hned po ukončení studia nastoupit na praxi do ordinace. První návrh opatření jsme již předložili Ministerstvu zdravotnictví a budeme o něm dále jednat,“ říká MUDr. Hülleová. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová,

X X X

Karlovarský kraj opět pomůže se zařízením ordinací pro chybějící lékaře

Rada Karlovarského kraje odsouhlasila podporu dalším nově vznikajícím ordinacím. Města Karlovy Vary a Horní Slavkov si mezi sebou rozdělí necelých 1,8 milionu korun. O poskytnutí finančních prostředků z dotačního programu, který má za cíl přilákat do našeho regionu chybějící lékaře, bude rozhodovat ještě Zastupitelstvo Karlovarského kraje na svém dalším zasedání.

„Karlovarský kraj trápí dlouhodobě nedostatek lékařů primární péče a právě vypisovaný dotační program je jednou z cest, jak je namotivovat k tomu, aby si v našem regionu otevřeli či převzali ordinaci. V současné době máme v rozpočtu kraje na tyto účely vyčleněny 3 miliony korun, přičemž žádosti, o nichž jsme tentokrát rozhodovali, dosáhly částky necelých 1,8 milionu korun. Stále tedy máme ještě volné prostředky ve výši 1,2 milionu korun,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

V případě Karlových Varů budou peníze využity na pořízení odborného přístrojového vybavení do nové zubní ordinace. Konkrétně se bude jednat o digitální skener a počítačovou tomografii. Horní Slavkov pak zažádal o dotaci v souvislosti s odkoupením lékařské ordinace po praktickém lékaři pro dospělé, který zde ukončil svou činnost. O ordinaci projevila zájem společnost Ambulance Penta, která chce v bývalém hornickém městě zachovat dostupnost zdravotní péče.

 

Prostředky z dotačního programu na podporu vzniku ordinací všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost/pediatrie, zubních lékařů a gynekologů již v minulosti využila i další města z regionu. Dotace čerpaly například Mariánské Lázně, Bečov nad Teplou, Jáchymov, Teplá, Bochov či Nová Role. Veškeré potřebné informace o dotačním titulu najdete na webových stránkách Karlovarského kraje v záložce „Úřední deska“ v sekci „Programy Karlovarského kraje“. Mgr. Veronika Svobodová, tiskové oddělení

X X X

Vražd v Česku prudce přibylo. Typický vrah zabije své příbuzné, pak sebe

V Česku výrazně vzrostl počet vražd. V loňském roce se jich stalo 150, což je nejvíc od roku 2015. Letos jich pak kriminalisté evidují za první dva měsíce už 30, jen o tři méně než za stejné období před třemi lety. Podle policie se naprostá většina vražd odehrává v domácím prostředí, motivy bývají pohnuté osudy či mezní rodinné situace.

Je začátek března a ve Valašském Meziříčí se stane hrozná tragédie. V úterý 7. března dopoledne přijíždí kriminální policie k běžnému panelovému domu, jakých jsou ve dvaadvacetitisícovém městě desítky. Když se dostane dovnitř, je jasné, že kriminalisty čeká práce. V domě jsou tři mrtvá těla.

„Krajští kriminalisté od včerejších pozdních odpoledních hodin prověřují násilnou smrt tří dospělých osob v bytě ve Valašském Meziříčí. Jedná se o dvě ženy (matku a dceru) ve věku sedmapadesát a pětadvacet let a šedesátiletého muže (otce),“ shrnuje o den později policie ve své tiskové zprávě. Předběžně uvádí, že v domě se stala vícenásobná vražda a sebevražda.

Tragický případ tak ještě navýší znepokojující účet za leden a únor. Jen za první dva měsíce policie podle oficiálních statistik řešila třicet vražd. Číslo zahrnuje jak případy, které skončily smrtí, tak i ty, které se nakonec pachatelům nezdařily, tedy vraždy ve stadiu pokusu, nebo přípravy.

Začátek roku tak výrazně vyčnívá nad desetiletým průměrem, který se pohybuje okolo 23 případů za první dva měsíce. Horší začátek roku byl za posledních deset let už jen v letech 2020 a 2015.

Číslo zneklidňuje především ve srovnání s rokem loňským. V roce 2022 policie řešila 19 případů vraždy, což je o jedenáct méně než letos. Jenže na konci roku jich bylo v tabulkách 150, což je vůbec nejhorší bilance od roku 2015.

„Zaregistrovali jsme nárůst počtu trestných činů vražda, je ale potřeba říci, že naprostá většina vražd se odehrává v prostředí domáckých osob. Jde o pohnuté osudy, mezní situace, ať už rodinné, zdravotní, nebo psychické, kdy se lidé problémy rozhodnou vyřešit tímto nešťastným způsobem,“ uvedl pro MF DNES policejní prezident Martin Vondrášek.

Doplnil, že policisté se běžně setkávají právě s případy, kdy se vrah rozhodne nejdřív zabít své příbuzné, se kterými má spory, a následně spáchá sebevraždu. Podobně jako se to nejspíš stalo ve Valašském Meziříčí.

K návratu divokých devadesátek se neschyluje

K návratu „divokých devadesátek“ se tedy neschyluje. Struktura vražd byla tehdy úplně jiná a klíčovou roli v nich hrály vraždy mezi podnikatelskými a kriminálními skupinami. V roce 1998 pak počet vražd vystoupal na svůj polistopadový rekord, policisté jich vyšetřovali 313.

Loupežná vražda nebo vražda na objednávku se za letošní první dva měsíce nestala ani jedna.

Nejvíc vražd naopak připadlo na vrub špatným osobním vztahům, těch letos policie řešila patnáct. Šestnáctý případ je vražda novorozence a sedmnáctý vražda se sexuálním podtextem.

Dalších třináct případů policisté statisticky zařadili do kategorie ostatní, sem mohou spadat třeba ty s neobvyklým motivem, ale také případy, u kterých se vyšetřovatelům zatím motiv nepodařilo přesvědčivě určit.

Že se situace oproti loňsku zhoršila, ukazuje i srovnání počtu vražd v jednotlivých krajích. Ze čtrnácti regionů počet případů narostl v devíti. Klesl naopak pouze v Pardubickém, Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Olomoucký kraj si zatím, stejně jako loni během prvních dvou měsíců, drží optimistickou nulu.

Nejvíce případů naopak letos zaznamenali kriminalisté ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V každém z těchto regionů řešili do konce února pět případů. Hlavní město má čtvrtý nejhorší výsledek se čtyřmi případy. Minulý rok byla situace nejhorší v Ústeckém kraji, kde policisté řešili pět vražd.

Vrah je chycen téměř vždy

Vraždy se v policejních žebříčcích drží dlouhodobě jako kriminalita, při které je pachatel často odhalen. „U problematiky vražd platí úzus, že ve velmi mnoha případech oběť pachatele zná, i proto je u vražd obecně vysoká objasněnost,“ vysvětluje Jakub Vinčálek, mluvčí policejního prezidia.

V posledních letech se množství objasněných případů vždy pohybovalo na konci roku okolo devadesáti procent. Letošní čísla jsou zatím podstatně nižší, kdo za smrt může, to se podařilo určit jen v šedesáti procentech. Policie ale upozorňuje, že číslo není konečné a pachatelé trestům neujdou.

„Vyšetřování každého trestného činu samozřejmě trvá nějaký čas a zpravidla se vyřeší později, než je ve statistikách zaregistrován,“ vysvětluje Vinčálek. Předpoklad podle něj je, že objasněnost na konci roku bude podobná jako v letech minulých.

Sklon k tomu řešit potíže násilím přičítá policie rostoucímu napětí ve společnosti, které ovlivňují jak dozvuky epidemie covidu, tak stres způsobený válkou na Ukrajině a dopady komplikované ekonomické situace v Česku.

„Větší napětí v domácnostech, a to zejména v domácnostech sociálně slabších, kde neuspokojivá situace byla těmito tlaky ještě víc nabourávána, může skutečně vést k tomu, že člověk nakonec překročí mez,“ myslí si ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Petr Zeman.

Dodává, že z dat, která má institut k dispozici, vystupuje hned několik scénářů, jež smrtelnému násilí předcházejí. „Často v tom hraje roli alkohol. Může jít třeba o banální konflikty, které vzniknou v baru, pak se přenesou ven a skončí tragicky. Pokud jde o fatální případy v domácnostech, typických průběhů je několik,“ popisuje Zeman.

Když týraný zabije tyrana

Mezi časté scénáře patří ty, kdy jeden z partnerů dlouhodobě tyranizuje druhého, ten se ve vyhrocené situaci neudrží a svého trýznitele bodne nožem. Běžné jsou i případy opačné, tedy takové, při kterých tyran násilí stupňuje tak dlouho, až svou oběť zabije.

„Velice často to bývá tak, že oba partneři jsou náruživými uživateli alkoholu. Hádky se stupňují a pak už se v uvozovkách jen čeká na to, kdo první vezme nůž a toho druhého bodne,“ popisuje Zeman další z typických situací, ve které ale chybí klasický rámec týraný–tyran. Domácí násilí je přitom v Česku poměrně běžné. Podle údajů iniciativy Pod svícnem se jeho obětí stal každý pátý Čech.

V mezinárodním srovnání Česko podle Zemana nijak zásadně nevybočuje. „V tomto jsme standardní evropskou zemí, vraždí se tady ze stejných důvodů jako kdekoliv jinde,“ uzavírá vědec.

X X X

V SR bourají dům zastřeleného novináře Kuciaka, na jeho místě bude památník

Na Slovensku začala demolice rodinného domu, ve kterém byli v roce 2018 zastřeleni novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová. Na místě v obci Velká Mača budoucnu vyroste památník svobody slova.

Projekt připravil a financuje Trnavský kraj. Kuciakův dům ve Velké Mači, která se nachází zhruba 50 kilometrů od Bratislavy, je bourán na žádost pozůstalých zastřelené dvojice.

Předseda Trnavského kraje Jozef Viskupič uvedl, že cílem projektu je vytvořit pietní místo, které bude připomínat odhodlání a přinese odkaz budoucím generacím.

S výstavbou památníku v hodnotě zhruba 388 000 eur (9,3 milionu korun) podle vítězného návrhu plánuje krajská samospráva začít v příštím roce, a to po vyřízení potřebných formalit a výběru zhotovitele.

Už loni rodiče rodiče Kuciaka a Kušnírové odhalili v centru slovenské metropole památník zavražděné dvojici.

Páté výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové si Slovensko připomenulo v únoru. Podle policie byl novinář zastřelen kvůli své investigativní práci. V případu byli odsouzeni tři lidé včetně vraha reportéra a jeho přítelkyně.

Soud první instance v novém líčení projednává obžalobu podanou na Mariana Kočnera, který je stíhán pro podezření z objednání Kuciakovy vraždy, a na Alenu Zsuzsovou, jež podle vyšetřovatelů tento zločin zprostředkovala. Dřívější osvobozující verdikt nad touto dvojicí slovenský nejvyšší soud předloni zrušil.

X X X

Vrcholovým manažerům hrozí předčasná andropauza

Mužský „přechod“ u nich často nastává už kolem čtyřicítky

Stres, nedostatek spánku a hektický životní styl – to vše způsobuje, že u stovek českých mužů nastupuje předčasně andropauza. Stav, kdy dochází k poklesu mužského hormonu testosteronu, lze přirovnat k ženské menopauze. Muži v andropauze jsou ohroženi mrtvicí, vysokým tlakem i depresí. Testosteron mohou do těla vrátit například pomocí speciálního gelu nebo injekční formou. Jeho hladiny si mohou nechat změřit i u praktického lékaře. Právě o možnostech léčby andropauzy budou praktici diskutovat na 17. kongresu primární péče, který začíná 24. března.

„K poklesu mužských hormonů dochází nejčastěji kolem 50. roku věku. Dnes se s ním ale čím dál častěji sekáváme u mladších mužů. Typickým příkladem jsou vrcholoví manažeři, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu. Mají nedostatek kvalitního spánku, jejich mozek nedokáže takzvaně vypnout, a oni se tak vůbec nedostanou do hlubší fáze spánku, ve které tělo produkuje nejvíce testosteronu,“ vysvětluje sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan. Nedostatek testosteronu se následně projevuje únavou, depresivními stavy, výkyvy nálad, zhoršenou imunitou i poklesem zájmu o sex. Při dlouhodobém nedostatku pohlavního hormonu pak u mužů častěji dochází k potížím s vysokým krevním tlakem a mohou mít i horší průběh zánětu prostaty. Jsou také více ohroženi mrtvicí a řídnutím kostí neboli osteoporózou. „Zatímco u menopauzy dochází k prudkému poklesu hladin hormonů, u andropauzy vidíme úbytek postupný. Je proto důležité odhalit potíže pramenící z nastupující andropauzy včas a začít ji léčit,“ říká MUDr. Turčan. Pacienti s nepříjemnými projevy andropauzy mají v současnosti k dispozici dva typy léčby: testosteron mohou do těla dodávat pomocí injekcí přibližně jednou za tři měsíce nebo tři týdny nebo si pravidelně na tělo nanášet gel s obsahem hormonu. „U testosteronové léčby může docházet ke zvýšené tvorbě červených krvinek a houstnutí krve. Riziko ucpání tepny je nejvyšší v prvních třech až dvanácti měsících od zahájení léčby. Gel je nejšetrnější a nejbezpečnější volbou, protože má v tomto směru nejnižší riziko, napodobuje přirozené kolísání hladin testosteronu v průběhu dne a také jej můžeme v případě potíží ihned vysadit. Při aplikaci injekcí zůstává dávka hormonu v těle minimálně tři týdny až tři měsíce v závislosti na typu použité injekce,“ popisuje MUDr. Turčan. Testosteronový gel také nebrání vlastní tvorbě hormonů v těle, zatímco injekce vlastní tvorbu testosteronu úplně zastaví a nahradí umělým hormonem.

Andropauzu mohou muži řešit se sexuologem, andrologem nebo endokrinologem. Drtivá většina pacientů se ale se svými problémy obrací na praktického lékaře. „Preventivní prohlídky nám umožňují odhalit u pacientů andropauzu včas. Málokdo vyhledá specialistu s tím, že ho trápí výkyvy nálad. My přitom víme, že může jít o jeden z prvních příznaků andropauzy. Na základě rozboru krve vyhodnotíme hormonální hladiny pacienta a v případě potřeby mu nabídneme testosteronový gel, který si, pokud mu jej napíše praktický lékař, bohužel musí plně hradit sám. Pokud mu jej předepíše odborník, dostane i příspěvek od zdravotní pojišťovny. Šance na diagnostiku je ale největší právě u praktických lékařů v rámci preventivní prohlídky. Důležité je však správné vyhodnocování laboratorních vyšetření u andropauzy, což bude jedním z důležitých témat letošního Kongresu primární péče,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Andropauza jednou nastane u všech mužů, podobně jako menopauza u žen. S předčasným „přechodem“ lze ale bojovat a také zmírnit jeho příznaky. Odborníci doporučují pravidelnou fyzickou aktivitu a dostatečný odpočinek. Stav hormonů také významně ovlivňuje strava – poklesem hladiny testosteronu více trpí obézní muži, jimž se v tukových tkáních tvoří ženské hormony. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

„Zloděj kostí“ může trápit až 800 tisíc Čechů

Osteoporózu budou nově vyšetřovat praktici a gynekologové

 Křehké kosti, které se při pádu snadno zlomí – to s sebou nese osteoporóza, kterou v tuzemsku trpí statisíce lidí. Velká část z nich o tom ani neví, v záchytu nemoci je totiž Česko pozadu, téměř nejhůř v Evropě, za Rumunskem a Bulharskem. Specialistů na osteologii je málo a pacienti se k nim dostávají až v pozdních stadiích nemoci. Vyšetření kostí neboli denzitometrii by proto měli u svých pacientů nově preventivně provádět také praktičtí lékaři a gynekologové. I to bude jedním z témat 17. kongresu primární péče, který začíná 24. března.

 „Až 80 % pacientů nedostává léčbu, protože nemáme dostatečnou síť pracovišť, kde by mohli být vyšetřeni. Do roku 2030 bychom měli mít k dispozici dalších několik desítek denzitometrů – přístrojů pro kontrolu stavu kostí. Denzitometrické vyšetření nebude vyhrazeno pouze specializovaným centrům, ale budou jej moci provádět také někteří proškolení praktičtí lékaři, nejen u svých pacientů, ale také u pacientů svých kolegů,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL).

Podle MUDr. Vladimíra Dvořáka, předsedy České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, je cílem přiblížit se ve výsledcích záchytu nemoci ostatním evropským zemím. „V České republice máme vynikající specialisty na osteologii, kteří poskytují specializovanou péči, ale není v jejich silách, aby diagnostikovali a léčili více pacientů s osteoporózou, než je tomu nyní. Věřím, že během několika let se situace výrazně zlepší, nepůjde to ale bez výrazného zapojení lékařů primární péče – praktických lékařů pro dospělé a ambulantních gynekologů,“ vysvětluje MUDr. Dvořák.

Osteoporózou jsou ohroženy především ženy po menopauze, protože se jim tvoří méně pohlavních hormonů, které zpomalují řídnutí kostí. Podobná situace nastává v pozdějším věku i u mužů. Kosti může navíc poškodit chemoterapie, užívání imunosupresiv nebo glukokortikoidů. Ohroženi jsou také pacienti, které trápí chronické zánětlivé onemocnění, například revmatoidní artritida. Praktičtí lékaři proto nyní připravují doporučený postup týkající se včasné diagnostiky a také následné léčby osteoporózy.

„Pacienti v rizikové skupině u svého praktického lékaře nebo gynekologa nejprve vyplní dotazník. Těm s vysokým rizikem provedeme vyšetření kostní denzitometrie, případně je odešleme ke kolegovi, který vyšetření provádí. Podle výsledků se rozhodne, zda bude pacient léčen, nebo pouze sledován a kdy proběhne další kontrolní denzitometrie,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

Nově budou praktičtí lékaři moci předepisovat bisfosfonáty, což jim umožní pacienty s osteoporózou ve svých ordinacích léčit. „Vysoce rizikové pacienty a komplikované případy budou léčit specialisté osteologové. Přesun nekomplikovaných pacientů do ordinací primární péče jim uvolní kapacity pro složitější pacienty,“ dodává MUDr. Šonka.

Lékaři umí zastavit úbytek kostní hmoty a pomocí moderních léků tkáň znovu vystavět. Léčba ale trvá mnoho let. Osteoporóza se zpočátku příliš neprojevuje, kvalita a pevnost kostí přitom klesá. Na nemoc se tak typicky přijde až při tzv. osteoporotické zlomenině. „Do tohoto bodu bychom to ale neměli nechat dojít. Současně s první zlomeninou se násobně zvyšuje riziko dalších. Úmrtnost na následky osteoporotické zlomeniny je vysoká – po zlomenině krčku stehenní kosti umírá na následky a komplikace do roka 20 až 30 % nemocných,“ uzavírá prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr. h. c., předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP.

Osteoporóze lze podle něj předejít správnou péčí o své kosti, a to již od dětství. Nutný je dostatek pohybu a dostatečný příjem vápníku. Pro zdravé kosti je také důležitá stabilní hodnota vitaminu D, který se nejlépe získává ze slunečního záření. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Miss Šantovka 2023 se stala vysokoškolačka Hana Cermanová z Liberce

 Historicky třetí vítězkou soutěže krásy Miss Šantovka se stala Hana Cermanová z Liberce. Titul I. vicemiss si odnesla Klára Zemanová a ze třetího místa se radovala teprve patnáctiletá Karolína Jelínková. Odborná porota vyhlásila i další dva mimořádné tituly. Miss Sympatie se stala Nikola Saňáková, titul Miss Silueta získala Estel Gregorová. Semifinále a finále soutěže Miss Šantovka se konala v olomoucké obchodní galerii od soboty 18. do neděle 19. března.

Soutěž krásy měla tři kola. Nejprve v castingu vybrala porota ze zhruba čtyř desítek přihlášených dívek semifinálovou dvacítku, která strávila během března jeden den na soustředění v Galerii Šantovka. „Během něj absolvovaly dívky i vzdělávací program, pronikly do světa sociálních sítí a vyzkoušely si i spolupráci přímo v nákupní galerii při natáčení videí nebo pořizování marketingových materiálů,“ popsala ředitelka Galerie Šantovka Michaela Mitáčková.

Třetí březnovou sobotu se pak konalo veřejné semifinále. Po třech soutěžních kolech vybrala porota finálovou desítku, která o tituly bojovala během nedělního odpoledne. Nechyběly tradiční disciplíny jako rozhovor s porotci nebo velmi divácky oblíbená promenáda v plavkách.

Pro vítězku, jednadvacetiletou Hanu Cermanovou nebyla soutěž první zkušeností. Je držitelkou několika titulů soutěží královen krásy. „Já jsem na tento víkend přijela s tím, že si ho chci užít s ostatními holkami. Vůbec jsem nečekala to, že bych se mohla dostat do finálové desítky, natož se na druhý den stát vítězkou. Ve chvíli vyhlášení mě to dojalo k slzám, byl to velký nával emocí. Moc se těším na spolupráci s Galerií Šantovka a na všechen společný čas, protože je to opravdu něco, o čem sní spoustu slečen,“ uvedla nově kralující Miss Šantovka, která studuje pedagogiku a psychologii. Kromě věcných cen, wellnes pobytu a zapůjčeného automobilu získala dívka i smlouvu s pořádající agenturou Prestige Models a spolupráci s Galerií Šantovka. Stejně tak se na spolupráci mohou těšit i další oceněné dívky.

Součástí sobotního programu byla také soutěž pro Miss Šantovka Junior. Do této dětské soutěže se mohly přihlásit dívky ve věku od šesti do 12 let. Nakonec se porotě a veřejnosti představila desítka slečen, z nichž titul Miss Šantovka Junior získala sedmiletá Dominika Mirgová z Olomouce.

V porotě kromě pořadatelů a zástupců partnerů zasedla také módní návrhářka Sandra Švédová, uznávaný módní fotograf Artur Kopf či loňská vítězka Julie Hojdyszová, která se i během castingů podělila s dívkami o cenné zkušenosti. „Jsem vděčná Šantovce, že ve mně objevili něco, co doposud nikdo jiný neviděl. Velmi mi zvedli sebevědomí a zjistila jsem za tu dobu spolupráce, že na sobě nepotřebuji nic měnit a že mohu mít ten silný hlas a podpořit ženy, aby na sobě pracovaly, aby se nebály stát za svým názorem, byly silné, a aby se především zaměřily na svoji osobní krásu,“ řekla během finále Julie Hojdyszová.

V průběhu víkendu se na pódiu konalo několik módních přehlídek. Sobotní program moderoval Vilém Šír, v neděli se moderování ujala Inna Puhajková. O hudební vystoupení se postarala zpěvačka Lenka Konvičková a francouzský zpěvák Karel Hermès. Mgr. Petr Hlávka, tiskový mluvčí, Galerie Šantovka

X X X

Epilepsie se u většiny žen v těhotenství nezhorší

Přesto stále čelí stigmatizaci

V České republice ročně otěhotní přibližně 500 žen s epilepsií. Podle lékařů se jim epilepsie při správné medikaci v 95 % případů nezhorší a porodí zdravé dítě. Přesto je mateřství u žen s touto diagnózou stále spojeno s mnoha mýty a pacientky nemají dostatek informací. Na problematiku upozorňují odborníci u příležitosti tzv. Purple Day, který připadá na 26. března. V tento den se lidé po celém světě oblékají do fialových barev, aby podpořili pacienty s epilepsií. Současně také startuje výtvarná soutěž pro děti s epilepsií Líbí se ti, mami?  

„V Česku žije přibližně 20 tisíc žen s epilepsií, které jsou zároveň v reprodukčním věku. Dnes máme spoustu možností, jak pacientkám, které plánují mateřství, nastavit vhodnou léčbu, aby byla co možná nejbezpečnější pro ně i jejich potomky,“ říká MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsie FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop. Odborníci upozorňují, že je zásadní, aby ženy s epilepsií plánovaly početí dítěte s dostatečným předstihem. Až polovina z nich ale podle MUDr. Zárubové přesto otěhotní neplánovaně. „Některé typy léků na epilepsii jsou pro plod nebezpečné a měnit léčbu až v průběhu těhotenství je obtížné, proto je vždy dobré vše řešit ještě před početím. Pacientkám také doporučuji podstoupit podrobné vyšetření, které odhalí například nízkou hladinu vitaminu D nebo kyseliny listové. Ještě před těhotenstvím je pak doplníme,“ popisuje lékařka.

Těhotenství s předstihem plánovala také paní Zuzana, která epilepsií trpí od svých devíti let.  Založení rodiny konzultovala s neuroložkou, společně upravily léčbu a Zuzaně se postupně narodily tři zdravé děti. „V prvním těhotenství jsem prodělala dva epileptické záchvaty. Podruhé jsem čekala dvojčata a záchvat mě potkal pouze jednou. Vše naštěstí proběhlo bez větších problémů. Spouštěčem byl vždy stres,“ popisuje Zuzana. Ze statistik vyplývá, že většina žen s epilepsií zažije v těhotenství stejný, nebo dokonce menší počet záchvatů v porovnání s obdobím před otěhotněním. „Pravděpodobnost, že by žena prodělala epileptický záchvat přímo při porodu, je velmi nízká. Pokud navíc neměla záchvat v posledním roce, tak má 90% šanci, že se jí v těhotenství zcela vyhne,“ doplňuje MUDr. Zárubová. Specialisté se shodují, že při epilepsii v těhotenství záleží na tom, jakým typem nemoci žena trpí a jak se u ní projevuje. Zatímco některé druhy záchvatů nepředstavují riziko, jiné mohou být pro ženu i dítě nebezpečné.

MUDr. Zárubová upozorňuje na to, že mnoho žen s epilepsií stále nemá ohledně svého reprodukčního zdraví dostatek informací. „Je důležité, aby pacientky nikdo nestrašil, ale zároveň jim nic netajil, a ony věděly a uměly se samy dobře rozhodnout, zda dítě chtějí a kdy,“ vysvětluje neuroložka.

Informace o epilepsii u žen, o plánování rodičovství nebo vhodné antikoncepci najdou ženy na platformě www.zenyaepilepsie.org. „V klidu si mohou vše prostudovat a následně se poradit se svým neurologem. Dívky a ženy s epilepsií často bojují s nízkým sebevědomím a mohou mít pocit, že si nezaslouží lásku ani mateřství. Tato stigmata je třeba bořit už v dětství,“ dodává MUDr. Zárubová. Právě to je také cílem výtvarné soutěže Líbí se ti, mami?, která ukazuje, že jsou děti s epilepsií stejně šikovné jako jejich vrstevníci. „Motiv letošního 11. ročníku je oblíbená hračka. Děti mohou nakreslit cokoli, s čím si rády hrají. Ať už je to panenka, míč, nebo třeba oblíbená postavička z počítačové hry,“ říká za organizátory Monika Bártová ze společnosti UCB, která soutěž pod záštitou spolku EpiStop pořádá.

O výtvarné soutěži Líbí se ti, mami?

Výtvarná soutěž pro děti s epilepsií, kterou vyhlašuje společnost UCB ve spolupráci se spolkem EpiStop, startuje 26. března u příležitosti Purple Day. Tématem obrázků letošního 11. ročníku je Moje oblíbená hračka. Až do 30. září mohou děti s epilepsií posílat své výtvory zobrazující jejich oblíbenou hračku na adresu spolku EpiStop. Každý účastník soutěže dostane jako dárek výtvarné potřeby pro další tvoření a vítězové vyhrají profesionální výtvarné sady. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Imunitu nebo tloušťku ovlivňují i geny neandrtálců, říká expert

  Přestože se neandrtálci se současným druhem člověka naposledy potkali před desítkami tisíc let, na toto setkání v lidském genu stále existuje vzpomínka. Nedávné objevy antropologů ukazují, že někteří lidé mají část DNA společnou s neandrtálci. To například ovlivňuje schopnost jejich imunity reagovat na nemoci, mezi něž patří i covid-19. Říká to Jan Pačes, český molekulární genetik, který o tématu bude mluvit před tisíci praktickými lékaři na letošním 17. kongresu primární péče, jenž startuje 24. března v Praze.

 Kromě toho zmíní fakt, že genová „výbava“ člověka stále odpovídá jeho pravěkým předkům, což se například podepisuje na dnešních potížích s obezitou – lidský organismus zkrátka není na současný životní styl stavěný. Vědci se snažili zkompletovat DNA neandrtálců už od 90. let, podařilo se jim to však až poměrně nedávno. Téměř úplně jejich genom rozluštil až vědec Svante Pääbo se svým týmem zhruba před 5 lety, loni za tento objev dokonce dostal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. „Objev je extrémně cenný sám o sobě, nicméně byl velmi zajímavý i ve světle boje proti covidu. Další zkoumání totiž ukázalo, že jeden z genů, který jsme zdědili po neandrtálcích, zvyšuje imunitní odpověď proti koronaviru a chrání organismus před těžším průběhem. Jiný naopak zase jeho riziko zvyšoval – záleží, který z genů daný pacient měl,“ říká Jan Pačes, Ph.D., vědec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Neandrtálci jsou nejbližší příbuzní současného člověka, tedy Homo sapiens sapiens. Tyto druhy se spolu částečně křížily, proto v lidské DNA lze najít i kousky DNA neandrtálců. Nyní podle Pačese probíhá výzkum, jaký vliv by mohla mít zděděná neandrtálská DNA na současné nemoci. Geny našich předků však ovlivňují i to, s jakými zdravotními neduhy se potýká současná populace. Například narůstající počty obézních lidí jsou jejich přímým důsledkem. „Náš organismus je stále geneticky uzpůsobený pro lovce a sběrače, kteří se například s rafinovanými cukry ve své stravě vůbec nepotkávali. Také je nastavený tak, aby v dobách přebytku ukládal energii do zásob na doby, kdy bude nouze. Problém je, že v přebytku žijeme stále, a tím pádem nevyhnutelně tloustneme. Náš životní styl jednoduše neodpovídá našim genetickým předpokladům,“ říká Jan Pačes. Možnost, že by se lidský organismus geneticky přizpůsobil současnému prostředí, je podle něj malá už kvůli velikosti lidské populace a neustálé migraci. „I v případě, že by se taková změna u nějakého jedince objevila, nemá šanci se přirozeně rozšířit. V přírodě k tomu dochází ve chvíli, kdy určitý druh žije ve specifických podmínkách odděleně od ostatních, a mutace se během generací rozšíří mezi celou jeho populaci.

To však v situaci, kdy na zemi žije 8 miliard lidí a svět je propojený více než kdy jindy, není reálné,“ vysvětluje Pačes. Přestože dnes již vědci umí lidskou DNA upravit, etická pravidla jim v tom brání. Stále totiž podle Pačese nejsme schopni dohlédnout, jaké důsledky by podobné změny v lidském genomu měly v budoucnosti. „Představme si, že změníme lidskou DNA tak, aby náš organismus nevytvářel tak snadno zásoby tuku. To by v současné době mohlo být velice pohodlné. Nicméně po určité době může přijít znova doba ledová, a náš druh bude najednou v obrovské nevýhodě, protože na dané prostředí nebude připravený. Jak se říká‚ tlustí budou hubení a hubení budou studení,“ uzavírá Jan Pačes. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

FILIP SALAČ JE PŘIPRAVEN NA ÚVODNÍ VELKOU CENU

Tři náročné testovací dny v portugalském Portimau má za sebou tým QJMOTOR GRESINI RACING Moto2. Na známém okruhu Autodrom International do Algarve proběhl o víkendu poslední oficiální test, a právě na této trati odstartuje už za necelý týden první letošní podnik MotoGP. Filip Salač odjezdil celkem 125 kol a v kombinovaném měření zaznamenal jedenáctý nejrychlejší čas.

Náš jediný zástupce v Mistrovství světa silničních motocyklů, které právě vstupuje do jubilejního 75. pokračování, je s víkendovým testováním spokojený. Společně se svým týmem se rozhodl nezajíždět pouze rychlá kola, ale vyzkoušel si i simulaci celého jednadvacetikolového závodu. Ukázal, že dokáže držet konstantní tempo a do úvodního podniku Moto2 je dobře připraven.

„Vyzkoušeli jsme různá nastavení a v každém výjezdu jsme se dokázali zlepšit, takže celý test hodnotím opravdu pozitivně. Poslední den jsme se rozhodli pro simulaci závodu. Podařilo se mi zajíždět dobré časy a v průběhu této simulace i zrychlovat. To znamená, že jsme odvedli dobrou práci. Omlouvám se týmu za malou ranní havárii, ale celkově to byl perfektní test. Už se nemůžu dočkat, až budu stát na roštu prvního letošního závodu,“ poznamenal Filip Salač #12.

Úvodní podnik světového šampionátu MotoGP odstartuje na populárním okruhu v Portimau, na kterém si jezdci připadají jako na horské dráze. Velká cena Portugalska bude probíhat o víkendu 25. – 26. března 2023. Tradiční první závod v Kataru se z důvodu rekonstrukce okruhu Losail přesouvá až na závěr sezóny. Jan Koudelka, AMK

X X X

KDY  PŘEDSTAVÍ  GENERÁL  PAVEL  I  PRVNÍ  ŽENU  HANU?

Dcera Evy Pavlové se objevila na inauguraci. Co víme o tajemné Evě Friedlové?

Místa v první řadě na inauguraci prezidenta příslušela těm nejvýznamnějším. Kromě bývalých hlav státu zde byla i rodina nového prezidentského páru, a tak jsme mohli vůbec poprvé zahlédnout Evu Friedlovou (31), tajemnou dceru Evy Pavlové (58).

Zatímco v doprovodu Petra Pavla při jeho příjezdu na Hrad nebyla, jak informoval deník Blesk, objevila se později v katedrále sv. Víta. Zde zaujala Eva Friedlová, nevlastní dcera prezidenta, čestné místo v první řadě.

Eva Friedlová na sobě měla zelené dvouřadé sako delšího střihu a béžové kalhoty. Jejím doprovodem byl partner Tomáš (36). Dle Blesku byli součástí pouze této části inaugurace kvůli pracovnímu a časovému vytížení.

Dceru Evu má první dáma Eva Pavlová z předchozího manželství. Jak už dříve uvedla například pro Showtime, musela se o ni po určitou dobu starat sama a bylo to velmi náročné období. I proto by nyní Eva Pavlová ze své pozice chtěla pomáhat matkám samoživitelkám a dalším potřebným.

Eva Friedlová žije s rodinou kousek za Prahou v domku, který má s partnerem, s nímž vychovává dceru. Do kampaně nevlastního otce se na rozdíl od svých nevlastních bratrů Jana a Petra Pavlových aktivně nezapojila. To je jedním z důvodů, proč ji veřejnost doposud nepoznala.

Eva Pavlová však dva dny po události sdílela na svém Instagramu sérii fotek milované dcery s popiskem: „Nic záhadného v tom nehledejte. Dcera mi byla vždy oporou a já jí.“

X X X

Na besedách trousím moudrosti, smál se čerstvý sedmdesátník Janda. Vzpomínal i na ztrátu syna

Slavný „Hurikán“ je čerstvý sedmdesátník. Zpěvák a textař Dalibor Janda, který v osmdesátých a devadesátých letech bořil hitparády a lámal srdce fanynek, však vůbec nestárne. V rozhovoru s redakcí Showtime zavtipkoval o svém „zmoudření“, vzpomněl však i na ztrátu syna, který v roce 2003 spáchal sebevraždu.

Janda přiznal, že by rád ve svých čerstvých sedmdesáti letech ještě nebalancoval, okolnosti ho však nutí k opaku. „Poslední dobou mě zvou na besedy. Vždy mi říkají, abych mladým povyprávěl o tom, jaké to bylo, jak je vše těžké, jak je potřeba do něčeho takového jít a něco zanechat. A tak říkám, že přijdu. Nyní jsem tedy guru, který chodí a trousí moudrosti,“ smál se hudebník.

Držitel tří Zlatých slavíků během svého života zažil i velice krušné a smutné časy. „Nejhorší bylo, když jsme přišli o syna. Bylo to období, kdy jsem nevěděl, jestli nám to s manželkou vydrží. Pořád jsem měl strach, že to spolu nevydržíme, bylo to opravdu zlé. Dcera Jiřina nás ale zřejmě nějak udržela pospolu a na vztah jsme se nevyprdli,“ vzpomněl na ztrátu syna Dalibora, který ve 21 letech v roce 2003 spáchal sebevraždu skokem z Nuselského mostu.

„Ženské to mají tak, že se trochu vybrečí a je to lepší. My chlapi to držíme v sobě, a pak nás z toho možná později cvakne infarkt,“ přemýšlel nad rokem 2021, kdy právě infarkt dostal a byl hospitalizován v nemocnici. Doplnil, že za sedmdesát let zřejmě nezmoudřel.

„Žena říká, že jsem pořád puberťák. Když se s někým bavím, tak mě najednou chytne takový ‚rapl‘ a je to, jako by mi nebylo možná ani třicet nebo čtyřicet,“ podotkl zpěvák, který se duší stále cítí jako mladý kluk.

Své kulatiny oslaví v rodinném kruhu, chybět nebude manželka Jiřina, s níž je již více než čtyřicet let ženatý, ani dcera Jiřina Anna. „Začínáme to ale slavit již na turné, kdy nás čeká kolem padesáti koncertů,“ doplnil hudebník.

X X X

Navrátilová už měla plán, co stihnout před smrtí. Teď oznámila, že překonala rakovinu

Tenisová legenda Martina Navrátilová oznámila úspěšné vyléčení rakoviny prsu a hrtanu. V rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem promluvila i o svých někdejších obavách, že se nedožije Vánoc. Dokonce již měla napsaný seznam věcí, které chce stihnout před smrtí.

Šestašedesátiletá pražská rodačka, která přijala americké občanství, uvedla, že překonala rakovinu prsu a hrtanu a je jen pár týdnů před úplným ukončením léčby. Boj s nemocí označila za „to nejtěžší v jejím životě“. Z rozhovoru citoval britský web Daily Mail.

 Navrátilová se svou manželkou Julií Lemigovou kvůli diagnóze odložila plány na adopci dítěte, a dokonce sepsala seznam věcí, které chce stihnout před smrtí. „Možná to bude znít hodně povrchně, ale říkala jsem si: ‚Které nadupané auto chci řídit, když budu žít už jen tak rok?‘“

Během léčby se prý dojala k slzám, když jí sestry při pobytu v nemocnici pouštěly píseň I’m Still Standing od Eltona Johna, kterou jí zpěvák věnoval na koncertě v Paříži během French Open v 80. letech.

Během více než čtyřicetileté kariéry získala tenistka 59 grandslamových titulů, z toho 31 v ženské čtyřhře a 10 ve smíšené čtyřhře. Naposledy vyhrála v roce 2006 na US Open, tehdy ovládla smíšenou čtyřhru s Bobem Bryanem pouhý měsíc před padesátými narozeninami.

X X X

Luděk Munzar dlouho nemohl přijít na jméno Miroslavu Donutilovi. Co si udělali?

Luděk Munzar, od jehož narození právě uplynulo 90 let, patřil k hereckým legendám. Býval velmi upřímný a otevřený. Když se mu něco nepozdávalo, dokázal se ozvat. Dlouhá léta například nemohl přijít na jméno mladšímu kolegovi Miroslavu Donutilovi. Proč?

Spor mezi Luďkem Munzarem a Miroslavem Donutilem započal v roce 1990, kdy do Národního divadla jako šéf činohry nastoupil Ivan Rajmont. Ve zlaté kapličce se snažil nastolit nový řád. Nejenže měnil stávající repertoár, ale rovněž přivedl mladou generaci herců z mimopražských divadel. Mezi nimi byl i Donutil, který do té doby působil v brněnském divadle Husa na provázku.

 A právě s angažováním Miroslava Donutila Munzar se svou manželkou Janou Hlaváčovou, kteří v té době patřili k hvězdám souboru, zásadně nesouhlasili. „Tehdy mě navštívili a jako ministra kultury mě přímo zapřísáhli, abych proces vrůstání sklepního divadla, ve kterém tenkrát hrál pan Donutil, do Národního divadla nedopustil, abych ho zastavil. Rozhodnutí jsem však ponechal na panu Rajmontovi. Pro pana Donutila byly začátky v Národním divadle poměrně složité. Slyšet o sobě pochybnosti od tak velkých umělců, to může s člověkem a jeho sebevědomím zatraceně zahýbat,“ prozradil v cyklu Neobyčejné životy někdejší ministr kultury Milan Uhde.

Patnáct let nenávisti

Zatímco Donutil v Národním divadle zůstal a postupem let se vypracoval v hlavní hereckou tvář zlaté kapličky, Munzar s Hlaváčovou z něj znechuceně odešli. „Můj vztah k Národnímu divadlu byl obrozenecký, národovecký a oni tam začínali hrát jako v malém sklepním divadle. Národní divadlo, jen ta budova, to je součást našeho kulturního dědictví. Jestli někdo tu tradici ironizuje a posmívá se jí, tak se posmívá svým předkům,“ vysvětloval své důvody Luděk Munzar.

Dlouhých patnáct let nemohl Donutilovi přijít na jméno. Nakonec si ale k sobě cestu přece jen našli. I Luděk nakonec uznal, že se v Miroslavovi zmýlil. Ten svůj talent prokázal například v inscenaci Sluha dvou pánů, v níž doslova exceloval. V Národním měla premiéru v roce 1994 a hrála se až do roku 2016. „S panem Munzarem jsme si sedli ke stolku, dali si kávu. Všechno jsme si vypovídali, došlo ke krásnému porozumění a mávnutí rukou,“ prohlásil Miroslav Donutil pro Český rozhlas.

Luděk Munzar, milovník letectví a automobilových závodů, zemřel po dlouhé těžké nemoci ve spánku v lednu roku 2019. Bylo mu 85 let.