Po útoku sovětských vojsk se 6. Hitlerova armáda dostala do obklíčení. Armáda více než dva měsíce vázala početné sovětské síly, ale od druhé poloviny ledna 1943 se nacházela v natolik špatném stavu, že přestávala klást efektivní odpor. Paulus se se svým štábem vzdal 31. ledna 1943.

Do zajetí padlo asi 91 000 vojáků, z nichž většina byla ve zlém fyzickém stavu v důsledku podvýživy. Byla to nejhorší porážka, jakou do té doby Německo ve válce utrpělo. Vláda Ukrajiny zachránit lidi bez Zelenského před vražděním dohodou s Ruskem, jako to udělal bez Hitlera Paulus.

X X X

Na Ukrajině už přišlo zbytečně o život více než 150 tisíc vojáků a dalších lidí. Dnes umírají každým dnem další stovky. A to nejen bojem, ale mrazem, zimou, podvýživou, protože je na Ukrajině nedostatek i potravin, vody, elektřiny, plynu, bytů, léčiv. Na 10 tisíc Ukrajinců uteklo do zahraničí. Zejména do Polska, ČR, SR, Německa a dalších zemí, což dělá problémy i zemím, v nichž Ukrajinci jsou.

X X X

UKRAJINA  POTŘEBUJE  URYCHLENĚ  UKONČIT  VÁLKU   DOHODOU  S  RUSKEM,  KLIDNÉ  VÁNOCE

NEPOSLOUCHAT  ZELENSKÉHO,  ALE  IZRAEL,  TURECKO,  CHTĚJÍ  EVROPU  BEZ   BOJE   A   SPOLUPRÁCI  SE  VŠEMI  ZEMĚMI

Lékaři bez hranic pomáhají v Charkově

USA, Anglie, Německo, EU a další země Západu Ukrajinu naprosto zklamaly, protože nemají zájem ukončit válku, neboť z ní mají miliardy za zbraně.

Obyvatelé Charkovské oblasti se ještě před třemi měsíci nacházeli pod kontrolou ruské armády. Zvláště starší lidé a osoby se zdravotním postižením se nemohli přesunout do bezpečí a často se o ně neměl kdo postarat. Lékaři bez hranic v regionu proto i nadále těmto lidem poskytují všeobecnou lékařskou péči a psychologickou podporu.

 „Ukrajinské bábušky mají skrytou sílu: odolnost. Rozhodly se zůstat ve svých vesnicích navzdory bojům. Hájily své právo zůstat tam, kam patří, což vyžaduje odvahu,“ popisuje vedoucí aktivit v oblasti psychologické pomoci Lékařů bez hranic Camilo Garcia.

Právě ony se spolu s dalšími lidmi ocitli koncem února 2022 přímo uprostřed bojů. Ruská armáda tehdy převzala kontrolu nad městem a senioři či lidé se zdravotním postižením, tehdy nemohli, nebo nechtěli opustit své domovy. Museli tak snášet nepřetržité bombardování, sklepy předělali na úkryty a o zbytky jídla se dělili se svými sousedy.

Poté, co ukrajinská armáda znovu převzala kontrolu nad tímto územím, místní nadále potřebují zdravotní a psychologickou péči. Tu jim poskytuje i mezinárodní humanitární lékařská nevládní organizace Lékaři bez hranic.

Zdravotnická zařízení jsou ale v mnohých oblastech stále poškozená. Měsíce strachu, izolace a násilí, které se odehrávalo v blízkosti jejich domovů, případně i ztráta blízkých, zanechaly na duševním zdraví místních rány.

Starší ženy jako vzor nebojácnosti

Většinu pacientů mobilních klinik tvoří starší ženy, z nichž mnohé trpí omezenou pohyblivostí či ztrátou sluchu nebo zraku. Některé z těchto potíží jsou důsledkem vyššího věku, jiné jsou způsobeny neléčením chronických onemocnění, jako je hypertenze a cukrovka.

Většinu pacientů mobilních klinik Lékařů bez hranic tvoří starší ženy, z nichž mnohé trpí omezenou pohyblivostí či ztrátou sluchu nebo zraku. (7. prosince 2022)

„Setkáváme se s pacienty trpícími velmi vysokým tlakem – například 200 na 100, zatímco běžná hodnota je 120 na 80,“ říká vedoucí lékařského týmu Lékařů bez hranic Gino Manciati. „V běžných podmínkách by tito pacienti byli hospitalizováni. Tady to ale zkrátka není možné,“ dodává.

Neléčená hypertenze přitom může způsobit vážné komplikace, včetně ztráty zraku, selhání ledvin, neurologického postižení a v krajním případě vede i k náhlé smrti.

Zdravotní stav mnohých pacientů se kvůli stresu z války, nedostatku lékařů, zdravotních sester a léků vymkl kontrole. Místní pacienti s cukrovkou neměli přístup k lékům a nedostatek potravin jim znemožnil kontrolu nad vlastním stravováním, což vedlo ke zhoršení jejich příznaků.

Jednou z pacientek, která se během války stala prakticky závislou na pomoci druhých, je Maria. Potíže s chůzí se u ní objevily poté, co po dobu několika měsíců nemohla léčit svou cukrovku. „Přišli jsme sem (na kliniku, pozn. red.) kvůli babičce. Třese se a bolí ji hlava,“ dodává Mariina dcera Tonja, která se doma stará o ochrnutého manžela.

„Jedna starší žena šla na naši kliniku půl hodiny pěšky. Pro člověka, který má problémy s chůzí, to není snadný úkol. Překvapilo mě, že tam nepřišla vůbec kvůli sobě, ale sháněla léky pro manžela,“ pokračuje Manciati.

Zranitelní jsou ve válce zejména starší lidé s demencí nebo psychiatrickými onemocněními, kteří se na začátku války nemohli přesunout do bezpečí. (7. prosince 2022)

Podle lékaře se nejedná o výjimku, starší ženy přicházejí na kliniku Lékařů bez hranic z velké dálky nejen z vlastní potřeby, ale i kvůli svým partnerům či dětem, kteří se tam sami nemohou dostat.

Přetrvávající psychické problémy

„Když ráno 24. února nastala válka, seděla jsem tehdy u okna,“ vypráví 68letá Raisa, která od února zůstala ve své rodné vesnici Jakovenkove.

„Slyšela jsem hlasité výbuchy, na obloze jsem uviděla oblak prachu, zatímco se řady tanků začaly pohybovat vpřed. Když jsme pochopili, že to všechno neskončí za jeden den, snažili jsme se vymyslet, co dál – co budeme jíst a jak obstaráme zahrádky. Snažili jsme se zvyknout si na situaci, ale na takové množství ostřelování se zvyknout nedalo. Střílelo se tady dnem i nocí. Bylo to hrozné,“ vzpomíná Raisa, která vyhledala psychologa, protože má nadále problémy se spánkem.

Tým Lékařů bez hranic učí pacienty, jak například zvládat stres, přičemž tyto nástroje jim mají pomoci stabilizovat krevní tlak, zvládat úzkosti a záchvaty paniky.

„Špatně spím, jsem z toho vyčerpaná,“ říká sedmdesátiletá Valentyna z Vasylenkova. Její syn Roma zemřel na následky zranění způsobené nášlapnou minou. „Válka mi vzala zdraví a syna. Teď je pryč, a můj život tak skončil. Probouzím se hrůzou a vidím ho stále před sebou,“ dodává.

Starší ženy, které přicházejí na kliniku Lékařů bez hranic, se cítí izolované, opuštěné a osamělé. Truchlí nad ztrátou blízkých a života, který znaly. „U těchto žen vyvolává úzkost především pocit, že ztratily smysl života a pociťují beznaděj. Cítí, jako by jim ty poslední roky života byly ukradeny a musí si znovu vše vybudovat od nuly,“ uzavírá Camilo Garcia.

X X X

MERKELOVÁ  ZKLAMALA  EVROPU  I  SVĚT

Komu máme věřit, ptá se Putin. Inu nikomu

Angele Merkelová zdá se šokovala svými posledními výroky téměř každého. To, že uvedla, že protahovala jednání o realizaci Minských dohod, které jinak byly jasné a měly vytvořit z Doněcka a Luhanska samosprávné, autonomní oblasti, byť formálně v rámci Ukrajiny, aby posílila vojenskou připravenost Ukrajiny na předpokládaný budoucí vojenský konflikt s Ruskem asi nepřekvapilo jenom Putina.

Kolik to bylo zbytečných jednání navozujících atmosféru naděje, že i v této východní končině Evropy nastane pokoj a klid, kolik úsměvů a zbytečných tlachů, které trvaly roky.

A jak nyní uvedla. Vše to byla šalba a podvod. Alespoň ona (a Macron se zatím nevyjádřil) měla jediný cíl, totiž, aby minské dohody realizovány nebyly.

Každý chápe, že splnění dohod, by odstranilo, zřejmě nejdůležitější důvod k vypuknutí následné ruské invaze a tak s klidem můžeme Merkelovou označit jako možná nejvýznamnější pachatelku současné krize, která díky následným s schizofrenním sankcím Západu a bohužel zejména EU zachvátila i nezápadní svět.

Kdyby měl být někdo dán na pranýř světového soudu, byla by to ona. Ale v zásadě nikoho dnes už tato ženština nezajímá.

Co ale každého z nás zajímá, zda vůbec je možné nějaké jednání mezi Ruskem a Západem. A odpověď správně zní. Ano, ale až Rusko jak na frontě vojenské, tak i na frontě ekonomické porazí své nepřátele, tedy i nás…

Vladimír Putin zjevně byl hluboce zaskočen a jeho slova na margo Merkelové jsou otevřená a zklamaná. Představa, že se po roky stýkal s někým, kdo ho chtěl jménem Západu zničit byla pochmurná.

Nuže, co řekl:

„Upřímně řečeno, bylo to pro mě naprosto nečekané. Je to zklamání.

Upřímně řečeno, nečekal jsem, že to od bývalého kancléřky uslyším, protože jsem vždy předpokládal, že vedení SRN je k nám upřímné.

Ano, samozřejmě byli na straně Ukrajiny, podporovali ji, ale přesto jsem si myslel, že německé vedení vždy upřímně usilovalo o urovnání na principech, na kterých jsme se dohodli a kterých bylo dosaženo i v rámci minského procesu.

To jen dokazuje, že jsme udělali vše správně, pokud jde o zahájení speciální vojenské operace. Ukázalo se, že tyto minské dohody nikdo nehodlá plnit. Vedení Ukrajiny podle slov bývalého prezidenta Porošenka také řeklo, že se k tomu nechystá, podepsalo je, ale nehodlá je realizovat.

Přesto jsem spoléhal na to, že ostatní účastníci budou upřímní.

Ukázalo se, že nás také klamali a smyslem bylo pouze napumpovat Ukrajinu zbraněmi a připravit ji na boj. Zřejmě jsme se nestihli zorientovat, abychom byli upřímní.

Možná jsme s tím měli začít dřív. Stále jsme však doufali, že se nám podaří dosáhnout dohody v rámci minských dohod.

Nyní je tu otázka důvěry. Ale důvěra je téměř nulová. Jak vyjednávat? O čem? A je možné s někým vyjednávat? Kde jsou záruky? To je otázka!

Nakonec se ale stejně budeme muset dohodnout.

Mnohokrát jsem řekl, že jsme na tyto dohody připraveni, jsme otevření, ale nutí nás to přemýšlet o tom, s kým jednáme.“

Vracím se ke slovům Putina, že ta válka bude trvat dlouho a neexistuje nikdo na Západě, s kým by se mohl důvěryhodně dohodnout.

Když ho podvedla politička, která po 16 let budovala svou image jako mírotvorce a hledačka kompromisů, jak může věřit těm současným, kteří sem tam prohodí konejšivá slůvka ve vztahu k Rusku, ale zároveň schvalují další a další sankce a posílají zbraně.

Já jenom, abychom si přestali dělat iluze.

Věc je jasná: Buď bude poraženo Rusko, nebo Západ. A to bude trvat možná roky…

Co jsme si jako Západ navařili, budeme muset sníst. A chutné to nebude.

Asi tak, přátelé… Dr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

BOJ  O  VÍTĚZSTVÍ,  NESMÍ   BÝT  ZA   KAŽDOU  CENUI  MRTVÝCH

LEPŠÍ  DOHODA

Past v ledničce či hračce. Rusové používají proti Ukrajincům taktiky IS

Ruské síly zanechávají Ukrajincům zlovolná „překvapení“. Zaminovaly celé oblasti, nástražné výbušné pasti nechaly i třeba v ledničkách či dětských hračkách. Podle Američanů podobnou taktiku používala i teroristická skupina Islámský stát. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj říká, že zaminování je možná ještě horší než raketové útoky.

Jevgenija nebyla ve svém domě ve vesnici Snigurovka v Mykolajivské oblasti šest měsíců. Když se vrátila po vyhnání Rusů, našla ve své ledničce nástražnou past. Ukrajinští sapéři ji odstranili.

Rusové žili v jejím domě, udělali si z něj dokonce i kadeřnictví. Vzali jí televizi a další přístroje, nenechali tu ani vidličky a nože.

Oblast zůstává těžce zaminovaná. Jeden sapér při odstraňování náloží zemřel.

Úřady vyzvaly lidi, aby se nevraceli, dokud nebude oblast zcela bezpečná. Mnozí se i přes to odebrali do svých dlouho opuštěných domovů, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa.

Též Chersonská oblast je plná min, nevybuchlé munice a nastražených výbušnin, které zde zanechali Rusové. „Po stažení ze svých pozic za sebou nepřítel zanechal mnoho explozivních ‚překvapení‘,“ uvedl ve středu Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny s fotkami hledačů min z hlavního města oblasti. Ukrajinci ještě před stažením ruských sil z Chersonu varovali, že jej Rusové chtějí zaminováním proměnit v „město smrti“.

Programový manažer úřadu amerického ministerstva zahraničí pro odstraňování a omezování zbraní Michael Tirre uvádí, že Rusové dali výbušniny i do dětských hraček a mrtvých těl. Podle něj podobnou taktiku využívala teroristická skupina Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Hrdina Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj udělil čtyřem policistům, kteří byli zabiti při odstraňování munice a zbraní zanechaných ruskými vojáky v Chersonské oblasti, titul Hrdina Ukrajiny. Muži na minu šlápli, její výbuch zranil čtyři další muže zákona.

„Toto je forma ruského teroru, které budeme čelit i v následujících letech. Teroristé se cíleně za sebou pokoušejí nechat tolik smrtících pastí, kolik mohou,“ uvedl prezident.

Zelenskyj se domnívá, že „minový teror“ je „dokonce mnohem krutější a horší i než raketový teror, protože nemáme žádný protiminový systém, který může zničit alespoň část hrozby, jako je tomu u naší vzdušné obrany“. Rusové pokryli výbušninami 109 850 kilometrů čtverečních.

Experti potvrzují prezidentova slova, že odstranění pastí bude na Ukrajině během na dlouhou trať. Podle Anthonyho Connella z švýcarské odminovací společnosti FSD bude trvat „dekády míru“, než se země zbaví vražedných pozůstatků ruské invaze. Podle něj jen v Kyjevské a Černihivské oblasti od dubna zemřeli kvůli výbušným pastím zemřely tucty lidí.

Podle amerického ministerstva zahraničí ukrajinské týmy pro odhalování výbušnin od března našly a zneškodnily více než 500 000 výbušných předmětů. Ukrajina má více 200 odminovacích týmů s více než 1 000 pracovníků. Příští rok je plánuje ještě rozšířit na 400 skupin.

Podle Tirreho i přesto jejich počet nestačí na to, aby Ukrajina pokryla všechny oblasti. „Očekáváme, že tohle bude jeden z největších problémů s nášlapnými minami a nevybuchlou municí od druhé světové války,“ dodává Tirre.

USA na odminování Ukrajiny věnovaly už 91,5 milionu dolarů. Polovina z částky je určena pro americkou firmu Tetra Tech, aby vyškolila ukrajinské týmy a poskytla jim potřebné nástroje. Většina zbývajících prostředků půjde dodavatelům financovaným USA. EU se tento měsíc zavázala, že poskytne Ukrajině 1 milion eur na likvidaci min.

X X X

ANGLIE  SE  NA  UKRAJINCE,  LIDOVĚ  ŘEČENO,  VYKAŠLALA

VLÁDA  UKRAJINY  NEVĚŘIT  ZÁPADU,  ZELENSKÉMU

JANUKOVYČ  BY  UKRAJINU  DO  ZNIČENÍ  NEDOSTAL,  NEBYLI  BY  ZBYTEČNĚ  ANI  MRTVÍ

Ukrajinci končí v Británii jako bezdomovci, hostitelé už sami nemají na nájem

Ukrajinští uprchlíci ve Velké Británii čím dál častěji končí bez domova na ulici. Jsou jich takto registrovány už zhruba tři tisíce. Čísla ještě mohou vzrůst, protože končí vládní program podporující šestiměsíční pobyt u dobrovolných hostitelů a Britové v něm nechtějí kvůli narůstajícím nákladům pokračovat. Vláda nyní řeší, jak Ukrajincům pomoci.

Británie spustila unikátní program pro ubytování ukrajinských uprchlíků nazvaný Homes for Ukraine (Domovy pro Ukrajinu) 18. března. Vláda poskytuje britským rodinám, které byly ochotné po minimálně šest měsíců hostit Ukrajince prchající před válkou, podporu 350 liber (10 080 korun) za měsíc. Program poskytl střechu nad hlavou více než 100 tisícům lidí.

Největší vlna ukrajinských uprchlíků přišla ke konci dubna a na začátku května. Právě ti jsou nyní v situaci, kdy jim doba ubytování končí či už skončila. A netuší, kam jít dál.

Průzkum britského statistického úřadu ze srpna odhalil, že jedna čtvrtina hostitelů nechce v poskytování ubytování Ukrajincům pokračovat. Dalších patnáct procent uvádělo, že si není jisto. Podle listu The Guardiano Vánocích skončí šestiměsíční lhůta odhadem pro 14 tisíc Ukrajinců.

Nyní je registrováno 2 985 Ukrajinců bez domova. Číslo může být podhodnocené, protože ne všechny místní úřady poskytují daná data vládě. V říjnu jich bylo 2 175, v srpnu 1 565.

„Čelíme dokonalé bouři,“ řekl listu The Times jeden vysoký představitel místní správy. „S programem Homes for Ukraine v kombinaci s rostoucími žádostmi ze strany britských rodin, které čelí vystěhování, protože nemohou platit nájem, jsme na hraně útesu. To je spolu s azylovou krizí a desetitisíci Afghánců, kteří stále z velké části žijí v nevyhovujících hotelech, katastrofa.“

List uvádí, že se ministr pro bydlení a místní rozvoj Michael Gove pokouší u ministerstva financí vyjednat způsob, jakým zvednout příspěvek hostitelům, který by reflektoval rostoucí ceny. Platby by se mohly zdvojit, případně by větší částky mohly jít těm, kdo ubytovávají větší rodiny. Zatím ale nepadlo žádné finální rozhodnutí.

Některá anglická hrabství se už rozhodla pomoci Ukrajincům vlastními silami. Hampshire, Kent a Gloucestershire nabízí rodinám další dodatečné platby.

Týdeník Time připomíná, že britský program je specifický tím, že spoléhá na osobní iniciativu občanů. Ukrajincům ani nedává formální status uprchlíka. Liší se tím od EU, kde ubytování uprchlíků řídí jednotlivé státy. Blok udělil Ukrajincům automatického právo žít a pracovat v členských zemích po jeden rok.

Britské charitativní organizace potvrzují, že zájem o hostitelství Ukrajinců výrazně poklesl a počty sponzorů jsou vyčerpané. „Na začátku to bylo úplně naopak. Bylo tu mnoho, mnoho sponzorů a ne tolik Ukrajinců. Protože o schématu Homes for Ukraine nebylo příliš povědomí,“ uvádí Stanislav Beneš, který pracuje pro organizaci Opora.

V rámci iniciativy mohou Ukrajinci hledat i sami ubytování na soukromém trhu s pronájmem. Pro mnohé je však tato možnost nedostupná vzhledem k tomu, že ceny za pronájem velmi vzrostly a oni ani nemají bankovní historii, která by pronajímatelům sloužila jako záruka, že si mohou byt dovolit.

Na vlastní kůži to zažila uprchlice Olga Plyušová. Její hostitelka jí sdělila, že odchází z Londýna do jiného města, a pokud nechce odejít s ní, musí si najít jiné ubytování. Olga se dívala na nabídky bytů, ale ukázalo se to být „nemožné právě z důvodu drahých nabídek“. Nakonec se jí ale povedlo najít jinou sponzorku přímo v Londýně.

„Nejsou zodpovědní za to, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Pokouší se být nápomocní,“ je vděčná Britům Olga. „A jsou velmi nápomocní,“ dodává.

X X X

KAILIOVÁ  Z  EU  VE  VĚZENÍ?

Podezření z korupce v europarlamentu. Prokuratura potvrdila čtyři vazby, mezi nimi i pro Kailiovou

Prokuratura v Bruselu v neděli potvrdila, že v případu údajné korupce v Evropském parlamentu jsou ve vazbě čtyři lidé. Podle agentury AFP je mezi nimi i místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová, byť prokuratura totožnost zadržených nekomentuje. Katar mezitím označil informace o svém zapojení do korupční kauzy za vážnou dezinformaci.

 „Jsou obviněni z účasti ve zločinecké organizaci, praní špinavých peněz a korupce,“ uvedla prokuratura. Informovala také, že v sobotu večer provedla domovní prohlídku u dalšího europoslance. Podle belgického tisku jde o socialistického politika Marka Tarabellu z Belgie.

Místopředsedkyně europarlamentu podezřelá z korupce přišla o pravomoci. Rozhodne se o vazbě

V sobotu italský soud uvalil domácí vazbu na dvě ženy. Podle italského tisku jsou jimi manželka a dcera bývalého italského europoslance Piera Antonia Panzeriho, který byl v pátek mezi zadrženými.

Kailiovou zbavila v sobotu funkcí předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová. Kailiová už například nebude zastupovat Metsolaovou na Blízkém východě. O odvolání Kailiové z funkce místopředsedkyně však musí rozhodnout parlament. Řecké političce už pozastavila členství sociálnědemokratická frakce v Evropském parlamentu a ze svých řad ji vyloučila i její řecká domovská strana PASOK.

Řečtí socialisté také europoslankyni vyzvali, aby se vzdala mandátu. „Zatím však nechce mandát přenechat někomu jinému, protože by to vedlo ke ztrátě parlamentní imunity,“ řekl agentuře AFP jeden zákonodárce z řeckých socialistů.

Zapojení Kataru?

Kailiovou a další lidi zatkla v pátek policie v Bruselu kvůli podezření z praní špinavých peněz a korupce, do kterého je zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Tímto státem je podle médií Katar. Podle vyšetřovatelů se zadržení snažili působit na vlivné členy Evropského parlamentu tím, že jim nabízeli drahé dárky a peníze.

Poprvé se k aféře vyjádřil i Katar, v jehož prospěch podle tisku vyšetřovaní působili. „Všechna tvrzení o špatném počínání katarského státu jsou výsledkem vážné dezinformace,“ řekl agentuře AFP mluvčí katarské vlády.

Policie při razii v Evropském parlamentu zadržela i šéfa mezinárodních odborů, píší italská média

 Podle belgického deníku L´Echo vyšetřovatelé při pátečních domovních prohlídkách objevili v bytě řecké političky pytle s penězi. Vyšetřovatelé již dříve uvedli, že zajistili hotovost ve výši zhruba 600 tisíc eur, tedy 15 milionů korun.

Agentura DPA připomíná, že ještě 21. listopadu Kailiová v Evropském parlamentu vystoupila s projevem, v němž v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale vyzdvihovala reformy v pořadatelské zemi Kataru, které podle ní inspirovaly arabský svět. Kauza v Evropském parlamentu propukla přitom v době, kdy Katar čelí mezinárodní kritice například kvůli úmrtím dělníků, kteří pracovali na výstavbě stadionů.

Páteční policejní razie v Bruselu vyvolaly silné reakce, podotkla agentura AFP. „Nejde o ojedinělý případ,“ citovala agentura nevládní protikorupční organizaci Transparency International. „Evropský parlament po desetiletí poskytoval půdu kultuře beztrestnosti… a absolutnímu nedostatku nezávislé etické kontroly,“ uvedla Transparency International.

X X X

Místopředsedkyně europarlamentu podezřelá z korupce přišla o pravomoci. Rozhodne se o vazbě

Řecká místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová, kterou v pátek zadržela policie kvůli podezření z korupce, byla s okamžitou platností zbavena všech svých pravomocí a povinností. Podle agentury DPA to oznámila mluvčí předsedkyně parlamentu Roberty Metsolaové. Katar mezitím označil informace o svém zapojení do korupční kauzy za vážnou dezinformaci.

 Kailiová už například nebude zastupovat Metsolaovou na Blízkém východě. O definitivním odvolání Kailiové z funkce však musí rozhodnout parlament. Řecké místopředsedkyni už pozastavila členství Sociálnědemokratická frakce v Evropském parlamentu a ze svých řad ji vyloučila i její řecká domovská strana PASOK.

Policie při razii v Evropském parlamentu zadržela i šéfa mezinárodních odborů, píší italská média

 Řečtí socialisté také europoslankyni vyzvali, aby se vzdala mandátu. „Zatím však nechce mandát přenechat někomu jinému, protože by to vedlo ke ztrátě parlamentní imunity,“ řekl agentuře AFP jeden zákonodárce z řeckých socialistů.

Policie v pátek zadržela Kailiovou a čtyři další lidi v Bruselu kvůli podezření z praní špinavých peněz a korupce, do kterého je zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Tímto státem je podle médií právě Katar.

Podle vyšetřovatelů se zadržení snažili působit na vlivné členy Evropského parlamentu tím, že jim nabízeli drahé dárky a peníze.

Poprvé se k aféře vyjádřil i Katar, v jehož prospěch podle tisku vyšetřovaní působili. „Všechna tvrzení o špatném počínání katarského státu jsou výsledkem vážné dezinformace,“ řekl agentuře AFP mluvčí katarské vlády.

Rozhodování o vazbě

Vyšetřovatelé v sobotu pokračovali s výslechy zadržených, uvedla belgická prokuratura. O vzetí do vazby musí úřady rozhodnout během neděle. Podle belgického deníku L´Echo vyšetřovatelé při pátečních domovních prohlídkách zajistili v bytě řecké političky pytle s penězi. Vyšetřovatelé již dříve uvedli, že zajistili hotovost ve výši zhruba 600 tisíc eur, tedy 15 milionů korun.

Agentura DPA připomíná, že ještě 21. listopadu Kailiová v Evropském parlamentu vystoupila s projevem, v němž v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale vyzdvihovala reformy v pořadatelské zemi Kataru, které podle ní inspirovaly arabský svět.

Kauza v Evropském parlamentu propukla přitom v době, kdy Katar čelí mezinárodní kritice například kvůli úmrtím dělníků, kteří pracovali na výstavbě stadionů.

Páteční policejní razie v Bruselu vyvolaly silné reakce, podotkla agentura AFP. „Nejde o ojedinělý případ,“ citovala agentura nevládní protikorupční organizaci Transparency International.

„Evropský parlament po desetiletí poskytoval půdu kultuře beztrestnosti… a absolutnímu nedostatku nezávislé etické kontroly,“ uvedla Transparency International.

X X X

Zeman a Babiš se sešli po měsíci a půl, dali si vánočky a řešili boj o Hrad

Poslanec a prezidentský kandidát Andrej Babiš přijel na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem do Lán. Na snímcích, které sdílel na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, si předávají vánočky. Politici se sešli po necelém měsíci a půl.

Miloš Zeman v Lánech přijal Andreje Babiše. (11. prosince 2022) | foto: Twitter Jiřího Ovčáčka

„Bavili jsme se o jeho programu a volební kampani,“ prozraditl obsah schůzky později v neděli v rozhovoru pro Radiožurnál prezident Zeman. Stejně tak se podle svých slov sešel již dříve s Tomášem Zimou nebo Josefem Středulou, kteří se také uchází o prezidentský úřad.

Babiš ani Zeman ihned po schůzce obsah nekomentovali. Stejně tomu bylo při jejich posledním setkání 30. října. Babiš ale následně večer oznámil kandidaturu na prezidenta, ačkoli měl v plánu rozhodnutí zveřejnit až o den později na tiskové konferenci.

Posléze novinářům Babiš řekl, že Zeman byl rád, že se rozhodl ucházet o post hlavy státu. Už v červenci v televizi CNN Prima News Zeman uvedl, že by ve volbě nové hlavy státu podporoval odborového předáka Josefa Středulu a právě Babiše.

X X X

Erdogan a Putin spolu čile řeší vývoz zboží, Brusel se bojí posilování vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonicky jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mluvili o možném vývozu dalšího zboží a potravinářských produktů přes černomořský obilný koridor. S odvoláním na prohlášení Erdoganova úřadu o tom informovala agentura Reuters. Evropská komise se rostoucích vztahů mezi Ruskem a Tureckem obává, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Erdogan a Putin spolu hovořili také o bilaterálních vztazích mezi Ankarou a Moskvou a rovněž o energetice a boji proti terorismu, uvedl úřad tureckého prezidenta.

Účast na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, Moskva pozastavila v reakci na útoky bezpilotních strojů v Sevastopolu na konci října. Začátkem listopadu se ale Rusové k dohodě o vývozu obilí vrátili poté, kdy od Ukrajiny obdrželi záruky, že nepoužije koridor k bojovým operacím.

Turecko podobně jako Západ a další země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím.

V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.

Brusel se bojí vztahu Turecka a Ruska

Evropská komise se na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem dívá s obavami. Píše to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.

To, že se Turecko nepřidalo k unijním sankcím proti Rusku, podle Borrella vzbuzuje rostoucí obavy. Turecko a Evropská unie totiž tvoří takzvanou celní unii. To znamená, že zboží prodané do Turecka, které lze použít pro civilní a vojenské účely, by mohlo skončit v Rusku.

Borrell proto vyzval Ankaru, aby neumožňovala Moskvě obcházet sankce. Brusel očekává, že Turecko a další země, jež chtějí vstoupit do EU, se k unijním sankcím přidají.

Podle deníku Le Monde se Turecko stává obchodní platformou pro Rusko. Ruské ministerstvo hospodářství v říjnu oznámilo, že za první tři čtvrtletí roku se objem obchodu mezi oběma zeměmi meziročně zdvojnásobil na 47 miliard dolarů (přes bilion korun) a Turecko by se mohlo letos stát jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Ruska.

Ankara nezavedla omezení na lety z a do Ruska či vízovou povinnost pro ruské občany. Moskva s Ankarou také jednají o vybudování centra pro vývoz plynu do Evropy, které by mohlo částečně nahradit poničené plynovody Nord Stream v Baltickém moři.

X X X

Prezident Zeman nevyloučil, že jmenuje nového šéfa Ústavního soudu. Amnestii ale nevyhlásí

Miloš Zeman zvažuje výměnu předsedy Ústavního soudu. Tomu současnému Pavlovi Rychetskému, ale mandát končí až v srpnu. V současné době řeší návrh Senátu na ústavního soudce. S kandidátem se chce sejít v pondělí. Řekl to v neděli ve velkém bilančním rozhovoru Radiožurnálu. Naopak amnestii do konce období vyhlásit nehodlá.

 „V současné době řeším návrh Senátu na ústavního soudce. S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté návrh předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ řekl Miloš Zeman.

Nevyloučil ale to, že jmenuje nástupce předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Rozhodnout se chce později. „Především vycházím z toho, že nový předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu. Měl by nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace,“ řekl.

Návštěva Izraele

Prezident Zeman se stále nevzdal myšlenky přesunu české ambasády v Izraeli. Na otázku, co by chtěl stihnout do konce svého funkčního období, odpověděl:

‚Promíjím.‘ Prohlédněte si Zemanovu milost, kterou udělal tečku za kauzou Kordysových a ayahuascy

ČÍST ČLÁNEK

 

„Požádal jsem Petra Fialu, abychom společně navštívili Izrael při příležitosti přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.“

Podle prezidenta by se mu tentokrát jeho přání mohlo splnit. „Už delší dobu přemlouvám české politiky k přesunu české ambasády, ale protože Petr Fiala teď podepsal petici k přesunu, tak předpokládám, že k tomu brzy dojde,“ dodal.

Zeman nezměnil ani svůj názor na vyhlášení amnestie. To stále nemá v úmyslu. „Řekl jsem několikrát, že amnestie je plošná milost. Milosti mají být udělovány selektivně. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, jsem jich já až dosud včetně manželů Kordysových v poslední době udělil 27.“

Pochybení

Kromě budoucích plánů Zeman během rozhovoru pro Radiožurnál reflektoval i své minulé činy, včetně omylů, kterých se dopustil. V souvislosti s nimi uvedl například to, že důvěřoval Vladimíru Putinovi jakožto schopnému politikovi:

Prezident Zeman podepsal osm zákonů, mezi nimi i opatření proti cizincům za protiprávní jednání

 „Viděl jsem v něm politika, kterého jsem si neidealizoval, ale o němž jsem se domníval, že mu, jako každému politikovi, jde o zájem jeho země. Agrese vůči Ukrajině byla proti zájmům Ruské federace, a pokud si to Vladimir Putin neuvědomoval, tím hůře pro něj.“

Problém spatřuje i v samotné válce a jejích dopadech na Českou republiku. Kvůli nim je ochotný slevit i z hospodářských zájmů. S názorem, že Česká republika pomáhá Ukrajině příliš, nesouhlasí.

„I když preferuji ekonomické zájmy, tak jsou situace, kdy tyto zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. A to je přesně situace na Ukrajině. Není ohrožena pouze Ukrajina, je ohrožena bezpečnost České republiky, a právě proto jsem první den ruské agrese podpořil naši pomoc Ukrajině.“

X X X

Prodala až 60 párů bot denně, teď majitelka obchodu krachuje. Lidé nemají peníze, říká

Svůj obchod na pražském Jižním Městě provozovala tři dekády a obula stovky chodidel. Sedmašedesátiletou podnikatelku však současná ekonomická situace dohnala k rozhodnutí, že obchod s obuví zavře. Podle ní lidé nyní na nákupy nemají peníze a nekupují už ani ponožky.

Majitelka obchodu s obuví Daniela Malinová prý pamatuje časy, kdy prodala až šedesát párů bot denně. Až do letošního roku byla s obchody spokojená. „Tržby zde bývaly dobré. Zákazníci byli rádi, že se tady na Jižním Městě něco otevřelo. Dřív tu nic takového nebylo,“ zmínila.

Obchod s obuví si otevřela v roce 1992, a to v Praze v bývalé kočárkárně. Prodávala boty dámské, pánské i dětské. „Měla jsem hroznou radost, když se tady nahromadili lidi a já jsem kolem nich mohla běhat, radit jim a obouvat je. To byl prostě můj život,“ prohlásila. Tržby z jejího podnikání nejdříve zpomalil covid. Definitivní úder pak přivodila současná krize.

„Třeba včera nepřišel ani jeden zákazník. Když uběhnou dva nebo tři nulové dny, tak nejsou tržby. Jenže musím platit náklady, třeba faktury,“ uvedla majitelka obchodu.

Její složitá situace mrzí i některé zákazníky, kteří obchod v minulosti navštěvovali. „Chodila jsem tam s dcerou. Měli výborné boty, je mi líto, že ten obchod končí,“ řekla jedna z místních obyvatelek.

„Myslím, že až nastane poslední den, budu brečet. Určitě nechci být doma, musím si něco najít,“ dodala Malinová. Jakým směrem se vydá, zatím netuší. Jisté je, že 30 let dlouhá životní etapa, která ji naplňovala, již brzy skončí.

X X X

V energetické chudobě žije v ČR skoro milion lidí. Počet naroste, otázkou je o kolik

Nová studie ukazuje, že v energetické chudobě ještě před současnou energetickou krizí žilo v Česku přes 900 tisíc lidí. „Víme jistě, že počet lidí v energetické chudobě naroste, ale neumíme říct o kolik,“ komentoval současnou krizi energetický expert z Hnutí Duha Karel Polanecký, který se na studii podílel. Autoři ve své práci zdůrazňují, že stát musí lidem pomáhat cíleně.

„Už před vypuknutím aktuální energetické krize, a to na jaře 2021, bylo v České republice v energetické chudobě celkem přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procent populace, žijících v přibližně 500 tisíc domácnostech,“ stojí ve studii, na které spolupracovalo Hnutí Duha a iniciativa Za bydlení.

Dokument rovněž poukazuje na skupiny, které do energetické chudoby spadají. Podle něj skoro polovina ze všech ohrožených jsou lidé v rodinách s dětmi. Z toho 220 tisíc jsou přímo děti. „Ze všech těchto lidí v rodinách s dětmi z nich 30 procent žilo v domácnostech samoživitelek a dalších 30 procent v nízkopříjmových rodinách s nárokem na přídavky na dítě,“ popisuje zpráva.

Problém mají lidé v nájmech

Energetická chudoba Domácnost v energetické chudobě je taková, která nemůže dostatečně vytopit byt, nebo přiznává dluhy na energiích či na energie vykládá velkou část svých příjmů.

Právě současná energetická krize totiž dopadá i na samoživitele, kteří dříve vesměs zvládali všechno poplatit. „V současné době u nás bydlí jedna maminka se třemi dětmi, která předtím bydlela v městském sociálním bytě, kde spolupracovala s OSPOD. Před končící smlouvou jí sociální pracovnice pomohla dojednat byt, ve kterém měla dostat dlouhodobou smlouvu,“ přibližuje jeden z případů Jana Lokajová z neziskové organizace Na počátku a současně dodává:

„Majitel od smlouvy odstoupil kvůli enormnímu zvýšení cen za energie, které by paní jako samoživitelka nebyla schopna zaplatit, a tak nyní musí bydlet znovu v azylovém domě, což je pro ni krok zpět.“

Lidé v energetické chudobě podle typu domácností. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.

Jenže to nejsou jen samoživitelé, kdo žije v energetické chudobě. Studie poukazuje na další významnou skupinu, kterou tvoří senioři. Podle výsledků jich v energetické chudobě žije přes 300 tisíc, což je asi 16 procent ze seniorské populace. „Většinu seniorských domácností v energetické chudobě přitom tvoří osamělé ženy,“ míní autoři.

Autoři mají za to, že vláda by měla lidem v energetické chudobě pomáhat cíleně. V rámci šetření Životní podmínky provedeného na jaře 2021 totiž necelá 3 procenta českých domácností přiznala, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět byt. „Ukázalo se totiž, že většina lidí ohrožených skupin bydlí ve vysoce energeticky náročných budovách,“ stojí dále v dokumentu.

Současně však neplatí, že by se s problémem primárně potýkali především lidé, kteří žijí v rodinných domech na venkově. V malých obcích totiž žije pouze necelá čtvrtina ze všech lidí v energetické chudobě. Nejvíce jich totiž žije ve středně velkých a velkých městech. Největší skupinou, jak již bylo zmíněno, jsou lidé v nájemních bytech, kterých je v energetické chudobě více než 400 tisíc. Polovina pak žije ve velkých městech nad 50 tisíc obyvatel.

Lidé v energetické chudobě podle typu bydlení, velikosti obce a místa, kde žijí. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.

U domácností v energetické chudobě je důležité se podívat na to, jaký mají primární zdroj vytápění, které tvoří nejvýznamnější část spotřeby energie. „V domácnostech, které topí elektřinou nebo plynem, žilo na jaře 2021 jen necelých 40 procent ze všech lidí v energetické chudobě,“ podotýkají autoři studie s tím, že to má významný dopad na potenciál úsporného tarifu na elektřinu a plyn a zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti jako nástroje pro řešení energetické chudoby.

Není možné počítat s poklesem cen

Podle energetického experta Karla Polaneckého z Hnutí Duha, který se na studii podílel, se kvůli současné energetické krizi rozšíří také velká skupina těch, kteří se kritériím energetické chudoby přiblíží. Čísla za letošní rok však budou k dispozici až na jaře roku 2024.

„Důležité je zjištění, že energetická chudoba byla významným problémem už před zdražením a pro téměř milion lidí. Problém je proto potřeba řešit systémově, nestačí nárazově uvolnit peníze na překlenutí cenového výkyvu,“ vysvětluje pro iDNES.cz Polanecký.

Navíc už podle jeho slov není možné počítat s tím, že ceny energií klesnou až na úroveň jara 2021, kdy byly velmi nízko, a kdy už je právě 910 tisíc lidí nezvládalo.

Domácnosti v energetické chudobě podle primárního zdroje vytápění. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.

Autoři chtějí s výsledky seznámit ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. „S ministerstvem práce a sociálních věcí komunikujeme delší dobu o problematice zranitelného zákazníka, víme, že ho zajímají také dotace pro nízkopříjmové domácnosti a připravuje určité poradenství na úřadech práce,“ míní Polanecký.

To jsou ale podle jeho slov spíše první krůčky. Polanecký současně totiž upozorňuje, že MPSV celkově nenabídlo řešení energetické chudoby. „Je potřeba, aby se postavilo čelem ke své zodpovědnosti v tomto oboru a ujalo se koordinační role směrem k dalším rezortům,“ zdůrazňuje spoluautor studie.

Podle jeho slov je současná pomoc ze strany státu nejen nedostatečná, ale není dobře cílená. „Jak úsporný tarif, tak zastropování necílí na potřebné domácnosti, ale na všechny. To je na jednu stranu velmi nákladné, na druhou stranu pro lidi, kteří opravdu trpí energetickou chudobou, jsou i zastropované ceny elektřiny a plynu příliš vysoké,“ komentuje dále Polanecký.

Podle něj to neznamená plošně ceny snižovat, to by bylo ještě dražší a šlo proti motivaci šetřit. „Stropy správně brání extrémním cenám, ale neřeší problém energetické chudoby. Tam je nutné cílit sociální slevu nebo nižší strop pro ohrožené domácnosti. Navíc stát neřeší strukturální příčiny energetické chudoby, tedy špatný stav a vysokou energetickou náročnost bydlení u těch nejpotřebnějších,“ doplňuje k současné krizi.

 Je potřeba spustit terénní poradenství

Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační program Nová zelená úsporám Light, který nabízí peníze nízkopříjmovým domácnostem na zateplení a podobně. Podle Polaneckého jde program dobrým směrem, ale jen dílčí zateplování nestačí: „Je nutné navýšit dotace i na důkladné a komplexní zateplování domů nízkopříjmových domácností.“

Právě autoři ve studii nabízí i několik kroků, které by mohly s energetickou chudobou pomoci. „Ten úplně první se může stát hned, protože 5.prosince skončilo meziresortní připomínkové řízení k novele energetického zákona, která zavádí i pojem zranitelný zákazník. Při jeho vypořádání by mělo MPO rozšířit definici zranitelného zákazníka i na lidi ohrožené energetickou chudobou, tedy ty s nízkými příjmy a vysokými účty za energie,“ podotýká Polanecký. Zatím se však definice týká jen zdravotně hendikepovaných.

Dalším krokem, který lze učinit rychle, je navýšit dotace na důkladné zateplování domů nízkopříjmových domácností. „Program Nová zelená úsporám Light MŽP je krok správným směrem, ale nedokáže pomoci důkladnému zateplení, úspora energie i peněz je proto jen malá,“ vysvětluje dále energetický expert.

Velmi rychle je také podle něj potřeba spustit terénní poradenství pro úspory energie v ohrožených domácnostech. „Tady chybí hlavně kapacity sociálních nevládních organizací i sociálních a bytových odborů měst a obcí. Vláda by měla zajistit financování a vzdělávání sociálních pracovníků a terénních energetických poradců,“ doplňuje Polanecký.

Nejpalčivější je podle jeho slov energetická chudoba v nájemním bydlení. „Tady je potřeba začít hledat řešení, které zavede energetické standardy pro nájemní bydlení, přinese majitelům možnost čerpání dotace a zároveň nájemníkům zajistí ochranu před zvýšením nebo ukončením nájmu,“ vysvětluje.

Redakce iDNES.cz oslovila i ministerstvo práce a sociálních věcí, které podle mluvčího Jakuba Augusty zatím ohledně studie s hnutím Duha v kontaktu nebylo. „Je třeba ale upozornit, že definice energetické chudoby je značně nejednotná a neexistují obecně uznávaná kritéria, která by ji vymezovala,“ uvádí Augusta.

Některé dávky se letos navyšovaly

Co se týče konkrétní pomoci občanům, již nyní je podle jeho slov výčet toho, co stát lidem nabízí, skutečně obsáhlý. „Přehledně lidé potřebné informace najdou třeba na Deštníku proti drahotě. Jen úřady práce měsíčně vyřizují asi 1,7 milionu různých dávek za miliardy korun,“ míní mluvčí MPSV.

Polanecký však současně poukazuje na další problém, kterým je příspěvek na bydlení. Podle něj ho nečerpají asi dvě třetiny domácností, které by na něj měly nárok. „A to jsou i všechny domácnosti v energetické chudobě. Proto potřebujeme sociální slevu na energie, která bude automatická, nebude o ní nutné žádat, a kritéria pro její přidělení budou založena na údajích, které už stát má, jako je výše příjmu podle odvodů na sociální pojištění,“ dodává energetický expert.

Augusta z MPSV však zdůrazňuje, že některé dávky se letos navyšovaly přímo, jiné nepřímo, například prostřednictvím zvýšení životního a existenčního minima. „U mnoha forem pomoci se také novým nastavením pravidel významně rozšířil okruh možných příjemců, což se týká například příspěvku na bydlení nebo příspěvku na dítě,“ podotýká.

V únoru 2022 byl počet příjemců příspěvku na bydlení zhruba 132 tisíc, zatímco v říjnu to bylo už přes 188 tisíc. „Samoživitelkám pomáhá také náhradní výživné. Další z forem pomoci rodinám v hmotné nouzi jsou obědy do škol. U seniorů je výraznou pomocí hned trojí valorizace důchodů v letošním roce. Od ledna se důchody zvednou v průměru o dalších 825 korun a navíc i o výchovné. Kromě toho se zvyšuje příspěvek na mobilitu,“ přibližuje pomoc státu Augusta a současně dodává:

„Pomoc státu samozřejmě průběžně přizpůsobujeme aktuální situaci.“

X X X

Kosovo chce do Evropské unie. Některé země jeho existenci dál neuznávají, mezi nimi i Slovensko

Kosovo se v nejbližších dnech chystá podat přihlášku pro vstup do Evropské unie. Tamní vládní představitelé to potvrdili v rozhovoru pro bruselský týdeník Politico. Část unijních zemí přitom dodnes neuznala kosovskou nezávislost.

 Mezi unijními státy, které Kosovo od jeho odtržení od Srbska v roce 2008 stále neuznaly, je Slovensko nebo Španělsko. Pro udělení kandidátského statusu, zahájení přístupových rozhovorů i následné členství je přitom vždy třeba jednomyslný souhlas všech zemí EU.

Kosovský vicepremiér Besnik Bislimi v rozhovoru pro Politico ale uvedl, že by Unie bez západního Balkánu nebyla kompletní, země je prý navíc připravena na reformy.

Přístupové rozhovory s ostatními státy západního Balkánu po léta stály na místě, a to mimo jiné kvůli skepsi států jako Francie nebo Nizozemsko.

Jejich postoj ale změnila válka na Ukrajině a obavy z posilování vlivu Rusku na Balkáně.

Nepokoje v Kosovu

Na severu Kosova ve většinově srbských oblastech pokračovaly během soboty nepokoje. Kosovští Srbové totiž začátkem listopadu opustili svá místa v kosovských institucích včetně policie. Učinili tak na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel.

Balkánské dilema Evropské unie. Buď tamní země přijme mezi sebe, nebo je nechá Rusku a Číně

 Kvůli rostoucímu napětí Priština ve čtvrtek vyslala na sever více než 300 policistů z řad kosovských Albánců. A tamní volby, které se měly uskutečnit příští týden 18. prosince, se posunuly na duben.

Srbsko chce proto požádat Severoatlantickou alianci o povolení rozmístění srbských bezpečnostních složek v Kosovu, oznámil srbský prezident Aleksandr Vučić. Dodal ale, že nepředpokládá, že by NATO žádost schválilo.

Bělehrad by chtěl na severu Kosova rozmístit až 1000 vojáků a policistů na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Srbské bezpečnostní síly nejsou v Kosovu od roku 1999 po náletech NATO. Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, které ale tento krok neuznalo.

X X X

BABIŠOVÁ:  V  ČAPÍM  HNÍZDĚ  MANŽEL  NIC  NEPROVEDL,

UŽITEČNÁ  STAVBA  PRO  LIDI

Monika Babišová: Jsem si jistá, že manžel v kauze Čapí hnízdo nic neprovedl

Monika Babišová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvila o tom, co pro ni a rodinu znamená kandidatura jejího manžela na českého prezidenta. Podle svých slov se vůbec nebojí Babišova obvinění z dotačního podvodu. Tvrdí, že jestli v této zemi existuje spravedlnost, šéf hnutí ANO nemůže být odsouzen. CNN Prima News bude postupně přinášet rozhovory se všemi partnerkami a partnery prezidentských kandidátů.

x Jste ráda, že váš muž kandiduje na prezidenta?

Upřímně řečeno moc ne. Když už se ale rozhodl, tak ho samozřejmě podporuji. Přeju mu, aby vyhrál. Dělám, co je zapotřebí. Co se ode mě chce. Manžela jsem podpořila, už když oznamoval svou kandidaturu. Pro budoucnost jsem slíbila, že dorazím do jedné nebo do dvou z jeho talk show.

X Váš manžel údajně s oficiálním ohlášením kandidatury váhal i kvůli rodině. Jak jeho rozhodnutí přijaly děti?

Upřímně řečeno si nemyslím, že by děti byly vyloženě rády, že jim tatínek kandiduje na prezidenta. Když už to tak ale je, podpořily ho stejně jako já. Svého tatínka samozřejmě zbožňují, jsou na něj pyšné. Vždycky byly. Ať už jako na byznysmena, který založil velmi úspěšnou firmu, tak jako na premiéra. A jednou na něj budou pyšné i jako na prezidenta, pokud tedy vyhraje.

X Už dříve jste prozradila, že vás při jeho působení v premiérské funkci bavily zahraniční cesty. Těšíte se, že by na ně v případě manželova vítězství zase mohlo dojít?

Setkávat se po světě s různými osobnostmi je samozřejmě velice zajímavé. Vidět se třeba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho krásnou manželkou Melanií pro mě byl veliký zážitek. Takové věci mě velmi baví. Pokud se to ode mě bude žádat, určitě ho doprovodím.

 X Už teď se věnujete několika charitativním projektům. Jakým způsobem byste v nich pokračovala, pokud by se z vás stala první dáma Česka?

Máme velkou nadaci, už jsme rozdali téměř 700 milionů korun. Podporujeme téměř všechny, kteří to potřebují. Máme velký fond pro matky samoživitelky, hasiče. Samozřejmě podporujeme i nemocné a handicapované, dospělé i děti, stejně tak i neziskové organizace, aby vůbec mohly fungovat. Nakupujeme přístroje do nemocnic. Dáváme peníze na vozíčky, na různé pomůcky typu naslouchátek pro neslyšící. Reagujeme promptně na situaci v republice. Když Moravu postihlo řádění tornáda, okamžitě jsme otevřeli fond pro potřebné. Jakmile vypukla válka na Ukrajině, hned jsme zřídili fond ve prospěch maminek, které sem utekly s dětmi. Když se zvýšily ceny pohonných hmot, začali jsme přispívat sociálně slabým rodinám, aby se mohly dostat k lékaři, do nemocnice. Chtěla bych v tom pokračovat. Nejde mi o to soustředit se pouze na jednu věc. Spíš pomáhat tam, kde je to potřeba. Propojovat lidi.

X Už dříve jste naznačila, že váš manžel není moc často doma. Jak tedy vypadá váš běžný den?

Vstávám poměrně brzy – někdy v pět, jindy v šest, v půl sedmé. Záleží, jestli mám ten den poradu, správní radu nadace, vědeckou radu, představenstvo. Jinak normálně chodím do zaměstnání, věnuji se interiérovému designu; to je moje vášeň. Jsem moc ráda, že to můžu dělat. Pracuji od devíti, jsem tam někdy do sedmi, jindy do půlnoci; záleží na konkrétním projektu. Pracuji každý den.

X Váš manžel čelí u soudu obvinění z dotačního podvodu. Nebojíte se, že to s ním dopadne špatně?

Nebojím. Jsem si jistá, že můj manžel nic neprovedl. Že je všechno v pořádku. Jestli je tady spravedlnost – jako že doufám, že je – tak by rozhodně neměl být odsouzen.

X X X

Vtipný a dojemný, takto hodnotí Vánoční příběh herec Pierre Richard. Věří, že film se uchytí v zahraničí

Francouzský herec Pierre Richard říkává, že když ho Češi zavolají, tak přijede. A v jeho případě to není žádná prázdná fráze. V 90. letech byl hostem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a do Česka se pravidelně vrací kvůli vínu i natáčení. V těchto dnech se v českých kinech promítá film Vánoční příběh, ve kterém si Pierre Richard zahrál partnera Jiřiny Bohdalové. Poprvé celý snímek viděl v sobotu na české ambasádě v Paříži.

 „Moc jsem se nasmál. Bylo to vtipné. Jsou tam i velmi dojemné pasáže. Je to opravdu povedený film. Vždycky jsem oceňoval český smysl pro humor a v tomhle filmu jsem ho znovu objevil. Herci jsou přirozeně vtipní. Nevím, jak dlouho ten film trval, ale přišlo mi, že byl velmi krátký. Tak jsem se nasmál,“ popisuje Radiožurnálu Richard.

Film Vánoční příběh se odehrává na českých horách a v Praze. Pierre Richard pražské ulice ve filmu prý poznával. Vánoce většinou tráví v Brazílii, protože odtamtud má manželku.

Celý film trvá dvě hodiny. Pierre Richard se v něm ale jen mihne. Přesto zhruba čtyřminutová scéna dala filmařům pořádně zabrat, protože ji točili loni v lednu uprostřed pandemických uzávěr.

„Nemohli jsme v té době vycházet ven. Netuším, jak se jim podařilo získat všechna povolení, aby za mnou mohli přijet do Paříže. Nikdo nebyl v ulicích. Já jsem tehdy nebyl venku zhruba měsíc a půl. Přijeli ke mně domů a natáčeli jsme v mé pracovně. Bylo to pro mě vysvobození a radost,“ líčí herec.

„Točili jsme to jeden den. V devíti lidech jsme sedli do dvou dodávek. Narvali jsme je technikou a všichni dělali všechno. Bylo to kouzelné. 4. ledna jsme vyrazili v plném covidu tři dny před hlavním natáčením celého filmu. Přivezli jsme skvělý materiál,“ popsal producent filmu David Blümel.

Kvůli pandemii se nakonec Pierre Richard při natáčení nesetkal s Jiřinou Bohdalovou. Slavná česká herečka přiznala, že nejtěžší pro ni prý bylo naučit se část dialogů ve francouzštině.

„Rozhodně to nebylo znát. Musela na tom hodně pracovat. Není to jen tak někdo – je to skutečně vážená herečka. Má neuvěřitelný talent a je oddaná své práci,“ hodnotí Richard.

Pierre Richard si cestu k Československu našel už v 60. letech. Klíčovou roli v tom sehrály i filmy československé nové vlny.

Strach: Anděl Páně 3 je v Božích plánech. Dokument o Bohdalové teď spí, chci ji ale ukázat takovou, jaká je

 „Když jsem s herectvím začínal, tak jsme chodívali do malého divadla Champollion u bulváru Saint-Michel. Promítali tam filmy, které se bohužel nedostaly do velkých kin na bulváru Champs-Elysées. Poprvé jsem tam viděl snímek Lásky jedné plavovlásky. Bylo to v květnu roku 1968. Během promítání jsem slyšel studenty, jak se venku perou s policií,“ vzpomínal Pierre Richard na bouřlivé období v 1968, kdy proti sobě stála mladá a stará Francie.

Film Vánoční příběh se odehrává na českých horách a v Praze. Pierre Richard pražské ulice ve filmu prý poznával. Vánoce většinou tráví v Brazílii, protože odtamtud má manželku. Letos ale do Jižní Ameriky pojede až po Novém roce.

Pierre Richard na promítání filmu Vánoční příběh na české ambasádě v Paříži | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

„Tentokrát tam pojedu až v lednu, takže na Vánoce budu v Paříži a nemám nic většího v plánu. Děti vyrostou a rozprchnou se. Byl bych překvapený, kdybych viděl všech šest svých vnoučat. Jedno nebo dvě ale snad uvidím,“ říká Richard.

X X X

Kapři na vánoční stůl budou letos stát více. Ve východních Čechách se rybám spíš nedařilo

 Filmaři věří, že Vánoční příběh může uspět i v zahraničí, a to i přes to, že v něm hrají hlavně čeští herci, a že je v něm hodně českých vánočních zvyků a tradic včetně kaprů, Ježíška nebo vánočního stromku.

„Tyto zvyky můžou pochopit i lidé mimo Českou republiku. Je k tomu ale zapotřebí dobrý překlad. Zbytek už zařídí obraz. Už je jasné, že tento film nezůstane v Česku a na Slovensku. Zájem o něj mají také v Polsku, Slovinsku a v Itálii,“ namítá herec.

Alexandre Pajon pracuje pro francouzskou pobočku produkční firmy EUROPEANA. Filmařská společnost má do dalších měsíců velké plány.

„Chceme točit celovečerní film, který by se měl z části odehrávat v Paříži. Bude o muži, který prodal Eiffelovku. Věříme, že se bude mít úspěch v roce 2024,“ vysvětluje Pajon.

Alexandre Pajon ze společnosti EUROPEANA | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Natáčení by mělo začít v létě nebo na podzim příštího roku. Filmaři chtějí pracovat jak v Praze, tak i v Paříži, která by připomínala scény z 20. let 20. století. Přesně v tomto období totiž Čech Viktor Lustig podvedl francouzského podnikatele, který mu uvěřil, že prodává Eiffelovu věž do šrotu.

X X X

Na Slovensku zemřela uznávaná herečka Soňa Valentová. Zazářila v Requiemu pro panenku

Jedna z nejvýznamějších osobností slovenského filmu Soňa Valentová zemřela ve věku 76 let. Informoval o tom slovenský deník Nezávislý čas. Herečka zářila například ve snímku Kladivo na čarodějnice či Requiem pro panenku.

Soňu Valentovou před šesti lety zradilo zdraví a překonala cévní mozkovou příhodu. Z té se však již nikdy nedokázala zcela zotavit. Žila v domově seniorů, kde byla odkázána na pomoc druhých. Zemřít měla ve spánku v sobotu kolem šesté hodiny ranní. Informuje Čas.

„Odchází dětství mé generace. Odešla skvělá herečka. RIP Soňa Valentová,“ napsala na Facebooku k fotce legendární herečky Svetlana Waradzinová, která je vedoucí oddělení kultury v Bratislavském kraji. „Děkuji Ti za Tvé přátelství a Tvým pozůstalým vyslovuji hlubokou soustrast. Budeš mně i mnohým chybět,“ napsal zase spisovatel Daniel Hevier.

Přestože se jednalo o osobnost slovenského divadla a filmu, neznámá nebyla také pro českého diváka, a to především díky svým rolím v úspěšných snímcích jako Kladivo na čarodějnice či Requiem pro panenku. Zazářila také ve snímku Zapomenuté světlo. Za svou kariéru stihla ztvárnit desítky filmových, televizních i divadelních rolí.

X X X

Netrénoval jsem. Na led chodím občas, komentoval Jágr návrat do sestavy Rytířů a dva body v zápase

Naposledy v dubnu v baráži proti Jihlavě naskočil Jaromír Jágr do sestavy kladenských Rytířů. Nic nenapovídalo tomu, že by si ještě do konce kalendářního roku připsal legendární padesátiletý útočník další start v nejvyšší soutěži. Kladenští ale bojují s marodkou a tak se slavná šedesát osmička vrátila na led. V liberecké Aréně v souboji s domácími Bílými Tygry. Těm ale Rytíři podlehli 3:7

 Měl to být poklidný extraligový zápas, ale nakonec z něj byl šlágr. Do sestavy kladenských hokejistů poprvé v sezóně naskočil jejich majitel Jaromír Jágr.

„Udělali jsme chyby. Musíme to hrát jednodušeji, když se dostaneme do naší třetiny, tak to musíme hned vyndat ven. Jsme nezodpovědní a hrozně pomalí, musíme být víc agresivnější,“ hodnotil pro Radiožurnál Sport se smutkem v hlase zápas Jaromír Jágr.

Návrat do extraligy prý neplánoval. „Vůbec. Absolutně to plán nebyl. Když jsme zjistili, že nám Liberec neodloží zápas, to bylo v pátek, když jsme měli na tréninku deset hráčů. V sobotu nás bylo dvanáct, hrozilo, že to bude kontumačně a nechtěl jsem, aby to tak dopadlo a věděl jsem, že nám těžko někdo půjčí nějaký hráče, takže šlo jen o to doplnit sestavu.“

Na ledě jen občas

Před zápasem v Liberci toho Jágr podle svých slov moc nenatrénoval. „Chodím jako trenér občas. Poslední dva tréninky jsem byl, bylo nás devět, ale je těžké chodit s mužstvem, když jsem dvaadvacátej a kdybych jen střídal, tak jen nahlodám trénink, což není dobré pro hráče z třetí nebo čtvrté lajny. Netrénoval jsem,“ řekl jedenapadesátiletý hokejista.

Teď netuší, jestli se objeví také v dalších zápasech. Při zranění Jakuba Klepiše to není vyloučené.

Kdybychom věděli, co bude po životě, chováme se jinak, myslí si Jágr. Ženské hokejistky ho překvapily

 „Nepočítal jsem s tím. Klépovi zlomili nohu, takže bude měsíc a půl pryč, tak uvidíme. Musíme se s tím nějak poprat.“ Své bezprostřední pocity po zápase pak Jágr popsal svým typickým humorem: „Já moc nejezdím, já jsem v útočné třetině, tam nepotřebuješ bruslit.“

Do statistik si ale připsal dvě asistence a dokázal, že pro Rytíře je stále platným hráčem.„To jde mimo mě tyhle věci. Samozřejmě jsem myslel, že můžeme překvapit, měli jsme nějaké šance, párkrát jsme je zavřeli, ale jsme nedůrazní a musíme na tom zapracovat,“ dodal Jaromír Jágr po návratu na extraligový led.

X X X

Vorařství, tradiční stavba vorů a jejich plavení po řekách jsou nově chráněné seznamem UNESCO

Vorařství je po deseti letech každoročních žádostí od čtvrtka 1. prosince 2022 zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Společně o to usilovali plavci a voraři nejen v Česku, ale i v dalších pěti evropských zemích. Předložilo ji ještě mimo jiné Německo, Rakousko, Polsko, Lotyšsko nebo Španělsko. Vorařství je tak už osmou položkou České republiky na tomto seznamu. A kde jinde byste se s touto tradicí seznámili lépe, než v jižních Čechách?

Cílem seznamu UNESCO je odrážet rozmanitost nemateriálního dědictví lidstva a také přitáhnout pozornost k lety prověřeným dovednostem. V tomto případě jde o tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. K řemeslu patří ale i navigace po řece, plavecký slang a písně a různé další zajímavosti. Ty ožívají především díky spolkům, které se snaží o zviditelnění plavectví a vorařství jako takového. Důležité je podle nich zachovávat názvosloví, pracovní postupy i staleté pojmy tohoto tradičního řemesla, které zaniklo.

„Zapsání na seznam UNESCO je vynikající zprávou především pro všechny nadšence, kteří vorařskou tradici na jihu Čech udržují“, říká Petr Soukup, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu. „Tímto krokem získá vorařství na jihu mnohonásobnou pozornost, kterou si právem zaslouží. To, co je dnes spíše kuriozitou, představovalo živobytí pro mnoho lidí v regionu. Jižní Čechy tak mají další potvrzení toho, že jsou naprosto výjimečným regionem.“

Nejstarší písemné zmínky dokládající plavení dřeva v prostoru jižních Čech pocházejí již z první třetiny 12. století. Vltava se svými čtyřmi velkými přítoky: Otavou, Lužnicí, Berounkou a Sázavou byla k rozvoji voroplavby doslova předurčena. Hlavním důvodem vzrůstajících snah po splavnění horní Vltavy, propojení Vltavy a Dunaje a dopravě do Vídně a Prahy, byl chronický nedostatek dřeva ve velkých městech. Postupně se voroplavba stala jednoznačně nejlacinějším způsobem dopravy, jehož důležitost zvyšovala rostoucí spotřeba stavebního dřeva, obchod se solí a ostatním artiklem.

Že plavení dřeva bylo na jihu Čech prastarým řemeslem, dokazuje i mnoho odkazů v tomto regionu. Na Šumavě se nachází nejvýznamnější počin této doby, a to Schwarzenberský kanál. Je dlouhý 52 kilometrů, z něhož 44 kilometrů je na Povodí Vltavy a zbylých osm na Povodí Dunaje. Doprava dříví k Vltavě a dřevoskladu v Želnavě a později v Nové Peci trvala do roku 1961 a v sedmdesátých letech byl zapsán do seznamu nemovitých technických památek.

Na jihu Čech na tradici vorařství a plavby po Vltavě navazuje například naučná Potahová stezka podél Vltavy v Týně nad Vltavou, která je celoročně přístupná, má 10 stanovišť, vede po levém břehu řeky Vltavy proti proudu a délka jednosměrné trasy je 4 km. Hlavním úkolem „potahové stezky“ bylo zajistit bezpečný návrat nákladních člunů buď do Českých Budějovic nebo do Týna nad Vltavou, kde byly císařské solnice.

Po stopách vorařů se můžete vydat například v Muzeu voroplavby v Českém Krumlově, které bylo letos nově otevřeno. O tom, že se v Českém Krumlově věnují vorařství naplno, svědčí i každoroční akce Po stopách vltavských plavců či dvě provozovny voroplavby (nenechte si ujít zimní adventní plavby). Další muzeum naleznete v Purkarci. Založili ho lesní dělníci pracující v okolních lesích, kde dřevo nejenom poráželi, ale také připravovali pro dopravu po řece. Ohledně voroplavby na řece Otavě je v letní sezóně připraveno Muzeum řeky Otavy a voroplavby ve Střelských Hošticích. Ing. Jana Píchová, manažerka marketingu