Policejní hrdinové. Na takový masakr nepřipraví ani deset výcviků. Měli pocit, že to bude jen cvičení. Nevěřili tomu, dokud opravdu neslyšeli střelbu. Tak popisují událost na pražské univerzitě policisté, kteří na místě zasahovali. „V podstatě jsme tomu uvěřili až v polovině zákroku,“ řekl Radomír Bohuslávek, který zásahu velel.

„Podobných tísňových volání, kdy lidé volají, že slyšeli střelbu a podobně, je podle něj mnoho,“ říká Bohuslávek. Tentokrát se na rozdíl od většiny případů nejednalo o petardy. „Jedete na místo a nevěříte tomu. V podstatě jsme tomu uvěřili až v polovině zákroku,“ říká.

Policisté prochází řadou výcviků, které se snaží přiblížit skutečnosti obsahují i napodobeninu krve a lidi hrající zraněné. Realita svou syrovostí a surovostí je zaskočila. „Když jsme byli na místě, měli jsme pocit, že cvičíme a že někdo vyběhne a řekne stop,“ popisuje.

„Člověka nepřipraví ani deset výcviků“

Zasahující policistka Nela Musálková nečekala, že něco podobného někdy zažije. „Byl tam hrozný chaos. Lidi tomu nevěřili – jak já, tak kolegové, kteří byli na místě. Na vlastní uši pak slyšíte, že se střílí,“ vypráví.

„Na to se člověk nedokáže připravit, i když může mít deset výcviků denně,“ pokračuje. Podle Bohuslávka studenti v daný moment reagovali naprosto správně.

„Studenti se zamkli ve třídách a zabarikádovali se. Samozřejmě byli vyděšení, takže ani nereagovali na naše výzvy a muselo docházet k násilným vstupům do tříd,“ říká s tím, že šlo o desítky násilných vstupů do učeben. Dodal, že při vstupu do místností policisté neví, kdo v nich je, takže bylo potřeba zachovat ostražitost.

„Bylo potřeba všechny osoby vynést. Bylo to náročné, páté patro a policisté je všechny museli vynášet v rukou. Bylo to strašně fyzicky náročné. Policisté ze sebe vydali všechno,“ zakončil.

X X X

 Vrah z univerzity prošel kurzem obrany. Byl nevýrazný, řekl instruktor

Student Univerzity Karlovy ve čtvrtek zabil chladnokrevně 14 lidí, několik dalších zranil. Policie poté uvedla, že střelec si do školy přinesl obrovský arzenál zbraní a střeliva. Nyní vyšlo najevo, že útočník prošel speciálním kurzem obrany. Pro iDNES.cz to potvrdil Zdeněk Charvát ze společnosti Hard Task Training, kde kurz útočník absolvoval.

 S informací o kurzu přišel první server PrahaIN.cz. Podle webu útočník kurz absolvoval před zhruba třemi měsíci. Redakce iDNES.cz oslovila vedoucího společnosti Hard Task Training Zdeňka Charváta, zda může informaci potvrdit.

„Jo, je to tak. Byl u nás na kurzu, kde se učí chránit rodiny. Například, když se k vám loupe pachatel, tak co dělá. Jak se chovat, jak se zabarikádovat. Nebo když naopak třeba jdete domů a dveře jsou vylomený a uvidíte tam někoho, tak zase, jak se zachovat,“ popsal pro iDNES.cz Charvát.

Kurz bez ostrých zbraní

Charvát také zdůraznil, že při kurzu se nepoužívají střelné zbraně. „Používáme u toho něco jako airsoft. Tedy vůbec ostré zbraně,“ doplnil Charvát. Podle něj kurzy u jejich společnosti ročně projde asi šest tisíc lidí. Charvát tak poukázal na to, že je těžké si zapamatovat jednotlivce, když ničím nevyčnívají.

„Samozřejmě jsem se ptal instruktorů na konkrétní datum a říkali, že si vždycky pamatují jenom výrazné tváře nebo lidi, kteří něco dělají dobře a umí to. Neumím to potvrdit, ale za mě byl ten člověk opravdu nevýrazný, nevyjadřoval se a byl tichý, proto si ho také instruktoři příliš nevšimli. Nevyčníval,“ dodal Charvát.

Společnost Hard Task Training podle webových stránek také pořádá střelecké kurzy.

X X X

SLOVÁK  CHTĚL  STŘÍLET  JAKO  DAVID  K.

Slovák vyhrožoval, že zopakuje pražské vraždění. Policie ho rychle zadržela

X X X

PSYCHOLOG  KULHÁNEK:  VEŘEJNOST  VĚDĚT  O  JEDNÁNÍ  VRAHA

 Veřejnost má vědět, proč vrah takto jednal, říká psycholog Kulhánek. Lidem to může pomoci

Počet obětí na životech je daný. Šílené vraždění na Filozofické fakultě nepřežilo čtrnáct osob. Tragédie však zasáhla do života mnohem většímu okruhu lidí. Pozůstalým, přeživším studentům a vlastně celému národu. Jednalo se o případ, jaký nemá v moderní české historii obdoby. Co může v současnosti pomoci například očitým svědkům zabíjení vypořádat se s traumatickou situací? Pro CNN Prima NEWS odpovídal klinický psycholog, psychoterapeut, poradce, lektor a supervizor Jan Kulhánek.

X Lidé, kteří byli v době útoku v budově Filozofické fakulty UK, zažili něco strašného, byť třeba vyvázli bez zranění. Co to může znamenat pro jejich psychiku a co by jim mohlo pomoci?

Byli přímo ohroženi na životech, určitě to tak vnímali. Bylo jim tedy způsobeno dost velké psychické trauma. Také mohli vidět, že před nimi někdo umírá. Neumíme si to vše ani představit. Rozhodně je to veliká zátěž a ohrožení života. Ti lidé by zaprvé měli mít možnost o tom s někým mluvit. A to nemusí být zrovna odborník, ale měli by mít možnost to nějakým způsobem ventilovat, ať už doma nebo u svých blízkých. Což je někdy trochu potíž, protože i ti blízcí jsou z toho někdy takzvaně hotoví. Měli o toho svého člověka strach a mohou se zdráhat o tom bavit. Protože když se o tom začne znovu mluvit, můžou se opět objevit emoce, pláč, úzkost a podobně. Ale je to určitým způsobem očistné, nezůstávat s tím nějak sám, mít možnost to sdílet.

 X Chápu, ale co když to nejde?
V takovém případě bych si měl dát den klidu, nepřebíjet to aktivitami. A rozhodně to nepřepíjet alkoholem. Tím se totiž úzkostné emoce, strach a další věci, které to doprovázejí, konzervují a je potom větší riziko posttraumatické stresové poruchy. To znamená, že člověku začne být špatně se zpožděním a musí se s tím následně nějak vyrovnávat.

X U někoho se zpočátku nemusí projevit vůbec nic? Působí, že se ho to nedotklo…

Je to tak. Každý máme jiný způsob reakce na akutní stres. Někdo se sesype hned, jiný nějakým způsobem docela funguje a dojde mu to až se zpožděním. Třeba i několika dnů. Takže neexistuje jeden správný průběh. Na druhou stranu máme se sebou nějakou zkušenost a měli bychom vědět, jak na těžké situace reagujeme. Nicméně je normální, že v tu chvíli nemusíme cítit skoro nic a snažíme se zachránit, nebo dokonce pomáháme druhým. A pak nám to dojde třeba až večer nebo druhý, třetí den.

 X Pár hodin po tragédii jsem viděl muže, na kterého mluvily pracovnice záchranné služby. Jako by je nevnímal, byl strnulý a téměř nekomunikoval. Je to časté?

Říká se, že jsou základní tři reakce na pocit ohrožení, akutní stres. První je únik – snažíme se utíkat, nebo propadáme velkým emocím nahlas. Pláčeme, cítíme úzkost, smutek. Druhá reakce je útok, nebo jsme otevřeně naštvaní. A třetí je zamrznutí. Takhle to dělají i některá zvířata, že když jsou v ohrožení, tak ztuhnou a v podstatě se nemůžou hýbat. Je to jedna z pudových přirozených reakcí na veliký stav ohrožení. Tato reakce je pro lidi nejméně srozumitelná. Nechápeme často, proč dotyčný člověk přestane mluvit, hýbat se, nebo začne být takový zmatený. Je to přechodná situace, přechodný stav, kdy je psychika v šoku. Je to zkrátka šoková reakce.

X V okolí fakulty se po tragédii pohybovali i rodiče a čekali, zda se dozví něco o svých dětech. Co by mělo následovat u těch, jejichž dítě se domů už nevrátí? Lze jim nějak pomoci?

Jestliže o někoho přišli, tak je jim nabídnuta urgentní pomoc. Ve smyslu jestli nepotřebují nějaký lék na uklidnění. Je důležité, aby na to nebyli sami a měli u sebe ještě někoho, kdo jim pomůže přežít první minuty nebo hodiny. Měli by se pak určitě dostat k odborné pomoci. To ale v podstatě nijak nesníží zármutek a hrůzu z toho, co se stalo. Jedná se o něco, na co nebyl nikdo připravený. Vždy je tragédie, když někdo umře například na nemoc, ale tam třeba vidíme, že se stav horší, a můžeme se na to nějak připravit. V tomto případě to byl blesk z čistého nebe, nejsme na to připravení. Pro pozůstalé je to velký šok. Každopádně by na to neměli být sami.

 Traumatizovaná je opravdu většina lidí, protože to zasáhlo naši skleníkovou představu, že se nám tu nic takového nemůže stát.

X Ještě se vrátím k těm, kteří byli na místě a zažili hrůzu v budově. Ponesou si to s sebou po zbytek života, nebo je možné, že se jim podaří od toho oprostit?

Dostat se z toho nakonec můžou, ale samozřejmě, že na to nikdy úplně nezapomenou. Je to o to horší, jestli přišli o nějakého spolužáka. Čas rány dost zahojí a myslím si, že dobrá krizová intervence by jim v tomto čase měla pomoci. Jak říkám, neměli by být na to sami, měli by mít možnost sdílet své zážitky, strach a emoce. Zároveň by to mělo být bezpečně udělané a správně to dávkovat. Což lidé, kteří dělají krizovou intervenci, umí dobře. A blízcí by měli takto zasaženým lidem nabízet ucho, naslouchat jim, ale zároveň by do toho neměli člověka tlačit – „Teď se musíš vypovídat.“ Musí na to být klid, dobrý, bezpečný prostor, kde do toho nebude nikdo skákat nebo odbíhat. Ale rozhodně bych se nezdráhal využít odbornou krizovou pomoc pro ty, kteří byli přímými účastníky.

X Ukáže představit, že by se měl někdy na to místo vrátit. Prostory fakulty budou studentům přece vše připomínat.

Tomu se nelze divit. Ale už teď tam probíhá určitá pieta. Bude i potřeba následky střelby uklidit, zahladit. Zkrátka uvést do stavu, kdy to nebude na studenty koukat z každého rohu, ale zároveň je nutné tam nějaké pietní místa udělat. Viděl jsem reportáže, že i školy po celé republice vytvářejí taková místa. Je důležité netvářit se, že se nic nestalo, ale zároveň nemůžete potkávat díry po střelách. To bude těžké. Někdo bude potřebovat delší čas. A je také možné, že někteří i přestanou studovat, protože už tam nebudou chtít jít. Může se to stát, ale většina lidí se s tím v rámci času vyrovná.

X Když mluvíte o pietních místech… Jsou důležité, aby se s tím, co se stalo, lidé vypořádali?

Myslím, že jsou hlavně k tomu. Mrtvým to už nepomůže. Jejich rodinám možná trochu pomůže, když uvidí, že někdo sdílí jejich utrpení, ale v zásadě je to hlavně pro ty, kteří jsou tím nějak zasaženi. Což je mimochodem celá společnost. Traumatizovaná je opravdu většina lidí, protože to zasáhlo naši skleníkovou představu, že se nám tu nic takového nemůže stát. Nejsme na to totiž vůbec zvyklí. Naštěstí. Neuměli jsme si to proto doteď ani představit. A přesto, že tady podobné tragédie už byly, tak to nikdy nemělo takový rozměr. Navíc k tomu došlo v období před Vánoci, které je citlivé. Je to opravdu náročné a myslím, že se z toho budeme muset vzpamatovat všichni. A jednou z těch možností, jak něco aktivně udělat i pro sebe, je třeba dojít na to místo položit svíčku.

X Je tedy pravdou, že období Vánoc tragédii ještě umocňuje?

Ano. I když jsou lidi, kteří tvrdí, že Vánoce nemají rádi, stejně je celková atmosféra daleko víc rozcitlivělá. Víc se zaměřujeme na vztahy. Ztratit někoho v této době nebo být poblíž podobného masakru, je prostě strašné. Jsou i lidé, kteří mají třeba pocit, že se jich to teď zase tolik nedotýká, a mohli by se proto cítit provinile. Ale nemusí to tak být. Někdo má psychiku tak uzpůsobenou, že ho chrání před těžkostmi natolik, že nějakou dobu necítí nic. To ale o člověku nic nevypovídá, důležité je necítit se za to nějak špatně.

X Co říkáte na různé reakce třeba na sociálních sítích, kde někteří lidé píší, že je střelec inspiroval a udělají něco podobného? Chtějí jen šokovat?
Myslím, že sociální sítě jsou plné různých výkřiků, které by si lidi nedovolili někde říkat. Mají pocit, že jsou v tomto nepostižitelní. Ale policie teď tvrdí, že bude podobné případy mnohem víc řešit. Už se mě i někdo ptal, jak moc je správné případ medializovat, jestli se nebude někdo inspirovat a něco takového napodobovat. Může se to stát, avšak vrah to přece nepřežil, to by mělo lidi odradit. Ale jinak myslím, že mají lidé právo být informovaní. A bylo by fajn, abychom se jednou dozvěděli, proč to vlastně udělal. To by řadě lidí pomohlo. Stav toho, že tomu nerozumíme, je dost nepříjemný. Člověk si pak může domýšlet cokoliv. Plno otázek, které jsou znervózňující, a to myslím zhoršuje celkové vnímání situace.

X X X

 DAVID  K.  CHTĚL  VYHODIT  DŮM  V  HOSTOUNI  DO  POVĚTŘÍ

Dům střelce byl výbušná past: Policisté našli nástražný systém, pachatel pustil i plyn

Mrtvých po sobě mohl střelec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zanechat ještě více. V domě v Hostouni totiž připravil nástražný výbušný systém, navíc nechal běžet plyn, potvrdili v sobotu policisté.

Útočník z univerzity a Klánovického lesa nainstaloval v domě, kde před cestou na fakultu zavraždil svého otce, nástražný výbušný systém. Redakce Krimi Zpráv má k dispozici dvě fotografie, odmítá je ale zveřejnit, protože by se mohlo jednat o možné poskytnutí návodu. Nechala je však okomentovat soudním znalcem z oboru pyrotechniky Jiřím Chládkem.

„Součástí zařízení byly i hořlaviny. Spíš to ale vypadá na podomácku vyrobenou ‚bramboračku‘,“ zhodnotil. K improvizované náloži vrah umístil i předměty, které mohly být smrtící. Podle znalce ale vše nasvědčuje tomu, že měl zcela jiný plán než způsobit bolest dalším lidem.

„Spíše předpokládám, že cílem bylo vyvolat požár, případně výbuch, a tím zamaskovat použitelné stopy, které by se v objektu nacházely. Mohlo jít i o snahu zakrýt skutečnost, že zavraždil vlastního otce,“ doplnil odborník.

X X X

 Elektrifikovat Ameriku stálo Volkswagen dvě miliardy. Nabíječky ale nefungují

Od aféry Dieselgate uplynulo již osm let. Aby německá automobilka Volkswagen svou chybu alespoň částečně odčinila, souhlasilo její vedení s tím, že ve Spojených státech vynaloží 2 miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) na výstavbu nových nabíječek pro elektromobily. Firma svůj slib sice splnila, nabíječky ale nejsou dostatečně funkční.

 Vedení automobilky Volkswagen se v roce 2015 kajícně doznalo k instalaci softwaru, díky němuž vozidla této společnosti hladce prošla případnými emisními testy. Tento software totiž bránil vypouštění nebezpečných látek do ovzduší pouze ve chvíli, kdy technici zrovna množství vypouštěných emisí testovali. Aby německá firma urovnala svůj spor s americkou vládou, souhlasila s mnoha nápravnými opatřeními.

Vynaložila 10 miliard amerických dolarů (asi 220 miliard korun) na opravu a zpětný odkup všech vadných vozů. Přispěla 2,7 miliardy amerických dolarů (zhruba 59,4 miliardy korun) na řešení dopadů znečištěného ovzduší a také 2 miliardy dolarů na vybudování široce dostupné nabíjecí sítě pro elektromobily. Instalaci nabíječek po USA dostala na starost společnost Electrify America.

Kritici ale tvrdí, že mnoho těchto nabíječek nefunguje a přechod na elektromobilitu ve finále spíše komplikují. Informoval o tom list The Washington Post.

Na posledním místě

Za sedm let vybudovala firma Electrify America díky prostředkům Volkswagenu síť více než čtyř tisíc autonabíječek. Hned po Tesle jde momentálně o největší síť nabíječek pro elektromobily v celé zemi. Ukazuje se ale, že nejsou dostatečně spolehlivé. Analytická společnost J.D. Power odhaduje, že po celých USA spolehlivě funguje jen 80 procent těchto nabíječek.

Terminály pro nabíjení elektromobilů od společnosti Electrify America umístěné na parkovišti obchodního domu Target v Gainesville na Floridě.´(30. ledna 2020)

Nedostatečná spolehlivost se odráží i do spotřebitelského hodnocení společnosti Electrify America. Podle studie J.D. Power se totiž tento podnik v konkurenci dalších firem podobného zaměření umístil na posledním místě. Výzkumníci z Berkeley zároveň zjistili, že asi 7 procent stanic této firmy nemá ani dostatečně dlouhý kabel na nabíjení.

Jeden problém za druhým

Viceprezident firmy Electrify America se však těmto nařčení brání. Tvrdí, že v podniku neustále pracují na zlepšení. „Je nevyhnutelné, že se nabíječky rozbíjejí. To se prostě stává. Opotřebení je velké,“ konstatuje viceprezident podniku Anthony Lambkin.

Problémů je ale podle řidičů mnohem víc. Často nefungují ani jejich platební systémy, mnohdy jsou rozbité i jejich displeje. Přitom zastánci elektromobility říkají, že důvěra spotřebitelů ve spolehlivost celého systému je pro úspěšný přechod nezbytná.

„Řidiči potřebují vědět, že mohou do svého auta s klidem nasednout a dostat se tam, kam potřebují,“ uvádí spoluzakladatelka a výkonná ředitelka neziskové organizace Cool the Earth Carleen Cullenová.

Provedené americké výzkumy ale ukazují, že až 18 procent amerických občanů se po vyzkoušení elektromobilu následně vrátilo zpět k vozům se spalovacími motory. Jedním z uváděných důvodů jsou právě opakované problémy s nabíjením, píše americký list.

X X X

Scholz dolů, Wagenknechtová nahoru

Německý kancléř Olaf Scholz se v prosinci podle průzkumu společnosti Verian (dříve Kantar Public) pro časopis Der Spiegel v hodnocení dvaceti německých politiků nejvíce propadl. Podle žebříčku kancléř ztratil 14 procentních bodů a klesl do druhé poloviny žebříčku, na 14. místo.

Z představitelů vládní koalice se také snížila míra souhlasu u německé ministryně zahraničí Annaleny Bärbockové (Zelení) a německé ministryně vnitra Nancy Faeserové, stranické kolegyně Scholze, v obou případech – 4 procenta.

Nezměnilo se hodnocení šéfa ministerstva obrany Borise Pistoriuse (SPD), v žebříčku si udržel druhé místo za spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

V čele politiků, kteří zaznamenali  v prosinci růst  souhlasu  byli lídr opoziční Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder (plus sedm procent) a  Sarah Wagenknechtová (plus osm procent)., server vasevec.cz

X X X

Zeman zrušil své vánoční poselství. Není čas na velké proslovy, řekl

Bývalý prezident České republiky zrušil vzhledem k útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy svoje vánoční poselství, které měla odvysílat 26. prosince televizní stanice CNN Prima NEWS. „Není čas na velké proslovy a velká slova,“ uvedl na svém Facebooku.

Exprezident Miloš Zeman chtěl pokračovat ve své tradici vánočních poselství i po vypršení mandátu prezidenta republiky. Vzhledem k tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při níž zahynulo 14 lidí z řad pedagogů i studentů, se rozhodl projev na CNN Prima NEWS zrušit.

„Tragédie, která nás tak tíživě zasáhla v našich srdcích, vybízí k pietě, tichému zamyšlení a vzájemnosti. Není čas na velké proslovy a velká slova,“ uvedl bývalý prezident na svém Facebooku.

Miloš Zeman od začátku svého působení na Hradě přesunul tradiční projev z Nového roku na 26. prosinec. Načasování poselství na Vánoce vysvětlil po svém nástupu do funkce Zeman tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

X X X

 František Škvrnda: Nová poľská vláda robí poriadky – ani všetci neoliberáli nie sú rovnako liberálni…

Hoci politická situácia po nástupe novej poľskej vlády niekedy pripomína pomery na Slovensku, aj v tomto prípade porovnávanie kríva. Polarizácia spoločnosti v Poľsku je iná ako u nás a aj vládne koalície sa „charakterovo“ odlišujú. Podstatné je však, že liberálna demokracia nie je taká krištáľovo čistá a ani moc, médiá a právo v nej nie sú také „anjelské“, ako sa nám to manipulatívne snažia vsugerovať jej apologéti. Dnes sa zdá, že všetko, čo sa dá v liberálnej demokracii (a je toho neúrekom, najmä v spojení s vládou peňazí) zneužiť, sa spravidla aj zneužije. Moc a peniaze je jedna stránka sveta a starosti a trápenia bežných ľudí jeho druhou, odvrátenou stránkou.

Základný rozdiel medzi Poľskom a Slovenskom je ten, že stará poľská vláda síce robila vypočítavé i nedemokratické kroky vo svoj prospech, ale nerozrušila ekonomiku štátu tak diletantsky devastačne, ako sa to urobilo počas slovenského „matovičo-hegero-ódorovského vládneho trojobdobia“. Ak sme v predchádzajúcom článku písali o tom, že poľský minister národnej obrany Władysław Kosiniak-Kamysz hovoril 16. decembra o zvýšení platov na ministerstve a v jeho organizáciách o 20 % a na vojenských školách dokonca o 30 %, tak 18. decembra vláda oznámila, že takéto zvýšenie bude v celej štátnej správe i školstve. Hoci Poľsko finančne tiež nemôže vyskakovať, na Slovensku po bohapustom finančnom vyčíňaní dvoch „premiér/financministrov“ o takom čomsi nejaký ten rok môžeme len snívať.

Z politicko-analytického hľadiska stojí za to pozrieť sa bližšie na razantné kroky, ktoré robí nová poľská vláda, vedená liberálnou Občianskou platformou na čele s Donaldom Tuskom.  Volebne víťazná, ale od moci odstavená strana Právo a spravodlivosť (PiS) sa, samozrejme,  začala vzpínať rušeniu svojich lukratívnych „oporných stĺpov“. Otázne je však, či sa títo nacionalistickí konzervatívci odhodlajú k takému podlému kroku ako slovenská porazená opozícia, v ktorej nie je núdza o ľudí so stratou zmyslu pre realitu (politickú i ľudskú) a pôjdu sa sťažovať do Bruselu. A ak by aj išli, D. Tuska ako bývalého predsedu Európskej rady si Brusel bude chrániť. Hoci ide o liberála, politika jeho vlády je proti opozícii razantnejšia ako na Slovensku. Asi si to môže aj viac dovoliť… Niektoré poľské médiá ho kritizujú, ale nejde o také stupídne a vulgárne útoky ako na Slovensku.

Rýchle vymenovanie šéfov spravodajských služieb

Tuskova vláda s menovaním poverených šéfov spravodajských služieb neotáľala a uskutočnila ho už 19. decembra. Časť médií sa o ňom vyjadrila pozitívne v tom zmysle, že dodržal slovo a urobil tak do týždňa po odvolaní starých šéfov. Hoci ide jednoznačne o politických nominantov, sú to skúsení profesionáli z brandže, o ktorých kvalite nemožno pochybovať. Až na jednu výnimku nie sú ani príliš známi. Nebudeme rozoberať, kto všetko stál na čele slovenských spravodajských služieb či vojenských alebo civilných (nevojenských) v tomto storočí. Politické „kádre“ bez skúseností v oblasti sa však bežne ocitajú na čele spravodajských služieb aj v USA, RF či Nemecku i inde. Predsa však len pre kontinuitu i odbornosť pôsobenia spravodajských služieb je lepšie, ak ich vedú profesionálne kádre. Samozrejme, politicky sa tieto služby dajú donútiť k zneužitiu aj pod ich vedením.

Predseda vlády D. Tusk uviedol, že poverených šéfov spravodajských služieb menoval po diskusii v kruhu spravodajských služieb, vyžiadaní stanoviska prezidenta, ako aj na žiadosť ministra národnej obrany. Pri ich menovaní podal krátku charakteristiku jednotlivých osôb, ktoré doplníme aj o informácie z médií. Vzhľadom na rýchlosť menovania je o viacerých osobách zatiaľ málo informácií o ich minulosti.

Na čelo najväčšej poľskej spravodajskej služby Agentúry vnútornej bezpečnosti bol ustanovený plukovník Rafal Syrysko, ktorý má za sebou 31 rokov služby v brandži. Začínal ešte v Úrade ochrany štátu (Urząd Ochrony Państwa – ďalej len UOP), ktorý fungoval v rokoch 1990 – 2002. Prišiel z funkcie vojvodského riaditeľa agentúry v Poznani.

Plukovník Paweł Szota sa stal riaditeľom Agentúry rozviedky (teda vonkajšej špionáže). Slúži  už 23 rokov. Začínal tiež v UOP a potom slúžil v zahraničnej spravodajskej agentúre ako operatívec i analytik. Dobre pozná medzinárodné problémy, pôsobil aj vo Washingtone a Londýne.

Brigádny generál Jarosław Stróżyk (*1969), ktorý je z nových šéfov najznámejší, povedie Službu vojenskej kontrarozviedky. Vysokú dôstojnícku školu začal študovať ešte v socialistickom Poľsku. Pôsobil vo Vojenských informačných službách, ktoré existovali v rokoch 1991 – 2006 a neskôr po nich vytvorenej Službe vojenskej rozviedky. Od septembra  2010 do septembra 2013 bol zástupcom riaditeľa Medzinárodného spravodajského riaditeľstva Vojenského štábu NATO. Od septembra 2013 do januára 2016 bol pridelencom obrany vo Washingtone a potom odišiel do zálohy. Neskôr pôsobil ako viceprezident v nadácii Stratpoints, ktorá sa zaoberá o. i. aj  otázkami kybernetickej bezpečnosti.

Službu vojenskej rozviedky (teda vojenskú špionáž) povedie prvý raz v poľských dejinách žena. Jej riaditeľkou sa stala plukovníčka Dorota Kawecka. Má dvadsaťročné skúsenosti z pôsobenia v službe, predovšetkým v oblasti elektronickej rozviedky. V minulosti pôsobila aj ako atašé obrany v Londýne.

Aj na čelo netradičnej spravodajskej služby Ústredného protikorupčného úradu sa dostala žena. Ide o Agnieszka Kwiatkowsku-Gurdak, ktorá je v bezpečnostných zložkách od svojich 19 rokov a bola aj policajnou dôstojníčkou v Ústrednom úrade vyšetrovania. Od roku 2015 pôsobila v pobočke Ústredného protikorupčného úradu v Bydgoszczi.

Výmena vedenia spravodajských služieb bola masívna. Súčasne boli menovaní aj zástupcovia riaditeľov väčšiny služieb (boli uverejnené ich mená).

Zaujímavé je, že 18. decembra prišiel na krátku návštevu do Varšavy riaditeľ CIA William Burns. Predtým bol v Poľsku 16. marca 2023 a stretol sa s prezidentom Andrzejom Dudom. Tentokrát ho prijal minister – koordinátor spravodajských služieb Tomasz Siemoniak (ktovie či posudzovali aj otázku nových šéfov služieb). Podľa mediálnych informácií diskutovali o spolupráci medzi Poľskom a USA v oblasti bezpečnosti s osobitným dôrazom na ukrajinskú krízu, ako aj o výzvach pre NATO pred summitom paktu vo Washingtone v roku 2024. Zdôraznili aj spoločnú vôľu zachovať čo najužšiu spoluprácu medzi spravodajskými službami oboch štátov.

Ďalšie zmeny v bezpečnostnom sektore

V súvislosti so zmenami v bezpečnostnom sektore štátny tajomník ministerstva národnej obrany Cezary Tomczyk oznámil, že komisia na vyšetrovanie havárie lietadla v Smolensku bola definitívne rozpustená. Jej bývalý predseda Antoni Macierewicz už nemá ochranu Vojenskej polície, ani k dispozícii služobné vozidlo.

Ďalej C. Tomcyzk uviedol, že v ozbrojených silách budú ďalšie zmeny, ktoré sú potrebné pre ich správne fungovanie. Zdôraznil právo ministra národnej obrany vybrať si spolupracovníkov. Došlo už k demisii vysokopostaveného šéfa Vojenského kontrolného inšpektorátu (Inspektorat Kontroli Wojskowej) generála zbraní (v terminológii NATO ide o hodnosť generálporučíka) Krzysztofa Radomskeho,

Na margo rozpočtu ministerstva národnej obrany C. Tomcyzk povedal, že zostane  v rovnakej, rekordnej výške. Bude sa pokračovať v investíciách do ozbrojených síl. Modernizačné programy si vyžadujú revíziu, ale pokiaľ ide o výšku financií, zostane rovnaká. Zdôraznil, že na ministerstve prebieha audit všetkých zmlúv, uzavretých v tejto oblasti.

K zmene došlo aj na čele polície. Za nového dočasného hlavného veliteľa polície menoval 22. decembra minister vnútra a správy Marcin Kierwiński inšpektora (policajná hodnosť zodpovedá vojenskej hodnosti plukovníka) Mareka Borońa. Ide tiež o skúseného policajta, ktorý slúži už 29 rokov a má povesť dobrého kriminalistu. Média poukazujú na to, že dočasné menovanie vedie stále k dohadom, kto sa stane stálym šéfom polície. Ministerstvo oznámilo, že hodnotenie kandidátov na toto miesto bude spojené s analýzami a konzultáciami, ktoré majú pomôcť nájsť osobu s novým pohľadom na kvalitu pôsobenia polície.

Iskrí to aj v priestore verejnoprávnych médií

Sejm 19. decembra prijal uznesenie o obnovení právneho poriadku a nestrannosti a spoľahlivosti verejnoprávnych médií a Poľskej tlačovej agentúry. Minister kultúry Bartłomiej Sienkiewicz 20. decembra odvolal dozorné rady televízie (Telewizja Polska, známa pod skratkou TWP), rozhlasu (Polskie Radio) a Poľskej tlačovej agentúry (Polska Agencja Prasowa, známa pod skratkou PAP). Novomenované dozorné rady vzápätí zvolili nových predsedov verejnoprávnych médií.

Médiá poukazujú na to, že minister B. Sienkewicz (*1961), od februára 2013 do  septembra 2014 minister vnútra a poverený aj koordináciou spravodajských služieb) je bývalý príslušník spravodajskej služby. V rokoch 1990 – 2002 pôsobil v UOP a dosiahol hodnosť podplukovníka.

Odvolanie šéfov verejnoprávnych médií je zamotaný právno-politický krok, ktorý vyvoláva pochybností a mediálne sa o ňom diskutuje. Problém prioritne vznikol kvôli snahe PiS zabrániť jej vytlačeniu najmä z TWP, z ktorej urobila baštu svojej propagandy a kde sa pokúsila „zabetónovať“. Pred nástupom PiS k moci dohliadal na verejnoprávne média a menovanie ich šéfov ústavný orgán – Národná rada pre vysielanie a retransmisiu. PiS v júni 2016 vytvorila Národnú mediálnu radu, ktorá – hoci bola podľa Ústavného súdu v rozpore s ústavou – však prevzala kompetencie Národnej rady pre vysielanie a retransmisiu. Takto sa podarilo PiS „upraviť“ vedenie TWP podľa svojich predstáv a mohla šíriť jej propagandu, neraz označovanú za agresívnu. Normy prijaté vládou PiS v tejto oblasti boli prešpekulované i „zaistené“ a prekonávajú (odstraňujú) sa ťažko.

Novela mediálnych zákonov spolu so zmenami v justícii, ktoré uskutočnila vláda PiS, viedli k masových protivládnym protestom. Stali sa aj dôvodmi uvalenia sankcií EÚ na Poľsko kvôli „obmedzenému  fungovaniu demokracie“.

Panoval názor, že propaganda TWP prispela v roku v roku 2019 k víťazstvu PiS vo voľbách, ako aj v roku 2019 k víťazstvu A. Dudu. Zbavenie PiS vplyvu na verejnoprávne médiá sa preto považovalo za jednou z najdôležitejších úloh, ktoré si stanovila Koalícia 15. októbra.

Zmeny v TWP sprevádzala haravara. Do jej budovy, kde protestovali opoziční poslanci, prišla aj polícia. Neboli odvysielané pravidelné spravodajské relácie a namiesto nich sa objavili staré filmy a seriály. Na druhý deň. 21. decembra, po výmene vedenia televízie i jej redaktorov už všetko išlo po starom.

Aj v Poľsku je verejnoprávna televízia „požieračom“ peňazí. Parlamentný výbor pre verejné financie však predložil vo vládnom návrhu zákona o rozpočte na rok 2024 „zaujímavý“ pozmeňujúci návrh, ktorý sa týka TWP. Môže dostať takmer 3 miliardy zlotých (PLN). Podľa kuloárov to bola reakcia na personálnu výmenu jej vedenia.

Záver

V tomto týždni vznikla aj ďalšia aféra. Ide o zrážku názorov vlády a opozície ohľadne riešenia problému bývalého ministra vnútra (2019 – 2023) Mariusza Kamiňského a teraz poslanca za PiS, ktorý bol znovu odsúdený (na to však v Poľsku nepotrebovali ani špeciálnu prokuratúru lipšicovského typu) za trestné činy v minulosti. Prípad sa však ťahá už dlhší čas a jeho rozbor je zložitým právnym problémom. Ide však aj o oveľa širší problém zmien právnych úprav z čias vlády PiS.

Pôsobenie poľskej vlády je spojené aj s protirečeniami kontinuity a diskontinuity v jej politike. Patrila k nej aj návšteva riaditeľa CIA. Na dôvažok nový minister zahraničných vecí Radosław Sikorski v duchu módnej západnej politickej tradície urobil 22. decembra svoju prvú zahraničnú návštevu v Kyjeve. Podrobnosti o návšteve sú z bezpečnostných dôvodov utajené, ale je známe, že mal zapáliť sviečky pod krížom na pamiatku obetí Euromajdanu. Samozrejme, že sa malo hovoriť o pokračujúcej podpore Ukrajiny Poľskom. Otvorené však zostáva, ako sa bude riešiť problém blokády hraníc a iné komplikácie v poľsko-ukrajinských vzťahoch, ktoré sa nakopili v posledných mesiacoch.

Zakončíme moralizátorsky. Politika v 21. storočí je bezpochyby zaujímavá, aj keď horšie to je s pochopením konania jednotlivých subjektov a osôb. Veľké politické symboly z minulosti sa vytrácajú. Nahrádza ich sofistikovaná manipulácia. Čoraz viac nejasností i svárov vzniká pri zmene moci a jej prechode z rúk opozície k novej vládnej koalícií i naopak, keď staré sily pripravené o moc bezohľadne útočia na novú moc. Staré známe machiavellistické, že účel svätí prostriedky, sa príliš často oblieka do nového, ale nepekného šatu aj v ére neoliberalizmu.František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

 ARCIBISKUP  GRAUBNER  HODNOTÍ  ŽIVOT  LIDÍ  I  SVĚT

 Nejde mi o dobývání pozic, Boží blízkost vtahuje sama, říká arcibiskup Graubner

Uplynulý rok nebyl lehký a naučil lidi hledat cesty k dobrovolné skromnosti, hodnotí končící období pražský arcibiskup Jan Graubner. „Omezování se není populární, ale je rozumné,“ říká. V rozhovoru pro iDNES.cz dále vysvětluje, jak tráví vánoční svátky, proč by mohla církev investovat do bytů a fotovoltaik a jak se staví ke kritice, která se na něj snesla za jeho výroky o LGBT+ lidech.

 X Jak hodnotíte uplynulý rok?

Pro všechny to byl rok ovlivněný válkou na Ukrajině a ve Svaté zemi, energetickou krizí a hospodářskými problémy. I když jsou mnozí nespokojení, zdá se mi důležité, že aspoň někteří si začali vážně uvědomovat svou zodpovědnost a začali hledat cesty k dobrovolné skromnosti, šetrnosti k přírodě i vstřícnosti k dalším generacím, které by nás musely nenávidět a odsuzovat, pokud bychom dál žili na jejich úkor.

Omezování se není populární, ale je rozumné, a snaha zvedat životní úroveň při respektování ohleduplnosti vede k inteligentnímu rozvoji.

X Co se církvi podle vás za poslední rok povedlo?

Z mnoha věcí uvedu jen tu s mezinárodním dosahem. Významnou událostí bylo synodální zasedání biskupů, kněží, řeholníků i laiků ze všech evropských zemí v Praze. Byla to velká zkušenost. Mnozí měli zpočátku obavy z možných konfliktů způsobených rozdílností názorů a situací v jednotlivých zemích.

Nakonec se po celém světě mluví o velmi úspěšném setkání, které ukázalo, jak je důležité si vzájemně naslouchat a také společně naslouchat Bohu. Mám radost, že si účastníci od nás odnesli nejen vzpomínky na krásné město.

X Co nesmí chybět na vaší štědrovečerní tabuli?

Naprosto tradičně jsem zvyklý na smaženého kapra s bramborovým salátem a před tím bývá rybí polévka, ale tradičně začínáme oplatkem s medem a na závěr něco z vánočního cukroví a ovoce.

X Máte rád cukroví? Jaké jsou vaše nejoblíbenější druhy? Pečete ho?

Mlsný jsem, to ano, ale sám cukroví nikdy nepeču. To snad naposled, když jsme jako děti pomáhaly mamince.

Já mám před Vánocemi plnou hlavu jiných věcí. On se nakonec vždycky někdo najde, kdo se rád rozdělí.

X Mohou lidé během Vánoc navštívit vaše kázání? Kam si ho mohou přijít poslechnout? Víte už, čeho se bude týkat a na co se v něm zaměříte?

Na Štědrý den budu mít půlnoční a pak na Hod Boží slavnostní bohoslužbu v 10 hodin. Na Silvestra v 16 hodin nešpory spojené s adorací a na Nový rok zase mši svatou v 10 hodin. To všechno v Katedrále svatého Víta.

Jednotlivé svátky mají témata daná, jde především o pozvání otevřít srdce Boží lásce, nechat ji narodit se v nás a vnášet ji do našich rodin, do naší společnosti. Na konci roku se podívat zpátky a poděkovat Bohu, na Nový rok prosit o požehnání a pomoc do všeho, co je před námi.

X Na Štědrý večer přijde na mši nejvíce lidí v roce. Máte nějaké strategie, jak do kostela přilákat více lidí i mimo vánoční čas?

Já žádné strategie nedělám, protože mi nejde o dobývání pozic, ale snažím se nabízet a rozdávat z toho, co nám bylo svěřeno, dát lidem zakusit Boží blízkost, která vtahuje sama, a mám radost, že lidé jsou vnímaví.

X Podle dat Českého statistického úřadu ubývá věřících. Čím to podle vás je?

Odpověď by byla složitá, ale musíme si uvědomit, že především ubývá Čechů. Rodí se daleko méně dětí. V Praze věřících neubývá, ale to je především díky lidem, kteří se přestěhovávají z Moravy, Slovenska a jiných zemí.

Vedle toho přiznávám, že mnoho mladých utíká do nereálného světa nebo se soustřeďují na sebe tak silně, že Boží skutečnost nevnímají. Ale jsou tu i lidé, kteří hledají a žádají o křest jako dospělí. Jen v předvečer letošního Adventu jsem v pražské katedrále přijímal 74 dospělých žadatelů mezi katechumeny, kteří se budou připravovat na křest.

Církev může investovat do bytů i fotovoltaik

X Letos vám bylo 75 let a musel jste zaslat formální rezignační dopis do Říma. Co vám na něj papež odepsal?

Že mi děkuje a abdikaci přijímá, ale zatím ať pokračuji v práci. To sice nedává lidskou jistotu a prostor pro velkolepé plány, ale vede to k prožívání přítomnosti naplno a prožívání důvěry, že Bůh má lepší plány. Jestli dokážeme plnit Boží vůli v přítomnosti, poznávat a dělat to, co od nás Bůh v této chvíli očekává, pak děláme to nejlepší pro budoucnost, která je v Božích rukou.

X Do Prahy jste přišel loni z Olomouce, kde je stále neobsazené místo arcibiskupa. V jaké fázi je jeho hledání? Máte nějaký tip, kdo by se jím mohl stát?

Řím je věčný, jak se často žertuje. S takovými věcmi, jako je jmenování biskupů se nespěchá. Myslím, že běžně se dá čekat jmenování tak do dvou let. Výběr kandidátů ovšem je úkolem apoštolského nuncia a jména, o nichž se mluví, jsou pod přísným tajemstvím. I když on se ptá desítek lidí jak z řad biskupů a kněží, tak řeholníků a řeholnic, ale i laiků.

X V roce 2030 skončí církvi státní příspěvek na provoz. Již nyní ale církev investuje do různých projektů, které se týkají například bydlení. Zaujal vás některý z nich?

Různé diecéze mají odlišné podmínky. V Praze je bydlení nejzajímavější, zvláště, když máme nějaké pozemky, které se díky rozrůstání města stávají stavebními parcelami. Ty, laicky řečeno, je moudré vyměnit za byty. Aby nás však hmotné starosti neodváděly od hlavního poslání, založili jsme společnost, která se o správu bytů stará.

Vrátily se nějaké lesy, ale jsou hodně roztroušené, proto se snažíme je směnit tak, aby se vytvořily větší celky. Některé pozemky horší kvality vidíme jako vhodné pro fotovoltaickou elektrárnu. I o to se pokoušíme.

„Nerespektujeme právo dětí na otce a matku“

X Vaše jméno bylo hojně skloňované i během druhého kola prezidentských voleb. Někteří komentátoři dokonce tvrdili, že jste vítězství Petra Pavla ovlivnil. Jak jste tato tvrzení během voleb vnímal?

Já jsem to tak neviděl. Šlo mi víc o uklidnění napětí a vytváření vztahů, a tak jsem všechny pozval ke společné modlitbě za vlast.

X Někteří lidé vás kritizovali za vaše výroky například ohledně LGBT+ komunity. Jak se k této kritice stavíte?

Záleží mi na úctě ke všem lidem. Nikoho nechci soudit. Považuji však za vážnou chybu, když se taková témata politizují. Znám například homosexuály, kteří by nikdy nešli na „průvod duhové hrdosti“. Oni říkají, že jim někdo ukradl jejich problém a udělal z toho politiku.

Za druhou chybu považuji náš vztah k dětem. Jak je sobeckým životem a zadlužováním společnosti nespravedlivě zatěžujeme pro budoucnost, tak nerespektujeme jejich lidská práva na lásku otce a matky. Přibývá depresí a sebevražd dětí a mládeže a my mluvíme jen o tom, že jim zabezpečíme více psychiatrů, místo abychom jim pomohli rozvinout vrozené vlohy mužů či žen a upevnit jejich identitu.

Tady vidím velké selhání rodin i škol. Všechna lidská práva mají své meze. Všechna jsou omezená právy druhých. Jde mi jen o to, abychom viděli souvislosti a podporou jedněch nepoškozovali druhé.

X Co vás čeká v příštím roce?

Běžná práce. Ale protože jsem v Praze teprve krátký čas, objel jsem loni všechny vikariáty, kde jsem se setkal s farními radami. Při setkání se mi představily jednotlivé farnosti. Pro mnohé to bylo přínosné už proto, že objevovali své sousedy.

Takové setkání bylo pro ně novinkou. Dohodli jsme se na tom, že za rok, tedy z kraje roku 2024, je navštívím znovu, a každá farnost se rozdělí o nějakou vlastní pozitivní zkušenost, o níž si myslí, že by mohla povzbudit či inspirovat jiné farnosti. Tak mám možnost je lépe poznávat i já a místo toho, že bych já něco plánoval či nařizoval pro zlepšení farního života, pomáhají si oni navzájem.

V terénu se děje mnoho krásných věcí. V době, kdy je módní všechno kritizovat a na všechno nadávat, přinesou zkušenosti dobré praxe trochu radosti, povzbuzení a inspirace.

X X X

Završí svoji kariéru soudkyně Karla Cháberová.

 Na konci prosince letošního roku skončí z důvodu dosažení věkové hranice mandát soudkyně Karly Cháberové. Výrazná osobnost justice stála u obnovy českého správního soudnictví. Od února 1993 působila jako soudkyně na správním úseku Vrchního soudu v Praze a posléze, od roku 2004 Městského soudu v Praze (VS).

Za toto dlouhé období rozhodovala tisíce případů, z nichž mnohé měly zásadní dopady pro českou správní praxi. V devadesátých letech dominovaly restituční kauzy. Karla Cháberová rozhodovala například o rozsáhlých majetcích bývalých šlechtických rodů jako například potomků hraběcího rodu Walderode.

V nultých letech byly také časté žaloby proti pokutám udělovaným Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Karla Cháberová tak spoluvytvářela judikaturu ohledně toho, co a kdy můžeme vidět v televizi. V rozsudku (6 Ca 370/2006-71) například zrušila pokutu udělenou za odvysílání reality show Big Brother. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že „pokud byla pokuta uložena rovněž za jednání, v němž žalovaná spatřovala pro děti nevhodnou prezentaci „sexuální tématiky“, pak není z žalobou napadeného rozhodnutí zřejmé, z jakých konkrétních situací prezentovaných v daném pořadu je dovozováno, že chování soutěžících je nutno považovat za možný návod pro děti a mladistvé k nesprávnému chování“.

Naopak v roce 2021 rozhodla o zákonnosti rozhodnutí o udělení pokuty za vysílání upířího hororu Dracula 2000 v televizi od 19:00. V rozsudku konstatovala, že mnohé scény filmu „se skutečně vyznačují nebývalou hrubostí, intenzitou násilí a děsivostí v takové míře, která naplňuje možnost ohrožení psychického vývoje dětí a mladistvých, byly-li vysílány v denní době, v níž to zákon o vysílání zapovídá“.

Velmi nelehká (zvláště pokud její nejbližší jsou přesvědčením slávisti) byla kauza zásahu policie proti fanouškům Slavie před derby se Spartou v roce 2014 na Čechově mostě.

Střet zájmů Babiše

Karle Cháberové se nevyhýbaly ani politicky citlivé kauzy. Měla rozhodovat o zákonnosti neudělení bezpečnostní prověrky bývalému kancléři prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi. Ten však žalobu na poslední chvíli vzal zpět. Rozhodovala také o otázce střetu zájmů Andreje Babiše v kontextu nároků společnosti z koncernu Agrofert na dotace.

V době pandemie Covidu byla členkou senátu, který jako první zrušil mimořádné opatření přijaté Ministerstvem zdravotnictví. Zaujatý právní názor, že lze o návrhu rozhodnout, byť mimořádné opatření bylo v mezidobí nahrazeno obsahově podobným opatřením, otevřel cestu soudnímu přezkumu těchto opatření.

V poslední době velkou pozornost vyvolala klimatická žaloba. Senát Karly Cháberové žalobě v prvním kole částečně vyhověl. Toto rozhodnutí však bylo zrušené Nejvyšším správním soudem, který naopak shledal, že český právní řád neobsahuje žádné závazky České republiky na snižování emisí skleníkových plynů., ceskajustice.cz

X X X

Ministerstvo spravedlnosti letos řešilo přeplněné věznice i úbytek znalců

 Ministerstvo spravedlnosti letos hledalo řešení rostoucího počtu vězňů, pracovalo kvůli tomu na změnách trestního zákoníku. Úřad předložil vládě některé výrazné legislativní návrhy, například novelu zákona o státním zastupitelství, redefinici znásilnění či omezení působení přísedících u soudů. Ministr Pavel Blažek (ODS) také jmenoval nového vrchního státního zástupce v Olomouci poté, co původní rezignoval po roce od nástupu do funkce. Blažek čelil kritice mimo jiné za setkání s proruským lobbistou Martinem Nejedlým.

Vysoký počet odsouzených v českých věznicích plánuje ministerstvo řešit novým pojetím trestných činů krádeže a zanedbání povinné výživy, jejichž pachatelé tvoří 44 procent vězňů. Chce také snížit dolní hranice trestních sazeb u nejzávažnějších podob majetkových a hospodářských trestných činů. Hodlá rozšířit ukládání peněžitých trestů. Úřad zároveň odsunul o tři roky vyhlášku, podle které měli vězni od Nového roku získat právo na více ubytovacího prostoru.

Spolu s novinkami v trestním zákoníku chce ministerstvo provést legislativním procesem i novelu trestního řádu, která má zjednodušit a odformalizovat trestní řízení. Blažek ustoupil od původního plánu vlády na zcela nový procesní kodex poté, co výsledky přípravných prací expertní komise na jaře odmítly ústavněprávní výbory Sněmovny i Senátu.

Nová definice znásilnění, kterou nyní schválila vláda, nahrazuje koncept silou vynuceného pohlavního styku konceptem pohlavního styku nesouhlasného. Úprava zavádí i pravidlo, že sexuální praktiky s dítětem do 12 let budou vždy znásilněním či sexuálním útokem, nikoliv mírněji trestným pohlavním zneužitím. Úřad pracuje také na podobě registru, který má sexuálním delikventům zabránit pracovat s dětmi. Předložil novelu, která rozšiřuje práva dětí, jejichž počínání řeší policie. V občanském zákoníku chce také zakotvit nepřijatelnost trestání dětí rodiči.

Z dalších letošních legislativních návrhů lze zmínit posílení advokátní mlčenlivosti, novelu ke zrychlení a zlevnění rozvodů, zavedení hromadných spotřebitelských žalob, zkrácení délky oddlužení z pěti let na tři či možnost tzv. preventivní restrukturalizace pro podnikatele v přechodných potížích.

Novela zákona o žalobcích

V neposlední řadě ministerstvo předložilo změnu kárného řízení soudců, státních zástupců a exekutorů, kteří by tak měli znovu získat možnost se proti výsledku řízení odvolat, a dlouho očekávanou novelu zákona o státním zastupitelství. Ta zavádí časově omezený mandát vedoucích státních zástupců včetně nejvyššího a stanoví pravidla pro jejich odvolání. Podle ministerstva má novela zabránit politickému vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství. Soustava letos musela řešit nečekanou rezignaci olomouckého vrchního žalobce Radima Daňhela, který ji vysvětlil osobními důvody. Po výběrovém řízení, které uspořádal nejvyšší státní zástupce, Blažek na Daňhelovo místo jmenoval bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Radima Dragouna.

V justiční oblasti počítá ministerstvo s přísedícími z lidu nadále jen v kauzách zvlášť závažné trestné činnosti, například u vražd. Hrozbu výrazného úbytku soudních znalců chce řešit zmírněním zákonných podmínek pro znaleckou činnost. U soudů od ledna zavede novou specializaci soudců na řešení sexuálních trestných činů. Soudy letos úspěšně bojovaly za navýšení platů pro administrativu – zaměstnanci dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Představitelé justice kritizovali také dlouhý výpadek ve jmenování soudců. Blažek navrhl nové kandidáty až na podzim, v listopadu pak nový prezident Petr Pavel jmenoval 52 nováčků v taláru a také budoucího předsedu Krajského soudu v Praze Jiřího Grygara.

Blažek čelil kritice nejen po svém srpnovém setkání s poradcem exprezidenta Miloše Zemana Nejedlým, ale také kvůli údajnému vyřizování účtů s nepohodlným oznamovatelem protiprávního jednání na ministerstvu. Protikorupční organizace Transparency International vyzvala premiéra k ministrovu odvolání. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) po incidentu s Nejedlým uvedl, že domovská strana Blažkovi udělila „žlutou kartu“, ceskajustice.cz

X X X

OMBUDSMAN  KŘEČEK:  LIDÉ  PO  ÚTOKU  V  PRAZE  NÁROK  NA  FINANCE

Oběti útoku na FF UK mají nárok na peněžitou pomoc, uvedl ombudsman

 Oběti trestných činů mají nárok na peněžitou pomoc, uvedl v souvislosti s tragickou čtvrteční střelbou v Praze veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Pomoc je určená na léčbu fyzických i duševních následků a překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Ministerstvo spravedlnosti vzkázalo, že s vyplněním příslušných formulářů jsou připraveni pomoci probační úředníci ve všech svých pobočkách. Právní pomoc nabízí i Česká advokátní komora (ČAK).

Zákon o obětech trestných činů počítá s vyplácením peněžité pomoci obětem na léčbu fyzických i duševních následků a překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. „Oběti ji mohou využít třeba na psychoterapii nebo při výpadku příjmů,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí ombusmana Markéta Bočková. O peněžitou pomoc mohou požádat do dvou let od zjištění újmy a nejpozději do pěti let od spáchání trestného činu.

„Ministerstvo spravedlnosti v podobných případech, který se stal 21. prosince 2023, pomáhá obětem, zraněným a pozůstalým. Peněžitou pomoc je možné si představit jako zvláštní druh sociální dávky, kterou vyplácí stát. Nárok na peněžitou pomoc je zakotven v zákoně o obětech trestné činnosti. Žádosti se podávají na ministerstvu spravedlnosti na odbor odškodňování. K podání žádosti je možné využít zveřejněný formulář,“ připomnělo ministerstvo v tiskové zprávě.

Ministerstvo by mělo o žádosti rozhodnout nejpozději do tří měsíců. Vláda ale na svém čtvrtečním mimořádném zasedání uložila ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), aby v souvislosti se střelbou poskytl obětem a pozůstalým maximální součinnost.

Pozůstalým se peněžitá pomoc poskytuje v paušální výši dosahující 200.000 Kč, respektive 175.000 Kč u sourozenců zemřelého. V případě většího počtu pozůstalých nemůže celková poskytnutá částka přesáhnout 600.000 Kč. „Tuto peněžitou pomoc ale není možné chápat jako náhradu škody, kterou Vám pachatel svým činem způsobil, protože taková povinnost zatěžuje výlučně jeho a nikoliv stát,“ upozorňuje web ministerstva spravedlnosti.

V žádosti o peněžitou pomoc je nutné uvést údaje o osobě žadatele, vyjádřit vůli požádat o peněžitou pomoc, specifikovat, v jaké výši je o pomoc žádáno a označit poslední známé rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, které se věci týká – jak spisovou značkou, tak označením orgánu, který je vydal. Pokud byla trestným činem způsobena škoda na zdraví, je potřeba k žádosti přiložit lékařskou zprávu o této skutečnosti. Peněžitou pomoc lze pak očekávat v řádu několika dní od vydání rozhodnutí.

„Probační a mediační služba nabízí obětem tohoto hrůzného trestného činu pomoc, jak posttraumatickou, tak i asistenci při vyplnění žádosti, která se zasílá na ministerstvo spravedlnosti. Zranění a pozůstalí se mohou obracet na pobočky Probační a mediační služby po celé České republice, kde jsou kolegové připraveni reagovat a pomoci s vyřízením žádosti o peněžitou pomoc,“ uvedlo ministerstvo.

Ochotu pomoci avizovala i ČAK. V tiskové zprávě informovala, že dnes vyzvala advokáty s potřebnou specializací, aby se nechali zařadit do veřejného seznamu pro pomoc přeživším a pozůstalým, který chce zveřejnit. Zájemci o zajištění právní pomoci se mohou na komoru obracet buď e-mailem na adresu sekretariat@cak.cz, nebo telefonicky na číslo 273 193 111.

Soustrast rodinám a pozůstalým obětí útoku střelce vyjádřil ministr Blažek, ombudsman Stanislav Křeček, jeho zástupce Vít Alexander Schorm a celý tým Kanceláře veřejného ochránce práv. „Pro vyjádření soucitu s oběťmi a pozůstalými střelby v Praze se těžko hledají slova. Násilná ztráta milovaného člověka je jednou z nejtěžších životních zkoušek. Doufáme, že blízcí obětí i přeživší naleznou oporu ve svém okolí, aby se s touto tragickou událostí zvládali vyrovnat,“ uvedla kancelář na sociální síti X.

Čtvrteční útok v budově filozofické fakulty v centru Prahy je nejtragičtějším případem střelby v historii ČR. Přímo na místě činu při čtvrteční tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze zahynulo 14 lidí včetně střelce, jedna oběť zemřela v nemocnici při hospitalizaci. Na dnešní odpolední tiskové konferenci to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podezřelým je čtyřiadvacetiletý student fakulty z obce Hostouň na Kladensku, který střelné zbraně držel legálně a dosud neměl záznam v trestním rejstříku, ceskajustice.cz

X X X

Horší než porod. Na vánočním večírku Airbusu se jídlem přiotrávilo sedm set lidí

Tradiční vánoční večírek, který pro své zaměstnance zorganizovala společnost Airbus Atlantic, se letos nevydařil tak, jak by si vedení firmy přálo. Francouzské zdravotnické orgány nyní vyšetřují hromadnou epidemii gastroenteritidy poté, co se v podnikové restauraci podávalo foie gras a humr. Zdravotní potíže po slavnostní večeři nahlásilo 700 zaměstnanců.

Francouzská letecké skupina Airbus Atlantic letos zorganizovala vánoční večírek pro 2 600 svých zaměstnanců. Jídlo a pití zajistila její vlastní restaurace v závodě v Montoir-de-Bretagne v západofrancouzském regionu Loire-Atlantique. Na jídelním lístku byly pochoutky jako foie gras, hřebenatky, humr nebo hovězí tournedos. Informaci přinesl list The Guardian.

Po nich následovaly dezerty v podobě zmrzlinových dortů politých lískooříškovou a čokoládovou pěnou. Slavnostní atmosféra však na párty dlouho nevydržela. Brzy poté, co se začalo podávat jídlo, začali někteří postižení zaměstnanci vykazoval klinické příznaky zvracení či průjmu. Většina z nich onemocněla do 24 až 48 hodin po jeho konzumaci.

Francouzské zdravotnické úřady proto nyní zahájily vyšetřování, aby zjistily, co mezi zaměstnanci způsobilo hromadné propuknutí gastroenteritidy.

Brzy poté zdravotníci uvedli, že přesnou příčinu hromadné otravy zatím nelze identifikovat. Nadále ale zkoumají, zda potíže lidem způsobila bakterie v potravinách, anebo extrémně nakažlivý virus gastroenteritidy. „Vyšetřování pokračuje,“ uvedl mluvčí a dodal, že výsledky by měly být k dispozici příští týden. Všem postiženým organizace poslala podrobný dotazník, aby uvedli, co přesně jedli.

„Měla jsem koliku a bolesti hlavy jako nikdy předtím. Bylo to horší než porod,“ uvedla jedna ze zaměstnankyň jmenovaná pouze jako Nolwenn listu Ouest-France. Jean-Claude Iribarren, tajemník podnikového výboru Airbus Atlantic, témuž listu řekl, že jídlo připravila firemní jídelna. „Jako každý rok jsme uspořádali štědrovečerní večeři pro 2 600 lidí s mnoha místními dodavateli.“ Lidé se podle něj s příčinami potíží poněkud unáhlili. „Jsme povinni uchovávat vzorky každého výrobku podávaného v restauraci. Ty budou následně analyzovány. Je brzy na závěry, vyšetřování bude trvat ještě několik dní,“ dodal.

Mluvčí společnosti Airbus oznámil, že nikdo vážně neonemocněl. „Případem se nyní zabývá zdravotní úřad, který vede vyšetřování,“ dodal.

Společnost Airbus Atlantic je dceřiná společnost největšího světového výrobce letadel Airbus, momentálně zaměstnává 15 000 lidí v pěti různých zemích, uzavírá The Guardian.

X X X

Novinářka Duncovová se Putinovi nepostaví, volební komise našla 100 důvodů

Ruská volební komise nepovolí sběr podpisů na podporu ruské novinářky Jekatěriny Duncovové, která se v prezidentských volbách příští rok na jaře chystala postavit dlouholetému šéfovi Kreml Vladimiru Putinovi. Komise své sobotní rozhodnutí zdůvodnila argumentem, že v příslušné žádosti týkající se kandidatury Duncovové je více než 100 chyb.

Podle webu stanice Rádia Svobodná Evropa (RFE) rozhodnutí znamená, že komise Duncovové kandidovat ve volbách nepovolila.

Čtyřicetiletá Duncovová je regionální novinářka, která do oznámení kandidatury nebyla příliš známá. Na svém předvolebním webu vyzývá mimo jiné k ukončení bojů na Ukrajině.

Vzhledem k tomu, že nekandiduje za politickou stranu, musí ji podle ruského volebního zákona podpořit nejméně 500 lidí, než může začít sbírat podpisy.

Podle volební komise se ale právě předložená žádost o registraci této takzvané iniciativní skupiny stala pro Duncovovou kamenem úrazu.

V předloženém dokumentu například podle komise chyběl ověřený zápis ze zasedání iniciativní skupiny a u jednoho z účastníků tohoto zasedání byla chyba ve jméně po otci, které se v ruštině uvádí společně s křestním jménem a příjmením.

Komise dv soboru posuzování žádosti vysílala v přímém přenosu na svém webu. Přenos se několikrát zasekl, uvedlo RFE. Členové komise hlasovali proti kandidatuře Duncovové jednomyslně.

Duncovová žije ve městě Ržev západně od Moskvy a v minulosti byla městskou zastupitelkou. Ruská nezávislá média už dříve upozornila, že Duncovová v minulosti podporovala místního nejvlivnějšího člena vládnoucí prokremelské strany Jednotné Rusko.

Prezidentské volby se v Rusku budou konat od 15. do 17. března příštího roku. Podle dřívější zprávy agentury AP má Putin vítězství takřka jisté vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace. Putinovu popularitu podle průzkumů neovlivnila ani válka proti Ukrajině, kterou loni v únoru zahájil.

 X X X

Loď s vazbou na Izrael zasáhl dron také až u Indie. Plavidlo začalo hořet

U pobřeží na severozápadě Indie zasáhl bezpilotní letoun nákladní loď plující pod liberijskou vlajkou a způsobil na palubě požár. Oznámila to v sobotu britská společnost Ambrey, která se zabývá námořní bezpečností. Zasažené plavidlo podle ní má vazbu na Izrael.

Posádka podle Ambrey žádné oběti nehlásila, požár se jí podařilo uhasit. Tanker určený pro převoz chemikálií byl zasažen jihozápadně od pobřežního města Veraval, zatímco se plavil ze Saúdské Arábie, uvedla společnost.

Pozadí incidentu není jasné. Indické námořnictvo, které se podle Ambrey situací zabývalo, na žádost agentury Reuters o komentář nereagovalo.

Zpráva přichází po sérii útoků na obchodní i vojenské lodě v Rudém moři, k nimž se přihlásili jemenští šíitští povstalci podporovaní Íránem známí jako Húsíové. Útoky jsou podle nich projevem podpory Palestincům v Pásmu Gazy, kde se Izrael snaží vymýtit hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael ze 7. října.

Útoky v Rudém moři trvají už několik týdnů a Húsiové při nich používají drony i rakety. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele na konci listopadu informovala, že terčem bezpilotního letounu se stala i kontejnerová loď v Indickém oceánu. Plavidlo patřilo společnosti, nad kterou má kontrolu jeden izraelský miliardář.