Agentura AP třídenní návštěvu čínského prezidenta v Moskvě vnímá jako významnou diplomatickou podporu ruské hlavě státu v jeho konfrontaci se Západem. Peking se oficiálně k válce staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit a USA se obávají, že by mohl Rusku začít poskytovat vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice.

Peking v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu 24. února představil dvanáctibodový plán ukončení války. Mimo jiné v něm vybídl, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzval ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se přihlásil k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu‘. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN,“ napsal Danilov.

X X X

GENERÁL  ŠÁNDOR:  RUSKO,  ČÍNA  PŘÁTELSTVÍ  Z  ROZUMU

Popsal jejich nebezpečné cíle. Rusko a Čína neuzavřely manželství z lásky, nýbrž z rozumu. Obě země dobře vědí, o co v současné době jde. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl bezpečnostní expert Andor Šándor. Varoval, že vznikají „dva silní protivníci, kteří říkají, že skončila doba Západu, který určuje běh věcí dějin“. Doplnil, že obě země mohou vytvářet silnou protiváhu ke Spojeným státům.

„Tohle není manželství z lásky, ale z rozumu. Obě země dobře vědí, o co v současné době, zejména z ekonomického hlediska, jde. Čína spotřebovává velkou část nerostného bohatství, které předtím plynulo na západ, a dostává ho za velmi diskontní ceny. A v zásadě jí to konvenuje,“ podotkl k jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho ruským protějškem v Moskvě Šándor.

Druhým důležitým bodem podle něj je to, že „v zásadě tyto dvě země vytváří spojenectví ve smyslu protiváhy ke Spojeným státům“. „Proto Čína potřebuje, aby Rusko nebylo na kolenou, ale zůstalo silné. V tomto ohledu vidím i dvanáctibodový mírový návrh, který Číňané představili. Pouze se silným Ruskem mohou vytvářet silnou protiváhu USA. Oba říkají, že skončila doba Západu, který určuje běh věcí dějin,“ pokračoval Šándor.

 Připomněl, že stále mezi Ruskem a Čínou zůstávají sporné problémy. „Větší a vážnější nepřítel je ale sjednocuje v tom, co dneska dělají. Politika Číny má hlavní cíl – dělat obchod. Pro byznys je válka na Ukrajině něco, co Číně komplikuje život. Proto se bude snažit, aby konflikt skončil dříve než později,“ zmínil.

Hostem pořadu byl také spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Ten přiblížil situaci ve městě ve chvíli, kdy Si Ťin-pching dorazil. „V celém městě byly zácpy. O setkání prezidentů se hovořilo, dokonce byly zprávy i na monitorech v metru. Je to velká událost pro celé Rusko. Čínský prezident do Moskvy přicestoval poprvé od roku 2019, kdy vypukla koronavirová pandemie,“ připomněl.

Putin jako „chlapák“

S nadsázkou uvedl, že po 4,5hodinovém jednání prezidentů Si Ťin-pching „propálil“, že Putin bude v roce 2024 opět kandidovat na prezidenta. „Vyjádřil naději, že Rusové Putina opět podpoří. Přitom se o kandidatuře Putina zatím vůbec nehovoří. Zásadní však je, že se oba prezidenti věnovali zejména konfliktu na Ukrajině, což bylo jedním ze stěžejních bodů jednání. Tím dalším je ekonomika,“ doplnil Just.

Ve vysílání vzpomněl také na cestu Putina na Ukrajinu, konkrétně do Mariupolu. „Státní propaganda hovoří tak, že se Putin podíval do Mariupolu, že byl zhruba 80 kilometrů od bojové linie a že je to chlapák. Pochybnosti o tom, zda to byl skutečně ruský prezident, nebo jeho dvojník, Rusové nevidí, neznají ani neslyší,“ dodal. Šándor doplnil, že zorganizovat takovou cestu je pro bezpečnostní složky noční můrou. „Nikdy nevyloučíte úskalí, vždy se může objevit element, který návštěvu naruší. Ale ruským tajným službám se tato akce povedla. Tím je nechválím, ale konstatuji fakt,“ doplnil.

X X X

Putin s „drahým přítelem“ Si Ťin-pchingem jednali v Moskvě 4,5 hodiny. O čínském scénáři pro Ukrajinu

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl dnes do Moskvy. Pohostil ho jeho ruský protějšek a válečných agresor Vladimir Putin, který ho označil za „drahého přítele“. Pondělní jednání prezidentů mezi čtyřma očima trvalo 4,5 hodiny, pokračovat bude v úterý. Putin projednával s čínským přítelem situaci na Ukrajině a čínský mírový plán, Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov avizoval, že Putin podá při jednání „vyčerpávající“ vysvětlení ruského pohledu na konflikt.

„Ukrajina bude figurovat na pořadu dne,“ uvedl Peskov, který zároveň obvinil Spojené státy ze „zdržování“ ohledně urovnání situace na Ukrajině, Washington podle něj prý neumožňuje zpomalení bojů. Rusko na Putinův rozkaz loni v únoru rozpoutalo svou invazí na Ukrajinu největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. USA a další západní země poskytují Kyjevu zbraně, aby se země mohla ruské invazní armádě bránit.

Prezident Si dnes po příletu do Ruska podle tamní státní agentury TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Si bude první zahraniční vůdce, který si od pátku potřese s Putinem rukou, poznamenala agentura Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC) v pátek na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Putin: Rusko je otevřené jednání

Si Ťin-pching dorazil do Kremlu na neformální schůzku s Putinem již dnes, hlavní jednání jsou plánována na úterý. Putin označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání.

„Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin.

Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Putin pogratuloval svému čínskému protějšku k obhájení funkce ve volbách. Čínský lídr pak vyjádřil přesvědčení, že Putin taktéž napřesrok uspěje ve volbách. „Vím, že příští rok se ve vaší zemi uskuteční další prezidentské volby. Díky vašemu vedení dosáhlo Rusko v posledních letech značných úspěchů a rozkvětu. Jsem přesvědčen, že ruský lid vás silně podpoří ve vašich dobrých záměrech,“ řekl Si. Šéf Kremlu dosud neoznámil, zda bude kandidovat.

Si podle agentury Interfax také poděkoval Putinovi za podporu Číny a prohlásil, že si Rusko vybral jako cíl své první zahraničí cesty po znovuzvolení, stejně jako před deseti lety, kdy se poprvé stal předsedou ČLR, protože Rusko a Čína jsou dobří sousedé. Hovořil také o „všezahrnující strategické spolupráci“ mezi oběma zeměmi, které mají „hodně společných či podobných cílů“.

Ruský a čínský systém hospodářského rozvoje a posilování státu je podle Putina „mnohem efektivnější“ než v mnoha jiných zemích, což je „zjevný fakt“. Číně se podle ruského prezidenta daří slaďovat tržní mechanismy s „přesvědčivým politickým kurzem“. V úterý mají být na pořadu otázky ekonomické spolupráce.

Obě velmoci popsaly návštěvu jako příležitost k prohloubení „neomezeného přátelství“. Čína pohlíží na Rusko jako na zdroj ropy a plynu pro svou energeticky hladovou ekonomiku a jako na partnera, který se staví tomu, co obě velmoci považují za americkou nadvládu nad globálními záležitostmi. Obě země, které patří mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, také pořádají společná vojenská cvičení.

 X X X

RUSKO  STÍHÁ  SOUDCE  ICC, NEPŘÁTELSTVÍ  VŮČI  RUSKU

Rusko stíhá soudce ICC. Zatykač na Putina známka nepřátelství, tvrdí

Ruské úřady zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Ti v pátek vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil zatykač za jasnou známku nepřátelství vůči Rusku.

Ruský vyšetřovací výbor konkrétně začal stíhat hlavního prokurátora ICC Karima Khana, který podle něj požádal o vydání zatykače, a další tři soudce. Výbor uvedl, že stíhání Putina a Lvovové-Bělovové má „vědomě nezákonný charakter, protože důvody pro přivedení k trestní odpovědnosti chybí“.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí podle Reuters krok ICC označil za jasnou známku nepřátelství vůči Rusku i samotnému Putinovi. Sdělil také, že Rusko na jednání soudu reaguje s klidem, a že rozhodnutí ICC Putinovi nijak nebrání v práci.

Soud v Haagu Putina a Lvovovou-Bělovovou stíhá v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dříve uvedla, že rozhodnutí ICC nemá pro Rusko žádný význam, protože Rusko není součástí Římského statutu, na základě kterého ICC vznikl.

Vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková ale upozornila, že ač Rusku ze zatykače žádné povinnosti nevyplývají, přes 120 států, které soud v Haagu uznávají, má nyní povinnost Putina zatknout.

X  X X

VÁLKA  ODBORÁŘŮ  MÍSTO  SPOLEČNĚHO  BOJE  PROTI  FIALOIVI  A  SPOL

Válka odborářů se vyostřuje: Středulovi demonstrace krachla. Jsem radikální, vrací úder Dufek

Středula se od Dufkovy přítomnosti na protivládních demonstracích veřejně distancoval. „Asociace samostatných odborů nemá s našimi odbory naštěstí nic společného,“ konstatoval odborový předák. Nelíbilo se mu, že Dufek mluvil o Němcích jako o „skopčácích“ a že vyzýval účastníky k dalším protestům, třeba ve formě blokády skladů supermarketů. Odborářova slova označil za nepřijatelná.

Na Středulovu kritiku po několika dnech zareagoval i Dufek. „Koho vlastně jako předseda ČMKOS oslovuje a čí zájmy hájí? Těch pár tisícovek lidí, kteří přišli na jím svolanou demonstraci loni na podzim? Vždyť to byl naprostý krach – poté, co Václavské náměstí vidělo skutečnou demonstraci desítek tisíc nespokojených v září minulého roku. Tam mělo být jeho místo. A kde byl? Sháněl podpisy na svoji kandidaturu na prezidenta. Nakonec i tato jeho kandidatura na prezidenta ukázala, že nemá podporu veřejnosti a ani jeho členů,“ odmítl Dufek výtky z konkurenční organizace.

 Středula podle něj odstartoval nečestnou hru se svými podporovateli, když jim ještě den před odstoupením z prezidentského klání tvrdil, že do voleb půjde. „Ujišťoval i sociální demokraty na jejich sjezdu, kteří mu vyjadřovali podporu. Muselo to být těžké takto se přetvařovat a nedokázat čestně přiznat, co má v úmyslu. A koho doporučil, aby jeho odboráři podporovali – raději ani nevzpomínat,“ pokračoval Dufek ve svém vyjádření s narážkou na ekonomku Danuši Nerudovou. Tu se Středula rozhodl podpořit.

Všechno teprve začíná

Předseda ASO posléze přiznal, že je jeho vystupování radikální. „Ano, jsem radikální. Proti této politické reprezentaci, která nám tu vládne, budu bojovat ze všech sil. Ona se s námi – zaměstnanci – také nemazlí. Všechno teprve začíná a musíme jasně říci politikům, že se budeme bránit. Ještě něco – jsem v čele našeho odborového svazu třicet let. A je za námi hodně práce,“ dodal Dufek.

 Na druhou stranu ho podle svých slov mrzí, že se dostal do křížku s jinou odborovou organizací. Stojí si ale za názorem, že spor vyvolal až Středula. „Mohu se všem svým členům podívat do očí, protože já jsem náš odborový majetek, který slouží jak členům, tak také dětem, rozmnožil a starám se o něj, protože vím, že ho jednou budu předávat svým nástupcům. A co zbude po ČMKOS? Nájem v domě, který patří ministerstvu financí, kam bych si určitě nesedl,“ uzavřel předseda ASO.

Protivládní demonstraci Česko proti bídě svolala na Václavské náměstí na sobotu 11. března strana Právo Respekt Odbornost (PRO). Po oficiálním skončení akce zhruba v 17:00 se část protestujících pokusila sundat z fasády Národního muzea ukrajinskou vlajku. Policie demonstranty vyzvala k odchodu, na místo dorazili těžkooděnci, kteří zablokovali vstup do budovy.

Policisté zajistili 18 lidí, podezřelí jsou z přestupku. Jeden z účastníků byl zadržen pro podezření z trestného činu. Muž měl podle fotografií z demonstrace na batohu písmeno Z, které používá ruská armáda během války na Ukrajině, a na rukávu logo ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny.

X X X

POSLANCI   ČTVRT  MILIONU  NA  BYT  U  SNĚMOVNY  V  PRAZE

Čtvrt milionu na byt u Sněmovny berou i poslanci, kteří bydlí kousek za Prahou

Málokdo má takové výhody. Kromě stotisícového základního platu mají poslanci nárok také na další peníze v rámci náhrad. Jednou z nich je až 246 tisíc korun ročně na pronájem bytu v Praze. Čtvrt milionu ročně na byt berou i poslanci, kteří bydlí pár kilometrů za Prahou.

Náhrady na bydlení mohou využít zákonodárci, kteří nemají v hlavním městě trvalé bydliště ani nevyužívají sněmovní ubytovnu, aby měli během jednacího týdne kde přespat. Kromě poslanců ze vzdálených regionů však tuto náhradu využívají i ti, kteří bydlí jen pár kilometrů za Prahou.

X X X

Kolovratník: Euro 7 zničí statisíce pracovních míst. Od EK to byl podraz, dodal Zdechovský

V případě zavedení emisní normy Euro 7 hrozí, že o práci v automobilovém průmyslu přijdou v rámci Evropské unie až statisíce zaměstnanců. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS na to upozornil stínový ministr dopravy a poslanec ANO Martin Kolovratník. Kriticky se k normě staví také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který ji označil za „podraz od Evropské komise“.

„V Evropě to bude mít dopad na statisíce pracovních míst. Je to vážný problém. Pro mě osobně, coby řádového poslance ČR, je nepochopitelné, jak vůbec mohl někdo k takovému návrhu dospět a bavit se o roce 2025 a takto přísné normě,“ uvedl Kolovratník v pořadu 360°.

Norma Euro 7 by měla podle stávajícího návrhu Evropské komise platit od roku 2025. Podle stínového ministra dopravy je tento termín nesplnitelný. „Velmi to souvisí s tím, že v roce 2035 mají skončit spalovací motory. Jde to velmi rychle za sebou,“ upozornil.

 Přiznal také, že se v této otázce staví velmi kriticky zejména k české vládě. „Vidím z médií, jak premiér Petr Fiala (ODS) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) srdnatě hlásí, že budou bojovat proti této normě. Ale tady se musím ptát, jak je možné, že české vláda nekonala v druhé polovině loňského roku, když měla předsednictví v Radě EU. Připomenu, že Evropská komise normu zveřejnila zhruba v polovině listopadu loňského roku. Určitě už kolegové znali teze a podmínky, jak bude vypadat. Naše předsednictví ale mlčelo. Můžu se jen ptát a dohadovat se, proč jsme o tuto příležitost přišli,“ řekl Kolovratník.

Zdechovský vysvětlil, jak to s návrhem vlastně bylo. „Byl to podraz od místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který tvrdil, že se zpřísňovat normu Euro 6 nechystají. Potom však někdy v září, říjnu začaly probublávat informace, že se chystá norma Euro 7. Z našeho pohledu ale nebyla s nikým dopředu prodiskutována ani konzultovaná a tak, jak je předložena teď, je nekonkrétní a neříká, jakým způsobem bude ty škodliviny řešit. Je celá špatně,“ uvedl Zdechovský.

„Důvod, proč na ni členské státy nereagovaly hned, je ten, že ji musely nejprve prostudovat a mít k ní expertní stanoviska,“ vysvětlil europoslanec s tím, že první začaly přicházet až po Novém roce.

Každý 33. člověk pracuje v autoprůmyslu

K možnému propouštění a dopadů normy Euro 7 na pracovníky automobilového průmyslu v Česku se vyjádřil také ekonom Petr Bartoň. „Celý automobilový průmysl se podílí zhruba třemi procenty na celkovém objemu pracovníků v Česku, to znamená, že zhruba každý 33. člověk pracuje přímo v tomto odvětví. Není to jen o finálních montovnách, ale o celém dodavatelském řetězci,“ připomněl.

Uvedl, že případné propouštění by mělo významný regionální dopad. „Automobilový průmysl není rozprostřen po celé republice. Tudíž bychom měli regiony, které by byly mnohem více postiženy. Nicméně, ať to s Euro 7 dopadne jakkoliv, tak nás výzva případného propouštění čeká, a to s přechodem na elektrifikaci automobilů,“ uvedl.

Vysvětlil, že elektroauta jsou mnohem jednodušší, tudíž je na jejich výrobu potřeba méně dílů i lidí. „Celá výroba bude méně náročná na zdroje, takže bude potřeba i méně lidí. To znamená, že nejpozději s elektrifikací automobilového průmyslu budeme muset pro tyto pracovníky najít jiné uplatnění,“ doplnil Bartoň.

X X X

NSS projedná žalobu na soudce Čapka kvůli oslavě v době covidových restrikcí

 Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) se 18. dubna vrátí k projednávání žaloby na teplického soudce Miroslava Čapka. Hrozí mu odvolání z funkce za účast na předloňské oslavě podnikatele Petra Bendy. Konala se v době, kdy kvůli šíření koronaviru platil zákaz hromadných akcí. Termín jednání oznámil NSS na svém webu.

První jednání o žalobě na Čapka se konalo už v listopadu 2021. Kárný senát tehdy řízení přerušil s vysvětlením, že by se měl situací nejprve zabývat teplický magistrát v přestupkovém řízení. Kárné řízení pak bylo po dobu přibližně jednoho roku přerušené, uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

„Teplický úřad případ odložil. O výsledku jsme NSS informovali a spis vrátili,“ řekl mluvčí teplického magistrátu Robin Röhrich.

Mezitím se změnilo složení kárného senátu. Místo Karla Šimky, který se stal předsedou NSS, senát vede David Hipšr. Změnilo se také vedení Okresního soudu v Teplicích, místo Jana Tichého, který kárnou žalobu podával, je nyní v jeho čele Dana Kolářová.

Čtěte také: Předseda o účasti soudce Čapka na večírku: „Teplice nemají pochybnost.“

Oslava se konala v lednu 2021 v teplickém hotelu Prince de Ligne za účasti desítek lidí v době, kdy byly hotely kvůli šíření covidu uzavřené a hromadné akce omezené. Tehdejší předseda okresního soudu Tichý už dříve uvedl, že poznal Čapka na kamerových záznamech podle jeho postavy a chůze. Čapek je zkušený trestní soudce. V 90. letech byl poslancem, poté se vrátil do taláru. Má však už za sebou několik kárných řízení.

Na Bendově oslavě v době zákazu hromadných akcí byl například i tehdejší poslanec a šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO), který po zveřejnění informací o oslavě složil poslanecký mandát. Přítomen byl i tehdejší liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák, kterého poté odvolal z funkce policejní prezident Jan Švejdar. Odvolán byl ze stejného důvodu ředitel teplické věznice Petr Blažek. Na funkci kvůli účasti na Bendově oslavě rezignovali také šéf teplického fotbalového klubu Petr Hynek či teplický zastupitel Michal Kasal. Čapek v minulosti účast na oslavě opakovaně popřel, ceskajustice.cz

X X X

GENERÁL  ŠEDIVÝ:  UKRAJINCI  U  BACHMUTU  ŽÁDNÝ  TRUMF

VÁLKA  UŽ  ZBYTEČNÁ   A  UMÍRÁNÍ  LIDÍ

Ukrajina řeší dilema, kolik lidí mobilizovat. Kyjev potřebuje zemi udržet v chodu a nemá smysl sahat po těch, kteří nejsou vhodní. V pořadu 360° to řekl vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. „Možná mají obránci Bachmutu ještě nějaký trumf, já si to ale nemyslím,“ doplnil armádní generál v záloze Jiří Šedivý.

„Otázka Bachmutu je poměrně složitá a dotýká se národní cti a symbolů,“ popsal v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Šedivý. Podle jeho slov je udržení Bachmutu důležité z morálního hlediska. Pro obránce ale představuje problém to, kolik sil u města vyčerpali. „Možná mají v záloze ještě nějaký trumf. Já si ale spíš myslím, že ne.“

„Úspěchy podzimní ofenzivy se Ukrajincům podle mě už nepodaří zopakovat. Rusové se totiž také poučili a jsou připraveni. Víme také o tom, že na potenciálně nebezpečných místech budují poměrně hlubokou obranu,“ dodal generál v záloze a zároveň vedoucí Katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu.

Šedivý také upozornil, že Ukrajinci začínají mít problém s mobilizací dalších vojáků. „Na povrch se dostávají zprávy o tom, že se dokonce vytváří určité organizace, které radí ukrajinským mladým mužům, jak se vyhnout odvedení do armády,“ popsal generál. Podle něj v tomto směru čeká Ukrajince do budoucna na rozdíl od Rusů problém.

Billboardy lákající do armády

Jeho slova potvrdil i Zrno, který na konci února a začátku března působil jako válečný reportér CNN Prima NEWS na Ukrajině. „Oproti mým minulým cestám do válčící Ukrajiny si tentokrát člověk nemohl nevšimnout, že všude okolo silnic stály billboardy lákající ke vstupu do armády, a to do konkrétních vojenských jednotek. Tedy, že konkrétní vojenské jednotky samy dělají nábor,“ popsal Zrno.

„Ukrajinci teď řeší dilema, kolik lidí mobilizovat tak, aby to dávalo smysl. Nemá totiž smysl mobilizovat lidi, kteří k tomu nejsou vhodní. Navíc musíte udržet v chodu průmysl a služby. Nemůžete si ani nechat vybít nějakou intelektuální elitu,“ vysvětlil Zrno.

X X X

PLUKOVNÍK  PETRÁŠ  POTVRZUJE  NÁZOR  GENERÁLA  ŠEDIVÉHO,  NENÍ  NA  ZVRAT

PROČ  GENERÁL  PAVEL  NA  HRADĚ  NEZASÁHNE?

PAVEL  RADOST  Z  MRTÝCH  UKRAJINCŮ,  RUSŮ?  NECHCE  ZASÁHNOUT  PROTI  NATO?

Plukovník o válce na Ukrajině: Mizí síly i technika, nikdo teď nemá na zvrat

 Bachmut nemá zásadní strategický význam pro další průběh války. Představuje ale důležitý symbol. Pro obě strany by bylo obtížné přenechat toto území protivníkovi. V Rozstřelu to řekl plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně. Podle něj není možné v následujících týdnech čekat rozhodující fázi války, ve které by jedna ze stran uskutečnila zásadní protiofenzivu.

 „Neřekl bych, že Bachmut je v tuto chvíli z vojenského hlediska strategicky důležitý,“ myslí si plukovník Petráš. „Spíše představuje pro obě strany určitou symboliku. Pro Rusy se jedná o část teritoria, na které si činí nárok.“

„Na druhé straně pro Ukrajinu to je území, které už sedm měsíců brání proti ruské okupaci. A z hlediska intenzity, s jakou se Ukrajina pustila do těchto bojů, by bylo pro obránce těžké a svízelné město opustit, nebo jej ponechat pod ruskou vojenskou kontrolou,“ dodává Zdeněk Petráš.

Západ Ukrajinu varoval před ztrátami

Následně vysvětlil, proč Ukrajina o Bachmut tak urputně bojuje. „Už před několika měsíci upozorňovali západní vojenští experti ukrajinské velení, že by se nemělo zbytečně plýtvat silami a prostředky na udržení tohoto území.“

„Ale posléze se ukázalo, že Ukrajina je schopna v tomto místě vázat poměrně početné síly ruské armády. Tito vojáci potom pochopitelně chybí v dalších částech ukrajinské frontové linie, především na severu země, tedy východně od Charkova, a poté i v jižní části, v oblasti Chersonu, kde se ruské jednotky opevňovaly a připravovaly se pravděpodobně na brzkou ofenzivu.“

Situace se ale podle něj nevyvíjí v okolí Bachmutu pro Ukrajince příliš dobře. Boje si žádají značné množství munice i tolik potřebných lidských sil. „Tvrdé jádro ukrajinské armády, elitní jednotky, které ukrajinská armáda má, už jsou poměrně dlouho na frontě a nemyslím tím pouze Bachmut a nejbližší okolí.“

„Na frontové linii už jsou tyto jednotky skutečně poměrně dlouho. Navíc bez možnosti, aby byly vystřídány rezervními silami, které by měly potřebný výcvik a potřebné vybavení,“ doplňuje plukovník.

Zvrat teď nečekám

A jak se podle něj bude v následujících týdnech a měsících konflikt s největší pravděpodobností vyvíjet? „Nelze říci, že by mělo dojít v tomto horizontu k zásadní koncentraci sil a prostředků na jedné či na druhé straně, a to s cílem zahájit drtivou protiofenzivu.“

Plukovník Petráš tedy nepředpokládá, že by na začátku jara došlo buď k velkému útoku Rusů na východní Ukrajině, nebo naopak k zásadnímu vytlačení ruských jednotek z doposud okupovaného ukrajinského území.

„Ruská strana má problémy s tím, jak připravit techniku, jak připravit jednotky a jak zkoncentrovat síly do patřičné oblasti. Hovořilo se například o tom, že by Rusové chtěli překročit deltu Dněpru a pokračovat ve směru na Oděsu,“ říká Petráš.

„Nejeví se jako příliš reálné, že by případné vítězství ruské armády u Bachmutu vytvořilo odrazový můstek pro zahájení protiofenzivy v severním i v jižním směru,“ navazuje plukovník.

„A bohužel ani na straně Ukrajiny nelze hovořit o tom, že by byla schopna zkoncentrovat síly či prostředky a dostala by se do hloubky operační sestavy ruské armády a postupně vytlačovat ruské jednotky z okupovaného území.“

Válka je v „kulminačním bodě“

V Rozstřelu pak plukovník Petráš velmi podrobně popsal situaci na severní, východní i jižní frontě. Podle něj dochází při bojích ke stagnaci. Na obou stranách docházejí lidské síly i vojenská technika a boje se dostávají znovu do fáze tzv. opotřebovávací války. „Ani jedna strana nezaznamenává nějaké zásadní územní zisky,“ říká.

Zdeněk Petráš se také vyjádřil ke slovům prezidenta Petra Pavla, který polskému listu Rzeczpospolita řekl, že Ukrajina bude mít pouze jeden pokus na to, aby provedla zásadní protiofenzivu. V případě nezdaru pak podle prezidenta bude nesmírně obtížné získat finance na další útok.

„Pokud se ukrajinská ofenziva mine účinkem, je skutečně otázkou, zda bude ještě Ukrajina schopna znovu zkoncentrovat síly pro další útok. Řekl bych, že odborníci na vojenskou strategii v tomto směru moc šancí Ukrajině nedávají. V každém případě, ať už to bude jakákoliv ofenziva, bude přímo vázána na dodávky materiálu a na zásobování západní technikou,“ myslí si plukovník.

„Ukrajina i Rusko se dostávají do momentu, kdy jakákoliv operační činnost, jakákoliv akce, která je organizována z jejich strany, se míjí účinkem,“ konstatuje Petráš. „Je to takzvaný kulminační bod, kdy obě dvě strany pravděpodobně v důsledku nedostatečného personálního obsazení, nedostatečného počtu vojáků, ale i z hlediska absence potřebné techniky nejsou schopny organizovat aktivity, které by mohly zásadním způsobem zvrátit dosavadní vývoj.“

„A nemyslím tím jen vývoj v oblasti Bachmutu, ale v podstatě v kterékoliv části ukrajinské fronty. Opotřebování je patrné na obou stranách. Ale nelze v tuto chvíli ani mířit k momentu, že by tato situace mohla vyústit do nějakých mírových jednání,“ uzavírá vojenský expert.

X X X

Němci nestíhají vyrábět tanky. Leopardy pro Česko by koupili od Švýcarů

Švýcarsko začátkem měsíce překvapivě oznámilo, že jedná o tancích s Českem. MF DNES zjistila, v čem by celý byznys spočíval a jakou roli v obchodu hrají Němci.

 Když začátkem března švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová oznámila, že její země jedná s Českem o prodeji tanků Leopard 2, z reakce českého ministerstva obrany šlo vyčíst, že nešlo zrovna o plánované oznámení velkého obchodu.

„O odprodeji tanků jsme se švýcarskou stranou nejednali. Pokud by nám však Švýcarsko chtělo nabídnout své tanky Leopard 2 jako ocenění naší pomoci Ukrajině, rozhodně nebudeme proti,“ prohlásil mluvčí ministerstva obrany David Jareš.

Česko má totiž dodávku leopardů domluvenou už od května s Německem. Patnáct starších tanků ve verzi 2A4 dostane darem za to, že na Ukrajinu poslalo mimo jiné své tanky T-72 sovětské výroby. V budoucnu by pak mohla česká armáda nakoupit dalších padesát nejmodernějších leopardů ve verzi 2A7+.

Německé sliby Ukrajině

Podle informací MF DNES však „švýcarský obchod“ zůstává reálnou variantou. Česko by však tanky od Švýcarů získalo bezplatně. Dva dobře informované zdroje blízké vyjednávání uvedly, že Švýcarům by za tanky mohlo zaplatit Německo.

Ministerstvo obrany na dotaz MF DNES, zda se o této variantě jedná, neodpovědělo. „Jiné informace než již existující vyjádření (mluvčího Jareše – pozn. red.) nemám,“ uvedla Simona Cigánková z tiskového odboru resortu.

Obchod by podle expertů v takovém případě dával smysl. Německo totiž potřebuje leopardy ze zásob Bundeswehru, případně od svých výrobců zaslat na Ukrajinu, kam je přislíbilo dodat a kde je tamní armáda urgentně potřebuje.

Německo mělo k dodávkám tanků na Ukrajinu zpočátku rezervovaný postoj, letos se však s Kyjevem dohodlo na dodávce moderní varianty Leopardu 2A6.

Kdyby si slíbených patnáct tanků Česko místo z Německa vzalo od Švýcarů, uvolnilo by to část zásob německých výrobců. Navíc do Česka mají leopardy dorazit už za pár měsíců. Německá zbrojovka Rheinmetall by je měla dodat v průběhu dubna nebo května, což začátkem roku prohlásil šéf Rheinmetallu Armin Papperger v magazínu Stern.

Pokud by německé tanky, původně určené pro Česko, mohly odejít na Ukrajinu, zemi bránící se už přes rok ruské invazi by to pomohlo.

Švýcarsko má celkem 230 tanků Leopard 2. Ve službě jich je však jen 134 a téměř sto je vyřazených.

Právě tyto vyřazené kusy by Švýcaři mohli prodat. Musí to však posvětit tamní parlament, což je nejisté, a navíc to může trvat delší dobu.

Leopardy si v Německu kromě Česka objednala také slovenská armáda. A podle vojenského analytika Milana Mikuleckého mají Němci s výrobou obtíže. „Současná kapacita německých zbrojovek je zoufale nedostatečná. Vzhledem k potřebám Bundeswehru a již uzavřeným zakázkám na nové Leopardy 2A7 se domnívám, že by bylo praktičtější si vzít příklad z Polska a orientovat se na techniku z USA. Ty jsou přece jenom spolehlivějším dodavatelem zbraňových systémů,“ míní Mikulecký.

Několik set kusů amerických tanků Abrams – 250 v nejmodernější verzi a dalších více než sto kusů starších repasovaných si objednalo Polsko. Začátkem března pak oznámilo záměr nakoupit 54 abramsů Rumunsko. Ministryně obrany Jana Černochová prohlásila loni na jaře, že o tancích jednala také s USA, ale americké tanky jsou dostupné až v roce 2030, proto se Česko rozhodlo pro Němce.

Obchod, který má háček

Švýcarské leopardy poptávali i přímo Němci, což potvrdila švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová. Proč by tedy Němci chtěli využívat okliku přes Česko a nekoupili si tanky rovnou napřímo?

Zaprvé proto, že striktně neutrální alpská země nesouhlasí s reexportem svých zbraní. „Pokud by Německo nakoupilo tanky ze Švýcarska, je jisté, že by je nemohlo poskytnout třetí straně,“ řekl MF DNES bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj by pak ze stejného důvodu mělo se švýcarskou technikou problém i Česko.

„Tato teoretická možnost (nákup tanků ze Švýcarska – pozn. red.) by pro nás byla značně nevýhodná, protože až jednou získáme novější tanky, těžko budeme ty původně švýcarské někam dál prodávat,“ dodal Mikulecký.

České ministerstvo obrany nechalo bez odpovědi i dotaz, kolik kusů leopardů by od Švýcarů mohlo získat. Zda půjde o s Němci dohodnutých patnáct kusů, či více.

Zatím totiž mají čeští vojáci k dispozici jen jeden tank Leopard, který dorazil v prosinci. „Nicméně důležité je, že výcvikem již prošel dostatek posádek, takže armáda je připravená provozovat další, až někdy dorazí. Kvalita odpovídá tomu, že jde o verzi Leopard z přelomu 80. a 90. let minulého století. Tragédií je, že i 30 let starý tank je pro naši armádu oproti většině bojeschopných tanků ve výzbroji pokrok,“ podotkl expert Mikulecký.

X X X

MILIONÁŘI  FIALOVI  JEDNO,  ŽE  ČEŠI  ŽIVOŘÍ

PRO  POTRAVINY,  ABY  NEZEMŘELI  HLADY,  MUSEJÍ  JEZDIT  DO  POLSKA

PRČ  GENERÁL  PAVEL  NEZASÁHNE?  NEZAJISTÍ  DOVOZ   LEVNÝCH  POTRAVIN  Z  POLSKA?

PROČ JEL  PAVEL  DO  POLSKA?  CO   TAM  ZAŘÍDIL  PRO  ČR?

Do Polska jednou za čtrnáct dnů. Bez nákupů v cizině by někteří Češi nevyšli

Ušetřené peníze, levnější zboží, ale také existenční problémy. I tyto důvody ženou Čechy na nákupy do cenově přívětivějšího Polska. Většina z nich to nedělá dlouho – začali před několika měsíci, když situace s růstem cen začala být neúnosná. Na nákupu za hranicemi totiž ušetří i tisíce korun.

 „Jezdíme sem nakupovat z Liberce jednou za měsíc. Nedávno se nám ještě ke všemu rozbilo auto. Naštěstí máme mladýho (vnuka – pozn. red.), který nás sem vozí. Začali jsme kolem Vánoc,“ popsal senior Zdeněk, který v pátek odpoledne zamířil nakupovat do supermarketu Lidl kousek od hranic společně s manželkou.

„My jsme důchodci, takže těch peněz není tolik. Draho pro nás bylo už předtím po covidu, ale teď to začalo být skutečně neúnosné,“ svěřil se.

To, co v Polsku nakoupili, by v Česku stálo ke třem tisícům korun, zatímco v Polsku za nákup dali zhruba 295 zlotých, což je přibližně 1 500 korun. „Měsíčně tak ušetříme i polovinu toho, co dáváme za jídlo,“ dodal pan Zdeněk.

Bez nákupů v levnějším Polsku by tak seniorský pár jen těžko vyšel. Zdeněk dle svých slov doufá, že se vláda bude tématu věnovat. To, že mu na poslední chvíli sníží valorizaci důchodů, ho samozřejmě nepotěšilo. „Je to hrozné, co ta vláda dělá,“ stěžoval si.

X X X

MORAWIECKI:  BOJ  ZA  SVOBODU  I  PO  ROCE  1989

Zítra může téct česká krev. Boj za svobodu trvá i po roce 1989, řekl Morawiecki

Boj Evropy za svobodu neskončil v roce 1989 pádem komunistických režimů, ale trvá, jak ukazuje fašismus ruského prezidenta Vladimira Putina. V Německu to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Budoucnost vidí v silných národních státech, nikoliv v centralizovaném státu.

 „To, že boj a snažení Evropy o svobodu neskončily v roce 1989, nám dnes ukazuje dění na naší východní hranici,“ řekl Morawiecki na univerzitě v německém Heidelbergu. Vtrhnutí ruské armády na Ukrajinu označil za důsledek toho, že někteří v Evropě prosazovali své obchodní zájmy na úkor bezpečnostních zájmů celého kontinentu. Za to podle polského premiéra nyní platí Ukrajinci svou krví.

„Zítra to ale může být krev litevská, naše, česká a třeba také německá,“ řekl Morawiecki. Ruského autoritářského prezidenta Putina označil za fašistu, který je zaslepen vizí o vlastním světě. Putinův pohled na svět ale nesmí podle premiéra převážit, neboť by to mělo nedozírné následky pro Evropu, jejíž postavení ve světě by se stalo okrajové.

„Bylo by to horší než Vietnam,“ řekl v přirovnání s vojenským neúspěchem, kdy se Spojené státy snažily zabránit rozšíření severovietnamského komunistického režimu i na jih této asijské země.

Morawiecki nepochybuje o tom, že válka na Ukrajině je bojem hodnot. „Za co skutečně Ukrajinci bojují? Za co pokládají své životy? Proč se hned nevzdali druhé největší armádě světa? Ukrajinci dnes bojují nejen za svou svobodu, ale za svobodu nás všech. Porážka Ukrajiny by byla porážkou Západu a svobodné světa,“ řekl. „Kdyby bojovali jen za materiální hodnoty, dávno by prohráli,“ poznamenal o ukrajinském odhodlání bránit se.

Vnuci ukrajinských vojáků jednou budou podle Morawieckého pyšní na to, co jejich dědové dnes dokázali. „S hrdostí budou říkat, že děda bojoval u Chersonu, že odrazil útok na Kyjev a že padl v bitvě o Mariupol,“ uvedl. Zmínil také, že vedle ukrajinského odhodlání je nepostradatelná podpora Spojených států. „Bez pomoci USA by Ukrajina nebyla schopná se bránit,“ řekl.

A nynější nepostradatelnost USA pro obranu Evropy je podle Morawieckého důvodem, proč Polsko navyšuje výdaje na armádu ke čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). „Silnou armádu nebudujeme jen pro sebe, ale i pro naše spojence,“ řekl. V této souvislosti navrhnul uvolnění jednoho z fiskálních maastrichtských kritérií. Výdaje na obranu by se podle něj neměly započítávat do limitu schodku veřejných financí, které kritéria stanovují do tří procent k HDP.

Evropa jako univerzita pravdy

Morawiecki ujistil studenty a posluchače přednášky, že Polsko má stejný názor na právní stát jako Německo, ačkoli bývá Varšava kritizována, že tomu tak není. Zmínil i sporné téma polského požadavku na vyplacení válečných reparací od Německa.

Premiér řekl, že je Evropanem, neboť je Polákem, proto nestojí o centralizovanou Evropu, ale o silnou Evropu silných národních států. „Musíme najít rovnováhu mezi západem, východem, severem a jihem Evropy,“ řekl.

Premiér se rovněž kriticky vyslovil proti některým snahám omezovat debaty na univerzitách, neboť rozhodování o tom, co se smí a nesmí, jen podkopává univerzitní hledání pravdy. A to podle něj platí i pro kontinent. „Evropa by měla být katedrálou dobra a univerzitou pravdy,“ řekl.

Morawiecki se v projevu vrátil i do minulosti, konkrétně ke druhé světové válce. Ta podle premiéra připravila Polsko nejen o miliony lidských životů, ale v konečném důsledku po započítání následného komunistického režimu v područí Sovětského svazu také o desítky lety svobodného vývoje. Řekl, že skutečné usmíření mezi agresorem a obětí je možné jen díky odškodnění, které Polsko na Německu žádá. Berlín ale tuto kapitolu považuje za uzavřenou, neboť má za to, že Varšava se svých nároků v minulosti opakovaně zřekla.

Reparace Morawiecki považuje za důležité i pro poválečnou obnovu Ukrajiny. Chce proto, aby Evropa začala důrazně zabavovat ruský majetek, který by následně posloužil k financování rekonstrukce zpustošené země.

X X X

Macronova hra vabank. Vláda ubránila důvěru, reformu penzí nutí Francii silou

Reuters: Francie je kvůli důchodové reformě ve varu. Pařížská policie zakázala protesty na nejproblémovějších místech a podpora prezidenta Emmanuela Macrona je tak nízká, jako byla před čtyřmi lety za rozsáhlých protestů žlutých vest. Vláda nicméně nakonec těsně ustála hlasování o nedůvěře, opozici chybělo devět hlasů.

 Francouzská vláda k prosazení reformy penzijního systému, která postupně zvýší věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, neměla do poslední chvíle v dolní komoře zajištěnou většinu. Jako již v minulosti se proto opět rozhodla použít článek 49.3 francouzské ústavy, který jí dává možnost přijmout zákon bez hlasování poslanců. V parlamentu se proto projednával návrh opozice na vyslovení nedůvěry.

Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo celkem 278 poslanců. Chybělo tedy devět hlasů k potřebným 287 nutným k svržení vlády. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.

Ani druhý návrh na vyslovení nedůvěry, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN), neprošel. Ostatní opoziční strany už před hlasováním oznámily, že pro něj nebudou hlasovat. Macronova důchodová reforma tak prošla parlamentem.

Ústavní krok vlády, původně zamýšlený jen pro mimořádné situace, Francouze přiměl k dalším demonstracím. V Paříži jsou zablokované dálnice, dopravci stávkují, stejně jako zaměstnanci v energetice, a kvůli stávkám spaloven a popelářů se v ulicích vrší hromady neodvezených odpadků.

Rozsáhlé demonstrace Francii průběžně zasahují poslední dva měsíce. O víkendu ale protesty proti právě přijaté důchodové reformě dále eskalovaly natolik, že pařížská policie na exponovaných místech vyhlásila zákaz shromažďování.

„Vzhledem k vážnému riziku narušení veřejného pořádku a bezpečnosti je zakázáno jakékoli shromáždění na Place de la Concorde a v jeho okolí, jakož i v oblasti Avenue des Champs-Elysées. Lidé, kteří neuposlechnou, budou policií systematicky vyvedeni a mohou být pokutováni,“ uvádí prohlášení pařížské policie. Protesty od konce minulého týdne pokračují kromě Paříže také v ostatních městech po celé zemi.

Po celé zemi bylo o víkendu zatčeno přes 300 lidí, naprostá většina z nich na pařížském Place de la Concorde naproti francouzskému parlamentu. Odbory uvádějí, že na protest proti reformě budou pokračovat ve stávkách, další celostátní protestní akce se má konat ve čtvrtek.

 Macronovi důvěřuje jen čtvrtina Francouzů

Na penzijní reformu doplácí také prezident Emmanuel Macron, jehož podpora je aktuálně nejnižší za poslední čtyři roky, podobně jako v době protestů takzvaných žlutých vest začátkem roku 2019. Podle průzkumu agentury Ifop pro Journal du dimanche je s jeho prací nespokojeno 70 procent voličů. Na podobné hodnotě je také premiérka Élisabeth Borneová, která reformu prosadila.

S Macronovou prací je podle průzkumu Ifop spokojeno 28 procent dotázaných, což je o čtyři procentní body méně než před měsícem. Od prosince klesla Macronova popularita o osm procentních bodů, hodnocení premiérky Elisabeth Borneové se nezměnilo a zůstalo na 29 procentech. Nespokojenost s vládou a prezidentem prochází napříč všemi sociálními, věkovými a profesními skupinami.

Protesty podněcují extremisté zleva i zprava

V roce 2017, kdy získal svůj první prezidentský mandát, Emmanuel Macron sliboval nový, konsensuální styl politiky. Ještě loni v červnu mluvil o „novém způsobu vládnutí“ a o reformách, které „nebudou přicházet shora“. Nyní Francii reformuje i proti vůli většiny jejích obyvatel. S reformou penzijního systému jich nesouhlasí 70 procent, tedy téměř tři čtvrtiny.

S rozsáhlými protesty se setkávali i Macronovi předchůdci Nicolas Sarkozy a François Hollande. Současné protesty jsou ovšem plné emocí i určité hysterie, podněcované opoziční krajní pravicí a krajní levicí, která je posouvá ještě o úroveň dál.

To vše kvůli reformě, která ve své podstatě až tak radikální není. V praxi znamená, že během následujících let až do roku 2030 se věk odchodu do důchodu bude postupně zvyšovat ze současných 62 na 64 let. I za sedm let tedy Francouzi budou odcházet na placený odpočinek stále dříve, než většina Evropanů již nyní.

Současná hysterie kolem důchodů spíše odráží značně rozvrácenou politickou situaci země. Klasická levice a pravice, tedy socialisté a republikáni, již poslední roky v podstatě neexistuje, nebo přinejmenším značně ztratila na své někdejší síle. Na tom měl podíl i Macron svou systematickou dekonstrukcí tradičních stran a založením své centristické strany En Marche, nyní Renaissance. Výrazný podíl moci po posledních parlamentních volbách v loňském roce získalo Národní sdružení coby aktuálně nejsilnější opoziční síla v parlamentu, a na opačném okraji spektra také krajně levicová Nepoddajná Francie.

Macronův „nový střed“ není příliš silně politicky etablovaný a oproti předchozím volbám je i ten po posledních volbách značně oslabený. Macron nemá v parlamentu jistou většinu, opozice stále hlasitěji prosazuje své protichůdné zájmy a politická diskuse se stává stále agresivnější a polarizovanější.

Je reforma opravdu tak asociální?

Přitom nezaměstnanost ve Francii pod Macronovým vedením klesla z 9,4 na 7,2 procenta, v případě mladých lidí ještě výrazněji. Podíl na tom má úprava pracovního práva, která rovněž svého času vyvolávala protesty a kontroverze. Za Macronovy vlády se rovněž poprvé ze dlouhé desítky let zvýšily výdaje na státní zdravotnictví, ačkoli k ideálnímu stavu je i zde ještě daleko. Relativně dobře také země díky rozsáhlým podpůrným programům přečkala roky covidové pandemie i nedávné zdražování cen energií.

Tyto úspěchy ovšem Macron ani vláda nedokážou přehledně a jasně prezentovat. Vše pak zastiňují dílčí spory, aktuálně kolem důchodů. Proti nim sice protestuje celá země, největší výhody v rámci současného systému ovšem má jen relativně malá skupina zaměstnanců mimo jiné železnic, hromadné dopravy nebo elektráren, kteří mohou podle současného nastavení ukončit pracovní činnost ještě před šedesátkou.

Na ně pak stát, tedy daňoví poplatníci, každoročně doplácí tři miliardy eur (72 miliard korun). Právě tito zaměstnanci protestují nejvíc a nejhlasitěji, protože reforma má jejich výhody postupně srovnat na podobnou úroveň s ostatními profesemi. Tento argument ovšem ve vládních sděleních téměř nezaznívá. I to dává prostor krajní levici a krajní pravici k výrokům typu, že reforma je „plánem bankéřů“ zaměřeným „proti lidem“.

Co bude s premiérkou

Macron předal veškerou praktickou agendu ohledně důchodové reformy premiérce Elisabeth Borneové a zbytku vlády, která tak podle plánu učinila. Co bude dál?

Nepokoje podle očekávání budou postupně slábnout a posléze ustoupí. Ovšem odměnou Borneové za její práci bude pravděpodobně brzký vyhazov a výměna za nového premiéra, který se pokusí alespoň formálně nastolit nový obraz do dalších čtyř let. Pro Macronovu vládu pak bude stále těžší pokračovat v prosazování neoblíbených, ale nutných reforem.

Zároveň s tím také bude postupně upadat Macronova „značka“ i obliba jeho centristické strany, což bude problém v nadcházejících regionálních, evropských a posléze v roce 2027 v parlamentních a prezidentských volbách. Macron postupuje podle svých původních slibů a představ ohledně modernizace země a zeštíhlování státní správy. Francouze o tom ale o tom za svého mandátu zřejmě nikdy nepřesvědčí.

X X X

Rusko: Obsaďme Istanbul, nikdy Turkům nepatřil.

Bývalý ruský poslanec Semjon Bagdasarov navrhl ve vysoce sledovaném propagandistickém pořadu tamější televize využít katastrofy v Turecku způsobenou zemětřesením a vzít mu Istanbul a připojit ho k Rusku. Tuto šanci naposledy měla největší země světa v druhé polovině 19. století.

 „Turecko je právě teď v obtížné situaci, pojďme toho využít. Pojďme ho vykopnout ze střední Asie, rozdrobit jeho vliv na Ukrajině, vykopnout z jižního Kavkazu a povzbudit některé síly v Turecku a vrátit našemu státu to, co mu historicky patří – město Konstantinopol (Istanbul), vztyčit kříž na chrám svaté Sofie,“ prohlásil mimo jiné v ruské televizi politolog.

Bagdasarov, který byl poslancem v letech 2007 až 2011 a nyní vede Centrum pro studium zemí Blízkého východu a Střední Asie, zároveň obvinil Turky, že oblasti jižního Ruska, Povolží i Sibiře považují za svoje. „A proč bychom neměli považovat za vlastní to, co vlastně nikdy jim nepatřilo?“ pokračoval.

„Díky bohu jsou v krizi,“ dodal s tím, že ta by měla vyústit v rozpad Turecka a anexi části jeho území Ruskem.

Absolvent vojenské tankové školy v rodišti Vladimira Iljiče Lenina Uljanovsku, který patří mezi vyznavače rozšiřování ruského impéria, se vůči Turecku vyhraňoval i v minulosti. A to když kritizoval ruské plány na výstavbu jaderné elektrárny v této zemi. Přestože varoval, že Turecko nemůže být pro Rusko spolehlivým partnerem, Moskva pokročila v budování čtyř jaderných reaktorů.

Bagdasarov, který hlasitě obhajuje i strategicky neúspěšnou ruskou invazi do Afghánistánu a patřil mezi ty, kdo vysvětloval ruskému vedení potřebu udržet syrského diktátora Bašára Asada u moci, ve svém televizním vystoupení připomněl staré touhy Moskvy ovládnout Istanbul a průlivy Bospor a Dardanely už od konce 18. století.

Když se totiž ruské carevně Kateřině II.Veliké podařilo se prodrat k Černému moři, brzy jí došlo, že prakticky úplná uzavřenost tohoto moře může představovat strategický problém. Se svým odvěkým nepřítelem – Osmanskou říší – vedlo Rusko několik válek a vždy o kousek si z jejího území ukrojilo.

Nejblíže dobytí Istanbulu bylo v roce 1878, kdy se ruská vojska dostala až do desetikilometrové vzdálenosti od okraje města. Pod hrozbou zásahu britského námořnictva však do osmanské metropole nevstoupila. Následoval tzv. Sanstefanský mír, který vedl ke konci turecké nadvlády nad většinou Balkánského poloostrova a vzniku nebo rozšíření řady nových států.

Ruští nacionalisté si do té doby nad ztrátou vlastně jediné velké příležitosti ovládnout Bospor a Dardanely stýskají. Naposledy zvažoval, že jej zrealizuje, sovětský vůdce Josef Stalin po vítězném odehnání německé armády z východní Evropy. Výbuchy amerických jaderných bomb v Japonsku však byly pro něho varováním, že v případě náhlého vstupu do války s USA by Rusko válčilo za příliš nepříznivých okolností.

X X X

Musíme být kdykoliv připraveni jaderně zaútočit, burcuje Kim Čong-un KLDR

Vůdce Severní Koreji (KLDR) Kim Čong-un v pondělí vyzval svou zemi, aby byla připravena kdykoli provést jaderné útoky k odvrácení války. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na severokorejskou agenturu KCNA. Podle britské agentury Pchjongjang v neděli odpalem balistické rakety simuloval taktický jaderný útok. Agentura AP tvrdí, že šlo o simulaci útoku na Jižní Koreu.

 Komunistická země při nedělním testu podle svého prohlášení odpálila raketu vybavenou maketou jaderné hlavice, která uletěla 800 kilometrů a poté zasáhla cíl ve výšce 800 metrů nad hladinou Japonského moře na místě, které v simulaci představovalo „významný cíl nepřítele“.

Kim, který na test dohlížel, uvedl, že cvičení zlepšilo skutečné válečné schopnosti armády. Současná situace, kdy podle něj nepřátelé stále více chtějí agresi proti KLDR, vyžaduje, aby země exponenciálně posílila svou schopnost jaderného odstrašení, míní.

Slovy o nepřátelích Kim narážel na Spojené státy a Jižní Koreu a jejich rozsáhlé vojenské cvičení, které začalo před týdnem a bude trvat do 23. března. Pchjongjang tvrdí, že cvičení je přípravou na invazi, spojenci trvají na tom, že jde o obranné manévry vyvolané potřebou reagovat na nebezpečí ze strany KLDR.

Letos už komunistická země odpálila kolem 20 raket, loni jich bylo rekordních více než 70, včetně mezikontinentálních balistických střel schopných dosáhnout americké pevniny. Američtí a jihokorejští představitelé i proto varovali, že se komunistická země může připravovat na první jaderný test od roku 2017.

X X X

Palestinci nejsou národ, nemají právo na svou zemi, řekl izraelský ministr

Palestinci nemají právo na svou zemi, protože žádný palestinský národ neexistuje. Prohlásil to izraelský ministr financí Bezalel Smotrič, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Podle něj je palestinský národ „výmysl“ z doby před zhruba sto lety. Palestinský premiér Muhammad Ištajja označil výroky za důkaz „rasistické ideologie“ izraelské vlády.

„Podle mezinárodního práva se národ definuje tím, že má svou historii, kulturu, jazyk, měnu a vedení. Kdo byl první palestinský král? Jaký je palestinský jazyk?“ prohlásil v Paříži Smotrič. „Vymysleli si fiktivní národ v zemi izraelské, aby mohli bojovat proti sionistickému hnutí,“ dodal. „Přestaňte bojovat proti Státu Izrael, prohrajete,“ řekl také Smotrič.

Palestinský premiér tato vyjádření důrazně odmítl. Podle něj historie dokazuje vazbu mezi Palestinci a územím v Izraeli „od samého úsvitu dějin lidstva“. „Jsme ti, co dali Palestině název,“ řekl Ištajja. „Tahle země je naše a Izrael je koloniální stát vytvořený kolonialisty a osadníky,“ dodal.

Smotrič pronesl své výroky u vlajky, která zobrazovala Izrael v hranicích obsahujících okupovaná území z roku 1967 i Jordánsko. Kvůli tomu si Jordánsko coby sousední země povolala izraelského velvyslance. Už dříve jordánská diplomacie uvedla, že Smotričovy výroky jsou v rozporu s mezinárodním právem a mírovou dohodou mezi Izraelem a Jordánskem. Výroky odmítl rovněž Egypt, který byl první arabskou zemí, jež uzavřela s Izraelem mírovou dohodou.

Šéf unijní diplomacie Borrell označil výroky za špatné, neuctivé a nebezpečné. „Je kontraproduktivní říkat tento druh věcí v atmosféře, která je stále napjatá,“ uvedl Josep Borrell. Vyzval izraelskou vládu, aby se od výroků distancovala a začala jednat se všemi stranami, aby rozptýlila napětí. „Zcela odmítáme tento druh jazyka,“ řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Stát Izrael vznikl v roce 1948 na základě rezoluce OSN, která počítala se vznikem dvou států – židovského a arabského. Den po vyhlášení Státu Izrael vypukla izraelsko-arabská válka, protože arabské státy s plánem OSN nesouhlasily, kritizovaly mimo jiné velikost území židovského státu. Během této války (1948-1949) bylo vyhnáno z domovů na 700 000 Palestinců. Po šestidenní válce v roce 1967, kdy Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém, uprchlo ze země další přes 300 000 Palestinců.

Před vznikem Státu Izrael byla Palestina po rozpadu Osmanské říše mandátním územím Společnosti národů pod správou Británie. V roce 1920 byla většina z jejích tehdy asi 750 000 obyvatel muslimové. Židovská populace území začala výrazněji růst v souvislosti s nástupem diktátora Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 a vyvražďováním Židů nacisty. V roce 1945 žilo na tomto území asi 1,8 milionu lidí, z toho zhruba třetina byli židé. Další emigranti z celého světa do země přicházeli po vzniku státu Izrael.

Smotrič proslul řadou kontroverzních výroků na adresu Palestinců, ale i neortodoxních židů a také komunity LGBT+. Tento měsíc si vysloužil kritiku i od premiéra Benjamina Netanjahua za vyjádření na adresu vesnice Huvára na okupovaném Západním břehu, když řekl, že je třeba „ji vyhladit“. Tato obec se stala koncem února dějištěm násilností, označovaných mnohými za pogrom, při nichž desítky židovských osadníků zapalovaly Palestincům domy a auta.

Spouštěčem útoku bylo zabití dvou Židů palestinským radikálem. Za výrok o vyhlazení Huváry se Smotrič posléze omluvil; učinil tak při návštěvě USA druhý březnový víkend, kde proti jeho přítomnosti protestovalo několik stovek amerických Židů.

Smotrič dostal v koaliční vládě Benjamina Netanjahua také na ministerstvu obrany nově zřízenou funkci ministra, která mu dává pravomoce nad civilní správou více než poloviny okupovaného Západním břehu. Může tak zasahovat i do výstavby židovských osad, což je jedna z hlavních překážek pro mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Smotrič prosazuje jejich rozšiřování.

X X X

Indonéský experiment má vycepovat žáky, výuka jim začíná v půl šesté ráno

Kontroverzní projekt v Kupangu, hlavním městě provincie Východní Nusa Tenggara v Indonésii, nutí žáky posledního ročníku středních škol vstávat už za tmy. Rodiče si na zavedení projektu stěžují.

 Ve městě na dalekém východě Indonésie je každé časné ráno vidět ospalé teenagery, jak se plahočí ulicemi na cestě do školy. Studenti se účastní kontroverzního experimentu, v rámci něhož má pracovní den začínat mnohem dříve, píše britský deník The Guardian.

Pilotní projekt v Kupangu, hlavním městě provincie Východní Nusa Tenggara, nutí žáky posledních ročníků na deseti středních školách začínat vyučování v 5:30.

Úřady tvrdí, že program, který minulý měsíc oznámil guvernér Viktor Laiskodat, má za cíl posílit kázeň dětí. Podle rodičů jsou ale děti po návratu domů vyčerpané. Školy v Indonésii obvykle začínají mezi 7. a 8. hodinou ranní.

„Je to extrémně těžké, teď musí opustit domov, dokud je ještě tma. Nemohu to přijmout… Jejich bezpečnost není zaručena, když je tma a ticho,“ řekla agentuře AFP Rambu Ata, matka 16leté studentky.

Její dcera Eureka teď musí vstávat ve čtyři hodiny ráno, aby se připravila a jela do školy na motorce. „Teď pokaždé, když se vrátí domů, je vyčerpaná a okamžitě usne,“ řekla Ata.

„Nemá to žádnou souvislost se snahou zlepšit kvalitu vzdělávání,“ řekl Marsel Robot, odborník na vzdělávání z Nusa Cendana University.

Z dlouhodobého hlediska by nedostatek spánku mohl ohrozit zdraví studentů a způsobit změnu v chování, řekl. „Budou spát jen několik hodin a to je vážné riziko pro jejich zdraví. To jim také způsobí stres a svůj stres budou ventilovat protestováním.“

Indonéský web Kompasuvádí, že indonéský ombudsman požádal ústřední vládu, aby do procesu, který trvá od února, zasáhla. Ministerstvo pro posílení postavení žen a ochranu dětí a Indonéská komise pro ochranu dětí také vyjádřily výzvy k revizi této politiky, uvádí Kompas.

Studie z roku 2014 zveřejněná Americkou akademií pediatrie doporučila, aby středoškoláci začínali vyučování v 8:30 nebo později, aby měli dostatek času na spánek.

Změnu Kupangova pravidla také zpochybnili místní zákonodárci, kteří požadovali, aby vláda zrušila to, co nazývali nepodloženou politikou.

Ale místní vláda ve svém experimentu navzdory kritice pokračovala a dokonce jej rozšířila na místní vzdělávací agenturu, kde také státní zaměstnanci nyní začínají svůj den v 5:30.

Rensy Sicilia Pelokillaová, státní úřednice agentury, řekla, že když začala dříve, byla zdravější, protože nyní musí ve své kanceláři navštěvovat skupinové cvičení, které kdysi prospala.

„Jako státní úředník jsem připraven dodržovat nařízení a udělám, co bude v mých silách,“ řekla Pelokillaová.

X X X

Herec Hanzlík vlastní drahé byty na dobrých adresách. Kolik do bydlení investoval?

 Herec Jaromír Hanzlík, který oslavil 75. narozeniny, by se uplatnil i jako dobrý byznysmen. Vydělané peníze totiž před lety uložil tím nejlepším možným způsobem. Do nemovitostí. Jen v Praze může složit hlavu na několika zajímavých adresách.

Vynikající herec a také muž, který ví, jak a kam investovat. Tak lze charakterizovat žijící legendu českého filmu Jaromíra Hanzlíka.

Deník Blesk se rozhodl zmapovat, co všechno Hanzlík vlastní. Podle katastru nemovitostí má herec tři byty v centru Prahy. Podle Blesku každý z bytů má hodnotu okolo 10 milionů korun. Investovat do nich začal před dvaadvaceti lety, když si zakoupil byt na lukrativní adrese v Opatovické ulici. O rok později si pořídil další byt na pražském Masarykově nábřeží poblíž Národního divadla. K tomu si pak přikoupil ještě kvartýr v Řeznické ulici. Ten jediný využívá k přespání, když ho pracovní povinnosti přivedou do Prahy.

Žije v rodinném domě

Natrvalo herec žije v menším, za to ale útulném, nedávno zrekonstruovaném rodinném domě v Nespekách na Benešovsku. Kdo využívá nemovitosti v Praze, není jasné. Podle Blesku žijící herecká legenda vlastní také pozemek v Choceradech na Benešovsku a také v Jinolicích na Jičínsku.

 Hanzlík je jedním z nejlepších herců, jaké kdy Česká republika měla. Tomu také odpovídají honoráře. Dlouhodobě patří k nejlépe placeným českým umělcům. V osmdesátých letech šel z role do role a to nejen před kamerou, ale také v divadle. Před třemi lety si splnil svůj sen a natočil film, podle vlastního scénáře. Romantická komedie se jmenovala Léto s gentlemanem a sám si svěřil hlavní roli.

X X X

Priscilla Presleyová bojuje s vlastní vnučkou o Elvisovy miliony

Smrt dcery Elvise Presleyho Lisy Marie vnesla do její rodiny svár. Místo truchlení nad ztrátou jediné dcery žene Priscilla Presleyová (77) k soudu svou vnučku, herečku Riley Keoughovou (33). Jde jí o správu Elvisova majetku.

Předmětem sporu je otázka, kdo by měl převzít kontrolu nad finančním dědictvím, které Elvis zanechal svému jedinému dítěti. Vdova po Elvisovi nechce dědictví přenechat své vnučce a hodlá své nároky bránit soudně.

Když bylo Lise Marii Presleyové 25 let, jmenovala svou matku spolusprávkyní majetku po Elvisovi. Podle právních dokumentů ale před sedmi lety změnila názor a trvala na tom, aby po její smrti finanční kontrolu převzaly její děti Riley, Ben a dvojčata Harper a Finley, jakmile dosáhnou plnoletosti.

Ben ovšem mezitím zemřel a dvojčatům je teprve 14 let. Plnou kontrolu by tak měla mít Riley Keoughová.

Priscilla nyní tvrdí, že o dodatku z roku 2016 nevěděla a zahájila proti vnučce soudní řízení ve snaze zneplatnit dokument. Zpochybnila i podpis Lisy Marie a tvrdí, že dodatek je podvrh.

Manažer společnosti Elvis Presley Enterprises Joel Weinshanker tvrdí, že Lisa Marie si byla jistá svěřením majetku dětem a mnohokrát s ním o tom mluvila.

Vdova po Elvisovi má ale velkou šanci spor vyhrát. Podle jejích právníků existovala při vzniku dokumentu v roce 1993 ustanovení, jak přesně lze správce majetku nahradit a jedním z těchto ustanovení bylo, že správce musí být o změně informován.

„Pokud toto chtěla Lisa Marie pro své děti po své smrti, proč neoznámila matce, že ji chce nahradit? Proč Lisa Marie nevybojovala tuto bitvu během svého života? Kdyby její matka řekla ‚ne‘, Lisa Marie by měla plné právo zahájit proces, který ji odvolá jako správce. Ale to se nestalo. Je možné, že se k tomu chystala a nečekaně zemřela, ale to nemění Priscillina zákonná práva,“ říká právnička Sarah Wentzová.

Podle zdrojů blízkých rodině neměly Priscilla a Lisa Marie blízký vztah. Po smrti Elvise se Priscilla dala ke scientologické církvi a jedenáctiletou problémovou dceru zavřela do scientologických zařízení, aby se „očistila“ pomocí tzv. „terapie poslušnosti.“

„Priscilla ubohou Lisu Marii úplně ovládala. Vyrostla jako malá princezna. Byla dcerou rokenrolového krále žijící v luxusu. Ale žila bídně, protože s matkou byly protivnice. Cokoli chtěla, byl opak toho, co chtěla její matka,“ řekla deníku Daily Mail bývalá členka scientologické církve Karen De La Carriere.

Jediná dcera Elvise Presleyho Lisa Marie byla vdaná celkem čtyřikrát a zůstaly po ní čtyři děti. V roce 1994 si vzala krále popu Michaela Jacksona, pouhých 20 dní po rozvodu se svým prvním mužem, muzikantem Dannym Keoughem, s nímž měla dceru Riley a syna Bena. S Jacksonem se rozvedla roce 1996.

V roce 2002 se provdala za amerického herce Nicholase Cage. Cage o čtyři měsíce později podal žádost o rozvod. Její čtvrté manželství bylo s jejím kytaristou a hudebním producentem Michaelem Lockwoodem, s nímž měla dcery dvojčata Harper a Finley (14). Poslední manželství skončilo v roce 2021. Lisa Marie Presleyová zemřela na zástavu srdce letos v lednu ve věku 54 let.

 X X X

 Schick se podruhé stal nejlepším českým fotbalistou roku

Útočník Leverkusenu Patrik Schick byl podruhé za sebou zvolen nejlepším českým fotbalistou roku. Sedmadvacetiletý obhájce prvenství v 58. ročníku ankety Fotbalové asociace ČR zvítězil s náskokem více než 200 bodů před záložníkem Fiorentiny Antonínem Barákem, třetí skončil s odstupem pouhého bodu plzeňský brankář Jindřich Staněk.

Mezi trenéry poprvé vyhrál Michal Bílek, který vloni nečekaně dovedl Plzeň k ligovému titulu. Mezi fotbalistkami obhájila vítězství útočnice Andrea Stašková a talentem za uplynulý rok se stal brněnský Michal Ševčík. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny na galavečeru v pražském hotelu Hilton.

O pořadí rozhodovali členové fotbalové akademie, do níž patří prvoligoví trenéři, kapitáni prvoligových týmů, reprezentanti s minimálně 31 starty v národním týmu, vítězové uplynulých ročníků, zástupci médií a FAČR.

 Schick si připsal druhé prvenství v anketě především díky vydařenému loňskému jaru. V druhé části minulé sezony dal za Leverkusen v německé lize osm branek, v součtu s předešlým podzimem zaznamenal 24 gólů a stal se druhým nejlepším střelcem soutěže. Během uplynulého roku Schick opakovaně zápolil se zdravotními problémy. Na podzim zasáhl pouze do 11 bundesligových zápasů a vstřelil jen dvě branky.

Nejlepšího fotbalistu trápí tříslo

Za národní celek vinou zranění odehrál vloni pouze dvě utkání, připsal si jeden gól a s 18 trefami se posunul na dělené 12. místo historické tabulky českých a československých reprezentantů. Aktuálně Schicka trápí vleklé potíže s tříslem, kvůli nimž vynechá nadcházející úvodní duely kvalifikace mistrovství Evropy proti Polsku a v Moldavsku, ocenění v anketě ale převzal v Praze osobně.

Barák na druhém místě ztratil na Schicka 216 bodů. Osmadvacetiletý ofenzivní středopolař vloni na jaře ještě v dresu Verony vstřelil v italské lize šest branek, na podzim pak zamířil do Fiorentiny a dal čtyři soutěžní góly. Reprezentační záložník vylepšil v anketě své dosavadní maximum, kterým bylo čtvrté místo za rok 2017.

Pořadí na druhé až čtvrté příčce bylo velmi vyrovnané. Barák měl pouze jednobodový náskok na brankáře Staňka, který na jaře pomohl Plzni vynikajícími výkony k nečekanému zisku českého titulu a na začátku této sezony k postupu do skupiny Ligy mistrů. I šestadvacetiletý gólman si vylepšil své maximum v anketě.

Jen o další tři body za Staňkem skončil na čtvrtém místě reprezentační kapitán a záložník West Hamu Tomáš Souček, jenž ve Fotbalistovi roku zvítězil v letech 2019 a 2020. Na páté příčce je už s velkou ztrátou téměř 300 bodů ofenzivní univerzál Adam Hložek z Leverkusenu.

Prvenství obhájila i Stašková

Bílek v roce 2012 došel s českou reprezentací do čtvrtfinále mistrovství Evropy, premiérové vítězství mezi trenéry mu ale vynesl až mimořádně úspěšný loňský rok s Plzní. Viktorii po čtyřech letech dovedl k titulu a následně do skupiny Ligy mistrů. Sedmapadesátiletý kouč navázal na vítězství v anketě o fotbalistu roku 1989 a po Jozefu Chovancovi teprve jako druhý v historii triumfoval mezi hráči a později i trenéry.

Talentem byl zvolen brněnský Ševčík. Dvacetiletý záložník vloni na jaře postoupil se Zbrojovkou do nejvyšší soutěže a na podzim dal v lize sedm branek. Zároveň s reprezentační jednadvacítkou prošel na červnové mistrovství Evropy.

Mezi ženami těsně obhájila prvenství útočnice Stašková. Dvaadvacetiletá hráčka, které během loňského roku zamířila z Juventusu Turín do Atlética Madrid, porazila o čtyři body záložnici Kateřinu Svitkovou, čtyřnásobnou vítězku ankety.

Do Síně slávy byli uvedeni mistři Evropy do 21 let z roku 2002 a průkopnice ženského fotbalu v Česku Eva Haniaková. Nejlepším eFotbalistou roku se stal Lukáš „T9Laky“ Pour, jenž navázal na vítězství z roku 2020.