Po odchodu generálního ředitele Zelenky z ČT zábava upadla a dosud se nenašla jiná TV, která by úspěšnou zábavu v televizi nahradila, jako tomu bylo s mnoha herci, zpěváky a dalšími umělci v čele nenahraditelným Vladimírem Menšíkem. ČT už dávno měla vyměnit Dvořáka a celou partu kolem něho, protože nedokáží dělat skvělou novou a vtipnou zábavu pro lidi, a každoročně připravit nový celovečerní pořad na Silvestra a
Nový rok.
ČT dosud využívá pouze staré pořady natočené za dr. Zelenky, s Bahdalovou, Vladimírem Dvořákem a jinými umělci a zpěváky, baletem a orchestrem ČT Zahradníka a mnohých jiných.
Jsou staré už přes 20, nebo 30 let v ČR a SR, a nic nového nedokáží vytvořit, což je ostuda umělců v ČR, a hlavně Dvořáka, Rady ČT, ministra kultury a dalších politiků.
Majitelka TV Nova Renáta Kellnerová by tak určitě nejednala, a neschopné, vyhořelé pracovníky okamžitě vyměnila. Lidé v ČR si přece zaslouží po těžké celoroční práci mít i jedinečnou a vtipnou zábavu v TV, a hlavně ke konci roku, jako je Silvestr a Nový rok.
X X X
PÍSNĚMI SE VYSMÍVALI ZÁPADU A UKRAJINĚ
Oslavy Nového roku v Rusku se nesly v militantním duchu. „Můj novoroční příspěvek bude poněkud nezvyklý,“ říká v silvestrovském pořadu postarší muž ve vínovém saku, sedmasedmdesátiletý ruský komik Jevgenij Petrosjan. „Během uplynulého roku se Západ snažil zničit Rusko,“ pronáší klasické obvinění ruské propagandy vedle zářivě se usmívající blondýnky.
„Neuvědomují si, že v struktuře světa je Rusko nosná konstrukce,“ dodá vítězoslavně, čímž si vyslouží potlesk ostatních hostů. „Ať se vám to líbí nebo ne, Rusko se rozšiřuje.“ Potlesk ještě zesílí, hosté jsou plni úsměvů.
Tak vypadal novoroční pořad hlavní ruské televizní stanice První kanál. Komik si v něm neodpustil další „vtipné“ narážky na Ukrajinu a Západ. „Za vlády cukráře (Petra) Porošenka nebyl život Ukrajinců sladký, ale za vlády komika (Volodomyra Zelenského) to není žádná sranda,“ vysmál se současnému prezidentovi, jenž působil v showbyznysu, i jeho předchůdci, který podnikal v cukrovinkách.
Petrosjan též prohlásil, že ukrajinský boršč a další evropská jídla nemohou Evropané vařit bez „ruského plynu“. Ruská propaganda s oblibou líčí těžkosti, kterým Evropané čelí bez ruských energií, například že jim musí vánoční stromeček rozsvěcovat křeček běhající v kole. „Jestli jsi jedl, umyl se, doma je ti teplo, tak jsi měl štěstí a narodil se jako Rus,“ zakončil svou tirádu proklemelský komik tradiční ruskou říkankou.
Petrosjanovým vtipům se kromě čelných postav ruské propagandy smáli i uniformovaní příslušníci armády, jejichž nezvyklá přítomnost jasně ukazovala na prostupující militarizaci ruské společnosti. Novoroční přípitky byly plné přání, aby se ruští vojáci na ukrajinské frontě dostali v pořádku domů, ale až poté, co zajistí vítězství.
„Přeji nám všem mír. Ale mír nastane až po našem vítězství,“ prohlásil jeden z pozvaných činitelů proruské správy na okupovaném území Ukrajiny. Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov dokonce ve svém přípitku hovořil o dění na Ukrajině jako o „válce“, ačkoliv Kreml takové řeči trestá a důsledně se snaží držet se termínu „speciální vojenské operace“. I samotný ruský prezident prezident Vladimir Putin ale už porušil tento svůj výnos a hovořil o válce.
Sovětské písně
Solovjov se spolu se svými třemi uniformovanými společníky, s nimiž seděl u jednoho stolu, stal terčem posměchu na sítích, když kamery zachytily jejich znuděný výraz při poslechu sovětských písní. Ty dominovaly spolu s nacionalistickými songy celému novoročnímu veselí na ruských stanicích.
Posluchačům hrály písně s texty jako „Jsem Rus navzdory světu“ nebo „Byl jsem narozen v SSSR“, uvádí stanice BBC. Nostalgie po SSSR a velkomocenském postavení Ruska je podle odborníků jedním z hlavních poznávacích znaků současné kremelské ideologie.
Ruská média uváděla, že silvestrovské programy se sovětskou atmosférou měly údajně u veřejnosti obrovský úspěch. Diváci údajně oceňovali, že v televizi nevystupovali ti komici, kteří kvůli invazi uprchli ze země. Oceňovali též, že místo falešných celebrit v pořadech vystupovali vojáci. Někteří blogeři připomněli, že stanice se tak vrátily k sovětským „základům“, kdy v televizi byli přítomní veteráni z druhé světové války.
Ve svém novoročním projevu zmínil benefity společnosti zbavené „zrádců“ i Putin. Tento rok podle něj ukázal „na jasnou linii mezi kuráží a hrdinstvím na jedné straně, a zradou a zbabělostí na straně druhé“. Putin v mimořádně bojovném projevu vyzdvihl ruské vojáky a zkritizoval Západ, že se snaží zničit Rusko.
Projev se lišil od předchozích novoročních zdravic též svým zasazením. Šéf Kremlu ho nepronesl na pozadí Kremlu, ale během návštěvy vojáků Jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu.
Ruské útoky na Ukrajinu neustaly ani na Silvestra a první den nového roku. Zelenskyj v novoroční zdravici přesto vyjádřil přesvědčení, že rok 2023 bude rokem vítězství Ukrajiny nad agresorem.
X X X
MÉNĚ MLUVENÍ O UKRAJINĚ, VÍCE JEDNAT, NEDODÁVAT ZBRANĚ NA ZABÍJENÍ LIDÍ
HITLER ZAVRAŽDIL MILIONY ŽIDŮ A DALŚÍCH LIDÍ
ŽID ZELENSKÝ STÁLE PODPORUJE VRAŽDĚNÍ A NIČENÍ UKRAJINY
Méně mluvení o Ukrajině. Nový šéf izraelské diplomacie zavolá Lavrovovi
Nový izraelský ministr zahraničí Eli Cohen prohlásil, že Izrael bude o rusko-ukrajinské válce méně veřejně mluvit. Slíbit ale zachovat humanitární podporu. V úterý zavolá ruskému šéfu diplomacie Sergeji Lavrovovi. Nástup nové vlády staronového premiéra Benjamina Netanjahua vzbudil obavy, zda Izrael nebude více naslouchat Rusku.
„V otázce Ruska a Ukrajiny je jedna věc, kterou určitě uděláme, a to méně mluvit o tom na veřejnosti,“ řekl Cohen během svého prvního projevu ve funkci ministra zahraničí. Uvedl, že se hodlá v úterý spojit se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
„Naše významná humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat,“ zdůraznil šéf izraelské diplomacie. Kyjev dlouhodobě žádá Izrael o vojenskou pomoc, blízkovýchodní stát se tomu ale brání.
Slova ministra nové vlády staronového izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naznačují možný politický posun v postoji Izraeli vůči Rusku. Předchozí vláda zaujímala k válce na Ukrajině oficiálně neutrální postoj, nejvyšší izraelští představitelé ale Moskvu kvůli invazi na Ukrajině kritizovali. Cohenův předchůdce Yair Lapid osočil Rusko z válečných zločinů za zvěrstva v ukrajinském městě Buča.
Vztahy mezi Izraelem a Ruskem se staly zvláště napjatými poté, co ruský šéf diplomacie prohlásil, že „největší antisemité jsou Židé“ a nacistický vůdce Adolf Hitler měl „židovskou krev“. Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo též Izrael z podpory „neonacistického“ režimu v Kyjevě. Za Lavrova se musil omluvit i ruský prezident Vladimir Putin.
Kyjev se pokusil získat Jeruzalém na svou stranu poukazem, že Rusko proti Ukrajincům používá drony z Íránu, zapřisáhlého nepřítele Izraele. Izrael si ale nechce si znepřátelit Rusko, s jehož tichým souhlasem mohou izraelské letouny útočit na cíle v Sýrii i přes přítomnost ruských obranných systémů.
Vazby mezi Putinem a Netanjahuem
Přestože Rusko má na blízkovýchodním kolbišti spojence v Íránu, s Izraelem se za dlouholeté Netanjahuovy vlády začalo sbližovat. S izraelským premiérem, který se po listopadových vyhraných volbách, znovu vrátil do úřadu, pojí ruského prezidenta Vladimira Putina blízké vztahy.
Po vítězství Netanjahua se okamžitě vyrojila obava, zda Izrael nebude s Ruskem normalizovat vztahy na úkor Ukrajiny. „Samozřejmě, pokud Netanjahu chce udržovat své osobní vztahy s Putinem, může pokračovat v tom, co dělá,“ vyslovil obavy sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle Zelenského, pokud chce izraelský předseda vlády „zachovat historické vztahy mezi Izraelem a ukrajinským lidem“, musí udělat vše, co může, aby zachránil „co nejvíce lidí“. Dodal, že by nerad viděl, aby Izrael se pokoušel balancovat mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajinský prezident Netanjahuovi pogratuloval ihned po jeho vítězství. Uvedl, že obě země sdílí „společné hodnoty a výzvy, který vyžadují efektivní spolupráci,“ přičemž doufá, že s novou izraelskou vládou se jim podaří otevřít „novou kapitolu“ ve vztazích, která přinese prospěch Izraeli i Ukrajině.
Gratulace izraelskému premiérovi zaslal i Putin. „Doufám, že nová vláda pod vaším vedením bude pokračovat v posilování rusko-izraelské spolupráce ve všech oblastech ve prospěch našich národů,“ napsal v oficiálním prohlášení. „V Rusku si velmi vážíme vašeho osobního a dlouhodobého příspěvku k posílení přátelských vztahů mezi našimi zeměmi,“ dodal.
X X X
EXPERT ANGLIE: NESMYSL ODSTRANIT PUTINA
Konec Putina není v této fázi dobrý scénář. Po něm přijde ještě něco horšího, varuje expert
Vladimir Putin se v novém roce zřejmě dostane pod ještě větší tlak svého okolí. To si myslí britský bezpečnostní expert Ed Arnold z britského think-tanku Královský institut pro obranné a bezpečnostní služby. Odborník v souvislosti s tím varoval před další eskalací konfliktu. Zároveň je ale toho názoru, že konec Putina v čele Ruska by v současné době nebylo tím nejlepším řešením.
Válka na Ukrajině tvá už téměř rok a rozhodně se nevyvíjí podle ruských představ. Ukrajinci po počátečních územních ztrátách postupně přešli do protiútoku a okupanty na mnoha místech vytlačili pryč. V poslední době se mluví i o případném útoku na Krym. Podle Arnolda by se ale Kyjev měl vyvarovat příliš brzkého tlaku na znovuzískání poloostrova, který od roku 2014 Rusové okupují, protože by tím riskovali další eskalaci konfliktu. Putin se totiž dostává pod stále větší tlak ultranacionalistů i lidí ve svém nejbližším okolí.
„Pokud se situace na bojišti pro Rusy ještě zhorší, bude mnohem víc lidí říkat: ,Tady to musíte urychlit, musíte do toho dát všechno, musíte použít tvrdší metody, musíte zlomit vůli Ukrajinců bojovat,‘“ uvedl Arnold pro britský web Express s tím, že všechny tyto aspekty bude Putin muset brát v potaz.
Arnold není sám, kdo se v souvislosti s případným ukrajinským útokem na Krym obává katastrofické reakce Rusů. Podobné scénáře nedávno naznačil také americký generál ve výslužbě Ben Hodges. Podle něj by sice Ukrajinci mohli osvobodit Krym už do konce léta, zároveň ale nepřímo tlumočil obavy části americké administrativy. „Někde hluboko ve svém srdci věří, že je to nemožné a že takový pokus povede k eskalaci konfliktu s použitím atomové bomby,“ řekl s tím, že to je jeden z důvodů, proč Američané zatím odmítají Ukrajincům poskytnout raketové systémy ATACMS s dostřelem až 300 kilometrů.
Arnold také zdůraznil, že veškeré naděje na to, že bude Putin nahrazen demokratickým lídrem se vstřícnějším postojem vůči Západu, jsou zcela nerealistické. „Myslím si, že to, co by přišlo po Putinovi, by bylo ještě mnohem horší. Postupem času by to teoreticky mohlo být jiné, ale zatím tam není ten typ liberální levice, která by říkala, že ,tohle je špatné, neměli jsme to dělat a musíme to napravit‘,“ míní Arnold.
Putin jako menší zlo?
Expert dále uvedl, že nyní v Putinově okolí vidí lidi, kteří tyto podmínky rozhodně nesplňují. Jmenovitě jsou to Igor Girkin, který řídil operace proruských separatistů na Donbase v roce 2014, čečenský lídr Ramzan Kadyrov a šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. „To jsou přesně ti lidé, kteří hlásají, že toho Rusko musí udělat mnohem více,“ vysvětlil.
Podle Arnolda by se Západ měl zamyslet především nad tím, co v mezidobí od konce studené války a ranou érou Putinovy vlády udělal špatně. „Rusko bude pro evropskou bezpečnost vždy představovat problém, který ale s odchodem Putina nezmizí. Vlastně to není něco, co bychom v této fázi chtěli. Putin je totiž méně nepředvídatelný než ti ostatní,“ uzavřel Arnold.
X X X
GENERÁL ŠEDIVÝ: VÁLKA NEMUSÍ SKONČIT PODLE PŘEDSTAV ZÁPADU
Připravme se, že válka nemusí skončit podle našich představ, řekl generál
Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři.
Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK.
Šedivý se obává, že loňská podzimní mobilizace v Rusku nemusí být poslední. Upozornil, že Rusko má mnohem větší lidský potenciál než Ukrajina a v případě potíží může mobilizaci zopakovat. „Je to jeden z velkých problémů, se kterými musíme počítat,“ poznamenal Šedivý.
Souhlasí s vyjádřením Kissingera. „V podstatě říká, že se musíme připravit na to, že to nebude tak, jak si přejeme,“ podotkl Šedivý. Může se podle něj stát, že se Rusům podaří dobýt celou Doněckou i Luhanskou oblast a fronta se pak bude držet na jejich hranicích.
„Pak bude otázka, co dál. Na to musíme být připraveni. Jsou tam varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale měli bychom se připravit i na varianty, že to nebude tak ideální, jak říká (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj,“ řekl.
Kissinger se na válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo loni v únoru, dívá podle Šedivého ze strategické úrovně a varuje před dalšími dopady, a to sbližováním Ruska a Číny. Šedivý poukázal na vyjádření některých amerických generálů, podle kterých už za deset let může dojít k vojenskému střetu Číny a USA.
„Realistické odhady říkají, že vážné nebezpečí vojenského střetnutí s Čínou je v horizontu roku 2040,“ poznamenal. Připomněl zvyšující se počet společných vojenských cvičení Ruska a Číny. „Musíme být skutečně velmi pozorní,“ podotkl.
Jako zásadní problém vidí osud Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014. Kdyby podle Šedivého začali Rusové Krym ztrácet, je možné, že by sáhli k použití jaderné zbraně. Dodal, že tomu ale stále nevěří.
Šedivý také poukázal na politická vyjádření, která ne zcela odpovídají situaci na bojišti. Je podle něj potřeba připravovat důkladné analýzy, ve kterých nebudou Rusové podceňováni. Velitel ruských jednotek na Ukrajině Sergej Surovikin je podle něj bezohledný generál sovětského stylu, zároveň ale také voják, který dokáže přijímat rázná opatření.
Podle Šedivého se na severu Ukrajiny síly obou armád vyrovnaly, v okolí Bachmutu mají obě strany obrovské ztráty. „Myslím si, že pokud Rusové zkonsolidují vojska, která tam přisunují, tak Ukrajinci budou mít velké problémy,“ varoval.
Zima podle Šedivého klade na vojáky obrovské nároky. Domnívá se, že strana, která lépe podpoří svá vojska na bojišti, vytvoří výhodnější podmínky pro jarní boje.
Řekl také, že ať bude výsledek války jakýkoli, bude mít Rusko tendenci se mstít. Česko proto podle něj musí být připraveno. „Nemůžeme mít jistotu, že se nezopakují Vrbětice,“ poznamenal s odkazem na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými měli stát ruští agenti. Proto musí být věnována mnohem větší pozornost ochraně kritické infrastruktury státu a dalších významných objektů pro zachování základních funkcí státu, dodal.
X X X
ZEMŘEL STAROSTA NEORAL, BYL PROTI RADARU V BRDECH
Zemřel bývalý starosta Trokavce Jan Neoral, velký odpůrce radaru v Brdech
Ve věku 80 let v neděli zemřel bývalý starosta a zastupitel Plzeňského kraje za nezávislé Jan Neoral. Jako starosta obce Trokavec na Rokycansku byl známý především bojem proti stavbě amerického protiraketového radaru v Brdech.
O úmrtí Jana Neorala dnes informovala jeho dlouholetá partnerka, televizní a rozhlasová scenáristka a dramaturgyně Šárka Kosková. Neoral stál v čele Ligy starostů proti radaru. Stal se jedním z autorů publikace s názvem Kniha o kótě 718, kde měl americký protiraketový štít stát.
O základně se jednalo přes dva roky. Vybudování radaru v České republice a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku zdůvodňovala americká administrativa tehdy v čele s Georgem Bushem potřebou obrany před potenciální jadernou hrozbou z Íránu.
Když v lednu 2007 USA o umístění radaru v Brdech požádaly, obyvatele obcí kolem újezdu to nemile překvapilo a zaskočilo. Od začátku byli proti.
Nejrychleji zareagovali právě v Trokavci a 17. března radar v referendu rozhodně odmítli. Následovala referenda či ankety ve většině brdských obcí sousedících s újezdem. Všechna hlasování byla jednoznačná – lidé radar rozhodně odmítli.
Tehdejší vláda Mirka Topolánka stavbu podporovala. S umístěním radaru nesouhlasila levice. Proti byli i členové Greenpeace, kteří kótu na několik týdnů obsadili.
V roce 2009 nakonec tehdejší americký prezident Barack Obama v Praze řekl, že pokud Írán ustoupí od vojenského jaderného programu, nebude nutné protiraketový štít vybudovat. Z plánů tak sešlo.
X X X
Hořící barikáda i dělbuchy. Němečtí aktivisté se střetli s policií kvůli těžbě
V pondělí propukly potyčky mezi policisty a demonstranty, kteří se snaží zabránit zbourání vesničky Lützerath v rýnském hnědouhelném revíru. Klimatičtí aktivisté házeli po strážcích pořádku dělbuchy, láhve a kameny a policie kvůli tomu proti nim zahájila trestní stíhání.
Protestující se původně ukryli za hořící barikádou, kterou postavili na příjezdu do Lützerathu. Policie ale barikádu odpoledne odklidila, stejně jako nástavbu nad příjezdovou silnicí. Z ní policisté sundávali demonstranty.
Přípravné práce na vyklizení vesnice jsou naplánovány na polovinu ledna, řekl policejní mluvčí. Lützerath leží jihozápadně od Düsseldorfu a má ustoupit těžbě. Domy v této vesničce ale obývají aktivisté, kteří bojují za její záchranu. Úřady je vyzvaly, aby okupaci vesničky ukončili bez použití násilí.
„Uhlí pod Lützerathem musí zůstat v zemi,“ řekla Antje Bussbergová z iniciativy „Alle Dörfer Bleiben“ (Všechny vesnice zůstanou). Aktivisté se snaží zabránit tomu, aby uhlí skončilo v elektrárnách a ty do ovzduší vypustily další tuny oxidu uhličitého přispívajícího k oteplování klimatu.
Energetická skupina RWE ale trvá na tom, že uhlí z této oblasti je potřebné, aby „v době energetické krize bylo zajištěné zásobování elektráren“. RWE dodala, že všichni původní obyvatelé Lützerath už opustili.
Loni v říjnu se německá spolková vláda, vláda Severního Porýní-Vestfálska, kde se těžařská oblast nachází, a RWE dohodly na uspíšení odklonu od uhlí do roku 2030. Součástí dohody bylo ale také vzhledem k energetické krizi prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci roku 2022.
X X X
Fiala hostil české premiéry. U jednoho stolu se sešli velcí političtí soupeři
V Kramářově vile se u jednoho stolu na večeři sešli velcí političtí soupeři z posledních třiceti let. Expremiér Mirek Topolánek za ODS i jeho rival Jiří Paroubek z ČSSD, premiér Petr Fiala z ODS i jeho předchůdce a šéf ANO Andrej Babiš, i bývalí premiéři Vladimír Špidla a dnešní prezident Miloš Zeman, kteří byli rivaly, ač z jedné politické strany.
Premiér Fiala v Kramářově vile hostil české premiéry za třicet let od vzniku samostatné České republiky po rozdělení Československa.
Jako jedni z prvních dorazili bývalý premiér Petr Nečas s druhou manželkou Janou a expremiér Jiří Paroubek se současnou partnerkou, exposlankyní za ČSSD Gabrielou Kalábkovou.
„Myslím, že to je krásné výročí, republice se daří,“ řekl expremiér Jiří Rusnok, který se zastavil při příchodu do Kramářovy vily u novinářů.
„Já jsem se rozhodl k třicátému výročí samostatné České republiky pozvat na večeři všechny, kteří zastávali od 1. 1. 1993 funkci předsedy vlády České republiky. Navzdory tomu, že mnozí byli navzájem politickými soupeři nebo jsou, nebo že máme rozdílné názory na spoustu věcí, pokládám za dobré a chci, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě,“ řekl Fiala.
Chyběli jen tři premiéři
Fialu rozesmála otázka na nejlepšího premiéra za třicet let samostatné České republiky. „To samozřejmě nebudu hodnotit. Až zase jednou budu mít možnost psát texty jako politolog, tak se určitě vrátím k tomu, jak kdo vykonával funkci premiéra,“ odpověděl. „Myslím, že to ani není můj úkol. Je to úkol politologů, novinářů, historiků a dalších, aby se tím zabývali,“ řekl Fiala.
Před slavnostní večeři dosavadních premiérů se setkal s prezidentem Milošem Zemanem na tradičním novoročním obědě. Zeman mu tak pak večer oplatil, když přijel za Fialou do Kramářovy vily s manželkou Ivanou. Tentokrát v roli expremiéra jednobarevné menšinové vlády ČSSD z éry opoziční smlouvy.
Večeře se zúčastnila většina bývalých předsedů české vlády. Chyběli jen tři expremiéři. Stanislav Gross, který zemřel v roce 2015, nedorazili ani Josef Tošovský a Bohuslav Sobotka.
Česká republika měla ve své historii zatím celkem 13 premiérů. U jednoho stolu se tak poprvé potkali Václav Klaus, Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek, Jan Fischer, Petr Nečas, Jiří Rusnok, Andrej Babiš a Petr Fiala.
X X X
Blažek slíbil doplnit do novely zákona důvody pro odvolání šéfa žalobců
Ministerstvo spravedlnosti doplní do svého návrhu novely zákona o státním zastupitelství důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Úřad to dnes uvedl v tiskové zprávě s tím, že ministr Pavel Blažek (ODS) zadal tento úkol legislativcům v polovině prosince. Zpřesnění podmínek pro odvolání šéfa žalobců slíbila vláda v programovém prohlášení, Blažek ale v říjnu uvedl, že koalice se na problematice způsobu jmenování a odvolávání neshodla a že ještě očekává diskusi ve vládě i v Parlamentu.
„Aktuálně dochází k vypořádávání došlých připomínek, ale již nyní je evidentní, že dojde ke změně návrhu zákona. Vládě tedy bude návrh předložen v podobě, která bude obsahovat konkrétní zákonné důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jeho odvolání bude přezkoumatelné soudem,“ napsal úřad. „Věřím, že navržené řešení koaliční vláda schválí. Podle mého názoru předložíme přijatelný kompromis pro vládu, opozici i Senát,“ vzkázal Blažek.
Nejvyššího státního zástupce může nyní vláda odvolat na návrh ministra spravedlnosti bez udání důvodu. Návrh novely, která s tímto stavem počítá i nadále, odeslalo ministerstvo do připomínkového řízení loni 25. října. Koncem listopadu pak o novele jednal s Blažkem a s premiérem Petrem Fialou (ODS) nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Součástí novely je omezení časově doposud neomezeného mandátu šéfa žalobců na sedm let. Návrh také výslovně stanoví, že nejvyšším státním zástupcem může být jmenován pouze státní zástupce s nejméně desetiletou právní praxí ve funkci státního zástupce, soudce či advokáta, „který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi, zkušenostmi s výkonem řídící funkce a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu této funkce“. Novela dodává, že nikdo nemůže být jmenován nejvyšším státním zástupcem více než jednou a že se šéfem žalobců nemůže stát státní zástupce, jemuž bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření – pokud nebylo zahlazeno.
Jádrem aktuální novely je pak stanovení jasnějších pravidel pro jmenování, odvolávání a funkční období dalších vedoucích státních státních zástupců – tedy šéfů vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství. I jim návrh zavádí sedmiletý mandát a oproti stávající úpravě zmiňuje – obdobně jako nově u nevyššího státního zástupce – požadavek odborných znalosti a profesních zkušeností. Zatímco aktuálně lze ministrovi navrhnout do vedoucí funkce jakéhokoliv státního zástupce, novela počítá s povinnými výběrovými řízeními, ceskajustice.cz
X X X
Nájemný zabiják, který omylem zavraždil řidiče Sazky, žádá obnovu procesu
Čečenec Timur Treťjakov, který se v listopadu 2007 zmýlil a místo podnikatele, na jehož vraždu byl najat, zastřelil pětadvacetiletého řidiče ze společnosti Sazka, chce, aby soud znovu otevřel jeho případ. Za mřížemi strávil již 15 roků. Původně dostal doživotí, pak mu však odvolací soud snížil trest na 22 let.
Čečenec zastřelil několika ranami na křižovatce ulic Polská a U Kanálky mladého řidiče Sazky, který byl na místě náhodou a právě nastupoval do služebního vozu Bentley – shodou okolností stejného, jaký vlastnila vyhlédnutá oběť. Otec dvou dětí byl na místě mrtvý.
O čtrnáct dní dříve zaútočil Treťjakov se dvěma komplici na Václavském náměstí u hotelu Ambassador na rusky mluvícího podnikatele. Muže pobodal. I v tomto případě se spletl. Skutečným cílem měla být jiná osoba – Arménec, jehož likvidaci nařídil šéf mafie, označovaný jako „vor v zakoně“. Treťjakova dopadla policie po měsíčním pátrání 23. prosince 2007.
Po patnácti letech za mřížemi se nyní Čečenec obrací na Městský soud v Praze s žádostí o obnovu procesu. Redakci iDNES.cz to sdělil mluvčí soudu Adam Wenig.
Treťjakovovu žádost by měl senát soudkyně Pavly Hájkové projednat příští týden, konkrétně 10. ledna. Obnovu řízení může povolit, pokud by se objevily zásadní skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly vést k jinému rozsudku, než jaký byl vynesen.
„Veřejné zasedání bude probíhat prostřednictvím videokonference. Nové skutečnosti, které odsouzený v návrhu uvádí, budou konstatovány ve veřejném zasedání,“ napsala iDNES.cz soudkyně Hájková.
Zadavatele vraždy Andranika Soghojana (“vora v zakoně“) i další mafiánské šéfy pozatýkala policie v roce 2009:
U soudu ze sebe dělal blázna
„Nic jsem neudělal. Jsem otrok a plním rozkazy mého majitele. Jsem otrok boží, všechno udělal ďábel. Nejsem zločinec. Chci, abyste mě ukřižovali jako Ježíše Krista,“ vykřikoval Treťjakov u soudu v květnu 2009, když hlavní líčení začínalo.
Nechal si narůst dlouhé vousy a vlasy měl převázané čelenkou. Poté, co mu soudkyně přikázala, aby si sedl, poklekl a začal hlasitě zpívat. Z jednací síně ho proto na její pokyn musela eskorta odvést.
V dalších dnech Čečenec opakoval, že je mu zle, bolí ho hlava a že se musí modlit. Žádal, aby byl odveden z jednací síně. Nechtěl být přítomen ani u výslechu svědků. Z lékařské zprávy přitom vyplývalo, že je účasti u jednání schopen.
V dovolání k Nejvyššímu soudu si později neúspěšně stěžoval na to, že „byl zkrácen na svých právech tím, že neměl možnost být přítomen při celém hlavním líčení“.
Podle znalců zvolil Treťjakov jako obrannou taktiku v trestním řízení primitivní protestní reakci, negativismus a simulaci duševní choroby. Poukázali rovněž na to, že se stylizuje do role náboženského fanatika.
U Městského soudu v Praze dostal v červnu 2009 doživotí. Rozsudek ale zkritizovala nadřízená instance, podle které nebyly pro uložení tohoto trestu splněny zákonné podmínky. Odvolací soud verdikt změnil a Treťjakova poslal za vraždu, vydírání a nedovolené ozbrojování do vězení na 22 let.
„To je lež! Jsem nevinen a vy to víte!“ rozkřičel se v listopadu 2009 při vyhlášení pravomocného rozsudku na předsedu odvolacího senátu Martina Zelenku. Ten musel nechat rozčileného muže vyvést z jednací síně.
Cizinec v dalších letech žádal, aby mohl trest vykonat ve své vlasti na Ukrajině. Stěžoval si na odloučení od příbuzných, kteří jej nemohou pravidelně navštěvovat, a spatřoval v tom porušení práva na rodinný život. Argumentoval také obavami ze zpřetrhání všech vazeb se svou domovskou zemí.
Soudy včetně Ústavního v roce 2015 jeho přesun odmítly. Zdůvodnily to mimo jiné závažností spáchané trestné činnosti, psychologickým profilem odsouzence i rizikem, že by na Ukrajině díky svým kontaktům dosáhl podmíněného propuštění na svobodu.
Pokud Treťjakov s aktuální žádostí o obnovu procesu neuspěje a vše zůstane při starém, měl by mít trest vykonaný v prosinci 2029. Poté bude z Česka vyhoštěn.
X X X
EU je nedokonalou kopií Sovětského svazu, řekl Bašta ruské agentuře
Poslanec SPD a kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta označil Evropskou unii za nedokonalou kopii někdejšího Sovětského svazu. Evropský parlament je přímou obdobou Nejvyššího sovětu SSSR, Evropská komise se svými komisaři je ekvivalentem politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, citovala českého politika agentura Ria Novosti.
Bašta svůj názor opřel o tvrzení, že například členové Evropské komise se „více zajímají o své vlastní zájmy, navíc se zpravidla rekrutují z neúspěšných politiků na celostátní úrovni“.
„Historie se přece opakuje, minimálně dvakrát – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška,“ podotkl Bašta, který se v těchto dnech nechal slyšet, že by v případě svého zvolení na Hrad odvolal vládu premiéra Petra Fialy, ačkoli na to nemá za současné situace ústavní právo.
Poslanec SPD, kterému dávají průzkumy jen několik procent hlasů potenciálních voličů, v rozhovoru pro ruskou agenturu kritizoval Sovětský svaz až v jeho pozdní podobě. Pokus o jeho reformu v 80. letech minulého století posledním jeho vůdcem Michailem Gorbačovem označil za „největší ideologický omyl sovětského vedení“.
Systematickou chybou vůdců SSSR bylo podle Bašty to, že se funkce už neobsazovaly „kvalitními“ lidmi, ale rozhodoval nepotismus a korupce.
SSSR byl prý přitom novým typem státu, novým společenstvím, novým světem, který měl podle jeho autorů dovést zemi k nebývalému úspěchu.
V minulosti připodobňoval EU k SSSR i bývalý prezident Václav Klaus. Unii dokonce přímo označil za větší hrozbu pro Česko než soudobé Rusko.
X X X
Rakovinu hrtanu může způsobit i infekce HPV. Pozor na chrapot či hubnutí
Nejen rakovinu děložního čípku, penisu a konečníku způsobují nebezpečné lidské papilomaviry (HPV). Mohou být i důvodem rakoviny hrtanu, kterou onemocněla bývalá tenistka Martina Navrátilová. I když to podle odborníků není tak časté.
Martina Navrátilová v prohlášení médiím uvedla, že za jejím typem rakoviny hrtanu stojí právě lidské papilomaviry. „Jde o rakovinu typu HPV, která velmi dobře reaguje na léčbu,“ napsala.
Miliony nakažených
Na celém světě je podle odborníků v současnosti infekcí HPV nakaženo zhruba 630 milionů lidí. Jen rakovina děložního čípku, kterou HPV způsobuje, je každým rokem nově diagnostikována u půl milionu žen na celém světě a 300 tisíc z nich této nemoci podlehne.
Přenos HPV viru však ještě neznamená, že dotyčný onemocní rakovinou. Většinou je totiž infekce rychle zlikvidována přirozenou obranyschopností organizmu.
„K přenosu může dojít relativně snadno, ale podmínky pro dlouhodobé přetrvávání viru a negativní působení jsou například v dutině ústní a hltanu natolik nevýhodné, že je většina infekce rychle zlikvidována přirozenou obranyschopností,“ řekl před časem pro iDNES.cz profesor Jiří Sláma z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Nejvýznamnější je právě riziko rakoviny děložního čípku a také karcinom řitního svěrače, všechny ostatní nádory spojené s HPV jsou méně časté nebo dokonce vzácné. Na rakovině krku se infekce HPV podílí v asi patnácti procentech případů.
Podle expertů obvykle platí, že k rozvoji nádoru je zapotřebí nejen HPV infekce získaná velmi často orálním sexuálním kontaktem, ale také mnohé podpůrné faktory, jako je například kouření cigaret nebo větší příjem alkoholu. Existují ovšem i pacienti, kteří do tohoto vzorce nezapadají.
Chrapot i bolest v krku
Příznaky rakoviny hrtanu se liší v závislosti na tom, která konkrétní oblast je rakovinou postižena. Některé nádory mohou být zcela bezpříznakové, jiné lze díky typickým projevům diagnostikovat poměrně brzy.
Mezi typické příznaky rakoviny hrtanu patří dlouhotrvající chrapot, dušnost, pocit cizího tělesa, bolesti v hrtanu, zduření krku, polykací potíže, vykašlávání krve, váhový úbytek, ale třeba i zápach z úst.
Co způsobují viry HPV
Pro úspěšnost léčby je nedůležitější včasná diagnóza. Pokud například výše uvedené potíže přetrvávají po dobu několika týdnů a nezabírají antibiotika, vyplatí se odborné ORL vyšetření. Hrtan není dobře přístupný přímému pohledu a vyšetřit se tak dá pouze s využitím speciálního technologického vybavení, které mají k dispozici lékaři v odborných ambulancích.
Konkrétní léčba nádoru hrtanu se neodlišuje od jiných typů rakoviny. Přednostně se používá léčba ozařováním nebo léčba chirurgická. Lékaři se vždy snaží zachránit nemocnému hlas, ale ne vždy je to možné. Úspěšnost léčby závisí hlavně na včasném nalezení nádoru.
Nejen rakovina
Zkušenosti z ordinací ukazují, že výskyt onemocnění spojených s papilomaviry se v poslední době zvyšuje především u mladých lidí. Zdaleka nejde pouze o rakovinu úst a krku. Stejně jako na genitálu ohrožují zdraví rovněž polypy a bradavice, které mohou poškodit především hrtan.
Pro toto onemocnění je charakteristické prorůstání bradavičnatých papilomových výrůstků v oblasti hrtanu a hlasivek. Způsobuje těžké poruchy hlasu, od chraptivosti až po úplné bezhlasí. Papilomové hmoty v hrtanu zároveň působí jako cizí těleso v krku a mohou být příčinou poruchy dýchání a pocitu dušení.
Potíže může mít dokonce i dítě. V takovém případě se virus dostal do jeho těla z matky při porodu.
Léčba spočívá v chirurgickém odstraňování papilomových hmot z hlasivek. Pokusy o léčbu léky proti virům selhávají. Problémem je, že se onemocnění poměrně často vrací. Obvykle sice neohrožuje pacienty přímo na životě, ale je pro ně stresující a omezující.
Odborníci dosud popsali okolo sto typů papilomavirů. Zhruba čtyřicet z nich infikuje kůži a sliznice, zejména v oblasti genitálií a konečníku. Před zrádným HPV virem je možné se očkovat. Nemalá část veřejnosti přitom stále neví, že na injekci mohou jít nejen ženy, ale též muži. Očkování proti HPV mají hrazené ze zdravotního pojištění jak dívky, tak chlapci, je-li zahájeno v době od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku.
X X X
Jak mohou antibiotika ovlivnit užívání chronických léků a naopak?
Každý lék může reagovat s jiným lékem, který zrovna užíváte. Platí to i pro antibiotika. U kterých hrozí největší riziko lékových interakcí? Jak jim předcházet? Zeptali jsme se MUDr. Marka Štefana, MBA z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
x Co se stane, když u někoho dojde ke vzájemnému působení léků (lékovým interakcím)?
Prakticky jde o to, že lékové interakce mohou vést ke snížení či navýšení účinku užívaných léků. Ty pak mohou působit silněji nebo naopak slaběji, než je žádoucí.
x Pojďme se zaměřit na indikaci antibiotik. Pokud se nasadí člověku, který dlouhodobě užívá nějaké léky, k jakým reakcím může dojít?
Působení léků bývá většinou vzájemné. Nově nasazená antibiotika mohou snížit nebo zvýšit účinek dlouhodobě užívaných léků. Ale platí to i naopak, dlouhodobě užívané léky zase mohou ovlivnit účinek antibiotik, opět se jedná o snížení (nedostatečná antibiotická aktivita) nebo zvýšení jejich účinku (riziko toxicity, tedy nežádoucích účinků pro pacienta).
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
Jedná se např. o navýšení účinku léků na vysoký tlak – pak hrozí nízký tlak. Častou interakcí je také navýšení účinku léku na ředění krve warfarinu, kdy stoupá riziko krvácení, dále navýšení účinku léků na snížení cholesterolu statinů, kdy hrozí poškození kosterních svalů, nebo snížení účinku hormonální antikoncepce, důsledkem je nechtěné těhotenství.
x Dá se říct, u kterých antibiotik hrozí největší riziko, že budou reagovat s jinými léky?
Mezi antibiotika s největším rizikem interakcí s jinými léky patří makrolidy, fluorochinolony a rifampicin. Naopak relativně nízké riziko interakcí mají peniciliny a další betalaktamová antibiotika.
x Kde k interakci mezi léky dochází?
Léková interakce nejčastěji probíhá na úrovní jater, kde jsou léky metabolizovány jaterními enzymy. Proto bývají rizikovou skupinou pacienti s postižením jater. Problematika je ale velmi složitá a mechanismů lékových interakcí je celá řada.
x Kdo dále bývá lékovými interakcemi ohrožený?
Obecně starší pacienti a ti, kteří užívají více chronických léků najednou. A také pacienti s postižením ledvin.
x Mohu na sobě účinky lékové interakce nějak pociťovat?
Léková interakce se na pacientovi většinou projeví nějakým klinicky zjevným účinkem. Např. u toxicity léků na vysoký tlak nízkým tlakem, u léků na cukrovku zase hypoglykémií (sníženou hladinou cukru v krvi, což se projevuje různými nepříjemnými příznaky), u léků proti srážlivosti krve krvácivými projevy apod.
x Když k nějaké lékové interakci dojde, jak se postupuje?
Riziko lékových interakcí vyhodnocuje lékař vždy před předepsáním nového léku, v našem případě antibiotik. Velmi obecně má lékař několik možností, jak s interakcemi pracovat. Může zvolit jiná, méně riziková antibiotika. Pokud to není možné, může některé dlouhodobě užívané léky přechodně vysadit, snížit či zvýšit jejich dávku nebo je nahradit přechodně jiným lékem. Tím se minimalizuje riziko, že riziková antibiotika ovlivní účinek chronicky používaných léků – snížením nebo zvýšením jejich účinku vlivem antibiotik.
x Pokud člověk bere nějaké léky a potřebuje akutně nasadit antibiotika, co považujete za zcela zásadní, aby nedošlo k lékové interakci?
Při předepsání každého nového léku, nejenom antibiotik, musí být lékař informován o tom, jaké léky pacient užívá dlouhodobě, aby mohl zvolit co nejbezpečnější variantu s ohledem na interakce. Dokonce se už setkáváme s profesí tzv. klinického farmaceuta, specialisty na lékové interakce, který je k dispozici ke konzultaci lékařům v nemocnicích a v poslední době i v ambulantní péči.
X X X
Kyrgyzstán chce přejmenovat sovětské čtvrti, Moskva hrozí osudem Ukrajiny
Další krok k patrné známce slábnutí vlivu Moskvy v jejích bývalých sovětských republikách přišel z Kyrgyzstánu. Předseda tamního parlamentu Nurlanbek Šakijev v listopadu vyzval k propagaci kyrgyzského jazyka a k přejmenování ulic a oblastí, které mají názvy ještě ze sovětské éry. Moskva zuří a považuje tuto výzvu za derusifikaci Biškeku.
Biškek je jediným hlavním městem ve Střední Asii, které si zachovalo názvy svých obvodů ještě ze sovětské éry, včetně okresu Lenin. Není tedy divu, že kyrgyzští zákonodárci a členové městské rady v Biškeku navrhli dát okresům nová jména.
Tyto výzvy však rozhněvaly politiky v Moskvě, kteří změnu názvu přirovnali k alarmujícímu prvnímu kroku směrem k „velmi vážnému negativnímu procesu“, který podle nich musí být zastaven. Chtějí, aby si Kyrgyzstán ponechal sovětská jména, píše Rádio Svobodná Evropa.
Biškek se skládá ze čtyř okresů a všechny si ponechaly svá jména z komunistické éry: Leninova a Sverdlovova čtvrť (pojmenované po sovětských politicích), čtvrť Prvního máje a Říjnová čtvrť (připomínka bolševické revoluce).
Kyrgyzští politici tvrdí, že názvy okresů se staly „morálně zastaralými“, a navrhli dát okresům kyrgyzská jména.
Poslední výzva ke změně názvu přišla od předsedy parlamentu Nurlanbeka Šakijeva koncem listopadu, který řekl, že v Kyrgyzstánu je stále mnoho měst, vesnic a čtvrtí, které nesou cizí jména. Šakijev řekl, že by měly být přejmenovány v rámci opatření na podporu státního jazyka, kterým je kyrgyzština.
Šakijev také řekl, že každý občan Kyrgyzstánu, kde je ruština velmi rozšířená, musí znát kyrgyzský jazyk. Ve zjevném rýpnutí na etnické Kyrgyzy, kteří ve svém každodenním životě používají ruštinu, navrhl, že Kyrgyzové by mezi sebou měli mluvit ve své mateřštině.
Jeho poznámky vyústily v zuřivé reakce v Moskvě a několik zákonodárců je považovalo za útok na ruský jazyk a Rusy žijící v Kyrgyzstánu. Ruská média to popsala jako „výzvu k derusifikaci Biškeku“.
Dmitrij Novikov, první zástupce šéfa výboru pro mezinárodní záležitosti Dumy, varoval, že „velmi vážné negativní procesy často začínají takovými maličkostmi a je lepší je zastavit v nejranější fázi“.
Novikovovu poznámku zopakovala i další vysoká ruská zákonodárkyně Světlana Žurová, která uvedla, že odstranění sovětských jmen „jsou prvními malými kroky k úplnému vytlačení ruštiny“, což bylo podle ní provedeno také na Ukrajině a v Gruzii.
Poslankyně Kamila Talieva v Biškeku svým ruským kolegům odpověděla, že jakákoli změna názvů je vnitřní záležitostí Kyrgyzstánu. Talieva také uvedla, že ruština má v Kyrgyzstánu „zvláštní místo“, je zde totiž široce používána jako oficiální jazyk země.
Vyzvala tak ruské zákonodárce, aby se zdrželi nepodložených obvinění, která by mohla podnítit protiruskou náladu a narušit přátelské vztahy mezi oběmi zeměmi.
Podpora ruštiny
Žurová navrhla, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl zasáhnout a promluvit si o této záležitosti se svým kyrgyzským protějškem Sadyrem Žaparovem.
Pokud by se Putin zapojil do zdůrazňování role ruského jazyka v Kyrgyzstánu, nebylo by to poprvé.
Na setkání 15. září Putin vzdal hold Žaparovově „podpoře ruského jazyka“ v Kyrgyzstánu a pochválil zemi za otevření devíti ruských škol a najímání učitelů z Ruska pro své vzdělávací instituce.
Putin dal jasně najevo, že podpora země Rusku „je základem pro rozvoj bilaterálních vztahů v mnoha dalších oblastech“. Řekl také, že Rusko zůstává pro Kyrgyzstán klíčovým partnerem v oblasti obchodu a nadále poskytuje významnou zahraniční pomoc.
„Neprosíme o svolení“
Reakce ruských zákonodárců se zdají být nepřiměřené, protože všechny bývalé sovětské země, včetně Ruska, po rozpadu unie před více než 30 lety změnily většinu názvů zeměpisných oblastí ze sovětské éry.
Kyrgyzské hlavní město, které bylo během sovětské éry přejmenováno na Frunze, po bolševickém vůdci Michailu Frunzem, se vrátilo ke svému původnímu názvu Biškek po rozpadu SSSR v roce 1991.
Výzvy k přejmenování okresů v Biškeku nejsou žádnou novinkou. V červnu členové městské rady v Biškeku navrhli nahradit stará jména takovými, které odrážejí národní ideologii a identitu země.
Jejich návrh zahrnoval přejmenování okresů po prominentních kyrgyzských osobnostech, včetně legendy 10. století Manase, politika 19. století Baitika Kanai-uulu a světově proslulého autora Činghize Ajtmatova.
Poslanec Dastan Bekešev řekl, že je čistě na obyvatelích Biškeku a kyrgyzských občanech, jak chtějí své čtvrti nazývat, ale že hlavní město v dnešní době čelí mnohem naléhavějším každodenním problémům.
„Nebudeme ale nikoho jiného žádat o svolení učinit taková rozhodnutí,“ shrnul Bekešev.
X X X
Rusko u nás rozdmýchává chaos i pomocí alkoholu, stěžuje si Kosovo. Moskva se brání
Za současnou vlnu nepokojů v Kosovu nese vinu i Rusko. Je o tom přesvědčená kosovská vláda, podle které ruské organizace podporují kosovské Srby, kteří mají následně páchat protivládní operace. Priština věří, že tím Kreml odpoutává pozornost od války na Ukrajině.
V prosinci se na severu Kosova rozhořela další série protestů. Všechno začalo nařízením úřadů o nutnosti mít na vozidle jen kosovskou poznávací značku. V reakci na to začali opouštět policejní sbory někteří kosovští Srbové. Jeden z nich byl posléze zatčen za napadení jiného policisty, což pobouřilo občany na severu Kosova, kde žijí převážně etničtí Srbové. A další vlna demonstrací byla na světě.
Protestující začali blokovat silnice, došlo k několika potyčkám s policií. Napětí vygradovalo tak, že Srbsko v týdnu uvedlo armádu do stavu pohotovosti a Kosovo zavřelo klíčový hraniční přechod.
Priština ze současné vlny násilí viní mimo jiné Rusko. Místopředseda kosovské vlády Besnik Bislimi se o tom rozpovídal pro britskou rozhlasovou stanici Times Radio. „Jsou tady patrné tendence Ruska odvrátit pozornost od Ukrajiny,“ prohlásil politik.
Démon alkohol
Podle něj Rusko prostřednictvím neziskové organizace Humanitární centrum posiluje v Srbsku prokremelské nálady. Organizace má navíc finančně a materiálně podporovat kosovské Srby na severu země, kteří nyní protestují proti tamní vládě.
„Existují záznamy, že toto Humanitární centrum, ruské centrum, podporuje lidi v paramilitantních aktivitách. Myslím, že nikdo nezapírá přítomnost a vliv Ruska v této oblasti,“ pokračoval Bislimi. „Abyste pochopili, jak jednoduše Rusko tohoto vlivu využívá k vyvolání konfliktu, tak si vezměte nedávné útoky těchto jednotek v Kosovu. V noci je vyvolali těžce opilí lidé za barikádami, kteří dostávají hodně alkoholu a finančních pobídek, a to všechno od Humanitárního centra,“ popsal politik.
Moskva jakýkoli podíl na protestech v Kosovu odmítá. Podle ní se Srbsko jen snaží chránit práva etnických Srbů.
Srbsko tvrdí, že Spojené státy a Evropská unie, které se do sporu v Kosovu vložily, daly Bělehradu garanci, že žádný z protestujících nebude stíhán. V reakci na to měli demonstranti začít barikády na severu Kosova odstraňovat. Ve čtvrtek se tak bezpečnostní situace v zemi začala mírně zlepšovat. Informovala o tom agentura Reuters.
X X X
Zrno: Válka v Kosovu nevypukne. Rusko by chtělo konflikt vyostřit, nemá ale jak
Ačkoliv je konflikt mezi Kosovem a Srbskem opět vyhrocený, válka rozhodně nevypukne. V pořadu 360° to řekl vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Důvod je podle něj prostý. Srbsko je totiž obklíčené zeměmi, které buď spadají do Severoatlantické aliance (NATO), nebo se její součástí chtějí stát. Proto mu nepomůže ani Rusko, které ho léta podporuje. Vladimir Putin totiž nemá mnoho možností, jak zasáhnout.
„Válkychtivé diváky musím zklamat. Ačkoliv na sociálních sítích vznikl dojem, že by na Kosovu měla vypuknout válka, rozhodně nevypukne,“ ujišťoval ve vysílání CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Podle něj není napětí, které mezi těmito zeměmi v současnosti panuje, nic neobvyklého.
„To, co teď vidíme, se dělo už loni, předloni i v minulých letech. Na severu Kosova jsou tři okresy, které jsou většinově osídleny srbskými obyvateli, kteří odmítají uznat autoritu kosovské vlády, a tudíž odmítají přijímat i takové věci, jako třeba kosovské doklady nebo SPZ. A vždycky, když se kosovská vláda pokusí o něco takového, dojde k takovému oblíbenému folkloru. A sice, že místní obyvatelé zablokují hraniční přechody do Srbska,“ vysvětlil na současném příkladu šéf zahraniční redakce.
Vyhrocená situace pak podle něj potrvá ještě několik dní či týdnů. Pak se ale obvykle vyřeší. „Nesmíme zapomínat, že v Kosovu jsou jednotky NATO a že Srbsko obkličují země NATO. Jediným spojencem Srbska je Rusko, které s ním ale nemá pozemní hranici. Potenciál pro pozemní válku tu proto není,“ pokračoval Zrno vysvětlením geografického aspektu.
Srbsko je vázané na Západ
Ačkoliv podle něj Rusové vždycky aktivně podporovali Srby, nikdy to nemysleli úplně vážně. „Jak kdysi řekl bývalý srbský prezident Slobodan Miloševič: ‚Rusové se na vás stejně vždycky vykašlou.‘ Podpora ze strany Ruska je politická a propagandistická. Ale reálně Rusko nemá moc možností, jak Srbsku pomoci. Srbsko je obklíčené zeměmi EU a má na tyto země i velké obchodní a emoční vazby. Ačkoliv ho s Ruskem pojí historie i víra, prakticky a pragmaticky je vázané na západní Evropu,“ uvedl Zrno.
Podobně to vidí i jeho kolega a spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Podle něj nemá Rusko moc možností, jak do současného sporu zasáhnout. „V ruském senátu zaznělo, že v případě vyostření situace je Rusko připravené poskytnout jakoukoliv pomoc včetně dodávek zbraní. Jak už ale Matyáš uvedl, jde o typickou ruskou propagandu. Rusko by samozřejmě rádo konflikt na Balkáně vyostřilo, protože by tím znepříjemnilo situaci Evropě a vytvořilo by další tlak na NATO a USA, ale kromě propagandy a politiky nemá zásadní možnost, jak zasáhnout do současného sporu,“ doplnil Just.
Současné spory mezi Kosovem a Srbskem se točí kolem požadavku na výměnu dokladů. Cestujícím přijíždějícím ze Srbska do Kosova měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužily ke vstupu do země a odjezdu z ní. Kromě toho mělo od pondělí vstoupit v platnost nové nařízení týkající se registračních značek.
Mělo jít o reciproční opatření. Stejnou politiku už totiž uplatňuje na hranicích při cestách kosovských občanů do Srbska Bělehrad.
X X X
Vietnam po pandemii láká turisty na nejdelší prosklený most světa
Jedním z objektů, na které se Vietnam snaží nalákat zpět turisty po omezeních způsobených pandemií covidu-19, je most Bach Long. Tento prosklený most, který v překladu znamená Bílý drak, je dlouhý 632 metrů a podle Guinnessovy knihy rekordů je nejdelší na světě.
Most se klene ve výšce 150 metrů nad zeleným údolím v provincii Son La, která leží u laoských hranic, píše zpravodajský server Business Insider. Tvoří ho tři vrstvy 40 milimetrů silného temperovaného skla a unese asi 500 lidí najednou. Společnost, která ho vybudovala, konstrukci testovala s pomocí těžkých vozidel a nákladních aut. A z bezpečnostních důvodů se na něm smí chodit jen jedním směrem.
Tento prosklený most pro pěší zahájil provoz loni na konci dubna, ale reakce návštěvníků jsou smíšené. Někteří jsou nadšení, jiní mají obavy a bojí se na sklo šlápnout.
Vstupenka stojí o víkendu v přepočtu asi 630 korun pro dospělého a 435 korun pro dítě. Ceny během všedních dnů jsou nižší a děti do metru výšky mají vstup zdarma.
Originální objekt je jedním ze způsobů, jak se Vietnam snaží přilákat zpátky turisty po dvou letech omezení kvůli pandemii covidu-19. Země v březnu 2020 uzavřela hranice a přestala vydávat turistická víza, pro zahraniční turisty se znovu otevřela loni v březnu.
X X X
Důchodci se inflace bát nemusí. Průměrná penze v novém roce bude okolo 20 tisíc korun
Letos čeká seniory další zvyšování důchodů. A to hned několikrát. Důvodem je vysoká inflace, která nutí vládu penze valorizovat v průběhu roku.Zdroj: Getty Images
Letos čeká seniory další zvyšování důchodů. A to hned několikrát. Důvodem je vysoká inflace, která nutí vládu valorizovat penze v průběhu roku. Ty se v průměru přiblíží k 20 tisícům korun měsíčně. Důchodkyně si navíc od letoška přilepší tzv. výchovným.
Jednou z nejvíce chráněných skupin občanů v krizi jsou důchodci. Potvrzuje se to i nyní, kdy seniorům rostou důchody nad inflaci, zatímco zaměstnanci chudnou. V minulém roce proběhly hned tři valorizace a očekávají se i letos.
Hlavním důvodem je inflace, která zdražuje takřka veškeré zboží. Průměrná penze se od letošního ledna zvedá o 825 korun. Vyšplhala se tak na 19 tisíc korun. Kromě toho začíná v roce 2023 platit i tzv. výchovné ve výši 500 korun, které se přidává každé ženě za vychované dítě.
„Kvůli i nadále rapidní inflaci, v letošním roce ve výši pravděpodobně 10,5 procenta, se příjemci všech typů důchodů dočkají zřejmě v červnu 2023 ještě druhého, mimořádného navýšení. Starobní důchody by v rámci této druhé valorizace měly stoupnout o zhruba 700 korun,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle něj se tak důchodci stanou jednoznačnými vítězi krize. Zvyšování penze spolu s výchovným totiž překoná očekávaný růst inflace.
Řádná valorizace se provádí vždy na začátku roku. Výše se odvíjí od růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy. K mimořádným valorizacím dojde, pokud inflace za sledované období od posledního přidání překročí pět procent.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve připustil, že v letošním roce dojde k mimořádné valorizaci v letních měsících. Pokud by se znovu zvyšovaly penze, tak by se průměrný důchod přiblížíl či překonal 20 tisíc korun měsíčně.
X X X
Ronaldo balí kufry a míří do Rijádu. CR7 podepsal pohádkovou smlouvu s an-Nasrem
Někdejší nejlepší fotbalista světa Cristiano Ronaldo bude po listopadovém odchodu z Manchesteru United hrát v Saúdské Arábii. Sedmatřicetiletý portugalský kanonýr podepsal smlouvu s an-Nasrem, za který má nastupovat do roku 2025. Klub z Rijádu v pátek představil hvězdou posilu na Instagramu.
Podle dřívějších informací médií by si měl Ronaldo vydělat ročně astronomickou částku 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy korun).
Pětinásobný držitel Zlatého míče skončil na podzim v Manchesteru United, jehož vedení i trenéra Erika ten Haga předtím zkritizoval v televizním rozhovoru. Nabídku ze Saúdské Arábie od tehdy nejmenovaného klubu obdržel Ronaldo už v létě, ale rozhodl se pokračovat na Old Trafford.
V anglickém týmu ale mistr Evropy z roku 2016 vypadl ze základní sestavy a měl rozepře s koučem Hagem. Do Manchesteru se Ronaldo loni vrátil po 12 letech, mezitím hrál za Real Madrid a Juventus.