Polícia SR už našla vinníka amerického vyčíňania vo Zvoleně – môžu za to Slováci. Polícia SR sa vyjadria k prípadu opitých a agresívnych amerických vojakov, ktorí vo Zvolene takmer napadli policajtov. Vraj Slováci nemajú čo pindať, pretože, podržte sa – Slováci sa vraj opíjajú za volantom.
A vraj tí, ktorí kritizujú americké vyčíňanie, sú „konzumenti bludov“. Veď americká ambasáda sa ospravedlnila a polícia od dojatia nedýcha, určite boli aj slzy.
Prepáčte, ale toto je oficiálne vyjadrenie polície na sociálnej sieti. Tí, ktorí majú chrániť občanov Slovenskej republiky, chránia amerických výtržníkov. A ešte aj nadávajú Slovákom tým, že využívajú učebnicový „ačohentizmus“, ktorý sami v prípade amerických vojen hystericky kritizujú.
Pri všetkej úcte – za toto by mal minister vnútra Ivan Šimko okamžite odstúpiť. Kde je Zuzana Čaputová?
To vážne necháme políciu, aby primitívne kopala do Slovákov? Akože – americkí vojaci sa môžu opíjať a ohrozovať svoje okolie, veď Slováci pijú tiež… To vážne?
Za normálnych okolností by už americkí vojaci čelil trestnému konaniu za nebezpečné vyhrážanie a výtržníctvo. A možno aj za útok na verejného činiteľa. Veď sa policajtom vyhrážali, že ich zabijú, že bude tiecť krv a že bude boj. A do toho tona vulgarizmov. Všetko je v zápisnici, ktorú videlo celé Slovensko.
Namiesto trestného stíhania sa stalo presne to, pred čím sme varovali pri Obrannej dohode s USA – slovenské orgány prípad ponechali v jurisdikcii Američanov.
A americkí vojaci sú už, samozrejme, prevelení preč zo Slovenska a nikto nikdy nezistí, či boli alebo neboli potrestaní. Páchatelia sú fuč, oni to ututlú a bude – tak to robí americká armáda. Dobré ráno.
Ale hlavne, že polícia so slzami dojatia posiela srdiečka americkej ambasáde za to, že sa ospravedlnili – a vraj Rusi nie!
Lebo polícia logicky očakávala, že keď opití americkí vojaci robia bordel vo zvolenskej Bille, tak sa ospravedlní Rusko – kto iný?!
Za toto musia padať hlavy. Tak čo, pani prezidentka, už sa konečne prebudíte? Dokedy budete chrániť opitých amerických Rambov? Dokedy budete kašľať na Slovákov? Ľuboš Blaha, poslanec NR SR a místopředseda strany Smer-sd, server vasevec.cz
X X X
STO LET KISSINGERA, DOSTAL NOBELOVU CENU ZA MÍR
Kissinger slaví stovku. Má Nobelovku za mír, ale i hříchy. Je s ním legrace, říká Žantovský
Jedna z nejvlivnějších osobností světové politiky 20. století se dožívá sta let. Henry Kissinger byl poradcem amerických prezidentů, ministrem zahraničí v hodně nejistých časech. Ne každý mu tleskal: dostal sice Nobelovu cenu za mír, přesto ho někteří označovali za válečného zločince. Český diplomat Michael Žantovský se s Kissingerem poznal zblízka, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví třeba o tom, že se s kamarádem režiséra Miloše Formana zábavně klábosí jak o pádu totalit, tak o fotbale.
X Henry Kissinger slaví sto let. Kým pro vás je?
Velkou postavou zahraniční politiky. Uznávaným teoretikem, analytikem i praktikem. Velmi zajímavým autorem. V neposlední řadě i dosti zábavným a vtipným společníkem.
Henry Kissinger (100)
Legendární americký diplomat a politolog. Byl bezpečnostním poradcem tří prezidentů – Dwighta Eisenhowera, Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona. Za prezidenta Nixona byl předsedou Rady pro národní bezpečnost, ministrem zahraničí USA.
Za účast při jednáních k válce ve Vietnamu získal roku 1973 Nobelovu cenu za mír. Vyvolalo to protesty, protože ve stejném konfliktu spolurozhodoval o masivním bombardování. Pochází z německé židovské rodiny, která před nacisty utekla do Spojených států.
Jako mladý byl pověstný přízní krásných žen.
X Je podle vás mužem, který se zasloužil o to, že studená válka zůstala pouze studenou?
Svým způsobem ano, protože ve svém realistickém přístupu k zahraniční politice vždycky usiloval o tlumení konfliktů. O nalezení schůdné cesty, koexistence. Na druhé straně možná i kvůli tomu studená válka trvala o něco déle, než musela.
X Což jen potvrzuje, že Kissinger není černobílou postavou. Najdou se lidé, kteří tvrdí: „Jakýpak politický realista, cynik to je!“ A sem tam si někdo dokonce přisadí: „Taky válečný zločinec!“
Člověk, který působí v zahraniční politice neuvěřitelných sedmdesát let, se za svůj život zkrátka dopustí i výroků a činů, z nichž ne všechny budou akceptovatelné. Zajímavé je, že nebývají akceptovatelné z různých pohledů. Kissingera budou na jedné straně kritizovat idealisté, na druhé to však sem tam schytá i od těch, kteří si v přístupu proti nepřátelům USA představují ještě tvrdší řešení.
X Nestál často před zrovna nejjednoduššími rozhodnutími.
Právě. Zaměřme se na jeho nesporný přínos k některým zásadním událostem posledních šedesáti let – k teorii jaderné války, k vietnamskému či izraelsko-arabskému konfliktu, k politice détente, tedy snaze o snižování napětí mezi SSSR a USA. K procesu, který vyvrcholil helsinským závěrečným aktem konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. K otevření Číny.
To poslední je mimochodem podle mého vůbec nejdůležitější Kissingerův čin. Šlo o velký úspěch jak pro Spojené státy, tak pro Čínu. Tohle vítězství pomohlo izolovat Sovětský svaz, který byl v té době hlavním strategickým protivníkem USA. Představa, že by se dvě jaderné komunistické velmoci spojily, tehdy pochopitelně každého děsila. Kissingerovo lišácké jednání s Pekingem to změnilo.
X Jen se pak Nixon bil v prsa, že šlo o jeho nápad.
Nixon si tuhle koncepci samozřejmě přisvojoval, což bychom měli brát jako určité privilegium prezidenta. Kissingerova praktická role, včetně tajných jednání předcházejících Nixonově návštěvě Číny, byla ovšem nesporná.
X Kissinger byl prostě velký hráč.
O tom není sporu. Byl a stále je. Nad rámec všeho, o čem jsme již mluvili, se navíc zapsal i všelijakými drobnějšími činy. Přístupem k různým latinskoamerickým diktaturám, stejně jako prohlášeními z posledních let, kdy jednou komentoval uspořádání Evropy po konci studené války, podruhé ruskou agresi na Ukrajině. Pokud pozorně nastudujete jeho životní kroky, jistě dojdete k závěru, že ne vždy byl stejně úspěšný. Že ne vždy uvažoval správně. Přesto byla jeho role ve zmíněných procesech a událostech rozhodně nepřehlédnutelná.
X Kritici mu zazlívají podíl na bezohledném přístupu k obyvatelstvu severního Vietnamu, na bombardování Kambodži, na spolupráci s různými silami, které se neštítily válečných zločinů. Co z toho mu nejvíc zazlíváte?
Měli bychom být přesní. Třeba bombardování severního Vietnamu začalo za vlády prezidenta Johnsona, ve které Kissinger hrál jen externí poradenskou roli. Na tomto samotném rozhodnutí tedy neměl žádný zásadní podíl. Na rozdíl od bombardování Kambodži, kde už jako poradce pro národní bezpečnost v Nixonově administrativě centrální roli hrál.
Jeho hlavním činem, kterým se zapsal do dějin vietnamské války, nicméně byla nejdříve tajná, posléze dlouho probíhající a nakonec úspěšná jednání se severovietnamskými diplomaty v Paříži. Vedla k jakési dohodě o ukončení konfliktu. Byť to bylo složitější… Na jedné straně došlo ke stažení amerických vojsk, na druhé k totálnímu vítězství severního Vietnamu v roce 1975. I tady je tedy Kissingerova role značně členitá. Patří k ní bezesporu velké diplomatické úspěchy. Ale i velké neúspěchy někdy až nihilistického přístupu k hodnotám, které jednotlivé strany v konfliktech zastávají.
X Sporný přístup k hodnotám se týká i některých jeho prohlášení z poslední doby, jako když tvrdil, že za válku na Ukrajině nenese vinu jen Kreml.
Válka je vždycky proces, který je dílem více stran. Není sporu o tom, že po porážce SSSR ve studené válce došlo v Evropě ke změnám, které byly současné putinovské garnituře proti mysli. V tomto smyslu by se dalo tvrdit, že jde o klasický spor více stran. Co ale probíhá na Ukrajině, je zcela jistě ruskou agresí proti svrchovanému členskému státu OSN, jeho teritoriální integritě. Z hlediska mezinárodního práva je to tedy jednoznačně nevyprovokovaná agrese. A v tomto ohledu se proto Kissinger mýlí.
X Sám své výroky upřesňoval, že ruskou agresi samozřejmě nijak neobhajuje.
Máte pravdu, jen musíme vnímat časovou posloupnost jeho výroků. Do prvních vyjádření k této věci se pustil na mnichovské bezpečnostní konferenci. A jelikož se setkala s velmi nepříznivým přijetím, ve svých následných reakcích svou rétoriku zmírňoval.
X Není i tohle pro něj typické? Že rád mění názory?
Ano, je velmi přizpůsobivým politikem. Což do jisté míry s diplomacií souvisí. Nakonec to ale naráží na hodnotové bariéry, které Henry Kissinger necítí tak palčivě, jako někteří jeho současníci a kolegové.
X Myslíte morálku?
Morálka je hodně silné slovo. Spíš mám na mysli mravní hlediska typu dodržování smluv, respektu k druhé straně, ohledu na lidská práva.
X S Kissingerem jste se několikrát osobně setkal. Jaký je zblízka
Doma se projevoval úplně jinak, než jak ho znali lidé z televize. Najednou to nebyl cynický, sardonický Henry Kissinger. Zbožňoval svou ženu Nancy, velmi si zakládal na rodině. Poprvé jsme se viděli v červnu 1990, když přijel do Prahy na Hrad. Tehdy předvedl, že umí nejen velmi zasvěceně mluvit o zahraniční politice, ale také nesmírně brilantně žertovat. Následně jsem se s ním opakovaně setkával ve Spojených státech, často ve společnosti Miloše Formana, s nímž byli blízkými kamarády. V Connecticutu měli domy kousek od sebe, rádi se navštěvovali. Jakmile jsem se k Milošovi dostal, chodívali jsme ke Kissingerovi na kus řeči.
Henry Kissinger v 70. letech jednal i s čínským lídrem Mao Ce-tungem.
X O čem jste si povídali?
Třeba o fotbale. Od mala byl velkým fanouškem, dokonce hrál za juniorku bavorského Fürthu, odkud pocházel. Po nástupu nacismu velmi těžce nesl, že byl z veškerých sportovních a sociálních aktivit vyloučen. Hodně to poznamenalo jeho vidění světa.
X Prý vás v roce 1990 zklamal, když nás Čechy viděl jako most mezi Východem a Západem. My chtěli jednoznačně na Západ, vize mostu mezi dvěma kulturami nás už dávno nelákala.
V té době napsal článek do časopisu Newsweek, ve kterém tvrdil, že Polsko, Československo a Maďarsko by se měly stát neutrálním pásem po vzoru Rakouska. To představovalo jeho tehdejší názor, který razantně nezměnil ani v dalších letech. Velká část mého působení ve Spojených státech sestávala z úsilí o americkou podporu rozšíření NATO. A v této věci se Henry nikdy výrazněji neangažoval.
X Třeba s Václavem Havlem byli postojově velmi rozdílní. Je ale pravda, že se i tak časem sblížili?
Ano. Oba měli totiž smysl pro humor, byť oba trochu odlišný. A Václav Havel miloval vtipné lidi. Pamatuji si, že Henry pro něj roku 1996 uspořádal večeři ve svém newyorském bytě. Šlo o večer, kdy se ukázal v opravdu nejlepší formě. Havel si toho nesmírně považoval.
X Kissingerovi je sto let, stále mu to pálí. Šel té dlouhověkosti něčím naproti?
Mentálně je skutečně stále velmi svěží. Pomáhal tomu celý život dobrou životosprávou, v jeho charakteru je navíc něco nezdolného, životaschopného. Projevuje se to i na té jeho stovce.
X Vyplatí se Kissingerovi naslouchat i v takto pokročilém věku?
Bezesporu. Čtu ho. V duchu – a když mám příležitost i osobně – s ním milerád polemizuji. Ať už si o něm myslíme cokoliv, v každém případě je to jeden z lidí, kteří se výrazně zapsali do moderní historie. Ať se dožije ještě dalších dvaceti let!
X X X
SEXUÁLNÍ AFÉRA V BRNĚ NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ
Studenti znají svá práva a nebojí se ozvat, říká k sexuální aféře ombudsmanka
Nařčení z obtěžování, znásilnění nebo osahávání při zápočtech. Druhá největší univerzita v Česku od počátku roku řeší sexuální aféru, s jakou se v dlouhé historii veřejně potýkat nemusela. Po četných stížnostech studentek odešli z Pedagogické fakulty tři tělocvikáři.
Atmosféru ve škole s více než 40 tisíci studujících má pročistit i nově zřízená pozice univerzitní ochránkyně práv. Advokátka Eva Janovičová na školu nastoupila v dubnu. „Chci ukázat studentům a zaměstnancům, že ve mně mají osobu, na kterou se mohou obrátit. Hlavní cíl je, aby tito lidé měli důvěru v někoho, kdo se jejich problémy bude zabývat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
A přiznává, že má od počátku plné ruce práce. Řeší už více než desítku oznámení týkajících se nevhodného chování učitelů i studentů nebo podezření z plagiátorství.
Nejpropíranější případ z Pedagogické fakulty ale paradoxně zatím detailně nezná. „Agendu sexuálního obtěžování budu přebírat na začátku července,“ vysvětluje a zdůrazňuje, že z pověření rektora ustavila 12člennou revizní komisi. Má mimo jiné prověřit, zda univerzita správně nastavila systém pro řešení podobných problémů.
X Když bude chtít někdo nahlásit jakékoli nevhodné chování na univerzitě, může se nově obrátit na vás?
Připravili jsme novou webovou stránku, kde se aktualizovaly informace ohledně ochrany práv. Chtěli jsme lidskou řečí podat informace pro běžného laika, studenta či zaměstnance. Zájemci se na mě mohou obracet buď e-mailem, nebo skrze kontaktní formulář. Jsem k dispozici telefonicky nebo osobně po předchozí domluvě. Když se na mě někdo obrátí, informace zůstanou skutečně jenom u mě. Z dosavadních zkušeností zpočátku vedeme komunikaci spíš přes e-mail, ale už mám za sebou i osobní setkání. Vždycky nastíním další možný postup. Ochrana práv se více centralizovala do jednoho pracoviště a mé osoby.
X Jaká oznámení budete řešit?
Může to být nevhodné chování vyučujícího nebo studujícího, diskriminace, šikana, sexuální obtěžování. Pokud si někdo není jistý, jaký typ oznámení a stížností řeším, může se na mě obrátit a poradíme se, co dál.
X Říkala jste, že jste neměla moc času na rozkoukání. Kolik případů a jaké tedy aktuálně řešíte?
Přesný počet neřeknu, ale bude jich víc než desítka. Každý je různorodý, budu postupem času vyhodnocovat, jak to typově pojmout. Týkají se jak nevhodného chování vyučujících, tak i nevhodného chování studentů, plagiátorství či studijních záležitostí. Často mi přijde, že oznamovatel naznal, že uvnitř fakulty či střediska se jeho problémem nikdo nezabývá nebo se jím zabývali nedostatečně.
X Už jste zaznamenala podobně závažné podněty jako na Pedagogické fakultě?
Agendu sexuálního obtěžování zatím přebírám, v kompletním rozsahu ji převezmu od 1. července. Nicméně extrémně závažný případ jsem zatím neřešila.
X Takže žádné další ukončování pracovních poměrů či výtky?
Ne.
X Máte mandát na tři roky, na univerzitě je to úplně nová role. Co v ní chcete dokázat?
Bude to dlouhodobější proces. Nastavujeme celý systém, i když má univerzita mechanismy už dobře přednastavené. Zavedli jsme systém evidence podání oznámení, který spravuji. Chceme ukázat studentům a zaměstnancům, že ve mně mají osobu, na kterou se mohou obrátit. Někoho, kdo bude agendu řešit a komunikovat dál uvnitř školy. Hlavní cíl je, aby tito lidé měli důvěru v někoho, kdo se jejich problémy bude zabývat. Taky plánujeme prostřednictvím workshopů komunikovat se zaměstnanci i se studenty.
Co je sexuální obtěžování
Sexuální obtěžování je jakákoliv forma nevyžádaného verbálního, neverbálního nebo fyzického jednání sexuální povahy, jehož cílem nebo důsledkem je zásah do důstojnosti člověka, obzvlášť když vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé prostředí. Pod pojem sexuální obtěžování můžeme zařadit sexuální nátlak, nežádoucí sexuální pozornost a sexistické chování (uplatňování genderových stereotypů). Na akademické půdě k němu může docházet mezi studujícími navzájem, mezi vyučujícími, ze strany vyučujících vůči studujícím nebo ze strany studujících vůči vyučujícím.
X Ve vysokoškolském prostředí může mít různé podoby, jako například:
nevyžádané opakované sexuální návrhy, vynucování sexuálního chování za protihodnotu (např. lepší podmínky u zkoušky), nevhodné komentáře vůči jednotlivci nebo skupině na základě pohlaví, genderu nebo sexuality, nevyžádané e-maily, fotografie nebo zprávy sexuální povahy,
nevhodné vtipy o sexu a obscénní gesta, odhalování prsou, hýždí nebo genitálií na veřejnosti, znásilnění či pokus o něj, nevyžádané dotyky.
Jednotlivé fakulty patří pod univerzitu, ale mají svou právní subjektivitu. Hodně se řešilo, zda budete mít fakticky nějaké pravomoci. Můžete kolegům nařídit, že mají na základě nějakého závažného nařčení někoho vyhodit a případ efektivně řešit?
Má stanoviska a závěry jsou doporučující. Nemám pravomoc rozhodovat. Na druhou stranu pevně věřím, že se má pozice vypracuje a kolegové budou má stanoviska vnímat jako doporučení, která mohou situaci vyřešit. Ale je to vždy na rozhodnutí děkana či děkanky nebo jiných vedoucích.
X Na univerzitě doznívá kauza tří tělocvikářů a obtěžování studentek. Máte vyhodnocení, co se na katedře dělo?
K tomu se zatím detailně vyjadřovat nebudu, s agendou se seznamuji. Nicméně byla ustavena revizní komise. Bude se zabývat jednotlivými postupy a metodikami, které se v oblasti uplatňují. Případ určitě posunul univerzitu i vnímání těchto situací. Je dobře, že se o této problematice otevřeně mluví. Když se takové případy nebudou nahlašovat, tak se společnost nikam neposune.
X Zeptám se tedy jinak. Nařčení studentek se prokázala, když se škola se třemi učiteli rozloučila?
Ještě jsem na škole nebyla. Nechtěla bych o tom navenek mluvit. Jsou to citlivé informace a nechci je zveřejňovat. Nedokážu posoudit každý jednotlivý postup. Co vím, tak se situace od počátku řešila, ale opravdu se mi k tomu těžko vyjadřuje. Dokumentaci si studuji i pro zasedání revizní komise.
Revizní komise bude hodnotit nastavené metodiky. Vyhodnotíme, co je potřeba zlepšit. Jak nastavit systém, aby byl efektivní a rychlý a aby žádná ze stran neměla pocit, že se s ní nekomunikuje nebo nejsou dostatečně ochráněna její práva. Myslím, že je to ze strany univerzity dobrý signál, že se problematikou zabývá a chce ji řešit.
Pevně věřím, že kontaktní osoby jsou proškolené na komunikaci v této oblasti. Určitě to musí být empatičtí lidé. Jde o velmi citlivé téma. Pokud si někdo myslí, že to u někoho schází, určitě se na mě může obrátit. Na to tady jsem.
X Z toho, co jste stihla nastudovat, je v této oblasti před univerzitou nějaké riziko soudních sporů?
O tom teď nemám informaci.
X Aféru ohledně nevhodného chování či sexuálního obtěžování neřeší jen brněnská univerzita. Čím si vysvětlujete, že případů přibylo?
Společnost se vyvíjí. Současní studenti získávají hodně informací přes internet, sociální sítě. Mají větší povědomí o svých právech, dokážou se v nich rychleji zorientovat. Jsou možná i odvážnější. Těmto otázkám se ve společnosti věnuje větší pozornost. Také proto se ve větší míře zřizují pozice ombudsmanů.
Eva Janovičová
Na pozici univerzitní ochránkyně práv nastoupila v dubnu. Je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Titul JUDr. získala na půdě Masarykovy univerzity. Má za sebou čtrnáctiletou praxi v advokacii, kdy se věnovala především občanskému, obchodnímu a pracovnímu právu. V dosavadní advokátní praxi řešila jak soudní konflikty, tak i případy mimosoudních vyrovnání.
X Takže na českých univerzitách zažíváme nějakou obdobu MeToo jako ve Spojených státech, mohl se ten trend přenést k nám?
Těžko říct. Uvidíme časem, kolik oznámení obdržím, jak se má pozice ujme. A jestli si vybuduji důvěru k lidem. Myslím, že to je posun ve společnosti.
X Sami učitelé často nevědí, co je ještě ve škole vhodné a co už je za hranou. Univerzita vyhlásila nulovou toleranci nevhodnému chování na škole. Jak se na to díváte vy?
Proběhla školení pro zaměstnance a určitě budou pokračovat. I za mě je pedagog ten, který má být vzor. Je to člověk, který studentům zprostředkovává kulturu chování i prostředí, v němž studují. Musí se chovat podle etických zásad. Nemůže předávat vzory chování, které jsou ve společnosti neakceptovatelné a zhoršují její fungování, seznam.cz
X X X
Čeští spojaři se uplatňují i v NATO. Umí programovat, střílet a řídit Pandur
Spojovací vojsko již dávno není jen o vojácích s vysílačkou v ruce a anténou zavěšenou přes stromy. Jejich role je čím dál důležitější s příchodem nových technologií a zbraňových systémů. Redakce iDNES.cz nahlédla pod pokličku života těchto specialistů, ale i na techniku, která zajišťuje komunikaci napříč NATO v jakémkoliv prostředí.
„Moderní armáda se bez spojovacího vojska neobejde. Naši spojaři fungují v odbornostech od klasických radistů, přes síťaře, systémové inženýry, vývojáře softwaru, specialisty na bezpečnost až po architekty informačních systémů. Význam a nezastupitelnost jejich schopností stoupá s faktem, kdy moderní technika a nové zbraňové systémy jsou nerozlučně spojeny s novými technologiemi,“ říká ředitel sekce komunikačních a informačních systémů brigádní generál Petr Šnajdárek.
Spojaři sídlící v Lipníku nad Bečvou jsou vybaveni moderní technikou, která zahrnuje prakticky vše od satelitních prostředků, po těžkou, obrněnou techniku, která umožňuje zabezpečit spojení téměř kdekoliv u nás, ale i v zahraničí.
Dominantní je pak například speciální verze vozidla Pandur, které dokáže chránit posádku proti všemožným nástrahám, včetně biologického útoku, ale i zajistit datové spojení s velením a to prakticky za jakéhokoliv počasí.
Spojovací Pandur je uvnitř vybaven nejmodernější technologií, ale posádce poskytuje i rozsáhlou ochranu proti útokům nepřítele.
„Jsem spojařem, ale také velitelem a střelcem. Komunikační systémy, které zde máme, nám umožňují sdílet všechna potřebná data napříč aliancí, či jen při lokálním výcviku,“ řekl jeden z vojáků, který si tuto službu v armádě vybral záměrně díky své odbornosti a vzdělání technického charakteru.
„Používáme nejnovější techniku a zároveň jezdíme s touto obrněnou osmikolkou, která budí respekt,“ dodal dále. Tito odborníci působí po celé České republice, včetně Prahy, Olomouce a dalších měst.
Celoživotní vzdělávání
Jedním z předpokladů pro službu u spojařů je velmi dobrá angličtina, protože komunikují napříč NATO, nicméně i mezery ve vzdělání nejsou problém.
„Naši vojáci se vzdělávají celoživotně. Nejen jazykově, ale i s ohledem na používání čím dál modernějších technologií, které musí umět bezvadně ovládat. To ostatně oceňují i naši alianční partneři a služba zde je atraktivní i pro nováčky po škole díky řadě benefitů, včetně vyšších hodností než ve zbytku armády, tedy i výbornému ohodnocení,“ říká kapitán Martin Krupička.
Spojaři AČR pracují i ve strukturách NATO. Musí umět obsluhovat i techniku našich spojenců. Ta je přítomna i v Lipníku.
Když v Lipníku procházíme jednotlivá stanoviště ukázek, vidíme značný technologický posun. Od starých tatrovek, po nové vozy, od vysílaček, které mají dodnes své uplatnění, po nejmodernější satelitní prostředky, které je možné složit do kompaktních boxů a přepravit nebo přenést je kamkoliv je potřeba.
To vše je poplatné budoucnosti armády. Zejména pak modernizacím a budoucím vojenským akvizicím. Technologie jsou všude, někde jich je méně, jindy více. „Pokud by armáda například kupovala víceúčelové letouny F-35, tak dvě třetiny personálu okolo jsou spojaři,“ vysvětluje Krupička.
Bez spojení není velení
Pokud se tedy podíváme na budoucnost armády, ale i současnost, bez spojení se neobejde nikdo. Datové zabezpečení využijí budoucí bojová vozidla pěchoty, které chce armáda koupit ze Švédska, tanky, jejichž význam se ukazuje i na novodobém bojišti a samozřejmě i vrtulníky, které vojáci již nyní vyhlíží.
„Pořizujeme nové prostředky, jako jsou pásová bojová vozidla pěchoty, vrtulníky, systémy elektronického boje včetně bezpilotních. Osádky umí řídit, střílet, ovládat je, ale kromě toho musí být na moderním bojišti schopni komunikovat, přijímat a odesílat informace, a to dokážou jen díky informačním a komunikačním systémům uvnitř. A ty musí někdo nastavit, a ten někdo je spojař,“ vysvětluje Šnajdárek význam spojařů na dnešním bojišti.
Čeští vojáci působí i ve strukturách NATO. Spojenecká zařízení jsou přítomna i v Lipníku. Při pohledu na obrovské satelity je zřejmé, že tato technologie dokáže mnohé. Když se ptám vojáků na funkce i dosah těchto zařízení, jen se usmívají. „Máme zde to nejlepší, ale bližší informace vám sdělit nemůžu,“ říká kapitán Krupička. Jeho šibalský výraz hovoří za vše.
A není se čemu divit. Čeští spojaři patří ke špičce. Uplatňují se v misích, aktuálně například na Slovensku, ale také na zahraničních velitelstvích NATO. To zahrnuje službu na moři, ve vzduchu, ale i na základnách po celém světě.
X X X
Indickému úředníkovi spadl kvůli selfie mobil do vody, nechal vypustit nádrž
Úředník v Indii nechal vypustit obrovskou vodní nádrž, aby našel telefon, který do ní upustil, když si pořizoval selfie. Pracovník hygienické stanice tvrdil, že v přístroji jsou citlivé vládní dokumenty, ale když se po vypumpování dvou milionů litrů vody telefon našel, už nefungoval.
Nadřízení ho po obvinění ze zneužití pravomoci dočasně zbavili funkce, napsal server BBC. Potravinářský inspektor Rameš Višvas řešil svou nehodu s potopeným telefonem krajně neobvykle. Nejprve k nádrži Kherkatta ve státě Čhattísgarh povolal potápěče a když se jim nepodařilo přístroj najít, dal příkaz k vypuštění vodního díla.
Nechal tam přivézt čerpadla, která pak několik dní odváděla vodu do blízkých vodních kanálů. Celkem tak z nádrže odčerpal dva miliony litrů vody, které by stačily na zavlažení 600 hektarů polí.
Nakonec jeho snažení po stížnostech zastavil úřad pro vodní zdroje. „Byl zbaven funkce, dokud neskončí vyšetřování. Voda je cenný zdroj a nesmí se s ní takto plýtvat,“ uvedla zástupkyně okresu Kanker Prijanka Šuklaová.
X X X
V NĚMECKU PODPORA NACISMU, ŠETŘENÍ POLICIE
Německá policie bude vyšetřovat Rogera Waterse kvůli podpoře nacismu
Roger Waters má opět problém. Německé policii se nelíbí, že si na koncertě v Berlíně 17. května oblékl kabát, který nápadně připomíná nacistickou uniformu, včetně pásky na rukávu se zkříženými kladivy, připomínajícími hákový kříž.
„Nošení takového oblečení může znamenat schvalování nebo dokonce oslavu nacistického režimu,“ uvedl mimo jiné policejní inspektor Martin Halweg. Německo je kvůli své nacistické minulosti na podobné projevy velmi citlivé a má v tomto ohledu přísné zákony.
Kromě toho Waters vyvolal pobouření i tím, že na právě probíhajících koncertech srovnával Izrael s nacistickým Německem, což je podle stanov IHRA (International Holocaust Remembrance Alliance) považováno za projev antisemitismu.
Židovská zastupitelská rada pro Velký Manchester zveřejnila prohlášení, podle něhož je Roger Waters „synonymem pro šíření hluboce znepokojivých politických názorů, které právem znepokojují židovské i jiné komunity“.
Sám Roger Waters na toto téma promluvil v podcastu Katie Halper Show: „Je to divadlo. To by se žádný herec ve filmu ani na divadle nesměl obléct do nacistické uniformy, aby ztvárnil určitou postavu. To je fakt směšné,“ řekl hudebník a dodal, že antisemitismus považuje za odporný, rasistický a jednoznačně jej odsuzuje.
Co se oné „nacistické uniformy“ týče, Waters ji oblékl i na pražském koncertě, přičemž všem, kteří znají dvojalbum The Wall a především filmovou adaptaci režiséra Alana Parkera je jasné, nač naráží. Pochodující kladiva, rocková hvězda Pink zobrazený jako diktátor manipulující s davy. To vše jsou silně stylizované obrazy z řečeného díla a byly zamýšleny jako kritika, nikoliv oslava nacismu a vůbec totalitních systémů.
X X X
Němci zatím nezavedou trvalé kontroly na hranicích s Českem, slíbila ministryně
Kontroly na vnitřní hranici schengenského prostoru jsou podle ministra vnitra Víta Rakušana krajním opatřením. „V této chvíli k tomu nemusíme přistupovat,“ řekl Rakušan na pátečním setkání se spolkovou ministryní vnitra Nancy Faeserovou. Hlavním tématem jejich setkání byl režim na česko-německých hranicích. Faeserová uvedla, že otevřené hranice jsou důležité pro lidi v každodenním životě.
Proto Německo od znovuzavedení kontrol upustilo, dodala. „Udělali jsme všechno pro to, aby se bezpečnostní situace zlepšila i bez uzavření hranic,“ uvedla Faeserová.
Už ve čtvrtek oznámila, že Německo kvůli ilegální migraci posiluje policejní hlídky u hranic s Českem a Polskem. Policisty doplní mobilní jednotky a policie bude intenzivněji provádět takzvané skryté namátkové kontroly.
Vít Rakušan před dvěma týdny uvedl, že nepředpokládá, že by Německo kvůli migraci zavedlo pravidelné kontroly na hranicích s Českem.
Německá policie v dubnu podle dřívějších údajů spolkového ministerstva vnitra zaznamenala nejvíce případů ilegálního překročení hranice ve směru z Polska. Bylo to 2427 případů. Na hranicích s Rakouskem jich evidovala necelých 1300 a na hranici s Českem asi devět stovek.
Tlak na německo-polské hranici
Saský ministr vnitra Armin Schuster řekl, že migrace představuje obrovský problém, který má významný dopad na Sasko. Největší tlak je na německo-polské hranici. Počet ilegálních migrantů, kteří překračují česko-saskou hranici se podstatně snížil, což není náhoda, uvedl Schuster s poukazem na Rakušana, který připomněl, že Česko zavedla loni kontroly na česko-slovenské hranici.
„Tím se tlak na nás zmenšil, my to v Sasku cítíme a jsme také za to vděční,“ řekl. Díky kontrolám klesl podle Rakušana počet lidí tranzitujících přes ČR o 98 procent, což se projevilo i na česko-německé hranici. „V současné době je situace stabilizovaná,“ uvedl.
Sasko se bude podle Schustera soustředit na polsko-německou hranici. Poděkoval Faeserové, že je ochotna se zabývat tím, co Sasko trápí. Počet ilegálních migrantů, kteří byli zadržení na území Saska a jsou vybaveni běloruskými pasy, se podle ministra zvýšil o 68 procent. Faeserová uvedla, že je nutné si uvědomit, co by zavedení kontrol znamenalo pro život obyvatele, pro obchodníky. Vhodné je podle ní přenést dobré zkušenosti z německo-české hranice na německo-polskou hranici.
Česko bylo aktivní podle Rakušana hned na začátku konfliktu na Ukrajině. „Proto jsme zavedli kontroly na hranicích česko-slovenských, to byla naše reakce. Nyní pracují společné hlídky na slovenské straně, tam už kontrolují vlaky, nemáme proto problém s tím, že bychom vraceli migranty,“ řekl Rakušan.
Faeserová již dříve odmítla požadavky zástupců Saska a Braniborska, aby na hranicích s Českem a Polskem byly zavedeny stálé kontroly. Trvá na tom, že předpokladem pro takový krok by bylo závažné ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti a považuje ho za „opatření poslední instance“.
X X X
RUSKO VYHOSTÍ STOVKY PRACOVNÍKŮ NĚMECKA
Rusko vyhostí stovky německých pracovníků. Domů musí i učitelé
Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června. S odkazem na zprávu deníku Süddeutsche Zeitung to v sobotu uvedla agentura DPA.
„Tato hranice, kterou zavádí Rusko od začátku června, si vyžádá v mnoha oblastech podstatné omezení týkající se naší přítomnosti v Rusku,“ uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Krok Moskvy souvisí s vyhoštěním několika desítek ruských diplomatů, ke kterému Berlín sáhl v dubnu.
Podle Süddeutsche Zeitung se redukce vynucená ruskou stranou dotkne několika stovek diplomatů, ale také kulturních pracovníků a učitelů německé školy v Moskvě. Snížení počtu německých státních zaměstnanců v Rusku potvrdil agentuře AFP i zdroj z německé vlády, podle něj jde o „vyhlášení diplomatické války“.
Německo-ruské vztahy jsou v poslední době značně napjaté, výrazně se zhoršily po loňské únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Loni v dubnu Berlín vypověděl čtyři desítky ruských diplomatů, kteří byli podezřelí ze špionážní činnosti. Moskva reagovala vyhoštěním čtyř desítek německých diplomatů.
X X X
LIDOVEC BĚLOBRÁDEK CHCE ODPOUŠTĚT VINU NĚMECKU
Musíme uznat vinu a odpustit si, řekl Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu
Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění. V sobotu to na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně řekl český lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek, který se v roce 2017 v roli vicepremiéra zúčastnil jako druhý člen české vlády výročního setkání sudetských Němců. V neděli vystoupí ministr školství Mikuláš Bek, který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.
Jako první český ministr se sudetoněmeckého sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl rezort kultury. Bělobrádek dnes řekl, že s Hermanem po návštěvě sjezdu čelili v Česku kritice a nespokojenosti části obyvatel. „Pak dlouho nikdo nepřijel, proto mám velkou radost, že zde opět bude člen české vlády,“ řekl na úvod projevu, ve kterém sudetské Němce oslovil jako milé krajany.
To, že jsou sudetští Němci v Česku ještě stále některými lidmi vykreslováni jako nepřátelé, je podle Bělobrádka následek desítek let trvajícího komunistického výkladu. „Jeden výsledek to přineslo, a to že komunisté nejsou v parlamentu,“ řekl. Publikum ho za tato slova ocenilo potleskem.
„Bohužel jejich rétoriku přijali jiní extremisté z jiného pólu politického spektra. I nyní jsem napadán jako fašista, zastavují mě i lidé na ulici, že jejich rodiny byly oběťmi Němců za druhé světové války a že se za mě stydí. Je vidět, že 70 let propagandy zanechalo své. Nezbývá, než trpělivě vysvětlovat,“ řekl. „Pro mě jako pro křesťana jsou uznání viny a odpuštění jedinou cestou vpřed,“ zdůraznil.
Bělobrádek rovněž kritizoval ty, kteří se sice hlasitě hlásí k vlastenectví, ale vlastenci vůbec nejsou. „Toto takzvané vlastenectví je založeno na nepřátelství,“ řekl s tím, že podobné radikály mají mezi sebou i Němci. „Jsem ale přesvědčen, že jich bude ubývat a že naše společná cesta půjde přes překážky dál,“ uvedl.
Projev Bělobrádek zakončil slovy někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. „Věřím a doufám, že naše cesta do budoucnosti bude opřena právě o tyto hodnoty,“ dodal.
Sociální demokrat Rouček dostal cenu Karla IV.
Sudetští Němci na sjezdu předali za přínos k porozumění mezi národy své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV., českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa k dialogu potřebuje. Rouček a Schmidt společně vedou Česko-německé diskusní fórum.
„Evropa funguje jen na trpělivých, důsledných a pevných principech dialogu. Tento dialog potřebuje lidi, kteří ho povedou,“ řekl Posselt s tím, že Schmidt i Rouček takovými představiteli jsou. Roučka pak označil za absolutního zastánce lidských práv.
Rouček, který v minulosti působil jako místopředseda Evropského parlamentu, je na sudetoněmeckých sjezdech pravidelným hostem. Schmidt je od roku 2021 vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Schmidtovi Posselt poděkoval, že je vždy ochoten se sudetským Němcům a česko-německým vztahům věnovat nehledě na své pracovní vytížení. „Nikdy jsi neřekl, že nemáš pro naši věc čas,“ řekl Posselt.
Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl nebo pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer.
V loňském roce sudetští Němci ocenili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O rok dříve cenu dostal bývalý český ministr kultury Daniel Herman.
X X X
Při požáru přišel o osm koní. Nechci si představovat, co zkusili, říká
Na Císařském ostrově, na konci písčité cesty, kde by normálně trénovaly na koních děti, je jen černé spáleniště. Majitel jezdecké školy Josef Koudela přišel kvůli útoku žháře o všechno. Uhořelo i osm koní, včetně březí klisny. Zhroutil se z toho. Nyní chce začít znovu.
Dětí se u Koudely kdysi přes léto střídalo až několik desítek. Další pak ke koním docházely pravidelně a učily se o ně starat a jezdit na nich. To už nyní není. Na spáleništi, kdy kdysi stály stáje, se nyní válí jen osamocená jezdecká helma, lichá bota nebo ohořelá ohlávka.
„Tady byla klisna. Teď už by měla hříbátko,“ říká smutně sedmdesátiletý trenér a majitel jezdecké školy, když prochází spáleništěm. Na zemi jsou ještě patrné obrysy boxů. V jednom z nich hned u vchodu byla březí klisna Lara.
Naproti byl kůň se jménem Wavelight Laser, kterému říkali Vilík. O kousek dál měly děti své jezdecké náčiní. „Uzdečky, helmy, sedla… To všechno šplhá do desetitisíců korun,“ vysvětluje Koudela. Opodál byli ustájení dva hřebci, Veneur de Ling, pro přátele Venca, Veneur de Ling II., kterému říkali zase Venoušek.
„Děti je milovaly. Nemohli jsme jim to ani říct, skoro tři týdny jsme je na to připravovali. Že už tu nic není,“ vypráví. I proto chce svou jezdeckou školu obnovit a založit sbírku, kam mohou lidé přispět.
„Dozvěděl jsem se to za pět minut půl jedné odpoledne,“ vzpomíná. Ještě dopoledne se o koně přitom staral jeho syn, který poté musel odjet vyřídit něco na poště. Odjel v půl dvanácté, aniž by měl tušení, že se nebude mít kam vrátit.
„Za pět minut půl jedné mi volal soused, že tu hoří. Myslel jsem si, že třeba něco u kontejneru, nebo jako minule – pneumatiky. Jenže když jsem vyšel z domu a viděl ten kouř, bylo jasné, že je zle,“ vypráví sedmdesátiletý muž.
Když na místo přijel, hasiči ho ke stájím ani nepustili. „Byl tam strašný, ale úplně strašný žár,“ vypráví. Stáje měly železnou konstrukci, ale byly dřevěné. V jejich blízkosti navíc Koudela skladoval seno. Pro žháře tak nebyl nejmenší problém objekt zapálit.
Důvod? Neměl. Byl to žhář
Soused na vedlejším pozemku později ukázal Koudelovi kamerové záznamy, na kterých byl jasně vidět žhář, kterého později identifikovala policie. Lokalitu už měl prochozenou z dřívějška – dva týdny předtím zapálil u souseda složenou hromadu pneumatik. Devětadvacetiletému muži nyní hrozí šest let vězení.
„Proč to udělal? Žádný důvod není. Je prostě psychicky nemocný,“ vysvětluje Koudela bez stopy zášti. V hlase má pouze rezignaci, když se z plácku kousek od ohrady dívá směrem k prostranství, kde leží už jen černý popel.
„Bohužel to nemáme pojištěné, protože je to tady záplavové pásmo, takže vám to nikdo pojistit nechce,“ krčí smutně rameny. Nejhorší pro něj však je, že zmizelo osm milovaných koní.
Doufám, že se dřív udusili
„Byla to strašná psychická zátěž. Stál jsem tam, ale vůbec jsem nevnímal. Trvalo to skoro dvě hodiny…“ popisuje, do jak hrozného stavu se dostal. „Myslel jsem, že si budu muset zavolat sanitku.“
Čtrnáct dní pak musel brát antidepresiva a tragédie se mu dodnes vrací. „Co všechno ti koně museli zkusit? Doufám, že se nadýchali zplodin a dřív se udusili…“ klopí hlavu.
V požáru přišel zhruba o čtyři miliony korun. A další peníze musel platit kvůli likvidaci spáleniště. „Koně museli odvézt do kafilerky. Museli je nakládat bagrem, nemohli je jinak zvednout,“ říká, když prochází tím, co ze stáje zbylo.
„Postupně chceme jezdeckou školu znovu budovat. Uvidíme, kolik vybereme a jak to vyjde,“ dodává.
V místě už stojí nová ohrada. Pasou se v ní dva koně. Hnědou klisnu a bílého hřebce dostal Koudela od známých. Místo tak není už tolik smutné.
X X X
V NEMOCNICI V PRAZE OKRADLI MRTVOLU
V pražské nemocnici okradli mrtvolu. Neteř zesnulé mluví o výsměchu a žádá milionové odškodné
Když někomu zemře blízký, není jednoduché se s tím vyrovnat. O to horší je, když namísto truchlení dotyčný řeší ještě krádež cenností, které měl zesnulý u sebe. V takové situaci se ocitla Kateřina Pfauserová, celá událost dokonce skončila u soudu.
Jsou to už dva roky, kdy Kateřina Pfauserová přišla o tetu. Místo období smutku ale řešila krádež prstenů, které měla teta těsně před smrtí na rukou, a pro paní Kateřinu měly velkou citovou hodnotu. „Byly to dva snubní prsteny, které měly hodnotu nejenom v tom, že to byly zlaté kovy, ale byly to snubní prsteny mé tety a jejího muže. Nosila je na ruce poté, co manžel zemřel,“ líčila redakci.
Jedním z hlavních pochybení Nemocnice Na Františku, kde příbuzná Pfauzerové zemřela, byl volně dostupný klíč od márnice. A tak se tam mohl vloupat kdokoliv. Podle mluvčí nemocnice Lucie Krausové celou záležitost ve spolupráci s policií prošetřili, viník se ale nenašel.
„Na základě této zkušenosti jsme zpřísnili opatření, abychom předešli podobné události,“ sdělila CNN Prima NEWS. „Mohu potvrdit, že se pražští policisté tímto případem zabývali, ale protože pachatel nebyl nikdy dopaden, tak byl tento případ ze zákona odložen,“ doplnil mluvčí policie Richard Hrdina.
Absolutní výsměch
Proto se paní Pfauserová obrátila na soud. „Pokročili jsme k prvnímu stání soudu, ke kterému jsem myslela, že nedojde – že se nemocnice ozve, omluví, nabídne nějaké smírčí vyrovnání… k ničemu takovému nedošlo,“ konstatovala žena. Její advokát Ondřej Soukup doplnil, že se s klientkou pokoušeli o mimosoudní dohodu před tím, než podali žalobu. „V tom s námi nemocnice úplně nekomunikovala,“ dodal.
Paní Pfauzerová nakonec po nemocnici žádá vyrovnání v hodnotě jednoho milionu korun. Nemocnice ale přišla s vlastní nabídkou – třicet tisíc korun. „To je absolutní výsměch,“ reagovala žena. Nemocnice případ odmítla komentovat. „Vzhledem k probíhajícímu řízení k tomu nebudeme poskytovat podrobnější informace,“ sdělila její mluvčí. Další soudní stání je naplánované za půl roku.
X X X
I po smrti lze pomoci darováním těla. Studenti 1. LF UK zavzpomínali při zádušní mši na dárce těl a uctili jejich památku
Již dvacet pět let 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy každoročně pořádá ekumenickou bohoslužbu za dárce těl. Snaží se tak vyjádřit vděčnost a úctu všem, kteří svým rozhodnutím darovat po smrti své tělo fakultě pomáhají vědě, výzkumu a vzdělávání zdravotníků.
Bez dárců těl by jednoznačně nebyla možná kvalitní výuka anatomie, a to ani v dnešní době animací a 3D modelů. Zkušenost získaná při pitvě skutečného lidského těla je klíčová nejen při výuce mediků, ale také při vzdělávání lékařů v předatestační přípravě nebo hledání a ověřování nových léčebných postupů. Dárci tedy jednak přispívají ke kvalitní výuce budoucích lékařů a jednak díky nim může dojít k objevu nových typů léčby pro pacienty, kteří ji potřebují. Možnost učit se na skutečném těle není samozřejmá a v řadě evropských zemí chybí.
V Anatomickém ústavu 1. LF UK je jako poděkování dárcům těl umístěna plastika „Thysia“ od Olbrama Zoubka. Letos 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy zahájila novou tradici a uctila památku dárců duchovní svíčkou a pamětním listem, které dostali jejich blízcí.
Rekviem za dárce těl pro studium anatomie sloužil bratr Zdeněk Susa za Českobratrskou církev evangelickou a bratr Josef Šplíchal za Církev římskokatolickou v malé posluchárně Anatomického ústavu 1. LF UK. Úvodního slova se ujali přednosta ústavu doc. Ondřej Naňka a prof. David Sedmera. Hudba zazněla v podání Harmonia Mozartiana Pragensis. Ing. Veronika Ležatková, tisková mluvčí, Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK
X X X
Vykopali jste si hrob. Obchod s LGBT kolekcí tvrdě narazil, zákazníky pobouřily hlavně plavky
Americký obchodní řetězec Target má problém. Jako každý rok uvedl na trh kolekci zboží s LGBT tematikou. Tentokrát se ale musí vypořádat s agresivními zákazníky, kterým se to nelíbí. Část kolekce musel stáhnout a část umístit do méně atraktivních míst obchodů.
Dělají to už víc než deset let každé jaro. Řetězec obchodů Target oslavuje takzvaný Měsíc hrdosti komunity LGBT prodejem triček, plavek nebo třeba ponožek s duhovou vlajkou. Tradiční akce ale letos narazila na odpor konzervativních zákazníků. Někteří ničili poutače i samotné zboží.
V některých obchodech měli zaměstnanci dokonce strach o svoji bezpečnost. „Bezpečnost zákazníků by měla být na prvním místě,“ uvedla jedna ze zákaznic řetězce. To si myslí i Target, a tak sáhl k ráznému kroku.
„Od představení letošní kolekce jsme zaznamenali stupňující se hrozby ze strany zákazníků, které podkopávaly pocit bezpečí a pohody členů našeho týmu při práci. Vzhledem k těmto okolnostem společnost provedla úpravy včetně odstranění položek, které byly středem nejvýznamnějšího konfrontačního chování,“ uvedl řetězec v prohlášení.
Odpor vzbudily hlavně plavky
Největší odpor vzbudil především prodej jednodílných plavek, které svým střihem umožňují pohodlně skrýt i mužské genitálie. Nebo trička s podivným satanským obrázkem. Na sociálních sítích se proto objevily výzvy k bojkotu celého řetězce.
„Není cesty zpět. Vykopali jste si hrob. Jste mrtví. Skončili jste,“ vzkazovala rázně žena, která dříve v Targetu nakupovala. Ne všichni ale řetězec jen kritizují. „Každý má svůj vlastní způsob myšlení. Měli bychom respektovat každého, kdo věří v to, co je, a nechat ho být,“ oponoval stále věrný zákazník řetězce.
X X X
Další zastávka cyklistického Prima CUP. Co nabídne Škoda Auto Dolní Morava?
Seriál Prima CUP 3. června zamíří na Dolní Moravu, kde si pro účastníky připravil své letošní čtvrté klání pod Králickým Sněžníkem. Tři různě dlouhé trasy jsou vhodné pro zkušené bikery i rodiny s dětmi. Připraven bude také doprovodný program.
Na výběr jsou tři trasy. Nejnáročnější z loňského mistrovství České republiky nabídne světové parametry maratonského závodu. Závod si užijí jak amatéři, tak děti.
Nejdelší trasa měření sil Škoda Auto Dolní Morava měří 89 kilometrů s převýšením tři tisíce výškových metrů. Závodníci hned v úvodu začnou stoupat na Stezku v Oblacích a zpět k prostoru startu, odkud zavítají na protější kopec Klepáč a rovnou do Polska. Trasa je provede kolem Králického Sněžníku přes vrchol Wysoczka a po hřebenovce okolo Tetřeví hory zpět k visutému mostu Sky Bridge 721, odkud se vrátí po trailech do cíle.
Střední trasa B se oproti loňské trase výrazně zkrátila a nabídne 45 kilometrů s převýšením 1 450 výškových metrů. Nejkratší trasa C, takzvaná Prima jízda, určená pro rodiny s dětmi a širokou veřejnost měří 17 kilometrů.
Den na Dolní Moravě si užijí i děti do deseti let, pro něž se budou konat v prostoru areálu U Slona dětské závody.
Chybět nebude ani tombola s hlavní cenou dárkovým poukazem na ubytování na jednu noc pro dvě osoby se snídaní ve čtyřhvězdičkovém Hotelu Dvorana v Karlových Varech. Další cenou je kávovar Segafredo Espresso 1 včetně kapslí, ochranný vak mBag značky Montone a cyklocomputer s chytrými hodinkami iGet.
Dolní Morava však není jen o cyklistice. Atraktivní resort nabízí kromě Stezky v oblacích i Fun park, Mamutíkův vodní park, bobovou dráhu, lanový park a světovou raritu Sky Bridge. Návštěvníci tak mohou zažít jedinečný moment, kdy se ocitnou 95 metrů nad horským údolím. Takzvaný Sky Bridge 721 je nejdelším visutým mostem pro pěší na světě. Vyrazte 3. června na Dolní Moravu a nebudete litovat. Přihlásit se můžete výhodně online na www.iprimacup.cz.