Fiala, Pekarová, Jurečka a spol. vůbec nemyslí a nevědí, jak lidé strádají, protože nemají peníze a jsou rádi, že se s pár korunami denně nají. Fialovo šetření je nesmysl. Jedině, že by jim dal Fiala platy, jaké má sám. Mnozí nemají ani na ubytování a žijí na ulici, pod mosty, kde se dá. Tak si 17. listopad v roce 1989 nepředstavovali.

Poslanec Havlíček z ANO vyhrožuje, že bude peklo v parlamentu, ale tím Fialu, Pekarovou, Stanjuru a spol. neodstraní, protože Fiala má dobře zaplacené poskoky, kteří ho nenechají padnout, neboť by padli s Fialou. To se jim však nechce od milionů, které mají. Jinak by je nezískali, než v politice s Fialou.

Poslance Havlíček s Babišem a dalšími členy ANO, SPD, mají raději rychle trvat na generální stávce s odbory, Středulou a spol, lékaři, studenty a pracovníky podniků v celé ČR, zemědělci atd. o neomezené generální stávce a demisi Fialy a spol., a připravit si rychle odborníky na novou vládu a určit si schopné experty na jednání s gen. Pavlem o nové vládě po Fialovi, jako to dříve udělal Václav Havel.

X X X

LEVNÁ   ROPA   RUSKA   VE  SVĚTĚ,   RUSKO  VYDĚLALO   MILIARDY

VYMĚNIT  VEDENÍ  EU,   NĚMKU  LEYENOVOU,  NIČÍ  EU

PŘESTAT   DODÁVAT  ZBRANĚ  ZELENSKÉMU  NA  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

Rusové se vysmáli Západu. Skoro všechnu svou ropu prodali po světě dráž

Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy.

Zmíněná studie KSE ukázala, že přes 99 procent ropy přepravované po moři se prodalo nad stropem 60 dolarů za barel, který loni stanovila skupina G7. Cena ropy, která se vyváží z hlavních ruských přístavů, podle ní v průměru dosáhla ceny 79,40 dolaru za barel.

Skupina vyspělých zemí G7 se loni dohodla na mechanismu, jak Rusku znemožnit prodej surovin na světových trzích, a tak mu zkomplikovat financování válečného tažení na Ukrajině.

Úplný zákaz by poškodil západní ekonomiky

Protože úplný zákaz nákupu ruské ropy by poškodil i západní ekonomiky, dohodly se země G7 spolu s Austrálií a Evropskou unií, že ruskou ropu lze nakupovat při splnění stanovených podmínek. Tou hlavní je, že cena nepřekročí 60 dolarů za barel. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu.

V prvních měsících letošního roku pomohl strop omezit ruské příjmy z ropy, ale jeho účinnost se postupně snížila. Rusko se v posledních měsících více spoléhá na stínovou flotilu tankerů s nejasnými vlastníky a pojištěním, a své příjmy z ropy tak zvyšuje.

Země skupiny G7 na situaci reagují. USA sankcionovaly pět tankerů za porušení cenového stropu a napsaly společnostem po celém světě ohledně přibližně stovky plavidel, která mohla toto opatření porušit. Evropská unie rovněž podniká kroky, které společnostem ztíží prodej tankerů do stínové flotily.

Podle institutu KSE bylo v říjnu téměř 30 procent veškeré ruské ropy přepravené po moři pojištěno v zemích G7, EU či v jiném západním státě.

Zfalšované informace o cenách

Lodní společnosti a pojistitelé musí od obchodníků obdržet potvrzení, že náklad splňuje cenový strop. Neexistuje však žádný reálný způsob, jak to kontrolovat, a je známo, že ceny ruské ropy již několik měsíců překračují stanovený strop, napsala Bloomberg.

„To znamená, že obchodníci s ropou a makléři pravděpodobně poskytují poskytovatelům služeb v zemích G7 a EU zfalšované informace o cenách,“ uvádí autoři studie.

X X X

ZA  DR  HUSÁKA   LEVNÝ  ŽIVOT  V  ČR  I  SR,  ZA  FIALY  DNES   ŽEBRÁCI

FIALA  SE  DNES  BOJÍ  JÍT  MEZI  LIDI,  V  BRNĚ  DEMONSTRACE  PROTI  FIALOVI

Lidé se měli před rokem 1989 lépe, myslí si podle průzkumu každý šestý Čech

Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice.

 Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Jeho výsledky poskytl mluvčí Festivalu svobody Marek Cieslar.

Průzkum zjišťoval názory lidí na situaci před rokem 1989 a nyní. Podle 47 procent lidí jsou nyní ceny zboží horší a podle pětiny je ve srovnání s dobou před rokem 1989 horší také školství. Naopak většinově si lidé myslí, že mají nyní lepší pracovní příležitosti, životní úroveň, svobodu projevu a větší možnosti cestování.

Zhruba 54 procent respondentů se domnívá, že se lidé mají nyní lépe. Podle 17 procent se ale lidé měli lépe před sametovou revolucí. Nejčastěji si to myslí lidé z nejstarší generace, s nižším vzděláním a také nižšími příjmy.

„Při srovnání s dobou před rokem 89 se nyní dle vnímání obyvatel máme nejen celkově, ale i ve většině konkrétních aspektů lépe,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Dnešní dobu hodnotí podle Buriance pozitivněji především mladí lidé do 30 let, s vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem a Pražané či obyvatelé velkoměst. „Pochybnosti jsou u některých členů pozdně ekonomicky produktivní generace (45 až 64 let), která má nižší příjem a může se tak cítit potenciálně ohrožená.“ dodal.

Horší vidí solidaritu mezi lidmi

Upozornil, že jako lepší než před rokem 1989 nyní Češi vnímají životní prostředí, jako horší naopak vidí solidaritu mezi lidmi. „Co bylo nejvíce vnímáno lépe před rokem 89 než v dnešní době, je dostupnost bydlení,“ řekl Burianec.

Více než dvě pětiny dotázaných se domnívá, že se zhoršila kvalita potravin. Kvalitnější potraviny jsou v současnosti podle zhruba třetiny lidí a 12 procent si myslí, že je kvalita stejná. Optimističtější v názoru na potraviny jsou především lidé v Praze.

Lidé, kteří tvrdí, že nyní jsou ceny lepší, jsou v menšině. Téměř polovina si myslí, že jsou horší než před rokem 1989. Zhruba polovina je ale přesvědčena, že mají lidé nyní větší kupní sílu.

Přestože převládá názor, že školství i zdravotnictví je v současnosti lepší, čtvrtina lidí u školství a pětina lidí u zdravotnictví je přesvědčena o opaku. Kritická je především nejstarší generace. Podle nejstarších lidí chybí v české společnosti solidarita.

Kriminalista se zvýšila, myslí si lidé

V názorech na bezpečnost jsou lidé rozděleni – podle 40 procent dotázaných se zhoršila, podle stejného podílu je tomu naopak. V otázce kriminality převládají lidé, kteří myslí, že se zvýšila. Také u těchto srovnání vývoj po roce 1989 hodnotí negativně hlavně nejstarší generace a skupina s nejnižšími příjmy. U starších lidí ale převládá názor, že se zlepšilo životní prostředí.

Většina dotázaných (56 procent) je přesvědčena o tom, že ve srovnání s dobou před rokem 1989 mají lidé lepší životní úroveň, 54 procent věří, že jsou lepší pracovní příležitosti, 67 procent pochválilo svobodu projevu a 79 procent větší možnosti cestování.

Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, podruhé pak o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu a nakonec k návratu demokracie. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediným, který lidé slaví v ulicích.

Nabídne dnes tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst.

X X X

BABIŠE  VÍTALI  V  PRAZE  NA  NÁRODNÍ  TŘÍDĚ,  MĚL  BÝT  PREZIDENTEM  MÍSTO  GEN.  PAVLA,  TVRDÍ  LIDÉ,  EXPERTI

PAVEL  SE  BOJÍ  PRO  LIDI  V  ČR  UDĚLAT  LEPŠÍ  ŽIVOT,  ODSTRANIT  FIALU

 Babiš dorazil na Národní třídu první, přišli i další politici

V rámci připomínky boje za svobodu a demokracii, které se pojí k svátku 17. listopadu, zavítal na tradiční pietní místo na pražskou Národní třídu jako první z vrcholných politiků poslanec a předseda ANO Andrej Babiš. Poprvé se jeho návštěva obešla mezi napětí provázeného pískotem jeho odpůrců.

 Po položení věnců řekl, že současná vláda lže o energiích. „Bavme se o Česku, nejsme na Ukrajině,“ reagoval na dotazy novinářů ohledně války na Ukrajině a demokracii. „Měli bychom to nechat. Mám jasný projev k demokracii. Hnutí ANO je tady pro lidi,“ pokračoval Babiš.

Podle něj se vláda a média snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, dodal šéf hnutí ANO před pamětní deskou na pražské Národní třídě, kde byl v roce 1989 komunistickou policií násilně potlačen studentský průvod.

 Demokracie přinesla svobody, o kterých se nám před listopadem 1989 mohlo jen zdát. Zvlášť v této době bychom si to měli připomenout. Měli bychom dělat všechno pro to, abychom tyto svobody chránili a aby tady byly pro všechny občany, nejen pro ty, kteří se snaží demokracii…

K  DEMOKRACII  PATŘÍ  I  LEPŠÍ  ŽIVOT,  NIKOLIV  OŽEBRAČOVÁNÍ  LIDÍ,

TO  DNES  FIALA  A  SPOL  NEDĚLAJÍ,  RAKUŠAN  NEMĚL  BÝT  MINISTREM

V dopoledních hodinách k pamětní desce dorazil také ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. V davu během jeho účasti zaznělo pár negativních ohlasů. Rakušan na to však uvedl, že to je právě ten odkaz, který se nám podařilo 17. listopadu naplnit. „Svobodu. Aby lidé mohli mluvit, nadávat politikům, pokřikovat na ně a aby mohli svobodně cestovat a jednoduše žít,“ dodal.

Svíčku zapálil také předseda Pirátů Ivan Bartoš s místopředsedkyní Sněmovny Olgou Richterovou, ministr zahraničí Jan Lipavský nebo také pražský primátor Bohuslav Svoboda a předseda SOCDEM Michal Šmarda.

X X X

„Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997,“ uvedla komora.

Klíčovou změnou v české ekonomice byla podle analýzy liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také byl nedostatek některých druhů zboží.

Změny směrem k tržnímu hospodářství umožnily České republice nastartovat proces dohánění západních států, který se projevuje také v ekonomických ukazatelích.

Například v HDP připadajícím na osobu se podle dat Světové banky Česká republika mezi roky 1989 a 2022 přiblížila Německu o 13,5 procentního bodu.

100 Kčs (1989)

Hospodářská komora ale v této souvislosti odkázala na svou srpnovou analýzu, podle níž převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru EU nastala před rokem 2008, tedy 2009, kdy se v Česku hospodářsky plně projevila globální finanční krize.

Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice. „Česká republika se tak nyní nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů,“ uzavřela komora.

X X X

V  ANGLII  VELKÉ  POTÍŽE   LIDÍ,  FIREM

Londýnské restaurace úpí. Nepomáhají šťastné hodinky ani dynamická cenotvorba

Londýnský gastronomický sektor se již od konce covidu potýká s problémy. Kvůli vysoké inflaci si řada tamních spotřebitelů už měsíce utahuje opasky, živnostníci tak bojují s malými tržbami a ztrátami. Reálné příjmy britské populace se za poslední léta citelně propadly, a právě na restaurace dopadá změna spotřebitelského chování nejzřetelněji.

Typický obrázek pátečního londýnského podvečera – hospoda obsypaná hosty. Mnoho podniků nyní bojuje o svou existenci. (1. července 2023) | foto: Profimedia.cz

Obyvatelům Londýna se nelíbí, že řada hospodských za poslední měsíce několikanásobně zvýšila ceny. Mnohdy však neměli na výběr, neboť náklady na provoz od roku 2021 dramaticky vzrostly. V současné době britští restauratéři zdražují i alkoholické nápoje: podle tamních statistiků cena alkoholu v letošním září meziročně stoupla o 9,4 procenta, což je nejvyšší nárůst od roku 1992. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Londýnští restauratéři se snaží dostat běžné Brity do svých podniků nejrůznějšími způsoby. Naprosté většině se to ale nedaří tak, jak by chtěli. „Vaše účty nezaplatíme, můžeme vám ale pomoci na ně zapomenout,“ stojí třeba na poutači před londýnskou hospodou s názvem Core, která se nachází v londýnské finanční čtvrti City, kde se ještě před pár lety lidé bavili téměř každý den.

To se ale změnilo. „Po letních prázdninách jsme sice zaznamenali mírné zlepšení, ale stále bojujeme s obrovskými výkyvy,“ uvedl Alex Dawson, který v Londýně stojí v čele společnosti CK Asset Holdings, jež provozuje několik restaurací.

Na současnou negativní situaci musí britští restauratéři podle Dawsona reagovat i velkými slevami. Třeba šťastné hodinky Happy Hours, tedy časově omezené slevy, jsou v Londýně už poměrně standardní záležitostí a řada podniků se často uchyluje k dynamické cenotvorbě.

Šetří i majetní finančníci

Krize životních nákladů je ve Velké Británii tak mocná, že museli citelně omezit své výdaje i finančníci. Restaurace a další gastronomické podniky jsou ve čtvrti City plné většinou už jen ve čtvrtek a pátek. Během většiny ostatních dnů v týdnu však zejí prázdnotou. Potvrzují se tak průzkumy, že až dvě třetiny dospělých Britů v posledních měsících silně omezily své výdaje.

Zpráva společnosti Begbies Traynor ukazuje, že počet britských restauračních podniků s finančními problémy stoupl za poslední tři měsíce o více než čtvrtinu. „Hospody v centrech měst trpěly už během pandemie, kdy většina lidí pracovala z domova. Jejich obrat se sice nyní mírně zvyšuje, zisky jsou ale kvůli vysokým nákladům stále velmi slabé,“ uvedl pro Bloomberg analytik Radim Radkovsky z ratingové agentury Fitch.

Dodává, že Britové mnohem více omezili své útraty za jídlo. „Pro Brity se jídlo v restauracích stalo luxusem. Lépe se ve velkých britských městech daří barům, které mají navíc povětšinou lepší marže než běžné restaurace,“ doplňuje Radkovsky.

Řada londýnských restauratérů nyní obrací své naděje k zimnímu období, které je mnohdy velmi silné. Zvlášť prosinec je kvůli firemním vánočních večírkům a domácím oslavám často velmi ziskovou záležitostí. „Doufáme, že budeme mít alespoň silné Vánoce,“ uzavírá Phil Urban, výkonný ředitel řetězce hospod s názvem Mitchells & Butlers.

X X X

HAVLOVA  SNÍDANĚ  A  PŘÍPRAVA  NA  PŘEVRAT  V  ČR,  SR

ANO,  SPD,  ODBORÁŘI  VZÍT  SI  PŘÍKLAD  Z  ROKU  1989

 Už 34 let je v Česku svoboda. Jak vypadala snídaně s francouzským prezidentem, který na ní před revolucí pozval osm disidentů? A co se honilo hlavou člověku, jenž byl těsně před koncem vlády komunistů odsouzen k trestu smrti a pak dostal milost? Připomeňte si nevšední okamžiky něžného převratu, který v Československu ukončil dlouhou a šedou totalitu.

 Rok 1989 byl rokem změn tak rychlých a převratných, že z toho lidem šla hlava kolem. A vše vyvrcholilo před čtyřiatřiceti lety, 29. prosinec 1989 znamenal definitivní potvrzení pádu totalitního režimu a zvolení Václava Havla prezidentem. V jeho volbě hrál klíčovou roli komunista Marián Čalfa.

Už 8. prosince se Občanské fórum (OF) téměř jednomyslně dohodlo, že dramatik a hlava disentu Václav Havel bude jeho jediným kandidátem do nejvyšší funkce. Veřejnosti to oznámil z balkonu paláce Melantrich na Václavském náměstí 10. prosince odpoledne herec Jiří Bartoška. Náměstí zaplněné statisícovou demonstrací Havla jako kandidáta nadšeně přijalo.

Havel měl ale jeden citelný handicap. Byl to pražský intelektuál, známý a uznávaný v zahraničí, oblíbený v disentu, ale širší československé veřejnosti byl prakticky neznámý. OF si to uvědomovalo, města i vesnice proto zaplavily plakáty s jeho portrétem a autorita OF u veřejnosti nakonec zvítězila a rozjela se nebývalá předvolební kampaň právě pod heslem Havel na Hrad.

Klíčovou postavou pro Havlovu zdárnou cestu na Hrad byl Slovák Marián Čalfa. Předlistopadový komunista a mistr pro legislativu asi nejlépe ze všech komunistů pochopil, co se v listopadu děje. Po pádu vlády Ladislava Adamce se stal novým federálním premiérem a právě podpis na jeho jmenování byl posledním aktem prezidenta Gustáva Husáka.

Ten 10. prosince 1989 jmenoval vládu a rezignoval. Utajená schůzka Havel – Čalfa, která 15. prosince proběhla na Úřadě vlády, se nesla ve věcném duchu a v rychlém porozumění. Čalfa Havlovi zaručil, že vše zařídí. Co a jestli za to tehdy něco požadoval, o tom se vedou dohady. Přes zveřejnění záznamů ze schůzky se brzy objevily dohady, že Havel svůj úřad „zobchodoval“ za faktickou beztrestnost pro komunisty.

Kombinací všelidového nátlaku a vyjednávání v poslaneckých kruzích, v němž se Čalfa osvědčil, se podařilo přesvědčit i komunistické poslance k volbě jejich nedávného úhlavního nepřítele.

X X X

FIALŮV  NESMYSL  O  SPOŘENÍ  CHUDÁKŮ

Poslanci schválili zásadní změnu: Spořte si na stáří a stát vám vrátí tisíce na daních

Druhá fáze důchodové reformy je tu. Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu ve Sněmovně protlačila změny v tzv. třetím pilíři důchodového systému, které směřují k jedinému cíli: Motivovat lidi, aby si sami více spořili na důchod a příliš se nespoléhali na ten státní. Podle ekonomů je právě toto jediná možná cesta, jak si zajistit důstojné stáří a zároveň nezruinovat státní kasu. Pojďte si s námi projít, co vše se po schválení ve spoření na důchod se státní podporou od ledna 2024 mění.

Tím, že vláda prosadila první část tzv. důchodové reformy a zavelela ke zpomalení růstu důchodů, oddálila jen náraz do zdi, který by důchodový účet za pár let čekal. Ač tím splnila, co si předsevzala, má stále odpracovanou jen polovinu. Nyní je před ní složitější úkol, a to změnit vnímání občanů a snažit se je naučit, aby si sami zodpovědně spořili na důchod a na ten státní příliš nespoléhali.

 „Stát musí být schopen lidi podpořit v tom, aby si byli schopni částečně naspořit na důchod se zajímavým zhodnocením. Musíme státní podporu napřímit tak, aby toto vhodně doplnilo první pilíř, jenž bude vždy základem. Hodně budeme muset zapracovat na srozumitelnosti systému penzijního spoření pro občany i zaměstnavatele. Pokud tyto změny nebudou všem dávat smysl, nebudou mít šanci na to, aby přetrvaly,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec STAN Viktor Vojtko, který se na tvorbě důchodové reformy aktivně podílí.

První pilíř důchodového systému

V  rámci důchodového systému dnes existují dva pilíře – první a třetí. Do prvního přispíváme všichni povinně na základě odvodu sociálních pojištění. Zaměstnanci na něm odvádějí 6,5 procenta ze svého měsíčního platu, tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak společně s daní z příjmů odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 25 procent.

U OSVČ se výše sociálního pojištění určuje na základě jejich příjmů a výdajů, k platbě pojistného u nich dochází formou měsíčních záloh. Jejich minimální výše v roce 2023 činí 2 944 korun, v případě vedlejší činnosti 1 178 korun.

A právě k tomu má sloužit novela zákona, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Ta mění hned několik věcí. Tou nejvýraznější je zřejmě zvýšení hranice částky, kterou si lidé musejí přispívat na penzijní spoření, aby dosáhli na státní příspěvek. Novela zavádí ale třeba také novinku – pojištění na dlouhodobou péči, tedy pojištění na situaci, kdy je člověk ve třetím nebo čtvrtém stupni invalidity.

Jak tedy spoření či pojištění s podporou státu bude vypadat?

1. Zvýšení spořené částky pro získání státního příspěvku

U penzijních společností si lidé dnes mohou spořit na stáří v rámci penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření (od 1. 1. 2013). Pokud si spoříte minimálně 300 korun, stát vám přispívá 90 korun. Nově se hranice pro státní příspěvek posune, a to na 500 korun. V takovém případě stát přispěje 100 korun. Maximální hranice bude nově 1 700 korun a státní příspěvek se v takových případech vyšplhá na 340 korun.

Mimoto můžete požádat o příspěvek i svého zaměstnavatele. Ti mohou přispívat na smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření i vysokými částkami. Daňové osvobození se však vztahuje do ročního limitu 50 000 korun. A tento limit zůstává.

2. Minimální délka spoření 10 let

Vzhledem k tomu, že jde o produkty, které mají za cíl dlouhodobé spoření a zajištění se na stáří, prodlužuje se i doba, na kterou musejí být uzavřené. Všechny nové smlouvy už se budou uzavírat na dobu minimálně 10 let a nikoliv na pět, jak to platilo dosud. Druhou podmínkou pro výplatu naspořených peněz je dosažení věku 60 let, ta se nemění.

3. Seniorům končí státní podpora

Téměř milionu těch, kteří už jsou v důchodovém věku, a přesto si spoří, se nepříjemně dotkne další změna: Od 1. července 2024 jim skončí státní podpora. Spořit si mohou dál a využívat mohou i jistého zhodnocení, kterého v rámci spoření dosáhnou, ale stát už jim žádné peníze navíc nepřidá. Nutno však dodat, že právě zhodnocení především u produktu penzijního spoření je velmi malé, a proto je pro řadu investorů neatraktivní.

„Na jednu stranu tomuto kroku rozumíme, na druhou stranu v systému je nyní skoro milion seniorů, kteří produkty využívají a naspořili si až 150 miliard a logicky systém opustí. Tento krok ovlivní i makroekonomicky řadu věcí. Snažili jsme se, aby byla nastavena alespoň pětiletá ochranná lhůta, protože to zasáhne i ty, kteří si spoření uzavřeli například před rokem, ale to se zřejmě nepodaří změnit,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Třetí pilíř důchodového systému

Třetí pilíř důchodového systému motivuje Čechy k tomu, aby si spořili na své stáří sami. V rámci něj existuje tzv. doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění, které když si člověk sjedná v příslušné výši, tak mu na něj stát přispívá. Nově od roku 2024 bude minimální měsíční částka pro státní příspěvek 500 korun. Od státu poté člověk dostane 100 korun. Maximální státní příspěvek bude 340 korun a to při spoření 1700 korun a výš. Ve třetím pilíři si dnes peníze spoří 4,32 milionu účastníků a naspořeno mají téměř 600 miliard korun. Podle odborníků je to ale stále málo a problém je také v tom, že finance v transformovaných fondech mají malou výnosnost, a účastníci tak dosáhnou ve finále malých, byť stabilních zisků, i proto se ve spořícím pilíři chystají změny.

V rámci obou zmíněných produktů dojde ještě k dalším úpravám u jednotlivých fondů, do kterých lidé své finance ukládají. V první řadě bude možné mít dvě smlouvy. Penzijní společnosti umožní bez sankcí přechod z penzijního připojištění do doplňkového spoření, které nenabízí možnosti rizikovějšího investování, tudíž je v něm velmi malý výnos a v podstatě znamená neefektivitu třetího pilíře jako celku. K přechodu se už nyní snaží pojišťovny své klienty motivovat. Lidé budou moct investovat do rizikovějších investic s vyšším výnosem, ale bez menších garancí.

Tímto směrem míří i alternativní účastnický fond, což je další novinka, která umožní odvážným investovat do rizikovějších fondů.

„Penzijní společnosti budou moct nově nakupovat něco, co zatím ze zákona nemohou mít v portfoliu, třeba nemovitosti nebo investice do zlata. Jde o rozšíření možností, které s sebou nesou riziko, ale s tím je zároveň spojený i vyšší výnos a pro toho, kdo chce investovat a trochu se v tom bude orientovat, jde určitě o vítanou novinku,“ doplnil Sedláček.

4. Dlouhodobý investiční produkt

Právě proto, že produkty penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření nenabízejí dostatečný výnos a nejsou jako investice příliš atraktivní, dochází ke vzniku zcela nového produktu, který se nemusí nutně vázat pouze na fondy penzijních společností.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je právě jednou z novinek, která má umožnit lidem, aby si část peněz investovaných na stáří odečetli ze základu daně, a to až do výše 48 tisíc korun.

„Budou to jen cenné papíry obchodovatelné na burzách a případně bezpečné papíry typu státních dluhopisů. Společnosti, které budou DIP nabízet, musí být zalistované u ČNB. Jde určitě o produkt, který zvýší možnost zajištění se na stáří především pro lidi, kteří se tomu chtějí trochu věnovat. Je to určitě přínos,“ řekl CNN Prima NEWS předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN).

5. Stát vrátí na daních až 7 200 korun

Právě možnost odečíst si 48 tisíc korun od základu daně a tím si reálně daně snížit o daň z příjmu (15 procent) je také novinkou. Dosud jste si mohli odečíst 24 000 korun na penzijní spoření a 24 000 korun na životní pojištění. Pokud si měsíčně budete na stáří ukládat 4 000 korun, stát vám ročně na daních vrátí 7 200 korun. Nově bude jedno, do jakého produktu (v rámci čtyř zmíněných) peníze investujete, důležité bude pouze to, že jde o produkt, který vás zajistí na stáří.

„Jako fyzická osoba budete mít možnost si od svého daňového základu ročně odečíst až 48 tisíc korun a bude čistě na vás, jestli půjde o 48 tisíc korun, které si vložíte do jednoho z těchto produktů nebo si vyberete dva nebo si to rozdělíte do všech čtyř. A váš zaměstnavatel si souhrnně za všechny čtyři příspěvky pro vás bude moct odečíst od svých daní až 50 tisíc korun,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Zmíněnými čtyřmi produkty se myslí penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, DIP a pojištění dlouhodobé péče.

6. Pojištění dlouhodobé péče

A právě poslední zmíněná možnost je také novinkou, kterou by od ledna 2024 měly začít poskytovat komerční pojišťovny, pokud tedy poslanci návrh podpoří. Každý by měl mít možnost sjednat si rizikové pojištění na dlouhodobou péči a ve chvíli, kdy by se dostal do 3. a 4. stupně invalidity, by mohl pojištění využít. Nebude záležet na věku.

„Stárne nám populace a s tím je třeba mít větší kapacity na tyto případy. Na druhou stranu výdaje státu nemohou růst donekonečna a není možné neomezeně navyšovat kapacity lůžek atd. Do systému je třeba dostat soukromé zdroje a stát to chce motivovat tak, že nebude žádný příspěvek, ale bude možné si odečíst zmíněných 48 tisíc korun od základu daně,“ řekl pro CNN Prima NEWS předkladatel návrhu poslanec Vojtěch Munzar z ODS.

Jak konkrétně by mělo pojištění vypadat, kolik by mělo stát, zda půjde o doplněk k životnímu pojištění nebo bude nabízeno v rámci nějakého balíčku, dosud není jasné a záleží na nabídce komerčních pojišťoven.

„Je to zvýšení možnosti volby rozhodování se, jakým způsobem si budu na stáří spořit a jak si ho zabezpečím. Nabízíme lidem možnost volby a věříme, že ji pojišťovny nabídnou a lidé následně využijí,“ doplnil Munzar.

Zmíněné návrhy změn v rámci novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, Sněmovnou prošly ve středu. Následně je musejí schválit senátoři a podepsat prezident Petr Pavel. Vláda Petra Fialy počítá s tím, že zákon začne platit od ledna 2024 s tím, že některé části se budou realizovat v průběhu roku 2024.

X x x x

Rakousko prodluží kontroly na hranicích s Českem. Bojí se migrace a krize na Blízkém východě

Rakousko o 20 dnů prodlužuje kontroly na hranicích s Českem, napsala tisková agentura APA s odvoláním na tamější resort ministerstva vnitra. Tento týden tak učinilo i Německo.

Ministr vnitra Gerhard Karner řekl, že takové opatření je nutné nejen kvůli boji proti pašerákům lidí, ale i jako důležitá součást boje proti terorismu v kontextu krize na Blízkém východě.

 Rakousko zavedlo kontroly od 18. října původně na deset dnů, pak jejich platnost prodloužilo a měly skončit ve čtvrtek. Také Německo tento týden oznámilo, že stejný režim vůči Česku, Polsku a Švýcarsku prodlužuje o dalších 20 dnů.

Rakouská policie kontroluje kromě hranic s Českem také na hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. V případě dalších zemí podniká „intenzivní kontroly v příhraniční oblasti“, uvádí ministerstvo vnitra.

X X X

Klimatičtí aktivisté opět počmárali Braniborskou bránu, tentokrát ze západu

Klimatičtí aktivisté ze skupiny Letzte Generation (Poslední generace) ve čtvrtek opět počmárali Braniborskou bránu, zřejmě nejznámější památku v Berlíně. V polovině září ji oranžovou barvou potřísnili na východní straně, ve čtvrtek na straně západní. Policie dva aktivisty zadržela.

 „Dokud se v Německu bude spalovat ropa, plyn a uhlí, budeme se vracet. Jde o pomník za nesčetné lidi, kteří za naše otálení zaplatili životem a ještě zaplatí,“ uvedla Letzte Generation na sociální síti X.

Z východní strany Braniborské brány je stále postaveno lešení kvůli čištění této památky po zářijovém útoku aktivistů. Tehdy policie zadržela 14 lidí. Čištění vyjde celkem na 115 tisíc eur (2,8 milionu korun).

Braniborská brána byla postavena koncem 19. století podle návrhu slezského architekta Carla Gottharda Langhanse na tehdejší západní hranici města. Po desítky let, kdy byl Berlín rozdělen na západní a východní část, nedaleko ní v sovětském sektoru stála berlínská zeď.

X X X

 Chystejte mobilizaci ekonomiky, nakázal Putinův tajemník gubernátorům a úřadům

Jeden z nejvlivnějších spolupracovníků Vladimira Putina Nikolaj Patrušev přikázal gubernátorům ruských regionů a náčelníkům federálních úřadů připravovat se na mobilizaci ekonomiky. Patrušev již dříve vyzýval k soběstačnosti Ruska po severokorejském vzoru.

 Tajemník prezidentské bezpečnostní rady Patrušev podle státní tiskové agentury TASS na poradě prohlásil, že je nezbytné „zajistit vytvoření mobilizačních plánů ekonomiky subjektů federace a komunálních zařízení“.

Nařídil také gubernátorům a federálním představitelům, aby osobně dohlíželi na splnění tohoto úkolu, a to spolu se zajištěním bezpečnosti objektů kritické infrastruktury, včetně jejich ochrany před útoky dronů.

Server The Moscow Times označil Patruševa za „jednoho z nejradikálnějších jestřábů“ na vrcholu ruského režimu a za „hlavní hlásnou troubu spikleneckých teorií v Kremlu“.

Patrušev se podle listu důsledně zasazuje za prohloubení ekonomické izolace Ruska a za přechod k zajištění ruských potřeb vlastními silami po severokorejském vzoru.

Šokoval ruské podnikatele

Patrušev počátkem tohoto měsíce ostře kritizoval liberální reformy z 90. let minulého století, které podle něj vedly k „masové chudobě“, vymírání populace, devastaci průmyslu a „bezmála k úplné ztrátě politické a ekonomické svrchovanosti“.

Ruské podnikatele současně šokoval návrhem ukončit „paralelní dovoz“, který umožnil obnovit dodávky zahraničního zboží postižené sankcemi.

„Paralelní dovoz“, jehož objem ruská banka Alfa-bank odhadla na 16 až 20 miliard dolarů ročně (asi 360 až 451 miliard Kč), už splnil svou roli a brání v rozvoji domácích inovací, tvrdil Patrušev.

A přestože řízení ekonomiky nikdy nebylo pokládáno za jeho pravomoc, vládní úředníci si pospíšili s reakcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ohlásilo, že zvažuje zákaz dovozu některého spotřebního zboží, uvedl deník The Moscow Times a připomněl, že výzvy k zavedení „mobilizační ekonomiky“ znějí od prvních měsíců války Ruska proti Ukrajině.

O ekonomické mobilizaci hovořil například rektor petrohradské univerzity, na které Vladimir Putin v 90. letech obhájil svou kandidátskou práci, později označenou za téměř úplný plagiát. Později ideu mobilizační ekonomiky kritizovala šéfka ústřední banky Elvira Nabiullinová. Argumentovala, že strukturální transformace může uspět pouze v tržní ekonomice.

X X X

 Další divočina Matoviče. Před novináři vulgárně urážel Ficova poslance a způsobil poprask

Expremiér Igor Matovič nepřestává poutat pozornost. Nyní se o jeho osobě mluví v souvislosti se slovní potyčkou, při které počastoval Jána Mažgúta ze strany SMER-SD vulgárními nadávkami. Vše se navíc odehrálo před kamerou. Mažgút na oplátku uvedl, že Matovič mu dluží milion eur. Celá roztržka měla dohru a nově jsou média vykázána z foyer tamějšího parlamentu. Kvůli tomuto kroku hrozí strana Svoboda a Solidarita ústavní žalobou.

První předseda hnutí Slovensko Igor Matovič je známý svou výbušnou povahou. Znovu to dokázal během středečního jednání tamějšího parlamentu. Matovič s Mažgútem se měli utkat během vysílání stanice RTVS v živém vstupu. Těsně před ním ale Matovič zasypal Mažgúta peprnými výrazy.

 Mažgúta totiž označil za chrapúňa, sedliaka, tupce a čuráčika. Mažgút zachoval chladnou hlavu a Matovičovi připomněl, že mu dluží milion eur. Expremiér totiž před dvěma lety prohlásil, že takovou částku poskytne komukoliv, kdo najde důkaz že použil vulgární označení pohlavního orgánu.

 Mažgút poté upozornil Matoviče, že už se blíží vysílání. „Taky tě pěkně okomentuju, ty čuráčiku,“ dodal Matovič. Expremiéra se poté novináři ptali, proč na svého protivníka tak zaútočil. „Je to obyčejný chrapúň. Kradl, vykrádal nám auto, náš soukromý majetek,“ řekl Matovič.

Celý incident má ale dohru, do které se zapletlo hned několik politických stran. Předseda parlamentu Peter Pellegrini (Hlas) chce omezit živé vstupy v budově. Podle něj by novináři měli tlačit na hnutí Slovensko a média by si to s Matovičem měla vyřídit. „Byl bych nemile překvapený, kdybyste to začali otáčet proti mně jako předsedovi Národní rady,“ řekl Pellegrini s tím, že Matovičův styl politiky je kreténský.

„Pokud mě poslanecký klub Slovensko a jeho předseda neujistí, že podobné chování se nebude opakovat, tak zakážu vysílat živé vstupy z foyer budovy. Divadlo si běžte hrát na ulici, ale ne v těchto prostorách,“ řekl Pellegrini.

Opozice zvažuje ústavní žalobu

Na jeho rozhodnutí je ale připravený exministr školství za SaS Branislav Gröhling. „Co je to za předsedu, který si neumí zjednat pořádek u jednoho poslance?“ zeptal se řečnicky během vysílání rádia Expres.

Podle něj Pellegrini pouze pokračuje v trendu omezování médií. Už dříve totiž premiér Robert Fico avizoval, že chce vykázat z budovy Úřadu vlády Aktuality, Denník Sme, Denník N a TV Markízu. „Pokud to bude pokračovat a pan Pellegrini si to nevyřeší s Matovičem, tak podáme ústavní žalobu,“ dodal Gröhling.

X X X

 Právníci na istanbulské Univerzitě Ibn Chaldúna o Palestině

Panelová diskuse na téma „International Law Impasse: The Palestinian Question“ debatovala o izraelské okupaci arabských území a také o nejnovějším vývoji v Gaze. Setkání, uspořádalo Centrum pro mezinárodní právo a lidská práva na Právnické fakultě Univerzitě Ibn Chaldúna v Istanbulu a Turecký institut pro lidská práva a rovnost. Informaci o akci a jejích pro mnohé kontroverzních závěrech přinesl turecký portál Haber7.

Rektor Univerzity Ibn Chaldúna, profesor Dr. Atilla Arkan, v úvodu diskuse poznamenal, že západní politici o masakru Palestinců Izraelem mlčí. „Do 7. října tohoto roku byla Gaza vězením pod širým nebem a nyní se mění na hřbitov. IDF útočí na školy, nemocnice, mešity a kostely. Umírají civilisté, včetně dětí, žen a starých lidí. A svět bohužel tento masakr pouze přihlíží a nic nedělá,“ řekl rektor.

Pokud jde o Izrael, USA a EU se podle něj řídí politikou dvojího metru. „Vidíme, že Západ nepoužívá právní řád, který si pro sebe vybudoval ve vztahu k jiným zemím,“ pokračoval Atilla Arkan. Haber7 dále cituje: „Uplatňuje dvojí metr. Před rokem, během konfliktu na Ukrajině, Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina. A co Netanjahu? Západ mlčí. V této souvislosti má Organizace spojených národů důležité úkoly. Je nesmírně důležité, aby byli odpovědní za dnešní genocidu v Gaze, zejména Netanjahu, postaven před ICC.“

Během diskuse se odborníci vyjadřovali k situaci v Gaze, diskutovali o izraelských zločinech a porušování mezinárodního práva a lidských práv z jeho strany. Turecký portál přináší některé argumenty, které v Istanbulu zazněly.

Zazněla třeba upozornění, že jak OSN, Amnesty International a další nevládní organizace po desetiletí dokumentovaly, izraelská politika osidlování a okupace znamenají hrubé porušování lidských práv. Tento konflikt má nadále významný dopad na mezinárodní právo. To se týká především organizací jako je OSN, kde litera zákona převažuje nad mezinárodními vztahy. Pokud jde o porušování lidských práv v Palestině, je prý třeba podniknout nezbytné kroky v kontextu humanitárního a trestního práva.

Ramalláh, tedy Palestinská samospráva, je stranou Římského statutu. V důsledku toho se jurisdikce ICC rozšiřuje na mezinárodní zločiny spáchané v Palestině. V posledních dnech izraelská armáda bombardovala nemocnice, školy, mešity, kostely a uprchlické tábory a zabila tisíce civilistů. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo v Gaze od 7. října 3648 dětí, 2290 žen, 132 zdravotníků a 25 sanitek se stalo nepoužitelnými. Jinými slovy, byly spáchány genocida (článek 6), zločiny proti lidskosti (článek 7) a válečné zločiny (článek 8), jak jsou zakotveny v Římském statutu, říkají turečtí právníci..

Kvůli mezinárodním zločinům spáchaným IDF (Izraelské obranné síly) mohou být vysocí izraelští představitelé, zejména Netanjahu, předmětem stíhání ICC podle článku 28/1 Římského statutu. Stanoví, že vojenský velitel nebo osoba jednající v jeho funkci může být vedena k odpovědnosti za všechny trestné činy spáchané ozbrojenými silami, podle okolností v případech, kdy takový velitel nebo osoba věděli nebo měli vědět, že tyto síly páchají nebo mají v úmyslu páchat takové zločiny.

Haber7 píše, že po výzvě mnoha evropských států, které ratifikovaly Římský statut, se ICC rozhodl zahájit vyšetřování akcí spáchaných ruskou armádou na Ukrajině a na Vladimira Putina byl vydán zatykač. Totéž je třeba udělat pro Palestinu. Benjamin Netanjahu musí být okamžitě zatčen. V opačném případě lze ICC považovat za podjatý orgán.

Jako závažný závěr zaznělo, že Římský statut zahrnuje zákonné právo na sebeobranu. Z tohoto důvodu se Palestina může vždy bránit proti Izraeli okupujícímu její území. Toto právo má však Palestina, nikoli Izrael. Navíc „oprávněná obrana“ nemůže být namířena proti „oprávněné obraně“.

I když si představíme, že Netanjahu jednal v rámci práva na sebeobranu, mnohé z akcí IDF, jako je bombardování nemocnic, mešit, kostelů, uprchlických táborů a zabíjení úředníků jednajících jménem OSN jasně ukazují, že červené čáry byly překročeny záměrně. O žádné legitimní obraně tedy nemůže být řeč a všechny akce Tel Avivu představují zločiny, plyne názor z jednání konference na Právnické fakultě Univerzitě Ibn Chaldúna v Istanbulu, server vasevec.cz

X X X

 Hrozí kolaps systému znalců, přiznalo ministerstvo. Zvýšení odměn bylo nedostatečné

 Po konci roku 2025 hrozí výrazný úbytek znalců a kolaps systému znalectví. Ministerstvo spravedlnosti to uvedlo v důvodové zprávě k návrhu, kterým chce zmírnit zákonné podmínky pro znaleckou činnost – mimo jiné zrušit povinné pojištění znalců. Z dokumentu vyplývá, že o licenci, kterou od roku 2021 zavedl nový zákon, si zažádalo jen minimum znalců, znaleckých kanceláří i ústavů. Počet zapsaných znalců navíc od té doby poklesl zhruba o pětinu.

Zákon o znalcích nahradil před necelými třemi lety zastaralou právní normu z roku 1967. Jeho cílem bylo zejména sjednotit dohled nad znalci a kvalitou jejich činnosti. Dosavadním znalcům dovolil pokračovat do 31. prosince 2025, poté by už museli mít licenci získanou podle nových pravidel. Jenže do letošního září přišlo na ministerstvo jen 309 žádostí znalců k licenci, přičemž zapsaných znalců je 5857. Z 96 znaleckých kanceláří jich požádalo osm a ze 144 znaleckých ústavů projevilo zájem 25.

„Již nyní je zjevné, že většina znalců zapsaných podle předchozí právní úpravy přelicencování z různých důvodů absolvovat nezvládne a po uplynutí stanoveného pětiletého přechodného období hrozí výrazný propad počtu znalců,“ konstatovalo ministerstvo.

Počet zapsaných znalců zároveň v posledních třech letech klesl o 1419 lidí. Snížil se i počet znaleckých ústavů, a to o 15, a znaleckých kanceláří o 27. Z nových zájemců o znaleckou profesi si podalo žádost o zapsání 142 znalců, šest kanceláří a dva ústavy, přičemž ministerstvo z nich doposud zapsalo 20 znalců, pět kanceláří a jeden ústav. Úřad přitom předpokládal, že o vznik znaleckého oprávnění ročně požádá zhruba 250 nových zájemců.

Pracovní skupina

Ministerstvo zřídilo koncem loňského roku expertní pracovní skupinu, která se zabývala příčinami současného stavu. Podle ní je podstatným faktorem vysoký věk současných znalců – loni činil v průměru 63 let. Znalce ale odrazuje i řada povinností, které nový zákon zakotvil. Patří k nim povinné pojištění, zřízení datových schránek, zvýšení nároků na formální náležitosti posudků, pětidenní lhůta pro zápis údajů do elektronické evidence posudků i vyšší přestupková odpovědnost.

Úřad proto nyní poslal do připomínkového řízení novelu, která má z nastavených standardů slevit. „Rád bych zdůraznil, že novelizace vzniká na základě volání praxe. Proto je třeba zákon upravit tak, aby všechno mohlo dobře fungovat,“ vzkázal náměstek ministra Antonín Stanislav.

Nedostatek znalců prodlužuje řízení – Ilustrační foto: Wikimedia/Schuminka Janička

Novela stanoví, že znalci budou moci pokračovat v činnosti bez nové licence i po roce 2025. Znaleckým kancelářím a ústavům pak prodlužuje lhůtu k registraci do konce roku 2028. U znalců z řad fyzických osob ruší povinné pojištění, které museli uzavírat pro případ újmy způsobené v souvislosti s výkonem znalectví. Lhůtu pro zápis údajů do elektronické evidence posudků prodlužuje z pěti na 30 dní a u údajů o vyúčtovaném znalečném na 90 dní. Záznamy o přestupcích znalce nově nebudou v seznamu znalců veřejně dostupné.

Zvýšení odměn bylo nedostatečné

Ministerstvo se znalce snažilo motivovat i tím, že od letošního ledna zvýšilo jejich odměnu z 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun. Nyní připouští, že toto opatření nepostačuje. Současně uvedlo, že na podporu zájmu kvalifikovaných odborníků o znaleckou profesi bude zapotřebí přijmout i řadu nelegislativních opatření. Nejpalčivější nedostatek znalců nyní panuje v odvětvích sexuologie, kde je v Česku zapsaných 27 expertů, klinické psychologie se 71 znalci, psychologie se 73 znalci, a psychiatrie s 228 znalci. Například u psychiatrů skončilo po zavedení nové právní úpravy se znaleckou činností 82 odborníků./agentury/

X X X

 Síkela versus Tykač? Ministerstvo i Sev.en se shodují, že odchod od uhlí nesmí ohrozit chod české energetiky

 Mediální přestřelka mezi ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou a firemní skupinou Sev.en miliardáře Pavla Tykače se zdá být zbytečně vyhrocená. Když se totiž obou stran pomyslného sporu zeptáte na budoucnost uhelné energetiky v Česku, odpovědi jsou velmi podobné. Shodují se na tom, že odchod od uhlí nesmí ohrozit kvalitu dodávek elektřiny pro odběratele ani bezpečný provoz přenosové soustavy.

Největší provozovatelé uhelných elektráren v Česku, tedy ČEZ, Sev.en a Sokolovská uhelná, upozorňují na očekávaný pokles cen elektřiny, proti kterému jdou rostoucí platby za povolenky, tedy za emise oxidu uhličitého. Zřejmě již v roce 2026 nebo 2027 se provozování uhelných elektráren stane z pohledu jejich vlastníků ztrátovým. Jenže je nelze jen tak odstavit, protože jejich výkon nemáme čím nahradit; nereálný je také dovoz elektřiny v rozsahu až 30 TWh ročně.

Vypadá to, že hrozí živelné zavírání uhelných elektráren, které se možná ani nedožijí plánovaného konce provozu v roce 2033 (tento termín stanovila vládní koalice v programovém prohlášení a má se objevit v nové energetické koncepci – pozn. red.). Co s tím? Hraje se o to, zda stát podpoří provoz uhelných elektráren s pomocí kapacitních plateb nebo jiné finanční motivace. Jenže debata se v minulých týdnech poněkud vyhrotila.

„Nenechám se kýmkoliv vydírat“

„Máme připravený plán, jehož součástí ale určitě není to, že se necháme kýmkoliv vydírat. Za uplynulé dva roky jsme zažili mnoho dramatických nostradamovských předpovědí o tom, jak u nás všechno špatně dopadne. Myslím, že to byl právě pan Tykač, kdo říkal, že v případě ukončení dodávek ruského plynu nastane v České republice revoluce. Diskuse o konci uhlí mi teď připadne podobně hysterická. Jsme si problému vědomi, víme, kolik jsme v případě nutnosti schopni dovézt elektřiny,“ uvedl ministr Síkela na konci října v rozhovoru pro Seznam zprávy.

„Se znepokojením jsme si přečetli některé překvapivé formulace, které v daném rozhovoru vyslovil ministr Síkela na naši adresu v souvislosti s energetikou, zejména pak slova vydírání a nátlak. Česká energetika, zajištění elektřiny a tepla pro naše domácnosti, to je tak vážná věc, že nesmí být zaplevelena emotivními výroky z jakékoli strany. Znovu zdůrazňujeme, že výhled domácí energetiky na nejbližší roky vůbec není dobrý,“ reagoval na jeho slova top manažer skupiny Sev.en Luboš Pavlas.

Na přímou otázku teď, dva týdny od mediální přestřelky, odpovídají obě strany věcně – a podobně. Ministerstvo průmyslu a obchodu dál počítá s přechodem části uhelných elektráren a tepláren na zemní plyn, s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů a s dovozem elektřiny v rozsahu do 10 TWh ročně. „Odchod od uhlí proběhne tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost dodávek pro odběratele, ať to jsou domácnosti či průmysl, při zachování bezpečnosti provozu přenosové soustavy,“ slibuje ministerstvo.

V rámci přípravy nové státní energetické koncepce a legislativy pracuje ministerstvo na opatřeních, která v budoucnu umožní vytvoření nástrojů nezbytných k řízenému odchodu od uhlí a dekarbonizaci české elektroenergetiky. „Tyto mechanismy budou v souladu s evropskou legislativou, pravidly hospodářské soutěže a založené na tržních principech,“ dodává k tomu ministerstvo.

Ekonomický deník oslovil s žádostí o vyjádření ke sporu také premiéra, tiskové oddělení Úřadu vlády však ani po urgencích odpověď neposlalo.

Nejistá návratnost miliardových investic

Skupina Sev.en považuje za klíčové vzkřísit investiční prostředí v energetice a po mnoha letech paralýzy konečně nastartovat výstavbu nových zdrojů. „Aktuální solární boom nepovede k uzavření jediného fosilního zdroje, jen k snížení jejich ročního využití a tím zhoršení ekonomického postavení. Jinými slovy v obdobích, kdy nesvítí slunce, bude potřeba pokrýt skoro ten samý výkon jako v době před solárním boomem. V současnosti tento úkol připadá na domácí uhelné zdroje, a pokud se rozhodneme, že se jich chceme co nejdříve zbavit, jedinou reálnou alternativou jsou zdroje na zemní plyn,“ uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

Vizualizace plánovaného jezera na Mostecku s plovoucí fotovoltaickou elektrárnou.

Pokud si vláda přeje nahradit uhlí plynem, tak stát a Evropská unie musí zajistit takové podnikatelské prostředí, které zajistí rozumnou návratnost investice do paroplynových elektráren a plynových tepláren. „Dnes je zcela jasné, že se investoři do výstavby nových zdrojů nehrnou a nepohrnou bez dotací, případně garancí. Stejně jako u ostatních potenciálních investorů nám případné investice musí logicky dávat ekonomický smysl, zajistit návratnost a alespoň přiměřený zisk,“ říká mluvčí skupiny Sev.en.

Skupina Sev.en přitom nechce výstavbu obnovitelných zdrojů sabotovat, sama má v této oblasti velké plány a ambice. Příkladem může být projekt Green Mine, který připravuje na území bývalého lomu ČSA na Mostecku. Jeho základem bude fotovoltaika včetně plovoucích panelů a agrivoltaiky, výroba zeleného vodíku, ve fázi úvahy je také přečerpávací vodní elektrárna. „Kromě projektu Green Mine připravujeme pět projektů na výstavbu fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 130 megawattů,“ dodala Gabriela Sáričková Benešová.

Na riziko živelného odstavení uhelných bloků z ekonomických důvodů a bez patřičné náhrady již v dubnu upozornili člen představenstva ČEZ Jan Kalina a hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. Vlnu masivního zavírání uhelných elektráren můžeme očekávat již v roce 2026 – za podmínky, že znovu nezdraží elektřina nebo neklesne cena povolenky. Stejný pohled na věc tehdy měl také místopředseda představenstva SUAS Group David Najvar. David Tramba, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 FILIP SALAČ ŠESTNÁCTÝ PO ÚVODNÍM DNU V KATARU

Předposlední letošní podnik mistrovství světa silničních motocyklů probíhá o tomto víkendu v Kataru. Filip Salač je po úvodních dvou volných trénincích na 16. místě a od přímého postupu do hlavní části kvalifikace ho dělí 114 tisícin sekundy. Český jezdec týmu QJ MOTOR GRESINI RACING bude o postup bojovat v sobotním třetím tréninku.

V úvodu dnešního programu bylo znát, že okruh Losail International Circuit ještě nebyl v ideální kondici, ale přilnavost se zvyšovala každým odjetým kolem. Trať se rychle vyčistila a rozdíl v časech mezi prvním a druhým tréninkem kategorie Moto2 činil propastné tři vteřiny. Druhá jízda se odjela za umělého osvětlení, které je pro tento podnik typické. Filip Salač byl po prvním tréninku na postupovém 11. místě, po druhém skončil v kombinovaném měření jako šestnáctý.

„V prvním tréninku jsme bojovali s přilnavostí. Je tady nový asfalt, na kterém bylo ještě hodně nečistot. Neměl jsem dobrý pocit z motorky. Ten se zlepšil až ve druhé jízdě, ale měl jsem problém s převodovkou, hlavně při podřazování, a to mě stálo nějaký čas. Nebyl jsem schopen zajet čisté kolo, takže to musíme s mechaniky vyřešit. Nastavení máme celkem dobré, ale stále ztrácíme oproti soupeřům poměrně hodně. Doufám, že se nám zítra podaří zabojovat o postup do Q2, ale myslím si, že to bude až v první části kvalifikace. Třetí trénink proběhne za vysokých teplot a pravděpodobně se oproti dnešnímu dni už nebude zrychlovat,“ vysvětluje Filip Salač #12.

Ideální podmínky panovaly ve druhém volném tréninku, ve kterém padl traťový rekord v kategorii Moto2. Vítězný Fermín Aldeguer zajel nejrychlejší kolo v čase 1:58.059. Druhý skončil Canet a třetí Lowes. Jan Koudelka, AMK