Konflikt na Ukrajině přestal být „válkou“ občanů této země, odehrává se v zájmu západních zemí, které v podstatě za své peníze spravují tento stát, který prakticky ztratil svou suverenitu. – pronesl dnes maďarský premiér Viktor Orbán ve svém pravidelném pátečním vystoupení v pořadu Kossuth Rádió.

„Tato válka už není válkou Ukrajinců“ – říká Orbán.  „Ukrajincům došly síly, jen peníze Západu podporují Ukrajinu,“ prohlásil premiér a dodal, že „Ukrajina prakticky ztratila svou suverenitu“.

Podle něj „nyní jen západní peníze umožňují Ukrajině zůstat naživu a udržet bojeschopnost ukrajinské armády“. Zemi, která nemůže samostatně financovat své ozbrojené síly, však nelze považovat za suverénní, zdůraznil maďarský premiér Viktor Orbán.

X X X

Okamura: Fiala dělá z ČR zemi migrantů, Rakušana obvinil z kolaborace. Trestuhodné jednání, volá po stíhání.

Fialova vláda chce udělat z České republiky zemi migrantů. Já jsem absolutně proti, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda SPD Tomio Okamura. Reagoval tím na unijní migrační plán, který současná vládní koalice odsouhlasila. Odmítl zároveň, že by jeho strana byla necitlivá vůči potřebným, nicméně podle něj je třeba mít na prvním místě české občany. EU z jeho pohledu „předvádí zrůdnosti“ a je potřeba ji ukončit. Okamura byl po premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) v pořadí třetím hostem letních 360°.

„Je důležité, aby v Evropském parlamentu (EP) zazníval euroskeptický hlas, že Evropská unie funguje velice špatně a že je potřeba její projekt pod diktátem Bruselu ukončit,“ uvedl Okamura. Zároveň se opřel do svých politických oponentů, kteří poukazují na to, proč SPD do EP kandiduje, když je za vystoupení Česka z Unie.

„Oni snad chtějí, abychom jim nechali úplně volné pole působnosti v jejich zrůdnostech, které Evropská unie předvádí. Naopak je potřeba, aby SPD v Evropském parlamentu byla, a doufám, že ještě posílí,“ dodal.

Odsouhlasení migrační reformy je kolaborací

Do současného kabinetu Petra Fialy (ODS) se opřel také v souvislosti s migrační reformou Evropské unie, která nově počítá s povinnou solidaritou. Za Českou republiku pro plán hlasoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Relokace migrantů má být podle schválené reformy jen jednou z variant, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími možnostmi je finanční či jiná pomoc. Česko si však vyjednalo výjimku a díky pomoci ukrajinským uprchlíkům zatím platit nemusí. Předseda opoziční strany i tak Rakušanovo počínání ostře odsoudil.

 „Z mého pohledu to není jenom zrada na České republice, já myslím, že je to přímo vlastizrada, přímo kolaborace. Vláda České republiky totiž migrační reformu odsouhlasila bez jakéhokoliv mandátu. Neprojednávala ji ani ve Sněmovně, s opozicí se vůbec nebavila,“ zuřil v pořadu 360°. Podle něj je to důkaz, že současný kabinet chce z ČR udělat „zemi migrantů“.

„Já jsem absolutně proti. Musím říct, že i vysvětlení ministra vnitra Víta Rakušana, že prý Česká republika nebude muset nikomu platit, protože jsme přijali 300 tisíc migrantů z Ukrajiny, je šílené. Oni si snad dělají legraci. Tím potvrdil to, co říkám, tedy že z nás chce Fialova vláda a Evropská unie udělat zemi migrantů. Já to nechci, protože by to ohrozilo republiku ekonomicky, sociálně i bezpečnostně,“ doplnil.

Okamura zároveň odmítl, že by on nebo SPD byli necitliví vůči potřebným či válečným uprchlíkům. Na prvním místě však podle něj musí stát Česká republika a její občané. Není prý akceptovatelné, aby v ČR byli lidé pod hranicí chudoby, zatímco stát vydá desítky miliard „na Ukrajince“.

Pokud se u nich nebojuje, měli by se vrátit

„Na Ukrajině je podle mého názoru řada míst, kde žádná válka neprobíhá a životy fungují normálně. Je to například na západu země, kde jsem osobně byl,“ uvedl předseda SPD. Lidé z míst, kde se nebojuje, by se podle něj měli vrátit domů, protože pro Českou republiku představují zátěž.

„Ukrajina má devětkrát větší rozlohu než Česká republika. To znamená, že na drtivé většině území Ukrajiny válka neprobíhá. Ukrajinci by se rozhodně měli vrátit zpátky, pakliže na místech, kde bydlí, je bezpečno. To je přece úplně jasné,“ dodal.

X X X

Křetínský vstoupí do zadluženého řetězce Casino, maloobchodní síť kývla na jeho nabídku

Francouzský zadlužený maloobchodní řetězec Casino se „v zásadě“ dohodl s některými hlavními věřiteli na nabídce českého miliardáře Daniela Křetínského a jeho obchodního partnera Marca Ladreit de Lacharrièra podporované britským fondem Attestor.

Ti firmě v nesnázích navrhli, že jí zajistí čerstvý kapitál a pomohou s restrukturalizací. Společnost to v pátek uvedla na svém webu.

Předběžná dohoda předpokládá podpis závazné smlouvy v září. Trio investorů vloží do firmy 1,2 miliardy eur (v přepočtu zhruba 29 miliard korun). Restrukturalizace dluhu Casina musí proběhnout „během prvního čtvrtletí roku 2024“.

Záchranný plán Křetínského by ukončil třicet let vlády generálního ředitele Casina a většinového akcionáře Jeana-Charlese Naouriho. A to v době, kdy se tradiční francouzský maloobchodní sektor přizpůsobuje vzestupu e-commerce a řetězců supermarketů s agresivní slevovou politikou, uvedla agentura Reuters.

 Strach z propouštění

Šestý největší francouzský maloobchodní řetězec ztrácel podíl na trhu a pokles tržeb ho přivedl na pokraj bankrotu. Ve čtvrtek firma oznámila, že čistá ztráta v pololetí vzrostla na 2,231 miliardy eur z 259 milionů eur před rokem, zejména kvůli odpisům hodnoty aktiv. Na provozní výsledky podniku měl negativní dopad pokles prodeje a snižování cen v jeho francouzských obchodech. Aktivity firmy ve Francii vykázaly v pololetí provozní ztrátu 299 milionů eur.

Francouzská vláda se obává propouštění v řetězci. Na konci loňského roku měla skupina v zemi přibližně 50 tisíc zaměstnanců, po celém světě zaměstnává kolem 200 tisíc lidí.

Křetínský, který ve Francii studoval a francouzsky plynně hovoří, se v zemi už významně angažuje v energetice. Má podíly také například v novinové společnosti Le Monde a v televizní skupině TF1. Jeho firma Czech Media Invest (CMI) v dubnu navíc oznámila, že kupuje od mediální společnosti Vivendi francouzské vydavatelství Editis.

X X X

Ruská vlajka nebo vlajka LGBT představující Západ?

Svým způsobem má ta ženská pravdu a dokonce možná zcela a její argumentace možná osvětluje, proč Piráti, kteří prakticky nic nedělají, ba o problémech, které hýbají zemí mlčí, jsou tak úspěšní. Představují ono silné křídlo prosazované nejprve americkými bidenovskými progresivisty a posléze i evropskými, kteří reálné a věcné problémy, které by měly být řešeny hrubě zjednodušují na rozdělování všeho na demokratické (Západ) a autokratické (Rusko,  Čína, Maďarsko) na masivní podporu nekonečné války demokratického Západu proti autokratickému Rusku či Číně, na podporu sexuálních menšin a podmenšin, včetně vyučování malých dětí o výhodách transgenderismu a brzké výchově vyzkoušet si nejrůznější sexuální praktiky aberace.

Tento mainstreamový západní proud má i  vyhrocenou a ne vždy domyšlenou zelenou politiku, která například Německo se projevuje v uzavření fungujících jaderných elektráren, obnově spalování uhlí a odstřižení od levných ruských zdrojů energie, které byly po desetiletí zdrojem jejich hospodářského zázraku  a nyní způsobují mohutnou deinstrualizaci posouvají Německo k recesi recesi a kdy německý ministr hospodářství ministr Habeck upozorňuje, že její zavedení bude bolet. V Číně samozřejmě nikdo nepodporuje tyto sexuální celospolečenské aberace, ale v tom co je z hledidska zelené politiky realistické a co zvládují na jedničku například v množství vyrobených elektromobilů svět trumfují a  zdá se, že jím zaplaví svět, tak jako dnes již zaplavili celé Rusko

Ano je to střet mezi pragmatickým a jistě zčásti autoritativním řízením společnosti, ale zdá se výsledný efekt není tak špatný.

Jestli u nás tou nejvyhraněnější progresivistickou silou jsou Piráti, v USA jsou to progresivističtí demokraté, kteří prosazují politiku woke a to často velice fanatickým způsobem. Zcela nesporně pro určitou část společnosti u nás, která nenávidí Rusko, fanaticky podporuje transgender či svatby homosexuálů a kouří marijánku a podporují bezvýhradně EU jsou Piráti první volbou a mají logicky svou podporu už pro svou existenci, a stačí jim Lipavský jako ideologicky nenávistný protiruský jestřáb. Jsou pro ně a zcela oprávněně proudem jdoucím z toho progresivního Západu, mohutnou celospolečenskou sektou, která si přeje, abychom kde by chtěli, abychom také byli. A že mají preference 10-12% je za této situace zcela normální.

Mnozí v Česku naopak zcela určitě více tíhnou k přirozeně konzervativnějšímu způsobu života a tak kdyby životní volba musela znít LGBT duhová vlajka nebo ruská, tak už z protestu proti této nenáviděné vládě by vzali do ruky tu ruskou, pokud by nemuseli mít obavu, že v je ihned na veřejnosti zatkne policie…JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Čínská ofenzíva VW

 Hlubší spolupráce s čínskými výrobci má odstranit zdržení německé automobilky na cestě k elektromobilitě.

Volkswagen našel své existenční bojiště v Číně. Čtvrtletní zprávy sice hovoří o celosvětovém růstu prodejů na 4,4 milionu vozů, což je o 13 procent víc než před rokem, ale na klíčovém trhu elektrických aut v Číně VW zaznamenal mírný pokles, zatímco tento trh vzrostl o 20 procent, hlásí Bloomberg. Už v loňském roce tak tato německá automobilka opustila místo na špici a zařadila se za americkou Teslu a čínskou BYD. Proto teď posiluje spojenectví s domácími výrobci jako je SAIC (pro Audi) nebo vytváří další. V současné době už jsou čtyři.

Poslední zpráva je o kapitálovém vstupu do čínského výrobce luxusních vozů Xpeng. Jde o necelých 5 procent, ve správní radě z toho plyne postavení pouhého pozorovatele. Ale o to jde. Cílem je společný vývoj elektrického auta pro čínský trh, který miluje elektroniku a atraktivní vychytávky. Karta se obrátila, největší světový výrobce už není tím, kdo odevzdává know-how konkurentům, ale tím, kdo se od konkurence učí.

Z pohledu hospodářských výsledků to není s VW tak zlé, byt provozní zisk rostl trochu pomaleji (o 13 procent na 14 miliard euro) než objemy prodejů (o 18 %). Automobilce hodně pomohla zásoba starých objednávek s jasnou převahou spalovacích motorů. Teď však ví, že budoucnost je jinde. Skupina Volkswagen zvedla prodeje v USA, posiluje svoji pozici v Číně prostřednictvím technologických partnerství a zachytila správně trend plně elektrických vozů, konstatoval ve zprávě o pololetních výsledcích generální ředitel Oliver Blume.

O budoucnost oboru se bojuje v Číně i Americe. Spojené státy přistoupily k ochranářským opatřením v podobě dotací elektrických aut (v rámci „antiinflačního zákona“ IRA), ovšem jen za podmínky výroby v USA. Je to důsledek prozření, že někdejší neporazitelná průmyslová velmoc lehkomyslně odevzdala své výrobní kapacity do zahraničí a stala se prázdnou obchodní slupkou (pokud pomineme zbraně). Kdysi se pro to používala omšelá fráze „obr na hliněných nohou“. Bidenova administrativa se pokouší o obrat, ale není to snadné. Předtím se o něco podobného pokoušel Trump, a bez výraznějších výsledků.

Část evropských výrobců zamíří za těmito dotacemi za velkou louži také. Ale ani americký trh už není tím spolehlivým nejvýkonnějším odbytištěm. Rychlý vzestup životní úrovně v Číně a v dalších regionech dříve rozvojového světa vytvořil trhy s novou střední třídou, kde jsou větší příležitosti.

VW je v Číně tradiční značka s rozsáhlou místní výrobou, která se odehrává ve spolupráci s domácími automobilkami. Podobné postavení měla i Škoda, ale ta Čínu opustila. VW v souboji o přechod na novou technologii trochu ztratil, ale stávající vztahy mu poskytují dobrý manévrovací prostor pro změnu. Mohl to udělat dřív, ale napřed bylo nutné pochopit, že Číňané už dávno nejsou pouhými kopírovači zahraničních vzorů, dokonce začínají být technologickým hegemonem v řadě oborů. A taky že nostalgie po německém neotřesitelném kvalitativním předstihu už nepomůže, budoucnost je na baterky, to je něco úplně jiného.

Úplný převrat má představovat červencová dohoda divize Audi s čínskou SAIC na společném vývoji platformy pro luxusní elektrická auta. To je strategický prvek s motorem, šasi a elektrickou architekturou sdílený mnoha modely. Je projevem vrcholné důvěry VW v takovou spolupráci. Předcházela tomu změna vrcholového vedení v Audi, která reagovala na pomalý postup k elektrifikaci. Zlověstným signálem byl fakt, že Audi už byla v prodejích předstižena Teslou, a k tomu se přidal pokles podílu na čínském trhu.

Pohled na světové statistiky ukazuje, že prodeje elektrických vozů a hybridů do zdi vzrostly v prvním pololetí o mohutných 37 procent. Pravda, je to z nízkého základu, ale loni už přesáhly 10 milionů vozů. Zato poptávka po benzinových motorech klesla o 8 procent.

VW a Audi budují závody v Čang-čchunu v severovýchodní Číně, kde se bude tato prémiová platforma vyrábět, informuje Yale Zhang z šanghajské poradenské Automotive Foresight. Uvedené dohody podle něj ukazují, že VW chybí kapacity na tvorbu softwaru. „Je evidentní, že Čína nyní vede ve vývoji inteligentních elektrických vozů a v přechodu k elektromobilitě,“ dodal. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

ZEMŘELA   POPULÁRNÍ  HEREČKA  ŠULCOVÁ.  V  ŽIVOTĚ  ZKLAMANÁ  PROUTNÍKEM  VÍZNEREM

Ve věku 76 let zemřela Jana Šulcová, hvězda komedie S tebou mě baví svět

Ve věku 76 let zemřela herečka Jana Šulcová. „Právě do hvězdného nebe odešla úžasná žena a naše maminka Jana Šulcová,“ uvedla na Facebooku její dcera Rozálie Víznerová. Šulcová, která ztvárnila desítky filmových rolí, se proslavila zejména v komedii století S tebou mě baví svět nebo v seriálu My všichni školou povinní.

 „Upřímnou soustrast blízkým,“ kondolovalo na Facebooku ministerstvo kultury.

Na svou kolegyni zavzpomínal ve vysílání CNN Prima NEWS herec a její bývalý spolužák Vítězslav Jandák, který se Šulcovou začal hrát ve studentském spolku. „Koukali jsme na ni jako na krásnou ženskou, na hraní jsme se v její přítomnosti nesoustředili. Nikdo by neřekl, že taková zaražená holka se stane velkou herečku a podepíše se do velké bibliotéky českého filmu,“ řekl Jandák, mimo jiné i bývalý ministr kultury.

„Rostla ve velkou herečku, obrušovala se jako diamant a její dar od pána boha vytryskl ven. Měla osobní obrovské osobní problémy a tehdy jsem říkal, že Jana se jednou vrátí a všem to ukáže. A ona to ukáže v hereckém nebi a držím jí palce, aby i tam byla tak dobrá a krásná, jako byla tady,“ vzkázal Jandák.

Hereččinu krásu ocenil na CNN Prima NEWS také moderátor Alexandr Hemala, který si se Šulcovou zahrál ve filmu Bastardi. „Dívali jsme se na její krásnou tvář, byla to nádherná žena. Při natáčení filmu jsem vycházel po schodech nahoru, ona scházela po svém dokončeném natáčení dolů. Objala mě. Vzpomínám na ni moc rád, sršela humorem, ale nebylo to povrchní. Uměla vystihnout lidi,“ vzpomíná na Janu Šulcovou Hemala.

Na spolupráci s Janou Šulcovou vzpomíná režisér a herec Tomáš Magnusek „Všechnu práci dělala zodpovědně, měla vtip, noblesu. Největší hvězdy jsou nejskromnější, to byl i její případ,“ připomněl hereččiny přednosti ve vysílání CNN Prima NEWS Magnusek, se kterým si herečka zahrála ve filmu Bastardi z roku 2010.

Komedie století

Pražská rodačka (narozena 12. února 1947) absolvovala DAMU a už během studií nastoupila v roce 1969 do souboru Městských divadel pražských (MDP), kde ztvárnila desítky velkých rolí.

Ve stejné době mohli její tvář zaznamenat také filmoví a televizní diváci, třeba v jednom z dílů krimiseriálu Hříšní lidé města pražského. Hrála také ve Spalovači mrtvol nebo ve filmu Fešák Hubert. Před kamerou i na divadle šla prakticky z role do role.

V 70. a 80. letech byla Šulcová populární v televizním seriálu Byl jednou jeden dům a My všichni školou povinní. „Pauzu jsem měla, jen když se narodily děti. Točila jsem hodně, ale nikdy ne tak, abych zanedbala děti,“ vzpomínala před několika lety bývalá manželka herce Oldřicha Víznera, s nímž měla dvě dcery.

Z filmových rolí ji nejvíc proslavila asi ta maminkovská v komedii století režisérky Marie Poledňáková S tebou mě baví svět, ve které si zahrála i její vlastní pražská vila.

I když tenkrát nikdo dopředu netušil, že film bude mít takový úspěch, už při natáčení bylo jasné, že o smích v něm nebude nouze. „Když část z nás zrovna nenatáčela, tak jsme stáli za kamerou, dívali se na ostatní a řvali přitom smíchy,“ vzpomínala Šulcová v prosinci 2010 na natáčení, po kterém se často vídala se svými filmovými „dětmi“ i s dospělými kolegy.

 Právě do hvězdného nebe odešla úžasná žena a naše maminka Jana Šulcová.

Nezapomenutelná filmová scéna, při níž se herečka propadne z chalupy do sklepa a skončí v uhlí, se natáčela dokonce na třech místech. Jí samotné se ale nejvíc líbil samotný závěr filmu, když měla kolem sebe všechny děti a Julius Satinský utíkal za odjíždějícím košem v domnění, že je v něm Matýsek.

Po roce 1989 se potýkala se zdravotními i soukromými problémy a načas o ní nebylo příliš slyšet, před osmi lety se pak připomněla výkonem ve filmu Kobry a užovky režiséra Jana Prušinovského.

Bojovala s démonem alkoholu

Koncem 80. let přišla soukromá krize, ze které se jejich vztah už nevzpamatoval. Začátek 90. let pak Šulcové přinesl nejen rozvod, ale i konec dlouholetého angažmá.

„To byla moje malá smrt. Přišli lidé, kteří tam neměli co dělat. Ota Ornest přes dvacet let budoval soubor i repertoár a diváci přesně věděli, na co se chodí do ABC, do Komorního, do Komedie. Oni to všechno zničili,“ popsala trpce ještě po letech důvody svého odchodu z MDP.

„Tehdy zaťukal na dveře ďábel, který se jmenuje alkohol,“ svěřila se také herečka, která své potíže s pitím i antidepresivy popsala v pořadu 13. komnata v roce 2007. Později ale trochu litovala své otevřenosti.

„Je to už třicet let a já to mám pořád na talíři,“ shrnula tehdy své pocity Šulcová, která si podle svých slov myslela, že otevřeným přiznáním potíží i následné cesty z nich může někomu pomoci.

Nakonec se ze všeho dostala. „Když mi lékaři kvůli problémům se žlučníkem, slinivkou a slezinou dávali pětiprocentní šanci na přežití, a já přežila, najednou jsem úplně přirozeně začala jinak uvažovat a rozlišovat podstatné od nepodstatného. Vlastně se z vás stane úplně jiný člověk,“ řekla v roce 2010.

Dabing oscarových filmů

Odchod z divadla i méně příležitostí před kamerou ji nasměrovaly k dabingu, který si poprvé vyzkoušela už v polovině 70. let.

„Dělala jsem oscarové filmy, jako je třeba Cena za něžnost, pak Catherine Deneuveovou v Indočíně nebo Blanche (v podání Jessici Langeové) v Tramvaji do stanice touha. Půjčovala jsem si kazety a doma jsem si vždycky ty filmy pouštěla, abych si hrdinku okoukala zleva, zprava,“ vyprávěla Šulcová, jejíž hlas mohli televizní diváci slyšet například i v kriminálním seriálu o poručíku Columbovi nebo sérii o všetečné spisovatelce vyšetřující zločiny To je vražda, napsala.

Časem ale Šulcové přestal současný způsob výroby českého znění vyhovovat. „Náš dokonalý dabing je dávno minulost,“ postěžovala si jednou.

Zdravotní problémy

V roce 2011 se začala znovu objevovat na divadle, a to díky rodinné agentuře, kterou daly dohromady její dcery. V té době se ale začaly ozývat zdravotní problémy, několikrát upadla a skončila i v nemocnici. Její potíže podle tisku souvisely s poruchou funkce štítné žlázy, dvojitým viděním a z toho pramenící horší orientace. V roce 2020 si pak Šulcová postěžovala také na koronavirus, který jí na několik měsíců prakticky uvěznil v jejím domě a podobně jako další herce i připravil o práci.

Před kamerou se po roce 1989 objevovala jen málo, a to spíš v televizi. Výraznější příležitost jí poskytl režisér Ondřej Trojan v Občanském průkazu (2010), kde hrála ředitelku školy, velký comeback ale slavila o pět let později díky Prušinovskému.

„Když jsem přijela na natáčení, polili mi vlasy snad půl litrem oleje, vůbec mě nenalíčili a nasvítili mě, abych vypadala co nejhůř,“ vyprávěla o roli, již dostala díky neúspěšnému castingu na seriál Čtvrtá hvězda. Tehdy totiž zaujala Jana Prušinovského, který svěřil Šulcové úlohu na alkoholu závislé matky hlavních hrdinů, která herečce nakonec vynesla nominaci na Českého lva.

V oceňovaném filmu Kobry a užovky ztvárnila Šulcová alkoholickou matku nezodpovědného Kobry v podání Kryštofa Hádka. „Moc na to vzpomínám, pro mě to bylo vzácné setkání. Znal jsem ji jako dítě z různých filmů a najednou jsme spolu mohli hrát. Ta spolupráce byla bezvadná, myslím, že jsme si docela sedli, byla zábavná a mimo záběry jsme si notovali. Ale od premiéry toho filmu v roce 2015 už jsme se nepotkali ani při práci ani soukromě,“ uvedl Hádek.

Na Šulcovou v pátek vzpomínal další herec Jaromír Nosek, kterému hrála matku. „Ona byla můj úplný miláček, moc si jí vážím. Viděl jsme ji naposled před třemi lety při natáčení filmu Daria, když mi hrála maminku, a byla úplně perfektní. Měl jsem to štěstí s ní hrát dvakrát, podruhé v televizním seriálu Vyprávěj, kde to také byla strašně příjemná spolupráce,“ řekl Jaromír Nosek.

Krédem herečky, která se angažovala také v charitativní oblasti, bylo, že štěstí nejsou nesplněné sny, ale splněné povinnosti.

X X X

Jana Šulcová si v životě vytrpěla své. Nevěra Víznera, alkohol a zdravotní potíže

Herečka Jana Šulcová, která zemřela ve věku 76 let, neměla zrovna jednoduchý život. Manžel, herec Oldřich Vízner, ji opustil kvůli mladší ženě, propadla alkoholu a začaly ji sužovat vážné zdravotní problémy, kvůli kterým už před lety málem přišla o život.

Rodina byla pro Janu Šulcovou vším. Když se poznala se stejně starým kolegou Oldřichem Víznerem, myslela si, že to bude láska na celý život. Narodily se jim dvě dcery, Tereza a Rozálie, a všechno se zdálo být tak, jak má. Vízner měl ale slabost pro ženy a začal ji podvádět. Mezi jeho milenky patřila například herecká kolegyně Evelyna Steimarová.

Nevěry svému muži tiše trpěla, udržet manželství pro ni bylo důležitější. Vízner nakonec opustil rodinu až poté, co se zamiloval do herečky Vendulky Křížové, která byla o pětadvacet let mladší než on. Pro Janu to byl obrovský šok, z kterého se dlouho nemohla vzpamatovat. Jako opuštěná žena si přestala věřit, trpěla pocitem, že se jí všichni budou posmívat a uzavřela se do sebe. Společnost jí dělal alkohol a antidepresiva. Léky zapíjela vínem.

Nejhorší životní období jí pomohly překonat její dcery, které jí byly velkou oporou. Díky nim se dala dohromady a začala abstinovat. Bez následků se to ovšem neobešlo. Postihly ji vážné zdravotní problémy. „Lékaři mně kvůli problémům se žlučníkem, slinivkou a slezinou dávali pětiprocentní šanci na přežití. Podstoupila jsem velmi těžký zákrok. Měla jsem strach, že to nepřežiju. Jenže já jsem pevnej poválčenej materiál a dobře to dopadlo. Sotva jsem se z toho vyhrabala, objevila se štítná žláza a musela jsem na další operaci,“ popsala redaktorovi webu Prima Ženy herečka.

S doktory v minulosti neměla příliš dobré zkušenosti. O své rodiče, částečně i jejich vinou totiž přišla velmi brzy. „Tatínek zemřel, když mi bylo dvacet. Nakazil se žloutenkou, lékařka to ale nepoznala a léčila ho s bronchitidou. Nedržel tím pádem dietu a ztvrdla mu játra. Táta byl přitom sportovec, který se v životě nedotkl alkoholu. Maminka odešla, když mi bylo osmadvacet. Nečekaně se u ní objevila plicní embolie,“ přiblížila před lety Jana.

X X X

EK vede s ČR řízení pro nepřevzetí dvou směrnic, sankce je 90 milionů a penále

 eK zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. Uvedla to náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor dnes doporučily vrátit předlohu Sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.

Pravidla obou směrnic měla v Česku začít platit už loni na začátku srpna. Česko mělo na jejich uvedení do praxe přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Novela, kterou připravilo ministerstvo práce, upravuje mimo jiné ustanovení týkajíce se práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Část návrhů má začít kvůli sankcím platit už od v září, zbytek od ledna.

„Proti ČR už v současné době běží nenotifikační řízení, které s sebou nese to, že nám hrozí pokuta. V dubnu tohoto roku byla vyčíslena za každou směrnici na 45 milionů korun. V součtu je to 90 milionů korun. Částka se bude i nadále zvyšovat za každý den o penále až do nabytí účinnosti zákona,“ řekla Jelínková.

Řízení pro porušení unijního práva má několik fází. Skončit může žalobou k Soudnímu dvoru EU. Takzvané nenotifikační řízení začíná kvůli nepřenesení směrnic do legislativy v daném termínu. Ministerstvo práce v podkladech k novele zákoníku uvedlo, že Evropská komise mohla požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,5 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (38.090 až 2,28 milionu korun). Při nesplnění může proces skončit žalobou na ČR u Soudního dvora EU. Podle vrchní ředitelky legislativní sekce ministerstva práce Dany Roučkové se s komisí podařilo vyjednat odklad podání žaloby do konce srpna.

Kabinet v novele navrhuje účinnost od prvního dne dalšího měsíce, tedy od září. Podle senátního ústavně-právního výboru je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Pozměňovací návrh počítá se zavedením až od ledna. Další z návrhů se týká úprav při práci na dohodu. Výbor doporučil Senátu předlohu s úpravami vrátit Sněmovně. Stejně postupoval i senátní hospodářský výbor, který podpořil tři pozměňovací návrhy. Ty obsahují vedle zavedení takzvaných minidohod či zpřesnění náhrad za práci z domova také odsunutí účinnosti na začátek příštího roku.

Náměstkyně zdůraznila, že na podobě vládní předlohy se ministerstvo práce se zaměstnavateli a odbory shodlo. Dohodli se, že do novely nebude žádná ze stran zasahovat. Podle Jelínkové se podnikatelé na zavedení změn už připravují. Šéf ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) si nemyslí, že by komise proti Česku podnikala nějaké kroky, pokud bude kodex schválený s pozdější lednovou účinností, ceskajutice.cz

 X X X

Sasko a Braniborsko požadují opět hraniční kontroly s Českem a Polskem. Chtějí se vyhnout ilegální migraci

Ministři vnitra Saska a Braniborska požadují v souvislosti s nelegální migrací znovuzavedení kontrol na hranicích s Českem a Polskem, uvedla v pátek rozhlasová a televizní stanice rbb24. Ty by podle nich měly fungovat jako doplněk k již existujícím namátkovým kontrolám spolkové policie v hraničním pásmu. Obě spolkové země na jaře požadovaly dočasné obnovení stálých hraničních kontrol, což ale spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová odmítla.

 Saský ministr vnitra uvedl, že hraniční kontroly by měly začít již nyní, aby se Sasko dostatečně připravilo na nárůst nelegální migrace v podzimních měsících (ilustrační foto) | Foto: Michaela Rehle | Zdroj: Reuters

Na společném jednání se zástupci policejních odborů v Drážďanech saský ministr vnitra Armin Schuster a jeho braniborský protějšek Michael Stübgen (oba z konzervativní strany CDU) zopakovali požadavek na hraniční kontroly. Oba politici v souvislosti s nelegálními vstupy do země varovali před vyhrocením situace.

Podle rozhlasová a televizní stanice rbb24 Schuster uvedl, že hraniční kontroly by měly začít již nyní, aby se Sasko dostatečně připravilo na nárůst nelegální migrace v podzimních měsících. Případné zavedení kontrol by podle Schustera mělo být koordinováno se sousedními zeměmi.

Oba politici chtěli po jednání znovu vyzvat sociální demokratku Faeserovou, aby v Bruselu zahájila potřebnou notifikační proceduru.

Schuster poukázal na nebezpečí, které představují nelegální převaděči. V červenci podle něj zemřela žena při nehodě přeplněné dodávky, jejíž řidič prchal před policií.

„Nezodpovědné chování převaděčů a ohrožení převáděných osob je třeba co nejdříve zastavit,“ řekl ministr Schuster.

Migrační trasa přes Česko

Přes Česko vede jedna z migračních tras, po které do Německa proudí migranti bez potřebných dokladů. Braniborsko se Saskem kvůli tomu na jaře požadovaly dočasné obnovení stálých hraničních kontrol s Českem a Polskem po vzoru těch, které Německo od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem.

Tyto kontroly nejsou plošné po celé délce hranic s Rakouskem, ale jen na vybraných přechodech. Rozšíření stálých hraničních kontrol Faeserová opakovaně odmítla, s Polskem a Českem se ale dohodla na sérii protiopatření včetně četnějších kontrol.

Česko je stejně jako Německo součástí unijního schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Za běžných okolností lidé mohou mezi těmito zeměmi cestovat bez omezení.

X X X

Policie našla muže technologií rozpoznávání obličeje. Jde o porušení práv, uvedl Štrasburk

Muže s kartonovou postavou a vzkazem na transparentu našla a zatkla protiextremistická policie v moskevském metru pomocí kamerových záznamů, kanálu Telegram a technologie rozpoznávání obličeje on-line. Sofistikované technologie a vědecké postupy nelze použít v každém řízení a bez podrobných pravidel a záruk. Nešlo o naléhavou společenskou potřebu, uvedl Štrasburk. Rusko má zaplatit 9 800 euro za porušení práva na soukromý život a svobodu projevu.

Stížnost proti Rusku podal v lednu 2020 občan z Moskvy Nikolaj Sergejevič Glukhin, narozený v roce 1985. Rus dostal ve správním řízení pokutu, že neoznámil úřadům záměr uspořádat jednomužnou demonstraci s použitím „rychle smontovatelného předmětu“. Při vyšetřování deliktu policie zpracovávala osobní údaje Rusa z moskevského metra pomocí technologie rozpoznávání obličeje.

Ruský protiextremistický útvar přečetl na obrazovce písmena na transparentu, muže ztotožnil porovnáním záznamu z kamery s mužovým videem na sociální síti Telegram a s využitím živého rozpoznávání obličeje ho nakonec policie v metru zatkla.

Kolik je kamer v Moskvě a kolik v Praze

Ještě před samotným rozhodnutím shrnul Evropský soud pro lidská práva (ESLP) informace o kamerovém systému v Moskvě. „V květnu 2017 oficiální stránky moskevského starosty informovaly, že v Moskvě bylo instalováno více než 3 500 CCTV kamer. V září téhož roku bylo více než 3000 CCTV kamer vybaveno systémem živého rozpoznávání obličeje. Na jaře roku 2018 byly v moskevském metru instalovány CCTV kamery pro rozpoznávání obličeje,“ uvedl ESLP.

Podle starosty Moskvy byl systém živého rozpoznávání obličeje testován v roce 2019. K 1. září 2020 byly všechny CCTV kamery v Moskvě – tehdy jich bylo asi 175 000 a v roce 2022 více než 220 000 – vybaveny technologií živého rozpoznávání obličeje.

Pro srovnání: V Praze je instalováno podle webu Magistrátu hl. m. Prahy celkem 4 500 kamer. Subjekt „profilování“ má podle oznámení Prahy „právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatickém zpracování včetně profilování, které by mohlo mít právní účinky“. Úplný materiál je zde:

Policie odhalila vzkaz v metru: Děláš si ze mě pr.el

V Moskvě tomu však bylo naopak. Jak vyplývá z rozsudku, stěžovatel byl odsouzen výhradně na základě (živých) kamerových záznamů, když navíc uplatňoval jako jeden muž svoji svobodu slova.

Co případu předcházelo? Dne 12. srpna 2019 byl politický aktivista Konstantin Kotov zatčen a obviněn z opakovaného porušení pravidel o „veřejných akcích“ podle ruského trestního zákoníku. Zadržení Kotova a trestní řízení proti němu vzbudilo velkou pozornost médií a veřejnosti a vyvolalo veřejné pobouření, uvádí ESLP.

V reakci na to stěžovatel před ESLP Nikolaj Sergejevič Glukhin cestoval 23. srpna 2019 moskevským metrem s kartonovou postavou Konstantina Kotova v životní velikosti držící transparent s nápisem: „To si ze mě děláš pr-el. Jsem Konstantin Kotov. Hrozí mi až pět let podle článku 212.1 za pokojné protesty.“

„Z policejní zprávy ze dne 24. srpna 2019 vyplývá, že ,monitorování internetu´ protiextremistickou jednotkou moskevské policie odhalilo fotografii muže stojícího u stanice metra s lidskou postavou držící transparent,“ uvádí Soud ve faktech případu.

Policie: Šlo o demonstraci s rychle demontovaným předmětem

Ruští policisté poté pořídili screenshoty na sociální síti Telegram, kde se nacházely fotografie a video, jak Glukhin drží papírovou postavu Kotova na stanici metra a ve vlaku. Text napsaný na transparentu byl na snímcích obrazovky jasně čitelný. Screenshoty byly vytištěny a uloženy policejním protiextremistickým útvarem v souladu s ruskou legislativou.

Dále útvar získal videozáznamy z kamer, opět pořídil jejich snímky a uložil do spisu. Takto „operativně pátrací činností“ policie ztotožnila muže na fotografiích a videozáznamu z Telegramu a zjistila adresu jeho bydliště.  Dne 30. srpna 2019 si pro Glukhina policie neúspěšně dojela domů. Ještě téhož dne ho zatkla na stanici metra, údajně na základě technologie živého rozpoznávání obličeje.

Na policejní stanici byl obviněn ze správního deliktu porušení stanoveného postupu při pořádání veřejných akcí. Obžaloba uváděla, že dne 23. srpna 2019 stěžovatel uspořádal samostatnou demonstraci ve stanici metra v podzemním vlaku za použití „rychle (de)montovaného předmětu“, a proto měl podat předchozí oznámení místním úřadům. Bylo mu také oznámeno, že byl ztotožněn pomocí kamer s on-line rozpoznáváním obličeje.

Soud: Akci z papírovým Kotovem předem neohlásil

O měsíc později, dne 23. září 2019, moskevský okresní soud stěžovatele odsoudil, a to na základě skreenshotů z kanálu Telegram a z kamer v metru, které měly prokázat, že stěžovatel pořádal sólo demonstraci s pomocí demontovatelného objektu. Před soudem stěžovatel odmítl vinu. Naopak tvrdil, že kartonová postava Konstantina Kotova měla podpěru. Soud odsoudil stěžovatele k pokutě 20 000 ruských rublů, což činí asi 283 eur.

Stěžovatel neuspěl s argumenty o svobodě projevu ani s odvoláním u Městského soudu v Moskvě, který rozhodl, že „poklidná povaha protestu je irelevantní“, neboť stěžovatel byl obviněn z porušení postupu při pořádání veřejné akce, když akci neohlásil předem.

Nové technologie, osobní data a lidská práva

Evropský soud pro lidská práva nejprve shromáždil ruskou legislativu k nahlašování veřejných akcí, ke kompetencím policie shromažďovat důkazy, k zacházení s osobními daty a k jejich ochraně i k režimu kamer sledujících okolí on-line v metru. Rovněž odkázal k relevantním mezinárodním dohodám a doporučením, mimo jiné k materiálu komisaře pro lidská práva při OSN z 24. června 2020 o „dopadu nových technologií na lidská práva, konkrétně na právo shromažďovací včetně pokojných protestů“.

Dále Soud analyzoval materiály Rady Evropy a Evropské unie, konkrétně Úmluvu o ochraně dat jednotlivců s ohledem na jejich strojové zpracování a Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány pro účely předcházení, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů nebo výkonu trestu.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pxhere Stěžovatel Glukhin před ESLP uvedl, že jeho odsouzení za neoznámení jeho samostatné demonstrace bylo nezákonné. Kartonová postava pana Kotova byla vyrobena z jednoho kusu lepenky, a proto ji nelze považovat za „rychle smontovatelný předmět“; jako takový nebyl povinen oznámit úřadům svou sólovou demonstraci.

Vláda uvedla, že vnitrostátní právo vyžaduje předchozí oznámení veřejných akcí. Stěžovatel byl pravomocně odsouzen za nerespektování tohoto požadavku. Jeho doprovod na policejní stanici a zatčení byly zákonné. Celý proces se odehrál podle platných zákonů.

ESLP: Politické názory jsou zvláštní kategorie

Ve vztahu k právu na svobodu slova a projevu Evropský soud pro lidská práva upozornil, že ruský zákon je obecný a široký, neobsahuje žádná kritéria ne/demontovatelných předmětů. Dále projevil pochybnost o předvídatelnosti aplikace práva v Rusku.

A konečně, i kdyby zásah sledoval legitimní cíle jako je zajištění veřejného pořádku a práv druhých, musí Soud váhat nad způsobem provedení a „nezbytností v demokratické společnosti“. „Soudy neuvedly ,relevantní nebo dostatečné důvody´ pro ospravedlnění zásahu do stěžovatelova práva na svobodu projevu.  Došlo tedy k porušení článku 10 Úmluvy,“ uvedl Soud.

Ve vztahu k právu na soukromý a rodinný život ESLP uvedl, že vnitrostátní úprava musí poskytovat ochranu, která zabrání použití osobních údajů v rozporu se zárukami Článku 8 Úmluvy. Potřeba záruk je o to větší tam, kde jsou údaje strojově zpracovány a sofistikovaná technologie použita pro policejní účely, uvedl Soud s odkazem na svoji judikaturu.

Ochrana poskytovaná článkem 8 Úmluvy by byla nepřijatelně oslabena, pokud by bylo použití moderních vědeckých technik v systému trestního soudnictví povoleno za každou cenu a bez pečlivého zvážení potenciálních přínosů rozsáhlého používání takových technik proti důležitému zájmu na soukromý život, uvedl Soud.

„Osobní údaje odhalující politické názory, jako jsou informace o účasti na pokojných protestech, spadají do zvláštních kategorií citlivých údajů, na které se vztahuje zvýšená úroveň ochrany,“ zdůraznil dále Soud s odkazem na případ Catt v. Velká Británie.

Podle Evropského soudu pro lidská práva shromažďování a zpracování osobních údajů musí proto mít jasná a podrobná pravidla a minimální záruky: Dobu trvání, uchovávání, používání, přístupu třetí strany a postupy pro zachování integrity a důvěrnosti až po jejich zničení a záruky proti zneužití a svévoli.

Rusové nemusí evidovat použití rozpoznávací technologie

V projednávané věci policie při „rutinním monitorování internetu“ objevila fotografie a video stěžovatele na samostatné demonstraci zveřejněné na kanálu Telegram. Vytvořila snímky obrazovky, uložila je a údajně použila technologii rozpoznávání obličeje, aby identifikovala stěžovatele. Identifikovala místo na videu jako jednu stanici moskevského metra, shromáždila videozáznamy z kamer CCTV instalovaných na této stanici a také na dvou dalších stanicích, kterými stěžovatel procházel. O několik dní později stěžovatele nalezla a zatkla. Snímky obrazovky kanálu Telegram a videozáznamy z kamer CCTV byly následně použity jako důkazy v řízení o správním přestupku proti stěžovateli, shrnul Soud.

Ruská vláda tento popis nezpochybnila, protože se odehrál podle vnitrostátního práva. Podle Soudu je ale nedostatečné. Policie například nemusí činit záznamy o využití technologie rozpoznávání obličeje, takže stěžovatel měl problémy shromáždit proti Rusku důkazy: „Vnitrostátní legislativa, kterou má Soud k dispozici, skutečně nevyžaduje, aby policie pořizovala záznam o používání technologie rozpoznávání obličeje nebo aby dotyčné osobě umožnila přístup k jakémukoli takovému záznamu,“ uvedl Soud s odkazem na popis ruské praxe používání technologie rozpoznávání obličeje bez pořízení jakéhokoli oficiálního záznamu.

Technologie ve službě výkonu spravedlnosti?

Evropský soud pro lidská práva poté vyjádřil silné pochyby o tom, že ruské vnitrostátní předpisy splňují požadavek na „kvalitu práva“. „Poznamenává zejména, že vnitrostátní právo povoluje zpracování biometrických osobních údajů ,v souvislosti s výkonem spravedlnosti´,“ uvedl Soud. Toto zákonné ustanovení je však široce formulováno. Podle Evropského soudu pro lidská práva ve skutečnosti ruská legislativa umožňuje využití technologie rozpoznávání obličeje v souvislosti „s jakýmkoli řízením“.

„Vnitrostátní právo neobsahuje žádná omezení, pokud jde o povahu situací, které mohou vést k použití technologie rozpoznávání obličeje, zamýšlené účely, kategorie osob, na které se lze zaměřit, ani pokud jde o způsob zpracování citlivých osobních údajů. Vláda se dále nezmínila o žádných procesních zárukách doprovázejících používání technologie rozpoznávání obličeje v Rusku, jako jsou autorizační postupy, které je třeba dodržovat při zkoumání, používání a uchovávání získaných údajů, kontrolní mechanismy dohledu a dostupné opravné prostředky,“ uvedl k tomu Soud.

Soud: Jaké nebezpečí představoval papírový Kotov?

Přesto se Evropský soud pro lidská práva ve svém rozhodování rozhodl vycházet z předpokladu, že napadená opatření sledovala legitimní cíl prevenci kriminality. Boj proti zločinu a zejména proti terorismu označil za jednu z výzev současnosti.

Byl však zásah proti cestujícímu v metru, ukládání jeho fotografií a jejich porovnávání „nezbytný v demokratické společnosti“? „Navíc, zpracovávané osobní údaje obsahovaly informace o účasti stěžovatele na pokojném protestu, a proto odhalovaly jeho politický názor. V souladu s tím spadaly do zvláštních kategorií citlivých údajů podléhajících zvýšené úrovni ochrany,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva.

Soud dále zdůraznil, že stěžovatel byl stíhán jen za méně závažný správní delikt. „Při své demonstraci nebyl obviněn ze spáchání zavrženíhodného jednání, jako je maření provozu, poškozování majetku nebo násilné činy. Nikdy nebylo tvrzeno, že by jeho jednání představovalo nějaké nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost dopravy.“

Soud: Neslučitelné s ideály demokracie a vlády práva

Podle Evropského soudu pro lidská práva za uvedených okolností, kdy muž demonstroval svoji svobodu projevu, použití technologie rozpoznávání obličeje k jeho identifikaci z fotografií a videa zveřejněného na Telegramu – a fortiori použití technologie rozpoznávání obličeje v přímém přenosu k jeho lokalizaci a zatčení na cestě metrem v Moskvě – neodpovídalo „naléhavé společenské potřebě“.

„Ve světle všech výše uvedených úvah dospěl Soud k závěru, že použití vysoce rušivé technologie rozpoznávání obličeje v kontextu situace stěžovatele, který uplatňuje své právo na svobodu projevu podle Úmluvy, je neslučitelné s ideály a hodnotami demokratické společnosti a vlády práva, k jejichž udržení a podpoře byla Úmluva navržena,“ uvedl v závěru rozhodování Soud.

Zpracování osobních údajů stěžovatele pomocí technologie rozpoznávání obličeje v rámci řízení o správních deliktech – zaprvé za účelem jeho identifikace z fotografií a videozáznamu zveřejněného na Telegramu a zadruhé pro jeho vypátrání a zatčení při cestování moskevským metrem – nelze považovat za „nezbytné v demokratické společnosti“.  Došlo tedy k porušení článku 8 Úmluvy, ukončil Soud své rozhodnutí.

Vzkaz ze Štrasburku do Moskvy

Evropský soud pro lidská práva o stížnosti rozhodl přesto, že Rusko bylo vyloučeno z Rady Evropy a loni v září skončilo členství v Úmluvě a v Evropském soudu pro lidská práva. K porušení Úmluvy totiž došlo před 16. zářím 2022, tedy před datem, od kterého Ruská federace není smluvní stranou Úmluvy, uvedl na začátku rozhodnutí ESLP.

„Soud poznamenává, že nadále používá elektronické zabezpečené vládní webové stránky jako prostředek komunikace s orgány Ruské federace (viz Praktický pokyn k zabezpečenému elektronickému podávání ze strany vlád, vydaný předsedou Soudu v souladu s pravidlem 32 jednacího řádu ze dne 22. září 2008 a ve znění ze dne 29. září 2014 a 5. července 2018) a za účelem respektování kontradiktornosti řízení před ním. Stránka zůstává zabezpečená a přístupná orgánům žalovaného státu,“ vzkázal Soud rovněž do Moskvy.

Důvod? Od svého vyloučení/vystoupení totiž Ruská federace na stanoviska Soudu nereaguje: „Od března 2022 vláda Ruské federace nepředložila stanovisko, nijak nereagovala na dokumenty třetích stran ani na žádné další návrhy,“ zaznamenal Soud v rámci tohoto případu.  Pro tento případ byl podle jednacího řádu Soudu rozhodnutím předsedy senátu rovněž určen ze sboru soudců ESLP soudce, který jednal jako ad hoc soudce. Rusko o svého soudce po vyloučení z Rady Evropy a po ukončení členství v Úmluvě přišlo Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Na jihu Německa byli zastřeleni tři lidé. Útočníka policie zadržela, motiv činu je ale zatím neznámý

V obytném domě na jihu Německa byli v pátek zastřeleni tři lidé a další dvě osoby v nedalekém domě utrpěly zranění. Informovala o tom podle agentury AP místní policie. Střelec byl zadržen. Motiv jeho činu je nejasný a je předmětem vyšetřování.

 Střelba se odehrála v pátek večer ve městě Langweid nedaleko bavorského Augsburgu. Podezřelý čtyřiašedesátiletý muž byl následně zadržen, napsala agentura DPA s odvoláním na místní policii.

Muž zastřelil dvě ženy ve věku 49 a 72 let a dvaapadesátiletého muže. Pak pokračoval do dalšího domu v nedaleké ulici. Tam postřelil dvaatřicetiletou ženu a čtyřiačtyřicetiletého muže.

Oba byli převezeni do nemocnice. Podle policie je jejich stav stabilizovaný, uvedl server focus.de.  Útočník byl dopaden poblíž druhého místa činu. Zastaven byl v autě a při zatýkání nekladl žádný odpor, popsala německá média. Jaký byl vztah pachatele s oběťmi je rovněž předmětem vyšetřování.

X X X

Nízký plat a práce i 20 hodin v kuse. V Británii je moderní otroctví závažný problém, říká gerontoložka

Nedostatek kvalifikované pracovní síly nahrává rozvoji moderního otroctví. Jenom ve Velké Británii se počet zneužívaných lidí v pečovatelských službách oproti loňskému roku zdvojnásobil. Dopouštějí se toho i pracovní agentry. „I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. V Británii je to velmi závažný a rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová.

     „Moderní otroctví ve Velké Británii je závažný problém, protože se týká velkého počtu lidí, kteří tam přicházejí za prací. Jedná se o sektor zdravotní a sociální. Pracovníci jsou velmi špatně placení a není výjimkou, že pracují i dvacet hodin denně bez jakéhokoli volna,“ popisuje gerontoložka Iva Holmerová v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.

Host: gerontoložka Iva Holmerová. Moderuje Zita Senková

Podle zprávy BBC, která na problém nedávno znovu upozornila, nebezpečí nehrozí ale jenom lidem ze strany rodin, které zaměstnávají jednotlivce v péči o své blízké.

Zahraniční pracovníky velmi často zneužívají i agentury, které jim práci zprostředkovávají. Jedná se tedy až o systémové zneužívání.

„I kdyby to bylo individuální zneužívání, je to prostě kriminální čin. Ale právě v Británii je rozšířený problém, proti kterému se vláda snaží bojovat i pomocí legislativy,“ doplňuje Holmerová.

Vážná je ale podle ní situace i v celé Evropě. „Dříve se hovořilo jen o odlivu mozků, kdy vzdělaní lidé odcházeli do bohatších zemí. Nyní se hovoří o odlivu pečujících. Z jihovýchodu se tito lidé přesouvají na západ a na severozápad a jsou velmi křehcí a zranitelní, proto je velmi důležité o tom mluvit.“

Sociální služby v Česku

V Česku byl před dekádou uzákoněn příspěvek na péči pro lidi, kteří ho potřebují.

„Příspěvek je vyplácen jim, což je obrovský pokrok zejména u lidí se zdravotním postižením a u těch, kteří nemají mentální postižení nebo demenci. U starších pacientů, kteří jsou nesoběstační, to ale představuje problém. Určitě by tedy bylo dobré zajistit lepší sociální práci, lepší organizaci. V principu je ale tento zákon dobrým východiskem pro zajištění sociálních služeb,“ vysvětluje Holmerová.

V porovnání třeba s Velkou Británií jsou na pečovatele a pečovatelky v Česku kladeny vyšší nároky. V principu jsou definovány dva typy pracovníků. První mají pouze základní vzdělání, měli by si ale doplnit alespoň stopadesátihodinový kurz.

„Zdá se to nedostatečné, ale třeba v Británii nemají ani takovýto základ,“ srovnává gerontoložka.

Kvalifikovanějším členem týmu sociálních služeb jsou sociální pracovníci, kteří mají vysokoškolské vzdělání.

„Resort sociálních služeb zaměstnává ale také zdravotnické pracovníky, o čemž se teď vede veliká diskuse. Protože se ukazuje, že do pobytových služeb přicházejí lidé s komplikovanou zdravotní problematikou. Zajistit jim tedy lepší úroveň zdravotní péče je nutnost. Čili je to otázka spolupráce zdravotnických pracovníků, sester, ergoterapeutů, fyzioterapeutů, samozřejmě ve spolupráci s lékaři,“ uzavírá Iva Holmerová.

X X X

  Čína šikanuje Pacifik, tvrdí USA. Samy chtějí být větším námořním policajtem

Spojené státy stojí na straně zemí, které bojují proti čínskému „šikanóznímu chování“. Při jednání v Austrálii, jehož cílem je čelit rostoucímu vlivu Pekingu v oblasti Indo-Pacifiku, to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin. USA v regionu posilují pobřežní hlídky, a to kvůli nelegálnímu rybolovu či aktivitám Číny, ze kterých mají tichomořské státy obavy.

 Nejmocnější námořnictva světa operují v Indo-Pacifiku již řadu let. O dominantní postavení v oblasti Jihočínského moře se přetahují Spojené státy s Čínou. Lodě amerického námořnictva navíc proplouvají Jihočínským mořem čím dál častěji. Vymezují se tak proti Pekingu, který si na území v těchto vodách dělá nároky.

Americký ministr obrany Austin přiletěl ve čtvrtek spolu s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem do Brisbane, kde od pátku probíhá jednání o koupi ponorek s jaderným pohonem typu Virginia Austrálií.

Obě země se podle Austina obávají, že se Čína odklání od mezinárodních zákonů a norem, jejichž cílem je řešit spory mírovou cestou. „Jsme svědky znepokojivého nátlaku ze strany Čínské lidové republiky od Východočínského moře přes Jihočínské moře až přímo sem do jihozápadního Pacifiku,“ řekl Austin podle agentury AP. „Budeme i nadále podporovat naše spojence a partnery, kteří se brání šikanóznímu chování,“ dodal.

Narážel přitom na fakt, že Čína v posledních letech zavedla řadu oficiálních i neoficiálních obchodních bariér proti australskému exportu. Například proti vývozu uhlí, vína, ječmene, hovězího masa, mořských plodů či dřeva. Austrálie tak přichází o 15 miliard dolarů ročně.

Naše flotila oslabí, varuje Biden

Přestože od loňských voleb, kdy se obměnilo složení australské vlády, ledové vztahy s Čínou začaly povolovat, Canberra nyní jedná se Spojenými státy o dodávkách ponorek poháněných jadernou technologií. Od Washingtonu chce koupit tři, s Velkou Británií poté plánuje postavit pět nových plavidel.

Americký prezident Joe Biden varoval, že dohoda oslabí americkou flotilu, aniž by existoval plán na zvýšení výroby ponorek v USA. Australský premiér Anthony Albanese si je nicméně dodávkou téměř jistý. A to díky jednáním, která vedl s představiteli americké vlády počátkem července na summitu NATO v Litvě.

Atomové ponorky Atomové ponorky mohou na rozdíl od ponorek s konvenčním pohonem (takové měli Australanům dodat Francouzi) setrvávat mnohem déle pod hladinou, lépe manévrují, jsou rychlejší a tišší, takže jsou i hůře detekovatelné. Austrálie si navíc od USA pořídí rakety dlouhého doletu Tomahawk, které umístí na torpédoborce třídy Hobart.

„Průchod legislativy Kongresem může být komplikovaný, ale ve skutečnosti nás povzbuzuje, jak rychle se v něm legislativa projednává,“ je optimistický také australský ministr obrany Richard Marles, jehož země je velmocí v Indickém oceánu přinejmenším od doby, kdy za druhé světové války otevřela ve Fremantle ponorkovou základnu.

V roce 2021 navíc s USA a Velkou Británií uzavřela nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS. Austrálie v rámci této nové obranné aliance zrušila kontrakt na nákup konvenčních francouzských ponorek a dala přednost právě jaderným ponorkám od USA, což poškodilo vztahy mezi Austrálii a Francií.

Nikdo ze signatářů to sice neřekne nahlas, ale nový bezpečnostní trojspolek je podle analytiků namířený proti Číně, která od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga neskrývá ambice vyrovnat se postavení Spojených států jako přední světové velmoci. Její rostoucí agresivita znepokojuje všechny její sousedy od Indie po Filipíny.

Spojené státy „loví“ v Tichomoří

Vliv Spojených států mezitím dále roste. Americké námořnictvo zintenzivnilo v indo-pacifickém regionu zejména cvičení „svobodné plavby“. S ostatními členy bezpečnostního uskupení Quad (Quadrilateral Security Dialogue) rovněž pořádá další cvičení, která mají Spojené státy spolu s Austrálií, Indií a Japonskem připravit na čínské výpady v Indo-Pacifiku.

Tichomořské ostrovní státy navíc jednají s USA o tom, že umožní americkým příslušníkům pobřežní stráže vstup na palubu, aby mohli prohledávat plavidla podezřelá z nezákonné činnosti, například z obchodu s drogami nebo nelegálního rybolovu, bez přítomnosti místního úředníka.

Jedná o tom už Papua-Nová Guinea, kterou v tomto týdnu navštívil Lloyd Austin jako historicky první americký ministr obrany. „Kdykoli nás bude Papua-Nová Guinea potřebovat, budeme se snažit jí vyhovět,“ okomentovala dohodu velitelka americké pobřežní stráže Megan Willmannová.

V letošním roce americká pobřežní stráž hlídkovala v devíti z dvanácti ostrovních států. „Rozhodně se zaměřujeme na státy, které mají vzdálené vodní flotily. A Čína je jedním z nich,“ řekl Willmannová o kontrole nelegálního rybolovu.

Vůbec první zemí, která se vstupem americké pobřežní stráže na paluby svých plavidel souhlasí, je Mikronésie. Od Američanů si slibuje pomoc s čínskými průzkumnými plavidly, které vplouvají do jejích vod bez povolení. Ze stejného důvodu požádalo USA o posílení hlídek také Palau. Čína nicméně nařčení z nepovolené plavby odmítá.

X X X

Lékaři mohou díky „screeningu“ zachytit stovky nádorů plic

  „Máte rakovinu plic.“ Této věty se bojí každý kuřák. Karcinom plic totiž patří k nelítostným zabijákům, bez léčby nechává jedince žít pouze několik měsíců. Zákeřnost plicního karcinomu spočívá především v tom, že o sobě dlouho nedává vědět, a když už se ohlásí, bývá většinou na vyléčení pozdě – a to dokonce ve více než 70 %. Lékaři bojují proti rakovině plic všemi prostředky, letos jim přibydou nové. Snaží se také nemoc zachytit dříve, než se rozbují. Už přes rok jim v tom pomáhá program časného záchytu karcinomu plic, díky němuž je možné nádorové onemocnění odhalit ve fázi, kdy je možné operovat. Tak je zde velká šance na úplné uzdravení. Nejnovější data za rok 2022 zveřejňují v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.

„Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno 15 případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Preventivním vyšetřením zatím prošlo přes 7 000 rizikových jedinců. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Program časného záchytu rakoviny plic je určen lidem mezi 55. a 74. rokem, kteří mají „nálož“ alespoň 200 000 cigaret čili kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Na základě posledních údajů z dotazníků, které vyplnilo přibližně 2 000 osob, byl průměrný věk pacientů zařazených do programu 64 let, jsou to převážně muži (59 %) a lidé se středním vzděláním (66 %). Přibližně 40 % všech zkontrolovaných trpí nadváhou a 25 % obezitou I. stupně. Celkem 78 % z nich ještě stále aktivně kouří.

„Životní styl včetně toho, zda člověk kouří, jestli se hýbe a jak se stravuje, má na vznik nádorů a chronických plicních nemocí zásadní vliv. Nejhůře jsou na tom obézní kuřáci, kteří navíc holdují uzeninám,“ uvádí prof. Koziar Vašáková. Přestože je program časného záchytu karcinomu plic zacílený na včasné odhalení ra koviny plic, lékaři při něm najdou řadu jiných nemocí jako například chronickou obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibrózu. Podle nejnovějších dat se plicní fibróza zjistila u 8 pacientů. Téměř 19 % mělo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a 17,8 % chronickou bronchitidu. Oběma nemocemi trpělo současně 14,5 % vyšetřených. „Je známo, že CHOPN či plicní fibróza rakovině plic často předchází, případně ji doprovází,“ dodává prof. Koziar Vašáková.

Na program přímo navazuje diagnostika a léčba ve specializovaných centrech, kde se o dalším postupu radí multidisciplinární tým složený z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. Ministerstvo zdravotnictví nově akreditovalo 8 pneumoonkochirurgických center, což je na Česko dostačující počet, akreditaci má také 27 radiologických pracovišť a tento počet poroste. „Šance pacienta ať už na delší přežití, či uzdravení závisí do značné míry samozřejmě na tom, kde je pacient léčen,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku. Ve specializovaných centrech se nemocnému dostane nejmodernější léčby.

„Například už letos u vybraných pacientů před tím, než podstoupí operaci, začneme s novým protokolem léčby. Pacientům aplikujeme kombinaci imunoterapie a chemoterapie. Studie totiž ukázaly, že až 24 % pacientů se pak nádoru zcela zbaví – dojde k tzv. kompletní patologické odpovědi,“ říká prof. Lischke, Ph.D. Léčba se podle něj posouvá i do časnějších stadií nádorů. „Dnes ve světě probíhá více než 300 studií protinádorové imunoterapie, která se podává jako první krok ke zmenšení zhoubného karcinomu před hlavní léčbou, kterou je obvykle operace,“ doplňuje. Jasným trendem, který bude nejvíce viditelný právě ve specializovaných centrech, je také podle prof. Lischkeho zapojování robotické chirurgie do operačního odstranění karcinomu plic, která je pro pacienty nejšetrnější, a přitom velmi radikální.

Aby se pacient dočkal rychle co nejvhodnější léčby, je třeba provést kvalitní odběr části nádorové tkáně při bronchoskopickém vyšetření, případně použít jiné metody, pokud není plicní nádor pro bronchoskopické metody dostupný. „Histologie, tedy mikroskopický rozbor nádoru, je pro správnou léčbu zásadní, a proto je důležité, aby byl vzorek dostatečně velký a dobře odebraný. Pokud je nádor v centrálních dýchacích cestách, je to poměrně snadné, ale pokud je na okraji, musíme použít i rentgen a navigační systém. A to se neděje všude. Usilujeme o to, aby došlo k jasnému rozdělení bronchoskopických pracovišť a poté nasměrování pacientů podle závažnosti a typu nádoru tam, kde vyšetření umí.

Nechceme pacienty zatěžovat zbytečně opakovanými zákroky jen proto, že vzorek byl nekvalitní, a také musíme zamezit časovým prodlevám způsobeným opakovanými bronchoskopiemi. Člověk s rakovinou plic čas nemá,“ uvádí prim. doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Dalším nástrojem v boji s touto nemocí jsou léky. „Vzhledem k tomu, že zatím je v době stanovení diagnózy většina plicních nádorů pokročilých, je i dnes zásadní systémová léčba, tedy chemoterapie, imunoterapie, terčová léčba. Dramaticky rychlý vývoj této léčby zlepšil výsledky boje s rakovinou plic a délka života těchto nemocných se prodloužila z několika málo měsíců na 2 roky a více, takže o rakovině plic můžeme mluvit jako o chronickém onemocnění. To je zásadní pokrok v posledních letech,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS.

O osvětu mezi pacienty se dlouhodobě stará Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN). Každý rok na podzim například pořádá ve vybraných obchodních centrech měření plic (spirometrii) a zároveň příchozím radí, na koho se mají s obtížemi obrátit. „Zapojujeme se také do aktivit, jako je Den zdraví, Aktivní Česko, pořádáme edukační besedy a přednášky o plicních nemocech v klubech seniorů. Každý krok, který povede k časnému záchytu nemoci se vyplatí,“ dodává doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru ČOPN a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka. V ČR v průměru rakovinou plic onemocní každoročně přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře.

Garantem programu časného záchytu karcinomu plic je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci.

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, tuberkulóza (TBC) a řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Potravinová banka opět získala podporu Sokolovské uhelné a SUAS GROUP

Potravinová banka Karlovarského kraje od roku 2015 shromažďuje potraviny a zásobuje lidi v nouzi, bojuje proti hladu a zamezuje plýtvání jídlem. Potřebným pomáhá i v mezních situacích, jakými byla uprchlická krize či dopady prudkého růstu cen energií v případě sociálně slabých domácností. Vzhledem k tomu opakovaně získala podporu společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, jednoho z největších zaměstnavatelů v regionu.

Finance využije Potravinová banka Karlovarského kraje na zajištění distribuce a skladování potravinové pomoci. „Velice si podpory ze strany Sokolovské uhelné a SUAS GROUP vážíme. Naše spolupráce trvá už delší dobu a týká se především zajištění provozu potravinové banky, ale i humanitární pomoci a dalších oblastí,“ uvedl Milan Hloušek, ředitel Potravinové banky Karlovarského kraje.

Služby potravinové banky využívají nejen jednotlivci, ale rovněž různá sdružení. Mezi odběrateli potravinové pomoci je například Hospic Sv. Jiří v Chebu, SOS dětská vesnička Karlovy Vary, Denní centrum Mateřídouška a další organizace v regionu. Cílové skupiny přitom tvoří především samoživitelé, senioři, osoby bez domova, zdravotně postižení, rodiny s dětmi v nouzi nebo osoby ohrožené domácím násilím.

„Podle našich informací Potravinová banka Karlovarského kraje v loňském roce pomohla téměř 20 tisícům lidí v tíživé životní situaci. Její úloha v rámci našeho regionu je velmi důležitá zvlášť s ohledem na to, že jej velmi výrazně zasáhla uprchlická vlna z Ukrajiny, ale potýkáme se tady taktéž s velkým počtem domácností, které nebyly schopny v době vrcholící energetické krize pořídit ani nákup základních potravin. Z toho důvodu patří potravinová banka k těm organizacím, jejichž podporu bereme jako samozřejmou věc,“ uvedl Pavel Tomek, předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP.

V současné době nechává potravinová banka provést rekonstrukci skladu v Královském Poříčí. „Stavební práce potrvají do konce roku a po novém roce zde plánujeme postupné zahájení provozu. V nových prostorách vzniká moderní centrální sklad včetně velkých skladovacích ploch pro uložení potravin, drogerie, ale také pro uskladnění mraženého nebo chlazeného sortimentu,“ nastínil budoucí plány potravinové banky Milan Hloušek. Oblast Královského Poříčí je pro potravinovou banku výhodná i kvůli blízkému napojení na dálnici D6. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

Největší českou síť sociálních zařízení zaplavují barvy

Největší poskytovatel sociálních služeb v České republice ALZHEIMER HOME zásadně mění vizuální styl. Domovům dominují pestrobarevná trička zaměstnanců. Cílem je usnadnit orientaci klientům i jejich rodinným příslušníkům. „V zásadě jsme se snažili vyřešit dvě věci. Tou první je zavedení nějakého jednotného pracovního oděvu pro naše zaměstnance, který by byl pohodlný, měl moderní střih a nijak je neomezoval při práci. Zároveň jsme ale hledali i co nejjednodušší formu identifikace pracovního zařazení našich zaměstnanců,“ vysvětluje Mgr. Lucie Zajícová, MBA., regionální ředitelka ALZHEIMER HOME.

Zatímco v nemocnicích je identifikační značení personálu už řadu let standardem, v sociálních službách to zcela běžné není. Skupina ALZHEIMER HOME se ale loni rozrostla o řadu zařízení přebíraných od jiných provozovatelů a každý z nich používal jinou formu identifikace zaměstnanců. Snahou tedy bylo i sjednocení identifikace ve všech 31 domovech, které ALZHEIMER HOME provozuje. „Hledali jsme co nejjednodušší formu, která bude srozumitelná pro většinu klientů. Především proto, že běžné jmenovky jsou pro ně obvykle špatně čitelné a u závažnějších stádií demence se často přidává i neschopnosti porozumění psanému textu,“ říká Lucie Zajícová, „Proto kombinujeme barevné rozlišení oděvu i jmenovky. Chceme, aby si klient mohl vytvořit jasnou asociaci. Bolí mě něco? Řeší to „ti modří“. Potřebuji pomoci s nějakou běžnou činností? Pomáhají mi vždy „ti růžoví“.“

V zařízeních ALZHEIMER HOME se tak budeme setkávat v jednotném barevném značení personálu v následující formě: Zelenkavá barva – aktivizační pracovník Růžová barva – pracovník v sociálních službách (pečovatel, pečovatelka) Modrá barva – zdravotnický pracovník Bílá barva – lékař „Zkušenosti z jednotlivých zařízení ukazují, že klienti si na tuto formu označení velmi rychle zvykli. A jednoznačně pozitivní reakce máme i ze strany rodinných příslušníků,“ shrnuje zavedené změny Lucie Zajícová s tím, že vedlejším efektem je i významné zlepšení celkového optického vjemu. „Jednotné světlé oděvy, které se většinou používají, jsou spojeny hlavně s nemocničním prostředím. Navozují určitý dojem sterility. Vladislav Podracký PR & Communication Manager

X X X

Ceny soutěže Vesnice roku 2023 byly předány v Andělské Hoře, ta se stala vítězem letošního ročníku

V Andělské Hoře se konalo vyhlášení výsledků 27. ročníku soutěže Vesnice roku. Právě obec Andělská Hora se stala vítězem, a proto se zde konala krajská slavnost Vesnice roku 2023 s předáváním cen i dalším úspěšným účastníkům. Do soutěže se letos zapojilo 12 obcí z regionu.

„Jsem velmi rád, že soutěž Vesnice roku je stále pro obce prestižní a lákavou záležitostí.  Podle slov komise hodnotitelů nebylo rozhodování o vítězi a ostatních oceněných vůbec jednoduché. Mě osobně těší, že se obce snaží vynikat i v nejrůznějších oblastech,  o čemž hovoří udělování jednotlivých stuh a diplomů, jež reflektují například společenský život, činnost mládeže, péči o zeleň v obci a další. Všem úspěšným obcím gratuluji a  přeji, aby se ocenění stala motivací i pro další ročníky,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Ceny v podobě diplomů, květin, finanční darů a skleněných plaket předával hejtman Karlovarského kraje, ředitel soutěže a zástupci Spolku pro obnovu venkova ČR, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva  zemědělství, Ministerstva životního prostředí, komise soutěže Vesnice roku, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svazu knihovníků a informačních pracovníků a Národní sítě Místních akčních skupin. Výsledky soutěže, vyjma vítězné obce, byly utajeny a zástupci oceněných se je tak dozvěděli až na místě. Letošního ročníku se zúčastnily obce: Andělská Hora, Březová (KV), Doupovské Hradiště, Hájek, Josefov, Krásné Údolí, Křižovatka, Kyselka, Oloví, Pomezí nad Ohří, Sadov a Vlkovice. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení

X X X

Zlatí čeští hokejbalisté navštívili krajský úřad

Na sklonku července přivítal radní pro sport Alexandr Krejčíř milou a početnou návštěvu. Setkal s výběrem hráčů a realizačním týmem úspěšné hokejbalové reprezentace do 23 let. Tato parta vybojovala na červnovém mistrovství světa zlaté medaile a pod velkým sportovním úspěchem je podepsáno hned deset hráčů z Pardubického kraje.

„Na konci června se v Liberci uskutečnilo mistrovství světa juniorů v hokejbale, kde čeští hráči do 23 let dosáhli opravdu velkého úspěchu a vybojovali zlaté medaile. Bylo mi velkou ctí se potkat s nimi, trenéry a dalšími členy realizačního týmu. Mám velkou radost z toho, že máme v hokejbale tolik talentovaných mladých sportovců přímo od nás z regionu. Všem jsem pogratuloval a popřál hodně štěstí do budoucna. Pardubický kraj patří mezi dlouholeté podporovatele Českomoravského hokejbalového svazu. Za posledních 15 let jsme jim pomohli téměř dvěma miliony korun a jsem rád, že i díky našemu příspěvku mohou mladí lidé sportovat, zlepšovat se a vyhrávat,“ uvedl radní Krejčíř.

Pardubický kraj je baštou hokejbalu, působí zde tři extraligové týmy a další kluby se účastní nižších soutěží. I proto jsou hráči z našeho regionu pravidelnou součástí mládežnických a dospělých reprezentací. „Titul je zásluha hráčů a realizačního týmu. Všichni pracovali společně a potlačili svá ega pro tým. Bylo to výjimečné. Celá cesta od přípravy až po ten rozhodující gól a oslavy. Turnaj byl velmi náročný, hrálo se šest utkání v pěti dnech. Ve druhém zápase se Švýcarskem jsme v poslední minutě otočili výsledek a od té chvíle tým šlapal neskutečně. Neskromně myslím, že jsme vyhráli zaslouženě. Navíc jsme hráli i dle mínění soupeřů, diváků a ISBHF nejhezčí hokejbal. A výhra v prodloužení jsou nádherné emoce. Navíc před 1 500 diváky,“ zhodnotil mistrovství Radek Mašík, vedoucí reprezentace mužů ČR a U23 v hokejbale. Michele Vojáček, kancelář hejtmana