Engel: S lékaři se hrálo zákeřně. Politici se s námi pokoušeli hrát ošklivou hru a teď sklízí plody své práce, řekl v pořadu 360° předseda Lékařského odborového klubu České lékařské komory Martin Engel. Narážel tím na rozhodnutí poslanců, kteří podpořili návrh na delší pracovní dobu zdravotníků v porovnání s ostatními zaměstnanci. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník současný protest lékařů označil za „odborářskou bramboračku“.
„Současný problém vyvolalo to, že poslanci násilně do druhého čtení poslali novelu, že zdravotníci můžou sloužit o 100 procent déle než všichni ostatní lidi. A toto byl ten startovací mechanismus a nikdo z nich mi nebude tvrdit, že netušili, co za Pandořinu skříňku otvírají,“ uvedl v pořadu 360° Engel.
Narážel tím na novelu zákoníku práce, která by měla zdravotníkům umožnit sloužit až 24hodinové služby. Politikům ve vysílání vyčetl, že se ke zdravotníkům v době po covidové pandemii, kdy museli často sloužit na úkor svých fyzických i psychických sil a rodiny, chovají takto špatně. Čekal pro ně prý spíš ocenění.
„Ale pak přijde tento zákeřný průlom do legislativy. Takže, nezlobte se, pokoušeli jste se s námi hrát takovouto ošklivou hru a teď sklízíte plody své práce,“ řekl Engel náměstkovi ministra zdravotnictví Pláteníkovi.
Politici podle odborového předáka umějí spoustu krásných slov o tom, co všechno zdravotníkům nabídli, a jak jsou lékaři nevděční. Resort zdravotnictví však podle něj při jednáních mnoho ústupků neudělal. Za fantasmagorii také označil odhad výše požadavků zdravotnických odborů, který činí 70 miliard korun. „To je úplně mimo výseč,“ uvedl Engel.
Náměstek: Ministerstvo klečí před odbory
Kritický byl ke slovům šéfa odborů náměstek ministra zdravotnictví. Ten současnou debatu označil za odborářskou bramboračku. „To, co původně vzniklo jako iniciativa mladých lékařů, která podle mě nebyla jen o penězích nebo směnách, ale byla skutečně o proměně zdravotnictví, kterou potřebujeme, tak tato debata už úplně utichla a vznikla z toho taková odborářská bramboračka,“ řekl Pláteník.
„Uvědomuju si, že naše nabídky jsou velmi pod očekáváním jak lékařů, tak hlavně odborářů, ale je to to, co máme. Jsme hlavně rádi za to, že ve zdravotnictví nám systém veřejného zdravotního pojištění dává prostředky, abychom lékařům mohli příští rok přidat, protože třeba v jiných resortech tyhle možnosti vůbec nemají,“ uvedl náměstek.
Resort podle jeho slov klečí před odbory, aby přijaly jeho nabídku. „My teďka v podstatě jenom jako poslední dlužník před svým věřitelem prosíme o splátkový kalendář, ale jsme na hraně našich finančních možností, které nám dává náš rozpočet,“ dodal Pláteník.
X X X
UČITELÉ DO STÁVKY, OBAVA O PROPUŠTĚNÍ, BOJOVAT JAKO HAVEL, NEDÁT SE
Před stávkou popisují chystané změny i obavu z propouštění
Stovky škol po celé republice zůstanou v pondělí 27. listopadu zavřené, učitelé budou stávkovat. Podle pedagogů oslovených CNN Prima NEWS ale tentokrát nejde primárně o peníze na platy, trápí je také návrh na omezení maximálního počtu vyučovacích hodin za týden, takzvaného PHmaxu. To podle nich zásadně ovlivní kvalitu výuky. S rozpočtem resortu školství přitom není spokojen ani ministr Mikuláš Bek (STAN). „Je ale potřeba být realisty v tom, co se dá pro školství získat,“ řekl ve čtvrtek u kulatého stolu společnosti EDUin.
„Budeme muset zrušit zhruba sedmdesát hodin týdně,“ propočítal ředitel jabloneckého Randova gymnázia Tomáš Hofrichter. S maximálními počty hodin přišlo v roce 2020 ministerstvo školství. „Byl to velice pozitivní krok, umožnilo nám to přidat volitelné předměty a semináře, které pomáhají studentům s přípravou na specializované vysoké školy. Teď budeme muset hledat cestu, jak se vrátit o čtyři roky zpět,“ vysvětlil ředitel. Škola podle něj bude muset některé předměty zrušit nebo skupiny sloučit a počty studentů v nich třeba zdvojnásobit. „To logicky povede ke zhoršení kvality,“ dodal.
Na seminářích malé skupinky studentů pracují s učiteli, kteří mají šanci se jim věnovat individuálně. „Studenti se dostanou více ke slovu, můžeme odpovídat na jejich dotazy, dostat se víc do hloubky věcí, kterým nerozumějí nebo se v nich chtějí zdokonalit,“ popsala redakci CNN Prima NEWS jedna z učitelek Kristýna Hádková. I ona se chystá stávkovat kvůli omezení počtu hodin.
Změny nejvíc zasáhnou střední školy
Střední školy budou muset počty hodin seškrtat nejvíc, o patnáct procent. Základní školy o šest procent. Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty je pochopitelné, že stát chce šetřit, ale nelíbí se mu způsob, jak ministerstvo se změnami přichází. „Je jasné, že se spěchá kvůli návrhu státního rozpočtu. Během dvou měsíců je celý systém podroben něčemu, co vypadá jako reforma, ale bez jakékoliv diskuse s odbornou veřejností. Chtěli bychom, aby ministerstvo ten návrh minimálně o rok odložilo, aby byl čas ho do detailů probrat,“ prohlásil hejtman Půta z uskupení Starostové pro Liberecký kraj, spřízněného s vládním hnutím STAN, které má na starosti právě resort školství.
Ředitel jabloneckého gymnázia Hofrichter upozornil, že se řada škol na nový systém adaptovala postupně. „První rok to bylo jen pár škol, které rozšířily výuku, pak se přidaly další a letos jich je mnohem víc, protože i ti opatrnější ředitelé viděli, že to funguje a že je to dobré. A přesně v ten moment se zase všechno ruší jedním škrtem,“ zdůraznil.
Ředitelka hovoří o propouštění
Méně hodin bude také znamenat méně práce pro učitele. Otevřeně o tom hovoří ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou Martina Picko Baumannová. „Budou se snižovat úvazky a budu muset někoho propustit, jinou možnost tahle situace nedává,“ potvrdila ředitelka obavy z toho, že někteří kantoři přijdou o práci. Starostí bude mít ale mnohem víc, nejen s tím, kdo dostane černého Petra.
„Vůbec nevím, jak si poradím s nutností slučovat třídy. Naše výuka je odborná, založená na individuálním přístupu, úzké komunikaci studenta a učitele. Dílny jsou pro osm studentů a teď bych jich tam měla nacpat šestnáct. Nikdo na ministerstvu zřejmě nepřemýšlí o tom, jaký vliv to bude mít nejen na kvalitu výuky, ale třeba i na bezpečnost práce. Naši studenti pracují s nástroji i se stroji, to není možné brát na lehkou váhu,“ upozornila Picko Baumannová.
Podle ministerstva školství bylo maximální množství vyučovacích hodin nastaveno v roce 2020 příliš velkoryse. Jestli plánované škrty ovlivní stávka učitelů, není jasné.
X X X
ODBORÁŘ ĎURČO: FIALOVI ZDVÍHÁME PRST, FIALA MUSÍ PRYČ, NESCHOPNÝ
FIALA UŽ ČR ROZHÁZEL MILIARDY, STÁVKY JEN KAPKA V MOŘI
Odborář Ďurčo: Vládě stávkou zdviháme prst.
Ekonomické dopady stávky, kterou na pondělí vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), by mohly být významné, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Pavel Peterka. Dodal, že pokud se stávka omezí jen na jeden den, nemuselo by to ekonomiku poškodit trvale. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo podotkl, že se budou snažit o co nejmenší dopady. Vládě ale chtějí zdvihnout prst, protože nejsou pokojeni se způsobem, jakým s nimi vyjednává.
Podle ekonoma Pavla Peterky pondělní stávka výrazně ovlivní průběh dne. „Ekonomické dopady mohou být významné, nicméně pokud se omezí opravdu jen na jeden den, tak by to nemělo být nic, co ekonomiku nějakým způsobem trvale poškodí,“ řekl Peterka ve vysílání CNN Prima NEWS.
Napříč republikou se uskuteční den protestů, který vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odboráři usilují o více peněz do školství. Vláda si podle nich připravenými škrty bere děti jako rukojmí. Výhrady mají také vůči konsolidačnímu balíčku.
KOVO Roman Ďurčo. „Chceme naší akcí dát najevo, že nejsme spokojeni se způsobem, jakým s námi vláda vyjednává. Chceme zvednout prst, protože sociální dialog není zejména od vlády vedený dobře, poslední hřebíček byly ceny energií,“ řekl Ďurčo s tím, že se budou snažit o co nejmenší dopady na ekonomiku.
Podle Peterky ale požadavky odborů vedou k prohloubení dluhu. „Dluh je relativně vysoký a roste jedním z nejrychlejších temp v Evropě. Škrty jsou potřeba,“ řekl ekonom. S tím ale Ďurčo nesouhlasí. Podle něj odbory nabízely dialog a alternativy, jak situaci vyřešit. „Co se týče energií a inflace, tak vláda zaspala a není možné, aby to zaplatili všechno občané. Chápeme, že vláda musí něco dělat, ale měla by jít jinou cestou,“ sdělil Ďurčo a dodal, že je nutné, aby vláda zareagovala na cenu elektřiny. „Vnímáme ohrožení zaměstnanosti. Co se týče školství, mohla by vláda také najít konsenzus,“ řekl odborář.
X X X
MOSKVA: ČR S EU HROZBOU RUSKU
Česko je hysterické a Evropa hrozbou Rusku, reagoval Kreml na gen. Pavla
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval na slova českého prezidenta Petra Pavla, který na setkání skupiny V4 označil Rusko hrozbu celé Evropě. Podle Peskova naopak Evropa ohrožuje Rusko. Dodal, že z Česka zaznívá v poslední době spousta hysterických výroků, které nevrhají dobré světlo na české politické vedení.
„Rusko nepředstavuje hrozbu Evropě. To Evropa představuje hrozbu Rusku,“ prohlásil Peskov v rozhovoru s ruským novinářem Pavlem Zarubinem. Podle něj jsou evropské státy, respektive EU, ovládány Spojenými státy. „Jsou to oni, kdo jsou zapojeni do NATO a kdo se vší vojenskou silou pohybuje směrem k našim hranicím,“ řekl Peskov. Moskva opakovaně vykresluje USA jako strůjce konfliktu na Ukrajině.
„To je to, co představuje hrozbu pro nás. A proto děláme to, co děláme nyní,“ řekl Peskov s jasnou narážkou na válku na Ukrajině. Od jejího vypuknutí ji Kreml obhajuje jako obranou reakci proti rozšiřování NATO, aniž by ale podala důkaz této expanze. Podle Západu a Ukrajiny je ruská invaze projevem imperialistické politiky Moskvy.
Podle Putinova mluvčího poslední dobou z Česka zaznívá spousta hysterických reakcí. „Taková hysterie nestaví vedení České republiky do dobrého světla. Nu, taková už je generace politiků u moci. To je spíš jejich problém, ne náš,“ poznamenal podle ruské agentury TASS.
Putin minulý týden uvedl, že Rusko nehodlá zavřít své okno do Evropy. Složité období momentálně podle něj prožívá ve vztahu s evropskými elitami, nikoliv však s evropskou společností.
Prezident Pavel na středečního jednání prezidentů Visegrádské skupiny V4 (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) uvedl, že nejen Česko, ale všechny země NATO vnímají Rusko jako největší hrozbu v Evropě, proto je potřeba na to náležitě reagovat. „Všechny armády se připravují na to, že může nastat konflikt velké intenzity,“ řekl prezident s tím, že výdaje na obranu stoupají, stejně jako se zvyšuje kvalita výcviku vojáků.
Podpora Ukrajiny je podle něj v zájmu všech zemí V4. „Ruská federace musí být postavena před soud za zločiny a vraždy, které spáchala, i za škody, které způsobila, takže musíme dál podporovat Ukrajinu a Ukrajince. Je to v našem národním zájmu,“ řekl český prezident. Že Rusko nesmí na Ukrajině vyhrát, zdůraznila i maďarská prezidentka Katalin Nováková.
Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) v říjnu ve své výroční zprávě za loňský rok Rusko označila za největší bezpečnostní hrozbu Česku. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v listopadu uvedl, že armáda cvičí na černý scénář s jadernými zbraněmi a velkou válku.
X X X
POPRASK V NIZOZEMÍ, WILDERS VÍTĚZSTVÍM PŘEKVAPIL SVĚT
Vítězný Wilders bodoval umírněnější rétorikou, vývoj mu dal za pravdu
Byl z toho značný poprask, když se v noci na čtvrtek rýsovaly výsledky nizozemských voleb. Ziskem 37 křesel z celkových 150 překvapil vítězný lídr protestní Strany pro svobodu (PVV) kdekoho, nakonec i sám sebe. „Musel jsem se štípnout,“ líčil Geert Wilders, razantní kritik islámu a nelegální imigrace, své první pocity. Zaskočena byla celá Evropa, která sleduje výrazný trend.
Protestní strany napříč kontinentem, které spojuje kritický postoj k migraci a odmítání progresivistické ideologie, vytrvale posilují. Nasávají nebývalou podporu jednak tím, že jejich témata, jako jsou nelegální migrace a boj se zločinem, se zmocňují i tradiční strany. A proč volit plagiát – a nikoli originál? ptali se patrně při hlasování Holanďané.
Wildersovo monstrózní vítězství dostalo celou politickou scénu pod tlak. A nejen v Nizozemsku, ale i v celé Evropě.
X X X
Tak dlouho strašil islámem, až to vyšlo. Wilders výhře nevěřil, musel se štípnout
Šéfa krajně pravicové Strany pro svobodu Geerta Wilderse není třeba dlouze představovat. Nizozemský populista je známý především svou nevybíravou a především dlouhodobou kritikou islámu. Bojovat s ním začal prakticky okamžitě po svém vstupu do velké politiky. Stejně jako s Evropskou unií. Své středeční výhře ve volbách nakonec ani sám nevěřil.
„Musel jsem se štípnout do ruky,“ přiznal šedesátiletý Wilders ve svém vítězném projevu. „Voliči řekli, že toho mají dost, že je jim zle,“ pokračoval s tím, že se vydává na misi, jež ukončí „azylové tsunami“. „Nizozemsko bude zase na prvním místě. Lidé musí dostat svůj národ zpět,“ dodal.
Charismatický lídr a obratný rétor bývá (jako mnozí jiní výřeční nacionalisté) přirovnáván k Donaldu Trumpovi. To je tou blond kšticí a stylem vystupování. Geert Wilders však v politice působí mnohém déle než Trump. Už čtvrtstoletí. A znají ho i čeští sympatizanti krajní pravice. Wilders byl v Česku několikrát hostem Tomia Okamury. Na konferenci krajně pravicových stran v Praze před šesti lety nabádal k zastavení masové migrace. „I kdybychom měli vybudovat nějakou zeď,“ řekl.
Nabádal, že Evropa nesmí nechávat imigrantům otevřené dveře a okna, jinak bude pětina obyvatel Německa a Rakouska islámská. O dva roky později zase i s francouzskou lídryní extremistů Marine Le Penovou podpořil kampaň Okamurovy SPD před volbami do Evropského parlamentu. „Evropská unie je nedemokratická. Je to příšera, která udupává naši národní identitu. Musíme bojovat, abychom nepodlehli Bruselu,“ varoval.
„Bez silných národních států není demokracie,“ hřímal i na Okamurově demonstraci na Václavském náměstí. Aplausu části diváků se tam dočkal za slova, že islám a svoboda nejsou kompatibilní. Své vystoupení v angličtině zakončil slovy: „Ať žije Česká republika…“ Přidal i jedno české slovo: „A svoboda.“
Nakresli Mohameda, navštiv islámské safari
Rodák z Venlo nedaleko německých hranic byl vychováván v římskokatolickém duchu. V době dospívání však víru opustil. Jeho matka pocházela z Indonésie, někdejší nizozemské kolonie, otec byl ředitelem tiskárny. Wilders je ženatý a jeho žena je Maďarka, děti nemají.
Kariéru začínal v sociálním a zdravotním pojišťovnictví a socioekonomická politika jej přivedla do politiky. V roce 1997 jej zvolili do rady města Utrecht a o rok později poprvé po parlamentu. Když v září 2004 odešel z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), protože se nemohl smířit s jejím pozitivním postojem ke vstupu Turecka do EU, založil Stranu pro svobodu (PVV).
Dosud největším triumfem partaje bylo 24 mandátů v roce 2010. Do roku 2012 wildersovci podporovali menšinovou vládu premiéra Marka Rutteho, pak přešli do opozice. Ve volbách před dvěma lety jim pak voliči zajistili 10,6 procenta a sedmnáct mandátů. Až letos však přišel opravdový průlom. Ve středu strana kandidovala už v šestých volbách a její volební zisk se více než zdvojnásobil.
Takřka okamžitě po vstupu do politiky Wilders začal bojovat proti islámu. Už v roce 2008 vytvořil a vydal kontroverzní film Fitna (Rozvrat), v němž záběry z násilných scén a teroristických činů doprovodil verši z koránu. Islám pak popsal jako „fašistický“ a Korán přirovnal k Hitlerově knize Mein Kampf.
V roce 2015 se mu zase podařilo protlačit karikatury Mohameda do veřejnoprávní televize. Ta spot PVV odvysílala během pásma určeného k propagaci politických stran. Diváci mohli zhlédnout desítku karikatur. Na jedné z nich byl krví pocákaný svět a vedle stojící Mohamed se zakrvácenou dýkou a šavlí, na další jel Prorok na jednokolce a žongloval s uřezanými hlavami.
„Udělal jsem to, protože musíme ukázat, že stojíme za svobodou projevu a nikdy se neskloníme před násilím. Svoboda slova musí vždy převážit nad násilím a terorem,“ řekl Wilders. V té době už ho několik let střežila ochranka, právě pro jeho výroky na adresu přistěhovalců, muslimů a islámu. Svobodu slova naplno využil i později. „Mohamed je příkladem pro jednu miliardu muslimů. Mohamed byl pedofil, masový vrah, terorista a blázen,“ prohlásil.
Mimochodem, Wilders se ve svém boji proti islámu nikdy nenechal omezit hranicemi Nizozemska. V sousední Belgii plánoval prohlídku „islamizací nejzasaženějších míst Bruselu“. Konkrétně šlo o tamní čtvrť Molenbeek, která se do povědomí dostala v souvislosti s teroristickými útoky islamistů v Evropě.
„Líheň džihádistů“, jak se čtvrti obývané z velké části muslimskými přistěhovalci přezdívalo, Wilders přirovnal k syrskému městu Rakká. Tedy k někdejší baště Islámského státu. „Molenbeek ještě nebyl osvobozen,“ poznamenal a avizovanou procházku prezentoval jako „islámské safari“. Starostka Molenbeeku Françoise Schepmansová nakonec dosáhla policejního zákazu akce. A pokud jde o Belgii, tu by Wilders nejraději rozpustil – v minulosti totiž oživil myšlenku připojení Flander k Nizozemsku.
Wilders provokuje rád. O rok později například ohlásil kreslířskou soutěž na téma „prorok Mohamed“. Zobrazovat po Alláhovi druhou nejvýznamnější postavu islámu přitom mají muslimové přísně zakázáno, souboj v malování tak měl velmi vyhrocenou odezvu. Pákistánské ministerstvo zahraničí si předvolalo nizozemského velvyslance, kterému vyřídilo své „hluboké znepokojení nad tímto záměrným a zlomyslným pokusem o hanobení islámu“.
Pákistánský parlament pak také přijal rezoluci, ve které soutěž odsoudil, a tamní krajní pravice uspořádala protestní pochod. Wilders ovšem své aktivity coby provokaci nevnímal. „Svoboda projevu je ohrožena, speciálně u kritiků islámu. Nikdy bychom to neměli přijmout. Svoboda projevu je naší nejdůležitější svobodou,“ vysvětloval tehdy. Nakonec však celou soutěž zrušil s tím, že nebezpečí útoků na nevinné lidi by bylo příliš vysoké.
Policie tehdy zadržela muže, který údajně na Wilderse plánoval útok. Jeden z pákistánských hráčů kriketu zase v souvislosti se soutěží na Facebooku vypsal odměnu 24 tisíc dolarů za zabití Wilderse i jeho stranických kolegů. „Moje tvrzení o netolerantní povaze islámu se tímto potvrdilo,“ poznamenal politik. A o rok později se soutěží přišel znovu. Tehdy dokonce stihl vybrat i vítěze.
„Marocká špína“ a marocký bodyguard
Skandální výroky na adresu přistěhovalců také Wilderse opakovaně dovedly před soud. Poprvé byl obžalován už v lednu 2009 z podněcování nenávisti a diskriminace na základě prohlášení ve filmu Fitna a též jeho komentářů v médiích. Proces začal v lednu 2010, ale v červnu 2011 byl Wilders zproštěn všech obvinění.
Problémy má prominentní osobnost evropské krajní pravice i se zmiňovaným Tureckem, kvůli kterému kdysi vystoupil z VVD. Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nazval teroristou a nizozemskou vládu vyzval, aby vyhostila tureckého velvyslance. Volal i po vykopnutí Turecka z NATO. Turecké úřady v únoru 2021 zareagovaly a spustily vyšetřování, což kritizoval i nizozemský premiér Rutte s tím, že politik jen uplatňuje své právo na svobodu slova.
Pohled na RuskoKontroverzní však nejsou jen Wildersovy výroky o islámu. V minulosti tento krajně pravicový populista označil ruského diktátora Vladimira Putina za „opravdového patriota“, později chtěl bojovat s „hysterickou rusofobií v nizozemské vládě“. Veřejnost ho kritizovala i za návštěvu Ruska vzhledem k tomu, že v Ruskem sestřeleném letadle MH17 bylo mnoho nizozemských obětí. A přestože Wilders oficiálně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, napadené zemi odmítá posílat zbraně a z Nizozemska by nejraději udělal neutrální stát. Ukrajinští hackeři pak vypustili do světa dokumenty, které dokazují kontakty mezi Kremlem a Wildersovou partají. |
„Tento fašista, který napadl našeho prezidenta, by byl zatracený nacista, kdyby žil za druhé světové války. A kdyby teď žil na Blízkém východě, byl by vrahem z Daeše,“ kritizoval však mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje Ömer Çelik. Daeš je arabský akronym pro Islámský stát. Erdogan už o rok dřív podal trestní oznámení na Wilderse za dvě karikatury. Jedna vládce Turecka popisovala jako teroristu, druhá posílala ke dnu loď s tureckou vlajkou.
V červenci 2021 pak nizozemský Nejvyšší soud potvrdil odsuzující verdikt nad Wildersem za urážku Maročanů coby skupiny. Té se šéf PVV dopustil v předvolební kampani v roce 2014, když na setkání s občany prohlásil, že se zasadí o snížení počtu přistěhovalců z Maroka a nazval je „špínou“.
Mimochodem, z Maroka zřejmě pocházel i člen jeho ochranky, který podle zjištění nizozemské tajné služby vynášel citlivé informace. Média tehdy informovala o „marocké zločinecké skupině“.
Wilders nicméně u soudu tvrdil, že pouze řekl otevřeně to, co si myslí většina Nizozemců. Kromě faktu, že několikrát vyhrál cenu nizozemského Politika roku, to částečně potvrdily i středeční volby. Wildersova PVV po sečtení 97,9 procenta hlasů měla 23,5 procenta. Druhé místo zaujala společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s bývalým eurokomisařem Fransem Timmermansem v čele. Favorizovaná VVD vedená ministryní spravedlnosti Dilan Yeşilgöz-Zegeriusovou skončila až třetí.
V programu Wilders vyzýval k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie a k posílení vazeb Nizozemska s Izraelem – mimochodem tam v mládí dva roky žil, židovský stát označil za „první obrannou linii Západu proti islámu“ a sousední Jordánsko by ideálně přejmenoval na Palestinu, čímž by vyřešil izraelsko-palestinský konflikt.
Žádá také absolutní zastavení přijímání žadatelů o azyl v Nizozemsku. Mezi navrhovaná protiimigrační opatření PVV patří například obnovení hraničních kontrol, zadržování a vyhošťování nelegálních přistěhovalců, vracení syrských žadatelů o azyl či opětovné zavedení pracovních povolení v rámci EU.
„Nizozemsko není islámská země. Žádné islámské školy, korány a mešity,“ píše se v programu partaje. Wilders navrhoval i zákaz nošení šátků ve vládních budovách. V poslední předvolební debatě, jež se odehrála v úterý v noci, nicméně svou protiislámskou rétoriku zmírnil a prohlásil, že „by chtěl být premiérem všech Nizozemců, bez ohledu na jejich náboženství či původ.“
A pokud sestaví vládu, ukáže se, zda je skutečně „politickým pyromanem“, jak jej kdysi nazval jeho stranický exkolega Rutte. „Jen zapálí oheň a jde pryč,“ dodával a odkazoval tak na Wildersův styl, který podle něj nenabízí žádná praktická řešení problémů Nizozemska.
„Hlavními důvody, proč voliči v těchto volbách podpořili Wilderse, jsou jeho protiimigrační agenda spolu s jeho postoji ke krizi bydlení a k zdravotnictví,“ míní podle portálu Politico amsterdamská politoložka Sarah de Lange. Upozorňuje, že mainstreamové politické strany „legitimizovaly Wilderse tím, že si z imigrace udělaly hlavní téma“. „Voliči si mohli říkat, že pokud teď jde právě o tohle, proč nehlasovat raději pro originál než pro pouhou kopii?“
X X X
Velkolepé, gratulují Wildersovi vůdci krajní pravice. Orbán citoval Scorpions
Velkolepý výkon a mimořádné vítězství, gratulovali vítězi nizozemských voleb Geertu Wildersovi vůdci stran krajní pravice řady zemí Evropy. Jako první blahopřál již ve středu večer maďarský premiér Viktor Orbán, známý svými protiimigračními postoji. Následovala představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová či předseda belgické protiimigrační strany Vlámský zájem Tom van Grieken.
„Vítr změn je tady! Gratulace Geertu Wildersovi k vítězství v nizozemských volbách!“ napsal Orbán na sociální síti X s odkazem na známou rockovou baladu skupiny Scorpions Wind of Change. Ta ale ve svém textu reaguje na politické změny ve východní Evropě v roce 1989, pád Berlínské zdi a komunistických režimů mimo jiné i v Československu.
„Gratulace Geertu Wildersovi a PVV k jejich velkolepému výkonu v parlamentních volbách, který potvrzuje rostoucí oddanost obraně národních identit,“ uvedla bývalá předsedkyně francouzského nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. „Je to proto, že existují lidé, kteří nechtějí vidět, jak v Evropě uhasíná národní pochodeň,“ dodala.
Podle šéfa belgické krajní pravice Toma van Griekena je jasné, že „lidé touží po skutečné změně“.
„A nejen v Nizozemsku, ale i ve Flandrech,“ dodal. Krajně pravicová strana Vlámský zájem se po volbách v roce 2019 stala v Belgii třetí nejsilnější stranou v celostátním parlamentu. Polepšila si o 15 mandátů a nyní tam má celkem 18 křesel.
„Stále více Evropanů požaduje v ulicích i u voleb, aby byly chráněny jejich národy, jejich hranice i jejich práva,“ okomentoval Wildersovo vítězství šéf španělské krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal.
Vůdce italské krajní pravice Matteo Salvini označil Geerta Wilderse za přítele a pogratuloval mu k „mimořádnému volebnímu vítězství“. „Nová Evropa je možná,“ dodal šéf Ligy, která je rovněž známá svou protiimigrační rétorikou.
X X X
V DUBLINU VÁLEČNÁ ZÓNA, EMIGRANT POBODAL DĚTI
Ulice Dublinu se změnily ve válečnou zónu. Dav rozzuřilo pobodání dětí, místní viní migranta
Pětiletá holčička a jedna žena utrpěly těžká zranění, když je ve čtvrtek v centru Dublinu nožem pobodal muž ve středním věku. Informovala o tom irská policie, která motiv útočníka dosud nezná a jejíž velitel nevyloučil terorismus. Zranění utrpěl také podezřelý, zřejmě si je způsobil sám a je v nemocnici. Další dvě děti jsou zraněny lehce. Poblíž místa činu podle tiskových agentur AFP a Reuters vypukly večer potyčky mezi pořádkovými silami a krajně pravicovými demonstranty.
Do potyček ve čtvrti, kde žijí hlavně přistěhovalci, se zapojily stovky lidí s transparenty Irish Lives Matter (Na irských životech záleží) a s irskými vlajkami. Přitom demonstranti zapálili policejní auto a na policisty házeli různé předměty; dav se choval nepřátelsky také k „mainstreamovým“ médiím, vylíčil reportér AFP. Podle Reuters vzplál i dvoupodlažní autobus a zasvé vzala okna hotelu Holliday Inn a restaurace McDonald’s. Tramvajová doprava v centru Dublinu byla přerušena, pozastavení spojů přes Parnell Square East nebo O’Connell Street hlásí také operátor autobusových linek, píše BBC.
Komisař Drew Harris, který stojí v čele irské policie, připsal potyčky „frakci šílených chuligánů ovládaných krajně pravicovou ideologií“. „Fakta ještě nejsou jasná,“ zdůraznil ohledně vyšetřování a odsoudil „fámy a pověsti šířené se zlými úmysly“. Zároveň upozornil, že nevylučuje žádný možný motiv, a to ani terorismus.
Místní viní přistěhovalce
„Na Iry útočí tato špína,“ prohlásil jeden z demonstrantů zapojených do střetů. Další lidé v davu podle AFP odkazovali na zavraždění mladého učitele slovenským občanem, který byl nedávno odsouzen na doživotí.
Zadržený podle agentury DPA ve čtvrtek zaútočil na děti, když se seřadily před školou. Zraněná žena je údajně zaměstnankyně školy, která se žáky snažila chránit. Lidem okolo se podařilo útočníka přemoci a zadržet do příjezdu policie.
Policie uvedla, že v souvislosti s tímto případem nepátrá po žádném dalším podezřelém. Motiv útoku zatím nezjistila. Záběry z Dublinu na sociální síti X sdílel například europoslanec Dominik Tarczyński
Šéf irské policie podle Reuters prohlásil, že „nikdy nevyloučil žádný motiv útoku“. „Říkal jsem od začátku, že všechny směry vyšetřování jsou otevřené, aby bylo možné stanovit motiv,“ řekl Harris poté, co jiný vysoce postavený policejní důstojník uvedl, že dnešní incident nesouvisel s terorismem. „Nebudu dále spekulovat o teroristickém motivu. Dokud si nebudeme jisti motivem, musíme si uchovat otevřenou mysl, abychom zjistili, proč se to stalo,“ dodal Harris.
Irský premiér Leo Varadkar řekl, že ho incident šokoval, a vyjádřil soustrast blízkým zraněných. Poděkoval také záchranným složkám, že zasáhly „během několika minut“. Podle ministryně spravedlnosti Helen McEnteeové šlo o „odporný útok na tři nevinné děti a ženu“.
X X X
Převést 60 miliard eur bylo protiústavní. Soud klepl německou vládu přes prsty
Německá vláda zareagovala na verdikt tamního Ústavního soudu, který zablokoval převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu. Upraví rozpočet pro letošní rok dodatkem, aby zajistila financování programů, zejména pak regulovaných cen elektrické energie a plynu. Podle spolkového ministra financí Christiana Lindnera však bude nutné schválit výjimku z takzvané dluhové brzdy.
Předseda německé Svobodné demokratické strany (FDP) a ministr financí Christian Lindner (26. října 2023) | foto: ČTK
Německý Ústavní soud vládě zakázal používat 60 miliard eur z klimatického fondu a zároveň jí nařídil z jiných zdrojů zajistit závazky, které z tohoto fondu už slíbila vyplatit. Zmíněná suma byla v podobě zmocnění k půjčkám původně vyčleněna v rozpočtu pro rok 2021 na boj s následky covidu-19, ale Německo peníze nakonec nevyužilo. Vláda se proto rozhodla vložit peníze do klimatického fondu, což ale soud označil za protiústavní.
Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). V tomto případě se to týká více než 45 miliard eur, které byly vyčleněny pro letošní a nadcházející rok.
Kvůli rozpočtové krizi není jasné, jak bude vypadat rozpočet pro rok 2024 a kdy by ho mohl Spolkový sněm schválit. Původně měli poslanci o rozpočtu hlasovat za týden, termín byl ale odložen. Německu tak hrozí, že do nového roku vstoupí s rozpočtovým provizoriem.
Pro letošní rok schválil parlament rozpočet s výdaji 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu Kč) a schodkem 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu Kč), což mělo poprvé od roku 2019 umožnit udržet podmínky dluhové brzdy. To se nakonec ale kvůli připravovanému dodatku nepodaří.
X X X
WILDERS VAROVÁNÍ, EU, NĚMCE LEYENOVÉ A SPOL
Wilders je varování, EU potřebuje azylovou reformu, burcuje bavorský premiér
Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství pravicového populisty Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.
„To, co se stalo v Nizozemsku, je pro Evropu varováním. Nelze pokračovat tak jako dosud, potřebujeme zásadní obrat v migraci,“ řekl Söder. V Německu vzrostla popularita pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která je podle průzkumů po konzervativní unii CDU/CSU druhou nejsilnější stranou. „Lidé v Evropě chtějí otevřené vnitřní hranice, zároveň ale chtějí bezpečné vnější hranice,“ doplnil.
Söder, který ve čtvrtek společně s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem navštívil v Ingolstadtu zemský azylový úřad, zdůraznil, že Německo je na pokraji přetížení. „Situace je stále extrémně napjatá,“ řekl.
Podle Södera je nezbytné stanovit integrační hranici, kolik migrantů ročně je Německo schopné začlenit, aby nevznikaly nebezpečné paralelní společnosti. Bavorský premiér by rád vyvolal i debatu o úpravě ústavního práva na azyl. O takové možnosti již hovořil také saský premiér Michael Kretschmer.
„Potřebujeme také stop signály, které zmírní proud migrantů,“ řekl. Jako příklad zmínil nejen větší možnost vracení migrantů od hranic, ale také omezení sociálních dávek. „Sociální podporu je potřeba snížit na evropské minimum,“ řekl. Bavorsko se proto rozhodlo nahradit hotovostní dávky žadatelům o azyl předplacenými kartami. Systém chce spustit na jaře 2024.
„S předplacenými kartami nechce Bavorsko postupovat samo, spolupracujeme i s dalšími spolkovými zeměmi, které o tom uvažují,“ řekl Söder.
V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250 tisíc lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300 tisíc. Bavorsko předpokládá, že počet azylových žádostí v tomto regionu letos přesáhne 50 tisíc. Bavorské ubytovací kapacity jsou již nyní podle Söderovy vlády naplněny z více než 96 procent.
X X
FICO ZE SR DO PRAHY, GEN PAVEL SE HO BOJÍ, NEHTĚL HO
EXKOMUNISTA PAVEL ODMÍTÁ V ČR LEPŠÍ ŽIVOT LIDEM, FIRMÁM
FICO SE SETKÁ I S ŠÉFEM ANO, BABIŠEM, ZEMANEM, KLAUSEM
Fico míří do Prahy za Fialou i Pavlem. Setká se i s Babišem
Slovenský premiér Robert Fico přijede v pátek na první zahraniční návštěvu po jmenování do Prahy. Ve Strakově akademii ho přijme český protějšek Petr Fiala. Odpoledne ho očekává i prezident Petr Pavel na Pražském hradě. Setkání se podle organizátorů uskuteční bez přístupu novinářů. Schůzku s Ficem potvrdil také lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Dopoledne navštíví Fico, jehož vláda v úterý získala důvěru, Strakovu akademii, kde bude jednat s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Hned ráno se slovenský premiér setká ve Valdštejnském paláci s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími členy horní komory na pracovní snídani. Podle tiskového odboru slovenského úřadu vlády se Fico setká také se šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).
S Fialou chce Fico hovořit o vzájemných vztazích i aktuálních otázkách evropské politiky. Podle Bratislavy Fico v české metropoli také položí věnec na Národním památníku na Vítkově a k památníku spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika.
Fico se v době kampaně ohrazoval proti výrokům českých politiků, kterým vzkázal, aby nezasahovali do záležitostí Slovenska. Reagoval na vyjádření českého prezidenta a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kteří mluvili o tom, že je vývoj na Slovensku znepokojuje a je potřeba ho pozorně sledovat.
Dlouholetý politik Fico byl slovenským premiérem naposledy před více než pěti lety. V roce 2018 na funkci rezignoval kvůli politické krizi po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Prezidentka Zuzana Čaputová jeho novou vládu jmenovala koncem října.
V Praze se má podle médií Fico setkat i s bývalými politiky či zástupci opozice. S exprezidentem Václavem Klausem plánuje náhradní termín, protože bývalý český premiér a prezident je na konferenci v Curychu a nestihne se vrátit včas, sdělil Petr Macinka z Institutu Václava Klause.
Klaus i bývalý prezident Miloš Zeman před volbami vyjádřili podporu slovenským sociálním demokratům. V povolební gratulaci Ficovi Klaus uvedl, že jeho vítězství bylo zasloužené. „Ukázalo se, že volič uvěřil věrohodnému politikovi, kterému jde o jeho zemi a ne o uspokojení mocné mediálně podporované komunity, která usiluje o něco úplně jiného,“ napsal.
Naopak s Babišem se Fico v pátek sejde. „Na schůzku s panem premiérem Ficem se těším a jsem rád, že si na mě najde čas,“ potvrdil setkání Babiš.
X X X
WILDERS PROTI UKRAJINĚ
Je proti Ukrajině. Rusové velebí vítězství Wilderse v nizozemských volbách
Překvapivé vítězství protiimigrantského a euroskeptického Geerta Wilderse v nizozemských volbách se setkalo v Rusku s nadšením. Ruská propagandistická média jej popisují jako ruského podporovatele a připomínají jeho kontroverzní návštěvu země, během níž velebil ruského prezidenta Vladimira Putina, i jeho neochotu podporovat Ukrajinu.
Ruská vrchní propagandistka, moderátorka Olga Skabejevová, neskrývala své nadšení z výsledků voleb v Nizozemsku. „Aby bylo jasné, proč je to důležité pro Rusko, například včera současný premiér Nizozemska Mark Rutte slíbil vojenské stíhačky ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ale k moci se dostává Wilders, který ve svém předvolebním programu řekl, že přestane pomáhat Ukrajině ve válce. Wilders už také řekl, že je pro okamžité jednání a odchod všech ukrajinských uprchlíků z Nizozemska,“ vysvětlovala svým divákům.
Moderátorka připomněla, že vítězi voleb přáli politici označovaní jako krajně pravicoví jako například maďarský premiér Viktor Orbán. Podle ní právě ti, „které donedávna bylo zvykem nazývat fašisty“ nyní v Evropě oplývají „nejvyrovnanějším myšlením a zdravým rozumem“.
„Pravděpodobně příští premiér Nizozemí je označován za to nejhorší, co se v Evropě mohlo stát,“ narážela Skabejevová na obavy evropského tisku, co možný předseda vlády Nizozemí znamená pro Evropskou unii. „Pokud získá (Wilders) místo u stolu Evropské rady, mohl by ohrozit evropskou podporu Ukrajiny,“ napsal například bruselský web Politico s odkazem na jednání orgánu sdružujícího lídry členských zemí, kde může politickou dohodu na nejvyšší úrovni zablokovat jediný politik
Wildersova nacionalistická Strana pro svobodu získala 23,5 procenta hlasů. I když má na druhého v pořadí náskok osmi procentních bodů, v roztříštěné nizozemské politice musí najít spojence, přičemž ji čekají složitá vyjednávání, při kterých bude muset dělat kompromisy.
Podle prokremelské stanice Sputnik Nizozemci zvolili protiimigrantského Wilderse v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků a sankcí uvalených na Rusko. Ultranacionalistická stanice Cargrad TV dala „podporovatele Ruska“ Wilderse do kontrastu s „fanatickým podporovatelem Ukrajiny“ Ruttem.
Nizozemsko se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozhodně postavilo za Kyjev. Spolu s Dánskem se rozhodlo Ukrajině dodat stíhačky F-16.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu PVV na svých oficiálních stránkách agresi odsoudila. Strana se ale nicméně stavěla proti sankcím a hlásala nutnost se vyhnout „konfrontaci“ s Putinem. Je též proti poslání letounů F-16 na Ukrajinu a další vojenské pomoci.
Cargrad TV uvádí, že i s PVV v čele politika Amsterdamu k Moskvě se pravděpodobně nezmění, protože „rozhoduje EU“. Uvádí, že volby tak ukazují na symptomy „nemoci sužující Evropu“.
Kontroverzní návštěva
Ruské prokremelské kanály sdílely fotky kontroverzní návštěvy Wilderse v Rusku v roce 2018, během níž se setkal s některými nyní sankcionovanými politiky jako je vedoucí zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij. Šéf PTT během návštěvy v rozhovoru s propagandistickou stanicí RT nazval ruského prezidenta Vladimira Putina „lídrem“ a“opravdovým patriotem“, kterému „tleská“ za to, že stojí za svým lidem. Později říkal, že hodlá bojovat s „hysterickou rusofobií v nizozemské vládě“.
Wildersova návštěva vzbudila v Nizozemsku velké pobouření, protože k ní došlo poté, co vztahy mezi oběma zeměmi výrazně ochladly v souvislosti se sestřelením letadla MH17 ruskou raketou. Na palubě bylo mnoho nizozemských obětí.
Z uniklých emailů citovaných nizozemským portálem FTM vyplývá, že ruské organizace byly pravidelně v kontaktu s členy PTT, kterým organizovaly cesty do Ruska na propagandistické akce. Podle jednoho emailu Wilder sám chtěl své spojení s Ruskem skrývat.
X X X
V pondělí zavře většina škol. Jak se bude stávkovat v jednotlivých krajích
Ceduli s nápisem Stávka – zavřeno vyvěsí ředitelé ve většině škol v Česku. Do masivní stávky se zapojí na 50 procent mateřských, 60 procent základních a více než 55 procent středních škol v celém Česku. Jen některé z nich přitom přistoupí k symbolickému protestu, převažují ty, které zavřou na celý den.
MF DNES to zjistila z rozsáhlé ankety mezi školami ve velkých městech, z odhadů odborových organizací a průběžných dat krajských úřadů. Je možné, že konečné číslo se ještě změní, pokud se na poslední chvíli některé z váhajících sboroven připojí, anebo změní míru zapojení. Školské odbory odhadují, že se ke stávce připojí učitelé ve více než 60 procentech všech škol. Rodiče řeší, kdo jim pohlídá děti. Ošetřovné si vzít kvůli stávce nemohou.
X X X
Třináct obviněných a škoda 50 milionů. Olomoucké hejtmanství se přidalo k žalobě
Organizátoři nezákonného ovlivňování veřejných zakázek na dopravní stavby v Olomouckém kraji podle předběžné kalkulace policie způsobili škodu zhruba 50 milionů korun. Krajský úřad se už připojil k žalobě a bude požadovat náhradu vzniklé škody. Policie v souvislosti s ovlivňováním zakázek na dopravní stavby v Olomouckém kraji minulý týden obvinila 13 lidí.
Mezi obviněnými je podnikatel a bývalý člen regionální rady ODS Robert Knobloch, někdejší náměstek hejtmana Michal Zácha (dříve ODS) či v pondělí odvolaný ředitel krajské správy silnic David Štěpánek.
Hejtmanství se k žalobě podle Suchánka připojilo v úterý. „Potřebujeme tam ještě dodat jeden parametr, a to je přesné vyčíslení škody, která nám vznikla,“ uvedl Suchánek. Trojici hlavních aktérů vedle Knoblocha a Záchy podle Deníku N doplňuje Roman Láčík, tehdejší manažer stavebního koncernu Porr, který údajně z ovlivňování zakázek v uplynulých dvou letech profitoval, a to díky organizovanému způsobu výběru a získávání stavebních zakázek, jejichž zadavatelem byl Olomoucký kraj.
Škoda, kterou obvinění údajně způsobili, je velkého rozsahu a odvíjí se od objemu silničních zakázek. Žalobci ji dosud oficiálně nezveřejnili.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu minulý týden v pondělí zasahovali nejen na olomouckém krajském úřadě a přerovské radnici, kde měl Zácha kancelář jako uvolněný radní, ale i ve stavebních firmách, na Správě silnic Olomouckého kraje a doma u obviněných.
Policisté obvinili 13 lidí. Obviněni jsou z trestných činů, jako je zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, za pletichy v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, za přijetí úplatku, podplacení, podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle žalobců se trestné činnosti zúčastnili jako členové organizované zločinecké skupiny nebo v její prospěch.
Obviněným hrozí mnohaleté vězení, například za zneužití pravomoci úřední osoby či za přijetí úplatku soud může uložit až dvanáctiletý trest. Stejně vysoký trest hrozí také představitelům organizované zločinecké skupiny.
X X X
JUREČKA, STANJURA K SOUDCŮM ÚS
Ústavní soud si předvolal Jurečku a Stanjuru. Valorizaci penzí projedná veřejně
Ústavní soud 10. ledna veřejně projedná návrh 71 poslanců ANO na zrušení vládní novely, která zkrátila červnovou valorizaci penzí. Bude to první veřejné jednání pléna pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, vyžádal si také stanoviska expertů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr financí Zbyněk Stanjura před mimořádnou schůzí Sněmovny k nižšímu růstu penzí. | foto: Ladislav Křivan, MAFRA
„Ústavní soud dnes (ve čtvrtek) nařídil veřejné jednání v kauze valorizace důchodů. Jednání proběhne dne 10. ledna 2024 a soud na něm vyslechne ministry i řadu odborníků. Plénum Ústavního soudu je přesvědčeno, že jednání pomůže objasnit okolnosti případu důležité pro jeho rozhodnutí,“ uvedl soud v tiskové zprávě.
Poslanci ANO, za které jednala Alena Schillerová, návrh podali v květnu. Snížení mimořádné valorizace bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Sněmovní opozice rovněž zpochybnila způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze a s údajným nepřípustným omezením parlamentní rozpravy.
Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, se jich ale konalo jen pár. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásilo.
V roce 2019 se plénum při ústním jednání zabývalo právní úpravou uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace. Vyslechlo řadu odborníků, nakonec ponechalo sporné zákony beze změn. V následujícím roce chtěl soud svolat veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému. Ani na jaře, ani na podzim 2020 to však nebylo možné kvůli šíření koronavirové nákazy, a soud si tak nakonec vyžádal jen písemná vyjádření.
Lednové jednání se bude týkat sporného zkrácení valorizace penzí. Průměrná měsíční penze podle novely vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace bylo podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluvila o okrádání důchodců.
Plénum se problematikou čtyřikrát zabývalo na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec soud dospěl k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolal jako svědky oba ministry. Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod.
ÚS podle mluvčí Kamily Abbasi zároveň vyzval účastníky řízení, aby soudu sdělili, zda budou navrhovat provedení dalších důkazů. „Jednání zjednodušeně řečeno slouží ke slyšení stran, podobně jako před obecnými soudy. O ústním jednání se proto vyrozumívají účastníci řízení (jejich zástupci). Také na něm probíhá dokazování, například svědeckými výpověďmi, vyjádřeními státních orgánů nebo posudky. Jednání je ze zákona veřejné,“ popsala Abbasi.
Soudce zpravodaj Jan Svatoň už má k dispozici zákonem vyžadovaná písemná vyjádření obou komor Parlamentu a vlády, která se rozhodla vstoupit do řízení. Vláda se domnívá, že by ÚS měl návrh poslanců ANO zamítnout, poskytla k tomu obsáhlou argumentaci, včetně grafů makroekonomické situace. Zákonodárný sbor podle vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s ústavou a právním řádem. „Je na ÚS, aby v souvislosti s podaným návrhem skupiny poslanců na zrušení napadených ustanovení posoudil jejich ústavnost a vydal příslušné rozhodnutí,“ uvedla Pekarová Adamová.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve vyjádření za horní komoru shrnul proceduru schvalování novely. „Někteří senátoři označili návrh zákona za nesystémové a nekoncepční opatření, neboť řeší pouze jednu mimořádnou valorizaci, nedochází k trvalé změně valorizačního mechanismu. Zdůrazněna byla ekonomická situace, nutnost úspory veřejných financí a provedení důchodové reformy,“ konstatoval Vystrčil. Všechna zákonem vyžadovaná vyjádření i repliku poslanců ANO zpřístupnil soud na svém webu.
X X X
Pražský soud uznal švýcarský verdikt. Čmejla a Diviš přijdou o miliardy
Pražský městský soud ve čtvrtek uznal švýcarský rozsudek, který v kauze Mostecké uhelné společnosti uložil dvěma českým miliardářům propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Marka Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Jiřího Diviše přibližně 915 milionů korun.
Pražský soud vyhověl návrhům českého ministerstva spravedlnosti, respektive žádostem švýcarské strany. Pokud čtvrteční rozhodnutí nabudou právní moci, budou propadnutí majetku vykonatelná i na území ČR.
„Námitky uplatněné obhajobou jsme vyhodnotili jako nerelevantní,“ uvedl k Čmejlovi předseda soudního senátu Tomáš Kubovec. Miliardáři by měly v Česku propadnout akcie firem ČEZ a Telefónica, zejména ale stavby a pozemky v Ústeckém a Středočeském kraji a v Průhonicích.
„Samotný skutek nepřezkoumáváme, pokud je oboustranně trestný a nebyla zjištěna nějaká zásadní pochybení, která by byla důvodem k neuznání rozsudku,“ doplnila v navazujícím jednání ohledně Diviše soudkyně Blanka Bedřichová.
Divišovi by na českém území měla propadnout nemovitost na Chebsku a v centru Prahy, akcie a také peníze z bankovního účtu. Podle soudu na něm dříve bylo 1,6 miliardy korun, aktuálně na něm zbývá 933 000 Kč.
Proti čtvrtečnímu rozhodnutí se lze odvolat do osmi dnů od jeho doručení, věc by pak řešil ještě pražský vrchní soud. Obhájkyně i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu na rozmyšlenou.
Švýcarsko Čmejlu potrestalo za podvod a praní špinavých peněz dvouletou podmínkou, Divišovi uložilo podmíněný trest v délce 20 měsíců. Součástí verdiktu je rovněž zmíněné propadnutí tzv. náhradní hodnoty ve prospěch Švýcarské federace – u Čmejly ve výši 204,2 milionu švýcarských franků, u Diviše ve výši 36,4 milionu švýcarských franků.
Když byl švýcarský rozsudek definitivní, zastavil pražský městský soud počátkem tohoto roku Čmejlovo i Divišovo stíhání v české větvi kauzy
MUS, protože se stalo nepřípustným. Švýcarská prokuratura se už předtím obrátila na české ministerstvo s žádostí o uznání propadnutí majetku, přičemž argumentovala Úmluvou o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu. Pražský městský soud proto loni část Čmejlova i Divišova majetku zajistil.
K dnešnímu soudnímu zasedání ohledně uznání a výkonu švýcarského rozsudku z roku 2013 Čmejla ani Diviš nedorazili. Jejich advokátka Agáta Jansová se snažila uznání verdiktu zvrátit. Uvedla, že Švýcarsko porušilo právo obou mužů na spravedlivý proces – konkrétně právo na účinnou obhajobu, na bezplatnou pomoc tlumočníka a na účinný opravný prostředek. Švýcaři navíc podle ní nerespektovali princip presumpce neviny.
Právnička poukázala mimo jiné na to, že švýcarský soud při vyhlášení rozsudku nesdělil podstatné části odůvodnění rozhodnutí, takže obžalovaní se s ním mohli seznámit až mnohem později z překladu doručené písemné podoby rozsudku.
Žádala o doplnění dokazování zvukovými záznamy ze švýcarského procesu a rovněž o přečtení mediálních výstupů ke kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS), to ale soudci zamítli. Soudkyně Bedřichová také podotkla, že v Česku by se Divišovi „rozhodně nedostalo tak rozsáhlého a opakovaného přezkumu rozsudku“, jako tomu bylo ve Švýcarsku.
Čmejla i Diviš vinu ohledně MUS vždy odmítali. Šestapadesátiletý Čmejla, vystudovaný kybernetik a někdejší baskytarista skupiny Tichá dohoda, žije v Monaku. Kde se nyní nachází sedmašedesátiletý Diviš, soudci nevědí – jeho trvalý pobyt označili za neznámý a písemnosti mu doručovali prostřednictvím advokátů. Bývalý basketbalista žil od roku 1979 ve Švýcarsku, kde vystudoval práva. Soud ale dnes konstatoval, že země podnikateli zrušila v roce 2015 pobyt.
Čmejla s Divišem se dělí o 57. až 58. příčku letošního žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků, který sestavil deník E15. Hodnotu majetku vyčíslil u každého z nich na 9,4 miliardy korun, přičemž část těchto příjmů pochází z prodeje podílu ve Škodě Transportation skupině PPF.
V české větvi kauzy MUS uložil soud letos v červnu bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem.
Manažeři včetně Čmejly podle tohoto nepravomocného rozsudku v roce 1998 skrytě ovládli MUS, když z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Poté vyčkali, až cena akcií klesla, a od českého státu odkoupili jeho podíl za pomoci Diviše přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Škodu způsobenou Česku vyčíslil soud na 2,37 miliardy korun. Prodej státního podílu schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana.
X X X
Zastavil rychlovlak, aby stihl akci. Italská opozice tlačí ministra k rezignaci
Italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida ve čtvrtek odmítl výzvy opozice k rezignaci kvůli incidentu na železnici z tohoto týdne, kdy kvůli němu musel ve stanici u Říma mimořádně zastavit vysokorychlostní vlak. Spoj měl totiž skoro dvě hodiny zpoždění a Lollobrigida spěchal na veřejnou akci. Ze soupravy proto vystoupil a pokračoval dál autem.
Kritika se na partnera sestry italské premiérky Giorgie Meloniové snesla poté, co ve středu o mimořádném zastavení vlaku ve stanici Ciampino u Říma informoval deník Il Fatto Quotidiano.
Vlak měl skoro dvě hodiny zpoždění, proto ministr přiměl dopravce, aby zastavil a on mohl dál pokračovat autem. Směřoval do města Caivano u Neapole, kde měl slavnostně otevírat zrenovovaný městský park.
Opozice označila takové chování za arogantní. „Ne každý si může dovolit ten luxus a zastavit si vlak, kde chce,“ uvedla šéfka středolevicové opoziční Demokratické strany Elly Schleinová. Italský expremiér a nyní opoziční politik Matteo Renzi označil incident za „bezprecedentní zneužití moci“ a ministra zemědělství vyzval k rezignaci.
Podle Lollobrigidy vlak, který se zdržel kvůli přerušení provozu na celé železniční síti, dělal dlouhé zastávky. „Zeptal jsem se, zda je možné na některé z těchto zastávek vystoupit, stejně jako ostatní cestující,“ řekl.
„Možnost vystoupit byla po oznámení k dispozici všem, nejen mně,“ dodal. Ministr ve čtvrtek uvedl, že jednal „v souladu se zákonem“ a odstoupit nehodlá.
Společnost Trenitalia, jejíž vlak kvůli ministrovi zastavil, ve středu uvedla, že tím nevznikla žádná škoda železnici ani újma cestujícím. „Zastávka v Ciampinu nezpůsobila cestujícím další zpoždění, ani tím nevznikly dodatečné náklady pro společnost,“ uvedla firma. Podle ní ministr a jeho doprovod vystoupili, aby „splnili závazky vyplývající z jejich úřadu“.
X X X
Kdo v Česku vyrábí a rozváží léky? Stát to neví, tak si objednal analýzu
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s resortem zdravotnictvím vypsalo veřejnou zakázku, která má zajistit analýzu farmaceutického průmyslu v České republice. „Potenciál navýšení výroby v Česku je otázkou, která samozřejmě s analýzou úzce souvisí, a to i v kontextu ekonomické bezpečnosti České republiky,“ komentovala pro iDNES.cz mluvčí MPO Miluše Trefancová.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vypsalo letos v říjnu veřejnou zakázku s názvem „Sektorová analýza farmaceutického průmyslu v České republice“. Předpokládaná cena za analýzu je pak 1,5 milionu korun bez DPH. Hotová má být nejpozději do 15. prosince 2023.
Mluvčí MPO Miluše Trefancová pro iDNES.cz poznamenala, že farmaceutický průmysl se do jisté míry nachází na hranici meziresortních kompetencí.
„Průmysl jako takový je v gesci MPO, nicméně vzhledem k přesahu do tematiky léčiv, jejich dostupnosti a regulací, které jsou řešeny ministerstvem zdravotnictví, respektive Státním ústavem pro kontrolu léčiv, na této analýze obě ministerstva spolupracují,“ doplnila Trefancová.
Platit bude ministerstvo průmyslu
Současně uvedla, že analýzu bude hradit právě MPO, a to po vzájemné dohodě obou resortů. „Pracovníci ministerstva zdravotnictví se podíleli na formulaci zadání a rovněž participují na konzultacích s dodavatelem,“ vysvětlila dále mluvčí.
Podle zadávací dokumentace je nutné se na analýzu výroby, dodávek a kompetencí ve farmaceutickém průmyslu potřeba zaměřit komplexně. „Od zdrojů látek a potřebných materiálů, přes technické zázemí a lidské zdroje až po otázky fungování dodavatelských řetězců,“ stojí dále v dokumentu.
V něm se také mimo jiné píše, že zdůrazňovat by se mělo jak hospodářské a ekonomické hledisko, tak i hlediska zdravotnická a bezpečnostní. „Zpracovaná analýza bude sloužit ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu zdravotnictví pro tvorbu strategických a regulatorních opatření v oblasti léčiv,“ doplňuje dokument.
Mapování konečných vlastníků
Mluvčí MPO Trefancová doplnila, že celkově cílem analýzy je zmapování výroby léčivých látek a léčivých přípravků v České republice. „Tedy výroby aktivních substancí, následné výroby finálních lékových forem a příprava do konečného balení,“ uvedla pro iDNES.cz s tím, že v současné době MPO k dispozici podobnou analýzu nemá.
Analýza bude podle Trefancové poté sloužit jako podklad pro další strategické rozhodování resortů a vlády. „Potenciál navýšení výroby v Česku je otázkou, která samozřejmě s analýzou úzce souvisí, a to i v kontextu ekonomické bezpečnosti České republiky,“ doplnila dále Trefancová.
Součástí analýzy má být několik bodů. Jedním z nich je například mapování konečných vlastníků, přesně identifikace koncových vlastníků výrobců léčiv v České republice.
„Zmapování konečných vlastníků je dílčí součástí analýzy a cílem je především to, aby tyto informace byly v co nejaktuálnější podobě shrnuty na jednom místě,“ dodala mluvčí MPO Trefancová.
Kapacity výroby či cílové trhy
V obecné části má pak analýza třeba objasnit základní makroekonomické ukazatele, vývoj a současný stav odvětví farmaceutického průmyslu či postavení výroby léčivých přípravků a léčivých látek v České republice v rámci českého hospodářství, a to v mezinárodním kontextu a EU.
V další část se má zaměřit na popis současného stavu, což znamená zajistit tuzemskou výrobní a kompetenční mapu, výroby kapacity, cílové trhy. To všechno má korelovat se spotřebou v Česku podle kategorií léčivých látek a léčivých přípravků. Analýza má také zjistit výrobní flexibilitu a možnosti rozšiřování spektra výroby.
V dalším bodě má zodpovědět otázku potřeby v dodávkách léčivých látek a léčivých přípravků na český trh či vztah domácí spotřeby k domácí výrobě a dovozu. Rovněž má porovnat úrovně soběstačnosti s ostatními evropskými státy.
Analýza má také objasnit odhad vývoje počtu pracovníků v daných profesích. Kromě toho má také porovnat podporu farmaceutického průmyslu v Česku a v zahraničí.
Zhodnocení dopadů na ceny léčiv
Součástí má být také analýza bariér rozvoje farmaceutického průmyslu, již existujících projektů, výroba, popřípadě průmyslová aplikace či vývoj, které farmaceutické společnosti působící v Česku chtěly realizovat, ale z různých důvodů realizovány nebyly.
Závěrem má být formulace konkrétních doporučení vyplývajících z analýzy a diskuse zjištěných výsledků, včetně zhodnocení dopadů navrhovaných opatření na ceny léčiv.
Analýza má mimo jiné reagovat na výpadky některých léků. Nedostatek antibiotik i jiných léků trápí totiž (nejen) Čechy od loňska. Chyběl třeba penicilin v sirupu pro děti i jiná léčiva.
Poslanci v polovině listopadu však schválili změnu zákona, která má uložit výrobcům povinnost poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. „Jedná se o zákon, kterým chceme dostat léky do všech lékáren,“ řekl v minulosti ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. „Zákon nezajistí výrobu léků, ale jejich spravedlivou distribuci,“ řekl dále ministr zdravotnictví k novele zákona.
Válek také v minulosti řekl, že přijatý zákon výslovně zakáže, aby byly některé lékárny zvýhodňovány při distribuci oproti jiným. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat ho prezident Petr Pavel.
Zákon se týká jen léčiv na recept
Změny se dotknou výrobců i distributorů léků, lékáren i Státního ústavu pro kontrolu léčiv – ten bude moci lépe hlídat zásoby na trhu a včas reagovat na ohlášený výpadek.
Kritici zákona upozornili však na řadu nedostatků. Například na to, že zákon se týká jen léčiv na recept. „Citelně přitom chyběly i některé volně prodejné léky, například sirup Nurofen proti horečce. Dostupnost těchto léčiv ale novela neřeší,“ nastínil lékárník Marek Hampel.
Nový zákon podle něj může situaci i s léky na předpis leckdy ještě zhoršit. „Povinné držení měsíční až dvouměsíční zásoby léčiv bude nákladné. A navíc u léků, kterých je dostatek, zbytečné. Hrozí, že firmy, které sem vozí levné léky, se na to kvůli vyšším nákladům vykašlou. A pokud jde o nedostatkové léky, třeba penicilin, budou-li chybět v Česku i jinde, zásoby stejně nikdo mít nebude,“ dodal Hampel.