Fiala se hlásí k Bohu, ale jako Bůh nejedná, lidem nepomáhá a nesnaží se zabránit násilí v ČR a dnes hlavně na Ukrajině. Už tam byl dvakrát, ale nic nezařídil pro ukončení bojů. Naopak stále podporuje jen vraždění osob a ničení Ukrajiny. Nezakáže to ani šaškovi Ukrajiny Zelenskému a jeho manželce, o nichž tak hovoří Ukrajinci.

Kdyby Ukrajinci odmítli bojovat, přišli by o život. Zelenský a jeho žena se jen skrývají v teplém krytu, nebo v cizině, ale jednat o skončení války nemají zájem. Dostávají za to miliardy od Západu, jak o tom hovoří odborníci na války v zahraničí? Je do toho zapojen i Fiala a spol.? Nesnažil se navázat jednání ani s Ruskem, nebo dalšími zeměmi, které usilují o ukončení války a spokojeném životě a spolupráci v Evropě a na světě, jak to podnikal i Vatikán za Hitlerovy války. Bylo zachráněno mnoho tisíc lidí.

Postarali se o to mnozí kněží v řadě zemí světa. Fiala se k nim nemůže vůbec přirovnávat. Nedokáže pomoci ani lidem na jižní Moravě, Hodonínsku, kteří mají stále zničené domy a obce po tornádu. Fialovi je všechno jedno, mrtvých a bez tepla, elektřiny, vody na Ukrajině i potížím lidí v ČR.

X X X

Fiala štve proti Babišovi, který přes 7 let působil v Maroku, jako zástupce podniku zahraničního obchodu Chemapol a zajišťoval pro ČSFR suroviny. Po převratu vybudoval v ČR podniky, jako Baťa ve Zlíně i jinde ve světě, doc. Čuba ve Slušovicích a další podnikatelé v ČR a SR. Fiala nevybudoval nic a lidem a firmám v ČR jen škodí, jsou chudáci.

Fiala má neschopné lidi ve vládě, jako je sám. Nedokáží zajistit ani dostatek pracovníků do podniků, jako jsou řidiči kamionů, nákladních vozů, strojvedoucích a dalších odborníků na železnice. Za dr. Husáka řidiče vychovávala armáda. Dnes ministryně Černochová shání jen zbraně na zabíjení lidí na Ukrajině. V zemědělství chybějí řidiči traktorů, buldozerů, opraváři strojů. Pro to nedělá Fiala nic.

X X X

Už před lety, když byl ministrem zahraničí Schwarzenberg, nedokázalo ministerstvo zahraničí zajistit pro cizince z Ukrajiny nebo Moldávie atd., víza na práci v hotelech a restauracích na delší dobu. Vždycky po třech měsících se museli vracet domů a žádat doma o nová víza do ČR na práci. Dnes např. v lázních na západě Čech nemají pracovníky z Ukrajiny, Moldavska nebo z jiných zemí. Nestará se o to ani ministr cestovního ruchu Bartoš a ministr zahraničí Lipavský. A tak je tomu ve všech rezortech Fialovy vlády.

X X X

Lipavský: Velvyslanectví ruského režimu nevadí. ‚Udržujme diplomatickou komunikaci

Reuters:  Rusku aktuálně vládne teroristický režim, shodli se minulý týden čeští zákonodárci. S jasným sdělením se však vyskytla otázka, jak s takovým státem udržovat diplomatické vztahy. Poslanci napříč Sněmovnou potvrdili, že se základní komunikace mezi velvyslanci musí zachovat. „Ten fakt, že udržujeme základní diplomatickou komunikaci, ještě neznamená, že souhlasíme s postoji dané země,“ vysvětluje ministr zahraničí Jan Lipavský.

 Poslanecká sněmovna „označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický“. Takové znění usnesení schválili poslanci minulý týden.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) chce rozhodně zachovat alespoň základní diplomatické vztahy, byť se podle něj Putinův režim chová naprosto odporně.

„Ten fakt, že udržujeme základní diplomatickou komunikaci, ještě neznamená, že souhlasíme s postoji dané země nebo že máme zájem rozvíjet jakoukoliv spolupráci. Uvědomme si, že dnes máme například diplomatické vztahy s Íránem nebo se Sýrií,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Uvedl však, že naprosto stojí za názorem Poslanecké sněmovny na chování Ruska. Hlasování, kterým zákonodárci odsoudili zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu, podpořilo 129 ze 156 přítomných.

Předsedkyně největšího poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO) připomíná, že odpovědi na podobné otázky žádali její poslanci po vládě již v průběhu jednání. „Chtěli jsme také od vlády slyšet, jaké konkrétní dopady z toho vyplývají. Máme stále předsednictví EU, očekávala bych proto, že naše vláda bude dělat všechno pro to, aby Evropa zaujala ve všech otázkách spojených s Ruskou agresí jednotný postoj,“ vyzývá.

Diplomatické vztahy a zastoupení v obou státech by však nepřerušovala, připomíná, že k takovému kroku nepřistoupily ani sousední země nebo Spojené státy. „Diplomacie je důležitá a během konfliktů to platí dvojnásob,“ myslí si.

Na bodu mrazu

Že jsou diplomatické vztahy na bodu mrazu, připouští místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Petr Beitl (ODS). Vyklízet diplomatické zastoupení by považoval za chybu, udržení Českého domu v Moskvě je podle něj ale dlouhodobě nemožné.

„Ta situace je z diplomatického hlediska opravdu na hraně, za hranou. Vyhlášení Sněmovny bylo samozřejmě především kvůli útokům na civilní infrastrukturu. V Rusku se to tak nějak řeší samo, máme tam jednoho velvyslance. Bude to nějaká řada kroků a nespěchal bych s odvoláváním, ale dlouhodobě to je neudržitelné,“ popsal pro server iROZHLAS.cz.

„Existují lidé, naši občané, kteří by mohli diplomatickou pomoc potřebovat. A naopak. Zastoupení musí být ale vyvážené, to znamená, jak oni tady, tak my tam, stejná práva my tam, jako oni tady.“

Barbora Urbanová (místopředsedkyně zahraničního výboru, STAN)

K Rusku se musíme chovat tak, jako oni k nám, tedy jako k nepříteli. O tom je přesvědčená Barbora Urbanová (STAN), místopředsedkyně zahraničního výboru Sněmovny. Ani to však podle ní není důvod k tomu, aby Česko vyhostilo ruského velvyslance nebo naopak stáhlo z Moskvy toho svého.

„Máme zájem, aby diplomatické styky v té nejomezenější míře fungovaly. Existují lidé, naši občané, kteří by mohli diplomatickou pomoc potřebovat. A naopak. Zastoupení musí být ale vyvážené, to znamená, jak oni tady, tak my tam, stejná práva my tam, jako oni tady,“ uvedla.

Tvrdě potíraná opozice

Ze stejného důvodu by nerušil českou ambasádu i šéf lidoveckého poslaneckého klubu Marek Výborný. Zároveň však upozorňuje, že Česko nemá s Ruskem žádné výsadní vztahy, které by převyšovaly běžné styky mezi státy. Více než diplomatické vztahy by se podle něj měla rozvíjet vojenská pomoc poskytovaná Ukrajině proti Putinovu režimu.

„To je zásadní a v tomto nesmí světové společenství polevit. Budeme se také snažit o vytvoření lepšího vízového systému, který by snadněji umožnil přijímat odpůrce ruského režimu. Nesmíme zapomínat, že i vůči ruskému režimu existuje opozice, byť tvrdě potíraná, které je třeba pomoci,“ předestírá další kroky.

Naprosto zpřetrhat diplomatické vztahy s Ruskou federací vidí jako poslední možnost i politolog a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Ocenil však, že česká Sněmovna přijala ještě silnější usnesení než Evropský parlament.

„Zrušení diplomatických vztahů je podle mě vždy až to poslední před válkou a nevidím pro to důvod. Dnes by to znamenalo komplikace pro české občany, kteří žijí v Rusku. Omezit je na to, že tu bude jeden velvyslanec, jedna sekretářka a jeden řidič, si umím představit,“ myslí si.

Na druhou stranu připouští, že zrušit obě ambasády není nic složitého. „Nás by tam zastupovali například Slováci, je by tady zastupovali třeba Kazaši. My například v Sýrii zastupujeme Spojené státy americké, což by do nás asi nikdo neřekl. Zrušení diplomatických vztahů bych si ale skutečně nechal až na poslední okamžik, kdyby se, nedej pánbůh, objevili Rusové na Opavsku,“ říká.

X X X

EXVELVYSLANEC  DRULÁK:  BĚHEM  VÁLKY  POSTUPUJÍ  STEJNĚ,  JAKO  RUSKO  I  USA

 Významná část české politické scény označila Rusko za teroristický stát. Politolog a bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Drulák to ale vidí jinak. Podle něj jde o tvář moderní války a podezření z válečných zločinů. O konfliktu na Ukrajině se vyjádřil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

„Označení ‚terorista‘ se vždycky používá v nějakém politickém kontextu. Rusko dělá masivní útoky na ukrajinskou infrastrukturu, které postihují mnoho civilistů. Toto je tvář moderní války,“ vysvětloval pro CNN Prima NEWS politolog Petr Drulák. Dodal, že potom bychom museli za teroristy označit hodně aktérů. „Pokud válčí Američané, postupují stejně. Tyto metody tedy můžeme označit za teroristické, ale netýkají se pouze Ruska,“ vysvětlil.

Utnutí diplomatických vztahů

Bývalý velvyslanec ve Francii se vyjádřil také k případnému vyhoštění ruského velvyslance z České republiky: „Pokud významná část politické scény míní, že Rusko je teroristický režim, tak logickým důsledkem by mělo být utnutí diplomatických vztahů.“

Podle Druláka jsou klíče k celé situaci ve Washingtonu a Kyjevě. „EU a NATO se nechtějí zapojit přímo do války. Ukrajinu podporují všemi možnými prostředky, ale přímý konflikt vylučují,“ uvedl politolog s tím, že to je jedině dobře, protože přímý konflikt by mohl vést k jaderné válce.

 X X X

NA  UKRAJINĚ  VESNICE  SMAZANÉ  Z  MAPY

Tragédie. Některé vesnice jsou smazané z mapy, popsal reportér Kaizr po návratu z Ukrajiny

Válečný reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr se vrátil z Ukrajiny. V poslední době pobýval mimo jiné v Mykolajivské či Chersonské oblasti, ale také na západě země. O hrůzy, které na Ukrajině zažil, se podělil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

„Základnu jsme si utvořili v Mykolajivu. Jde o jedno z měst nejvíce postižených válkou, je ale pod ukrajinskou kontrolou. Už přes devět měsíců čelí každý den vzdušným útokům a sedm měsíců je bez pitné vody, teče jen mořská či technická,“ řekl Kaizr.

Rovněž popsal, co ve městě denně prožíval: „Přijde poplach a zaslechnete sirény. V Mykolajivu se to stávalo několikrát denně. Zažili jsme i útok ruských raket, které dopadly na obytný dům, zemřelo tam sedm lidí. Velkou část obyvatel Mykolajivu ale ostřelování nechává chladnou. Už si na to zvykli.“

Se štábem se Kaizr také snažil cestovat do Chersonské oblasti, kterou Ukrajinci zhruba před týdnem osvobodili včetně stejnojmenného hlavního města. „Dostali jsme se do mnoha vesnic i přímo do Chersonu. Obce, které jsme míjeli, když jsme jeli do Snihurivky (východně od Mykolajivu, severně od Chersonu, pozn. red.), jsou smazané z mapy. Devadesát procent budov je poničených,“ zmínil reportér.

„Jsou to strašně tragické případy, když lidé najdou svůj dům úplně zničený. Pokud vůbec se do těchto míst nějaký život vrátí, bude to trvat dlouhé měsíce,“ dodal Kaizr. Lidé, kteří přišli o svá obydlí, se snaží najít útočiště na západě země. Situace je však pro mnoho z nich mimořádně složitá.

Pomoc ukrajinské rodině

Kaizr se i proto rozhodl finančně pomoci dvěma ženám a třem dětem, které pobývaly v Ivanofrankivské oblasti. „Plakaly, protože měly pocit, že neochrání své děti a že budou mrznout. Nemohli jsme je v tom nechat, a tak jsme alespoň nějaké dřevo pořídili sami,“ uvedl tehdy reportér.

Když reportáž viděli kolegové ze CNN Prima NEWS, během několika hodin poslali přes 10 tisíc korun. Za to si rodina mohla pořídit asi čtyři kubíky dřeva, tedy teplo na zhruba měsíc a půl. Jenže případů, kdy lidé bez domova nemají jak zaplatit ani potraviny či vodu, je na Ukrajině mnoho.

Rusko páchá zvěrstva

„Deset milionů Ukrajinců je bez pravidelných dodávek elektřiny, teplé vody či tepla. Jsou často odkázáni na to, co mají od státu, tedy pět tisíc hřiven (asi 3 200 korun) na měsíc, z toho pak musí zaplatit úplně všechno. Ceny jsou přitom srovnatelné s těmi českými,“ zmínil Kaizr. Rusové už zničili zhruba 40 procent energetické infrastruktury na Ukrajině. Kyjev i západní země označují ruský záměr trýznit civilní obyvatelstvo za teror.

Kromě ostřelování kritické infrastruktury a civilních cílů páchá Rusko na Ukrajině i další zločiny. „Točili jsme příběh 70letého muže, který bydlel severně od Kyjeva. Každý den po osvobození vzal lopatu a šel hledat svého syna, kterého zavraždili ruští okupanti. Pročesával lesy, nakonec syna našel mrtvého. Víme stoprocentně o příbězích, kdy Rusové odvedli ukrajinské muže, nechali je vyhloubit zákop a pak je zastřelili. Je mnoho ruských válečných zločinů, které jsou verifikované, včetně znásilněných žen,“ dodal Kaizr.

X X X

Rusko stála válka čtvrtinu státního rozpočtu. Útoky na Cherson pokračují

Rusové za konflikt na Ukrajině doposud utratili 82 miliard dolarů, tedy 1,9 bilionu korun, uvádí časopis Forbes. Vynaložená částka představuje čtvrtinu příjmů loňského rozpočtu Ruska. Aktuální příjmy státu z prodeje energetických surovin přitom kvůli sankcím klesají. Po čtvrtečním ostřelování Chersonu zůstalo sedm mrtvých a 21 zraněných, útoky pokračují. Ukrajinci střely na východě země odráží.

 Podle propočtů Forbesu se během podzimu válečné výdaje Ruska zdvojnásobily, boje Moskvu vyjdou nejméně na deset miliard dolarů, tedy 234 miliard korun měsíčně. Výdaje vzrostly kvůli počtu vojáků, kteří se do bojů na Ukrajině nově zapojili po mobilizaci vyhlášené Ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Nejobjemnější položkou v rozpočtu ruské armády, která tvoří asi třetinu výdajů, je podle Forbesu samotná technika. Nejdražší jsou rakety, následují zbraně, munice nebo pohonné hmoty. Rusko vypálilo na Ukrajinu více než 4000 raket a průměrná cena jedné ruské rakety je tři miliony dolarů, uvádí server.

Další významné položky ruských výdajů jsou platy vojáků a pak také odškodné vyplácené pozůstalým po mrtvých vojácích i pro raněné v bojích. Podle bilancí uváděných Ukrajinou v bojích za poslední měsíc zemřel rekordní počet ruských vojáků, 17 470.

 Při ostřelování Chersonu zahynulo sedm lidí

„Dnešní den je další hroznou stránkou v historii našeho hrdinného města,“ napsal šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč na Telegramu.  Na Cherson Rusové podle gubernátora zaútočili dělostřelectvem a salvovými raketomety ve čtvrtek odpoledne.

„Kvůli ostřelování začala hořet výšková budova. Střely vypálené nepřítelem zasáhly i dětské hřiště,“ uvedl. „Upřímnou soustrast všem příbuzným, kterým tyto nelidské bytosti vzaly to nejcennější. Neodpustíme!“ napsal Januševyč.

Ukrajinský prezident Zelenskyj sdělil, že téměř nemine hodiny, aby nedostal upozornění na ruské útoky na Cherson nebo na další města a vesnice v Chersonské oblasti. „Teror začal hned potom, co byla ruská armáda nucena dát se v Chersonské oblasti na úprk. Je to msta těch, co prohráli,“ podtrhl.

Ruské síly se sice nedávno z Chersonu stáhly, usadily se ale na druhé straně řeky Dněpru, takže Cherson je vůči jejich ostřelování stále zranitelný.

O den dříve Rusové podnikli rozsáhlé vzdušné údery napříč celou Ukrajinou, které vyřadily dodávky proudu po celé zemi. Ve středu ukrajinské úřady informovaly o deseti mrtvých po těchto útocích, ve Vyšhorodu v Kyjevské oblasti se ale bilance obětí během čtvrtka zvýšila ze čtyř na sedm.

„Kyjevská oblast. Po středečním ostřelování zemřel na jednotce intenzivní péče sedmý člověk,“ napsal na Telegramu šéf správy oblasti Oleksij Kuleba. Podle vyjádření ukrajinské policie jsou mezi oběťmi také nejméně dvě děti.

Dalších přes 50 lidí včetně šesti dětí při náletech utrpělo zranění, informovala také policie. Další dítě zahynulo, když v noci na středu ruská raketa zasáhla porodnici v Záporožské oblasti, sdělil dříve šéf oblastní správy Oleksandr Staruch.

 X X X

 RUSKÁ HRA O TRŮNY. KDO VŠECHNO JDE PUTINOVI PO KRKU?

Matěj Skalický mluví s Ivanou Milenkovičovou, zahraniční redaktorkou Českého rozhlasu

x Houstne teď atmosféra v Kremlu?

No rozhodně má Vladimir Putin pádné důvody k tomu si víc než kdy jindy hlídat záda a velmi bedlivě sledovat ambice řady více či méně veřejných figur. Celá tato naprosto mimořádná situace s válkou, kdy ve stínu oficiálních orgánů vznikají jakési paralelní struktury, které si s těmi oficiálními nezadají co do vlivu a přístupu ke zdrojům, vytváří řekněme velmi příznivé podhoubí, protože mnozí vycítili slabá místa některých stávajících struktur a vycítili příležitost vyšplhat nahoru po zádech jiných.

X Skloňují se teď nějaká jména hlasitých a zároveň vlivných odpůrců Putina?

Neřekla bych, že můžeme mluvit o nějakých vyloženě hlasitých a zároveň skutečně vlivných odpůrcích Vladimira Putina, o lidech, kteří by byli snad natolik bláhoví, aby proti němu otevřeně brojili za stávající situace. Protože kritizovat přímo Vladimira Putina je něco, co je stále tabu. Ano, je slyšet četná kritika ruské armády, jejího velení, ale to je kritika cílící jaksi neurčitě na ozbrojené složky, na generály, případně na ruské elity obecně, protože každý soudný člověk v Rusku musí dobře vědět, že vyslovit nahlas jisté věci může být životu nebezpečné. To ale nevylučuje, že přinejmenším někteří na ně třeba nepomýšlí. A v kontextu stávající mimořádné situace někteří testují hranice, kam až můžou zajít. Třeba takový Jevgenij Prigožin je toho jasným příkladem.

 S trochou nadsázky by se dalo říct, že Jevgenij Prigožin je takový gopnik, který to dotáhl až na jednoho z hlavních mužů Kremlu na špinavou práci. Gopnik v tom smyslu, že jde o člověka s ne zrovna skromnou kriminální historií. Prigožin na sklonku Sovětského svazu strávil skoro dekádu ve vězení za krádeže, podvody a další delikty. S prvním, tehdy ještě podmíněným trestem, odešel od soudu už v 18 letech. Dneska je to člověk, na kterého jsou uvalené sankce v Evropské unii, ve Spojených státech i v Británii. Jednak za snahu manipulovat a destabilizovat demokratické procesy, za druhé pak kvůli ozbrojeným operacím v zahraničí od Sýrie přes řadu afrických států až po Ukrajinu, za kterými stojí jeho soukromá armáda Vagnerovců. K jejímu založení se teď v září po letech popírání přiznal.

X Já se nemůžu nezeptat, proč se mu říká Putinův šéfkuchař?

Je to kvůli byznysu, který mu otevřel dveře do Kremlu. Prigožin začínal svoje podnikání v gastronomii v 90. letech v Petrohradě, odkud je i Putin, který tehdy pracoval na petrohradské radnici. Prigožin se právě v 90. letech postupně z prodavače hotdogů vypracoval na majitele několika elitních petrohradských restaurací, kam rádi chodívali právě vysocí úředníci jako Putin. Nicméně takovým milníkem v té kuchařské kariéře pro Prigožina bylo až to, když rozjel celou vlastní cateringovou společnost Concord a další na ni navázané firmy. A ty pak začaly postupně obsluhovat státní recepce, různá mezinárodní fóra a zhruba před dekádou k tomu přibyly i školy v Moskvě, nemocnice a další státní zařízení a i ministerstvo pro mimořádné situace nebo ministerstvo obrany.

X No a když už se do toho Prigožin pustí, jak to dokáže svým protivníkům osolit? Tak nějak řečeno, jak vážným hlasem je?

Rozhodně je to člověk, jehož význam v posledních měsících prudce vzrostl. Jak nedávno v rozhovoru pro web Novaja Gazeta Jevropa celkem příhodně podotkl ruský politolog Andrej Kolesnikov, Prigožin je teď takovým dodavatelem na dvůr jeho veličenstva v opravdu širokém slova smyslu, nejenom masa na stůl, ale i toho na frontu. Je to verbíř žoldáků, kteří budou nasazení na místech těch nejtěžších bojů nehledě na ztráty na životech. A Prigožin se snaží vyvolat dojem, že jeho vlastní soukromá armáda Vagnerovců je na Ukrajině podstatně efektivnější než ta regulérní, od čehož si zřejmě slibuje větší tok peněz ze státní kasy, který svého času, nějakých pět let zpátky, značně vyschl poté, co si armáda pod vedením Sergeje Šojgua začala stěžovat na kvalitu jím poskytovaných služeb, třeba na plesnivé nebo zkažené jídlo.

Tam někam podle všeho sahají některé první třenice mezi Prigožinem a ministerstvem obrany v době, kdy Prigožinovy firmy přišly o miliardové zakázky. Druhou velkou třecí plochou pak bylo, když Prigožin začal organizovat verbování žoldáků na Ukrajinu, do Sýrie, Libye a dalších zemí. A navíc, konkrétně v Sýrii, začala jeho soukromá armáda Vagnerovců jednat na vlastní pěst, ministerstvu obrany navzdory a ve snaze získat podíl na obchodu s ropou a plynem na územích, která pak znovu připadnou pod kontrolu vlády Bašára Asada.

X Zmiňuješ Prigožinovu soukromou armádu – Vagnerovu skupinu, Vagnerovce, kterou založil a vede. Jakou sílu to Prigožinovi dává? Je v nějaké speciální pozici právě kvůli tomu, že má tyhle vojáky k dispozici?

Dává mu to určitě páky nejenom se finančně obohatit, ale taky získat politický vliv, a to přímo u toho nejvyššího. Byli to právě Prigožinovi žoldáci, kteří se někdy koncem března, v dubnu objevili na Ukrajině, tedy v době, kdy bylo jasné, že regulérní ruská armáda neudrží některé pozice vlastními silami, natož aby dobývala nové. A to dávalo Kremlu naději, že možná nebude potřeba sáhnout po tak bolestném a nepopulárním opatřením, jakým je plošná mobilizace. Ale to, že tu existuje nějaká paralelní struktura, která konkuruje regulérní armádě, která se jinak těší značné důvěře Rusů, to, že se teď ukazuje určitá neefektivnost regulérní armády vedle takovýchto šedých struktur, takže teď jenom stěží může vyrůst nějaká všeobecně uznávaná postava generála, která by se těšila všeobecnému uznání, tak tohle všechno je vlastně pro Vladimira Putina osobně v určitém smyslu vítané.

X Dva se perou a třetí se směje.

Tak.

X Kdybychom měli podat krátké zhodnocení toho medailonku Jevgenije Prigožina, tak je myslitelné, že by se tento muž mohl skutečně pokusit usilovat o Putinovo místo?

Je otázkou, nakolik Prigožinovi zachutná moc. Pokud by se ale Prigožin držel v intencích svého dosavadního působení, tak si spíš umím představit, že by třeba chtěl aspirovat na získání, byť neformální, politické kontroly nad Petrohradem, kde má značnou část svých aktiv. Ale je taky otázkou, jak se budou dál vyvíjet interakce Prigožina s dalšími vlivnými hráči. Zatím jsme mohli vidět třeba takové pozoruhodně synchronizované útoky na ministerstvo obrany, které podniká spolu s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem.

 Ramzan Kadyrov je člověk, kterého svého času poměrně trefně ruská novinářka Anna Politkovská označila za jakéhosi draka, kterého si Kreml vychoval a teď ho musí neustále krmit, aby nechrlil oheň, za člověka, který představuje takové nutné zlo, které musí Kreml tolerovat, jestliže chce mít relativní klid na severním Kavkaze. Tady je přitom namístě připomenout kontext Putinova vzestupu k moci coby člověka, který deklaroval odhodlání nekompromisně a definitivně ukončit čečenskou rezistenci a teroristické výpady na ruské cíle.

A právě klan Kadyrovců se v tomto procesu měl stát klíčovým, když ze strany protiruského odboje Kadyrovci přešli na stranu Moskvy a výměnou za loajalitu pak dal Kreml Kadyrovovi naprosto volnou ruku, aby si uvnitř Čečenska dělal, co chce. Kadyrov je tak v situaci, kdy si může dovolit to, co jiní ne, na co jiní ani nemůžou pomyslet. Vytvořil vlastně soukromý stát ve státě a Kreml to toleruje, byť určitě s nelibostí.

X Když mluvíš o tom, že si může dovolit to, co jiní ne, tak mě docela překvapilo, jak teď kritizuje Putina za to, jak vede válku na Ukrajině, protože jsem měl za to, že mezi Kadyrovem a Putinem vládne jakési neochvějné přátelství.

Pozor, já bych neřekla, že Kadyrov kritizuje přímo Putina. On kritizuje vedení ruských silových struktur, armádu jako takovou, velitele, ale ne Putina osobně. Konkrétně kritizuje jaksi neadresně nedostatečnou odhodlanost nasadit všechny dostupné prostředky, včetně taktických jaderných zbraní, ale neříká třeba nic ve smyslu toho, že by bylo chybou podniknout invazi, že to byl osobní omyl Vladimira Putina. Za druhé, navzdory všem těm vzletným prohlášením Kadyrova, že je Putinovým pěšákem, že je ochotný za Putina položit život a podobně, tak bych řekla, že obě strany dobře chápou vzájemný vztah určité oboustranné závislosti.

Pro Putina je Kadyrov zkrátka důležitý spojenec, kterého potřebuje k ochraně onoho měkkého ruského podbřišku na Kavkaze, byť je zároveň pro Kreml Kadyrov nepochybně obrovským bolehlavem. Na druhé straně Kadyrov zase potřebuje Kreml a především jeho enormní finanční a jiné zdroje za zády, aby nic nemohlo ohrožovat postavení jeho samotného a jeho klanu. Vzhledem k tomu, že se Kadyrovci dostali k moci ne zrovna nenásilnou formou, a vzhledem k tomu, jak se u ní udržují, tak se rozhodně nedá říct, že by měli málo nepřátel i mezi samotnými Čečenci.

X Tak oni jsou svojí, já bych klidně řekl brutalitou, pověstní. Kadyrov má stejně jako Prigožin svou vlastní armádu.

Je to tak. Byť jak se teď ukazuje na Ukrajině, tak velká část této armády bojuje víc za sledovanost svých videí na sociálních sítích, na Telegramu na TikToku, než v reálu proti ukrajinské armádě. A někteří z nich se pak údajně dokonce snaží i skupovat trofeje ukořistěné jinými ruskými útvary, aby se jimi pak mohli doma chlubit. Na druhou stranu nechci to úplně bagatelizovat. Pořád jsou to lidé, kteří mají v rukou zbraně a kteří jsou z podstaty věci nebezpeční. A jsou mezi nimi i ti, kteří se na pokyn nezdráhají podnikat trestné výpravy i mimo Čečensko a Rusko obecně, kteří brutálně likvidují své kritiky a nepřátele. A ostatně právě kvůli této obrovské autonomii, kterou je Kreml jaksi nucen tolerovat, musí Kadyrov hodně lidem z Putinova nejužšího kruhu takříkajíc ležet v žaludku. Včetně třeba Nikolaje Patruševa, někdejšího dlouholetého šéfa tajné služby FSB, dneska tajemníka Bezpečnostní rady státu.

Kapitola III. Nikolaj Patrušev

V případě Nikolaje Patruševa se bavíme o skutečně mimořádně vlivné postavě. O člověku, který je zřejmě součástí toho opravdu nejužšího kruhu Vladimira Putina, o člověku, který zřejmě byl u toho, když se rozhodoval, jestli a jak Rusko napadne Ukrajinu, který s Putinem sdílí jeho světonázor, jeho odpor k Západu, mluví o údajných snahách západu zničit Rusko a podobně. A pokud jde o příslušníky silových struktur, o kterých se má za to, že mají obecně k Putinovi exkluzivní přístup, tak ani mezi nimi pravděpodobně Patrušev nemá konkurenci. Koneckonců, jakou důvěru v něj Vladimir Putin vkládá, ilustruje už třeba jenom to, že ho vyslal jako svého emisara jednat do Pekingu bezprostředně před vyhlášením mobilizace v září.

X Jak tento muž získal v Rusku vliv? Já se přiznám, že jsem o něm na rozdíl od Kadyrova a Prigožina ještě neslyšel.

Oni se s Putinem znají dlouhé roky. Oba jsou plus mínus stejně staří, Patrušev o necelý rok starší. Oba jsou z Petrohradu a oba pracovali pro KGB, v té době se ostatně seznámili. Později v Moskvě pak Patrušev kariérně stoupal v tandemu s Putinem, byť nebyl zdaleka tak viditelnou postavou, ale zkrátka zaujímal místa a která mu Putin uvolnil. Nejdřív, ještě za dob Borise Jelcina, krátce v prezidentské administrativě a poté v FSB, když ji vedl právě Putin, tak byl jeho zástupce. Když se pak Putin stal premiérem, tak ho Patrušev vystřídal přímo v čele FSB. A na tomto postu Patrušev strávil skoro dekádu. Můžeme takřka s jistotou říct, že významně přispěl ke konsolidaci Putinova postavení.

X To, že Patruševa neznám já, to vůbec nic neznamená. Ale jak dobře ho znají běžní Rusové? Je v Rusku populární?

Nejsem si jistá, jestli běžní Rusové vůbec vědí, kdo to je. Nikolaje Patruševa samozřejmě zmiňují média, zabírá ho státní televize, ale není to figura na úrovni běžných federálních představitelů, které by znali široké masy. A koneckonců z pozice, kterou zastává, to asi ani není žádoucí. Nedá se mluvit o politikovi, který byl by byl v záři reflektorů.

X Takže pro Putina také spíš kamarád než soupeř. Jak vidíš třeba jeho šance na to, že by se mohl snažit usilovat o Putinův post?

Na jednu stranu všechno svědčí o tom, že Nikolaj Patrušev skutečně pro Vladimira Putina představuje nejbližšího člověka. Přinejmenším z řad oficiálních státních představitelů, těch, komu se v Rusku říká činovnici. Na druhou stranu bych řekla, že ty jejich osudy jsou natolik úzce spojené, že jestli Patrušev pomýšlí na nějaký mocenský tranzit, tak ani ne tak pro sebe, jako spíš pro své děti. V kontextu ochrany zájmů svých dětí, svých synů, kteří jsou takovým názorným příkladem nové ruské šlechty, která dědí privilegia svých rodičů. Jeden z Patruševových synů se už někdy v 34 letech stal předsedou představenstva jedné z největších ruských bank a dneska je ministrem zemědělství. Druhý pak zaujímal postupně privilegované posty ve státem kontrolovaných ropných společnostech. Je to zkrátka takový názorný příklad současné zlaté ruské mládeže.

A další hráči

X Server Politico sestavil před časem několik možných scénářů, co by, kdyby. My jsme tu zmínili tři jména lidí, kteří jsou blízcí Vladimiru Putinovi. Politico na seznam možných Putinových nástupců zařadil i třeba exprezidenta Dmitrije Medveděva, bývalého šéfa Putinovy ochranky Alexeje Ďumina, premiéra Michaila Mišustina atd. Zapomněli jsme na někoho skutečně významného?

V případě Medveděva nebo Mišustina se mi jejich zařazení na seznam jeví takové prvoplánové, protože oba jsou to svým způsobem lidé na jedno použití. Medveděv svoji historickou úlohu zahřívače trůnu sehrál a Kreml už ho nepotřebuje, z čehož vlastně zjevně částečně pramení i jeho frustrace, kdy na sociální sítě neustále přispívá takovými zlostnými výlevy. Jeho postavení je dneska zkrátka marginální. Mišustin je pro změnu takovým panem šedým, nevýrazným technokratem a exekutivcem, který svoji roli plní právě teď. Ďumin je člověk poměrně mladý a ambiciózní. O tom ještě možná dost uslyšíme. Nicméně je tu i několik dalších figur, o kterých bych sice nemluvila přímo jako o možných nástupcích nebo o někom, kdo by na něco takového pomýšlel, ale kteří jsou rozhodně mimořádně vlivnými aktéry a u kterých se dá předpokládat, že budou velmi tvrdě hájit svoje osobní zájmy a budou se určitě hlásit o slovo, pokud by došlo na nějaký mocenský boj.

X Tak o kom se mluví nebo koho bys zmínila zrovna ty?

Je to jednak Jurij Kovalčuk, což je blízký rodinný přítel Putina a další rodák z Petrohradu, odkud se taky znají. Oficiálně sice nezaujímá žádnou pozici ve státní správě, ale platí za takového neformálního Putinova poradce, možná můžeme říct až bankéře, protože stojí ve vedení banky Rossija, která je úzce spojena se státními operacemi, a to i těmi neoficiálními, kdy na offshorová konta v cizině přes poměrně spletitou síť společností míří peníze vrcholných ruských představitelů.

No a pak jsou tu ti, kteří v současné invazi vycítili určitou příležitost. Je to jednak Sergej Kirijenko, který na sklonku 90. let platil za jednoho z takových mladých politických reformátorů stejně jako třeba Boris Němcov nebo Anatolij Čubajs. Dokonce krátce stanul na postu premiéra. Dneska je to zástupce vedoucího prezidentské administrativy, člověk pověřený agendou Ukrajiny a okupovaných území. Člověk, který tam v posledních měsících mnohokrát osobně jezdil a prohlašoval, kterak tam Rusko zůstane navždy. Za druhé je to taky člověk, který se teď angažuje i při oficiálním formování jakési nové státní ideologie toho, co se bude učit na školách, toho, co se bude snažit předávat ruským dětem a mládeži. A v neposlední řadě je tu ještě neméně ambiciózní postava v podobě tajemníka strany Jednotné Rusko Andreje Turčaka, což je mladý politik z prominentní petrohradské rodiny, který se v posledních měsících taky často a rád nechával vidět na Donbase nebo třeba v Mariupolu.

X Mně se líbilo, jak jsi před pár chvílemi mluvila o tom, že někteří Rusové jsou na jedno použití. Tak uvidíme, kteří z těchto tebou zmíněných nebudou na jedno použití. Ono je v Rusku asi poměrně velké štěstí, nebýt na jedno použití. Pojďme si teď zaspekulovat úplně závěrem. Jaký scénář v momentě, kdy Rusko prohraje, ti přijde nejpravděpodobnější, co pak bude s Vladimirem Putinem?

Třeba Alexandr Dugin, ideolog tzv. eurasijského hnutí, nedávno varoval, že Putinovi prý může hrozit i osud vládce deště. Tedy že ho vlastní společnost ve světle všech těch neúspěchů obětuje. Já si opravdu netroufám pouštět se do odhadů scénářů jako jsou převraty, revoluce, protože do nich vstupuje tolik proměnných, že jsou skutečně těžko předvídatelné co do konečných důsledků. Ale pokud jde o nějaký relativně poklidný mocenský tranzit, byť řízený, jako to bylo mezi Borisem Jelcinem a Vladimirem Putinem, tak ten je, řekla bych nepravděpodobný. Vladimir Putin totiž dlouhé roky podnikal všechno, co bylo v jeho silách, aby se zkrátka opevnil u moci až do konce svých dnů, aby mohl být oním doživotním vládcem a nemusel spoléhat na ochranu nějakého nástupce.

X X X

Sdílím hoře matek, jež přišly o syny, prohlásil Putin na setkání s ženami

Ruský prezident Vladimir Putin, který na konci února nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prohlásil, že sdílí hoře matek, které přišly o své syny. Z prezidentova setkání s matkami vojáků válčících na Ukrajině odvysílala zpravodajská televize Rossija 24 v přímém přenosu jen Putinova slova na úvod, až do prezidentova oznámení, že „začíná svobodná diskuse“.

„Já osobně a celé vedení země sdílíme tuto bolest, chápeme, že nic nemůže nahradit syna, ztrátu dítěte, zvláště matce,“ oslovil Putin účastnice setkání.

Rusko za devět měsíců bojů přitom přišlo podle odhadu ukrajinského generálního štábu o více než 86 tisíc vojáků.

Setkání v Putinově rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy se podle zveřejněného videozáznamu účastnilo asi 17 žen. Ruská nezávislá média identifikovala jednu z nich jako zastupitelku jedné z moskevských městských částí a členku vládnoucí strany Jednotné Rusko Olgu Belcevovou a další jako šéfku výkonného výboru Putinova provládního uskupení zvaného Všeruská lidová fronta (ONF) Juliji Belechovovou.

Schůzku už v úterý ve videoprohlášení ostře kritizovala Olga Cukanovová, představitelka organizace Rada matek a manželek, která se zasazuje mimo jiné o dodržování pravidel částečné mobilizace. Cukanovová uvedla, že ani jedna z představitelek jejího spolku nebyla na setkání s Putinem pozvána, přestože o to ženy žádaly a sjely se i za tímto účelem do Moskvy. „Asi se bojí, že bychom kladly nepříjemné otázky,“ řekla aktivistka před setkáním agentuře AFP.

Po Putinově levici seděla režisérka filmů pravoslavného a vlasteneckého zaměření Olesja Šiginová. Zda synové nebo jiní příbuzní těchto žen skutečně bojují na Ukrajině, známo není, uvedl portál Meduza.

Prezident v pátek tvrdil, že s vojáky ve „speciální vojenské operaci“, jak nazývá válku proti Ukrajině, občas mluví po telefonu. „Hovořil jsem s těmi, kdo mě udivili svou náladou, svým přístupem k věci. Nečekali telefonát ode mne,“ poznamenal s tím, že tyto hovory se podařilo zorganizovat právě díky matkám vojáků.

Ruské vojáky Putin označil za hrdiny. Ukrajinská strana naopak opakovaně upozorňuje na množící se důkazy o zločinech, jichž se na nyní už osvobozených územích příslušníci ruských ozbrojených sil dopouštěli.

„Nikdo, kromě nich a jejich bezprostředních velitelů, kteří jim stojí po boku, neví, jak je tato práce těžká a jak moc souvisí s reálným ohrožením života a zdraví,“ prohlásil Putin.

Ruský prezident, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, ruské vojáky na frontě nikdy nenavštívil, na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se za obránci Ukrajiny již několikrát podíval. Zelenskyj takto naposledy zavítal do nedávno osvobozeného Chersonu, jediného oblastního centra, které se Rusům za 275 dnů války podařilo dobýt a o které nedávno zase přišli.

Šéf ruského státu v pátek prohlásil, že život je mnohem složitější, než se ukazuje na obrazovce televizoru či počítače – a na internetu se podle Putina nedá „vůbec ničemu věřit“, protože se tam vyskytuje „spousta všelijakých falešných informací, podvrhů, klamání a lží, vždyť informace jsou také zbraní války“.

Rusko po začátku války výrazným způsobem omezilo dostupnost většiny celosvětových sociálních sítí i internetových stránek západních médií. Odborníci už také řadu let upozorňují na ruské šíření dezinformací a informační válku vůči západním společnostem.

X X X

Při zátahu po celé Evropě zatkla policie 44 členů mafie. Devět z nich v ČR

Při obřím zátahu zatkla policie v 9 evropských zemích 44 lidí podezřelých ze zločinného spolčení, uvedl Europol. Devět členů mafie bylo zatčeno v Česku. Podle prohlášení Europolu šlo o jednu z nejnebezpečnějších zločineckých sítí v Evropské unii.

Devět osob bylo zatčeno i ve Francii a sedm lidí zatkli policisté na Slovensku a v Litvě. Kromě toho policie zasahovala také v Lotyšsku, Polsku, Norsku, Německu, Španělsku a USA. Informovala o tom v pátek unijní policejní organizace Europol.

Vyšetřování v osmi zemích odhalilo, že několik zločineckých organizací spolupracovalo na provádění rozsáhlých kriminálních aktivit v Evropské unii i mimo ni. Mezi ně patří mimo jiné obchodování s drogami, praní špinavých peněz a nezákonné obohacování.

Policie prohledala během zátahu skoro stovku míst po celé Evropě, kde zajistila velké množství nelegálních drog, jako je kokain, hašiš a konopí a metamfetamin. Předpokládá se, že zločinecká síť je napojena na velké organizace obchodující s drogami mimo Evropskou unii. Zásilky drog byly nalezeny mimo jiné v plavidlech a nákladních autech, často ukryté v sofistikovaných skrytých přihrádkách.

Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce koordinovaná Europolem a Eurojustem byla zásadní pro postavení pachatelů před soud, kteří se všichni nacházeli v různých zeměpisných lokalitách po celém světě.

Europol od počátku poskytoval nepřetržitý vývoj a analýzy zpravodajských informací, které umožňovaly identifikaci cílů a mapování jejich trestné činnosti. Během akčního dne byli na místě ve Francii, České republice, Slovenské republice a Španělsku nasazeni celkem 4 její důstojníci, kteří zajistili rychlou analýzu shromažďovaných dat a podle potřeby upravovali strategii.

„Zločinci umějí dobře spolupracovat bez ohledu na hranice – a operace jako tato dnes ukazují, že justiční a policejní orgány to dovedou rovněž. Úspěch této operace ukazuje, jak účinné a dalekosáhlé mohou být naše akce, když spojíme síly,“ uvedl ředitel odboru závažného a organizovaného zločinu Europolu Jari Liukku.

V České republice na zátahu podílela Národní protidrogová centrála kriminální policie a krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem, pobočka Liberec. Celkem se do akce zapojilo 11 zemí.

X X X

Mladé lidi trápí během studia stres a úzkosti. Pomohli by chápavější učitelé i workshopy

Mnoho studentů zažívá při studiu stres a úzkosti, školy ale podporu duševního zdraví často příliš neřeší. Vyplývá to z nedávného průzkumu mezi studenty středních a vysokých škol, který iniciovala společnost GTS Alive. S nadměrným stresem a úzkostnými stavy se potýkají tři čtvrtiny respondentů z celkových 900 dotázaných.

 Z výsledků průzkumu pro společnost GTS Alive vyplývá, že téměř 90 procent dotázaných studentů by ocenilo více informací od odborníků nebo praktické tipy, jak mají pečovat o své duševní zdraví.

„Častokrát se objevuje například požadavek, jestli by škola mohla pořádat semináře či workshopy nebo nějakým způsobem zprostředkovat informace, jak zvládat stres a vypořádat se se zátěží. Těchto odpovědí je opravdu hodně. Ze stylu, jakým píšou, vyvozuji, že se jedná o vysokoškoláky,“ popisuje výsledky průzkumu Radek Schich, ředitel společnosti GTS Alive, která průzkum iniciovala.

„Cítí se trochu ztraceni ve volnosti studia na vysoké škole, tudíž volají po tom, aby jim pomohla a nabídla nějakou konkrétní možnost řešení a třeba to i zahrnula do vstupních informací o studiu,“ pokračuje Schich.

Studenti se vyjadřovali také k formám podpory, které jim školy nabízí. Zastoupení středoškoláků a vysokoškoláků je v průzkumu téměř vyrovnané. Odpovědi podle toho ale autoři průzkumu neoddělovali.

Vzkaz oběma typům škol je zřejmý. Většina z nich podle názoru 66 procent respondentů nenabízí svým studentům dostatečné poradenství ohledně duševního zdraví. Celkem 24 procent studentů je naopak s přístupem školy spokojeno.

Sdílený problém je poloviční

„Častou jsou v situaci, kdy mají nějaký problém, ale vůbec neví, s kým ho mají řešit. Anebo vědí, že ho řešit mají a možná vědí i s kým, ale často se v podstatě stydí se na dotyčnou osobu obrátit. V jedné odpovědi například stálo: co by mi pomohlo ve zvládání stresu? Pomohlo by mi, kdyby mi někdo řekl, že můžu v klidu dojít za školní psycholožkou, protože teď mám strach, že bych ji obtěžovala,“ dodává ředitel GTS Alive.

Další respondenti uvedli, že zvládat stres spojený se studiem by jim pomohl chápavější přístup učitelů. Ocenili by, kdyby na ně nevyvíjeli přehnaný tlak nebo jim více vycházeli vstříc. Studenti si také stěžovali, že učitelé například mnohdy nejsou ochotní mezi sebou koordinovat termíny testů a zkoušek.

Získat jednoznačné stanovisko všech středních a vysokých škol je samozřejmě složité. Mnohé studie také potvrzují vliv pandemie koronaviru na psychiku mladých lidí, s čímž souhlasí i učitelé a ředitelé škol.

Fakt, že v Česku zoufale chybí psychologové a psychiatři, je také nepopiratelnou pravdou. Kritický nedostatek je také mezi školními psychology. Například podle ředitele Střední průmyslové školy v Ústí nad Labem Jaroslava Mareše nestačí, aby školní psycholog byl ve škole k dispozici jen pár hodin týdně.

„Potřeboval bych zde školního psychologa, který tu bude tak, že když bude potřeba, bude k dispozici, protože problém je potřeba řešit hned. Každou poradu či jednání kolegy upozorňuji, aby žáky sledovali, aby se jich ptali. Žáci je nechtějí otravovat, ale snažím se jim vysvětlit, že to není otravování. Sdílený problém může být poloviční,“ upozorňuje Mareš.

X X X

Babiš do konce roku nepřijde do prezidentských debat. Účast zatím nepotvrdil ani v televizní superdebatě

Předseda opozičního hnutí ANO a uchazeč o post hlavy státu Andrej Babiš se do konce roku nezúčastní žádné debaty prezidentských kandidátů. Strategii pro leden teprve s týmem bude řešit. Uvedl to v pátek.

 Babiš doplnil, že chodí do debat s občany. „Takže kdo chce se mnou debatovat, rád ho uvidím,“ dodal. V pátek například bývalý premiér navštěvuje Napajedla a Luhačovice ve Zlínském kraji, příští týden Stříbro či Mladou Boleslav.

Kromě televizních debat se Babiš nezúčastní ani například online diskuse se žáky a studenty, která se pod názvem Zavolíme uskuteční 1. prosince. Svou neúčast omluvil pracovními důvody. Dosud také jako jediný z favorizovaných kandidátů nepotvrdil účast v lednové superdebatě České televize.

Česká televize v pondělí nabídla televizím Nova a Prima uspořádat společnou Národní prezidentskou debatu se společnou dramaturgií i zastoupením moderátorů všech tří médií. Obě soukromé stanice to ale odmítly s odkazem na rozdílné pojetí debat a odlišné dramaturgické přístupy.

Dění ohledně prezidentských debat řeší i týmy dalších dvou kandidátů a favoritů na postup do druhého kola, Danuše Nerudové a Petra Pavla, zjistil server Seznam Zprávy. V předvečer prvního kola voleb se totiž mají konat hned dvě debaty, na České televizi a na Nově.

Expremiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš před několika dny na svém instagramovém profilu avizoval, že do veřejnoprávní televize nepřijde. „Do ČT nechodím proto, že vás zkrátka nenechají domluvit,“ řekl.

„V tuto chvíli čekáme, jak se televize ohledně termínů debat dohodnou. Finální rozhodnutí k naší účasti zatím nepadlo, bude záležet na vývoji aktuální situace a vyhodnocení naší strategie v čase před volbami,“ sdělila mluvčí Seznam Zprávám Pavlova týmu Eva Hromádková.

X X X

Babiš: Jsem outsider, ale prezidentem mohu být okamžitě. Topolánek překvapil pochvalou

Ministerstvo vnitra ukončilo registrační proces a zveřejnilo seznam devíti osob, které se mohou zapojit do prezidentské volby. Mezi nimi figuruje i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že na své kampani zatím nebude nic měnit. Politických debat se hodlá zúčastnit až v lednu. Podle expremiéra Mirka Topolánka jde o správné rozhodnutí.

„Čekal jsem, že projdu. Dali jsme si na tom záležet. Získal jsem podporu 56 poslanců. Počet devíti kandidátů je fajn, je dobré, že je konkurence. Do debat chodím. Bavím se s lidmi,“ řekl Andrej Babiš pro CNN Prima NEWS s tím, že místo televizních debat diskutuje s běžnými občany v rámci kampaně.

Politických debat s ostatními kandidáty se Babiš hodlá zúčastnit až v lednu. Do té doby chce podle svých slov pokračovat v kampani, jak ji vedl doteď – tedy v objíždění českých regionů a v mluvení s běžnými občany. Podle Mirka Topolánka jde ze strany šéfa hnutí ANO o správné rozhodnutí.

 „Pokládám to za jedno z nejlepších rozhodnutí, které mohl Babiš udělat. Bude chodit až do těch finálních debat. Ty hromadné debaty předtím, kterých jsem tehdy absolvoval asi 860, jsou o ničem a nepřinesou ani hlas. Babiš to ví. Jeho pojetí kampaně je absolutně správné a dělá to dobře,“ řekl Topolánek.

Sám kandidoval na prezidenta v roce 2018. Nakonec obdržel asi 220 tisíc hlasů (4,3 procenta) a skončil až šestý. To Babiš je nyní podle průzkumů i bookmakerů společně s generálem Petrem Pavlem hlavním favoritem prezidentské volby. Přesto se za něj ale nepovažuje.

„Jsem outsider. Experti říkají, že mě všichni porazí. Mám ale lidem co nabídnout. Jsem nezávislý kandidát, nestojí za mnou lobbistické skupiny. Za svůj život jsem něco vybudoval. Byl jsem také ministrem financí i premiérem. Mám dobré předpoklady. Do funkce prezidenta bych mohl nastoupit okamžitě,“ sdělil předseda ANO.

I v tomto ohledu Topolánek Babiše pochválil: „Umí si hrát na outsidera, kterému všichni ubližují. Lidé to chtějí slyšet. Rivalem Babiše je sám Babiš. Když si ohlídá vlastní sebekontrolu, tak není bez šance. Může se minimálně dostat do druhého kola. Co by mohlo být dál, si netroufám odhadovat.“

X X X

Rohanová využila mezery a může zabojovat o Hrad. ‚Já bych ji neakceptoval,‘ říká ústavní právník Wintr

Denise Rohanové vyšla sázka na poslance ČSSD, ANO a KSČM z minulé Sněmovny a ministerstvo ji připustilo k nadcházejícím prezidentským volbám. „Já bych ji neakceptoval. Můj výklad je, že by se měly přijímat jen kandidatury lidí až po vyhlášení voleb,“ řekl pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Wintr. Kandidáti mají nyní dva dny na stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Potíže podle Wintra mohou nastat v případě, kdy by Rohanová celé volby vyhrála.

 Šéfka České asociace povinných (občanské sdružení zabývající se exekucemi, ochranou dlužníků apod.) se na Hrad vydala neortodoxní cestou, která se nakonec ukázala úspěšnou. Zatímco například Karlovi Divišovi utekla kandidatura o 116 hlasů hlasů občanů, jí stačilo dvacet poslanců z minulé Sněmovny.

Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč už před časem uvedl, že resort bude akceptovat i podpisy bývalých zákonodárců v případě, že přihláška byla podána v době, kdy ještě byli ve funkcích. Tento postup například ústavní právník Jan Kysela označil za absurdní.

Ústavní právník Jan Wintr pro iROZHLAS.cz nyní uvedl, že by se podle jeho výkladu volebního zákona měly na ministerstvu vnitra přijímat jen ty kandidatury, které jsou opřené o podpisy poslanců a senátorů, kteří jsou v momentě voleb ve funkci.

PODPISY PRO ROHANOVOU

Denise Rohanové se už na podzim 2021 podepsali poslanci. Šlo například o Jana Hamáčka (ČSSD), Jana Birkeho (ČSSD), Stanislava Grospiče (KSČM), Zdeňka Ondráčka (KSČM) či Barboru Kořanovou (ANO).

„Já bych ji při svém výkladu volebního zákona neakceptoval, nicméně pokud ji ministerstvo akceptovalo, tak jediný, kdo to může napadnout, jsou protikandidáti,“ přibližuje Wintr.

Její volební soupeři teď mají dva dny čas na to, aby podali návrh k Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl, zda je, či není její kandidatura neplatná.

„Spíš ale nečekám, že to některý z nich udělá. Problém by nastal v momentě, kdyby volby vyhrála. Potom může kdokoliv volební stížností napadnout, že vyhrála nezákonně, protože neměla vůbec kandidovat. Ale pokud nevyhraje a nikdo to nenapadne, tak už se s tím nebude dělat nic,“ dodal ústavní právník.

Okolnosti kandidatury

Rohanová na otázku, zda jí přijde fér opírat se o podpisy poslanců, kteří v době voleb budou už rok a čtvrt mimo Sněmovnu, pro iROZHLAS.cz uvedla: „Nepřijde mi to nic proti ničemu. Jestliže mi zákon tento postup umožňuje, tak proč bych ho nevyužila?“

Rohanová oznámila touhu ucházet se o Hrad v dubnu 2021 s tím, že bude usilovat o občanské podpisy. Letos v únoru pak oznámila zisk potřebných dvaceti poslaneckých podpisů, kterým skončil mandát loni na podzim. Rohanová listinu s jejich podpisy podala už tehdy, přestože ještě tři čtvrtě roku nebyly prezidentské volby oficiálně vyhlášeny.

Šéf kandidátčiny kampaně Martin Legnavský pro iROZHLAS.cz uvedl, že si nechali zpracovat právní rozbor, který jim v tomto postupu dává za pravdu. Podle něj by se nemělo přihlížet k zániku mandátu navrhujících poslanců, ke kterému došlo po podání kandidátní listiny. A že důležité je především to, že byla listina podána v okamžiku existence zákonodárcova mandátu.

Rohanová v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit Tomia Okamury, aby o rok později financování partaje veřejně kritizovala. V roce 2017 se taktéž neúspěšně pokoušela dostat do sněmovny na kandidátce strany Referendum o Evropské unii.

X X X

EET zavedlo stejné podmínky. Byl to symbolický konec devadesátek, míní Havlíček

Hoteliéři, obchodníci ani restauratéři nejspíš nebudou od nového roku elektronicky evidovat tržby. Poslanci schvalují na mimořádné schůzi návrh na úplné zrušení systému. „Ze sedmi největších podnikatelských svazů, asociací a komor v České republice se sedm vyslovilo proti tomu, aby se rušilo EET, že to je nástroj 21. století, který splnil svůj účel,“ argumentuje místopředseda Sněmovny a hnutí ANO Karel Havlíček.

 X Proč by podle vás mělo EET fungovat dál? Co přineslo Česku dobrého?

V každém případě zavedlo stejné podmínky. Do značné míry to byl určitý symbolický konec devadesátek. Mnoho podnikatelů díky tomu postoupilo do oboru třeba pohostinství, protože viděli, že ty podmínky jsou férové. Do značné míry se vytvořil i férový vztah mezi podnikatelem a zákazníkem, když se jasně řeklo, že každý musí platit daně – nejenom ti, kteří kupují, ale i ti, kteří prodávají.

Ve Sněmovně nebudeme obstruovat. Je nám jasné, že si to koalice protlačí, pro ně je to ideologická záležitost, říká Karel Havlíček z hnutí ANO

Bylo to i nosné téma naší vlády – říkali jsme, že daně nebudeme zvyšovat, ale budeme je důsledně vybírat. A co je důležité, vybralo se 14 miliard korun ročně a přiřadili jsme se k 17 nejvyspělejším zemím EU.

X Z jakého zdroje ty sumy máte? Koalice zpochybňuje, že EET mělo takový přínos pro stát, protože se to nedá podle nich spočítat…

To je úplně jednoduché. To je přesné tvrzení pracovníků ministerstva financí, konkrétně ředitele jednoho z odborů, který se zúčastnil přibližně před půl rokem konference právě k EET, která to zcela jasně řekla.

Jinak bych řekl ještě jednu věc: není to jenom názor opozice, ale je to samozřejmě i názor podnikatelů. Ze sedmi největších podnikatelských svazů, asociací a komor v ČR se sedm vyslovilo proti tomu, aby se rušilo EET, že to je nástroj 21. století, který splnil svůj účel.

X V jakém režimu by tedy měl podle vás ten systém fungovat i po Novém roce?

Podle mého názoru by měl fungovat v tom režimu, jak byl zaveden. To znamená, mělo by to být povinné. Samozřejmě že určitá úlitba – i taková, že by to mohlo být nepovinné, čímž by tedy zůstal kontrolní nástroj pro firmy třeba vůči jejich zaměstnancům a podobně. Ale na druhou stranu to si ty firmy dokážou asi zajistit i samy jinými elektronickými nebo digitálními nástroji.

Je nejvíce štve to, že oni, kteří třeba podnikají v tom čistém režimu, a to znamená, že všechno platí, tak se musí vyrovnávat s tím, že je celá řada podnikatelů – neříkám, že všichni, ale jsou mezi nimi samozřejmě tací – kteří využijí toho, že mohou jet v šedé ekonomice a nezdaní úplně všechno.

Tím spíše, že jsme dneska v době energetické krize. Vláda hodila podnikatele přes palubu a o to více si celá řada zejména těch menších podnikatelů řekne, že toto nemá zapotřebí.

A konečně vidíme to už dnes – padají platby přes karty a čím dál tím více se z řad podnikatelů ozývá, že doporučují zákazníkům, aby nevyužívali plateb jiných než hotovostních. A když se podíváme do některých tržnic, tak tam úplně zcela jasně najeli na bezhotovostní systém.

 X Nemám aktuální data, ale je pravda, že bezkontaktní platba kartami v době pandemie poměrně rychle rostla… Ale pojďme ještě k jinému tématu: Povězte, jak se dnes hnutí ANO ve sněmovně zachová? Máte připravené nějaké dlouhé projevy před hlasováním nebo nějaké jiné obstrukce?

Ne, my nebudeme v žádném případě obstruovat. Nám je jasné, že koalice si svoji stoosmičkou toto protlačí. Pro ně to je ideologická záležitost, oni to konečně řekli na tiskové konferenci, že ruší EET, protože to je vlajková loď hnutí ANO.

X A poprosím ideálně o jednoslovnou odpověď: Kdyby hnutí ANO vyhrálo příští sněmovní volby, zavedlo by EET znovu?

Nechceme do toho vnášet další zmatek. Ještě o tom budeme jednat.

X X X

Kdyby vláda nerušila EET, nemusela by brát 13 miliard pojišťovnám, myslí si Mračková Vildumetzová

Poslanci v pátek znovu projednají vládní novelu o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané. Proč opozice proti snížení plateb vystupuje tak neústupně? Není omezení rozpočtových výdajů v době energetické krize nezbytné? A proč nedokáže vláda a opozice najít společnou řeč? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídala Jana Mračková Vildumetzová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny z hnutí ANO.

 X Vládní novela má snížit platby za státní pojištěnce na zbytek letošního roku, a to o necelých 500 korun měsíčně, tak, aby se v tom celoročním průměru platby dostaly na stejnou úroveň, na jaké byli vloni. Celkem jde o 14 miliard korun do systému zdravotního pojištění, ty by stát chtěl tou změnou ušetřit. Vy to jako hnutí ANO dlouhodobě odmítáte, po dlouhých jednáních vás ve sněmovně koalice přehlasovala, novelu ale vetoval pan prezident. Zítra se k ní tedy vrátíte znovu. Vy už dopředu avizujete, že jste stále proti. Opravdu jste přesvědčeni, že by to snížení plateb znamenalo pro české zdravotnictví zásadní problém?

Kdybychom o tom nebyli přesvědčeni, tak bychom k tomu tak kriticky nevystupovali. V žádném případě si nemyslíme, že vzít na zdravotním pojištění 13 miliard, které můžou způsobit dostupnost a kvalitu zdravotní péče, je v této době dobrý krok.

Vyslovení nedůvěry vládě je legitimní nástroj vyhodnocení její práce. Další dění by bylo v rukou prezidenta, předestírá místopředsedkyně Sněmovny Mračková Vildumetzová

I v kontextu s tím, že tato vláda ve svém programovém prohlášení avizovala, že bude bojovat s šedou ekonomikou a zruší elektronickou evidenci tržeb, která měla do příjmu rozpočtu zrovna těch 13 miliard přinést.

X Pardon, jak souvisí EET se zdravotním pojištění?

Nesouvisí, ale souvisí to s tím, že když tady chtějí vzít, tak u té elektronické evidence tržeb měli ty zdroje. Kdyby ji nezrušili, tak nemuseli s tímto návrhem vůbec přijít a mohli to v rámci zdravotního pojištění nechat.

X S dovolením, jestli se můžeme vrátit k těm dopadům: vy říkáte, že to může mít negativní dopady. Z čeho vycházíte? Jak by ty dopady podle vašich představ mohly vypadat?

Je jasné, že za úkony v nemocnicích a ve zdravotnických zařízeních platí zdravotní pojišťovny.

Určitě jste se někdy setkal s případem – já jsem se s ním tedy osobně setkala – že někdo má nějaký vážný zdravotní problém a zdravotní pojišťovna k tomu musí dát souhlas, protože ten úkon stojí řadu finančních prostředků. Jsou to lidé, kteří mají třeba nějaký nádor atd. Osobně jsem se setkala s tím, že dlouhé týdny trvalo, než to zdravotní pojišťovna právě z finančních důvodů schválila.

Pokud se tedy vezme zdravotním pojišťovnám 13 miliard, tak to může způsobit, že nebudou některé operace, na které lidé čekají.

Já jsem se v pozici starostky měla možnost se setkat s lidmi, kteří za mnou přišli a byli nešťastní, že jim třeba žádný lékař nechce v danou chvíli pomoci. A my všichni bychom chtěli pomoci, a proto musíme právě v této oblasti dávat co nejvíce finančních prostředků. A naše vláda dala o kolik miliard více zdravotnictví.

X Vy pořád říkáte, že to může mít negativní efekt. Na druhé straně ministr zdravotnictví opakovaně ujišťuje, že to negativní dopad mít nebude. Ministr financí před několika týdny na twitteru zveřejnil aktuální údaje o tom, že zdravotní pojišťovny byly v prvním pololetí v šestimiliardovém zisku a že na účtech měli 60 miliard korun. To pro vás nejsou dostatečné argumenty? Ve chvíli, kdy mají pojišťovny na účtech 60 miliard, opravdu by jim těch dalších 13 nebo 14 miliard tolik chybělo?

Pane doktore, já jsem byla několik let hejtmankou Karlovarského kraje a zároveň šéfkou Asociace krajů a vím, jak vždy probíhala jednání ohledně úhradové vyhlášky, kde všechny kraje chtěly více finančních prostředků v rámci úhrad. Ty úhrady oni dostávají od zdravotních pojišťoven a ty zdravotní pojišťovny nechtějí zvyšovat úhrady těm jednotlivým krajským nemocnicím, nebo i státním nemocnicím.

A jestliže to nechtěly dělat, když my jsme do zdravotnictví nalili, jestli se nepletu, 290 miliard, za ty roky, tak mi řekněte, proč v tuto dobu a v tuto chvíli děláme nesystémový krok, že chceme vzít 13 miliard prostě zdravotním pojišťovnám.

x Pardon, já nejsem zástupcem vlády, ale předpokládám, že politici z vlády by vám odpověděli, že tím důvodem je, že státní rozpočet má velký schodek a toto je šance ten schodek snížit. Já se vrátím k té otázce: pokud ty zdravotní pojišťovny mají na účtech 60 miliard, potřebují dalších 13 nebo 14 miliard?

Zeptejte se těch hejtmanů.

x Já se ptám vás, protože vy jste proti tomu.

No, samozřejmě jsem proti tomu, kdo by proti tomu nebyl. Já znova říkám, že když chtějí vzít 13 miliard zdravotnímu pojištění, tak těch 13 miliard se vybralo v rámci elektronické evidence tržeb a oni je mohli mít.

A která oblast je v životě nejdůležitější? No přece ta zdravotní.

Zdravotnický odborník Cikrt: Zemanovo veto koalice přehlasuje. Za pravdu bych ale dal oběma stranám

 X Pokud tato novela neprojde, nebude automatická valorizace plateb státu. To znamená, že v těch příštích letech platby státu automaticky neporostou. Není vlastně ta valorizace pro stabilitu zdravotnictví důležitější než ta úspora v letošním roce.

Takže si myslíte, že valorizace je víc než 13 miliard?

X V přespříštím roce činí ta valorizace 20 miliard.

Já se samozřejmě této otázce, tomu, co říkáte ohledně valorizace, úplně detailně nevěnuji, věnují se tomu zdravotní experti. Znovu říkám, brát 13 miliard zdravotního pojištění je prostě krok velmi špatný.

X X X

Sunak uklidnil Brity, vede si lépe než Johnson. Ale konzervativci jsou na dně

Rishi Sunak má za sebou první měsíc ve funkci britského premiéra. Po rozporuplném působení Liz Trussové přinesl do britské politiky alespoň částečné uklidnění, tvrdí odborníci. Sunak je podle průzkumů po prvním měsíci na premiérském postu mezi veřejností oblíbenější než Boris Johnson ve stejném období své vlády. To se ale nedá říct o Konzervativní straně, jejíž oblíbenost dále upadá.

 Sunak, který usedl do premiérského křesla 25. října, stabilizoval národ po krátkém a rozporuplném působení své předchůdkyně Liz Trussové. První nebělošský premiér stabilizoval ekonomiku, uklidnil spojence od Washingtonu po Kyjev a dokonce upokojil Evropskou unii po letech roztržek způsobených brexitem.

Sunakova premiérská mise je však teprve na začátku. Britský premiér čelí zpomalující ekonomice, krizi životních nákladů, a také krizi vládnoucí Konzervativní strany, která je po 12 letech u moci uvnitř nestabilní a stále méně populární.

Sunakova popularita se nepřenáší na stranu

Z průzkumů veřejného mínění vychází bývalý investiční bankéř dobře, jeho oblíbenost mezi občany stoupá. To samé se ale nedá říct o popularitě Konzervativní strany.

V průzkumu agentury Ipsos hodnotilo 47 % respondentů premiéra kladně a tvrdili, že ho mají rádi, zatímco 41 % nikoli.

„To je rozhodně lepší výsledek, než jakého dosahoval Boris Johnson na začátku tohoto roku,“ řekl Gideon Skinner, vedoucí politického výzkumu společnosti Ipsos. Dodal však, že Sunakova popularita „nevykazuje známky toho, že by se přenášela na značku Konzervativní strany“.

Ze stejného průzkumu vyplývá, že si Konzervativní stranu oblíbilo jen 26 % dotázaných a neoblíbilo 62 %, což jsou nejhorší čísla pro stranu za posledních 15 let. Telefonický průzkum společnosti Ipsos, kterého se zúčastnilo 1 004 dospělých, je považován za přesný s přesností plus minus čtyři procentní body.

Mnoho voličů vítá Sunaka jako změnu oproti Trussové a jejímu předchůdci Johnsonovi, který skončil v červenci po několika skandálech, které poznamenaly jeho funkci. Konzervativní strana je v Británii u moci od roku 2010 a čelí v současné době kritice mimo jiné také kvůli finančním potížím země.

Přetrvávající obvinění z pochybení poškozují její image. Ve středu Sunak jmenoval vysoce postaveného právníka, aby vyšetřil obvinění ze šikany vůči jeho vicepremiérovi Dominicu Raabovi.

Předpokládá se, že se konzervativci budou snažit zvýšit svoji popularitu hlavně před nadcházejícími volbami, které se budou konat do konce roku 2024. Současné průzkumy ale naznačují, že by labouristé nyní s přehledem zvítězili.

S těžkou situací přijdou těžká rozhodnutí

V době vrcholící pandemie koronaviru si Sunak, tehdejší šéf britské státní pokladny, získal popularitu díky tomu, že vydal miliardy na podporu zavřených podniků a na výplatu mezd propuštěných zaměstnanců.

Nyní se Sunak a jeho vláda potýká s celou řadou problémů. Britskou ekonomiku tíží následky pandemie, brexit a zejména ruská invaze na Ukrajinu, která vyhnala světové ceny energií do nebeských výšin.

Milionům lidí v Británii prudce vzrostly účty za energie, ačkoli vládou stanovený strop zabránil ještě vyššímu zdražování. Zpoždění v souvislosti s pandemií a nedostatek personálu způsobily rekordní čekací doby na zdravotní péči v britské Národní zdravotní službě.

Situaci ještě zhoršil zářijový balíček nefinancovaných daňových škrtů Liz Trussové, který podkopal pověst britské ekonomické obezřetnosti, oslabil libru, zvýšil náklady na půjčky a vyvolal mimořádnou intervenci centrální banky. Trussová odstoupila minulý měsíc po pouhých 49 dní ve funkci.

„Plně si uvědomuji, jak je situace těžká,“ řekl Sunak ve svém prvním projevu k národu 25. října a varoval před „těžkými rozhodnutími, která přijdou“.

Mimořádný rozpočet z minulého týdne pomohl podpořit libru a uklidnit trhy – za cenu zvýšení daní o 25 miliard liber (30 miliard USD) a vyhlídky na další škrty ve veřejných výdajích.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj tento týden předpověděla, že britská ekonomika v roce 2023 poklesne o 0,4 % a v roce 2024 poroste jen o 0,2 %, což je nejhorší výhled mezi sedmi průmyslovými zeměmi skupiny.

Podpora Ukrajiny je masivní, škrty ale přijdou

Odchod Borise Johnsona vyvolal znepokojení v Kyjevě, kde si jeho neochvějná podpora proti ruské invazi získala obdiv a respekt.

Británie poskytla Ukrajině od začátku války vojenskou pomoc ve výši 2,3 miliardy liber (2,8 miliardy dolarů), což je více než kterákoli jiná země kromě Spojených států. Británie také lobbovala u spojenců, aby Kyjevu pomohli více.

Sunak minulý týden odcestoval do Kyjeva, aby ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že britská politika se pod jeho vedením nezmění. „Jsem hrdý na to, jak se Velká Británie od samého počátku postavila na vaši stranu,“ řekl Sunak Zelenskému. „A dnes jsem zde, abych řekl, že Spojené království bude i nadále stát při Ukrajině.“

Londýn pokračuje v zasílání podpory a v minulém týdnu oznámil, že dodá Ukrajině protiletadlová děla, protiletadlovou techniku a tři vrtulníky Sea King.

Zatímco pomoc a podporu Ukrajiny Británie zajistila, výdaje na vlastní obranu bude muset nejspíš omezit. Sunak upustil od závazku Trussové zvýšit výdaje na obranu na 3 % hrubého domácího produktu do roku 2030.

Británie se nebude přizpůsobovat zákonům EU

Vztahy Británie s jejími nejbližšími sousedy a největšími obchodními partnery jsou napjaté od roku 2020, kdy opustila nyní 27člennou Evropskou unii. Zdálo se, že Johnson i Trussová si libují v tom, jak Unii podráždit, aby si udobřili silné euroskeptické křídlo Konzervativní strany.

Sunak byl smířlivější a v prvních dnech po nástupu do funkce vřele telefonoval evropským lídrům. Dosáhnout konkrétní změny je obtížnější vzhledem k moci, kterou v konzervativcích mají zapálení brexitáři.

Odchod Británie z EU v roce 2020 přinesl celní kontroly a další překážky pro podniky obchodující s Unií, vyvolal politickou krizi v Severním Irsku a ukončil volný příliv občanů EU do Británie na volná pracovní místa.

Británie by mohla zmírnit obchodní třenice, pokud by souhlasila s přizpůsobením se pravidlům EU v některých oblastech, jako jsou veterinární nebo potravinové normy. Avšak poté, co snahy o těsnější vazby popudily euroskeptiky, Sunak tento týden prohlásil, že nebude souhlasit s „přizpůsobením se zákonům EU“.

David Henig, odborník na obchod z Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii, uvedl, že tato reakce „odhalila, jak hluboký je problém Evropy pro Rishiho Sunaka a pro Konzervativní stranu“.

Řekl, že Sunak je dlouholetým stoupencem brexitu, ale také pragmatikem, který „prostě chce fungující vztah – a ten v tuto chvíli zcela zjevně nefunguje“.

„Myslím, že problém je v tom, že nemá žádné velké svěží nápady, jak to udělat, aby to fungovalo, a má velkou vnitřní opozici,“ řekl Henig.

X X X

Mynář měl lobbovat u Berbra za Slovácko. Kancléř za to od FAČR dostal pokutu a distanc

Etická komise Fotbalové asociace ČR potrestala hradního kancléře Vratislava Mynáře dvouletým zákazem činnosti a pokutou 50 tisíc korun za narušení regulérnosti české nejvyšší soutěže. Mynář se provinil ve třech případech, pokaždé při utkání Slovácka. Etická komise o tom informovala na oficiálním webu fotbalové asociace.

„Komise potrestala pana Vratislava Mynáře zákazem účasti na všech aktivitách spojených s činností FAČR po dobu dvou let a peněžitým trestem. K disciplinárnímu přečinu narušení regulérnosti utkání nebo soutěže došlo v případě zápasů Slovácka s Brnem, Bohemians 1905 a Duklou Praha,“ uvedl předseda etické komise Jan Eisenreich.

  Komise vyšetřovala Mynáře, který je členem FAČR za klub TJ Osvětimany ze Zlínského kraje, od března. Podle serveru Seznam Zprávy žádal bývalého místopředsedu FAČR Romana Berbra o pomoc, která se podle vyšetřovatelů týkala podpory či ochrany prvoligového klubu 1. FC Slovácko před rozhodčími – ve smyslu, aby klubu neublížili. Berbr spolu s dalšími dvěma desítkami lidí čelí stíhání kvůli podezření z korupce a ovlivňování výsledků druhé a třetí ligy.

Podle médií Mynář psal Berbrovi SMS zprávy ohledně pomoci Slovácku v roce 2018. Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu objevili tuto komunikaci při analýze dat z Berbrových mobilních telefonů.

Podle policejního orgánu Mynář skrytě žádal Berbra o „dozor“ nad nominací rozhodčích. V sezonách 2017/18 a 2018/19, ze kterých zaznamenaná komunikace pochází, bojoval tým z jihu Moravy o záchranu v první lize.

Majitel fotbalového klubu 1. FC Slovácko Zdeněk Zemek se následně proti těmto informacím a údajným zákulisním dohodám ohradil.

X X X

Fond Vysočiny: Rozděleno 8 miliónů korun. Pomohou s rozvojem 57 firem na Vysočině

Rada Kraje Vysočina tento týden rozhodla o poskytnutí dotace na rozvoj firmám v celkové výši 8,1 miliónu korun. Ty budou odeslány 57 žadatelům, kteří využili dotační program Rozvoj podnikatelů 2022 vyhlášený v rámci krajského Fondu Vysočina. „Příjemci jsou ve všech případech podnikatelé s max. 50 zaměstnanci, dotován je nákup nových strojů a strojního zařízení nebo technické zhodnocení stávajících strojů a strojního zařízení, případně nákup použitých strojů strojního zařízení včetně nákladů na dopravu, instalaci, uvedení zařízení do provozu a zaškolení obsluhy. Maximální krajská podpora jednoho schváleného projektu je 150 tisíc korun,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová.

Zájem o krajskou finanční podporu dokládá fakt, že v rámci výzvy bylo doručeno 101 žádostí s celkovým finančním požadavkem 13 833 955 korun. Z důvodu administrativního nesouladu s Výzvou programu bylo z hodnocení vyřazeno 8 žádostí. Navrhováno k podpoře bylo 56 žádostí v plné výši a jedna ve zkrácené výši až do vyčerpání celé finanční alokace.

Vedení Kraje Vysočina po roční pauze, kdy program v roce 2021 vyhlášen nebyl, očekával velký zájem podnikatelů o tento typ podpory, což se potvrdilo i když byl program otevřen jen pro vybrané oblasti kraje pro tzv. HSOU –územní obvody obcí s rozšířenou působností se slabším hospodářským výkonem a zhoršenými podmínkami pro podnikatelské aktivity. Očekávání se naplnilo. V roce 2020 se vedení kraje rozhodlo v rámci zmírňování dopadů pandemie Covid-19 na podnikatelský sektor podpořit všechny podané žádosti (celkem 180 žádostí), administrativně vyhovující podmínkám programu, konečná alokace programu tak nakonec činila více než 23 miliónů korun (původně 10 mil. Kč).

Dle podaných žádostí bude letos s 8 milionovou podporou kraje pořízeno strojů a zařízení v celkové hodnotě 25,7 miliónů korun.

Podle informací Hany Hajnové kraj zařadil tento program do portfolia programů Fondu Vysočiny i na příští rok, alokace zůstane 8,1 miliónů korun, s jeho vyhlášením se počítá v září 2023. Zaměření na územní obvody obcí s rozšířenou působností se slabším hospodářským výkonem a zhoršenými podmínkami pro podnikatelské aktivity zůstává. Ing. Jitka Svatošová

X X X

 Karlovarskému kraji se po letech začínají vracet přeplatky od Úřadu Regionální rady

Karlovy Vary (25. 11. 2022) Díky vytrvalé snaze a úsilí úředníků Krajského úřadu Karlovarského kraje ve věci vratitelných přeplatků, které neoprávněně zadržoval Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad dvěma příspěvkovým organizacím Karlovarského kraje, se má kraji vrátit část finančních prostředků v rámci projektů dotovaných z programu ROP Severozápad. Celkem 33,1 milionu náleží kraji na přeplatcích za platební výměry v projektu revitalizace Centra vzdělávání ISŠTE Sokolov. Za investiční akce na silnicích II. a III. třídy je to 5,9 milionu korun, které již Krajská správa a údržba silnic (KSÚS) prostřednictvím Finančního úřadu pro Karlovarský kraj obdržela. Významnou částku tvoří rovněž úroky za vratitelné přeplatky, které dohromady činí aktuálně více než 32 milionů korun.

Podle ředitelky Krajského úřadu Karlovarského kraje Martiny Vránové navrácení financí potvrzuje nesmírně vytrvalý postup  pracovní skupiny úředníků pro řešení finančních postihů o vypořádání vratitelných přeplatků. Jejich „boj“ trval dlouhých 10 let. „Nepočítám-li počáteční právní obranu, která ještě přímo nesouvisela s řešením vratek přeplatků, pracovalo v průběhu let 2016 až 2022 na případu 7 úředníků. S ohledem na složitost případu se však vždy jednalo o pracovníky s vysokou mírou specializace, jejichž síly jsme mohli využít jinde,“ uvedla Martina Vránová.

Obranu zahájil Karlovarský kraj okamžitě po obdržení platebních výměrů týkajících se Centra vzdělávání ISŠTE Sokolov, tedy v roce 2013, resp. v roce 2014 v případě projektů realizovaných KSÚS. Po rozhodnutí Výboru regionální rady o částečném prominutí vyměřených odvodů a po rozhodnutí Ministerstva financí ČR o podaných odvoláních proti vystaveným platebním výměrům, byly v roce 2016 (v případě ISŠTE) a v roce 2017 (v případě KSÚS) podány na Úřad regionální rady regionu soudržnosti Severozápad žádosti o vrácení přeplatků. „Cílem kraje, respektive jeho organizací nebylo zpochybnit zjištění, na základě kterých byly platební výměry vystaveny. Šlo především o to domoci se zákonného nároku na vrácení přeplatků,“ dodala ředitelka krajského úřadu.

Přesto, že Úřad regionální rady měl po obdržení žádostí o vratky pouze rozhodnout o vrácení přeplatků a vyplatit je či vydat rozhodnutí, že je nelze z objektivních důvodů vrátit, neučinil tak a zapříčinil následný mnohaletý kolotoč různých právních kroků, které byly doplňovány desítkami přípisů adresovaných různým institucím. Další problém přineslo zrušení regionálních rad k 31. 12. 2021. Dodnes tak kvůli nevyjasněným kompetencím není dořešeno, zda vyplacení přeplatků ISŠTE Sokolov procesně zajistí ministerstvo pro místní rozvoj nebo příslušný finanční úřad. Souboj veřejné správy tak v případě ISŠTE pokračuje.

Vratitelné přeplatky nebyly (na rozdíl od KSÚS) ISŠTE Sokolov dosud přes její nezpochybnitelný právní nárok vráceny v zákonem stanovené lhůtě (tj. do 30 dnů po obdržení žádosti o jejich vrácení). To znamená, že škole budou náležet také úroky z přeplatku. „Úroky aktuálně přesahují částku cca 28,2 mil. Kč a jejich výše vzhledem k prozatímnímu nevyplacení přeplatků stále roste denně cca o částku vyšší než 13 tisíc korun.. Pozitivní zvrat však již nastal v případě  KSÚS, které finanční úřad vratitelné přeplatky  ve výši téměř 6 milionů korun zaplatil koncem října, a to s ohledem na existenci rozsudku Městského soudu v Praze v této věci,“ vysvětlila Martina Vránová.

Ředitel KSÚS Jiří Šlachta požádal dne 8. 11. 2022 Finanční úřad pro Karlovarský kraj o vyplacení úroků z vratitelných přeplatků, které přesahují částku 4,2 mil. Kč. „Velice děkuji všem, kteří tento boj nevzdali, a podařilo se jim pro obě organizace získat peníze zpět. Kdyby především Úřad regionální rady jako původní správce daně, který měl povinnost vrátit přeplatky, respektoval pravomocná rozhodnutí, ušetřili bychom  jak zbytečné náklady, tak práci úředníků. Ti se mohli soustředit na jiné úkoly a činnosti ve prospěch regionu a jeho obyvatel,“ uzavřela ředitelka. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

„Obtloustlá femme fatale“ Čvančarová vrátila úder Hanychové: Místo urážek promluva do duše

Modelka Agáta Hanychová se ve svém pořadu Holčičky obula do Jitky Čvančarové. Nechala se slyšet, že nerozumí tomu, proč je herečka tak často obsazována do rolí svůdnic, a označila ji za příšernou. Čvančarová si to nenechala líbit a na nelichotivá slova Hanychové zareagovala po svém.

„Nechápu, proč tahle obtloustlá paní hraje femme fatale. Mně připadá úplně příšerná,“ pronesla Hanychová, partnerka mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, v pořadu Holčičky na adresu Čvančarové.

„Proč vůbec letos nepřijela do Varů ukazovat prsa a špeky?“ pokračovala v narážce na předchozí ročníky filmového festivalu, kde si herečka hlubokým výstřihem získala pozornost fotografů.

Útok na Margitu

Čvančarová se na ni rozhodla zareagovat prostřednictvím Instagramu. „Přála bych všem dětem na světě, aby měly maminky, na které budou moci být hrdé a ke kterým by mohly vzhlížet tak, jako já celý život vzhlížela ke své mamince a babičce,“ dala těhotné Hanychové na srozuměnou. „Obě pro mě byly vzory lidskosti, pokory, skromnosti, kultivovanosti, noblesy a obrovské ženské síly. Tak prosím, toto je odpověď,“ dodala Čvančarová.

Není přitom první „obětí“ slov Hanychové. Bývalá účastnice soutěže miss se pustila například do vdovce po zpěvačce Haně Zagorové Štefana Margity. „On si ještě někdo myslí, že je Margita hetero?“ nechala se slyšet ve vlastním pořadu.