Rusko před vstupem na Ukrajinu varovalo svět před nacisty, fašisty na Ukrajině. Německo, USA, Anglie, Francie, NATO a další země tomu nevěnovaly pozornost, a nevěnují dosud. Neuspořádaly o tom žádnou konferenci, jednání. Poslouchaly jen Zelenského, který začal vystupovat jako hlavní generál války na Ukrajině, i když neměl a nemá zbraně.
Drze se choval a chová i dodnes ke všem vedoucím politikům světa, kteří mu odmítají dodat zbraně. Kdo za ním stál, stojí? Německo, USA? Troufl si i na prezidenta Německa, s nímž odmítl jednat. Eperti tvrdí, že Zelenský je hulvát. Ted se bojí o život.
USA už oznámily, že válce na Ukrajině nebudou pomáhat. Několikrát to oznámilo i Německo. V posledních dnech se Německo znovu na veřejnosti zmínilo, že lidé Německa musí šetřit na zbraně pro válku na Ukrajině, i když v Německu byly a stále jsou odpůrci války na Ukrajině a organizují proti válce i demonstrace. Veřejnou známostí jsou v Německu i informace o fašistech a nacistech Hitlera v zemi, kteří se stále organizují a kancléř Scholz i další politici Německa si s nimi nevědí rady.
Určitě v Německu stále žijí lidé bývalí Hitlerovi nacisté, nebo jejich děti, nebo vnuci, kteří vědí, že Hitler všem důstojníkům armády slíbil po vítězství nad Stalinem statky, které budou vlastnit a řídit, nebo jiné podniky. Na Ukrajině jsou stále zbytky Banderovců, o nichž určitě ví i Scholz a další politici Německa, protože je oslavuje i Zelenský a parlament Ukrajiny.
X X X
KRUTOST BANDERY, BÁLY SE HO I JEDNOTKY SS
Každý nový pokus, kdy se Ukrajinci snaží představit někdejšího vůdce nacionalistů Stepana Banderu jako národního heroje, sousední Poláky bolestně uráží. „Udělat z Bandery pozitivní osobnost, to je pro nás naprosto nepřijatelné. Ukrajinci už by si konečně měli najít jiného hrdinu,“ říká historik polského původu Józef Szymeczek v souvislosti s oslavami Banderových narozenin v ukrajinském parlamentu.
Před krutostí banderovců bledly i německé jednotky SS, přesto je Bandera oslavován jako hrdina Ukrajiny. Bandera: Ze smolaře hrdinou i masovým vrahem. Nesmrtelný Bandera i po létech vzbouzí emoce. To jsou namátkou tři titulky rozsáhlých článků, v nichž se česká média nedávno pokusila analyzovat činy i celou éru svázanou s vůdcem ukrajinských nacionalistů Stepanem Banderou (1909–1959).
Jisté je, že měl na rukou krev. Míru jeho provinění ovšem vidí jinak Češi, Slováci, Němci, Rusové, Poláci anebo samotní Ukrajinci. Nejvíce protikladný postoj k Banderovi mají poslední dva jmenované národy. Poláky jakákoliv pozitivní zmínka o Banderovi z ukrajinské strany spolehlivě zdvíhá ze židlí.
X X X
OSLAVA BANDERY NA UKRAJINĚ SE ZELENSKÝM
Banderu oslavil parlament Ukrajiny. „Nemůžeme být shovívaví,“ protestoval Morawiecki
„Jsme extrémně kritičtí, velmi, velmi negativní vůči jakékoli glorifikaci nebo dokonce připomenutí Bandery,“ zdůraznil v pondělí polský premiér Mateusz Morawiecki, jak uvádí web Wiadomosci. Svým výrokem vyjádřil nesouhlas se zprávou, kterou na twitteru v neděli ukrajinský parlament oslavil 114. výročí narození Stepana Bandery, jehož část Ukrajinců považuje za národního hrdinu, zatímco Polsko, Rusko a Izrael ho označují za teroristu a extrémního nacionalistu.
Jakékoli zmínky, v nichž ukrajinská oficiální místa oslavují Banderu, vyvolávají značné pobouření, protože právě Bandera měl značný podíl na genocidě polského obyvatelstva. Masakr si během jednoho roku v období 1943 – 1944 vyžádal až 60 000 polských obětí. Bandera byl mimo jiné spoluzakladatelem frakce Organizace ukrajinských nacionalistů.
ROZHOVOR S DAŇOU HORÁKOVOU
Příspěvek k výročí Banderova narození měl být později odstraněn, na twitteru je ale stále možné dohledat snímky obrazovky, na němž uživatelé zvěčnili příspěvek Nejvyšší rady Ukrajiny. Stepana Banderu oslavila tweetem, na kterém byla fotografie vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil generála Valerije Zalužného stojícího právě pod portrétem Bandery.
RAKOUSKÝ FILOZOF PFALLER
Ukrajinský parlament oslavil výročí také Banderovými citacemi, které jsou vidět i ve smazaném tweetu. Bandera například tvrdil, že úplné a konečné vítězství ukrajinského nacionalismu přijde, až přestane existovat ruské impérium. Jak zdůraznila Nejvyšší rada Ukrajiny, „tyto myšlenky Stepana Bandery jsou vrchnímu veliteli ozbrojených sil dobře známy.“
Banderu si na Nový rok připomněl nejen parlament, ale i veřejnost v ulicích měst nebo před jedním z kostelů. Podle pozorovatelů ale oslavy nebyly tak mohutné jako v minulých letech.
Ukrainian church, the only allowed church in ‘new democracy Ukraine’, celebrates the Birthday of Stepan Bandera – a Ukrainian Nazi responsible for slaughtering thousands of Poles and Jews…
Polský premiér Morawiecki uvedl, že na incident při nejbližším rozhovoru upozorní ukrajinského předsedu vlády Denyse Šmyhala. „Tady nejsou žádné nuance. Pokud se Nejvyšší rada ztotožňuje s touto postavou, nemůžeme být shovívaví k těm, kteří nechtějí přiznat, že tak strašná genocida byla něco nepředstavitelného,“ nechal se slyšet Morawiecki.
Premiér mimo jiné sdílel svoji osobní zkušenost, jak uvádí web TVP world. Uvedl, jak události spjaté s Banderou zasáhly jeho rodinu. Zmínil se, že během druhé světové války jeho matka žila ve městě Stanisławów, dnešním ukrajinském městě Ivano-Frankivsk. „Není to tak dávno, co mi líčila ty děsivé vzpomínky. Skupiny UPA se dostaly až do Stanisławówa. Bylo to něco naprosto příšerného. Určitě budeme dál bojovat za uctění památky a za pravdu.“
NĚMECKÝ PROFESOR VAHRENHOLT
Morawiecki připomněl, že v listopadu 2022 Polsko získalo souhlas Ukrajiny s obnovením hrobů Poláků, kteří byli zavražděni v pohraničí. Podle slov premiéra se stále čeká na to, až souhlas bude schválen. Morawiecki minulé úterý na tiskové konferenci na dotaz ohledně budoucí nové polsko-ukrajinské smlouvy uvedl, že jednání s ukrajinskou stranou probíhají „pod záštitou prezidenta“ Andrzeje Dudy.
X X X
BANDEROVA DISKOTÉKA LETOS V PLZNI
Diskotéky v Plzni s názvem Bandera party budí rozruch, věcí se zabývá policie
Rozruch vzbudily v posledních dnech na sociálních sítích ukrajinské diskotéky, pořádané v plzeňském klubu Aréna pod názvem Bandera party. Řada lidí kritizuje název, který odkazuje na vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu. Věcí se zabývá i policie, proti pořádání akce s takovým názvem se ohradil i plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO). Na případ upozornily servery Plzeňská drbna nebo Manipulátoři.cz.
Podle pozvánek na facebokové stránce se Bandera party konaly v Plzni několikrát, například v listopadu, v lednu či v únoru. „S náležitou pozorností se věnujeme případu plánované taneční zábavy pod názvem ‚Bandera party‘, která má proběhnout v Plzni. V současné době zjišťujeme a vyhodnocujeme potřebné informace,“ uvedla dnes na twitteru policie bez dalších podrobností či termínu.
Řada lidí na sociálních sítích kritizuje, že akce svým názvem vyznává nacismus. Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů jednostranně vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a uvězněn. Jeho přívrženci mezitím na některých místech spolupracovali s Němci, jinde proti nim bojovali. Poté brutálně vyháněli Poláky z dnešní západní Ukrajiny a podle polských odhadů zabili přes 100.000 lidí. Na svědomí měli také vyvražďování Židů a volyňských Čechů. Bandera je považován za jednu z nejkontroverznějších postav evropských dějin. V říjnu 1959 jej v Německu zavraždil sovětský agent.
Pořadatelé akce na internetu uvedli, že akce je především podporou ozbrojených sil Ukrajiny. „Z diskotéky, která se konala 14. ledna, pro potřebu armády bylo zakoupeno: termoprádlo, spacáky, taktické rukavice, karimatky. Darovali jsme také prostředky osobní hygieny a léky na první pomoc,“ uvádí se na facebooku akce. Všechny podle tohoto oznámení šly do Doněcku.
Proti akci s názvem odkazujícím na Banderu se ohradil i plzeňský primátor. „Tohle v Plzni fakt nechci! Apeluji na všechny slušné provozovatele restaurací a dalších zábavních podniků, aby pořadatelům takových akcí neposkytovali prostor. Zároveň vyzývám ukrajinské občany, aby se v Plzni chovali slušně a děkuji těm, kteří tak činí. Bandera byl válečný zločinec. Banderovci mají na svědomí masakry i na československém obyvatelstvu. Podobné akce jsou pro mě nepřijatelné. S ohledem na jejich konání v soukromé provozovně ale máme velmi omezené možnosti. Jsme proto ve spojení s Policií České republiky,“ uvedl Zarzycký na svém facebookovém profilu.
X X X
HISTORIK SNYDER OSVOBODIT HISTORII UKRAJINY, BANDERU?
Ukrajinskou minulost osvobodíme z ruského stínu, slibuje historik Snyder
Tým historiků a dalších odborníků z celého světa se spojil pod hlavičkou Globální iniciativy pro ukrajinskou historii, aby vymanil ukrajinskou minulost ze stínu ruského a sovětského vyprávění plného polopravd a lží, které kremelská propaganda v čele s prezidentem Vladimirem Putinem od loňského vpádu do sousední země soustavně omílá.
„Moderní Ukrajina je produktem sovětské éry. Měli bychom to vědět a pamatovat si, že byla vytvořena na historickém území Ruska. Současnou Ukrajinu s jejím vedením vytvořila Evropa a USA jako protiruský projekt,“ napsal Putin předtím, než pod záminkou „denacifikace“ loni v únoru rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Podle historika Timothyho Snydera, jenž patří k čelným představitelům nové iniciativy, je zapotřebí vyvést ukrajinskou historii z periferie ruských dějin, zasadit ji do souvislostí a změnit tak chápání hlavních světových událostí.
„Celá historie druhé světové války vypadá jinak, pokud pochopíte, že hlavním válečným cílem Německa bylo dobýt Ukrajinu. Troufám si tvrdit, že dějiny 21. století vypadají jinak, pokud pochopíte důvody, proč se Ukrajina tak brání ruské invazi,“ uvedl Snyder pro list The Guardian.
Iniciativa je tříletým projektem, do něhož se dosud zapojila devadesátka vědců. Ti se budou věnovat sedmdesáti různým tématům, od raného osídlení ukrajinského území, přes šíření indoevropských jazyků, po roli Ukrajiny v dějinách starověkých Řeků, spojení s Byzantskou říší či její vazby na vikingské mořeplavce, kteří ovládali středověkou Kyjevskou Rus. Stěžejní bude období carského Ruska nebo druhá světová válka.
„Jednou z nejrozporuplnějších otázek ukrajinské historické paměti je dekolonizace – do jaké míry byla Ukrajina kolonií Ruska a do jaké ne. V ukrajinských dějinách téměř neexistuje téma, na kterém by se dala najít shoda, a to je dobře,“ uvedl Jaroslav Hrycak, profesor historie na univerzitě ve Lvově.
Projekt se zaměří i na archeologické nálezy
Ačkoli většina účastníků iniciativy jsou historici, do výzkumu se zapojí také přírodovědci, zoologové, paleontologové nebo archeologové. Projekt se totiž bude zabývat i otázkami klimatu, geografie či životního prostředí.
„Ukrajinské dějiny nejsou okrajové, ale ústřední, a to v míře, kterou lze těžko unést a kterou je těžké si připustit,“ stojí v manifestu iniciativy. Serhij Plochij, profesor ukrajinské historie na Harvardově univerzitě, soudí, že iniciativa je jedinečnou příležitostí „spolupracovat s nejlepšími mozky v oboru a přiblížit ukrajinské dějiny světu“.
Každý z vědců po třech letech předloží trojici odborných textů, nejdelší z nich v rozsahu sto stran, napsaných tak, aby je mohla číst široká veřejnost.
Na iniciativu dohlíží správní rada, ve které kromě Snydera zasedá expremiér Švédska Carl Bildt, historička a držitelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová, expert na mezinárodní právo Philippe Sands, ukrajinský básník Serhij Žadan nebo ukrajinský miliardář Viktor Pinčuk, jenž projekt finančně zastřešil. Pinčuk se zavázal nejen k podpoře vědců, ale také k financování tři vědeckých konferencí, archeologických vykopávek a publikací.
Pinčuk zbohatl v 90. letech po založení společnosti na výrobu trubek, železničních kol a oceli. Podnikatel v letech 1998 až 2006 působil jako poslanec ukrajinského parlamentu a později čelil obvinění z korupce. Pinčuk je zetěm druhého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy, kterého kritici obviňují z úplatkářství a napomáhání vzestupu oligarchie na Ukrajině.
Pinčuk podle Guardianu trvá na tom, že Globální iniciativa pro ukrajinskou historii je zcela nezávislá a že na akademiky nemá žádný vliv.
X X X
PROGNOZY GEOGRAFA BAARA O VÁLCE NA UKRAJINĚ
X Co když Ukrajina prohraje? Už si tu možnost připouštíme. A Západ se v tom plácá, říká Baar
Zprávy z ukrajinského bojiště jsou v poslední době čím dál neveselejší. Najednou si začínáme připouštět i nepříjemnou a dlouho nemístnou otázku: Co když Rusko nakonec vyhraje? Politický geograf Vladimír Baar v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jakou podobu by takové Putinovo vítězství mohlo mít. Co by znamenalo pro Kyjev, svět i Česko.
X Nedělá vám starosti, že z Ukrajiny přicházejí poslední dobou spíš nepříjemné zprávy?
Ano, mám z toho obavy. Na druhé straně – buďme k sobě upřímní, s něčím takovým jsme museli počítat. Jistá únava na straně Ukrajinců přijít musela. Že se jim během dlouho avizované protiofenzivy nepodařilo prorazit ruské linie? Vojenští odborníci to většinou předpokládali. Letecká podpora prostě nepřišla. A myslet na zásadní průlom bez ní? To bylo nemyslitelné.
X Co tedy bude následovat?
Přijde zima. A očekává se, že Rusové budou chtít využít nových podmínek pro překvapivý útok. Tím spíš, že by jím udělali Putinovi radost před volbami. Ukrajina se bude muset hodně držet, aby to vydržela. Ale čert ví, třeba je to celé rafinovaně vymyšlená past na Rusy, velká ukrajinská hra. Kéž by, moc bych si to přál. Ve vojenském prostředí se přece dá očekávat cokoliv, své úmysly nikdo předem nevytrubuje. Ale ano, právě teď je to smutné. Rusům hrálo do karet, že o ukrajinské ofenzivě věděli dlouho dopředu. Mohli se na ni pečlivě připravit, pořádně se opevnili a zakopali.
X Čím dál víc se do mysli vkrádá myšlenka, že Ukrajina nakonec může prohrát. Jakou podobu taková prohra s Rusy může mít?
Prohrou se jistě chápe ztráta vlastního území. Podle mého ale rozhodně nepůjde o prohru v tom smyslu, jak si to ve svých původních cílech vytyčilo Rusko. Ty byly jednoznačné: dostat Ukrajinu tam, kde je nyní Bělorusko. Obsadit ji, dosadit do vedoucí funkce nějakého poslušného človíčka ve stylu Lukašenka, který bude cvrkat podle not psaných v Kremlu. A to se Rusku nepodaří, o tom jsem přesvědčen.
X Co se mu naopak podařit může?
Válka může dospět do zamrzlé fáze, nebylo by to v podobném případě poprvé. Třeba mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru panuje takový stav už od roku 1949, v Koreji jen o něco kratší dobu. Jisté je, že se bude hledat nějaká cesta. Ukrajinci si všechno musí dobře zvážit. Budou si zřejmě čím dál naléhavěji pokládat otázku: Do jaké míry skutečně stojíme o regiony, které jsou momentálně obsazené Ruskem?
X Existuje na to rozumná odpověď?
Je v každém případě těžká, přetěžká. Ano, v těch regionech spočívá jisté bohatství, nachází se tam naleziště břidlicového plynu. Bude ale ve světě alternativních zdrojů tento plyn skutečně tolik potřeba? Smíření se s jejich odtrhnutím by pochopitelně představovalo obrovskou ztrátu pro současnou ukrajinskou ekonomiku. Ale cynická otázka zní – nestálo by to tváří v tvář válečné spoušti nakonec přece jen za to? Pokud by za to Ukrajina měla získat potvrzení členství v NATO a ochranu před jakýmkoliv dalším útokem, pak mám za to, že by to její představitelé ve výsledku asi brali.
X Zeptám se natvrdo: Stojí za to bojovat o Krym?
Jistě, to je velká otázka. Z hlediska blízké budoucnosti půjde pro Ukrajince ve všech možných scénářích o nespolehlivý region. I pokud ho získají, bude zdejší obyvatelstvo z 80 procenty tvořeno Rusy. Těžko si představit, že by se tam Ukrajinci chtěli ve velkém stěhovat. S Luhanskou a Doněckou oblastí je to samozřejmě jinak.
X Jak?
Pokud si někdo myslí, že jsou Rusové ve výrazné převaze i mezi obyvateli východních oblastí Ukrajiny, pak se krutě mýlí. Luhanská a Doněcká oblast měly jen necelých 40 procent lidí, kteří se k Rusům hlásili. Ano, mohli uvést ruštinu jako mateřský jazyk, pořád ale sami sebe většinově považovali za Ukrajince. I tohle musí Kyjev ve svém rozhodování zvažovat. A je potřeba to nechat na něm. My Ukrajincům radit nemůžeme, nanejvýš možná Američané, a sice ve stylu: „Pokud přistoupíte na dohodu, můžeme vám nabídnout velkorysejší pomoc.“ Počítejme s tím, že podobná nabídka se už vznáší ve vzduchu. Že už možná i zazněla.
X Není to tak, že se Zelenskyj sám trochu dostal do pasti, když od začátku konfliktu říká, že neexistuje jiné řešení, než získat zpátky všechna uloupená území?
Takový přístup se ale dá pochopit. Už jen proto, že chtěl vlít sílu do myslí vojáků a všech svých krajanů. Mám neodbytný dojem, že jejich každodenní realitu si v Česku stále plně neuvědomujeme. Jak dlouho už žijí v absolutním stresu. Na jejich dům může každý den přilétnout raketa, každou další chvíli můžete zvednout hlavu a uvidět nad sebou nepřátelský dron – Rusům je úplně jedno, jestli to odskáčou civilisti. Zahynou nevinní? Pošlou to nesmyslně někam do pole? To je jim úplně jedno. Prostě to tam posílají ve velkém, padni komu padni. Hlavně způsobit nějakou škodu. Víte, co mě v téhle souvislosti hrozně štve?
X Co?
Když slyším generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, jakou má obrovskou péči o chudáčky trpící Palestince. Kde byl, když se děly všechny ty hrůzy v ukrajinské Buči? To pro něj bylo málo, aby použil článek 99 Charty OSN a apeloval na Radu bezpečnosti? U socialisty typu Guterrese by mě ale takový dvojí metr asi neměl překvapovat. Jeho srdce prostě tluče jinde.
Bohužel – jako západní demokracie jsme přešli na platformu, která je úplným ohrožením demokratických svobod. Důkazem je přístup jak k Ukrajině, tak k Izraeli. Když slyšíme paní rektorky prestižních západních univerzit, jak v případě vražd Hamásu blábolí o tom, že je potřeba vidět vraždy izraelských civilistů v nějakém „kontextu“, už jde o hodně silné kafe. Stejně jako když Guterres mudruje, že „ach ano, k nějakým vraždám došlo, ale neodehrály se přece ve vzduchoprázdnu“. Oni si ten relativismus už snad ani neuvědomují. Tak moc jsou zasekaní ve svém názoru.
X Tím jsme u další věci – jak budou mezinárodní organizace reagovat, pokud Putin na Ukrajině skutečně vyhraje? Asi jako MOV, který ruským sportovcům už teď povolil start pod neutrální vlajkou na olympiádě v Paříži? Přijmou se prostě Rusové brzy zpátky do mezinárodních struktur, jako by se nic nestalo?
Nedivil bych se. Už teď je vidět, že mezinárodní organizace hledají cestičku, jak Rusko vzít zpátky do své party. I byznys si na to už brousí zuby. Podívejte se, jak se už nějakou dobu bezskrupulózně obcházejí protiruské sankce. A státy Západu s tím nejsou schopné vůbec nic udělat. Nedokáží jasně konstatovat: „Prostě s Ruskem přes třetí země obchodovat nebudete! Pokud ano, napaříme vám šílené pokuty. A jestli ani to nebude stačit, firmu vám jednoduše zabavíme.“ V tomhle je Západ tak zoufale bezzubý! Vždyť my se bojíme učinit i tak základní věc, jako je použití zmrazených prostředků od ruských oligarchů na pomoc Ukrajině! Co kdyby se s námi pak náhodou chtěli soudit… Tohle prostě nechápu.
X A co kdyby se s námi opravdu chtěli soudit? To je jako s tou olympiádou – čistě na základě sportovního práva Rusům start zakázat prostě nemůžeme.
Tak prostě přijměme zákon, podle něhož by to šlo! A hotovo! Musíme hledat cesty, jak věci provést, ne o tom jen donekonečna a planě mudrovat. Vždyť jsme de facto ve válce. A ve válce se prostě přijímají zákony, které odpovídají době, aktuální situaci. Jsme k uzoufání málo pružní. Rusům není zatěžko okamžitě přijmout zákon, podle něhož kohokoliv, kdo „speciální vojenské operaci“ řekne válka, pošlou na sedm let za mříže. Proč nejsme tak flexibilní i my právě v otázkách dodržování sankcí?
X Protože nežijeme v diktatuře.
Taky neříkám, abychom si je brali za vzor beze zbytku. Proč se však nedokážeme alespoň stejně rychle bránit? Když ne jinde, tak přinejmenším v ekonomické oblasti… Vždyť my obcházení sankcí dokážeme bez problémů zmapovat. Víme, že se to děje přes Kazachstán, Arménii, Gruzii. Je vlastně velmi jednoduché spočítat, co přesně se tam touto cestou odeslalo. Proč tedy nenásleduje patřičný postih? Sankce lze vyžadovat jedině s absolutní tvrdostí. A pokud to jako Západ neumíme? Potom si to řekněme rovnou: jsme odepsaní. Neschopní zvítězit v jakémkoliv konfliktu. Co hůř – jelikož nejsme schopni si svůj cíl definovat, vlastně po takovém vítězství ani ve skutečnosti netoužíme.
X Ne?
Ne. Nanejvýš se pořád budeme plácat po zádech, jací jsme kabrňáci a demokrati, premianti v zelených energiích. Fajn. Jen se smiřme s tím, že pro ostatní budeme směšnými premianty. Někým, kdo sice zavede opatření, ale není jakkoliv schopen jej vyžadovat.
X Co přesně tedy můžeme čekat, pokud Rusko vyhraje? Bude Západ ještě chvíli dělat bububu, nakonec ale Putinovi podá ruku, jako by se nic nestalo?
Bohužel, i to je možný scénář. Žijeme v éře, kdy na Západě nejraději všechno pořád odsouváme, jen abychom nemuseli řešit žádný konflikt. To je zásadní problém dnešních politiků. Pokud se nic neděje, budou plácat, že už nikdy žádný druhý Mnichov nedopustí. Že zlo je potřeba zastavit hned na začátku. Jakmile však dojde na lámání chleba, jsou ochotní mazat v Moskvě kliky, jezdit do Ruska s touhou nějak se domluvit. Pokoušet se i z nejhorší situace vytlouct pro sebe politický kapitál, otevřít své zemi a svým podnikatelům lepší přístup na ruský trh. To je prostě úděsné.
X Zvýšil jste hlas. Je vidět, jak vás to štve.
Protože to samé vidíme i v případě Izraele. Považuji za hanebnost, kolik lidí přehlíží podstatu tamního problému. Jak opakují donekonečna mantru o mrtvých Palestincích. Jak absolutně pomíjejí fakt, že za mnohé si Palestinci mohou sami. Jak odříznuté od reality je, když teď ze sebe Palestinci dělají bojovníky za svobodu. Já to prostě nechápu.
I v OSN najednou dáváme najevo, že jsme ochotni jednat s teroristy. Je to moc hezký příklad pro každou další teroristickou skupinu. Jasně, klidně někoho zajměte. Vezměte si rukojmí. Zabíjejte. Stačí pak přece říct, že jste bojovníci za svobodu! Všechno vám pak bude odpuštěno… Stavíme si pro budoucnost mantinely, které se obrátí proti nám takovým způsobem, že se budeme divit. My na Západě se velmi aktivně podílíme na tom, do jak neblahé podoby se současný svět utváří.
X A může být ještě hůř. Třeba po amerických prezidentských volbách, na které dojde za rok. Jaký mohou mít vliv na rusko-ukrajinský konflikt?
Zásadní. V jakém ohledu? To lze zatím pouze hádat. Jisté je, že dokud byl Trump u vlády, Rusko si zaútočit na Ukrajinu nedovolilo. Možná vyhrožovalo, bylo naštvané, velkou ofenzivu ale nezahájilo. A to navzdory faktu, že se Kyjevu právě tehdy podařil husarský kousek – získat autokefalitu ukrajinské pravoslavné církve, což Rusy rozčílilo až do nepříčetnosti.
Trump před volbami vystupuje s prohlášením, že konflikt na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. To je samozřejmě nesmysl. Co ale v případě svého triumfu doopravdy provede, to je hádanka. Na jedné straně huláká, že mu jde jen a jen o Ameriku. Na druhé si ale asi neuvědomuje, že když před Putinem sklapne kufry, bude ta jeho Amerika vypadat úplně směšně: „Aha, tak vy jste se položili na kolena i před tím slaboučkým Ruskem, jo?“ Ne, do rizika takového ponížení by asi ani egoista Trump nešel.
X Bůh ví, co bude za rok. Zrovna teď si ale nelze nepoložit bolavou otázku: Může to vůbec na Ukrajině dopadnout jinak, než že Rusko tak či onak neprohraje?
Bolí to, ale připusťme si realitu. Že už Ukrajině nechceme pomoci? Ne, ono je to jinak – my už jí vlastně víc pomoci ani nemůžeme. A proč nemůžeme? Nemáme jak. Nejsme totiž schopni dostatečně vyrábět nejen zbraně, ale ani střelivo. Proč nejsme? Protože jsme si nastavili pravidla, že banky nepůjčují na neekologické projekty. A při výrobě střeliva se přece užívají ocel, výbušniny, chemikálie, takže banka takový úvěr odmítne.
Ptám se: Je to normální? Řekněte mi, jak vlády na Západě pracují? Válka na Ukrajině běží už tolik měsíců. A nic! Vůbec jsme se podle toho nezařídili. Hrozně se v tom plácáme. Hledáme, jak z toho vybřednout, abychom nevypadali jak blbci. A víte, o co nám jde vůbec nejvíc?
X O co?
Hlavně aby už to skončilo, abychom s tím neměli žádné patálie.
X Což nám nebrání v tom, abychom se Putinovi s gustem nesmáli, jaký je to vojenský diletant, že se přepočítal, že se bojí a má dvojníky, že je celá ta jeho maškaráda směšná.
On opravdu udělal chybu – hrubě Ukrajince podcenil. Představoval si, že to bude záležitostí několika dnů. Že sestaví loutkovou ukrajinskou vládu podle vlastních představ, převezme armádu, která je beztak nakloněna Rusům. Hrozně se spletl, teď to musí hasit. Problém je, že to hasí dobře. Nachází podporu v Íránu, v KLDR. Už to by přece mělo západní země probudit. Mělo by nás to přímo praštit kladivem do hlavy!
Vždyť tady se nám před očima utváří koalice států, kterým jsou lidské životy úplně jedno. Které chtějí přetvořit svět k obrazu svému. Sledujeme v přímém přenosu předzvěst velkého válečného konfliktu. Pokud si tohle Západ nedokáže vyhodnotit, provést rázné kroky, pak je vážně mimo. Dobrovolně sám kráčí k vlastní zkáze.
X Opravdu se proti tomu nedělí vůbec nic?
Ale ano, něco přece. Většina lidí netuší, že Američané s Brity a Australany podepsali dohodu o vojenské spolupráci v oblasti Pacifiku. V tichosti vytvářejí obranný blok podobný NATO – nazývá se AUKUS. Mimo to se též rozšířila zpravodajská síť tzv. Pěti očí (Five Eyes), původně zahrnující pět anglofonních zemí, o další státy. Po zahájení agrese vůči Ukrajině se připojilo dokonce celé NATO plus Rakousko a Švýcarsko. Jde o indicie, že se o něco přece jen snažíme.
Mně ale vadí, že zrovna Evropa hraje druhé housle. Vůbec není aktivní. Spí. Třeba o Tchaj-wanu si Macron dovolí pronést, že je to Dálný Východ, že nás se to netýká. Přitom ve stejnou chvíli přemýšlí, jak by na tom mohl osobně vydělat. Jak by se mohl stát oslavovaným mírotvůrcem. To je tak typicky evropské! Stejně jako to, že Macronova Francie je dnes ve skutečnosti vším možným, jen ne velkým hráčem.
X Jak to?
Dobře, drží si právo veta v Radě bezpečnosti. Jinak je ale aktuálně zemí bez sebemenší autority. V Africe si z ní dělají legraci, bez obav vyhánějí její vojáky i poradce. A Francouzi proti tomu nejsou schopni nic udělat. To je dnešní Evropa v kostce. Její lídři se nanejvýš pokouší nějak dohodnout s opravdu velkými hráči. A to tak, aby to bylo pokud možno v souladu s potřebami byznysu.
Což je smutné – nezapomínejme na to, že byznysu nejde o žádné principy, o žádnou morálku. Jde mu jen a jen o prachy. Přesně v tom je největší neštěstí Západu, od samého začátku. Kalkuloval s tím už Lenin. Říkal: „Kapitalista nám prodá i ten provaz, na kterém ho oběsíme.“ Všechny levičáky, kteří jen nebyli tak agresivní jak komunisté, přezdíval „užiteční idioti“. Pochopil, že svým beránkovským přitakáváním mu mohou hezky pomoct uchvátit moc. V čem je to dnes jiné?
X Takže Putin vlastně ani nemusel objevovat nic nového? Stačilo se poučit u Lenina?
Přesně tak. Jako starý agent to ostatně moc dobře zná. Jen při vědomí faktu, že jeho Rusko přece jen odlišné je. Celý stát dostala pod kontrolu hrstka miliardářů, kteří si zprivatizovali nejen nezměrné přírodní bohatství Ruska, ale i celou ekonomiku a politický systém včetně soudnictví, prokuratury, policie a armády. A všemu velí bývalý agent KGB. Ono se jim to časem vymstí, takhle to nemůže fungovat donekonečna. Vstanou noví bojovníci, dojde k další hladové revoluci, která miliardářskou kuratelu smete. Na to je ale ještě brzo, Rusům se musí vést ještě hůř. Opravdovou bídu za Putina ještě zdaleka nepoznali.
X Poznají ji?
V nějaké formě ano. Rusko neprosperuje a prosperovat nebude. Nedělá věci, které by rozvíjely jeho ekonomiku. Všechno teď převedlo na válečnou ekonomiku. No dobře, teď mu HDP půjde nahoru. Ale co to přesně znamená? Nejsou to investice do moderních technologií. Vyrábí věci, které se okamžitě zničí. Někomu uškodí, jakmile ale vybuchnou, už prostě dál nejsou. A tohle prosperitu státu nepřinese.
X Nějakou formu výhry na Ukrajině však možná ano. Pokud k tomu dojde, co to bude znamenat pro nás? Budeme další na řadě?
Nebál bych se, že by si Rusko dovolilo vyšlápnout na členský stát NATO. I Američané přece konečně přicházejí s tím, že je znovu potřeba přejít k politice zastrašování. Vidíme to na Blízkém Východě, kde se americké válečné lodě v Rudém i Středozemním moři přibližují k břehům Levanty.
Biden začal strašit i směrem k Číně v otázce Tchaj-wanu. Řekl, že pokud bude Tchaj-wan napaden, Američané mu přijdou na pomoc. Pověděl to loni na podzim poprvé, hned to v Bílém domě žehlili, že to tak nemyslel. Pověděl to podruhé, zase přišlo uhlazování. Pověděl to potřetí a už to nikdo nekorigoval. Škoda, přesně to samé mělo zaznít i v případě Ukrajiny: „Jestli na ni sáhnete, tak pokud zažádají o pomoc, půjdeme do toho.“ Sama pohrůžka by zaručila, že by si Rus nic nezkusil.
X Myslíte?
Jistě. I Putinovi je sakra jasné, že USA mají ve vojenské oblasti mnohem větší sílu. Američané by dokázali Rusy vytlačit z Ukrajiny během pár týdnů, jen k tomu teď zkrátka nemají dostatečnou vůli. Putin si toho byl v předstihu moc dobře vědom. Využil i amerického chaotického odchodu z Afghánistánu. Říkal si: „Ti si teď budou
ejméně deset let lízat rány. Do žádného dalšího konfliktu nepůjdou, radši setrvají v izolaci.“ Měl i neměl pravdu – napadená Ukrajina se od USA dočkala přinejmenším značné materiální pomoci, ani s tím v Kremlu určitě nepočítali.
X Jak si podle vás budou jednou dějiny pamatovat Putina?
Přejme si, aby si ho pamatovaly jako poraženého. Přestože v samotném Rusku si jakýkoli konec současného konfliktu stejně vyloží jako své vítězství. I kdyby z toho bylo nakonec jen udržení Krymu… Ano, je fakt, že právě teď k nám z bojišť nepřicházejí zrovna nejlepší zprávy. Ale něco nám přece jen nahrává. Gerontokracie nikdy nevydrží příliš dlouho. Kdo zestárne u moci, ten se na konci svého života tak moc bojí o prebendy, že v praxi není schopen vládnout. Právě tak skončil Sovětský svaz. I Putin se svou sebrankou zestárnou. A jestli se budou držet zuby nehty u moci, dostihne to se všemi dopady a důsledky nakonec i je. Dříve nebo později.
X X X
Solovjovovo ultimátum: Ať NATO odevzdá Rusku svoje vojenské základny v Evropě
Ruský propagandista Vladimir Solovjov se v jednom ze svých posledních televizních pořadů opět notně rozohnil, když vyzval NATO k tomu, aby odevzdalo Rusku svoje základny v Německu, Francii a Itálii. Samozřejmě souběžně s tím, že by Spojené státy stáhly své vojáky z Evropy.
„Domnívám se, že všechna americká okupační vojska by měla být stažena z Evropy a ruské vojenské základny by měly být umístěny daleko za územím Ruské federace,“ prohlásil moderátor známý tím, že se zasazoval například o vybombardování západních měst jadernými zbraněmi.
„Například je zcela možné obsadit část vojenských základen, které vybudovali Američané v západní Evropě. Pak budeme mít jistotu, že se Evropa bude chovat velmi slušně a z území Evropy nevzejde žádná hrozba pro náš stát,“ dodal.
Exilová běloruská nezávislá televize Nexta, která mimo jiná média Solovjovo vystoupení zmonitorovala, posměšně označila propagandistovo požadavky za „ultimátum“ Severoatlantické alianci. Solovjova pak označila za „kremelského klauna“.
Bizarními výroky ostatně Solovjov nešetří skoro v žádném dni, kdy se jeho pořad vysílá. Před několika dny například prohlásil, že „Ukrajina je satanská a všichni Ukrajinci jsou již mrtví, jen o tom ještě nevědí“. Také se rozohnil nad tím, že papež povolil žehnání párům stejného pohlaví, což nicméně mnozí kněží nerespektují.
X X X
Nechceme se chlubit, zbrojíme však o dost rychleji než Západ, libují si v Rusku
Rusko zbrojí rychleji a obsáhleji než Západ, výrobu v některých odvětvích zvýšilo dokonce až dvanáctkrát, tvrdí ruský místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Ukrajinští vojáci připouští, že se potýkají s nedostatkem dělostřelecké munice, což se podepisuje i na jejich bojových operacích.
„Nechci se chlubit, ale mohu říci, že jsme začali zrychlovat výrobu dříve než západní země,“ uvedlManturov. Podle něj se objem státních obranných zakázek oproti minulému roku zdvojnásobil.
„Pokud jde o náš průmysl, u řady položek jsme zvýšili objem výroby a dodávek desetkrát až dvanáctkrát. Kvůli určitým nuancím nemohu mluvit o konkrétním rozsahu dodávek a financování, ale věřte mi, čísla jsou obrovská,“ tvrdí místopředseda vlády.
Činitel zdůrazňuje, že ruské tempo výroby zbraní předstihuje Západ. „Pokud jde o bojového ducha západních zemí, nerad bych za ně mluvil. Zatím máme náskok.“
Ukrajina pociťuje nedostatek střeliva
Slábou západní produkci už pociťuje ukrajinská armáda. Ukrajinský brigádní generál Oleksandr Tarnavskij přiznal, že vojáci se potýkají s nedostatkem munice a že některé vojenské plány se kvůli tomu změnily.
Jeden příslušník ukrajinské 148. dělostřelecké brigády, řekl listu The Washington Post, že jeho jednotka zjistila „dramatický“ rozdíl v zásobách nábojů poté, co se nedávno přesunula z jižní fronty v Záporoží na pozice na východě. Nyní střílí na nepřátelské cíle jen 10 až 20 nábojů denně, zatímco dříve používala v průměru 50 nábojů a někdy až 90.
„Pokud se situace nezmění, nebo se dokonce zhorší, nebudeme schopni je zatlačit, ale oni nás zatlačí zpět,“ upozornil. „Co se dá dělat s deseti náboji denně? To sotva stačí na to, abychom odpověděli na jejich postup. O útoku na jejich pozice ani nemluvě.“
Západní výrobní problémy
Podle zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) byla produkce největších světových výrobců zbraní o 3,5 procenta nižší než v roce 2021. Mnoho západních výrobců zdůrazňuje, že nedokáže uspokojit zvýšenou poptávku kvůli logistickým potížím vzniklým ještě z dob pandemie covidu-19. Potíže vyvolává i nedostatek pracovníků a zvyšující se ceny energií a materiálu.
Už v září tajemník estonského ministerstva obrany Kusti Salm uváděl, že Rusko vyrábí ještě víc munice než před válkou a že jejich produkce je sedmkrát větší než ta západní. „Rusové těží z toho, že vyrábějí levněji, byť na úkor kvality a bezpečnosti,“ podotkl Salm.
Zatímco výroba dělostřeleckého náboje ráže 155 mm stojí západní země 5 tisíc až 6 tisíc dolarů (114 tisíc až 136 tisíc korun), výroba srovnatelného dělostřeleckého granátu ráže 152 mm stojí Rusko v přepočtu asi 600 dolarů (13 tisíc korun), vysvětlil tajemník.
Podle pozorovatelů se Rusům daří obcházet sankce a nakupovat přes třetí strany západní vybavení potřebné pro jejich obranný průmysl. Pomohly mu též vojenské dodávky ze Severní Koreje.
Pozorovatelé však také zmiňují, že Rusko na rozdíl od západních zemí sice přešlo na vojenskou ekonomiku, ale jeho hospodářství nemůže v zbrojních závodech dlouhodobě konkurovat kombinované ekonomice Západu, ani jen samotným USA. Jen v tomto roce nominální hrubý domácí produkt Spojených států činil 27 bilionů dolarů podle údajů Mezinárodního měnového fondu, v případě Ruska jsou to v přepočtu dva biliony dolarů, podotýká agentura Reuters.
„Další otázkou je, jak dlouho bude tento závod trvat,“ připouští Manturov. Dodal, že plán vyzbrojování na období 2025-2034 by měl být schválen příští rok. „Musíme jak doplnit zásoby, tak udržet danou míru produkce.“
X X X
Ukrajinská cesta k triumfu? Existují tři scénáře, jak mohou ukončit konflikt, tvrdí analytici
Vojenští experti se shodují, že Ukrajinci aktuálně ve válce proti ruskému agresorovi tahají za kratší konec provazu. Kyjev však stále může triumfovat. Informuje o tom analýza deníku The Financial Times (FT). Jaké cesty mohou vést k ukrajinskému vítězství?
Text The Financial Times analyzuje možnosti, jak by Ukrajinci mohli za příznivých podmínek ukončit válčení. Jednou z cest je dohoda o příměří. Kyjev by s Moskvou domluvil klid zbraní, který by nevedl ovšem k vyjednání míru, ani by nevyřešil otázky, kvůli nimž se konflikt rozhořel.
Šlo by tudíž o podobné řešení, jaké zvolily Jižní Korea a KLDR k ukončení vzájemného konfliktu. Obě země jsou dodnes oficiálně ve válečném stavu a hranice jsou z obou stran velmi ostře hlídané.
„Jihokorejský model by mohl Ukrajině pomoci k nové teorii o (dlouhodobém) vítězství. Poté, co bylo v Koreji vyhlášeno příměří, se Jihokorejci zaměřili na znovuvybudování své ekonomiky – s velkým úspěchem,“ dodává FT. V případě Ukrajiny a Ruska by šlo jen o to domluvit, jak dlouho by měl případný status quo platit.
Jako jednu z možných cest FT zmiňuje možnost, že by se Ukrajina nakonec přece jen vzdala části území. Kyjev by prý takovou variantu nakonec mohl přijmout, ale pouze v případě, že se Moskva zaručí, že tím konflikt doopravdy skončí. Autoři analýzy však doplňují, že ruský prezident Vladimir Putin by takovou dohodu stejně pouze využil pro získání času, aby mohl posílit a lépe zorganizovat svá vojska. Je navíc otázkou, zda by Kyjev mohl takové řešení vůbec pokládat za své vítězství.
„Alternativou by mohlo být reálné zamrznutí konfliktu. V tomto scénáři Ukrajina zaujme především defenzivní postavení a zamezí dalšímu ruskému postupu. Střety nikdy neskončí, ale omezí se,“ uvádí dále FT.
Důležitá změna
Deník zároveň zmiňuje, že i v kruzích těch nejzarytějších amerických podporovatelů Ukrajiny čím dál častěji padá myšlenka, že Kyjev nezvládne Rusko porazit a bude muset přijmout jinou cestu. Třeba právě formu zamrzlého konfliktu, který by následně mohl prezentovat jako své vítězství. „Musíme obrátit zavedený narativ a konstatovat, že Putin byl poražen,“ citují FT nejmenovaného amerického představitele.
Na druhou stranu se však může stát, že Ukrajinci budou v takových problémech, které by mohly vést k jejich porážce. „Panují obavy, že zatímco 2023 byl rokem ukrajinské protiofenzivy, v roce 2024 Rusové znovu rozjedou svoji ofenzivu. Nejhorší scénář počítá s ukončením západní podpory, kvůli čemuž by Ukrajina už během léta mohla být ve vážných problémech,“ píše
List zároveň dodává, že pravděpodobnější variantou je, že Západ Ukrajině i nadále bude posílat balíčky pomoci. „To by mohlo stačit, aby to síly Vladimira Putina odradilo od ofenzivy. Ale pokud válka bude pokračovat patem i v roce 2024, čas hraje ve prospěch Ruska,“ pokračuje FT.
Letošní protiofenziva dopadla neúspěchem
Válka na Ukrajině začala ruskou invazí 24. února loňského roku a trvá již téměř dva roky. Konfliktu předcházely střety na východě země trvající už od roku 2014 po ukrajinské revoluci zvané Euromajdan. Kreml válku označuje za „speciální vojenskou operaci“.
Ve zmiňované době Rusové obsadili poloostrov Krym a s jejich významnou pomocí se proti Kyjevu vzbouřila města na Donbasu, která zde vyhlásila samostatné, avšak až na Rusko téměř nikým neuznávané státy. Doněcká a Luhanská lidová republika byly loni běhěm války přičleněny k Rusku. Mezinárodnodní společenství to však až na výjimky neuznává.
Ukrajina se během války napřed zvládla ubránit náporu ruských sil či jim alespoň při ústupu způsobit značné ztráty. Od loňského léta přešla do protiofenzivy, kdy se jí podařilo získat zpět část dobytého území, například město Cherson. Letošní fáze protiofenzivy tak úspěšná nebyla. Kyjev získal jen drobné územní zisky.
X X X
Největší policejní akce za desetiletí. Berlín očekává silvestrovské nepokoje
Německá policie chystá v Berlíně na Silvestra neobvykle velkou operaci. Bezpečnostní složky se obávají možných násilností v důsledku současného napětí na Blízkém východě. Jako důvod zvýšených opatření uvádí i zkušenost z minulého roku, kdy policisté, hasiči či záchranáři se stali terčem útoků v berlínských ulicích během oslav konce roku.
„Je to největší policejní akce na Silvestra za poslední desetiletí,“ citují německá média šéfku berlínské policie Barbaru Slowikovou. „Je to způsobeno především konfliktem na Blízkém východě, který činí nasazení policie výrazně náročnějším a složitějším.“
Podle ní se dá čekat, že napětí vzbuzující vojenská akce Izraele proti palestinskému teroristickému hnutí v Pásmu Gazy se pravděpodobně projeví v Berlíně během silvestrovské noci. „Předpokládáme, že tyto emoce budou prožívány na ulicích.“
Bezpečnostní orgány též reagují na loňské události, kdy se policisté, ale i hasiči a zdravotníci při oslavách konce roku stali terčem útokům. Oslavující na ně házeli petardy, zranili osmnáct policistů.
„Výrazně zvyšujeme ochranu hasičů a dalších záchranářů. A taktéž budeme silně přítomni v odpovídajících částech města,“ potvrdila šéfka berlínské policie, že bere dění z minulého roku vážně.
Slowiková oznámila, že Silvestra bude ve službě 2000 až 2500 policistů z Berlína, Saska, Saska-Anhaltska a spolkové policie. Současné se zvýší počet hlídkových vozů z obvyklých 150 na 220. Stanice městské dopravní linky S-Bahn a berlínské železnice bude hlídat 500 spolkových policistů.
Němce překvapily násilné demonstrace na podporu Palestinců v hlavním i dalších městech. Při jedněch demonstranti zapalovali auta a napadali policisty. Terčem útočníků se staly i synagogy a židovské památky.
V reakci se německá vláda rozhodla zakázat jakékoli aktivity palestinského islamistického hnutí Hamás, kterou Berlín považuje za teroristickou organizaci, a také propalestinskou síť Samidún. Taktéž posílila ochranu židovských objektů a organizací.
Kvůli obavám z možných silvestrovských násilností přijala zvýšená bezpečnostní opatření i police Kolína nad Rýnem. Bezpečnostní orgány mají podle agentury DPA informace o možném plánu islamistické skupiny na útok na tamní katedrálu.