Mnozí Ukrajinci, kteří jsou doma, nebo v ČR, SR, Polsku, nebo jinde ve světě, zřejmě ani netuší, že jim ničí zemi a zabíjí lidi nastrčený Zelenský, který se vydává za Ukrajince, nebo Žida? Ale Izraelci už několikrát Zelenského žádali, aby válku rychle ukončil, protože Hitler mnoho Židů zvraždil. To by dnes rozený Izraelec neudělal.

Zelenský se dal do služeb Západu a po Hitlerovi stále žádá i Scholze a spol., aby Ukrajině dodávali další smrtelné zbraně. Kolik milionů Ukrajinců je už mrtvých? Zelenský podporuje fašisty a nacisty na Ukrajině, jak upozorňuje Rusko, kteří už znovu řádí i v Německu, Itálii i jinde.

X X X

PO  STALINOVI  CHRÁNIL  RUSKO, UKRAJINU  I  DALŠÍ  ZEMĚ  SSSR  CHRUŠČOV

DNES  VE  SLUŽBÁCH  ZÁPADU  A  PROTI  UKRAJINCŮM  ZELENSKÝ

Nikita Sergejevič Chruščov byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR). Jeho vláda přinesla odhalení kultu osobnosti a částečnou destalinizaci SSSR, první a největší úspěchy sovětského kosmického programu a řadu relativně liberálních reforem v oblasti domácí politiky, také se ale podepsal na vyhrocení Studené války do tzv. Karibské krize.

Za jeho éry nastala tzv. karibská krize, která vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým Chruščov odpověděl na umístění amerických raket v Turecku a Itálii, tedy v členských státech NATO. Byla také zbudována Berlínská zeď.

Nikita Sergejevič Chruščov čtyřikrát navštívil Československo, a to ve dnech 9.–17. června 1954, 9.–16. července 1957, 30. května – 5. června 1961 a 27. srpna – 5. září 1964. Chruščov a John F. Kennedy, prezident USA,  v roce 1961 jednali o spolupráci všech zemí světa.

X X X

NĚMECKO  DNES  ZBRANĚ  ZÁPADU  NA  NIČENÍ  UKRAJINY  A  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

Německo chce Ukrajině pomoct během zimy. Scholz slíbil další Patrioty

Berlín poskytne Ukrajině další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, aby pomohl při ochraně Ukrajiny v zimních měsících. Německý kancléř Olaf Scholz to ve čtvrtek slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Scholz to oznámil ve čtvrtek poté, co se s ukrajinským prezidentem sešel na okraj summitu Evropského politického společenství v Granadě

Scholz podle agentury DPA řekl, že je třeba počítat s tím, že se Rusko v zimě bude stejně jako loni snažit prostřednictvím raketových a dronových útoků ohrožovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu a města.

Krátce před setkáním Scholze se Zelenským vyšlo najevo, že kancléř navzdory naléhavým prosbám Ukrajinců zatím neslíbí Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus.

V dubnu předaly Německo, Nizozemsko a Spojené státy Ukrajině tři systémy Patriot. V srpnu pak Berlín dodal Kyjevu další dva patrioty. Německo Ukrajině poskytlo i dvě jednotky systému protivzdušné obrany Iris-T, připomíná DPA.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v pondělí před jednáním ministrů zahraničí EU v Kyjevě vyzvala k vytvoření „zimního ochranného deštníku“ nad Ukrajinou. Jde o posílení její vzdušné obrany, dodávky generátorů elektrického proudu a celkové posílení zásobování Ukrajiny energiemi.

X X X

Německo dodá Ukrajině zbraně za 12 miliard korun. Součástí budou i systémy protivzdušné ochrany

Německo se chystá poskytnout Ukrajině zbraně za dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters to v úterý při návštěvě Kanady uvedl kancléř Olaf Scholz. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T či raketomety. Další vybavení, výcvik a zbraně pro armádu plánují v dlouhodobém horizontu poskytnout Ukrajině také Spojené státy.

Zbraně budou předány v roce 2023, některé ale zřejmě i dříve. Zdroj Reuters, který se v Torontu účastnil online konference o Ukrajině, dodal, že nově přislíbené dodávky, prezentované jako příspěvek k modernizaci ukrajinských ozbrojených sil, musí ještě schválit rozpočtový výbor německého parlamentu.

Součástí zbraňového balíčku mají být další tři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, kolem deseti obrněných vyprošťovacích vozidel, 20 raketometů, naváděná munice a systémy obrany proti dronům.

„Mezinárodní společenství nikdy nepřijme nezákonnou, imperialistickou anexi ukrajinského území ze strany Ruska,“ citovala z projevu Scholze na konferenci agentura DPA.

Německo bude podle něj pevně stát na straně Ukrajiny, „dokud bude Ukrajina potřebovat naši podporu“.

Balík pomoci od USA

Spojené státy slíbí pomoc za tři miliardy dolarů (74 miliard korun), uvedly agentury AP a Reuters s odvoláním na nejmenované vládní činitele. Oficiálně chtějí USA o novém balíku pomoci informovat ve středu, kdy uplyne půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Podle Reuters jde o dosud největší závazek Spojených států, které zatím na Ukrajinu poslaly pomoc za zhruba 10,6 miliardy dolarů (260 miliard korun). Naposledy koncem minulého týdne nařídil americký prezident Joe Biden ministerstvu zahraničí, aby vyčlenilo až 775 milionů dolarů (19 miliard Kč) ve formě dalších zbraní, munice a vybavení pro ukrajinskou armádu.

Nový balík pomoci se bude od dosavadních závazků lišit v tom, že půjde o dlouhodobý příslib a nikoli o okamžitou dodávku, uvedla agentura AP.

Dosud USA posílaly na Ukrajinu zbraně a munici, které měla armáda na skladě a které se mohly distribuovat prakticky ihned. Nyní jde spíše o vybavení armády pro další léta a dodávky, které se na Ukrajinu dostanou nejspíš až za rok nebo za dva.

X X X

Německo chystá největší balík vojenské pomoci Ukrajině za 2,7 miliardy eur

 Německý kancléř Olaf Scholz sleduje výcvik ukrajinských ozbrojených sil ve výcvikovém prostoru Putlos ve Šlesvicku-Holštýnsku na pobřeží Baltu, srpen 2022

Zásilka bude obsahovat bojové vozy Marder, tanky Leopard 1, systémy protiletecké obrany i průzkumné drony.

Německo připravuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2,7 miliardy eur (64 miliard korun). Oznámilo to v sobotu německé ministerstvo obrany. Jedná se o zatím největší německou zásilku od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru.

Zásilka bude obsahovat 20 bojových vozů Marder, 30 tanků Leopard 1, 200 průzkumných dronů, čtyři systémy protiletecké obrany IRIS-T i s municí, dále pak dělostřeleckou munici a více než 200 obrněných bojových a logistických vozidel.

O chystané dodávce německých zbraní Ukrajině nejprve informoval web německého týdeníku Der Spiegel. Informaci potvrdil na sociální síti Telegram také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Ukrajina se v poslední době snažila přesvědčit své spojence, aby jí poskytli zbraně dlouhého doletu, stíhačky a munici, aby mohla zahájit účinnou protiofenzivu proti ruské armádě.

X X X

NĚMCI  PROTI  ZBRANÍM  NA  UKRAJINU

Berlín se pochlapil se zbraněmi pro Ukrajinu. Většina Němců je ale spíš proti

 Německo dostalo od spojenců pochvalu, že se připojilo k USA a Francii a poskytne Ukrajině obrněná vozidla nebo raketové systémy. Pro zvýšené dodávky zbraní je ovšem jen čtvrtina Němců.

Před necelým rokem, pár dnů po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ohlásil německý spolkový kancléř Olaf Scholz historický obrat, neboli „Zeitenwende“ v zahraniční politice.

Tato změna, jež měla spočívat hlavně v ostřejším kurzu vůči putinovskému Rusku, se podle některých komentátorů důrazněji projevila až teď ve čtvrtek, kdy se Scholz společně s americkým prezidentem Joem Bidenem zavázal, že Berlín pomůže Kyjevu dodávkami bojových vozidel Marder nebo systémů protivzdušné obrany Patriot.

Mnozí západní politici i komentátoři Německo pochválili, že se přestalo zdráhat a uvolněním těžké bojové techniky přispěje Ukrajincům tím, co proti Rusům nejvíce potřebují.

Rozhodnutí však zároveň staví německé vládní politiky do nelehké situace. Většina obyvatel Spolkové republiky totiž zvýšené dodávky zbraní na Ukrajinu nepodporuje.

Původní zpráva

Německo ve čtvrtek oznámilo další pomoc Ukrajině. Do země pošle bojová vozidla Marder a systém protivzdušné obrany Patriot. Spojené státy pak pošlou další bojová vozidla i peníze.

Podle čerstvého průzkumu berlínského institutu Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD považuje jen 25 procent oslovených dosavadní dodávky zbraní na Ukrajinu za nedostatečné. Podle 41 procent respondentů je pomoc Kyjevu přiměřená a 26 procent ji označilo za příliš velkou.

Ve východních spolkových zemích, tedy na území bývalé komunistické NDR, odpůrci dodávek zbraní převažují – jejich současnou úroveň považuje za nadměrnou 41 procent dotázaných, spokojeno je 29 procent a pro posílení se vyslovilo jen 19 procent respondentů.

Odpovědi na otázku ke zbrojní pomoci Ukrajině. Průzkum institutu Infratest dimap se uskutečnil od 2. do 4. ledna, telefonicky nebo on-line odpovědělo přes 1314 respondentů.

Spíše skeptická nálada mezi obyvatelstvem je výzvou především pro dvě ze tří koaličních stran: Scholzovy sociální demokraty (SPD), kteří v minulosti prosazovali vstřícnou politiku vůči Moskvě, a Zelené, k jejichž tradičním zásadám patřil odpor ke zbrojení a vývozu zbraní do míst válečných konfliktů.

Nicméně i mezi Zelenými jsou politici, kteří dodávky zbraní na Ukrajinu dlouhodobě podporují a už dlouho volají po vyčlenění těžkých zařízení, jako jsou pancéřované vozy.

Například podle poslance a předsedy evropského výboru Spolkového sněmu Antona Hofreitera přišlo rozhodnutí o vývozu obrněnců Marder „velmi, velmi pozdě“.

„Kdyby byly tyto tanky dodány dříve, zemřelo by méně ukrajinských vojáků. To je třeba velmi jasně říci,“ řekl Hofreiter a zároveň vyzval, aby se Německo osmělilo ještě více a ve spolupráci s evropskými spojenci dodalo Ukrajině také bojové tanky Leopard.

V dvojnásob složité pozici se ocitla spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD). Ta se dlouhodobě potýká s kritikou, že na svoji funkci nestačí. Její občasné přešlapy tento dojem ještě více podporují.

Mohlo by vás zajímat

Po devíti měsících války na Ukrajině mají země NATO nedostatek nábojů. Situace je obzvlášť akutní v Německu. Podle informací, které unikly do německých médií, má země v případě vypuknutí války munici jen na dva dny boje.

Poslední vlnu nevole na sebe Lambrechtová přivolala silvestrovským videem, ve kterém bilancovala uplynulý rok, obzvlášť pak válku na Ukrajině. Její slova ale přehlušovaly výbuchy silvestrovských petard a ohňostroje v pozadí.

Podle aktuálního průzkumu institutu Civey pro zpravodajský portál t-online se 77 procent oslovených vyslovilo pro odchod ministryně z vlády.

X X X

ZBYTEČNÁ  VÁLKA  RUSKA  PROTI  UKRAJINĚ,  ZELENSKÝ  NECHCE  JEDNAT

ZELENSKÝ  UŽ  ŽENE  DO  VÁLKY  I  ŽENY,  MANŽELKU  TAM  NEPOSÍLÁ

PROTI  HITLEROVI  BOJOVALA  I  KRÁLOVNA  BRITŮ

Rusové se snaží zlikvidovat ukrajinské přístavy, opět útočili na Oděsu

Ruské vojenské síly během noci raketami udeřily na ukrajinský přístav Oděsa, kde poškodily přístavní infrastrukturu, včetně obilného skladu a penzionu. Podle Kyjeva jsou čtyři lidé zranění. Ruská armáda oznámila, že v sobotu ráno sestřelila nedaleko Moskvy ukrajinský dron.

Ukrajinská armáda uvedla, že při útoku na Oděsu byly použité nadzvukové rakety Oniks, které byly vypálené z Ruskem okupovaného Krymu. Trosky raket a tlaková vlna podle serveru Kyiv Independent způsobily požár několika garáží a poškodily několik obytných domů.

Ruské síly v posledních týdnech pravidelně provádějí útoky raketami a bezpilotními letadly na přístavní infrastrukturu. To stěžuje vývoz z Ukrajiny, která patří mezi významné producenty obilí. Moskva v polovině července vypověděla dohodu, která umožňovala přepravu obilí po Černém moři.

Agentura TASS s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany uvedla, že ruské protivzdušné síly v sobotu časně ráno sestřelily nedaleko Moskvy ukrajinský dron. Žádné škody ani zranění nejsou hlášené.

x x x

Trump vyzradil detaily o jaderných ponorkách, tvrdí zdroje z jeho okolí

Tým zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, který má na starosti kauzy bývalého amerického prezidenta, prověřoval podezření, že Donald Trump po odchodu z funkce vyzradil jistému australskému podnikateli citlivé informace o amerických jaderných ponorkách. Prokurátoři podle amerických médií podnikatele Anthonyho Pratta vyslechli.

Pratt je majitelem balírenské firmy Pratt Industries a rovněž členem Trumpova floridského klubu Mar-a-Lago, kde exprezident od odchodu z Bílého domu žije. Právě tam podle webu ABC News v dubnu 2021 oba muži o amerických ponorkách mluvili.

„Pratt exprezidentovi řekl, že by podle něj Austrálie měla nakupovat ponorky z USA,“ popsaly ABC News nejmenované zdroje. Trump poté údajně podnikateli sdělil dvě informace o amerických jaderných ponorkách: Počet jaderných hlavic, kterými jsou zpravidla vybaveny, a vzdálenost, na kterou se mohou nepozorovaně přiblížit k ruské ponorce.

Australský miliardář podle amerických médií „zřejmě tajné“ informace následně sdílel s dalšími lidmi. ABC News píše dokonce o desítkách lidí včetně Prattových zaměstnanců, australských činitelů a šesti novinářů.

Informace o incidentu se dostala k týmu vyšetřovatele Smithe, který mimo jiné Trumpa obžaloval z neoprávněného přechovávání tajných vládních materiálů v resortu Mar-a-Lago.

Obžaloba přišla poté, co se ukázalo, že Trump z Bílého domu nechal na Floridu přepravit krabice plné dokumentů včetně desítek s označením tajné či přísně tajné, načež je úřadům nechtěl vrátit. O některé z nich přišel až po razii agentů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) loni v srpnu.

Trump se mohl chtít jen vytáhnout

Prokurátoři v rámci vyšetřování kauzy Pratta vyslechli. Podle jednoho ze zdrojů listu The New York Times (NYT) je Australan jedním z lidí, které Smithův tým bere jako potenciální svědky v procesu s bývalým prezidentem.

„Výpověď, že Trump s ním lehkovážně hovořil o velmi citlivých jaderných tajemstvích, by mohla prokurátorům pomoci s argumentací, že bývalý prezident měl ve zvyku nezodpovědně nakládat s utajovanými informacemi,“ napsal deník.

Podle médií ani po vyslechnutí Pratta není jasné, zda mu Trump ve svém klubu říkal skutečné informace, nebo se před ním pouze chtěl vytáhnout. Exprezidentův mluvčí ABC News řekl, že televize postrádá „příslušný kontext a relevantní informace“.

Smithův tým se k věci nevyjádřil, podle NYT nicméně epizoda naznačuje, že vyšetřovatelé mohou v případu mít mnohé informace, které zůstávají veřejnosti skryté.

X X X

Začala přestavba Hitlerova rodného domu, jeho využití budí kontroverze

V hornorakouském městě Braunau am Inn v pondělí začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera. V domě má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie, v budoucnu se v ní mají konat školení o lidských právech pro policisty. Tyto plány vyvolaly kontroverze. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v prvním čtvrtletí roku 2026.

Rakouská vláda si dům po desetiletí pronajímala od jeho majitelky ve snaze zastavit krajně pravicovou turistiku. Do roku 2011 v něm působila pobočka organizace Lebenshilfe pomáhající lidem s mentálním hendikepem, od té doby je dům prázdný.

V roce 2016 vláda přijala zákon, který jí umožnil dům zabavit výměnou za odškodné, a nemovitost je tak ve vlastnictví státu.

Začátek přestavby se mnohokrát odkládal a čtyřnásobně vzrostly i očekávané náklady. Expertní komise ve zprávě z roku 2016 doporučila, aby se stavba používala k sociálně-charitativním nebo administrativním účelům.

Navzdory doporučení odborníků radnice rozhodla, že před domem v nezměněné podobě zůstane pamětní kámen s nápisem „Za mír, svobodu a demokracii – už nikdy fašismus – miliony mrtvých varují“.

Facka obětem nacistického režimu

Plány, aby budovu využívala policie, od začátku narážejí na kritiku. Iniciativa Diskurs Hitlerhaus (Diskurz Hitlerův dům) společně s organizací Přátelé jeruzalémského památníku obětí holokaustu Jad Vašem navrhla, aby v domě byla nastálo výstava Spravedliví. Tato putovní expozice připomíná lidi, kteří během holokaustu pomáhali Židům.

Mluvčí iniciativy Eveline Dollová řekla stanici Deutsche Welle, že přestavět Hitlerův rodný dům na policejní stanici má „katastrofální symbolický význam“. Připomněla, že „policie v období nacismu hrála pochybnou roli“.

Debata pokračovala letos v létě v souvislosti s filmovým dokumentem Wer hat Angst vor Braunau? (Kdo má strach z Braunau?) režiséra Güntera Schwaigera. Schwaiger poukazoval na novinovou zprávu z roku 1939, podle které si Hitler přál, aby v jeho rodném domě byly kanceláře vedení okresu, tedy aby se využíval k administrativním účelům.

Schwaiger došel k závěru, že ministerstvo vnitra svým plány ohledně využití budovy plní Hitlerovo přání. „Přestavba na policejní stanici znamená naprosto špatný signál,“ uvedl režisér. Jde podle něho o „facku obětem“.

Oskar Deutsch, předseda vídeňské židovské obce, který byl členem expertní komise, řekl, že jde o policejní stanici „demokratického státu, jejímž úkolem je kromě jiného předcházet obnovení nacismu“. Připustil, že by si dokázal představit i jiné využití domu.

Rakousko bylo v roce 1938 obsazeno nacistickým Německem a oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Rakousko však od 90. let začalo mluvit o své spoluvině na nacistických zločinech.

X X X

Biden neplní předvolební slib. Budování zdi na hranici s Mexikem nemůžu zastavit, připustil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánuje i nadále rozšiřovat zeď na hranici USA s Mexikem, aby tak zabránila nelegálním přechodům migrantů. Informuje o tom stanice CNN. Aktuálně má jít zhruba o 30kilometrový úsek ve státě Texas. Biden přitom v minulosti sliboval, že pokud bude prezidentem, budování zdi, která je symbolem vlády jeho předchůdce Donalda Trumpa, zastaví.

Před prezidentskými volbami v roce 2020 byla rétorika Joea Bidena v otázce budování zdi jasná. Sliboval, že pokud bude zvolen, tak Američané nepostaví už ani kousek zdi na hranici s Mexikem, připomněla CNN.

 Situace se však změnila. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo záměr budovat nové části v Texasu, konkrétně u řeky Rio Grande, tedy na tradičním místě přechodů migrantů. Má jít o úsek dlouhý zhruba 30 kilometrů. Agentura Bloomberg píše o 27 kilometrech, stanice BBC pak o 32.

„V aktuální době existuje naléhavá a bezprostřední potřeba budovat fyzické bariéry a silnice v blízkosti hranice Spojených států, aby se zabránilo nezákonným vstupům do USA ve vytipovaných oblastech,“ vysvětlilo ministerstvo.

Americká agentura pro clo a ochranu hranic (CBP) navíc uvedla, že prostředky určené pro pokračující výstavbu zdi byly již dávno alokované a nelze je přemístit jinam než na budování Trumpova korunního projektu.

Podobně nyní hovoří i americký prezident Joe Biden. Podle něj už nynější stavbu bariér „nemůže zastavit“, jak řekl médiím. Na dotaz, zda skutečně věří, že zdi zabrání migrantům překračovat hranice, odpověděl stručně „ne“. Stejný názor na zeď má také mexická hlava státu Andrés Manuel López Obrador, který řešení označil za „krok zpět“.

Zeď na hranicích USA s Mexikem byla jedním z hlavních symbolů vlády Bidenova předchůdce a rivala Donalda Trumpa. Ten výstavbu rozsáhlé bariéry měl jako jeden ze svých hlavních předvolebních slibů.

Poslední dva roky USA zaznamenávají mimořádně velké počty zatčených běženců na hranicích. Měsíčně jde i o více než 200 tisíc migrantů.

X X X

Je to jen pár hrníčků, bránil ředitel nakladatelství věci s nacistickými motivy

Obvodní soud pro Prahu 5 v pátek odročil projednávání případu prodávání reklamních předmětů s nacistickou tematikou nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtiny. Viní je ze založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a výtržnictví. Státní zástupce muži navrhl čtyři roky vězení, třímilionový peněžitý trest a zákaz činnosti. Jednání soud odročil.

 „Já doufám, ze to ukončí. Nic jsem neudělal. Vydáváme spoustu jiných titulů, jsme byznys,“ řekl před jednáním Drtina. K soudu přišel se svým obhájcem Tomášem Sokolem a advokátem zastupující Naše vojsko Janem Rambouskem.

Podle obžaloby Naše vojsko a jeho ředitel Drtina prodávali propagačních předmětů s nacistickou tématikou. Mimo jiné se jednalo o hrnky s podobiznami osobností třetí říše, včetně Adolfa Hitlera či Reinharda Heydricha.

Předsedkyně senátu Radka Solná líčení odročila na 5. prosince. Státní zástupce totiž trvá na vyslechnutí svědků a znalců.

Nakladatelství je obviněno z prodeje knih, které měly nacistické hnutí propagovat, například Mein Kampf od Adolfa Hitlera či tituly od kontroverzního britského spisovatele Davida Irvinga. Prodejem si měli přijít na více než milion korun.

„Museli být srozuměni, že tituly šíří a popularizují ideologii a nacionálního socialismu, čímž schvalovali zločiny proti lidskosti. Obviněný se dopustil hrubé neslušnosti, protože propagoval hnutí, které hlásá národní, rasovou a etnickou zášť,“ přečetl státní zástupce z obžaloby.

Žalobce navrhl, aby Drtinovi byl uložený čtyřletý trest vězení, peněžní trest ve výši tři miliony korun a zákaz činnosti distribuce a prodeje knih. Naše vojsko pak by mělo zaplatit pět milionů jako peněžitý trest a dané předměty by měly propadnout.

V nabídce knihkupectví a vydavatelství Naše vojsko byli i předměty s portréty A. Hitlera, K.H. Franka a R. Heydricha.

Je to historie, brání se Drtina

Drtina uvedl, že se cítí nevinen. „Myslím, že je to vykonstruovaný problém pana státního zástupce. Jsme nakladatelství, je to pár hrníčků, které jsou vytržené z plejády osobností. Je to historie. Myslím, že by nám nyní měli spíše vadit komunisti než fašisti,“ řekl Drtina před soudem.

Drtina podotkl, že se prodej hrnků vyplatil, protože nakladatelství z něj mělo zisk. Designy hrnečků se podle něj řídí časopisem, který Naše vojsko vydává. Osobnost, která byla na titulní stránce titulu, se vždy objevila na dalších předmět, včetně hrnečků. Lidi na titulní straně ale vybíral sám Drtina.

I téma kalendáře s osobnostmi třetí říše vybral sám Drtina. Kvůli kalendáři podalo na nakladatelství na jaře 2020 trestní oznámení několik organizací, včetně Federace židovských obcí. Kritizovali ho i izraelský a německý velvyslanec v Česku.

Ministerstvo vnitra pak vypovědělo nakladatelství smlouvu o nájmu pro sklad, pražský magistrát vypověděl smlouvu prodejně nakladatelství na Andělu.

Státní zástupce na nakladatelství podal žalobu již dvakrát. Obvodní soud pro Prahu 5 ale případ pokaždé vrátil k došetření. Naposledy předloni v listopadu, jeho rozhodnutí pak potvrdil i nadřízený Městský soud v Praze.

Do případu pak zasáhl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Podle něj soudy žalobci ani policii nesdělily, jaké důkazy mají doplnit. Blažek podal stížnost pro porušení zákona. Nejvyšší soud mu letos v březnu vyhověl, podle jeho rozhodnutí mohly soudy případ řádně projednat. Státní zastupitelství tak podalo žalobu znovu.

Drtina již trestaný je, v roce 2021 dostal pravomocnou roční podmínku za šíření toxikomanie kvůli distribuci knihy Recepty z konopí.

X X X

STÁVKA   VYSOKÝCH  ŠKOL,  CO  TO  POMŮŽE?

JEDNAT  JAKO  HAVEL,  ZMĚNU  VE  STÁTĚ,  FIALA  DEMISI

Vysokoškolští učitelé vyhlásili stávku. Prozatím bude výstražná

 Vysokoškolský odborový svaz (VOS) vyhlásil na úterý 17. října celostátní hodinovou výstražnou stávku, která se bude konat od 14:00 do 15:00. Cílem je prosazení požadavku na navýšení částky určené na financování vysokého školství v Česku. Odboráři to v pátek uvedli na svém webu. Některé fakulty budou stávkovat celý den.

Akademici z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) a některých fakult Univerzity Karlovy (UK) – filozofické, evangelické teologické a humanitních studií – budou stávkovat celý den, řekli v pátek zástupci iniciativy Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Rozpočet školství na rok 2024 má činit téměř 269 miliard korun. Rozpočet pro vysoké školství je v roce 2024 stejný jako v tomto roce. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč. Podle členů iniciativy Hodina pravdy představuje zachování výše rozpočtu pro VŠ ve stávající výši pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit.

X X X

CHARANZOVÁ   V  ANO  VŮBEC  NEMĚLA  BÝT,  PRO  ČR  NIC  NEUDĚLALA

Z výroků Fica mi běhal mráz po zádech, řekla Charanzová. Obává se „orbanizace“ Slovenska

Sledovala jsem se zděšením některé výroky Roberta Fica (Smer-SD). Netuším, co tím chtěl říct, ale běhal mi mráz po zádech. Ve speciálním vysílání s názvem České zájmy v Evropě na CNN Prima NEWS to řekla místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (zvolena za ANO). Zatímco podle některých europoslanců slovenský expremiér sděluje otevřeně proruské postoje, šéfka KSČM Kateřina Konečná zastává názor, že Fica nelze označit za proruského politika.

„Sledovala jsem skoro se zděšením některé výroky Roberta Fica. Mluvil například o tom, že válka přichází ze Západu a mír z Východu. Občas to byly takové politické proklamace. Netuším, co tím chtěl říct, ale mně běhal mráz po zádech. Kdyby měl teoreticky vládnout on sám (bez koaličních partnerů), tak bych se bála,“ řekla Charanzová ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Dlouholetá europoslankyně se obává, že pokud novou slovenskou vládu skutečně sestaví Robert Fico, bude to znamenat politický posun našeho východního souseda ke stylu vlády maďarského premiéra Viktora Orbána. Před tímto vývojem varují i někteří europoslanci z pětikoalice.

 „Bojím se, že Robert Fico sestaví vládu. Ta šance je veliká, tipnul bych si takových 70 procent. A pokud bude naplňovat to, co říkal v kampani, bude víceméně v zahraniční úrovni dělat podobnou politiku jako současný vládce Maďarska Viktor Orbán – otevřeně proruskou a protiukrajinskou. Přesně tak o vítězství Fica informovala i ruská média, která neskrývala obrovské nadšení,“ sdělil Jiří Pospíšil (TOP 09).

Lídra nejsilnější slovenské strany se zastala Kateřina Konečná. „Pobavilo mě, co řekl pan kolega (Pospíšil). Za normálních okolností je cokoliv, co řeknou proruská média, podle vás dezinformace. A když říkají, že Fico je proruský politik, tak to najednou dezinformace není? Kdo poslouchal Fica po celou dobu kampaně, rozhodně ho nemůže považovat za proruského nebo proukrajinského politika. Pouze vyzývá k příměří, k jednání o míru a k tomu, aby se zastavilo dodávání zbraní,“ uvedla europoslankyně.

Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) jednání o míru, jak ho popsala Konečná, připodobnil k mnichovské dohodě: „Když dáte agresorovi kus nějakého území a myslíte si, že tím konflikt skončil, děláte tu největší chybu. Mnichovská dohoda byla úkazem tohoto fenoménu, kdy agresor dostal ještě větší chuť po cizím území. Jestli někdo hovoří o míru, ale současně není ochoten podporovat Ukrajinu, má na mysli zdecimování Ukrajiny Ruskem.“ Příměr o mnichovské dohodě využil také Pospíšil i prezident Petr Pavel během svého středečního projevu v Evropském parlamentu.

Robert Fico během předvolební kampaně například prohlásil, že pokud bude jeho Smer-SD ve vládě, Slovensko už nepošle na Ukrajinu ani jeden jediný náboj. Západní pozorovatelé také upozorňovali na průběh některých předvolebních akcí.

„Válka na Ukrajině nezačala včera ani před rokem. Začala v roce 2014, když ukrajinští nacisti a fašisti začali vraždit ruské občany na Donbase,“ volal Fico během mítinku před svými podporovateli. I když jeho strana ve volbách nakonec zvítězila, stále není jisté, zda se mu podaří složit vládu, která by měla ve slovenském parlamentu většinu. Klíčovou roli bude hrát postoj expremiéra Petera Pellegriniho, jehož strana Hlas skončila na třetím místě.

X X X

Palestinci vpadli do Izraele. Mrtvých je už 40, zraněných přes 700

Palestinští ozbrojenci z Pásma Gazy zahájili rozsáhlý útok na Izrael, který si doposud vyžádal 40 mrtvých a přes 700 zraněných. Dalších šest desítek lidí padlo do zajetí. Palestinci vypálili desítky raket, což už udělali mnohokrát i v minulosti. Ale nyní Izraelce zaskočili i vpádem komand na jejich území. Izrael odpověděl nálety na Gazu. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je země ve válce.

Očekává se, že bilance raketového a pozemního útoku poroste. Boje s ozbrojenci, kteří pronikli do pohraničních komunit, pokračují a množí se informace o tom, že útočníci berou Izraelce jako rukojmí a unáší je do Pásma Gazy.

To, že Izraelce čeká den jako zlý sen, oznámily nad ránem sirény, které se rozezněly na jihu a v centrální části židovského státu. Dopady raket byly hlášeny i z Tel Avivu.

Na sociálních sítích se šíří videa ukazující odpalované rakety a také záběry například z izraelského Aškelonu, kde jsou vidět auta v plamenech, zřejmě po zásahu jednou z raket.

Podle izraelské televize N12 zahynulo nejméně 40 lidí. Nemocnice přijaly stovky zraněných. Celkem jich je přes 700. Desítky z nich jsou v kritickém stavu.

USA jednoznačně odsuzují útok palestinského hnutí Hamás na izraelské civilisty a stojí za vládou Izraele, uvedl Bidenův bezpečnostní poradce Sullivan.

Palestinští ozbrojenci překonali hraniční bariéry na motorkách a džípech, či dokonce pomocí paraglidingu. Izraelské pohraniční síly překvapili doslova v nedbalkách, jak ukazují videa, jimiž se sami chlubí.

Podle listu Haaretz se palestinští ozbrojenci dosta

Izraelská armáda v reakci na sobotní rozsáhlý útok palestinských radikálů zahájila nálety na Pásmo Gazy a nasadila desítky letadel.

Armáda započala operaci Železné meče a mobilizuje desetitisíce příslušníků záloh, řekl médiím mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Letecký úder na Pásmo Gazy podle ozbrojených sil cílí na místa využívaná radikální skupinou Hamás, která operaci proti Izraeli vede.

Agentura AFP informovala, že stovky lidí se předtím vydaly na útěk ze svých domů na severovýchodě Pásma Gazy směrem hlouběji do oblasti ležící mezi Izraelem a Egyptem.

Ozbrojení Palestinci z Pásma Gazy raketami zaútočili na Izrael. Ten odpověděl nálety na Gazu, na snímku izraelská stíhačka. (7. října 2023)

Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že armáda „bojuje s nepřítelem na všech místech infiltrace“. Šéf policie Kobi Šabtaj podle listu The New York Times dopoledne hovořil o „21 aktivních ohniscích“. Galant řekl, že „Hamás udělal dnes ráno velkou chybu a zahájil válku proti izraelskému státu“.

Galant též vyhlásil nouzový stav v oblastech do 80 kilometrů od hranice Pásma Gazy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal nejvýše postavené bezpečnostní činitele, zatímco jeho kritici podle médií zrušili nové kolo protestů proti justiční reformě plánované na sobotní večer. Netanjahu v projevu k lidem sdělil, že se jeho země nachází ve válce. Také pohrozil že nepřítel zažije dosud nepoznanou odvetu. Slíbil, že Izrael vyhraje.

Dramatické události sjednotily izraelskou politickou scénu, lídři opozičních stran v parlamentu ve společném prohlášení vyjádřili podporu armádě a vyzvali mezinárodní společenství, aby odsoudilo palestinský „terorismus“. „V takovýchto dnech v Izraeli není žádná opozice a koalice,“ uvedli zástupci čtyř stran.

K útoku se přihlásilo radikální hnutí Hamás

Podle prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse má palestinský lid právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamás Muhammad Díf v sobotu oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Vyzval všechny Palestince, jakož i ozbrojence v sousedním Libanonu, aby se do bojů zapojili.

„Tohle je den největší bitvy, která ukončí poslední okupaci na zemi,“ uvedl Díf, který veřejně vystupuje jen zřídka. Na Izrael podle něj ráno mířilo 5 000 raket. Na izraelské území kromě toho pronikl neznámý počet palestinských ozbrojenců, přičemž videa na sociálních sítích a výpovědi svědků nasvědčují rozsáhlým pouličním bojům.

Díf o událostech hovořil jako o „operaci bouře al-Aksá“, což je odkaz na název mešity na chrámové hoře v Jeruzalémě. Útok je podle něj odvetou za izraelské „znesvěcování“ mešity. Podle listu The Times of Israel vyzval izraelské Araby, aby se chopili zbraní, a vybídl k bojům také Araby na izraelských hranicích.

X X X

Tisk zavádí nový ukazatel výkonnosti – tiskový GRP

V rámci prezentace, která se uskutečnila v konferenčních prostorách centra BASE, představili zástupci Unie vydavatelů a realizátorů výzkumu čtenosti tištěných médií MEDIA PROJEKT ukazatel tiskového GRP (gross rating point pro tiskový mediatyp). Prezentace zaujala především zástupce mediálních agentur a zadavatelů inzertních kampaní. Na akci bylo přes 80 účastníků a část z nich využila možnosti připojit se online formou. Tiskový GRP představuje novou metriku výkonnosti tištěných médií a přináší zásadní inovaci v měření tisku od zavedení ukazatele čtenosti. Na rozdíl od ukazatele čtenosti tiskový GRP zohledňuje také aspekty kvality kontaktu mezi čtenářem a výtiskem titulu, který četl.

K těmto aspektům patří především frekvence kontaktu, neboť zkušenost i získaná data výzkumu potvrzují, že čtenáři berou výtisky titulu, který čtou, do ruky opakovaně. Tím také dochází k opakovanému kontaktu čtenáře s otištěnou inzercí. Data výzkumu čtenosti, která slouží pro mediální plánování reklamních investic do tiskových médií, zatím tento fakt nezohledňovala. V tomto ohledu přináší ukazatel principiální změnu. Navíc zohledňuje také další parametry čtení, jako je délka kontaktu a rozsah přečteného obsahu. Zavedením ukazatele tiskového GRP se tisk přibližuje dalším mediatypům, jako je například televize, kde se GRP používá v plánování reklamních investic či obchodování. Do metodické přípravy výpočtu ukazatele se zapojili realizátoři výzkumu, zejména Vladimír Kožíšek z agentury MEDIAN a výbor Unie vydavatelů pro standardizaci, výzkum a analýzy trhu SVAT.

Od dnešního dne bude výpočet ukazatele v datech výzkumu MEDIA PROJEKT k dispozici mediálním agenturám, na které jeho zavedení zejména míří, i dalším uživatelům výsledků tohoto výzkumu. Zároveň probíhají individuální workshopy, na nichž je ukazatel představován obchodním týmům vydavatelství i mediálních agentur, aby se jej naučili adekvátně prakticky využívat. Na prezentaci zdůraznil místopředseda správní rady Unie vydavatelů Tomáš Tkačík, že „tiskový GRP přináší jednoduché a zároveň mezinárodně unikátní řešení i výraznou inovaci v prosazení komplexního měření kvality tiskového inzertního zásahu.

Vystihuje totiž mnohem lépe také emoci, kterou mají čtenáři u čtení a další kvalitativní faktory. Ukazatel tím významně zvyšuje stávající hodnotu výzkumu MEDIA PROJEKT.“

X X X

Sokolská vlajka vlaje nad krajským úřadem v Pardubicích

Již od roku 2019 je 8. říjen připomínán jako Památný den sokolstva a je tak zařazen do kalendáře významných dnů České republiky. V letošním roce si připomínáme 82 let ode dne, kdy gestapo v rámci „Akce Sokol“ zatklo přes 1 500 sokolských činovníků. Stejně jako v předchozích letech na jejich počest vlaje na Krajském úřadě Pardubického kraje sokolská vlajka. Tu s hejtmanem Martinem Netolickým vztyčila tajemnice Sokolské župy Východočeské – Pippichovy a krajská zastupitelka Lenka Pařízková za přítomnosti členů župy. Vlajka bude na úřadě umístěna až do pondělního rána.

„Po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1941 proběhla akce Sokol, při které došlo k zatčení 1 500 činovníků Sokola, tedy lidí, kteří zastávali ideály a demokratické principy první republiky. Drtivá většin z nich za svou statečnost zaplatila cenu nejvyšší. K první vlně zatýkání došlo 8. října, z toho důvodu si připomínáme Den sokolstva a jejich památku. Podle mého názoru je potřeba připomínat podobné události, osudy a hodnoty, které naši předci zastávali. Proto spolu se Sokolskou župou Východočeskou – Pippichovou připomínáme každoročně právě tento den vyvěšením sokolské vlajky před krajským úřadem,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také zástupcům župy předal slavnostní vlajku Pardubického kraje, která bude využívána při mimořádných příležitostech.

„Předání krajského praporu naší župě bereme jako výraz poděkování i toho, že si kraj váží naší činnosti, která spočívá nejenom ve sportu pro všechny, především ve vedení mládeže ke sportu, ale i třeba v opravách a údržbě sokoloven, které velmi často fungují nejenom jako sportovní stánky, ale zvlášť na vesnicích i zároveň jako kulturní centra obcí. A bereme to i jako závazek, abychom v naší činnosti pokračovali a i svým způsobem Pardubický kraj reprezentovali,“ řekl starosta Sokolské župy Východočeské – Pippichovy Jindřich Kalous.

Kromě vyvěšení sokolské vlajky se k významnému dni pojí také řada dalších akcí. „Den sokolstva je pro nás velmi důležitý den. Těší nás, že se oslav účastní i nejmladší děti, protože pořádáme Večery sokolských světel. Při nich na různých místech České republiky vypouštíme na vodní hladiny lodičky se svíčkou za každého Sokola, který položil život pro naši vlast,“ řekla tajemnice župy Lenka Pařízková.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

x X X

Karlovarský kraj navštívil v první polovině roku rekordní počet turistů

Na základě dat Českého statistického úřadu si ho jako dovolenkovou destinaci zvolilo 613 000 návštěvníků. Letošní nárůst turistů překonal i rekordní rok 2019 a jedná se o historicky nejlepší výsledek.

„Náš region nabízí turistům spoustu atraktivních zážitků, ať už je to krásná příroda, nebo lázeňské a wellness pobyty. Krajina Krušných hor je pro řadu tuzemských obyvatel stále nepoznaným místem, což je obrovská škoda, protože nabízí spoustu míst k objevování, které si můžete užít naplno bez davů turistů,“ uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta, s tím, že ve srovnání s rokem 2022 se návštěvnost regionu zvýšila o 21,4 %, což je nejvíce v celé České republice.

Současně se změnil poměr českých a zahraničních turistů, kteří do Karlovarského kraje zavítali. „Z důvodu pandemie a následného válečného konfliktu na Ukrajině byly uzavřené hranice, tudíž se proměnila i tradiční zahraniční klientela. V kampani jsme se tak více zaměřili na domácí turisty a jak ukazují data, podařilo se nám navázat, ba i překonat vynikající čísla z předkovidové doby,“ dodal náměstek Vojtěch Franta.

Ke zvýšení návštěvnosti regionu přispěl také úspěšný zápis lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně – na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2021. Spolu s lázeňskými městy se na seznamu nachází také Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. V rámci přeshraniční spolupráce s německým Saskem se v současné době intenzivně pracuje na přípravě projektu Stříbrná stezka/Silberstrasse. Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení

X X X

BASKETBAL  –  PRAHA  –  OPAVA

Veterán Šiřina potvrdil první příčku z čáry trestného hodu. Druhá čtvrtina jasně pro Sovy, třetí pro Opavu. 5. kolo Kooperativa NBL 2023/2024 USK Praha – BK Opava 71:82 (12:20, 40:35, 53:64)

Souboj dvou dosud neporažených týmů přilákal skvělou návštěvu do hlediště. Domácí začali o něco lépe, ale Gniadek 8 body odpoutal svůj tým na 13:5 po šesti odehraných minutách. Opava vyhrála první dějství 20:12, když využila 8 faulů Sov, které proměnila v 10 bodů z 15 pokusů, zatímco Sovy házely jen dvě.

Domácí měli vstup do další čtvrtiny opět dobrý, začalo se jim dařit na útočném doskoku, ale brzdilo je špatné procento střelby. Přesto je Johnson poslal trojkou do vedení
22:21 v čtrnácté minutě. Šňůra vysokoškoláků se zastavila až na 12:1 a herně vyrovnané a bojovné utkání mohlo pokračovat. Diváky zvedl ze sedadel blok Švece, který na druhé straně vedl k trojce Vlka. Ta přinesla stav 33:29 druhý oddechový čas domácích.

Domácí vyhráli druhou čtvrtinu zaslouženě 28:15 a díky tomu šli do šatny za stavu 40:35. Dopomohli si i 12 trestnými hody se stoprocentní úspěšností, což byla disciplína, která je v předchozích třech utkáních srážela. Krásné drama pokračovalo i po návratu z šaten. Šiřina ale vrátil po pěti minutách vedení svému týmu, když byl už potřetí faulován při střelbě za tři body. Nakonec dal v této čtvrtině 14 bodů, a především díky němu ji Opava vyhrála 29:13, když si v ní vybudovala až dvanáctibodové vedení. Domácí v ní minuli osm trestných hodů.

Sovy se snažili snížit náskok, ale marně. Sudí znovu ohodnotili roznožku Šiřiny na trojkové čáry jako faul při střelbě, a tak zvýšil na 72:57 šest minut před koncem. Veterán Šiřina byl klíčovým faktorem utkání, protože v podstatě sám spolu s Gniadkem donesl Opavu k výhře. Dal celkem 28 bodů a k tomu si mohl dopomoci při 23 trestných
hodech. Úřadující mistr ukázal svou kvalitu a dál drží první příčku po utkání ve kterém se celkem házelo neuvěřitelných 78 trestných hodů a utkání trvalo přes 130 minut.
Nejlepším dnešním střelcem domácích se stal s 14 body Samoura. Na straně Opavy to byl osmadvaceti bodový Šiřina.

Petr Czudek (trenér BK Opava): „Jsme rádi, protože USK tady porazilo jak Nymburk tak Brno. Tady si věří. Folimanka není úplně jednoduchá hala. Vstoupili jsme do toho zápasu dobře, zkušeně a získali náskok. USK hlavně v druhé čtvrtce dalo 28 bodů, a to byl problém. Třetí čtvrtka, jako první, nám vyšla. Odskočili jsme a pak už jsme to zkušeně dohráli. Výborný zápas dnes Kuba Šiřina, který to vzal na sebe a dal tu důvěru spolu s Martinem Gniadkem. Ta zkušenost dnes vyhrála nad nadšením a mládím USK.“

Frank Kuhn (trenér USK Praha): „Je to pro nás první prohra. První dvě čtvrtiny jsme hráli dobrý basketbal a do přestávky jsme šli s malým náskokem, ale to proti týmu jako Opava nestačí. Hrají opravdu dobrý basketbal a kombinují řadu stylů obrany a útoku. Na to abyste proti nim vyhráli, musíte hrát v podstatě perfektní basketbal a my jsme dnes měli pár hráčů, kteří neměli úplně svůj den. Musíme se z toho poučit, abychom ve středu v Děčíně měli šanci vyhrát a vrátili se na vítěznou vlnu.“

Martin Gniadek (hráč BK Opava): „Každým rokem se z Folimanky nevozí body úplně lehce. Tím, že jsme tady dokázali dnes zvítězit, nám to přidalo do dalších zápasů. USK má opět mladý, dravý tým a hrají rychlý basket. S tím se ne každý, navíc ještě tady, vypořádá. Jsme za to vítězství rádi a doufám, že na něj navážeme v dalším kole.“

Tomáš Palas (hráč USK Praha): „Ty první body v Kooperativa NBL pro mě nejsou až tak důležité, jako kdybychom měli další výhru. To byl prvotní plán. Na Opavu jsme byli připravení, věděli jsme co budou hrát a měli jsme dobrý game plan. Osobní chyby i ty týmové nás připravily o vítězství.“/mš/