Část lékařů stále odmítá služby. Špitály řeší, jak zajistit péči. Budou asi podvádět. Ačkoli protest mladých lékařů oficiálně skončil v prosinci, část z nich stále odmítá sloužit. V některých nemocnicích je celkově lékařů tak málo, že tam trvá omezení péče. Všechny zoufale shánějí nový personál. Mnohé budou asi dál podvádět s přesčasy.

Třeba ve Zlíně je omezená traumatologická péče, ve Vsetíně jsou zavřená dětská lůžka, jinde jsou potíže s internou nebo pohotovostí. Ale i tam, kde obnovili provoz, manažeři řeší, co dál, aby zvládli nápor pacientů, požadavky zaměstnanců a dodrželi zákony. Mění organizaci práce a těžce hledají nové lékaře.

„V lednu jsme najeli na plný provoz. Operační sály, oddělení i ambulance fungují tak jako dříve,“ ujišťují zástupci většiny nemocnic v Česku. Redakce MF DNES jich oslovila přes sedmdesát a zjistila, že potíže neskončily. Všechny nemocnice teď shánějí další lékaře, aby zajistily péči a nemusely porušovat zákoník práce podváděním s přesčasy.

Mnozí ředitelé přiznávají, že netuší, jak dlouho udrží plný provoz svých nemocnic, aniž by porušovali zákoník práce nebo sehnali nové lékaře.

X X X

EXPERTI:  S  FIALOU  SE  NEDÁ   ROZUMNĚ  JEDNAT,  NECHCE  OD  KORYTA

I  KDYŽ  JE  NEJOHORŠÍ  V  EVROPĚ  A   SMĚJÍ  SE  MU  I  NĚMCI, V  SR  I  JNDE,

FIALA  PO  DOBRÉM  NEODEJDE,  ZA  ŠKODY  MILIARD,  LIDÍ,  FIREM  TRESTNĚ  STÍHAT

Vyměňte pár ministrů a opusťte brežněvovskou stagnaci, radí politolog Fialovi

Volební rok 2024 přinese množství politických šťouchanců a zvítězí „špinavá emoční kampaň“, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Strany podle jeho slov budou házet umělými tématy, aby odvedly pozornost od zásadních problémů. Fialův kabinet podle něj „brežněvovsky nehýbe záclonkami“ a doufá, že mu dá čas za pravdu. Kubáček tvrdí, že na místě premiéra Petra Fialy (ODS) by před sjezdem strany vyměnil pár ministrů.

Opoziční i vládní strany v očích Kubáčka vnímají volby do europarlamentu jako příležitost si mnohé vyzkoušet. „Kampaň bude hodně odvázaná a spíše okopávaná. V tomto roce můžeme očekávat, že to ve vládě začne bublat emocemi, rošádami a vzájemnými interními spory. Podzimní krajské volby budou ještě kurióznější,“ řekl Kubáček.

 Značnou část domácí voličské obce tvoří podle politologa apatická skupina, která odmítá dorazit k volebním urnám. „Hraje se primárně o to, kolik procent voličů se podaří stranám vzájemně odradit, a to přes témata léky, migrace, sociální standard či euro. Nakonec zvítězí špinavá emoční kampaň typu ‚Já nemám rád toho a toho a někdo je gauner‘. Vše bude o emocích, aby lidé příliš nekomunikovali se svou peněženkou a nepromítli její stav do volebního klání,“ je přesvědčen.

 Zdůraznil, že se v jedné volební kampani ještě nikdy nesešlo tolik velkých témat. „Politici nám proto budou házet úplně jiná témata, abychom nepřemýšleli nad zásadními problémy a nedebatovali o nich,“ pronesl a v návaznosti na to označil za zástupnou otázku euro. „Jedná se o zcela umělé téma, jelikož v nynější situaci je to poslední věc, která by nás dorazila, a navíc se o něm můžeme relevantně bavit až za tři až čtyři roky,“ konstatoval odborník.

Zvyšující se nelibost veřejnosti ohledně vlády prý způsobuje větší soudržnost subjektů kabinetu. „Většina z nich spíše ‚břežněvovsky‘ nehýbe záclonkami a tváří se, že je vše v pořádku, přičemž doufají, že čas jim dá za pravdu. V kůži Petra Fialy bych těsně před sjezdem ODS vyměnil pár ministrů, a to dokonce i za cenu, že bych vyměnil stranické šéfy resortů a pasivitu bych hodil na koaliční partnery,“ míní politolog. V jiném případě podle něj předseda občanských demokratů přijde s tezí, že se vláda nachází v obklíčení populistů, a proto musí zůstat soudržná.

 X X X

 Global Times: Odvetný úder po raketovém útoku na Belgorod

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufal, že útokem na civilisty v Belgorodu otřese důvěrou vůči ruským úřadům, uvádí list Asia Times vycházející v Hongkongu. Efekt se ale ukázal být opačný. Udělal chybu, která hrozí, že se pro něj stane „smrtelnou ranou,“ píše se v článku.

Ruský prezident Vladimir Putin 1. ledna slíbil, že raketový útok na ruské město Belgorod, který provedly ukrajinské ozbrojené síly 30. prosince, „nezůstane bez trestu“.

A nebyla to planá hrozba. K 31. prosinci ruské síly vypustily přibližně 50 dronů na různé ukrajinské cíle. A 1. ledna už bylo dronů 90. K nejsilnějším útokům ale došlo 2. ledna, kdy byly zaznamenány minimálně tři vlny dronových úderů a raketových útoků na různé cíle na Ukrajině (v 6:55, 8:20 a 9. :30).

Zdá se, že útoky z 2. ledna výrazně oslabily ukrajinskou protivzdušnou obranu, zejména v Kyjevě. Rusko odpálilo 11 až 13 hypersonických raket Kinžal. V tuto chvíli ještě není seznam jejích cílů a neví se, jak účinné byly údery.

Náčelník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj řekl, že Ukrajinci sestřelili 11 raket Kinžal, nepředložil však žádné důkazy. Podle některých zpráv Kinžaly skutečně zasáhli cíle v Kyjevě a ze strany ukrajinské protivzdušné obrany nebyla pozorována žádná reakce.

Uvádí se také, že při útocích byl použit dron Geran-2, ruská verze íránského kamikadze bezpilotního letounu Shahed-136.

V důsledku úderu ukrajinských ozbrojených sil na Belgorod 30. prosince bylo ve městě zabito nejméně 21 lidí, včetně čtyř dětí, a 111 lidí bylo zraněno, z toho 17 dětí. Všechny oběti byli civilisté a nic nenasvědčuje tomu, že by se ukrajinské síly zaměřovaly na vojenské cíle. V důsledku úderu nebyl zabit ani jeden ruský voják.

V médiích se objevily zprávy o dalších útocích ukrajinských ozbrojených sil na Belgorod, ke kterým došlo 2. ledna, ale způsobené škody byly výrazně menší. Ukrajinci zaútočili i na Doněck a tento útok byl opět zaměřen výhradně na civilisty.

Mezi cíle ukrajinských ozbrojených sil v Belgorodu podle zástupce Ruska při OSN Vasilije Něbenziho patřilo kluziště, sportovní centrum a univerzita.

Ruská strana tvrdí, že rakety odpálené Ukrajinci byly vybaveny kazetovými hlavicemi. Dříve Spojené státy převedly zásilku 155mm pokročilé konvenční munice dvojího použití, což je kazetová munice, na Ukrajinu, což bylo rozhodnutí, které Američané učinili převážně proto, že jim došla konvenční 155mm munice. Není známo, zda jsou náboje pro ukrajinské MLRS nebo pro český Vampire vybaveny kazetovou částí, ale Ukrajinci ani Češi zatím zprávy o použití kazetové munice v Belgorodu nepopřeli.

Rusové již několik měsíců útočí na ukrajinská vojenská zařízení a také na elektrickou infrastrukturu a vodovodní systémy v ukrajinských městech a obcích. Některé ruské střely zasáhly i civilní cíle, včetně obytných budov a hotelů.

Při komentování takových incidentů Rusové obvykle tvrdí, že buď útoky na obytné budovy byly nehodou, nebo že byly skutečně zasaženy chybnými ukrajinskými raketami PVO, nebo že civilní budovy sloužily jako vojenská velitelská stanoviště, ubytovny pro ukrajinské a zahraniční vojáky. nebo dokonce dlužby montážních středisek. Ukrajina vždy tvrdila, že Rusko se zaměřuje na civilisty.

Moskva požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že ukrajinské údery byly zaměřeny výhradně na civilisty a že ukrajinské ozbrojené síly použily kazetovou munici. Rusko také obvinilo Českou republiku z dodávky vícenásobných odpalovacích raketových systémů RM-70 Vampire, které Ukrajinci při útoku použili, spolu s vícenásobnými raketomety Vilkha, které odpalují 300mm rakety, server vasevec.cz

X X X

EXGUVERNÉR   ČNB  PORADCEM  MAJITELKY  TV  NOVA   KELLNEROVÉ

Rusnok střílí do svých nástupců: Podstatnou část inflace jsme si vyrobili sami

Je jasné, že velkou část inflace jsme si vyrobili sami doma, prohlásil v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS někdejší ministr financí a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Podle něj měla ČNB výrazněji zvyšovat úrokové sazby. V době, kdy už bylo jasné, že inflace klesne, je podle něj měla rychleji snižovat.

Kumulovaná inflace dosáhla za poslední tři roky na 33 procent. Podle Rusnoka jsme zažili obrovskou inflační vlnu, která není specifikem České republiky. „Úplně vyhnout se tomu nedalo. Česká národní banka ale měla pokračovat v rychlém zvyšování úrokových sazeb, které skončilo se mnou po odchodu části bankovní rady v polovině roku 2022, kdy jsme dosáhli sedmiprocentní základní úrokové sazby,“ popsal v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

 Podle něj bylo v té době jasné, že ještě nejméně rok bude inflace dramaticky nad cílem. „Jestliže je inflace dramaticky nad cílem, tak měly sazby růst dále, abychom adekvátně reagovali, byť by to bylo nakrátko. Je ale jasné, že velkou část inflace jsme si vyrobili sami doma,“ řekl Rusnok.

Od poloviny minulého roku už ale podle něj měla ČNB úrokové sazby snižovat. „Už bylo jasné, že za rok bude inflace plus minus normální. Pak ale není normální držet sedmiprocentní sazby,“ podotkl bývalý guvernér.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na konci prosince snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit.

 X X X

 Branislav Fábry: Zneužívanie núdzovej legislatívy a charakter štátu v Argentíne

V 21. storočí sa Latinská Amerika stala akýmsi laboratóriom na hľadanie nových foriem politického a ekonomického usporiadania štátov v budúcnosti. Práve tu sa rozvinuli metódy lawfare, t. j. likvidácie politických oponentov prostredníctvom trestného práva, o ktorých som už písal a ktoré postupne prenikli aj do slovenského právneho poriadku. Jedným zo zaujímavých trendov je aj nadužívanie núdzových opatrení. To sa uskutočňuje po prezidentských voľbách v Argentíne 2023, kde má téza o núdzovom stave v ekonomike zdôvodniť expresnú zmenu ústavného poriadku, ale najmä masívnu privatizáciu štátneho majetku.

Ovládnutie zákonodarnej moci

Ako je známe, v novembri 2023 zvíťazil v prezidentských voľbách v Argentíne Javier Milei s radikálnym libertariánskym programom požadujúcim zásadnú zmenu fungovania štátu a ekonomiky. Odhodlanie mu určite nechýba, avšak jeho základným problémom je, že na takú zásadnú zmenu nedisponuje dostatočnými právomocami. Ide najmä o to, že prezident nemá v zákonodarnom orgáne, Národnom kongrese, zďaleka istú väčšinu pre svoje návrhy. Keby sa o každom jeho opatrení rozhodovalo v riadnom legislatívnom procese, viaceré by boli prijaté s množstvom pozmeňujúcich návrhov alebo by neboli schválené vôbec. Národný kongres sa skladá z dvoch komôr, z Poslaneckej snemovne s 257 a Senátu so 72 členmi. Ani v jednej komore pritom neexistuje jasná väčšina, a tak sa prezident musí spoliehať na časť neistých alebo nezávislých poslancov, ktorí by ho boli ochotní za určitých okolností podporiť. Javier Milei si riziká daného stavu uvedomuje, a preto sa ešte v decembri 2023 pokúsil vyriešiť situáciu dvoma dokumentmi veľkého rozsahu: ide o prezidentský Núdzový a naliehavý dekrét č. 70/2023 o základe pre obnovu argentínskeho hospodárstva (ďalej len „megadekrét“) a návrh zákona o základoch a východiskách pre slobodu Argentínčanov (ďalej len „Ley Ómnibus“). Keďže oba dokumenty veľmi uľahčujú širokú privatizáciu štátneho majetku, je zrejmé, že ich budú v Národnom kongrese podporovať aj vplyvné lobistické skupiny. A spolu s privatizáciou by sa dali schváliť veci, ktoré by poslanci inak neschválili.

Svoj megadekrét vydal prezident už 20. decembra 2023 a platnosť nadobudol ešte pred koncom roku. Ide o komplikovaný a ťažko prehľadný dokument, ktorým sa však mení vyše 300 zákonov. Tento druh dokumentu je v súlade s čl. 99 ústavy a je určený pre núdzové situácie, pričom môže regulovať len obmedzený okruh problémov. Javier Milei však považuje situáciu v ekonomike za núdzovú, a preto vydal taký komplexný dokument. Rozsah megadekrétu však vytvára problémy najmä z hľadiska deľby moci, pretože jediným predpisom sa nahradzuje dlhodobá tvorba zákonov zo strany Národného kongresu. Samozrejme, Národný kongres môže megadekrét zrušiť, ale nemôže otvárať jednotlivé jeho ustanovenia – predpis sa dá odmietnuť alebo prijať len ako celok. Ak by aj komory megadekrét neodmietli, je tu stále možnosť, že sa skupina poslancov obráti na Najvyšší súd, pričom existuje reálna šanca, že sudcovia vyhlásia dokument za protiústavný. Na druhej strane, ak by sudcovia o protiústavnosti nerozhodli dostatočne rýchlo, mohli by nastať zmeny, ktoré sa budú dať len ťažko odstrániť, najmä pri privatizácii štátneho majetku.

Megadekrét vyvolal ostrú reakciu a masové protivládne demonštrácie. Napriek tomu prezident Javier Milei hneď po megadekréte pripravil ďalší komplexný a neprehľadný dokument: návrh zákona Ley Ómnibus so 664 článkami, ktorý sa svojím rozsahom blíži Občianskemu zákonníku. Je však ešte významnejší, lebo zasahuje do väčšieho množstva právnych vzťahov, od volebných až po rodinné. Jedno z jeho ustanovení potvrdzuje aj zákonnosť prezidentského megadekrétu. Najdôležitejším je ale článok 1, ktorým Národný kongres deleguje na výkonnú moc svoje právomoci v hospodárskych, finančných, rozpočtových, sociálnych, dôchodkových, bezpečnostných, obranných, tarifných, energetických, zdravotných a sociálnych záležitostiach. Prezident chce týmto na seba strhnúť skoro celú zákonodarnú moc, a to z dôvodu „verejnej núdze“. Ustanovenie vyvolalo obrovskú vlnu kritiky a niektorí poukazujú na analógiu s nacistickým zmocňovacím zákonom. Mimochodom, aj oficiálny názov nacistického zmocňovacieho zákona spomínal „odstraňovanie núdze“ (Gesetz zur Behebung der Not von Volk und Reich). Prenos zákonodarných právomocí zo strany Národného kongresu má platiť do 31. decembra 2025, s možnosťou predĺženia o ďalšie dva roky. Inými slovami, mohol by zahrnúť celé funkčné obdobie Javiera Mileia.

Spoločnou prioritou Ley Ómnibus i megadekrétu je privatizácia štátneho majetku. Podľa týchto predpisov sa štátne podniky majú zmeniť na akciové spoločnosti, obchodovateľné na burze, pričom štát si v nich môže ponechať blokačný balík akcií, ale nemusí. Spomedzi štátnych podnikov patrí 33 % do sektoru dopravy, 18 % do telekomunikačného sektoru, 12 % do energetiky, atď. Priamo v texte návrhu Ley Ómnibus pritom vymenúva 41 podnikov, určených na privatizáciu. Medzi najdôležitejšie patria AySA (vodárne a kanalizácie), Aerolineas Argentinas (aerolínie), Ferrocarriles Argentinos (železnice), Correo Argentino (pošta), Energía Argentina (energetika), atď. Zaujímavosťou je, že medzi podnikmi, určenými na privatizáciu, sa ocitla aj Národná banka. Na prvý pohľad je zrejmé, že takáto masívna privatizácia podľa Ley Ómnibus a megadekrétu prináša nezanedbateľné riziká. Jedným z nich je to, že ani Národný kongres by nedokázal svojou zákonodarnou činnosťou korigovať negatívne dôsledky privatizácie, nakoľko by ju preniesol na výkonnú moc.

Pokiaľ ide o novú vlnu privatizácie, prezident Javier Milei v nej zrejme vidí o. i. rýchly nástroj na stabilizáciu verejných financií. Obvyklým následkom privatizácie štátnych podnikov je totiž zvýšenie jednorazových príjmov, čo súčasne znižuje deficit štátneho rozpočtu. Vďaka týmto príjmom by Javier Milei mohol stabilizovať menu a odstúpiť od plánov na prechod od pesa k americkému doláru, ktoré hlásal pred voľbami, ale na ktoré nemá podporu v Národnom kongrese. Po privatizácii v prospech veľkých zahraničných koncernov by zasa mohol ako ďalší úspech deklarovať zvýšený prílev zahraničných investícií.

Deregulácia a de-byrokratizácia

Jedným z pravdepodobných následkov široko poňatej privatizácie môže byť nová vlna zdražovania. Preto je dôležité všimnúť si, ako sa Ley Ómnibus stavia k odstraňovaniu negatívnych dopadov najmä na chudobných a strednú vrstvu. Podľa očakávania, zákon tieto riziká nekompenzuje, naopak, likviduje aj doterajšie regulačné mechanizmy. Jedným z deklarovaných zámerov Ley Omnibus je totiž deregulácia, na ktorú majú nadväzovať digitalizácia, de-byrokratizácia, podpora transparentnosti, atď. V tejto súvislosti sa ruší deväť federálnych ministerstiev a asi 50 rôznych úradov. Súčasne ukončí štátno-zamestnanecký pomer  pre 7 000 ľudí, pričom tisíce ďalších sa majú prehodnocovať v komisiách. Takáto „de-byrokratizácia“ sa síce v médiách dobre predáva, avšak hrozí, že príde k politicky motivovaným čistkám na úradoch. Menej zásahov štátu sa má týkať aj tzv. výlučnej hospodárskej zóny na mori (200 míľ od pobrežia), kde sa čaká zintenzívnenie rybolovu a pravdepodobne i ťažby ropy. Deregulácia v oblasti dopravy zasa môže ovplyvniť konkrétne regióny – štátne dopravné spoločnosti totiž zabezpečujú ekonomicky nevýnosný kontakt s odľahlými oblasťami, čo by sa mohlo po privatizácii zmeniť. Medzi ďalšie zásadné oblasti deregulácie, upravené najmä v megadekréte, patrí aj zrušenie cenových regulačných nástrojov ministerstva hospodárstva, zrušenie ustanovení colného zákona, limitujúci vývoz určitých tovarov, deregulácia či zjednodušenie práce mobilných operátorov.

Veľké obavy budí zrušenie zákona o nájme a deregulácia nájomných vzťahov pri nehnuteľnostiach, ktorá môže viesť k nárastu výdavkov pre chudobných, a to nielen v beztak drahom Buenos Aires. Likvidácia ako-tak únosných nájmov môže viesť aj k odlivu zamestnancov z dôležitých, ale horšie platených profesií (učitelia, zdravotné sestry). Zásadné zmeny sa majú týkať aj pracovno-právnych vzťahov, kde sa odstraňujú nástroje pracovnej inšpekcie. Skúšobná doba sa má predĺžiť z 3 na 8 mesiacov, mení sa úprava odstupného a za určité skupiny zamestnancov nebude treba platiť ani len odvody – ide o pomocníkov v domácnosti, teda služobníctvo. Vládna moc to odôvodňuje odľahčením rodinných financií, i keď kritici poukazujú, že keď si niekto môže dovoliť pomocníkov v domácnosti, nepotrebuje až tak veľmi odľahčovať rodinné financie. Medzi sociálne citlivé oblasti, ktorých sa má deregulácia týkať, patrí aj súkromné zdravotné poistenie. Takisto treba spomenúť zrušenie viacerých obmedzení pre farmaceutické firmy. Zaujímavosťou sú de-byrokratizačné zmeny v oblasti rodinného práva. Zjednodušiť sa majú rozvody, keď namiesto súdneho posudzovania rozvrátenosti manželstva bude stačiť spoločné vyhlásenie oboch manželov na matričnom úrade.

Porušovanie ľudských práv

Kroky Javiera Mileia sú na jednej strane vedené požiadavkami na viac slobody pre jednotlivca a „menej štátu“, na druhej strane sa však mnohé základné práva a slobody obmedzujú, a naopak, posilňujú sa právomoci štátnych orgánov. Vláda sa očividne obáva masových demonštrácií, a preto prostredníctvom Ley Ómnibus a megadekrétu obmedzila slobodu zhromažďovania. Namiesto doterajšieho oznámenia na úradoch sa na verejné zhromaždenie vyžaduje povolenie zo strany verejnej moci. Všetci si pamätáme, aké búrlivé reakcie v USA a v EÚ vyvolalo prijatie podobnej právnej úpravy v Rusku. V Argentíne sa však rozširujú aj ďalšie represívne možnosti štátnych orgánov. Negatívne reakcie vyvoláva znovuzavedenie inštitútu „obediencia debida“  (povinná poslušnosť), ktorý je známy z obdobia diktatúry a ktorý rozširuje možnosti polície pri „sebaobrane“ aj proti nenásilnému odporu. Výrazne sa zvyšujú i niektoré sankcie, napr. za priestupky v oblasti verejného poriadku.

Medzi závažné problémy megadekrétu patrí obmedzovanie hospodárskych a sociálnych práv. Časť obmedzení som spomínal už pri otázkach deregulácie, avšak zásadne sa obmedzuje aj právo na štrajk. Megadekrét prezidenta toto právo síce formálne zachováva, ale fakticky znemožňuje. Tzv. okupačné štrajky sa majú zakázať úplne a pri strategických tovaroch či službách nesmie viesť štrajk k poklesu produkcie o viac ako o polovicu. Strategické tovary a služby sú pritom definované veľmi široko: od poľnohospodárskych produktov až po dopravu. Aký by však bol efektívny štrajk, keby polovica pekárov alebo dopravcov musela i pri štrajku povinne zostať v práci? Odmietavý postoj Javiera Mileia voči konceptu sociálnych práv ako ľudských práv neprekvapuje a vyjadril ho aj vo svojich teoretických dielach. Avšak hoci tieto práva neuznáva, Argentína v minulosti ratifikovala viacero dohovorov na ich ochranu. Dá sa predpokladať, že Mileiovi odporcovia budú využívať medzinárodné nástroje ochrany daných práv a je otázne, ako sa s týmito sťažnosťami dokáže nová moc vysporiadať.

Hospodárske problémy v Argentíne

Ako bolo uvedené, dôvodom pre oba predpisy Javiera Mileia je stav „verejnej núdze“, vyvolaný zlou hospodárskou situáciou v krajine. Určite však treba spomenúť aj príčiny a vývoj, ktoré viedli k dnešnému stavu. V roku 2002 sa po období liberálnych reforiem a veľkej vlne privatizácie ocitla Argentína v štátnom bankrote. Ten sa podarilo prekonať počas neokeysiánskeho obdobia tzv. kirchnerizmu (2003 – 2015), keď sa veľkosť HDP zdvojnásobila a chudoba poklesla zo 49,7 % v roku 2003 na 19,7 % v roku 2015. Nasledovalo obdobie vlády prezidenta Mauricia Macriho (2015 – 2019), ktoré však prinieslo značný prepad ekonomických ukazovateľov. Reálne mzdy za toto obdobie poklesli o 13 %, najmä kvôli dereguláciám v energetike, verejný dlh vzrástol z 52,9 % na 89,8 % HDP a inflácia v roku 2019 dosiahla 53,8 %. Za prezidenta Alberta Fernándeza (2019 – 2023) prepad kvôli chybám vlády i objektívnym dôvodom ďalej pokračoval. Toto funkčné obdobie poznačila pandémia COVID-19, ktorá ovplyvnila viaceré dôležité odvetvia, vrátane turizmu. Ten pre Argentínu predstavoval vážnejší problém než napr. pre Brazíliu – pred pandémiou Argentínu navštevoval najvyšší počet zahraničných turistov v celej Južnej Amerike. Negatívnu úlohu zohralo aj extrémne sucho v roku 2022 , ktoré postihlo poľnohospodársky sektor. To sa odrazilo na cenách potravín, ako aj na príjmoch z tradične silného exportu. Vláda Alberta Fernándeza pritom nezvládla najmä infláciu, ktorá v roku 2023 dosiahla vyše 160 %.

Vysoká inflácia a zlá ekonomická situácia v Argentíne sa stali rozhodujúcou témou prezidentských volieb, v ktorých nespokojní obyvatelia žiadali radikálne zmeny k lepšiemu. Najradikálnejšie ich prisľúbil Javier Milei, libertarián z bankového sektora, ktorý dané voľby nakoniec aj vyhral. Vo svojej volebnej kampani ostro kritizoval všetky argentínske vlády v 21. storočí a jeho kritika bola v mnohom oprávnená. Je však preto paradoxné, že kľúčové ministerstvá zveril osobám, spojeným s neúspešnou vládou pravicového prezidenta Mauricia Macriho (2015 – 2019). Spomenúť treba najmä ministra hospodárstva z oligarchického klanu Caputovcov (Luis Caputo), ktorý bude organizovať Mileiovu privatizáciu strategických podnikov. Samozrejme, spolupráca s Macriho ľuďmi môže byť vedená aj racionálnym hľadaním spojencov. Ich možným prínosom je, že majú pomerne blízko k niektorým sudcom Najvyššieho súdu – prezident Macri totiž dosadil do funkcie dvoch názorovo blízkych sudcov (Carlos Rosenkrantz a Horacio Rosatti), a to ústavne problematickým spôsobom.

Obrat v zahraničnej politike

Vzhľadom na to, že prezident Javier Milei pri svojom megadekréte i pri návrhu Ley Ómnibus argumentoval núdzovou ekonomickou situáciou v Argentíne, prekvapuje, že nový prezident nezačal vo funkcii príliš úsporne. Jedným z jeho prvých krokov bolo darovanie vrtuľníkov ruského pôvodu Ukrajine. Na tento krok hneď zareagovali jeho kritici, ktorí sa začali pýtať, či je ekonomická situácia naozaj až taká núdzová, ak sa bezodplatne rozdáva štátny majetok. Tiež uviedli, že dané vrtuľníky mali hodnotu trojročných výdavkov na prevádzku zrušených ministerstiev a úradov. Samozrejme, v porovnaní s inými krajinami bol argentínsky dar Ukrajine nepodstatný a išlo skôr o geopolitický signál voči Rusku. Argentína doteraz zachovávala voči konfliktu na Ukrajine zdržanlivé stanovisko: ruskú inváziu z februára 2022 síce odsúdila, ale žiadne zbrane Kyjevu nedarovala. Moskva zmenu argentínskeho postoja okamžite zaregistrovala a vzájomné vzťahy sa zhoršili. To však Buenos Aires nijako zásadne nepocíti, pretože Rusko nepredstavuje významného obchodného partnera.

Oveľa závažnejší je ale fakt, že prezident Milei sa rozhodol nepristúpiť k spoločenstvu štátov BRICS, ako to dohodol jeho predchodca Alberto Fernández v roku 2023. Nepristúpenie k BRICS bude predstavovať problém hlavne pre vzťahy s Čínou a Brazíliou, dvoma najväčšími obchodnými partnermi Argentíny. Daný krok môže ďalej zvyšovať napätie, pretože prezident Milei už počas volebnej kampane 2023 vzťahy s oboma krajinami vyhrocoval. Brazílskeho prezidenta Lulu da Silvu označoval nevyberanými výrazmi, napr. „korupčník“ či „komunista“. Lula da Silva preto necestoval ani na Mileiovu inauguráciu a bude zaujímavé sledovať dopad očakávaných rozporov medzi Brazíliou a Argentínou na celý kontinent. Prípadné hospodárske spory však viac ohrozujú oveľa menšiu argentínsku ekonomiku. Zatiaľ čo pre Argentínu je Brazília najväčším obchodným partnerom, naopak to neplatí. Najväčšími obchodnými partnermi Brazílie  sú Čína a USA, za ktorými Argentína výrazne zaostáva.

Ešte zásadnejšiu komplikáciu môžu predstavovať dopady krokov prezidenta Mileia na vzťahy s Čínou. Už v roku 2023 stihol kritizovať čínsky politický systém a vyhlásiť, že s komunistami nebude rokovať. Čína na výsledok argentínskych volieb reagovala zrušením dohody o tzv. menovom swape v hodnote 6,5 miliardy dolárov, pri ktorej mala poskytnúť výhodnejšie podmienky než MMF. Prípadné zhoršenie vzťahov s Čínou môže pre Buenos Aires predstavovať problém, lebo na Číne je závislé poľnohospodárstvo, ktoré zohráva kľúčovú úlohu pri argentínskom exporte. Už v minulosti sa Argentínčania pokúsili svoj poľnohospodársky export cielene diverzifikovať, ukázalo sa však, že ani India, ani protekcionistické západné trhy pre nich nepredstavujú alternatívu. Čína sa tiež podieľa skoro štvrtinou na argentínskom importe vrátane komponentov pre sofistikované argentínske tovary. Samozrejme, treba dodať, že Javier Milei po voľbách 2023 zmenil voči Číne rétoriku a vyjadril sa, že má záujem na rozvoji vzťahov. Lenže jeho snaha obmedziť prehlbovanie vzťahov na podnikateľov nezohľadňuje úlohu, ktorú v čínskej ekonomike zohráva verejný sektor.

Je známe, že prezident ako libertarián zásadne odmieta ekonomický model, ktorý sa vytvoril v Číne. Existuje preto obava, že aj pri vzťahoch s Čínou a s USA bude podliehať svojim ideologickým výhradám. To môže mať dopad napr. pri ťažbe lítia, ktoré má do budúcna priniesť zásadný impulz pre argentínsku ekonomiku. Čínske ťažiarske spoločnosti (Gangfeng Lithium, Tsingshan Holding Group, Zijin Mining) už začali do lítia v krajine investovať. Argentína sa v súčasnosti stala štvrtým najväčším exportérom suroviny a má druhé najväčšie predpokladané zásoby na svete. Medzi ďalších významných regionálnych producentov lítia patria aj Bolívia a Čile, kde takisto získali vplyv čínske firmy. Pre investorov z USA preto môže Mileiova Argentína predstavovať vítanú príležitosť posilniť svoje postavenie pri ťažbe novodobého „bieleho zlata“. Prezident Javier Milei už dal jasne najavo svoje preferencie pre západný kapitál a rokoval aj s konkrétnymi americkými podnikateľmi, napr. s Elonom Muskom.

Poučenie pre Slovensko

Na prvý pohľad sa môže zdať, že situácia v Argentíne nie je pre nás vôbec zaujímavá – ide o iný kontinent, inú kultúru a inú ekonomiku. V skutočnosti sa však mnohé praktiky z Argentíny a susedných štátov dostali aj na Slovensko. Nejde len o zneužívanie trestného práva prostredníctvom dohôd s kajúcnikmi, ale aj o ekonomické javy. Stačí si napr. spomenúť, ako sa pri dôchodkovej reforme s tzv. druhým pilierom nechala druhá Dzurindova vláda inšpirovať juhoamerickými modelmi, hoci tamojšie štáty už poznali aj veľké riziká podobných dôchodkových systémov. Naši reformátori dokonca do Južnej Ameriky vycestovali. Aj v súčasnosti sú mnohí Slováci náchylní veriť „zázračným“ ekonomickým receptom, a tak sa do budúcna zrejme musíme pripraviť na preberanie iných juhoamerických vzorov – jedným z nich môže byť využívanie núdzových opatrení na záchranu ekonomiky. Perspektívy slovenskej ekonomiky nie sú dnes príliš dobré a je otázne, či sa s nimi dokáže Ficova vláda vysporiadať. Ak sa ekonomika bude vyvíjať zle, nedá sa vylúčiť situácia, že príde niekto ako Javier Milei: odvolá sa na núdzovú situáciu v ekonomike, NR SR schváli zmocňovací ústavný zákon a vláda sa pokúsi sprivatizovať úplne všetko, vrátane NBS. Po skúsenostiach so zneužívaním núdzového stavu počas Matovičovej a Hegerovej vlády už musíme uvažovať naozaj o všetkom. Peter Jůza, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

 PREZIDENT  POLSKA  DUDA  RADÍ  LIDEM

Co to znamená mít koule? Polský prezident zaskočil vulgárním příspěvkem

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek zaskočil uživatele sociální sítě X svým vulgárním příspěvkem. Podle všeho šlo ale o omyl, protože příspěvek po necelé minutě smazal. „Řekni mu, aby se zeptal své ženy, co to znamená ,mít koule’. Ona to ví!“ napsal komusi konzervativní prezident.

Portál onet.pl předpokládá, že prezident si nejspíše s někým psal soukromé zprávy na síti X, ale jednu z nich omylem zveřejnil jako příspěvek. Nebyl součástí existujícího vlákna.

Podobný přešlap Duda udělal také loni v březnu. Do odpovědi k příspěvku tehdejšího ministra obrany Mariusze Blaszczaka o ukrajinské objednávce útočných pušek Grot se prezidentovi vloudil text soukromé konverzace o tomto tématu.

 Letos na Nový rok Duda na Instagramu poděkoval za „kouzelný mem“ – fotomontáž, na které je se svojí manželkou Agatou v odvážné taneční pozici.

Duda podle webu onet.pl během působení ve funkci polského prezidenta výrazně omezil svoji aktivitu na sociálních sítích. Jeho příspěvky během let nabraly oficiálnějšího rázu. Na počátku navazoval kontakty také s anonymními uživateli i s vulgárními přezdívkami. Duda je polským prezidentem od roku 2015, druhé funkční období mu skončí příští rok v létě.

X X X

NOVÁ  ANTIBIOTIKA

 Vědci objevili nový typ antibiotik. Ničí i bakterie, co lékům běžně vzdorují

Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá novou třídu antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi. O výsledcích studie nového léku informoval časopis Nature. Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie, které si vypěstovaly rezistenci proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům.

Kmeny bakterií Acinetobacter baumannii se vyskytují běžně v přírodě a pro zdravého člověka nepředstavují žádné riziko, vyvolávají však zápaly plic, sepse či záněty u oslabených nebo starších jedinců a problémy způsobují zejména v nemocnicích.

Bakterie známé i pod zkratkou CRAB jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, a Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.

„Bakterie CRAB jsou častou příčinou infekcí v nemocnicích, zejména u lidí na ventilátorech. Tento patogen není nijak agresivní, ale je odolný vůči mnoha různým antibiotikům, takže léčba je velmi obtížná,“ řekl deníku The Guardian mikrobiolog Andrew Edwards z univerzity Imperial College. Podle něj je nový objev slibný vzhledem k tomu, že bakterie CRAB patří do skupiny tak zvaných gramnegativních bakterií, které odolávají antibiotikům díky buněčné stěně tvořené lipopolysacharidy (LPS).

„LPS umožňují bakteriím přežívat i v nepřátelském prostředí a ustát nápor imunitního systému,“ uvedl jeden z autorů studie nového léku Michael Lobritz. Podle něj látka bakteriím brání v ukládání LPS v buněčné stěně, a tím je ničí „Poprvé jsme objevili něco, co funguje tímto způsobem, takže jde o jedinečnou záležitost co do chemického složení i mechanismu účinku,“ dodal.

Žádné nové antibiotikum proti gramnegativním bateriím nebylo na trh uvedeno už půl století. Podle The Guardianu zatím Roche účinky svého nového léku zkoumá v laboratoři na myších, další postup léku směrem k testům na lidech a schválení však může být velmi obtížný.

  X X X

POLÁK  18  LET  NEVINNĚ  VE  VĚZENÍ,  NIKDO  NEBUDE  POSTIŽEN

TO  JE  DEMOKRACIE   EVROPY…,  ŽADNÁ  SPRAVEDLNOST

Za případ Poláka, který si nevinně odseděl 18 let, nebude nikdo pykat

 Polská prokuratura, která skoro šest let zjišťovala, kdo zavinil neoprávněné zatčení a odsouzení Tomasze Komendy, celý případ ukončila. Znamená to, že nikdo neponese odpovědnost za to, že nevinný člověk strávil ve vězení 18 let – ani policisté, ani prokurátoři, ani znalci, ani soudci, napsal dnes zpravodajský server Onet.pl. Komenda se proti rozhodnutí prokuratury může odvolat, dodal.

Prokuratura ukončila řízení, které mohlo skončit potrestáním prokurátorů a soudců, protože shledala, že si při svém rozhodování neuvědomovali nesrovnalosti v posudcích znalců. A ani znalci neponesou odpovědnost, protože vyšetřovatelům se nepodařilo prokázat, že by nesprávné posudky vypracovali úmyslně. Prokuratura také odložila vyšetřování šikany odsouzeného Komendy ve vězení, protože se pachatele nepodařilo vypátrat, respektive chyběly důkazy k jejich usvědčení, napsal Onet.

Vznést obvinění kvůli nesprávnému zatčení a odsouzení se nepodařilo také kvůli promlčení, nedostatku důkazů či úmrtí, jako například sousedky, která svými výpověďmi obviněnému přitížila. Nikdo z policistů, prokurátorů a soudců také neponese odpovědnost ani za utajování důkazů o Komendově nevině, za falešné obvinění a pravomocné odsouzení.

„Nikdo nebude trestně stíhán,“ konstatoval Tomasz Szczepanek z prokuratury v Lodži, která justiční omyl vyšetřovala. „Žádný z prokurátorů a soudců si nebyl vědom chybného způsobu získání důkazů, které posloužily k obvinění Tomasze Komendy a jeho odsouzení,“ dodal.

Sám Komenda po propuštění na svobodu uvedl jména šesti lidí, kteří se podle jeho názoru přičinili o to, že strávil skoro dvě desetiletí za mřížemi. Šlo o dva bývalé policisty, z nich jeden byl mezitím odsouzen za úplatkářství, a dva prokurátory, z nichž jeden byl mezitím propuštěn kvůli řízení v opilosti. Komenda také poukázal na svého obhájce a na zmíněnou sousedku.

Komenda byl zatčen v roce 2000 jako podezřelý ze znásilnění a vraždy patnáctileté dívky na silvestrovské vesnické diskotéce nedaleko Vratislavi na přelomu let 1996 a 1997. Odsouzen byl nejprve k 15 rokům vězení. Později mu byl trest zvýšen na 25 let, ačkoli trval na své nevině.

Na naléhání rodiny prokuratura případ přezkoumala a dospěla k závěru, že odsouzený nemohl zločin spáchat. Komenda byl zproštěn viny poté, co mimo jiné nové testy DNA ukázaly, že se na činech nepodílel.

Komenda, kterému bylo v době vraždy 18 let, byl odsouzen přesto, že měl jednoznačné alibi – v době zločinu byl od místa jeho spáchání vzdálen půl hodiny jízdy autem. Potvrdilo to 12 svědků, s nimiž slavil konec roku.

V roce 2018 byl zproštěn viny a propuštěn. Soud mu v únoru 2021 přiznal rekordní odškodnění ve výši 13 milionů zlotých (asi 73,5 milionu korun).

Koncem téhož roku byl za znásilnění a vraždu dívky odsouzen na 25 let jiný muž, uváděný v médiích jako Ireneusz M., další odsouzený Norbert Basiura, který souhlasil se zveřejněním svého jména a který v rozhovorech s novináři trvá na své nevině, dostal 15 let.

Na zločinu se podle vyšetřovatelů podílely tři osoby, ale třetího pachatele se nepodařilo vypátrat, podotkl Onet, ceskajustice.cz

X X X

Noční můra USA. Čína staví „neviditelné“ ponorky a buduje podmořskou zeď

Čína usilovně modernizuje a staví nové ponorky. Chce v jejich počtu a kvalitě dohnat Spojené státy. Odborníci se obávají, že její vylepšená podmořská plavidla, schopná nést střely ohrožující americkou pevninu, bude velmi těžké odhalit. Čína staví též rozsáhlou „Podmořskou Velkou zeď“, která má za cíl zkomplikovat americkým ponorkám působení v Tichém oceánu.

Velitel amerického Strategického velitelství (USSTRATCOM) Anthony Cotton loni v březnu uvedl v Kongresu, že čínská armáda rozmístila na své ponorky schopné nést balistické rakety nové střely, které mohou dosáhnout USA, i když podvodní plavidlo zůstane v blízkosti Číny. V květnu výzkumníci na konferenci americké námořnické vysoké školy Naval War College uvedli, že Čína je na cestě mít jaderné ponorky nové generace typu 096.

Tato plavidla bude pro USA mnohem těžší detekovat, uvádí zpráva ke škole přidruženého Institutu pro studia čínského námořnictva. „Typ 096 bude noční můra,“ varoval technický analytik Christopher Carlson, jenž se na studii podílel. „Bude velmi, velmi těžké je odhalit.“

Satelitní snímky z nové čínské loděnice Chu-lu-tao z listopadu 2022 ukázaly části trupu, který byl větší, než jaký mají nynější čínská podmořská plavidla. O pár měsíců později satelity zachytily spuštění čínské útočné ponorky s jaderným pohonem, která využívá vodní trysky namísto lodního šroubu. Bylo to poprvé, kdy byla tato technika tlumící hluk viděna na čínské ponorce, podotýká list The Wall Street Journal. Američané ji používají na svých nejnovějších ponorkách.

 Čína zatím využívá starší ponorky typu 094. Kvůli jejich poměrně značné hlasitosti je ale pro americké síly poměrně snadné je objevit. Novou technologií Čína hodlá tuto slabinu eliminovat.

Podle Carlsona mohou být nové čínské stroje tiché jako vylepšené ruské raketonosné ponorky na jaderný pohon Akula. „Vylepšené akuly se nám těžko hledají a sledují,“ upozorňuje.

Zpráva institutu též uvádí, že nejnovější čínské ponorky mají potenciál být na srovnatelné úrovni s ruskými podmořskými stroji třídy Dolgorukij, co se týče pohonu, senzorů a zbraní. Jako takové mají „hluboké důsledky pro podmořskou bezpečnost USA“. Očekává se, že ponorky budou zařazeny do služby v roce 2030.

Pozornost budí i jaderná útočná ponorka typu 093B. Podle zprávy amerického ministerstva obrany Čína „v období od května 2022 do ledna 2023 spustila na vodu dvě útočné jaderné ponorky s řízenými střelami třídy SHANG III (TYPE 093B)“. Podle Američanů by do roku 2025 Čína mohla mít tři tato plavidla.

Odborníci podotýkají, že stále bude trvat léta, než Čína bude schopná dosáhnout úrovně nejmodernějších amerických podmořských technologií. Poslední útočné ponorky třídy Virginia a plánované ponorky třídy Columbia jsou lepší ve všech ohledech, ať jde o tichost nebo zbraňové systémy.

Přesto pro USA představují problém. V případě možné čínské invaze na Tchaj-wan by americká podmořská plavidla útočila na čínské lodě. S novou, lepší technologií by ale Čína mohla své ponorky vyslat, aby plnily roli lovců těch amerických, podotýká bývalý námořník Brent Sadler, který nyní působí jako vedoucí výzkumný pracovník v think-tanku Heritage Foundation.

Čína usiluje o oslabení možností působnosti amerických lodí v oblasti Jihočínského a Východočínského moře vybudováním systému podmořských senzorických sítí, přezdívaného „Podmořská Velká zeď“. Pro USA to znamená, že se už nemohou spoléhat jen na svou krycí stealth technologii a musí najít způsoby oslepení čínských sledovacích systémů, například prostřednictvím dronů, uvádí bývalý námořní činitel Bryan Clark z Hudson Institute.

Čína už předehnala USA ve velikosti flotily díky rychlejší stavbě lodí. USA ale stále mají robustnější a techničtěji vyspělejší lodě, především letadlové.

Američané mají nyní 67 jaderně poháněných ponorek, Čína 60. Pentagon ale předpovídá, že v roce 2035 jich Čína bude mít k dispozici 80. Podle Carlsona by Čína mohla ztrojnásobit současnou roční produkci USA.

Posilující námořní moc Číny s obavami sledují i další státy v oblasti. S hledáním čínských ponorek pomáhají USA Japonsko, Indie, Jižní Korea, Austrálie, Velká Británie a Nový Zéland. Spojené státy, Británie a Austrálie s cílem čelit Číně uzavřely bezpečnostní pakt Aukus, v jehož rámci Austrálie zakoupila od USA jaderné ponorky, jež měly být dodány do roku 2023.

x x x

MINISTR  BLAŽEK  NEBUDE  ADVOKÁTA  NAXERA  ŘEŠIT

Ministr Blažek nebude podnikat další kroky proti advokátovi Naxerovi

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se rozhodl nepodnikat další kroky proti advokátovi Norbertu Naxerovi. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka dnes uvedl, že ministr respektuje stanovisko České advokátní komory (ČAK). Ta minulý měsíc odložila jako nedůvodný Blažkův podnět k prošetření Naxerova chování při násilném incidentu u soudu s dezinformátorkou Janou Peterkovou.

Blažek loni po incidentu napsal na sociální síti X, že pokud nebude ztotožněn s postupem ČAK ohledně Naxery, zasáhne případně sám. Zákon o advokacii umožňuje ministru spravedlnosti podat na advokáta kárnou žalobu, v praxi se však tato možnost využívá jen zřídka.

Příznivci Peterkové v květnu vyvrátili dveře do jednací síně pražského městského soudu a na chodbě skandovali „gestapo“. V davu byl i Naxera, který měl v té době Peterkovou zastupovat. Kontrolní rada ČAK následně obdržela podněty od ministra Blažka a také od tajemníka komory Petra Čápa, aby prověřila Naxerovu účast na incidentu. V prosinci zveřejnila, že ze získaných veřejně dostupných audiovizuálních záznamů nebylo možné jednoznačně dovodit, že by si Naxera počínal v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy.

Naxera už dříve sdělil, že advokátní předpisy neporušil a že pouze čekal na chodbě. Míní, že vinu za incident nese především soud, protože nařídil jednání do kapacitně nedostačující síně. Policie po incidentu obvinila osm lidí z výtržnictví, pět z nich stíhá i za násilí proti orgánu veřejné moci a jednoho také za pohrdání soudem, ceskajustice.cz

X X X

Blažkův náměstek končí jako ředitel domova seniorů, ustoupil hejtmanovi

Politický náměstek ministra spravedlnosti Blažka Antonín Stanislav po tlaku hradeckého hejtmana Martina Červíčka (všichni ODS) rezignoval na funkci ředitele Domova sociální péče Tmavý důl na Trutnovsku. Stanislav čelí podezření, že v domově dělil zakázky a nestandardně je zadával mimo jiné sponzorům ODS. Kraj už do zařízení poslal kontrolu.

Stanislava vyzval k rezignaci hejtman Červíček, který se s ředitelem a ministerským náměstkem v jedné osobě v úterý 2. ledna sešel, aby probrali obvinění Seznam Zpráv, které na podivné okolnosti upozornily. Hejtman žádal také vysvětlení událostí na zastupitelstvu ve Rtyni v Podkrkonoší. Reportéři se tam v prosinci za Stanislavem vypravili, aby získali jeho vyjádření. Ten však před nimi měl uprchnout oknem na WC.

„Řekl jsem mu, že by se za své chování měl omluvit a že si musí vybrat, zda chce být náměstkem, nebo ředitelem domova důchodců,“ řekl ke schůzce Martin Červíček.

Stanislavovi dal jen pár dní na rozhodnutí a pohrozil, že jinak ho z krajské organizace odvolá. Ředitel nakonec tlaku svého spolustraníka ustoupil. Ve středu odpoledne odeslal hejtmanovi rezignační dopis, který později zveřejnil na svém profilu na sociální síti X. Připomněl v něm, že od chvíle, kdy je náměstkem ministra, byl ředitelem pouze formálně a nepobíral v domově mzdu.

„Ačkoliv jsem měl v rámci zařízení neplacené volno a určeného stálého zástupce, vnímám současnou pozici, kdy jsem stále formálně, ačkoliv s přenesením kompetencí, ředitelem, pro mě z rodinných a časových důvodů jako neudržitelnou,“ napsal v dopise Antonín Stanislav.

 S ohledem na nutné předání agendy rezignoval k 31. lednu. V dopise také odmítl tvrzení reportérů a vyjádřil přesvědčení, že veřejnosprávní kontrola potvrdí, že v domově vše probíhalo řádně podle zákona.

Martin Červíček rozhodnutí Stanislava vítá. Za nepřijatelné označil především jeho chování vůči novinářům na jednání ve Rtyni v Podkrkonoší, kde je politik opozičním zastupitelem. Stanislav sice už dříve odmítl tvrzení reportérů, že utekl oknem toalet, další účastníci jednání však potvrdili, že jinudy odejít nemohl.

„Ti novináři skutečně stáli před toaletami, a jestliže kolem nich neprošel, mohl odejít pouze oknem. Jiný východ tam není,“ potvrdil starosta Rtyně Stanislav Řezníček (SNK).

 

 

Ve Tmavém Dole nyní probíhá hloubkový kontrola kraje. Ta by měla trvat ještě asi dva měsíce. Podle osob obeznámených s průběžnými výsledky však zatím žádné kriminální jednání neodhalila, mělo by jít spíš o administrativní pochybení. Kraj zatím průběh kontroly komentovat nechce.

Domov sociální péče v Tmavém Dole má v rámci krajské sítě dlouhodobě dobrou pověst. Stanislav ho vedl přes sedm let. I díky odlehlé lokaci tam dobře zvládali pandemii covidu-19 a areál prošel výraznou modernizací.

„Z našeho pohledu domov funguje dobře. Péče o klienty je kvalitní, byly tam i velké investice. Z pohledu sociální oblasti jsme tam žádné problémy nezaznamenali,“ sdělila náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Martina Berdychová (Východočeši).

X X X

POLICIE  ZAPLATÍ  ZNIČENÉ  DVEŘE  V  DOMĚ

Syn krátil daně, policie rozmlátila dveře domu rodičů. Vnitro zaplatí škodu

 Stát musí zaplatit škodu přes sto tisíc korun, kterou způsobila policie, když kvůli domovní prohlídce rozmlátila rodině dveře od domu. Žil v něm syn majitelů, který měl krátit daně a „prát peníze“. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že ubytování podezřelého je liberační důvod a úřad tak nemusí platit škodu. Jediným důvodem vyvinění je škoda způsobená protiprávně jednající osobě, nikoli třetím osobám, které realizují své vlastnické právo, uvedl naopak soud.

Případ zamítnutého dovolání projednalo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání 13. prosince 2023. Kolegium schválilo právní větu:

„Skutečnost, že vlastník domu, který nebyl zamýšleným adresátem výkonu veřejné moci, ani se jinak trestního řízení neúčastnil v postavení jeho subjektu, přenechal dům do užívání jiné osobě, vůči níž byl následně veden oprávněný a přiměřený služební zákrok Policie České republiky (domovní prohlídka), nepředstavuje liberační důvod podle § 95 odst. 1 věta za středníkem zákona o Policii České republiky, na základě kterého by se mohl stát zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou při domovní prohlídce vlastníkovi domu.“

Násilnému vstupu nepředcházela výzva

Ministerstvo vnitra zažalovali majitelé domu, kterým násilným vniknutím Policie ČR do domu k domovní prohlídce vznikla škoda přes sto deset tisíc korun na rozštípaných dveřích, poškozené brance na pozemek, vyraženém zámku a poškozeném rozvorovém systému. Prohlídku přikázal v dubnu 2016 Obvodní soud pro Prahu 1, neboť syn žalobců „byl podezřelý ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b), c) trestního zákoníku.“ Úplný text rozhodnutí o zamítnutém a odmítnutém…ceskajustice.cz

X X X

 SOUZENÝ  SE  VRHL  NA  SOUDKYNI,  PO  ROZSUDKU

Muž se vrhl po soudkyni, když ho poslala do vězení

 Americká média ve středu publikovala videozáznam ze soudního jednání ve státě Nevada, při němž 30letý muž napadl soudkyni v momentě, kdy se chystala oznámit jeho trest. Záběry ukazují, jak přeskočil pult před lavicí pro obžalované a strhl soudkyni Mary Kay Holthusovou k zemi. Žena utrpěla zranění, stejně jako jeden z pracovníků soudu, který jí přišel na pomoc.

Deobra Redden se dříve přiznal k napadení, které vyústilo v těžké ublížení na zdraví, a při středečním jednání si měl vyslechnout trest. Jeho právník žádal o podmínku, z videa je však jasné, že tato žádost byla zamítnuta.

„Myslím, že je načase, aby okusil něco jiného, protože s touhle historií prostě nemůžu…“ říká soudkyně o Reddenovi, pro něhož se nejednalo o první rozsudek. Následně Holthusová začne předčítat verdikt, souzený ji však okamžitě přeruší a záhy je vidět, jak letí vzduchem k jejímu místu v soudní síni.

Ze záběrů je patrné, že Redden stihl Holthusovou chytit za vlasy a strhnout k zemi, než se jej chopil soudní personál. Muže po potyčce odvedli a soudkyně další jednání naplánovaná na zbytek dne musela odložit. Podle prohlášení soudu „utrpěla jistá zranění“, zatímco jeden ze členů ostrahy skončil v nemocnici a byl ve stabilizovaném stavu.

Redden má před soudem v okrese Clark znovu stanout už dnes, ovšem před jiným soudcem. Kvůli středečnímu incidentu čelí novému obvinění z napadení, ceskajustice.cz

 X X X

SOUZENÝ  VYSKOČIL  OKNEM  Z  JEDNACÍ  SÍNĚ

 Muž po napadení seniorky vyskočil oknem ze soudní síně. Hrozí mu osm let

 Loupežné přepadení jednaosmdesátileté seniorky, ale i následný útěk z jednací síně vsetínského soudu má podle obžaloby na svědomí jednadvacetiletý Martin Koňařík. Obžalován je ze tří trestných činů, dnes stanul před olomouckým krajským soudem. Koňařík ženu přepadl loni v dubnu ve Valašském Meziříčí, při útoku jí zlomil pažní kost, seniorka má dodnes trvalé následky. Při pokusu o útěk po projednání vazby jej policisté zadrželi v řece Bečvě. Obžaloba žádá osm let vězení. Muž se k činu přiznal, policii se po útoku sám přihlásil. Nesouhlasí však s navrženým trestem.

Koňařík seniorku přepadl loni 5. dubna u vchodu do panelového domu ve Valašském Meziříčí. Ve chvíli, kdy žena odemykala vstupní dveře do domu, ji chytil za levou ruku a snažil se jí vytrhnout kabelku a tašku s nákupem. „Následně k ženě přistoupil blíž, chytil ji do takzvané kravaty, stáhl ji po čtyřech schodech dolů na chodník, kde ji strhnul na zem a s kabelkou a taškou s nákupem z místa činu utekl,“ uvedla státní zástupkyně Michaela Šoková.

Seniorka utrpěla tříštivou zlomeninu horní části levé pažní kosti a oděrky. Dvakrát musela podstoupit operaci a podle svého zmocněnce má trvalé následky. Podle znalců jí obžalovaný způsobil těžkou újmu na zdraví. „Chci prohlásit vinu, nesouhlasím však s osmi roky, připadá mi to moc, myslím, že v mém případě lze uvažovat o polehčujících okolnostech. Omlouvám se poškozené, byla to blbost,“ řekl dnes Koňařík. Odmítl přitom, že by si ženu kvůli věku předem vytipoval. Žena však uvedla, že si všimla, že ji sledoval.

Nezaměstnaný jednadvacetiletý muž, absolvent základní školy a otec dvouletého syna, byl v minulosti čtyřikrát odsouzen a je v podmíněném trestu. U soudu vypověděl, že byl uživatelem pervitinu.

Koňařík měl dnes u soudu pouta na nohou i rukou, eskorta si opatření vyžádala v souvislosti s jeho útěkem ze soudní síně Okresního soudu ve Vsetíně loni na konci dubna. Po rozhodnutí o umístění do vazby se obžalovaný nečekaně rozběhl k otevřenému oknu v jednací síni. „Nedbal výzev eskortujících a střežících policistů, aby zůstal stát, vysmekl se policistovi u okna, z tohoto vyskočil a utíkal po ulici Palackého směrem dolů,“ popsala žalobkyně. Policisté jej pronásledovali a použili i varovné výstřely, nakonec byl policistou dostižen v řece Bečvě, kde byl zadržen. „Byl jsem na tom psychicky špatně, chtěl jsem se rozloučit se synkem a s družkou,“ odůvodnil muž dnes svůj útěk.

Muž je obžalován z loupeže, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a také z maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Za loupež je sazba pět až 12 let vězení, ceskajustice.cz

X X X

POPULÁRNÍ  ODBORNÍK  DR  UZEL   STÍHÁNÍ  DR.  CIMICKÉHO  NĚKOLIKRÁT  ODMÍTL,  PROTOŽE  AKCI  ORGANIZOVALA   ČT,   FRIDRICHOVÁ

FRIDRICHOVÁ  CHTĚLA  SENZACI,  ABY  SAMA  BEBYLA  PO  PROBLÉMECH  Z  ČT  VYHOZENA

POSTIŽENÁ  DÍVKA,  ŽENA  SE  NEOZVE  AŹ  PO  LETECH,  ALE   HNED  DRUHÝ  NEBO  TŘETÍ  DEN  PŮJDE  NA  POLICII,  TVRDIL  DR  UZEL,  ODBORNÍK  NA  SEX

ŽALOBKYNĚ  V  ČR  SE  ZŘEJMĚ  CHYTILY  SENZACÍ  Z  USA,  KDE  PODVODNICE  ŽALUJÍ  MUŽE  O  MILIONY  I   PO  10  ČI  20  LETECH,  PROTOŽE  JSOU  ZADLUŽENÉ  A  BEZ  ANGAŽMÁ  U  FILMU

Žalobkyně navrhne Cimickému tříleté vězení. Znalce zapomněli k výpovědi předvolat

Obvodní soud pro Prahu 8 začal ve čtvrtek projednávat případ psychiatra Jana Cimického. Ten je obžalovaný ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, kterých se měl dopustit mezi lety 1980 až 2018. Cimický se v síni k žalobě krátce vyjádřil, pak využil práva nevypovídat. Vinu odmítá. Odpoledne měli vypovídat znalci, kvůli administrativní chybě ale nebyli předvoláni. Jednání bude pokračovat 16. ledna.

Státní zástupkyně Martina Adámková navrhuje pro Cimického v obžalobě tříleté vězení a zákaz výkonu lékařské profese.

Čtvrteční začátek procesu naplánovaný na 9:15 hodin provázel velký zájem médií, na jednání soud vydával vstupenky. Cimický do budovy soudu přišel ještě před devátou hodinou se svým obhájcem, před začátkem stání nechtěl nic komentovat.

„Nechte mě, já se musím soustředit teď na ten soud,“ řekl při příchodu Cimický. „Odmítáte stále tu vinu?“ ptal se ho reportér iDNES.cz. „Samozřejmě,“ odpověděl žalovaný psychiatr.

 

To zopakoval i při samotném jednání. Dostal při něm i právo k vyjádření. „Je mi 76 let a 52 let se snažím poctivě vykonávat své povolání. Rád bych se vyjádřil ke skutkům, které mi jsou kladeny za vinu. Nemohu se ztotožnit s tím, aby jakékoli mé gesto, slova či činy byly kvalifikovány jako znásilnění nebo jiné trestněprávní jednání, které tady státní zástupkyně popsala. Rád bych vyjádřil lítost nad celou touto kauzou,“ uvedl Cimický.

Prý se od začátku případu na něj obrátilo více pacientů. Jeho klienti jsou pro něj prý velmi důležití. „Velmi dobře si uvědomuji, s jakými problémy za mnou pacientky přicházely. Nechci vypichovat jejich psychické problémy ve vztahu k jejich výpovědím,“ podotkl Cimický.

Řekl, že chápe zájem médií a žádá je o zdrženlivost ve vztahu k podrobnostem. Uvedl, že policie volala zhruba čtyřem tisícům jeho pacientů a ptala se jich, zda jsou obětí znásilnění. „Takové jednání považuji za nepřístupné, mohli způsobit sekundární viktimizaci. Policie chtěla jen najít vhodné svědky, aby zakončila mediální šílenství, které započala,“ uvedl lékař.

Dodal, že se nikdy nedopustil sexuálního násilí nebo nátlaku. „Ptám se sebe, jestli je možné, aby si některá moje pacientka mohla mé chování špatně vyložit. Mé jednání vždy vedeno se snahou léčit pacienta. Hluboce se omlouvám, jestli si některá pacientka to špatně vyložila,“ uvedl Cimický.

Uvedl, že ho celá záležitost mrzí, hlavně kvůli jeho rodině. „Jestli jsem se něčím provinil, tak vírou ve spravedlnost,“ podotkl Cimický a využil svého práva při čtvrtečním jednání nevypovídat.

Soudce Petr Novák nejprve svolal schůzku s advokáty poškozených, Cimickým a státní zástupkyní ohledně organizačních záležitostí. Při začátku jednání se psychiatr tvářil smutně, koukal často do stolu. Cimický v minulosti vinu popřel, uvedl, že je připravený dokázat svou nevinu.

„Všem poškozeným jsem přiznal zvlášť titul zvlášť zranitelných obětí. Zakazuju, aby se ve sdělovacích prostředcích objevila jejich jména. Sankcionovat to budu pořádkovou pokutou,“ oznámil Novák před zahájením s odkazem na soud s poslancem Dominikem Ferim, při kterém kvůli streamu rozsudku byla zveřejněna jména poškozených.

 Oběti žádají odškodné téměř 6 milionů korun

Státní zástupkyně Martina Adámková přečetla obžalobu, to jí zabralo zhruba hodinu. V té je popsané nevhodné chování, kterého se měl Cimický dopustit. Mimo jiné své pacientky měl osahávat na prsou a v rozkroku při akupunktuře a terapiích. V roce 1986 údajně pacientce v Bohnicích nejprve dal dotazník se sexuálně laděnými otázkami a následně ji začal osahávat na prsou.

„Bylo jí to odporné a nepříjemné,“ přečetla státní zástupkyně s tím, že si Cimický stejnou pacientku měl takto vyžádat ještě čtyřikrát či sedmkrát. Osahávat měl i studentky, které u něj sloužily na praxi. Také při čtení obžaloby se Cimický občas mračil, spíše ale klopil zrak.

Některé z dívek měly podle obžaloby dlouhodobé následky. Ztratily například důvěru v psychiatry, některé dosud cítí úzkosti nebo se sebeobviňují. „Protože jsou to přečiny znásilnění, hrozí mu až pět let vězení. Já navrhla nepodmíněný trest ve výši tří let vězení,“ řekla Adámková.

Zmocněnci celkem při nemajetkových náhradách škod pro poškozené požadují téměř 5,9 milionu korun. „Kdybychom chtěli opravdu peníze, mohly by být částky úplně jiné, to jsou symbolické částky,“ uvedla při přestávce jedna ze tří zmocněnců Lucie Hrdá.

Ta zastupuje většinu poškozených. Podle ní jsou její klientky připraveny vypovídat. Některé budou žádat o vyloučení veřejnosti, jiné si ale přejí, aby mohly veřejně říct, co se jim stalo. Dodala, že fakt, že velká většina poškozených byla psychiatrickými pacientkami, neznamená, že jsou nedůvěryhodné. „To by musely být psychotické ženy, které jsou nepříčetné,“ podotkla Hrdá.

„Vrátíte se ještě dnes k soudu?“ ptali se po nařízené přestávce Cimického novináři. „Ne,“ zakroutil hlavou Cimický. „Dnes už klient v soudu pokračovat nebude,“ uvedl následně na chodbě jeho advokát Miroslav Kučerka.

K soudu měli být předvoláni znalci, ale kvůli opakovanému přeložení jednání jim nebyla odeslána předvolání k soudu. „Stala se administrativní chyba, omlouvám se, že jsem vás dvě hodiny zdržel. Někdy se to stane, těch termínů a obálek je tam příliš mnoho,“ omluvil se soudce Novák přítomným v síni, další líčení nařídil na 16. ledna. Nařídil také další čtyři jednání v dubnu.

X X X

Paříž postavila olympijskou vesnici na chudém předměstí. Pozvedne ho, věří

Už za sedm měsíců bude Paříž hostit letní olympijské hry a nyní finišuje s přípravami olympijské vesnice. Ubytování pro vrcholové sportovce se rozhodla postavit na zanedbaném předměstí severně od centra. Kromě úspor, které toto řešení přinese, je tu ještě jedna výhoda – úřady mohou po ukončení sportovní události nabídnout občanům tisíce bytů a kancelářských prostor.

Třiašedesátiletá Houdia se ze svého zchátralého sociálního bydlení v Saint-Ouen severně od Paříže dívá na Seinu. Několik set metrů od jejího rozpadajícího se paneláku se za plotem tyčí nablýskané nové budovy olympijské vesnice, která byla dokončena minulý týden a nyní bude vybavena pro více než 14 tisíc sportovců na letošních olympijských a paralympijských hrách v Paříži, píše list The Guardian.

„Je to výkladní skříň našeho města, a to je důležité,“ řekla Houdia, která žila v této dělnické čtvrti celý život poté, co se její otec, svářeč, přistěhoval v 60. letech z Alžírska. Bývalá pracovnice ve školách pro děti se speciálními potřebami se stane jedním z prvních místních obyvatel, kteří se rok po hrách do olympijské vesnice nastěhují.

Ve vesnici vzniknou domy pro přibližně šest tisíc, včetně značného množství sociálních bytů, a také kanceláře pro šest tisíc zaměstnanců. Nedaleké rozpadající se budovy, v nichž Houdia žije již 50 let, budou zbourány a postaveny znovu.

Skromný rozpočet

Po měsících hádek kvůli vysokým cenám vstupenek se nyní pozornost přesouvá k sociálnímu odkazu her a jejich dopadu na proměnu nízkopříjmových komunit v Seine-Saint-Denis severně od Paříže.

Když francouzské hlavní město po desetiletích neúspěšných kandidatur v roce 2024 získalo pořadatelství her, bylo to postaveno na dvou slibech.

Prvním z nich byla regenerace oblasti, jež zůstává jednou z nejchudších ve Francii – žije zde mladé, mnohonárodnostní obyvatelstvo, které trpí diskriminací a nadprůměrnou nezaměstnaností.

Za druhé, po desetiletích nadměrných výdajů a plýtvání v jiných olympijských hostitelských městech Paříž slíbila, že se uskromní: na rozdíl od Londýna, který pořádal olympiádu v roce 2012, již měla 95 procent sportovních zařízení a nemusela od základu stavět hlavní stadion.

Rozpočet pařížských her je na nedávné poměry poměrně skromný, přibližně sedm miliard eur (172 miliard korun). Zásadní je, že 80 procent investic do této akce bylo soustředěno do Seine-Saint-Denis a že zde byly postaveny dva klíčové stavební projekty – olympijská vesnice a centrum plaveckých sportů.

 Rekonstrukce chudých čtvrtí

Olympijská vesnice, území o rozloze 52 hektarů na břehu řeky, které dříve tvořily průmyslové budovy a sklady, se nachází na křižovatce tří okrajových sídlišť: Saint-Ouen, Saint-Denis a L’Île-Saint-Denis. Součástí areálu budou nové a zrekonstruované školy, parky a již nyní využívá výhod rozšířeného dopravního systému takzvané Velké Paříže. Místo toho, aby vznikla nová čtvrť olympijské vesnice „z ničeho“, byla tato oblast vybrána proto, že již byla předmětem renovací.

Socialistický starosta Saint-Ouen Karim Bouamrane ukazuje ve své kanceláři na zarámovanou fotografii, na které sedí jako devítiletý u zchátralého bloku s venkovními záchody a bez koupelny, kde vyrůstal se svými marockými rodiči – stavitelem a ženou v domácnosti. Dům, který byl již dávno zbourán, se nacházel v areálu olympijské vesnice.

„Na téhle fotce sedím a čekám na strýce, který měl auto, aby mě vyzvedl a odvezl na fotbal, a byl jsem otrávený, protože neexistovala žádná veřejná doprava, vždycky to byl boj a bál jsem se, že přijdu pozdě,“ řekl Bouamrane. „A říkal jsem si, že je to škoda, že není autobus, který by mě odvezl, že je škoda, že jsme tady tak odříznutí. A že až budu starostou, tak to napravím,“ dodal.

Saint-Ouen, město s téměř 60 000 obyvateli, je hustě obydlená, tradičně dělnická oblast, která prochází významným rozvojem a přitahuje nové společnosti – včetně francouzského sídla společnosti Tesla Elona Muska a budoucího ústředí francouzské rozvědky DGSI. Bouamrane a další levicoví místní starostové vidí v hrách urychlení stávajících plánů na regeneraci a změnu image pařížských předměstí.

Profesorka Isabelle Backoucheová, historička a ředitelka výzkumu na Vysoké škole sociálních studií (EHESS), uvedla, že olympijské a paralympijské hry jsou součástí snah o překlenutí hluboké propasti mezi francouzským hlavním městem a jeho chudšími sousedními městy. Možné dopady nové dopravy i olympijských her ale podle ní bude možné vyhodnotit až v následujících letech.

X X X

NOVÁ  ZÁKLADNA  V MIKULOVĚ  ZAJISTÍ LEPŠÍ  PODMÍNKY  PRO ZÁCHRANÁŘE

Mikulovští hasiči mají nové sousedy. Od prosince začala v jejich bezprostřední blízkosti fungovat výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Náklady na výstavbu vyšly na 84,2 milionu korun, vybavení interiéru stálo 2,8 milionu korun. Ve čtvrtek 4. ledna 2024 výjezdové stanoviště slavnostně otevřel hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich společně s dalšími představiteli kraje a ředitelkou ZZS JMK Hanou Albrechtovou.

„Záchranáři získali odpovídající pracovní podmínky pro případný zásah. Původní, nevyhovující základnu nahradila nová na strategickém místě. Usnadní to koordinaci obou složek integrovaného záchranného systému,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Jsem rád, že pokračujeme v modernizaci výjezdových základen zdravotnické záchranné služby. Loni jsme otevřeli zcela nové základny v Boskovicích, Slavkově a Bučovicích. Letos nás čeká ještě slavnostní otevření záchranářských základen v Kyjově a Veselí nad Moravou,“ zmínil radní pro zdravotnictví Karel Podzimek.

Moderní budova i její poloha přinesly jednoznačné zkvalitnění podmínek pro práci záchranářů. „Výhodou je především to, že už nejsme v pronájmu, také výjezd na hlavní cestu bude rychlý a přímý. Určitě jsme rádi za velkorysé prostory, které nám chyběly, větší garáž pro sanitky, dostatek skladových prostor, lepší hygienické zázemí či možnost parkování pro zaměstnance. Děkuji našemu zřizovateli, dodavateli i všem svým kolegům, kteří se na budování základny i následném vybavení jednotlivých místností podíleli. Jak už výše zaznělo, čtyři nová stanoviště v rámci projektu obnovy základen jsme již uvedli do provozu. Ještě nám zbývají dvě, ale to neznamená, že pak už budovat nebudeme. Máme další plány,“ vysvětlila ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.

Mikulovskou výjezdovou základnu pro zdravotnickou záchrannou službu stejně jako ostatní nově vybudované nechal kraj postavit v plusovém energetickém standardu s využitím dvou fotovoltaických elektráren, z nichž první svým výkonem zásobuje běžný provoz základny a druhá pohání tepelná čerpadla využívající teplo z hlubinných vrtů, které efektivně vyrábí teplo k vytápění a teplou vodu pro potřeby výjezdové základny. Tento systém má i reverzní funkci se schopností budovu výjezdové stanice v létě chladit.

„Modernizace výjezdových stanovišť je praktická nejen v tom, že stavíme základny univerzálně stejné svým vnitřním rozmístěním, ale jsou to hlavně nízkoenergetické budovy. Počítáme s ušetřením na energiích okolo 80 %. U nových zprovozněných základen se nám již úspory objevují ve vyúčtování,“ doplnil radní pro investice Vladimír Šmerda.

V objektu jsou v přízemí umístěny dvě stání sanitních vozidel, dezinfekční box, sklady zdravotnického materiálu, prádla, infekčního odpadu a komunálního tříděného odpadu. V podlaží se nachází pobytové prostory posádek se šatnami a hygienickým zázemím. Hlavní budovu doplňují zpevněné plochy s parkovacími stáními pro osobní automobily a přístřešky pro náhradní zdroj, úschovnu motocyklů, sanitky a tříděný odpad v kontejnerech.

„Náklady na stavbu jsou pokryté z úvěru Evropské investiční banky. Potěšující je i skutečnost, že očekáváme dotaci z fondu EU ve výši 43,78 milionu korun, a to nám pokryje polovinu nákladů,“ uvedl náměstek hejtmana pro místní rozvoj Jan Zámečník. Hlavním dodavatelem stavby je brněnská společnost ESOX, spol. s r.o. Projektantem je firma Prost Hodonín.

Projekt „Výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje p. o. v Mikulově“ je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.

X X X

Vysočina letos předsedá Evropskému regionu Dunaj-Vltava

 Po šesti letech se vrátí předsednictví Evropského regionu Dunaj-Vltava (ERDV) na Vysočinu. Předsednickou funkci převezmou zástupci kraje v polovině ledna letošního roku od Dolního Bavorska. Za rok, v lednu 2025, Vysočinu v čele ERDV vystřídá Plzeňský kraj. „Mottem vysočinského předsednictví je ERDV – společně vstříc novým výzvám. Za nové výzvy považujeme především společenskou odpovědnost ve vztahu ke snižování energetické náročnosti, ochranu životního prostředí, ale i zodpovědnost k sobě samým a svému zdraví,“ přiblížila tematické zaměření aktivit náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová.

Cílem předsednictví pod vedením Kraje Vysočina je také podpořit některé tradiční i nové akce, které se v letošním roce na Vysočině uskuteční. Jednou z nejvýznamnějších událostí bude výroční konference ERDV zaměřená na energetiku, která se uskuteční v červnu 2024. Jednou z nejbližších akcí je Konference geoparků ČR, plánovaná na letošní jaro. Vysočinské předsednictví zahrnuje také podporu nově navázané spolupráce gastronomických škol.

Pracovní společenství Evropský region Dunaj-Vltava funguje od roku 2012 a skládá se ze sedmi partnerských regionů – Horního Rakouska, dolnorakouského Mostviertelu a Waldviertelu, Dolního Bavorska, Horní Falce, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina.