Cílem nového prezidenta Petra Pavla je, aby došlo ke změně atmosféry ve společnosti a odklonu od „nejde to, nemá to cenu“. „Je třeba posun k aktivnějšímu a pozitivnějšímu vidění světa ve smyslu, my na to máme, my to zvládneme,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz a MF DNES Petr Pavel. Důchodovou reformu podle něj musí vláda připravit, aby byla „blbuvzdorná“, všem jasná.

Koaliční vláda připravuje důchodovou reformu. Spekuluje se o různých variantách, které by pro mladší ročníky znamenaly jít do důchodu později než v 65 letech. Buď v 67, nebo dokonce v 68 letech. Koalice v tom zatím nemá jasno.

x Co si o tomto záměru myslíte, jde vládní pětikoalice správným směrem?

Je potřeba se na to podívat z hlediska faktů. Účet na důchody je v podstatě poměrně jednoduchá rovnice o několika málo proměnných a těmi jsou výše sociálního pojištění, poměr mezi reálnou mzdou a výší důchodů a pak je to věk odchodu do důchodu. A o moc víc jich asi nevymyslí žádný ekonom ani znalec.

Jestliže se pohybujeme v tomto trojúhelníku, musíme si říct, jak ta která proměnná se může případně změnit. Pokud jde o výši sociálního pojištění, jsme už natolik vysoko, že tam cesta nevede. Poměr mezi reálnou mzdou a důchody se také nedá příliš natahovat. Jestli máme někde prostor, je to věk odchodu do důchodu. Ten samozřejmě souvisí nejenom s tím, jaká je míra dožití. Tím, že se prodlužuje průměrná délka života, se ale také zvyšuje úroveň lékařské vědy a zdravotní péče.

Na jednu stranu se může zdát, že je to přirozené, že se bude aktivní věk prodlužovat, a to včetně práce. Jestli se před několika desetiletími člověk, kterému bylo šedesát, považoval za starého, mně je 61 a za starého se nepovažuji. A myslím, že mnoho lidí to asi cítí stejně. Je tak celkem jasné, že máme-li mít vůbec nějaký důchodový systém, který bude lidem ze strany státu pomáhat, musíme si na něj vydělat. A pokud na to mít nebudeme, jediný způsob, jak ho udržet v tom stavu, v jakém je teď, beze změn, znamená zadlužit se.

Vláda to musí připravit „blbuvzdorné“

x Když se vláda shodne a prosadí důchodovou reformu v parlamentu, nebudete ten, který by tomu oponoval, bránil z důvodu, že by s tím měl nějaký problém?

Já bych chtěl, aby to vláda při připravila tak, že to bude, jak se říkalo kdysi v armádě, „blbuvzdorné“. To znamená, že připraví jasnou argumentaci, ta se bude opírat o modely, na nichž to bude vše jasně spočítáno, aby vláda a s ní samozřejmě i prezident mohl lidem vysvětlit, že máme-li do budoucna zajistit alespoň nějakou úroveň důchodů ze strany státu, prostě musíme udělat teď reformu a že reforma bude bolet, o tom není pochyb.

Ale je potřeba ji udělat, protože jinak důchodový systém zkolabuje. A dá se jasně ukázat, že zatímco jsme předloni měli dluh na důchodovém účtu asi 20 nebo 30 miliard, loni už to bylo 80 miliard. A pokud nic neuděláme, dluh bude narůstat. Samozřejmě to nepovede nikam jinam než ke kolapsu systému.

x  Vy jste prezidentské volby vyhrál základním počtem hlasů. Co si představujete nebo co si slibujete od těch následujících pěti let? Co chcete vlastně během svého mandátu hlavně prosadit?

Na jednu stranu se může zdát, že pět let je strašně dlouho, ale pokud uvážíme, že společnost je taková velká letadlová loď, kde změna kurzu neprobíhá ze dne na den, ale že to trvá dlouhou dobu, asi nemá smysl dělat si nějaké velké cíle.

Tím mým by bylo, aby došlo ke změně atmosféry ve společnosti, to znamená odklon od toho – ono to nejde, ono to nemá cenu. Stejně to vyřeší někdo za nás. Posun k takovému tomu aktivnějšímu a pozitivnějšímu vidění světa ve smyslu – my na to máme, my to zvládneme. My jsme ti, kdo může věci měnit, a máme všechny důvody pro to, abychom žili v pohodě, tak pojďme v pohodě žít. Myslím, že tohle se dá za těch pět let stihnout. Stejně jako se dá nastartovat mnoho různých procesů, které potom už mohou běžet, nechci říct samospádem, ale za řízení dalších lidí, kteří k nim přijdou a budou v nich vidět smysl.

A to je především několik reforem, které povedou k tomu, že náš stát bude fungovat lépe. Jednu jsme už zmínili, to je důchodová. Další reforma je daňová, které také nikam neutečeme. Další, která je možná ještě urgentnější, je reforma vzdělávacího systému, protože pokud máme udržet krok se světem, naprosto nutně potřebujeme změnit systém vzdělávání lidí. Nejenom vzdělávání lidí ve školách, ale celoživotní, protože, jak jsem se dověděl ke svému poměrně nepříjemnému překvapení, asi 75 procent naší populace nemá zájem se v průběhu života dále vzdělávat. Prostě považují svoje vzdělání ze školy za dostatečné a dál už se chtějí jenom věnovat práci, případně žít z toho, co se kdy naučili. To je samozřejmě hodně nebezpečné, protože by se nám mohlo stát, že svět, který bude progresivnější, nám uteče.

Chci naslouchat těm, kteří měli pocit, že se jim nenaslouchalo

x Vy se ve středu ještě před inaugurací vydáte do jednoho ze tří nejvíc strukturálně postižených regionů. Shodou okolností jednoho ze tří, kde měl větší podporu váš soupeř v prezidentské volbě. Chcete se seznamovat s tím, co tam ty lidi trápí, jak by se jim dalo pomoct. K čemu to konkrétně chcete využít? Budete přesvědčovat vládu Petra Fialy, aby neopomíjela tyto regiony, aby se soustředila víc na pomoc pro ně, aby se zlepšila třeba dopravní obslužnost, školství. Jak s tím naložíte?

Myslím, že vládu Petra Fialy k tomu nemusím přesvědčovat, protože z jednání, které jsem s ním měl, je evidentní, že si problému je velice dobře vědom. Dokonce vláda už plánuje i mnoho výjezdních zasedání po regionech.

Mým cílem je dát jasně najevo, že vnímám vítězství ve volbách ne jako vítězství své a svých voličů, ale jako závazek být prezidentem pro všechny a také jim naslouchat. Chci začít tím, že těm lidem opravdu naslouchat budu. A chci naslouchat především těm, kteří měli pocit, že se jim nenaslouchalo, že jejich problémy nikoho nezajímaly, že neměli možnost se k nim dostatečně vyjádřit. Proto jim tu možnost chci dát.

Zároveň bych ale si taky rád vytvořil skutečný obrázek na základě průřezu, který jsme si připravili pro tuto první návštěvu. Je to nejenom samospráva, ať už na úrovni obcí, ale také kraje. Jsou tam firmy, jsou tam školy, neziskové organizace. Rád bych si vytvořil takový průřezový obrázek o tom, jak občané vnímají účinnost opatření přijatých vládou. Co vidí jako zásadní problémy a samozřejmě pro mě vše bude podklad k tomu, jaká opatření ve vztahu k těmto krajům připravují. Jestli jsou dostatečná, případně na co by měli zaměřit větší pozornost.

x Miloš Zeman s vámi v pondělí v Lánech mluvil o takzvaném prezidentském údělu i o tom, co on si pod tím představuje. Říká, že vidí rozpor mezi mandátem vzešlým z voleb a reálnými pravomocemi prezidenta. Neobáváte se i trochu toho, že během toho mandátu zjistíte, že pravomoci nejsou dostatečně velké?

Miloš Zeman to vnímá jako jeden ze zásadních rozporů mezi přímou volbou a pravomocemi, které jsou dány prezidentovi ústavou. Já to aspoň ze svého pohledu teď takhle nevidím, protože si myslím, že to není jenom o pravomocích, které prezident má specificky dané, ale je to také o možnostech, které má a které vlastně vyplývají z autority jeho funkce. Z možností přístupu k médiím, z možností přístupu k veřejnosti, vládě, parlamentu. A myslím si, že pokud bude prezident tyto možnosti plnohodnotně využívat, což Miloš Zeman nedělal, bude moci ovlivnit mnohem více než jenom jasným využíváním svých pravomocí.

Pokud někdy dospěji k tomu, že ani aktivní výkon funkce prezidenta není dostatečný, možná to uvidím podobně jako Miloš Zeman. Ale nemyslím si, že by k tomu mělo dojít, protože já vždycky jsem si říkal: využijme všechny možnosti, které máme, vyzkoušejme všechny možnosti, které jsou na stole, a teprve potom si stěžujme. Zatím nemám jediný důvod si stěžovat. Až vyzkouším, uvidím.

Chci mít jistotu, že prostory jsou v pořádku

x Už jste třeba i po diskusi s ochranou službou Policie České republiky dospěl k názoru, zda a kdy se přestěhujete někam na Pražský hrad, například do Lumbeho vily, která je nedaleko od Hrzánského paláce, kde děláme rozhovor, a kterou využíval končící prezident Zeman se svojí rodinou?

To je všechno ještě otevřená otázka. Já jsem mluvil o tom, že budu chtít, aby prostory kanceláře prezidenta prošly technickou prohlídkou, považuji to za celkem standardní. Zvlášť potom, kdy proběhly informace o tom, jak v některých případech nestandardně postupoval ředitel kanceláře nebo poradce Martin Nejedlý, kdo všechno měl na Hrad přístup.

Myslím si, že je naprosto legitimní, když budu chtít mít jistotu, že prostory jsou v pořádku. To samozřejmě platí nejenom pro kancelářské prostory, ale platí to i pro další prostory využívané prezidentem a kanceláří prezidenta, takže týká se to samozřejmě i Lumbeho vily. Týká se to i zámku v Lánech, protože bych měl rád jistotu, že jdu do prostředí, kterému mohu důvěřovat.

x Máte nějaký odhad, jak dlouho kontrola kanceláří třeba na Pražském hradě může trvat, jak dlouho ještě budete třeba i po inauguraci úřadovat tady z Hrzánského paláce a ne na Hradě?

Já mám informace od služeb, které technické prohlídky dělají. Je to v období dvou až tří týdnů.

Jmenovat Hladíka ministrem chci co nejdřív

x Co se týče vlastně vašeho prvního počínání, poté, až 9. března složíte slib do rukou předsedy senátu pana Vystrčila, počítáte s tím, že krátce po inauguraci jmenujete už nového ministra životního prostředí pana Hladíka? Stihnete to ještě v březnu? Chcete třeba také ještě v březnu povýšit pana Koudelku, ředitele Bezpečnostní informační služby, do hodnosti generála?

Pokud jde o ministra životního prostředí, premiér názor nezměnil, trvá na tom. Já jsem avizoval, že nemám důvod v takovém případě stát jako překážka v cestě k efektivnějšímu fungování vlády. Rozumím tomu, že absence ministra, zvlášť v resortu, na který teď padá mnoho povinností, by určitě nebylo dobře. Takže bych se snažil udělat to co nejdřív.

Pokud jde o jmenování do generálské hodnosti, bylo zvykem, že se to vždycky dělalo při nějaké slavnostní příležitosti a termíny základní byly dva, jeden v květnu, jeden v říjnu. Jestli to budeme dělat k tomu květnovému termínu nebo jestli najdeme nějaký jiný, bude na domluvě i s vládou. Já bych si samozřejmě přál, aby to bylo důstojné, ale taky aby to bylo v nejbližším možném termínu.

x Jak jste aktuálně daleko se skládáním svého hradního týmu a hledáním ředitelů jednotlivých odborů?

My jsme teď vedli mnoho jednání s lidmi, kteří připadali v úvahu. Některé jsme si vytipovali sami, jindy nám byli doporučeni. Jen za poslední dny byla rozhovorů opravdu spousta a zatím mohu potvrdit další dvě jména. Jedno na pozici šéfa protokolu je Tomáš Pernický, dosavadní velvyslanec v Bělorusku. Je to člověk, který má za sebou nejenom diplomatickou kariéru, protože sloužil na ambasádách v Gruzii, na Ukrajině a teď v Bělorusku, ale taky dlouhé roky pracoval v protokolu ministerstva zahraničí. Je člověk, který po odborné stránce, ale i lidské naprosto splňuje kritéria, takže jsme se dohodli na spolupráci.

Dalším je šéf zahraničního odboru, stávající velvyslanec při EU Jaroslav Zajíček. Takže to jsou další dvě jména, která mohu potvrdit. A s dalšími lidmi zatím vedeme pohovory, takže až bude jasno, přidám další.

x Už jste měl schůzku s panem bývalým poslancem Farským z hnutí STAN, který sám potvrdil, že se máte potkat kvůli nějaké konzultaci, že by vám radil v politických otázkách?

Zatím jsme spolu nemluvili. Mě mrzí, že některé věci zbytečně utíkají ven v době, kdy jsou ve stadiu úvah, Já jsem se s Janem Farským setkal v minulosti v době, kdy byl poslancem a krátce potom, co odešel z funkce starosty ve Svitavách. Jako starosty si ho tam velice vážili, takže pro mě byl i dobrým zdrojem informací o komunální politice. I proto mě napadl jako jeden z lidí, se kterými bych si dokázal o vnitřní politice bavit. Ale nejsme zdaleka v tom stadiu, že bych mohl říct, že s ním počítám na nějakou funkci nebo že bych mu nějakou funkci nabízel, to ještě ne.

Zahrnu i některé agendy Danuše Nerudové

x Budete nějak úžeji spolupracovat s vašimi soupeři v prezidentské volbě, kteří vás podpořili před druhým kolem? S bývalou rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, paní Danuší Nerudovou, a s Pavlem Fischerem, senátorem, šéfem zahraničního výboru?

Užší spolupráce s předsedou zahraničního a obranného výboru Senátu je celkem jasně nastavená, protože je předseda výboru pro oblast, která je mi blízká, tak určitě budeme v kontaktu častěji.

A pokud jde o Danuši Nerudovou, ta shodou okolností nedávno seděla na stejném místě, jako sedíte teď vy. Bavili jsme se o tom, jak některá témata, která pro ni byla důležitá, zahrnout do agendy nové kanceláře. Shodli jsme se, že nejenom ta témata budou obsažena, ale taky že by případně navrhla i jména lidí, kteří v její kampani na těchto tématech pracovali, aby na nich mohli pracovat i dál.

Neměla žádné požadavky ve smyslu, kolik a jakých míst by pro tyto lidi mělo připadnout v kanceláři, protože i podle jejího názoru většina z těch lidí je spíš takového kreativního zaměření, takže se nechtějí vázat žádnou funkcí. Ale byli by rádi v kontaktu a pracovali na těch projektech i dál, i když by to bylo na dálku. Ale rozhodně by chtěli být zapojeni, na tom jsme se shodli a budeme zřejmě asi v tomhle směru konzultovat i dál.

x Ona sama v týmu vašich poradců nebude?

Zatím jsme něčem takovém nemluvili, takže nemůžu k tomu nic říct.

x Vaše budoucí kancléřka Jana Vohralíková se sešla s Vratislavem Mynářem a ještě s Martinem Plíškem ze Sněmovny. Máte informaci, jak ta schůzka proběhla? Jak jste celkově zatím spokojen s předáváním kanceláře?

Z té schůzky zatím žádnou zpětnou vazbu nemám, ale v pondělí, když jsme se sešli s Milošem Zemanem, jsme se o tom bavili. On projevil vstřícnost a já jsem to ocenil. Žádal jsem o to, aby Vratislav Mynář vyšel Janě Vohralíkové vstříc s poskytnutím některých údajů o kanceláři, jako jsou například tabulky počtů o jejich obsazenosti, úroveň bezpečnostních prověrek a další věci, které jsou důležité pro to, abychom mohli začít uvažovat o nějakém sestavení týmu.

Zároveň jsem také požádal Miloše Zemana o poskytnutí protokolu z kontrolní správy NKÚ. Řekl, že pokyn Vratislavu Mynářovi vydá, takže předpokládám, že i na tom se domluvili. Zatím si nemohu stěžovat. Spolupráce, pokud jde o přípravu inaugurace, běží hladce. Tisková mluvčí mluvila i s Jiřím Ovčáčkem, taky se shodli na předávání, takže zatím nemůžu říct, že by docházelo k nějakému skřípání.

Protokol ze zprávy NKÚ z kontroly na Pražském hradě už máte, nebo ještě zatím ne?

Já právě nemám ještě zpětnou vazbu, jestli ho dostala v úterý nebo jestli ho dostane při další schůzce. Jak říkám, bylo potvrzeno Milošem Zemanem, že nám ho předají. Jde o to, že protokol byl vlastně pozdržen na základě pokynů orgánů činných v trestním řízení, proto nebyl ještě zveřejněn. A jediná cesta, jak se dostat k informacím v něm obsažených, byla vyžádat si je od Hradu. Hrad je samozřejmě dostal, ale nemůže je distribuovat dál, takže i z tohoto pohledu jsme se s nimi mohli seznámit jenom touto cestou. A podle toho, co mně říkal prezident NKÚ pan Kala, by k uvolnění mělo dojít během několika týdnů.

x Bude možné vůbec zpětně zjistit, jestli třeba na Hradě nebyl skartován či nezmizel nějaký utajovaný materiál?

Nejvyšší kontrolní úřad řeší jednotlivé procesy, ne jejich obsah. Pokud jde o utajované skutečnosti, tam má působnost Národní bezpečnostní úřad. Ten v případě, že dojde k nějakým podezřením na porušení pravidel, upozorní orgány činné v trestním řízení.

Zeman se těší na svůj domeček

x V médiích před pár měsíci kolovaly spekulace, že by Miloš Zeman po odchodu z prezidentského úřadu chtěl mít k dispozici přístup na zámek v Lánech, případně tam mít nějaké své prostory. O tom jste se spolu nebavili?

O tom nepadlo ani slovo. Naopak Miloš Zeman líčil, že se těší na svůj domeček (bungalov), ve kterém si bude hlavně číst. Zmínil, že si případně někde zřídí nějakou malou kancelář, ale o využívání jakýchkoliv prostor Pražského hradu nebo zámku v Lánech nepadlo ani slovo.

x Budete jako prezident dál jezdit na motorce jako vášnivý motorkář?

Doufám, že ano. Člověk by ani na Hradě neměl úplně ustupovat ze svého soukromí a aspoň část si ho zachovat, včetně koníčků.

x A co se týče auta, necháte si Škodu Superb, který využívá Miloš Zeman, nebo nějak obměníte vozový park Hradu?

Nikdy jsem si nediktoval, jaké auto bych chtěl. Ať už jsem byl jsem náčelník generálního štábu, potom předseda vojenského výboru NATO nebo teď prezident. Vždy v těchto funkcích využívám to, co je k dispozici. Tohle má navíc v působnosti ochranná služba. Ta nakupuje vozy, které splňují určité bezpečností a další požadavky. Policie České republiky má vozidla značky Škoda, a to superby a enyaqy, a také vozidla BMW. Já budu využívat to, co bude ve vozovém parku ochranné služby a policie.

x Symbolicky zůstanete věrný vozidlu české výroby. I když Škoda je vlastně už v německých rukou…

Já to beru pořád tak, že Škoda je česká značka, i když je v německých rukou. Na druhé straně si myslím, že nějaký přehnaný patriotismus, pokud jde o české výrobky, není v tomto případě úplně na místě. Všichni bychom měli respektovat jak ekonomická, tak bezpečnostní hlediska.

Vidím smysl i v tom, abych na cestách po České republice, případně na kratší vzdálenosti po Praze, jezdil vozem, který je úspornější. A na cesty do blízkého zahraničí, kde má smysl využít raději auto než letadlo, to nechám na policii, jestli zvolí prostředek, který je pro ně bezpečnější. V tomto případě je to limuzína BMW, která z hlediska bezpečnosti splňuje větší kritéria než superb.

x Vrátím se ještě k inauguraci, v minulosti bylo tradicí na Hradě při této příležitosti uspořádat vojenskou přehlídku. Vaše kancléřka ale řekla, že to letos kvůli přítomnosti veřejnosti na nádvoří neplánuje. Nemrzí vás to jako bývalého vojáka?

Já jsem tyto přehlídky absolvoval vícekrát. Myslím, že to možná i armáda ocení, protože příprava takové přehlídky, zvlášť když je na ni jen několik týdnů, je velice náročná a nákladná. Aby byla inaugurace důstojná, k tomu stačí hradní stráž a ta se na to nepotřebuje dlouhodobě cvičit. Myslím, že bude lepší na třetí nádvoří místo vojenské přehlídky pustit veřejnost. Za to se na mě snad náčelník generálního štábu (Karel Řehka) zlobit nebude.

Budu mluvit i s britským premiérem

x Nyní obrátíme list. Vy jste v předchozích dnech varoval před možným radikálním zvratem ve válce na Ukrajině v souvislosti s chystanou ruskou protiofenzivou. V pátek míříte na bezpečnostní konferenci do Mnichova, kde budete jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a dalšími státníky. Budou to skutečně jen zdvořilostní rozhovory, nebo budete i jako neinaugurovaný prezident řešit Ukrajinu a to, aby se zrychlilo tempo dodávek zbraní?

V takto urgentní věci, jako je bezpečnostní situace na Ukrajině, není možné řešit, jestli je člověk zvolen nebo už i inaugurován. Využiji každou příležitost, kterou budu mít k dispozici, abych to, co v této věci cítím a vnímám jako důležité, těmto lidem řekl. Ať už to bude prezident Macron, litevský prezident (Gitanas Nauseda) či britský premiér (Rishi Sunak), se kterým tam také budu mluvit. Je zapotřebí, aby se veškerá solidarita, které se dostalo prezidentu Zelenskému v minulém týdnu v Evropě ve verbální rovině, přetransformovala do konkrétní a velice rychlé pomoci ve formě vojenské techniky, kterou teď bude Ukrajina potřebovat.

x Co od ruské protiofenzivy vlastně očekáváte?

Zpravodajské informace jak ze strany Ukrajiny, tak od našich spojenců říkají, že se může jednat skutečně o větší sílu, než jakou Rusko použilo před rokem na začátku války. Údaje hovoří o 300 tisících vojáků, asi 1 800 tancích, 430 obrněných vozidlech a spoustě dělostřeleckých prostředků. To je opravdu obrovská síla a v případě, že nebude Ukrajina dostatečně připravena takovému náporu čelit, mohlo by za určitých okolností dojít ke zvratu minimálně v tom, že by se změnila dynamika bojů na Donbase ve prospěch Ruska. A vrátit to potom zpátky by stálo daleko větší úsilí a prostředky než to udržet pod kontrolou nyní. Myslím si, že by se teď mělo využít veškeré úsilí nebo každá možnost, jak podpořit Ukrajinu.

Nedělám si iluze, že změním postoj Francie

x Myslíte si, že vaše slovo může sehrát nějakou roli v postoji Francie či Německa k dodávkám zbraní?

Nedělám si iluze, že teď přijde Petr Pavel a rázem změní postoj Francie. To v žádném případě. Na druhé straně ale cítím nutnost to říct. Jestli se nad tím někdo zamyslí, to je už druhá věc. Každopádně je to v tuto chvíli to jediné, co mohu udělat, a proto to udělám.

x Miloš Zeman po celý svůj mandát neúspěšně usiloval o pozvánku do Bílého domu. Myslíte si, že třeba i vaše renomé u spojenců z působení v NATO k tomu může pomoci?

Nevidím prestiž v tom, jestli se někdo objeví v Bílém domě, nebo ne. Určitě by České republice slušelo, aby se její prezident po 30 letech dostal do Bílého domu či do Kongresu, ale na druhé straně kvalitu bilaterálních vztahů nelze měřit jen tím, jestli se někdo objeví v hlavním městě druhého státu.

My teď se Spojenými státy připravujeme bezpečnostních dohodu, která posune úroveň našich vztahů zase o velký kus dál a bude spíš záležet na tom, jak aktivní a hlavně věcně obsažná bude naše zahraniční politika než na tom, do jakých hlavních měst se podíváme.

x Budete usilovat, abyste třeba do Washingtonu s paní ministryní obrany Černochovou jel společně, když bude ta dohoda dojednána?

V této konkrétní věci ne, protože dohoda má být připravena k podpisu na úrovni ministrů obrany. A naopak by to spíše působilo tak, že se to na naší straně snažíme posunout úroveň výš.

Summit NATO bude mít dopad na bezpečnost regionu

x V předvolební kampani jste mluvil o tom, jak by se měla transformovat Visegrádská čtyřka. Česká republika bude od poloviny roku předsednickou zemí. Vy jste říkal, že by nebylo špatné, kdyby se V4 rozšířila na jakousi devítku států společně s Rumunskem, Bulharskem a třemi pobaltskými státy. Budete tento nápad nějak aktivně nastolovat?

V nejbližší době budu mít příležitost o tom mluvit s prezidentkou Čaputovou a s prezidentem Dudou. Rád bych slyšel i jejich názory na fungování V4 a případně jejich nápady, jak vylepšit její fungování. Jestli se dá transformovat, aby lépe plnila svůj původní účel.

Já v tom smysl vidím, protože subregionální úroveň spolupráce je velice důležitá i při prosazování našich zájmů v Evropské unii a NATO. Ale není to nutně agenda, kterou bych zásadně chtěl tlačit do našeho předsednictví. Jsem si vědom toho, že budeme během něj připravovat summit NATO, který proběhne v červnu. Ten bude mít naprosto klíčový vliv na bezpečnost všech zemí v našem regionu.

x Už konzultujete s panem premiérem Fialou, s čím Česká republika pojede na summit NATO do Vilniusu?

Zatím jsme se nebavili o konkrétním obsahu, protože ten se teď tvoří. Proběhlo zatím zasedání náčelníků generálních štábů. Předpokládám, že před summitem někdy v květnu proběhne jednání ministrů obrany a zahraničí, a na těch se budou postupně tvořit jednotlivé body summitu. Předpokládám, že až se potkám s hlavami státu našeho regionu, i příprava pozic pro summit bude součástí agendy.

x Andrej Babiš během kampaně říkal, že by chtěl v případě vítězství na Hradě uspořádat jakousi velkou mírovou konferenci. Máte i vy v hlavě nějakou velkou akci mezinárodního rozměru, kterou byste na Hradě chtěl uspořádat?

Akci přímo takového formátu ne, ale byl bych rád, abychom dokázali Hrad více otevřít právě těmto aktivitám. Ono už nyní těch akcí na Hradě probíhá poměrně dost, pouze ne o všech se vědělo. Každý rok tam je třeba konference Jagello 2000: Naše bezpečnost není samozřejmost. Byl bych moc rád, kdyby tam akcí probíhalo víc, ať už se budou týkat bezpečnosti, ekonomiky či životního prostředí.

Pražský hrad k tomu přímo vybízí a dodává akcím určitou váhu a symboliku. A když se vrátím k mírové konferenci, o které mluvil Andrej Babiš, já jsem ji rozhodně nijak nezatracoval. Jen říkám, že k ní může dojít, až Rusko splní alespoň základní podmínky. Dnes však nevyjadřuje sebemenší snahu o jakékoli mírové řešení. Dokud nebude na všech stranách alespoň elementární vůle k nějaké mírové dohodě, nemá smysl se bavit ani o mírové konferenci.

V okamžiku, kdy taková vůle bude, určitě by bylo dobré, aby se Česká republika nabídla jako země, která bude hostit takový summit. Zkušenosti máme, jsme i v geograficky příhodném prostoru, takže by to smysl dávalo. Ale musí k tomu být vůle na straně velkých hráčů, protože bez jejich iniciativy nic takového proběhnout nemůže.

Nejde jen o nového šéfa Ústavního soudu

x Přemýšlel jste už o tom, kdo by mohl stanout v čele Ústavního soudu, když se Miloš Zeman definitivně vzdal myšlenky, že jmenuje nového předsedu? Vy jste v kampani naznačoval, že by kandidátem mohl snad být pan Baxa…

Jeho jméno jsem nevyloučil, ale ani jsem ho aktivně neupřednostňoval. Ale nepopírám, že je to člověk, který nejenom odborně, ale i lidsky požívá respekt a na takovou funkci by byl určitě vhodným kandidátem. V souvislosti s Ústavním soudem se většinou teď bavíme jen o předsedovi, ale bude nebo mělo by být doplněno sedm ústavních soudců, což je v podstatě polovina celého soudu.

Já bych rád zvolil co nejtransparentnější přístup. Budu k tomu mít v příštím týdnu jednání jak s Pavlem Rychetským, tak s odborníky na ústavní právo. Rád bych nejprve identifikoval skupinu lidí, kteří budou schopni navrhovat kandidáty i pro ně připravit okruhy otázek tak, aby potom mohlo proběhnout nějaké veřejné slyšení. Jakmile budeme mít jména těchto lidí, kteří budou, řekněme, odborným bodem a potom jména možných kandidátů, určitě se je dozvíte.

x Svět v posledních dnech řešil sérii sestřelů čínských balonů a dalších neznámých objektů nad územím Spojených států a Kanady. Jak se na to jako bývalý předseda vojenského výboru NATO díváte? Hrozí podle vás mezi Čínou a USA nějaká eskalace napětí?

Nechci to zlehčovat, ale není to nic, co by tu nebylo v nějakých obměnách i v minulosti. Špionážní lety se prováděly vždy. To, že teď Čína využila balony, je mimořádně cenově efektivní způsob, je mnohem méně nákladný než třeba špionážní letadlo. Balon navíc může ve vzduchu zůstat velice dlouho. To, že se objevily nad Severní Amerikou, může být jen dílčím obdobím větší intenzity. Ale neznamená to, že bychom to měli vidět jako začátek nějaké větší eskalace mezi USA a Čínou. Je to celkem standardní věc.

X X X

TŘI  TISÍCE  LIDÍ  NA  PRAŽSKÉM  HRADĚ  PŘIPIJÍ  GENERÁLU  PAVLOVI

Kancléři ladí inauguraci Pavla. Připijí mu tři tisíce hostů, přijde i Zeman

Budoucí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Jana Vohralíková v úterý se sněmovním kancléřem Martinem Plíškem a dosluhujícím Vratislavem Mynářem řešili seznam hostů na březnovou inauguraci nového prezidenta Petra Pavla či bezpečnostní opatření. Té se zúčastní končící prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou, potvrdil Mynář. Počítá se s 800 hosty ve Vladislavském sále a 3 tisíce lidí na číši vína.

Kancléři to v úterý řekli novinářům po společné schůzce ve Sněmovně. KPR předala Vohralíkové představu o inauguraci, podle Mynáře záleží na nové administrativě, co bude chtít doplnit nebo vynechat.

Mynář také uvedl, že inaugurace se zúčastní končící prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou. Pavel v pondělí po schůzce v Lánech informoval o tom, že Zemana pozval.

Podle Plíška se v úterý kancléři výrazně posunuli v přípravě společné schůze obou parlamentních komor ke složení slibu nového prezidenta, jež se uskuteční 9. března od 14:00. Generální zkouška se bude konat o den dříve.

„Dnes jsme se bavili o seznamech hostů, o bezpečnostních opatřeních, o přístupech jednotlivých hostů do areálu Pražského hradu,“ uvedl Plíšek. Předpokládá se účast 800 hostů na inauguraci ve Vladislavském sále, na následnou číši vína ve Španělském sále by mohlo dorazit až 3000 lidí. Počítá se také s tím, že veřejnost bude mít možnost pozdravit nového prezidenta na třetím nádvoří Hradu.

„Je logické, že se využije zkušeností Kanceláře prezidenta republiky, všech odborů, nejen protokolu,“ uvedl Mynář k přípravě inaugurace. Kancléři se k přípravě inaugurace opět sejdou ve čtvrtek 23. února na Pražském hradě. O den později budou rozesílány pozvánky na společnou schůzi parlamentních komor ve Vladislavském sále.

Protokol auditu předám, řekl Mynář

Mynář dále v úterý uvedl, že má připravené podklady, které si před předáním úřadu vyžádala budoucí kancléřka Jana Vohralíková. Závěrečný protokol auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na Hradě zatím Mynář nemá. S Vohralíkovou se opět sejde ještě tento týden, věnovat se budou výhradně předávání prezidentské kanceláře. Přesný termín nesdělili.

Budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla a aktuální senátní kancléřka Vohralíková před dvěma týdny požádala Mynáře o informace o organizační struktuře kanceláře a příspěvkových organizací, o seznam personálií, organizační řád či seznam kontrol fungování kanceláře a jejich výsledky.

„Od začátku jsme deklarovali, že nebudeme bránit předání úřadu. Jistý časový posun v tom je, primárně se snažíme připravit akt inaugurace,“ řekl Mynář. Sejde se proto s Vohralíkovou ještě tento týden a předpokládá, že následovat budou minimálně další dvě jednání.

„Nechal jsem připravit veškeré podklady, které paní kancléřka chtěla. Věřím, že až dojde k předání, budeme pochváleni bez ztráty kytičky,“ dodal Mynář.

K dispozici ale zatím nemá závěrečný protokol z kontroly NKÚ ohledně hospodaření Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a jí podřízených organizací. Dosluhující prezident Miloš Zeman podle pondělního Pavlova vyjádření souhlasil s poskytnutím protokolu.

Zvolený prezident už dříve poznamenal, že kontroly zjistily řadu pochybení, ne však něco, co by mělo vést z pohledu prezidenta NKÚ Miloslava Kaly k trestnímu stíhání. Závěr kontroly, která je již hotová, by podle dřívějšího Kalova vyjádření mohl být zveřejněn za několik týdnů. Pavel původně hovořil o tom, že bude chtít uskutečnit další audit v KPR, nejlépe do inaugurace 9. března. Tak rychlá kontrola ale podle šéfa NKÚ Kaly reálná není.

X X X

Diplomacii i protokol na Hradě pod Pavlem povedou dva nynější velvyslanci

Zahraniční odbor Pražského hradu povede pod novým prezidentem Petrem Pavlem klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Post ředitele protokolu obsadí dosavadní český velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. Pavel to řekl v úterý v rozhovoru pro iDNES.cz.

 Na otázku, jak je nově zvolený prezident Petr Pavel daleko se skládání svého hradního týmu, odpověděl, že vedl mnohá jednání s lidmi, které si s jeho týmem vytipoval, že by připadali v úvahu.

„Jenom za posledních deset dní těch rozhovorů byla opravdu spousta a zatím mohu potvrdit další dvě jména,“ řekl v úterý v rozhovoru, který o půlnoci vyjde na portálu iDNES.cz a ve středečním vydání MF DNES.

Šéfem hradního protokolu se stane Tomáš Pernický. „Dosavadní velvyslanec, člověk, který má za sebou nejenom diplomatickou kariéru, protože sloužil na ambasádách v Gruzii, na Ukrajině a teď v Bělorusku, ale dlouhé roky také pracoval v protokolu ministerstva zahraničí,“ vyzdvihl Pavel jeho zkušenosti. Pernický podle něj splňuje kritéria po odborné i lidské stránce.

 Zkušenosti, zodpovědnost a schopnost dělat složitá rozhodnutí. Tyto vlastnosti spojují velvyslance @zajicekjaro, kterého jsem si vybral na pozici ředitele Odboru zahraničního, a Tomáše Pernického, který se stane ředitelem Odboru protokolu. Těším se na spolupráci.

Dvaapadesátiletý Pernický nastoupil do Černínského paláce po studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 1994. Během své kariéry diplomata pracoval jako zástupce velvyslance na Ukrajině, generální konzul v Kapském Městě a velvyslanec v Gruzii. Od roku 2018 vede ambasádu v Bělorusku.

Dalším, se který se Pavel dohodl na spolupráci, je šéf zahraničního odboru a stávající velvyslanec v Bruselu při Evropské unii Jaroslav Zajíček. „Rozhodující pro mě byly nejen jeho zkušenosti z diplomacie a znalost evropské politiky, ale i výborné reference na zvládnuté české předsednictví v Radě EU, ke kterému Jaroslav Zajíček výrazně přispěl,“ zdůvodnil svůj výběr nový prezident.

Zajíček hovoří anglicky, francouzsky, španělsky, německy a rusky. Do diplomatických služeb nastoupil v roce 1999 po studiu na Vysoké škole ekonomické. Čtyři roky působil v týmu vyjednávacím o členství Česka v EU. Následně odešel do Bruselu, kde strávil více než šest let na různých pozicích. Po návratu do Prahy se stal ředitelem odboru politik EU a od listopadu 2011 do července 2016 působil jako zástupce velvyslance v USA. Poté začal působit opět v Bruselu.

Místo ředitele zahraničního odboru na Pražském hradě je neobsazené od doby, kdy jej počátkem tohoto roku opustil nový velvyslanec ČR v Bratislavě Rudolf Jindrák. Odbor protokolu vede Vladimír Kruliš, který však podal na konci ledna výpověď.

Členy svého týmu zveřejňuje Pavel postupně. Zdůvodňoval to, že i když měl své adepty na různé posty, nechtěl jejich jména říci dříve, než budou zcela jistá. „S dalšími lidmi zatím vedeme pohovory, takže až bude jasno, tak je přidám,“ dodal v rozhovoru pro iDNES.cz Pavel.

X X X

JANEČKA  SOUDCI  ČR  ODMÍTLI,  HLEDÁ  SPRAVEDLNOST  U  SOUDCŮ  EU

Janeček se kvůli volbám obrátí do Štrasburku, soud jeho stížnost zamítl

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost podnikatele Karla Janečka. Ten se domáhal vyslovení neplatnosti zvolení Petra Pavla prezidentem a žádal opakování voleb. Důvodem bylo to, že ministerstvo vnitra kvůli nedostatku platných podpisů neumožnilo Janečkovu kandidaturu, zastání nenašel ani před soudy. V úterý večer řekl, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

Janeček uvedl, že zvolení Pavla nechtěl zpochybnit a cílem jeho stížnosti k NSS nebylo opakování voleb. „Stížnost jsem podal, protože je to první nutný krok pro to, abych se následně mohl obrátit na Evropský soud pro lidská práva se stížností na postup českých orgánů. Bez vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků by to nebylo možné,“ napsal ve svém vyjádření.

Téměř s jistotou podle svých slov věděl, že Nejvyšší správní soud jeho stížnost zamítne, věří ale, že u Evropského soudu pro lidská práva má velkou naději na úspěch. „Oficiální výsledek voleb se už samozřejmě nezmění, spravedlnosti však bude alespoň zčásti učiněno zadost. Nejedná se zde pouze o můj konkrétní případ. Je primární důležitostí, aby příští prezidentské volby již mohly být skutečně spravedlivé,“ dodal Janeček.

Aktuální rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce. Soud se vypořádal se stížností stručným usnesením. Připomněl, že vadami registračního procesu se po volbách už nezabývá a že Janeček své argumenty uplatnil neúspěšně už před hlasováním, a to jak u NSS, tak u Ústavního soudu.

„Současný návrh je tak fakticky jeho snahou zvrátit pravomocné usnesení potvrzující jeho nezaregistrování, které obstálo i v přezkumu před Ústavním soudem,“ stojí v rozhodnutí.

„Navrhovatel nemůže v řízení o vyslovení neplatnosti volby prezidenta úspěšně uplatnit argumentaci ohledně svého ‚nevpuštění‘ do prezidentské volby,“ uvedli soudci specializovaného volebního senátu s odkazem na dlouhodobou judikaturu.

Podnikatel a matematik loni vnitru předložil na podporu své kandidatury přes 73 000 podpisů. Úřad při kontrole část vyřadil, a Janeček tak spadl pod zákonem stanovenou hranici 50 000 podpisů, vyžadovaných pro takzvané občanské kandidáty na prezidenta.

Rozhodnutí napadl u NSS, který sice některé podpisy vrátil do hry, i tak ale Janeček těsně stanovenou hranici nezdolal – na rozdíl od Karla Diviše, kterému soud kandidaturu nakonec za podobných okolností umožnil.

Následně se Janeček obracel také na Ústavní soud. Ten ale jeho stížnost zamítl. „Fakt, že mé vyřazení bylo neoprávněné, jsme dokázali dvěma nezávislými důkazy! Byl jsem proto překvapen a šokován přístupem Ústavního soudu, který kauzu odignoroval. Toto nespravedlivé jednání nemohu nechat bez odezvy,“ uvedl Janeček počátkem února na Facebooku.

Další stížnost k NSS označil za první krok k tomu, aby se později mohl situací zabývat evropský soud.

Voleb prezidenta se nakonec účastnilo devět kandidátů, ve druhém kole s výrazným náskokem porazil bývalý představitel armády a NATO Petr Pavel expremiéra a předsedu ANO Andreje Babiše. NSS následně obdržel stovky volebních stížností, jimiž se postupně zabývá, všechny by měl vyřídit do 22. února.

X X X

Kdo vydělá na BVP pro armádu? České firmy by mohly ostrouhat

Ministerstvo obrany ČR (MO) řeší, jak přesně bude vypadat dvaapadesátimiliardový tendr na nová švédská bojová vozidla pěchoty. Dodnes ale není jasné, jak konkrétně bude vypočten český podíl na zakázce. Ten má představovat 40 procent. Podle jednoho z možných scénářů by ale MO mohlo celou podmínku obejít a stát by efektivně jen přeprodal švédský materiál a následně ho razítkem označil za svůj.

 V současnosti existuje podle informací redakce několik verzí, jak by mohlo vypsání zakázky vypadat.

Podle materiálu, který má redakce iDNES.cz k dispozici, je způsob výpočtu, resp. mechanismus stanovení hodnoty transakce, výhodný pro státní podnik VOP. Ten sehraje v celé zakázce roli systémového integrátora. Díky tomu dojde k naplnění klauzule o 40procentní účastni českých firem, aniž by reálně muselo ke skutečnému zapojení tuzemského obranného sektoru dojít.

Samotné ministerstvo tuto informaci komentovat nechce. „S ohledem na probíhající vyjednávání nebudeme sdělovat k této zakázce žádné podrobnosti a o detailech budeme jako první informovat Vládu ČR,“ napsala iDNES.cz mluvčí resortu Klára Krištofíková. Podle informací redakce je systém výpočtu předmětem ostrých debat i na samotném ministerstvu.

V původním zadání zakázky z roku 2019 se vysloveně uvádí, že „Vojenský opravárenský podnik CZ, státní podnik, zaručí zapojení českých firem. Servis bude zajištěn okamžitě, jakmile bude potřeba. Podnik zároveň dovede vozidla i patřičně modernizovat podle budoucích požadavků armády. Má na to potřebné zaměstnance i technologie. Je to státní podnik ministerstva obrany. Jeho základní úkolem je chránit naše bezpečnostní zájmy.“

Jenže jak přesně bude toto vypadat, není jasné.

Ministerstvo tvrdí, že tyto informace byly sděleny v rámci tzv. Výzvy k podání vládní nabídky („RfGP“) vládě Švédského království, která je v současné době společně se společností BAE Hägglunds, jediným relevantním příjemcem těchto informací.

„Požadované informace mají obchodní povahu a jejich zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit kvalitu podané nabídky, jakož i ochranu podstatných bezpečnostních zájmů ČR. V každém případě postupuje MO v souladu s platnou evropskou legislativou – smlouvou o fungování evropské unie a zejména pak se směrnicí 2009/81/ES,“ uvádí resort.

Generál v záloze a bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý podotýká, že podpora státních podniků může být provedena jen podle toho jak zní vysvětlení Evropského soudního dvora.

„Parametry jsou jasně definovány a měly by být respektovány i v tomto případě. Do jaké míry je podpora VOP CZ připravena v duchu závěrů EU příslušných orgánů, je povinností vysvětlit MO. Pokud budou respektovány, pak by tato podpora byla možná,“ říká Šedivý.

Mechanismus stanovení hodnoty transakce, která má formu přímé zahraniční investice, podle tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb, je stanoven vzorcem Z = X – Y, kde Z je dosažená hodnota transakce v daném roce a X je výkaz zisku a ztráty smluvního partnera ke konci roku. Y, které se od hodnoty odečítá, je součtem souhrnu spotřeby materiálu, souhrnu spotřeby nakupovaných služeb a souhrnu spotřeby nakupovaných energií. Zjednodušeně řečeno jde tedy o důsledné očištění zisku/ztráty smluvního partnera na vlastní přidanou hodnotu. Má-li smluvní partner českého subdodavatele, objeví se jeho podíl v rámci jeho zisku; zahraniční vstupy ale do českého podílu podle tohoto vzorce proniknout nemohou. Jenže zmíněný mechanismus má dvě podoby, z nichž ta druhá platí pro stanovení hodnoty státního podniku, v případě zakázky na BVP tedy pro VOP CZ. A v případě VOP CZ zní vzorec pro výpočet hodnoty transakce Z = X + I – R, kde I jsou investice státního podniku nezbytné k transferu technologie pro zabezpečení výroby a poskytování služeb a R je souhrn spotřeby nakupovaných energií. Zcela vypadává odečtení souhrnu spotřeby materiálu a souhrnu spotřeby nakupovaných služeb.

Touto cestou se pak do českého podílu na zakázce může promítnout zahraniční vstup, a z VOP CZ se tím stává „průtokový ohřívač“.

Jestliže tedy soukromá společnost nakoupí ve Švédsku konkrétní systémy, například zbraňové, a osadí jimi v České republice vyrobenou bojovou věž, hodnota švédských zbraní bude od hodnoty transakce odečtena a nebude započtena do podílu českého obranného průmyslu, což je logické a správné.

Ovšem pokud stejný krok učiní státní podnik, v zahraničí pořízený materiál ani služby odečítat nebude, a naopak si přičte náklady nezbytné pro to, aby se naučil věž kompletovat.

Nadto, pokud ze Švédska přiveze prakticky hotovou bojovou věž, na které provede finální kosmetické úpravy, a jako celek to pak prodá ministerstvu obrany, celá hodnota věže se stane součástí českého podílu na zakázce. A ten v takovém případě rozhodně nebude naplněn „prací českých rukou“, ale účetní operací.

Státní podnik VOP navíc není v dobré kondici. Od roku 2014 vygeneroval kumulovanou ztrátu 526 milionů korun a odlivem zaměstnanců přišel i o část svých kapacit. Není tak zcela jasné, zdali by podnik takovou zakázku vůbec utáhl.

„MO ČR by mělo být schopné před tak velkým projektem firmu ozdravit tak, aby se nestala nejslabším článkem celého projektu. Pokud by VOP svoji roli nezvládl, v důsledku by to projekt nejenom zdražilo, ale mohlo by i celý projekt ohrozit,“ napsal redakci generál Šedivý.

X X X

DR  SOKOL  CHCE  U  SOUDU  PROKÁZAT  NEZÁKONNÉ  STÍHÁNÍ  PARKANOVÉ

ŽADAJÍ  8,9  MILIONU

Parkanová chce 8,9 milionu za nezákonné stíhání. Sokol chce prokázat, pod jakým tlakem byla

 Obžaloba tvrdila, že bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, TOP 09) a ředitel ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk způsobili státu škodu zhruba 777 milionů korun Foto: Top 09

 Obvodní soud pro Prahu 2 začal projednávat žalobu exministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, později TOP 09) na ministerstvo spravedlnosti, vzápětí jednání odročil na 30. března. Parkanová za trestní stíhání v kauze letounů CASA, které skončilo osvobozujícím verdiktem, žádá odškodné přes 8,9 milionu korun. Soudkyně dnes připomněla, že celé řízení trvalo devět let a tři měsíce a že mezi oběma stranami aktuálního sporu panuje shoda na tom, že došlo k újmě a jedná se jen o výši nákladů.

Někdejší politička podle svého právního zástupce utrpěla majetkovou i nemajetkovou újmu, od státu žádá náhrady za náklady na obhajobu, odškodné za délku řízení a chce dokázat také zásadní dopad procesu na své zdraví. Poslední jmenovanou skutečnost má žaloba podložit zdravotními zprávami, vyžádala si proto odklad řízení.

Žaloba chce také prokázat, pod jakým veřejným tlakem exministryně byla, uvedl její zástupce Tomáš Sokol. Jmenoval zejména pokutu udělenou za zřízení webových stránek, které Parkanová založila na svou obranu. Soud později pokutu zrušil.

Soudkyně dnes vyjmenovala částky vyplacené v několika případech žalob o odškodné kvůli délce trestního řízení a zdravotní újmě, nejvyšší z nich byla 1,1 milionu korun. Již dříve vyplacené odškodné 1,6 milionu korun pro Parkanovou označila za výjimečné.

Nákup čtyř transportních letounů zhruba za 3,5 miliardy korun schválila vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2009. Parkanovou a šéfa ministerské sekce vyzbrojování Jiřího Staňka následně policie obvinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 819 milionů korun. Obžaloba jim vytýkala to, že před rozhodnutím o nákupu nenechali zpracovat nezávislý posudek, a že stroje proto byly předražené.

Parkanová čelila stíhání od roku 2012, rezignovala tehdy na funkci místopředsedkyně Sněmovny. Soudy ji definitivně osvobodily až v říjnu 2021. Podle pravomocného rozsudku nevznikla státu žádná škoda a oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem. Soudci označili za nesmysl i tvrzení obžaloby, že Parkanová se chtěla zavděčit Topolánkovi, aby ji nevyhodil z vlády. Ministerstvo se poté ženě omluvilo a dobrovolně jí vyplatilo odškodnění 1,6 milionu korun. Ministerstvo se poté ženě omluvilo a dobrovolně jí vyplatilo odškodnění 1,6 milionu korun.

Parkanová v reakci uvedla, že si omluvy cení. Vinu za nezákonné stíhání by podle ní ale měli nést osobně i žalobci. „Rozhodně by mě potěšilo, kdyby se na odškodnění alespoň symbolicky a dobrovolně podíleli státní zástupci dr. Bradáčová a mgr. Kořán a nenechali všechnu zátěž na daňových poplatnících,“ , ceskajustice.cz

X X X

ZEMĚTŘESENÍ  V  TURECKU  JAKO  ATOMOVÁ  BOMBA?

Zemětřesení má již 40 tisíc obětí. Erdogan škody přirovnal k atomové bombě

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl podle dostupných údajů 40 000 lidí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý večer přiznal číslo přesahující 35 400 lidí. Zkázu přirovnal ke škodám způsobeným atomovou bombou. Záchranáři stále nacházejí další přeživší.

 Erdogan řekl, že masivní zemětřesení, které zasáhly Turecko, byly silné jako atomové bomby a zabily 35 418 lidí. To je o 3 500 mrtvých více, než kolik činila předchozí zveřejněná bilance. Podle tureckého prezidenta 2,2 milionů lidí opustilo oblast zasažených katastrofou. „Stovky tisíc budov v jižním Turecku jsou neobyvatelné,“ dodal.

Podle Erdoganova prohlášení se v nemocnicích nachází přes 13 000 zraněných, celkem bylo zraněno přes 105 000 lidí. Podle posledních údajů bylo zničeno nebo bude nutno ještě zbourat přes 200 000 bytů.

Oblasti postižené zemětřesením podle tureckého prezidenta opustilo 2,2 milionu lidí. „Budeme pokračovat v práci do doby, než vytáhneme posledního občana ze sutin,“ uvedl Erdogan a slíbil, že výstavba prvních nových bytů začne již v březnu.

Erdogan uvedl, že zhroucené budovy připomínají vládě potřebu přísnějších stavebních pravidel. Turecká vláda a úřady čelí kritice, že neregulováním výstavby budov nízké kvality v oblasti náchylné k zemětřesení přispěly k nezvykle vysokému počtu obětí.

Ankara je též terčem kritiky za údajnou špatnou organizaci záchranných prací. Mnozí Turci si stěžovali, že na pomoc čekali příliš dlouho, případně se k nim vůbec nedostala. „Jakákoliv země by čelila potížím, jimž jsme čelili my během katastrofy,“ hájí se Erdogan.

Podle šéfa Světové zdravotnické organizace WHO pro Evropu Hanse Klugeho je zemětřesení z počátku února nejhorší přírodní katastrofou v oblasti za poslední století. V Turecku a Sýrii potřebuje humanitární pomoc celkově 26 milionů lidí, odhaduje WHO. „Rostou také obavy ohledně zdravotnických problémů spojených s chladným počasím, hygienou a šířením nakažlivých chorob,“ uvedl Kluge.

Záchranáři stále nachází přeživší. V městě Antakya po 208 hodinách zachránili z trosek pětašedesátiletého Syřana a mladou dívku, uvádí agentura Reuters. Ve městě Adiyaman přežila v troskách sedmipatrového domu 77letá žena, kterou záchranáři vytáhli po 212 hodinách, napsala agentura Anadolu. Turecký prezident slíbil, že záchranářské práce budou pokračovat do té doby, než bude poslední člověk zachráněn z hromady trosek.

Podle výpočtů agentury Reuters na základě informací od OSN a vlády v Damašku na severu Sýrie zemřelo kvůli zemětřesení nejméně 5800 lidí. Nad počty obětí v oblasti, kterou kontrolují jak syrská vláda tak povstalci, v uplynulých dnech panovaly nejasnosti.

X X X

HALEYOVÁ  CHCE  KADIDOVAT  NA  PREZIDENTKU  USA  PROTI  TRUMPOVI

Republikánka Haleyová oznámila kandidaturu na prezidentku, postaví se Trumpovi

Exprezident Spojených států Donald Trump má prvního potvrzeného soupeře do primárek Republikánské strany před prezidentskou volbou, která je na programu příští rok. Úmysl kandidovat oznámila v úterý Nikki Haleyová, která byla v letech 2017 a 2018 součástí Trumpovy administrativy. V klipu oznamujícím vstup do kampaně prezentovala vlastenecký vzkaz a kritizovala „establishment“.

V oznámení o vstupu do primárek Haleyová označila USA za nejsvobodnější a nejskvělejší zemi světa. „I v náš nejhorší den je požehnáním, že žijeme v Americe,“ uvedla.

V asi tříminutovém videu kromě lásky k vlasti zdůrazňovala rozpočtovou odpovědnost, zajištění hranic a sebevědomé vystupování na mezinárodní scéně.

Svého budoucího soupeře Trumpa v klipu nezmínila, upozornila však na skutečnost, že republikánští kandidáti v sedmi z posledních osmi prezidentských voleb získali v sedmi případech méně hlasů než demokrati. „To se musí změnit… Washingtonský establishment znovu a znovu a znovu selhává. Přišel čas pro novou generaci vůdců,“ pokračovala.

 Jediným republikánem, který předtím potvrdil záměr kandidovat, je právě 76letý exprezident. Na kandidaturu se podle amerických médií připravuje také guvernér státu Florida Ron DeSantis, za potenciálního uchazeče je považován i viceprezident z Trumpovy éry Mike Pence.

Průzkumy v jednotlivých státech USA zatím Haleyové přisuzovaly jen jednociferné preference, rodačka z Jižní Karolíny si však v politických kruzích vydobyla reputaci jako kandidátka, která je schopná zvítězit navzdory nízkým očekáváním, napsala nedávno agentura Reuters.

Nikki Haleyová Před působením v Trumpově administrativě byla v letech 2011 až 2017 první guvernérkou státu Jižní Karolína, kde se dnes 51letá politička a diplomatka narodila dvěma indickým imigrantům. Kdyby republikánskou nominaci získala, byla by první ženou a prvním kandidátem jiné než bílé pleti, kterého strana postavila do prezidentské volby.

Podle zpravodajského webu Axios bude mít nyní šanci začít budovat podporu v klíčových státech a sbírat peníze od dárců, kteří nejsou naklonění Trumpovi. Průzkumy v jednotlivých státech USA zatím Haleyové přisuzovaly jen jednociferné preference, rodačka z Jižní Karolíny si ale v politických kruzích vydobyla reputaci jako kandidátka, která je schopná zvítězit navzdory nízkým očekáváním, napsala nedávno agentura Reuters.

Podle zpravodajského webu Axios bude mít nyní šanci začít budovat podporu v klíčových státech a sbírat peníze od dárců, kteří nejsou naklonění Trumpovi. Nikki Haleyová v OSN v únoru 2017 obvinila Rusko z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny:

X X X

Vojenský technický ústav dostane nového ředitele. Hrozí mu ale střet zájmů

Novým ředitelem Vojenského technického ústavu v Praze se ve středu stane Jiří Kašpárek. Ten před pár lety doporučil armádě nákup lehkých útočných vozidel od firmy zbrojaře Jiřího Sauera, muže blízkého současnému náměstkovi ministryně obrany Františku Šulcovi. Do čela podniku se má Kašpárek postavit jen pár dní před uzavřením tendru na tyto vozy za 5,6 miliardy Kč.

 „Ano, informaci můžu potvrdit. Mám vyřízené všechny vstupní formality. Zítra (15. 2.) bych měl být jmenován nový ředitelem VTÚ,“ potvrdil informace iDNES.cz Kašpárek.

Jeho nástup dávají zdroje iDNES.cz obeznámené s děním v podniku do souvislosti s probíhající veřejnou zakázkou na lehká útočná vozidla (LÚV). Ta jsou určena zejména pro 43. výsadkový pluk. Lhůta pro podání žádosti o účast v tendru na vozidla za více než 5 miliard korun je 27. února 2023.

Zpracoval studii, nyní míří do vedení podniku

Kašpárkovo doporučení, respektive studie proveditelnosti, kterou zpracovával ještě na svém dřívějším postu ve Vojenském technickém ústavu pozemního vojska, kde v letech 2019–21 pracoval jako ředitel speciální výroby, jednoznačně doporučuje za nejvhodnější pro armádu LÚV HMT400 Jackal, které používá zejména britská armáda.

Výrobce těchto strojů zastupuje v Česku společnost L. P. P v čele s Jiřím Sauerem. Ten ovšem s L. P. P. podílově vstoupil do RobotScientific s.r.o. kterou zakládal současný politický náměstek ministryně obrany Jany Černochové František Šulc. Ten se Sauerem podnikal ještě v lednu 2022, kdy svůj obchodní podíl odprodal před svým příchodem na ministerstvo obrany.

Vůz HMT400 Supacat

Podobná situace, kdy je v užším vedení státního podniku člověk spojený s výběrem podle studie proveditelnosti, ve VTÚ znají. V roce 2019 státní podnik zpracovával pod vedením Jaroslava Trávníčka studii před nákupem systémů řízení palby.

To vzbudilo pozdvižení, neboť Trávníček byl před svým působením ve VTÚ členem představenstva OMNIPOL, která zastupovala systém ODIN od norského výrobce Kongsberg. Ten byl od začátku favoritizován a studie se prakticky nezabývala jiným řešením i přes existenci mnoha dalších systémů.

To vyřešil tehdejší ředitel VTÚ a současný ředitel LOM Praha (neplést s LOM Praha Trade) Jiří Protiva a na Trávníčkovu pozici jmenoval Petra Ječmena. Tím se zamezilo pomyslnému střetu zájmů, který by zakázku mohlo ovlivnit.

Porušení zákona o státním podniku

S nástupem nového ředitele Kašpárka do VTÚ se ale pojí také možné porušení zákona o státním podniku. Nastupující šéf je totiž podle výpisu z obchodního rejstříku členem představenstva LOM Praha Trade, čímž se dostal do střetu zájmů. Zákon totiž člověku na této funkci zapovídá být členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnické osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání.

Na dotaz redakce iDNES.cz, jak bude Kašpárek tento rozpor řešit, odpověděl, že ve firmě již nepůsobí. Výpis z rejstříku pořízený v úterý odpoledne ale mluví jinak.

Podle výpisu ze státního portálu justice.cz z 14. 2. 2023 byl Kašpárek stále statutárem v LOM Praha Trade

Otazníky provázelo i odvolání předchozího ředitele

Současný pověřený ředitel VTÚ Libor Tomolya před dvěma měsíci převzal vedení podniku od Petra Novotného. Jeho odchod provázela řada otázek. „Důvodem odvolání byla výrazná nespokojenost zaměstnanců s vedením podniku a jeho jednotlivých odštěpných závodů,“ sdělilo ministerstvo v tiskové zprávě s tím, že „z důvodu dlouhodobé neudržitelnosti situace,“ se vedení resortu rozhodlo Novotného odvolat.

Petr Novotný, odvolaný ředitel VTÚ a Filip Říha, náměstek MO

Více než polovina zaměstnanců ale tehdy podepsala petici proti odvolání Novotného. „My, zaměstnanci VTÚ, nesouhlasíme s důvody, pro něž byl odvolán ředitel VTÚ Petr Novotný, zejména se ohrazujeme proti výroku o nekomunikaci s řadovými zaměstnanci a zástupci odborové organizace ze strany ředitele,“ uvádí se v petici.

Sám Novotný svůj odchod nechtěl příliš komentovat. „Nemyslím si, že to je ten pravý důvod. Za dobu svého působení jsem nezaznamenal ze strany zaměstnanců ani odborů nějakou výhradu k tomu, jak s nimi komunikuji,“ řekl.

X X X

REŽISÉR  DĚKANOVSKÝ  CHCE  30  MILIONŮ,  NESPOLUPRACOVAL  S  StB

Soud bude řešit žalobu na Ústav pro studium totalitních režimů. Režisér chce 30 milionů za to, že prý nespolupracoval s StB

 Obvodní soud pro Prahu 3 by měl řešit žalobu na ochranu osobnosti, kterou na Ústav pro studium totalitních režimů podal režisér Marcel Děkanovský. Ten tvrdí, že je veden neoprávněně jako agent komunistické Státní bezpečnosti, na Slovensku kvůli tomu vyhrál soud. Ústav nyní žaluje kvůli textu jeho pracovníka Miroslava Vodrážky: Marcel Strýko — Příběh rudžajógového kněze košické Komuny, který byl uveřejněn v roce 2017. Děkanovský požaduje po ústavu 30 milionů korun.

Marcel Děkanovský působil léta na Slovensku, nyní je občanem České republiky. Režisér tvrdí, že Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v přístupu k němu porušil zákony České republiky, Lisabonskou smlouvu a Listinu základních lidských práv a svobod.

„Žalovaný způsobil nekonáním a špatnou kontrolní činností rozsáhlou škodu žalobci a jeho rodině,“ tvrdí Děkanovský. V archivech Státní bezpečnosti je Marcel Děkanovský stále dohledatelný jako agent.

Vyhledání Marcela Děkanovského v databázi slovenského Ústavu paměti národa. Foto: Jan HrbáčekFaksimile ze svazků StB, pátý ze spoda agent Marcel.  K jeho evidenci je ovšem přiloženo soudní rozhodnutí z roku 2012, že byl Marcel Děkanovský jako agent StB veden neoprávněně.

Jedna věta

Miroslav Vodrážka v revue Paměť a dějiny popsal příběh košického hudebníka, výtvarníka, filozofa a krátce i politika Marcela Strýka. V obsáhlém textu jednou zmínil jméno Marcela Děkanovského. A to v pasáži, že Strýko jako zaměstnanec Československé televize žádal vedení o souhlas ke studiu na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

„Tuto informaci poskytl pracovník televize, agent s krycím jménem ´Marcel´ (Marcel Děkanovský). V televizi podávala zprávy k jeho
osobě i agentka s krycím jménem ´Dieťa´ (Viera Válková),“ napsal v revue Paměť a dějiny Miroslav Vodrážka.

Tato jediná věta odstartovala precedentní kauzu, jaké ÚSTR dosud nečelil.

„Žalobce se dozvěděl, že ve Slovenském deníku KORZÁR a KOŠICE:DNES byl dne 16.10.2019 uveřejněn článek pod názvem : Výročie Nežnej. Štátné divadlo stoplo kontroverznů premiéru — který na str. 9 hrubě pomlouvá žalobce a uvádí o něm nepravdu, lživé a klamné informace, o tom, že byl spolupracovníkem Stb. Tento lživý a zcela nepravdivý článek vycházel od autora Miroslava Vodrážky, pracovníka žalovaného.

Dne 19.10.2019 se žalobce sešel v Praze s autorem článku p. Miroslavem Vodrážkou a chtěl od něho vysvětlení proč nepravdivé a klamné informace napsal, proč si dříve neověřil zjištěná fakta, proč se nezeptal a nespolupracoval v této věci se slovenským Ústavem paměti národa, který ví o postavení žalobce a proč porušil zákonnou a pracovní povinnost při hledání pravdy a informování veřejnosti cestou takto založeného ústavu. Ještě týž večer, tedy 19.10.2019, zaslal p. Vodrážka žalobci e-mailem záznam Stb Košice, č. 8/84 -, který považoval za věrohodný.

Lze uvést, že takovýto záznam považoval p. Vodrážka za „písmo svaté“ a za důkaz, který stačí k předložení údaje o spolupráci žalobce s Stb. Kdyby byl p. Vodrážka poctivý a zodpovědný pracovník žalovaného a přečetl si dostupný rozsudek Okresního soudu v Košicích č.j. 12C/21/2010 ze dne 15.6.2012, kde je i výpověď bývalého přísl. Stb npor. Draveckého, který sepsal onen Záznam č.8/84, nemohl by p. Vodrážka napsat-opsat takovou lež a výmysly o žalobci. Pak by p. Vodrážka zjistil, že žalobce s Stb nikdy nespolupracoval, na nikoho ‚neonášel‘, osobu Marcela Strýka neznal a informaci o tom, že se
Strýko hlásí na Bohosloveckou fakultu měla od StB automaticky vedoucího kádrového a personálního oddělení košického TV studia. Žalobce o tom vůbec nevěděl, ani ha to nezajímalo. Navíc na tom nebylo vůbec nic tajného, nebo potencionálního ohrožení Marcela Strýka!,“ uvádí v žalobě Marcel Děkanovský.

Agenturní zpráva, která měla být údajným výsledkem, dnes soudně pojmenované neoprávněné spolupráce s StB, je k dohledání v archivech dodnes. Agenturní zpráva StB, která má popisovat výsledky spolupráce s agentem s krycím jménem Marcel.  Agenturní zpráva StB, která má popisovat výsledky spolupráce s agentem s krycím jménem Marcel.

Na estébáka se vykašlete

Marcel Děkanovský v žalobě tvrdí, že „již jako malý pociťoval odpor k pokryteckému režimu i když ho k tomu nikdo nevychovával“.

„V r. 1966 začal žalobce zpívat tzv. protestsongy, dokonce dva roky před Karlem Krylem, proti policejnímu státu. S protestsongem potom s jeho kamarádem Reném, klavíristou, vystupoval v Košicích v Divadle pod kupolou. Několik vystoupení s Reném absolvovali v Bratislavě a v Praze, Tehdejší redaktor Čs. rozhlasu — Jiří Černý — si objednal rozhlasovou frekvenci, aby pro jeho pořady žalobce vše nazpíval. V r. 1968, v době okupace ČSSR, byl na návštěvě v Oxfordu, u známé učitelky. Neuměl se však včas navrátit zpět do republiky, ale ani požádat o azyl či emigrovat.

Věděl, že nebude schopen psát v angličtině poezii a živit se slovem. Kamarád René emigroval do Kanady, kde žije dodnes. V ČSSR žalobce odmítl jít na vojnu, uhrál schizofrenika a dostal modrou knížku… …V košickém televizním studiu ČST režíroval různé programy, např. v té době Zlatá brána pro děti. Psal poezii a povídky a s filmem o americkém zpěvákovi – L. Morrisonovi – byl přijat na pražskou FAMU,“ tvrdí v žalobě Marcel Děkanovský.

„Po r. 1968 přišla normalizace a s tím podmínka, že každý režisér musí být členem KSČ. Všichni spolužáci žalobce z FAMU – Fero Fenič, Karel Smyczek, Jiří Adamec – a další vstoupili do KSČ, Žalobce navrhl, že odejde z FAMU, protože do KSČ nikdy nevstoupí, přestože ho filmová práce nesmírně bavila a zajímala. Ročníkový vedoucí žalobce na FAMU – režisér Jiří Sequens – ho přesvědčil, ať na FAMU zůstane, neodchází, že je skutečně mimořádný talent a může být režisérem např. v Košicích. Když si mu žalobce postěžoval, že ho kontaktuje nějaký přísl. StB, poradil mu, ´ať se na to vykašle´, neboť stejně žijeme v bezprávním a policejním systému a odvolat se není kde a komu. A tak se také stalo. V Praze vůbec nebyl a o tom, že ho tento mladý přísl. StB někde zapsal do evidence StB ako agenta vůbec netušil,“ pokračuje režisér.

„Žalobce uvádí, že osočení ´agent StB´ je horší než vrah, nedá se promlčet ani ´odsedět´ a dotýká se negativně dalších potomků dotyčného už na věky. Každé nepřesné slovo, nebo odstín věty, může fatálně poznačit životy lidí a speciálně veřejné osoby, které jsou zcela závislí na veřejné mínce. A režisér, scenárista a textař takovou profesi jsou. Zničení jejich pověsti je fatální, je to vlastně zničení života!“ akcentuje žalobu Děkanovský.

„Žalovaný je povinen odstranit zmínku o žalobci v uveřejněném textu ve svém veřejně dostupném bulletinu v publikaci Proti totalitě s názvem Marcel Strýko – Příběh rudžajágového kněze košické Komuny, kde autor píše, že žalobce byl agentem StB. Žalovaný je dále povinen se na svých stránkách řádně žalobci omluvit za uveřejnění nepravdivého a ponižujícího tvrzení, že žalobce byl veden vědomě ve svazcích StB a že s ní spolupracoval. Žalovaný je dále povinen uveřejnit na svých stránkách rozsudek Okresního soudu v Košicích ze dne 15. 6. 2012 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci žaloby na ochranu osobnosti, to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen vyplatit žalobci peněžitou kompenzaci za neoprávněný zásah na ochranu svobody ve výši 30 milionů korun ve lhůtě do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku,“ uzavřel žalobu Marcel Děkanovský. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 Ústavní soud se zastal muže, který přirovnal podmínky v továrně ke koncentráku

Autor videí, v nichž přirovnával pracovní podmínky v prostějovské firmě ke koncentračnímu táboru a dva pracovníky, muže a ženu z managementu, k představitelům vězeňské samosprávy, uspěl s odvoláním k Ústavnímu soudu. Ten označil více než dvousettisícové odškodné za nepřiměřené.

Hanuš Keclík ve svých videích publikovaných na serveru Youtube reagoval na inzerát prostějovských Železáren-Annahütte s nabídkou práce. On sám přitom ve společnosti nikdy nepracoval, pouze se pohybuje ve stejném oboru.

„Chtěl jsem upozornit na tamější zhoršující se pracovní podmínky a vyvolat nějakou reakci,“ vysvětlil.

První videoklip nese název Global exploitation camp – Stahlwerk Annahütte version, v překladu Globální vykořisťovací tábor – verze Železárny-Annahütte.

Po zobrazení inzerátu následuje český a anglický text: „Pro německý ekonomický zázrak stal se český dělník lidským zdrojem. S podporou Evropské unie hlásající propagandu o křesťanských hodnotách a humanismu.“

Poté se objeví jeden z výše postavených zaměstnanců společnosti. Má na sobě uniformu se jménem a označením „CAPO Lagerpolizei“, tedy pomocníka dozorců SS z řad prominentních vězňů v koncentračních táborech.

Na pozadí jsou záběry z koncentračních táborů, které ukazují nahé, vyhublé vězně zobrazené v typických barácích, dále hromady mrtvých těl a spalovací pece. Následují záběry počítání peněz a plných stolů, tabulek produkce a bezdomovců přikrytých hadry, ubytoven a shrnování těl radlicí na traktoru.

Videoklip končí záběry pomníku za doprovodu písně, jejíž text je po částech promítán: „Uvnitř systému ekonomického růstu a inflace tvůj život do posledního dechu byl stanoven cenou, ty ztratíš všechno, globální vykořisťovatelský tábor umožňuje pouze jedinou volbu, prodat svůj život, svou duši.“

Trest byl podle Ústavního soudu nepřiměřený

Druhý videoklip se liší pouze tím, že je doplněn o výstřižek z médií, který zachycuje zaměstnance firmy a prezentuje text: „Z malé firmy se Železárny vypracovaly v největšího výrobce ve střední Evropě. I přes těžké začátky dnes společnost ve své branži patří ke špičce trhu.“

K jeho podobizně je připojen text „chováme se odpovědně“. Opět má muž na sobě uniformu důstojníka SS, tentokrát i s typickou pokrývkou hlavy.

Zobrazená dvojice pracovníků železáren Keclíka zažalovala a žádala, aby se zdržel dalšího šíření videí, omluvil se a vyplatil jim náhradu újmy ve výši 600 tisíc korun. Okresní soud v Přerově jejich žalobám vyhověl.

Muži uveřejněnému ve videu měl Keclík nakonec zaplatit 180 tisíc, ženě ukázané jen okrajově 35 tisíc. Odvolací krajský soud v Ostravě toto rozhodnutí následně potvrdil.

Keclík se poté obrátil na Ústavní soud s tím, že soudy podle něj nesprávně posoudily jeho projev jako nepřípustný a že výše náhrady je nepřiměřená a mohla by jej zlikvidovat. Žalobci se dle něj jen snaží pomocí soudů umlčet jeho kritiku.

Argument o půjčce na odškodné ÚS neuznal

Soud jeho stížnosti částečně vyhověl. „Bylo porušeno právo stěžovatele na svobodu projevu a na ochranu vlastnického práva. Rozsudek soudů se tak ruší,“ řekl předseda senátu Jiří Zemánek.

Soud míní, že videa sice poškozují důstojnost, čest a dobrou pověst zobrazeného zaměstnance, avšak výši odškodné částky považuje za neúměrně vysokou. V případě ženy pak dospěl k závěru, že do jejích práv videa nezasáhla natolik intenzivně a náhrada nemajetkové újmy jí nenáleží.

Proti argumentaci soudů, že si na zaplacení škody může Keclík půjčit, se Ústavní soud jasně vymezil. „Vyjádření, že si stěžovatel s příjmem 20 tisíc měsíčně může vzít úvěr na zaplacení 180 tisíc je nejen cynické, ale také argumentačně chybné,“ dodal Zemánek.

Obecné soudy podle něj ale správně identifikovaly, že videa představují politický projev, který kritizuje ekonomický systém a jeho dopady na pracovní podmínky nejméně kvalifikovaných zaměstnanců.

„Politický projev požívá té nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je pro řádné fungování demokracie klíčová,“ uvedl Zemánek.

Muž zveřejnění videí nelituje

Podle Ústavního soudu však Keclík zvolil kritiku, která překračuje meze společenské slušnosti. Znevažování zločinů, kterých se nacismus dopustil, jejich bagatelizací formou označování názorových oponentů za nacisty, označil za nepřípustné.

Případ se tedy vrátí do Přerova. Čtyřiačtyřicetiletý tvůrce videí po dnešním vyhlášení verdiktu v Brně uvedl, že k prvoinstančnímu okresnímu soudu nemá důvěru.

„Můj spis se předtím u soudu jaksi ztratil a nebyl odeslán Nejvyššímu soudu. Při mojí obhajobě zase paní soudkyně vynechávala některé věty, které řekl můj obhájce,“ popsal.

Keclík navzdory tříletému chození po soudech nelituje, že videa vydal. „Pokud dojde ke zlepšení pracovních podmínek na základě tady toho.

 X X X

ŠVIHLÍKOVÁ  KRITIZUJE  VLÁDU  FIALY,  HLEDÁ  PENÍZE  DO  ROZPOČTU  OD  DŮCHODCŮ,  CHUDÁKŮ

Vláda se hojí na seniorech, tuší, že ji stejně nevolí, míní ekonomka

Senioři jsou zranitelná skupina, vláda vnímá důchody jako milodary, uvedla ekonomka Ilona Švihlíková v úterním pořadu K věci na CNN Prima News. Důchodová reforma by podle ní měla přijít pozvolna. Vláda musí nejprve odstranit hlavní problémy, jako je například penalizace pracujících důchodců.

 „Vláda se hojí na seniorech. Tuší, že tohle nebude její voličská skupina, a zároveň si je vědoma toho, že ovládá všechny mocenské struktury v tomhle státě, tak proč by to nezkusila,“ uvedla Švihlíková.

Senioři jsou podle ní velmi zranitelná skupina. Jsou mnohem citlivější na nárůst cen potravin, vývoj cen energií i cen léků.

Vláda podle Švihlíkové nahlíží na důchody spíše jako na milodary. „To je prostě jejich příspěvek, co si oni platili celý svůj pracovní život, který spravuje stát. Otázka je, jestli to spravuje dobře nebo špatně. Ale to není milodar,“ uvedla.

Na důchody podle ekonomky podobně pohlížel bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „To bylo to jeho divide et impera, rozděl a panuj. To znamená poštvat jednotlivé skupiny proti sobě,“ řekla Švihlíková. Senioři se pak podle ní hádali s postiženými, která skupina je na tom hůř.

Současná vláda by se takové rétoriky měla vyvarovat, míní Švihlíková. „Hlavní problém je jakým způsobem vláda hospodaří, to znamená k jakým daňovým změnám se v minulosti uchýlila nebo které podporovala,“ dodala.

Důchodovou reformu by měla vláda podle Švihlíkové zavádět pozvolna. „Když dělám nějaký velký krok, je lepší postupovat v jednotlivých krocích, ne jako velký úder,“ uvedla. Vláda by tak měla nejprve zanalyzovat současné fungování trhu práce a zjistit, jak se v něm uplatňují starší lidé.

Švihlíková také zdůraznila potřebu odstranění hlavních problémů, jako je vyčlenění důchodového účtu, otázka zhodnocení prostředků či penalizace pracujících důchodců

X X X

DŮCHDCŮM  NEPŘEJE  ANI  PROUZA,  PREZIDENT  OBCHODU

PROUZA  SÁM  SE  UŽ  ŘADU  LET  DRŽÍ  U  KORYTA  OBCHODU,  KDE  JSOU  VELKÉ  PROBLÉMY,  PROUZA  NIC  NEŘEŚÍ

Zvýšit důchodový věk je nutnost, šlo by to ještě odvážněji, míní Prouza

Zvyšování hranice odchodu do důchodu je naprosto nezbytné, uvedl v pondělí v pořadu Co vaše peněženka na CNN Prima News Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu. Podle něj důchodová reforma měla být ještě odvážnější.

 Prouza uvedl, že s tím souvisí ale i téma kvality dožití. „V Česku se nám prodlužuje doba dožití, ale nikoliv doba kvalitního života,“ řekl.

V řadě oblastí je člověk, kterému je nad šedesát pět let, podle Prouzy stále zaměstnatelný. „Vidíme, že naopak spousta firem bojuje o to, aby měla zkušené zaměstnance, kteří zaučí ty mladé,“ sdělil. „Potřebujete staré mistry, aby mladé naučili, jak se to má dělat. Potřebujete historickou paměť ve firmách,“ dodal.

„Můžete změnit popis práce starších lidí. Můžete jim nabídnout částečný úvazek,“ řekl a ocenil, že vláda začíná podporovat částečné úvazky starších lidí nebo žen po mateřské dovolené.

Dosud chtěl stát prodlužování věku pro odchod do penze zastavit v roce 2030, a to na 65 letech. Vláda nyní ale plánuje tuto hranici postupně posouvat. Nový plán odchodů do důchodu se nijak nedotkne současných penzistů a lidí starších 57 let. Důchodový věk má podle představ ministerstva práce růst i po roce 2030 postupně – v průměru o necelé dva měsíce za jeden kalendářní ročník.

Padesátníci tak mají jít do důchodu v 66 letech, lidé ve věku 43 let mají mít nárok na penzi přesně v 67. Třicátníci narození v roce 1989 a později pak v 68 letech. Vyplývá to z interního materiálu ministerstva práce a sociálních věcí, o kterém v neděli informovala Česká televize.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v pondělí na tiskové konferenci v Novém Jičíně uvedl, že chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí.

Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, které se objevily v neděli v médiích, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

X X X

Brusel kritizoval státy kvůli Istanbulské úmluvě. Mezi provinilci je i Česko

V Evropském parlamentu v úterý zazněla ostrá slova odsuzující nejen násilí páchané na ženách, ale také země, včetně České republiky a Slovenska, které dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí známou jako Istanbulská úmluva. Někteří europoslanci je dokonce označili za reakcionářské státy.

„Každá třetí žena v Evropské unii se stane obětí násilí, každých šest hodin jedna. Neustále dochází k vraždám a násilí. Musíme reagovat,“ zdůraznila italská europoslankyně Pina Piciernová z poslanecké skupiny Socialistů a demokratů.

„Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko. Ale také Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit. Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.

„Nemůžeme být rukojmím států, které se snaží vše brzdit,“ usoudila italská europoslankyně Laura Ferraraová. „Zatímco se bavíme o ratifikaci, padesátka žen v EU se stane obětí každý týden,“ rozhořčila se švédská sociální demokratka Evin Incirová. „Spravedlnost by v 21. století měla být na straně obětí,“ apelovala Sylwia Spureková z Polska a pozastavila se nad tím, proč EU neratifikovala úmluvu jako celek. K tomu vybízí návrh usnesení, o kterém má EP hlasovat ve středu.

Španělská europoslankyně Margarita de la Pisa Carriónová naopak namítala, že EU nemůže být součástí mezinárodní úmluvy a EP se nemůže takto vměšovat a vynucovat si ratifikaci. „Je to promarněný čas a deformované nástroje,“ prohlásila. Namísto konfliktu je podle ní záhodno podporovat harmonické soužití a mír. „Rodina je zásadní, krása spasí svět,“ řekla.

„Ženy a muži jsou si rovni, a to vždy bude nadřazeno kultuře, která ženy zahaluje, mrzačí, zavírá doma a brání jim chodit do škol,“ prohlásil Jordan Bardella z řad francouzské krajní pravice. „Jak je možné podporovat práva žen a současně z veřejných prostředků financovat nepřátele žen a Evropy?“ ptal se na adresu unijní politiky.

Signál ženám a dívkám

„Je tu nějaký stát, který úmluvu ratifikoval a vzápětí došlo ke snížení trestných činů spáchaných vůči ženám?“ otázal se chorvatský konzervativec Ladislav Ilčić. „V příliš mnoha členských státech neexistuje dostatečná legislativa. Vysíláte ženám a dívkám signál, že vás jejich život nezajímá. Jestli ano, musíte ratifikovat úmluvu tady a teď,“ odpověděla Incirová.

„Bohužel existují politické strany a politici, a to i u nás v Česku , kteří na jedné straně tvrdí, že jsou proti násilí na ženách, na druhé straně však odkládají, oslabují a zastavují opatření, která by měla ženám poskytnout potřebnou ochranu,“ uvedl Marcel Kolaja (Piráti). Istanbulská úmluva je podle něj nástrojem pro zlepšení záchranné sítě pro oběti násilí, protože je výčtem řešení, jak násilí vymýtit, jak posílit prevenci, jak posílit vymahatelnost práva.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) ČTK řekla, že debata je příliš ideologická. Kdyby úmluva skutečně dokázala zabránit domácímu násilí, hlasovala by pro ni podle svých slov „nohama rukama“. Ale tak tomu podle ní není, a tak hodlá hlasovat proti nezávazné rezoluci EP. Úmluva podle Šojdrové může posloužit státům, které nemají dostatečnou vlastní legislativu, ale sama ČR přijala zákon proti domácímu násilí dávno před úmluvou.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) ohlásila iniciativu „kondom za konsent“ na podporu nevládních organizací bojujících proti domácímu násilí, sexualizovanému násilí a usilujícím o přísnější definici znásilnění. Lidem, kteří tyto organizace podpoří, slibuje růžový prezervativ, určený k sexu za oboustranného souhlasu. „Dělám to symbolicky na den svatého Valentýna, kdy slavíme lásku, a chci ji tím i chránit,“ řekla Gregorová.

X X X

EXPOSLANEC  FERI  ODMÍTÁ  OBŽALOBU  NA  OBTĚŽOVÁNÍ  DÍVEK

VYKONSTRUOVANÁ  OBŽALOBA?

Exposlanec Feri zveřejnil jméno jedné oběti. Je to zastrašování, říká její právnička

Bývalý poslanec řekl před 20 novináři jméno ženy, která ho na policii označila za sexuálního násilníka. A přidal i její profesi. Dominik Feri zvolil hned první den svého soudního procesu agresivní obhajobu.

Bývalý poslanec TOP 09 je obžalovaný ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o znásilnění. A v krajním případě může jít až na deset let do vězení.

Šestadvacetiletý Feri hned ráno při příchodu k soudu odhalil skrývanou identitu jedné z žen, které jsou aktérkami kauzy. Přímo ji jmenoval a navíc přidal i profesi, ve které pracuje.

„Spatřujeme tam obrovské rozpory jak s tím, co je založeno do spisu, tak s tím, co máme k dispozici,“ prohlásil Feri před vstupem do soudní síně.

Na vysvětlenou: Celkem policie prověřovala osm případů údajného znásilnění, nakonec poslala k soudu jen tři, které jsou podle státního zástupce důkazně nejsilnější.

Pět dalších policie odložila s tím, že se nic trestného nestalo. A právě jméno ženy z této odložené větve případu Feri před dvěma desítkami novinářů prozradil.

Na to hned po sedmihodinovém soudním líčení reagovala advokátka Adéla Hořejší, která zastupuje poškozené ženy – včetně té, o níž Feri veřejně promluvil.

„Je to forma zastrašování obětí. Mám už nepřijaté hovory od mých klientek. A nejen těch, které byly prověřované, ale i od těch, které to nenahlásily, protože se bojí, že jejich ochrana nebude dostatečná,“ prohlásila Hořejší.

Soud v úterý vyslechl jednu ze tří žen. A to tak, aby se s Ferim v soudní síni nesetkala – a z místnosti byli vykázáni i novináři. Zároveň si ovšem všichni mohli přečíst její jméno i jména dalších dvou obětí: Soud totiž písemné usnesení o vyloučení veřejnosti z výslechů, i s uvedením totožností, vyvěsil hned vedle dveří.

Dvě znásilnění se podle policie odehrála ve Feriho pražském bytě v roce 2016. Další pak o dva roky později v Poslanecké sněmovně. „To, co je v obžalobě, je nechutné, toho bych nikdy nebyl schopen,“ prohlásil Feri před soudem.

X X X

Pabla Nerudu otrávili. Synovec básníka zveřejnil nové závěry expertů

Chilský básník Pablo Neruda, který zemřel ve věku 69 let v roce 1973 dva týdny po vojenském převratu Augusta Pinocheta, byl otráven. S odvoláním na novou zprávu mezinárodních expertů o tom informovala rodina tohoto nositele Nobelovy ceny za literaturu. Její oficiální středeční zveřejnění již předběhl Nerudův synovec Rodolfo Reyes, který z ní citoval.

 „Nyní víme, že měl v kostech bakterii clostridium botulinum, která tam neměla co dělat. A co to znamená? Že Neruda byl zavražděn v roce 1973 agenty státu,“ řekl agentuře EFE v pondělí Nerudův synovec Rodolfo Reyes.

„Říkám to se vší zodpovědností, protože znám fakta,“ sdělil Reyes španělskému deníku El País. Dodal, že rodina takový závěr čekala, protože podle něj už experti v roce 2017 našli na Nerudových ostatcích bakterii způsobující otravu botulotoxinem. „Nevědělo se ale, zda byl toxin vpraven do těla, což se nyní potvrdilo,“ řekl Reyes.

Narodil se v roce 1904 jako Neftalí Ricardo Reyes Basoalto a literární pseudonym si zvolil ještě jako chlapec podle Čecha Jana Nerudy, aniž tehdy tušil, že šlo o velkého českého spisovatele. Zemřel 23. září 1973 na klinice v Santiagu, 12 dní po Pinochetově převratu, který svrhl levicového prezidenta Salvadora Allendeho, jehož Neruda podporoval.

Jako oficiální příčina Nerudova úmrtí se dosud uvádí rakovina prostaty. Tou básník sice trpěl, ale podle rodiny na ni nezemřel. Až v roce 2011 podala chilská komunistická strana stížnost k soudu a požádala o vyšetřování na základě výpovědi Nerudova řidiče Manuela Arayi, podle něhož byl spisovatel otráven.

Araya médiím také řekl, že spisovatel si mu tehdy stěžoval na podivnou injekci, kterou dostal v noci v nemocnici. Neruda se podle něj chystal odletět do Mexika a Pinochet ho nechal otrávit, aby se v exilu nemohl stát hlasitým kritikem jeho režimu.

Nerudovy ostatky byly exhumovány v roce 2013 a týž rok místní experti konstatovali, že v nich nenašli žádný důkaz o tom, že by spisovatel zemřel na otravu. V roce 2014 ale soud nařídil přezkoumání vzorků, které byly posléze poslány do univerzitních laboratoří v Kanadě a Dánsku.

V roce 2017 zahraniční experti konstatovali, že Neruda nezemřel na rakovinu, a uvedli, že v jeho zubu našli bakterii způsobující botulismus. Předmětem nejnovějšího zkoumání expertů mimo jiné z Kanady, Mexika, Británie, USA či Německa bylo zjistit, zda byla tato bakterie příčinou úmrtí.

X X X

Anglií otřásla vražda transgender dívky. Podezřelým je sotva 15

Britská policie v úterý oznámila, že vyšetřuje jako možný zločin z nenávisti víkendovou vraždu šestnáctileté transgenderové dívky na severozápadě Anglie. Podezřelí jsou patnáctiletí chlapec a dívka. Na památku zavražděné se v několika britských městech konají pietní akce.

 Násilná smrt dívky ve městě Warrington vyvolala zděšení v celé Velké Británii. V Liverpoolu a Bristolu pořádá vzpomínkové akce transgenderová komunita, informovala agentura PA. Další akce se konají v Londýně, Glasgow či Leedsu.

Brianna Gheyová byla o víkendu ubodána ve warringtonském parku. Našli ji kolemjdoucí. Zadrženi byli kvůli podezření z vraždy chlapec a dívka – oba ve věku 15 let. Policie původně uváděla, že nic nenasvědčuje zločinu z nenávisti kvůli genderové identitě dívky, ale po dalších výsleších podezřelých připustila, že vyšetřuje všechny možné motivy vraždy.

„Zabýváme se všemi liniemi vyšetřování, včetně toho, zda šlo o zločin z nenávisti,“ oznámila policie v hrabství Cheshire. Zároveň vyzvala diskutující na internetu, aby se zdrželi spekulací a sdílení desinformací o případu.

Jako transgenderové osoby jsou označováni lidé, jejichž genderová identita není v souladu s jejich biologickým pohlavím určeným při narození.