Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt. Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve strachu, že je armáda povolá na frontu, nebo proto, že chtějí za svými blízkými na Západ. Na jejich zoufalství vydělávají převaděči, kteří za převoz přes řeku žádají v přepočtu desetitisíce korun. Někteří muži proto zkoušejí valící se vodu překonat na vlastní pěst, mnohé už to však stálo život.

V Zakarpatí, na severním břehu Tisy leží městečko Velký Bočkov. „Rumunská strana se zdá být klamně blízko,“ říkají příslušníci Mukačevského pohraničního oddílu, kteří mají dohled nad oblastí na starost. Takřka denně zadrží někoho, kdo se snaží nelegálně uprchnout ze země.

Podle rumunských úřadů Tisu od vypuknutí ruské invaze překročilo na šest tisíc lidí. Ne všichni se ale ve zdraví dostali na druhou stranu. Podle portálu Ukrajinska pravda zahynulo od začátku války při pokusu překonat řeku nejméně dvaadvacet mužů. Podle úředníků se jich zřejmě utopilo více, ale jejich těla se nikdy nenašla.

Někteří doplatili na ledovou vodu, jiní na pokus přeplavat v noci. Pohraničníci už viděli lidi překonávat tok na nafukovacích člunech, matracích či vorech. S přechodem hranic pomáhají i pašeráci, kteří lidem slibují, že je za úplatu do Rumunska bezpečně dostanou.

Převaděči si berou peníze předem a mužům často tvrdí, že se domluvili s pohraniční stráží, aby je nechala projít. Když pak klienti dorazí na místo, pašeráci jim sdělí, že z dohody sešlo, a navrhnou, aby zkusili štěstí a Tisu překonali na chatrném člunu nebo jen v záchranné vestě.

Velký Bočkov

„Mnozí do toho jdou. Říkají si, že je lepší riskovat než skončit ve vězení, zvláště když ví, že své peníze nedostanou zpět,“ líčí Ukrajinska pravda.

Převozníci si za své služby účtují v přepočtu od padesáti do dvou set tisíc korun, což dělá z převaděčství lukrativní byznys. Jen loni mukačevský oddíl zadržel členy 56 různých skupin zapojených do nelegálních přechodů hranic. Všem hrozí dva až pět let vězení.

Pohraničníci muže zachraňují z vody

„Na začátku invaze byly největším problémem na hranici drony, jež létaly mezi vesnicemi a převážely pašované zboží. Nyní, když se na hranicích zpřísnil dohled, se stalo výhodnějším pašovat lidi než zboží, a proto se k tomuto podnikání obrátili i bývalí pašeráci,“ řekl portálu Oleh Selezněv, šéf hraniční kontroly ve Velkém Bočkově.

Mužům, kteří obvykle prchají po obdržení povolání do zbraně, ve snaze dostat se za svými rodinami žijícími v emigraci nebo za lepším výdělkem, hrozí v případě zadržení pokuta, vězení či poslání na frontu. V zemi od ruského vpádu platí stanné právo, podle něhož z ní nesmí bez povolení vycestovat muži ve věku od osmnácti do šedesáti let.

Pohraničníkům se běžně stává, že musí utečence z vody zachraňovat. Začátkem dubna v noci spatřili u břehu mladíka, který skočil do vody. Rychle ho ale strhl proud a začal volat o pomoc. K jeho nalezení nasadili dron s termovizí, našli ho a vytáhli ven.

Poručík Vladyslav Tonkoštan nedávno zadržel na břehu muže, jenž se chystal přeplavat řeku v naději, že se shledá se svou ženou a dětmi, jež neviděl už dva roky. „Ty lidi nijak nesoudím. Ale pokud všichni muži odejdou, kdo bude bránit Ukrajinu?“ řekl listu The New York Times.

Rusko v posledních měsících převzalo na bojišti iniciativu, zatímco se Ukrajina potýkala s nedostatkem munice a čekala na schválení dalšího balíku pomoci z USA. Mobilizace dalších mužů je nyní zcela zásadní, Rusové na některých úsecích fronty převyšují počet Ukrajinců poměrem více než sedm ku jedné. Získat nové muže se ale ukázalo jako obzvláště obtížné.

Mnoho Ukrajinců, kteří se v prvních dnech bojů přihlásili jako dobrovolníci, od té doby válčí nepřetržitě – jen jednou či dvakrát ročně mají krátkou dovolenou. Vojáci jsou odvedeni až do konce bojů, nemají stanovené datum, kdy mají být z povinnosti sloužit propuštěni. Podle nich se tak povolání rovná jednosměrné jízdence na frontu.

Ukrajinský parlament v dubnu po měsících odkladů a diskusí schválil zákon, který rozšiřuje odvody tím, že ruší některé zdravotní a jiné výjimky, zvyšuje platy vojáků a zpřísňuje tresty za vyhýbání se boji.

Ukrajinští muži používají kromě překonání Tisy i další cesty k útěku – přecházejí po horských stezkách a snaží se dostat přes hraniční přechody s falešnými doklady. „Na dálnicích poblíž hranic jsou kontrolní stanoviště, podél hranic jsme rozmístili infračervené kamery a senzory spouštěné kroky,“ uvedla Lesja Fedorová, mluvčí pohraniční stráže v Mukačevu.

X X X

Kontrast v odvodech v Kyjevě a venku je neskutečný, říkají reportéři iDNES.

Únava vojáků i civilistů na Ukrajině je vysoká, ale stejně tak i morálka. Redaktor Michal Voska a fotoreportér Petr Topič mluví v podcastu Kontext o tom, co viděli při své nedávné návštěvě napadené země jen pár kilometrů od linie na Donbasu a v Záporoží. „Novum války je, že z čistého nebe může něco spadnout, s čímž se musí vyrovnat. Přesto odhodlání lidí bylo ohromné,“ říká oceněný fotograf.

 „Dá se říct, že jsme byli zhruba dva kilometry od fronty. Občas i blíž. Měli jsme výhodu, že jsme se seznámili s místním kaplanem Michajlem, kterému se říká Askold, což je velmi charismatický člověk, který tam má velké slovo, a díky němu jsme se dostali na místa, kam bychom se běžně nedostali,“ říká redaktor Michal Voska.

Díky kaplanovi se dostal k jednotkám na samé hranici ze tří čtvrtin Ruskem okupovaného Donbasu i k výrobci revolučních FPV (first person view) dronů. Zásadní pomocí byla i dobrovolnice Lesya, bez jejíchž kontaktů by se v Záporoží neobešli. Příběhům obou se reportéři věnují ve svých textech z fronty.

„Každý člověk, který uslyší bzučení dronu na frontě, se dívá nad sebe a bojí se. Nevíš, odkud přijde. U dělostřelectva víš, že má nějaký dostřel, a linie je tolik a tolik kilometrů daleko, ale dron je naprosto nevypočitatelný,“ říká Voska.

Na cestách se nepotkali s žádnou korupcí, Ukrajinci naopak byli podle fotografa Petra Topiče „byli otevření, co to jen šlo“. Reportér Voska zdůrazňuje snahu místních vojáků „ukázat realitu a nepatřit k těm, kteří by cokoliv malovali narůžovo“.

Voska má dlouholeté zkušenosti s výjezdy do válečných zón, jmenovitě do Afghánistánu a Sýrie, ale Topič není s nebezpečím na frontové linii zcela sžitý. Nabízí se otázka, jak si na to člověk zvyká.

„Michal mi prostě řekl: ‚Neřeš to‘. Ono je to tak, že s tím nic člověk nenadělá, jen musíš dbát na bezpečnostní pravidla a pak už s tím počítáš. Já tam měl problém jíst a vojáci se smáli, že je vidět, že jsme civilové. Voják se nají, kdykoliv má možnost,“ říká Topič, výherce Czech Press Photo za fotografii zkázy po tornádu na Moravě v roce 2022.

V povinných odvodech je kontrast mezi Kyjevem a zbytkem východu země podle Michala Vosky neskutečný. „Záporožská a Doněcká oblast je vylidněná. Spousta lidí v bojeschopném věku narukovala. S hlídkami chodí pravidelně náboráři, policisté spolu s vojáky kontrolují, odkud člověk je, jeho věk, aby věděli, s kým mohou počítat. I ze západní Ukrajiny šli bojovat, ale v Kyjevě to funguje jinak, jako v každé metropoli,“ říká s tím, že lze stále mnoho mladých lidí potkat na ulicích, v kavárnách a restauracích.

X X X

Rusko v noci ničilo ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočilo i na Charkov

Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili zařízení a minimálně jeden pracovník byl zraněn, uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko. Rusové znovu útočili na Charkov.

Ruské rakety mířily na energetické objekty v Dněpropetrovské, Ivano-Frankivské a Lvovské oblasti, uvedl s odkazem na ministra server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.

Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti.

Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK.

„Na Charkov se útočí. Nepřítel útočí na město. Je už několik výbuchů,“ oznámil starosta. Jedna z ruských raket málem zasáhla nemocnici s 900 pacienty a 250 zaměstnanci, dodal později starosta podle agentury Unian. Lehké zranění tak utrpěl pouze jeden člověk. Rakety poškodily i několik domů, elektrické vedení a vodovod.

X X X

Lipavský míří za pravou rukou Orbána. ‚Snaha ukázat kontrast v postoji k ruské agresi,‘ míní expertka

Rusko jako agresor a Ukrajina jako oběť, které je třeba poskytnout pomoc. Teze, se kterou už více než dva roky pracuje česká zahraniční politika a většina západních zemí. Maďarsko ale tento postoj nesdílí, na rozdíl od značné části států Evropské unie se neodstřihlo od ruských energií a jeho představitelé jezdí do Moskvy na návštěvy. Nyní naopak na schůzku do Budapešti zavítá šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Co je smyslem jeho cesty?

„Pohledy na ruskou hrozbu se liší. Přesto si myslím, že je třeba i se státy jako Maďarsko o tom velmi pečlivě a upřímně hovořit,“ okomentoval cestu krátce před odletem ministr zahraničí Lipavský.

V Budapešti se potká se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Český a maďarský pohled na mezinárodní dění je velmi odlišný a rozchází se na aktuálně nejdiskutovanější otázce: ruské válce na Ukrajině.

„Návštěvu vnímám jako bilaterální schůzku mezi dvěma v podstatě sousedy. Je to snaha o udržení vztahů mezi zeměmi, které jsou si nějakým způsobem blízké, protože jsou to spojenci v NATO, Evropské unii a ve Visegrádské skupině. I když ta tedy není aktuálně samozřejmě v nejlepší kondici,“ zhodnotila pro web iROZHLAS.cz a Radiožurnál expertka Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Na geografickou blízkost se odkazoval i ministr Lipavský. Řekl nicméně, že se tématům spojených s bezpečností a ruské agresi vůči Ukrajině nechce vyhnout. „Vždy se snažím svým protějškům vysvětlovat český pohled a české zájmy. Maďarská návštěva bude v tomto stejná,“ pronesl.

‚Socializace‘ Maďarska

Mezi čtyřma očima se uvidí Lipavský se Szijjártóem vůbec poprvé. „Bude to naše plnohodnotné bilaterální jednání po dvou letech, co jsem ve funkci,“ řekl ministr. Sice se oba muži několikrát potkali na schůzkách pro širší formát, ale jeden na jednoho spolu nejednali.

Blíže se šéfové diplomacie Česka a Maďarska viděli například před měsícem v Praze na jednání Visegrádské skupiny. „Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích,“ shodli se tehdy všichni ministři V4. Ve středoevropském regionu ale panují chladné vztahy, které se omezují na diplomatický jazyk.

„Tak je pravda, že Szijjártó tady bilaterálně nebyl dlouho,“ připustila analytička Janebová. „V zahraniční politice je potřeba se bavit i s lidmi nebo se zeměmi, kde vidíme, že je prostor k nějakému sbližování vzájemných pozic, diskusi o tématech, na které máme různý názory,“ komentovala rozdílnost.

Janebová ale připomněla střízlivý přístup, který si Česko musí udržet. „Je zjevné, že ačkoliv se Česko snažilo, tak nikdy Maďarsko nepřiměnilo k tomu, aby svoji pozici důkladně změnilo,“ řekla s odkazem třeba na několikaměsíční blokování vstupu Švédska do NATO.

„Na české straně není žádná přehnaná naivita, že Orbána změníme. Na druhou stranu si myslím, že tam je snaha spolu s některými dalšími spojenci působit na Orbána a snažit se ho socializovat a dávat mu najevo, že to, jak se chová, není v pořádku a že by bylo záhodno, aby ty jeho pozice odpovídaly tomu, že Maďarsko je členským státem Evropské unie a NATO,“ zdůrazňovala odbornice.

Ministr zahraničí Lipavský se sice v Budapešti nesetkává s maďarským premiérem, ale Szijjártó je ideálním prostředníkem. Stojí totiž po Orbánově boku často, byl s ním třeba i na premiérském summitu V4, kde byl přítomný jakožto jediný šéf diplomacie. „Svědčí to o tom, že Szijjártó je Orbánova pravá ruka,“ poznamenala Janebová.

V dejvickém sídle přivítal exprezident Miloš Zeman po summitu V4 Viktora Orbána a Roberta Fica. V malé místnosti se objevili i další z bývalí zaměstnanci Hradu – Vratislav Mynář nebo Jiří Ovčáček. Maďarskou delegaci doplnil ministr zahraničí Péter Szijjártó | Foto: Michal Růžička | Zdroj: MF DNES + LN / Profimedia

Evropský rozměr

S maďarskou politikou na unijní úrovni se často skloňuje rezervovaný přístup k přijímání sankcí vůči režimu Vladimira Putina. Aktuálně probíhají jednání o 14. sankčním balíčku, a tak je víc než pravděpodobné, že i tohoto tématu se ministři dotknou.

Odbornice Janebová se domnívá, že by návštěva mohla také souviset s předáním zkušenosti s předsednictvím Rady EU, které Maďaři přebírají v červenci a Češi ho mají ještě v živé paměti, skončilo před rokem a půl. V rámci sedmadvacítky panují obavy, jak se bude vláda Viktora Orbána chovat.

Z toho měli obavu především europoslanci, kteří vyzvali členské státy, aby vystavily maďarskému předsednictví stopku. Na tzv. odstavení Maďarska ale chyběla politická vůle, navíc by se jednalo o bezprecedentní krok. Pozadí debaty jsme popsali blíže zde.

Žádné divoké scénáře se ale v EU pod vedením z Budapešti neočekávají. Premiér Orbán se bude chtít ukázat jako kompetentní lídr a podle zdrojů iROZHLAS.cz probíhá příprava předsednického programu standardním způsobem, byť důraz na aktivnější zásah vůči Rusku očekávat nelze.

Opoziční část programu

Schůzka na ministerstvu zahraničí není jediným bodem programu, který Lipavský absolvuje. Sejde se také s primátorem Budapešti. Gergely Karácsony sedí na radnici za hnutí Dialog pro Maďarsko.

„Z politického hlediska je to dobré. Vzhledem k tomu, že dá i podporu takzvané demokratické opozici. Vnímám to jako dobrý signál,“ hodnotí odbornice.

Navíc český ministr promluví na univerzitě Ludovika, kde pronese projev na téma „střední Evropa a její pozice v geopoliticky se proměňujícím světě. Ruská agrese proti Ukrajině z pohledu Česka“.

„Určitě je dobré vcházet do maďarského veřejného prostoru i s různými interpretacemi a to dělá ‚demokratický blok‘, tedy těch pár opozičních demokratických aktérů, kteří v Maďarsku jsou. Myslím si, že každá příležitost prezentovat odlišné stanovisko je určitě dobrá,“ řekla Janebová.

Poukazuje tak na to, že maďarský veřejný prostor si podmanil Orbánův režim. Především média, která jsou pod kontrolou vládní strany Fidesz. Snahou ministra Lipavského tak může být nasvítit kontrast mezi pozicemi Česka a Maďarska. A to zejména ve veřejném prostoru nebo například v univerzitním prostředí, kde je možné tato odlišná stanoviska prezentovat.

„Česko chce jasně ukazovat, na které straně konfliktu stojí, chce prezentovat své pozice a obhajovat je. Je to dobře nastavený mix. Pozice Česka je velmi jasná, ale zároveň jsme vstřícní a vzkazujeme Orbánovu režimu: pojďme se o těch věcech bavit, ale my samozřejmě svoji pozici k válce na Ukrajině a Putinovi nikdy měnit nebudeme,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz analytička Janebová.

X X X

 Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary

V zaprášených ulicích Budapešti, mezi oprýskanými budovami a předvolebními plakáty český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neustále opakoval, jaká rizika přináší ruská hrozba. Když o tom mluvil se svým protějškem, vysloužil si za to káravý pohled a zvednuté obočí. „Cítím se být vyslyšen. Vedli jsme dialog, bavili se o vzájemných pozicích. Rozhodně nečekejme zásadní změny v politice Maďarska. Jsem realista, stojím nohama na zemi,“ pronesl.

 „Milý Jane, dlouho jsi tu nebyl.“ Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó přivítal českého šéfa diplomacie ve svém sídle vřelými slovy a s přátelským poklepáním na rameni.

Harmonie, jejíž dojem ale oba vytvářeli, byla v čistém kontrastu s tím, jak se země v zahraniční politice profilují. Zatímco totiž Česko vyzývá k podpoře Ukrajiny, kde se dá, Maďaři jezdí na schůzky s představiteli Kremlu.

A za blízkost se Szijjártó nestydí, dává ji na odiv. Uvnitř resortu zahraničí se vyjímají na zdech jeho fotografie se světovými státníky. Nechybí ani ten, na které stojí po boku ruského ministra Sergeje Lavrova.

Zdi maďarského ministerstva zahraničí lemují fotografie Szijjártóa s jeho protějšky. Snímek se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem nemohl chybět | Foto: Anna Urbanová | Zdroj: Český rozhlas

Když ale měl maďarský hostitel otevřít téma ruské agrese na Ukrajině během tiskové konference, nechal ho bez povšimnutí. Místo toho představil priority nadcházejícího předsednictví v Radě EU. Jmenoval zastavení evropské dekadence, boj s nelegální migrací, rozšiřování Unie o země západního Balkánu nebo energetickou bezpečnost.

Projev českého ministra se zase nesl především na vlně apelu a připomenutí, co přináší ruská hrozba. Neopomněl zdůraznit zkušenost s „moskevským režimem“ ve druhé polovině minulého století. „Když nikdo není schopen vyhrát, měl by nastat mír,“ nenechal se zviklat Szijjártó.

Maďarský odpor

Vzhledem k maďarskému přístupu zazněla také otázka, zda i v Budapešti přivítali zprávu o schválené americké pomoci Ukrajině ve výši 61 milionů dolarů. Szijjártó to přešel komentářem, že rozhodnutí zhodnotit američtí občané, a to u prezidentských voleb.

„V listopadu budou mít možnost říct, jakou budoucnost si představují pro Spojené státy, a tím pádem řeknou, jakou budoucnost z hlediska války nebo míru přejí světu. Doufám, že jejich rozhodnutí se přikloní k míru a ne k eskalaci války,“ poznamenal maďarský ministr.

Szijjártó proto připomněl maďarský postoj – Budapešť nikdy nedodávala na Ukrajinu zbraně, což ospravedlňuje současná vláda tím, že takové dodávky jen prodlužují válku.

Důraz na pomoc

Na rozdíl od maďarského ministra na sobě ten český nenechával příliš znát, jak na něj působí slova jeho protějšku. Slova o míru za aktuální situace si ale vyžádala zkrabatělé čelo i u něj. Ukrajina podle Lipavského musí být suverénním aktérem, který bude promlouvat do mírového uspořádání. „Pokud bychom měli špatný mír v Evropě, jenom jím budeme dále živit agresora,“ zdůraznil.

Jan Lipavský (Piráti) a Péter Szijjártó na společné tiskové konferenci po prvním bilaterálním jednání | Foto: Kristýna Lekešová | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Podstatně vlídnější tón panoval v pátek podvečer na budapešťské radnici. Primátor Gergely Karácsony z opozičního hnutí Dialog pro Maďarsko si s českým ministrem notoval.

Na rozdíl od člena současného kabinetu Viktora Orbána totiž už více než dva roky trvající válku na Ukrajině přirovnal k situaci v Maďarsku v roce 1956 a událostem v Praze z doby o deset let později.

Také Lipavský vyměnil slovník. Z diplomatického našlapování, které bylo zřejmé na ministerstvu zahraničí, si na radnici dovolil mluvit otevřeně o odpovědnosti zabránit populistům a nacionalistům, aby se nedostali k moci.

X X X

 ‚Děsivé riziko vypuknutí třetí světové války se blíží.‘ Maďarský ministr navázal na rétoriku Kremlu

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

 Moskva zahájila invazi na Ukrajinu v únoru 2022, přičemž napadené zemi se útok ruských sil povedlo na řadě míst zastavit, odrazit a dobýt zpět některá okupovaná území. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození dalších území, přešla do útoku ruská armáda.

Ta letos po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách dobyla válkou zdevastované východoukrajinské město Avdijivka a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.

„Pokud se mluví o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu jménem některých členských států NATO, je to opravdu nebezpečné, protože nechceme čelit hrozbě. Děsivé riziko vypuknutí třetí světové války se blíží,“ řekl v rozhovoru Szijjártó, který také tvrdil, že není možné Rusko na Ukrajině porazit.

„Ale zároveň, jak pokračují dodávky zbraní ze Západu, Rusko také nemůže vyhrát ve velkém,“ dodal. Budapešť proto podle něj trvá na zahájení mírových jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Prohlášení Macrona

Minulý měsíc vyvolal francouzský prezident Emmanuel Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně Česka uvedla, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu.

Jiné státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily. Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné prohlásil, že země NATO by riskovaly vysláním svých vojáků na Ukrajinu jaderný konflikt.

Szijjártó interview ruské státní agentuře poskytl na okraj fóra Atomexpo, které se konalo v uplynulých dnech v ruském Soči. Maďarský premiér Viktor Orbán, který udržuje úzké ekonomické vztahy s Ruskem, už v minulosti prohlásil, že válka může skončit pouze skrze vyjednávání.

Jak by bylo v současné situaci možné dosáhnout mírových hovorů, neuvedl. Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi vůči sousední zemi.

X X X

Velitelé jsou svině, moji rotu zničili. Ukrajinci hasí průšvih v Donbasu

Zatímco Rusové rozšiřují průnik kolem strategicky položeného městečka Očeretyne, Ukrajinci řeší, kdo za překvapivý úspěch nepřítele vlastně může. Rusové navíc na donbaské frontě hlásí další postup v Krasnohorivce, kde vyvěsili vlajku na jedné z místních fabrik.

„Moji rotu doslova zničili,“ povzdechl si ve středu příslušník 115. mechanizované brigády, který na sociálních sítích vystupuje pod přezdívkou Seržant Banderopes. „Plnili jsme úkoly v jakýchkoliv podmínkách a nikdo nefňukal, šturmovali jsme pod naším tupým velením. Lidi nikdo na boje nepřipravoval, všichni na všechno srali… Důstojníci jsou tupí a nekompetentní a velení brigády na lidi sere.“

Právě na 115. brigádu z Čerkaské oblasti bojující pod heslem Zrozeni v ohni! se dnes snáší největší kritika. Rusové počátkem týdne překvapivě obsadili městečko Očeretyne, ležící asi deset kilometrů západně od Avdijivky, a využili při tom chyby v rotaci ukrajinských jednotek.

X X X

Kvůli nízkým platům soudy opouští stovky zaměstnanců, varují předsedové

Narůstající nespokojenosti a odchodům zaměstnanců a justiční administrativy čelí nejen pražské soudy. Vyplývá to z údajů, které Česká justice získala od předsedů krajských soudů. Například z Krajského soudu v Brně (KS) odešlo od roku 2022 74 zaměstnanců.  „Drtivá většina těchto odchodů byla motivována nedostatečným platovým ohodnocením,“ uvedl k tomu předseda KS v Brně Milan Čečotka.

Odchodům zaměstnanců soudů v důsledku špatného platového ohodnocení čelí nejen pražské soudy. Z údajů, které České justici poskytli předsedové krajských soudů vyplývá, že se tak děje na soudech napříč republikou. Většina předsedů se navíc shoduje, že se jim čím dál hůře daří uvolněná místa obsazovat a stávající zaměstnanci dávají najevo narůstající nespokojenost a frustraci. Ztěžuje se tím tak možnost jejich efektivního řízení.

Odborový svaz justice tento týden vyhlásil stávkovou pohotovost. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí a že vyjedná další navýšení prostředků. „Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří nají nějaká řešení a také vzájemné pochopení,“ uvedl Blažek. Soudcovská unie minulý týden vzkázala, že případnou stávku podpoří. Podporu personálu vyjádřil i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.

Náhrada se hledá obtížně

Například z KS v Ústí nad Labem odešlo od roku 2022 62 zaměstnanců, z toho 51 bylo z odborného aparátu. Z okresních soudů v obvodu ústeckého krajského soudu pak za stejné období odešlo 204 zaměstnanců, opět většina z justiční administrativy.

Je zřejmé, že justice není schopná nabídnout odpovídající platové ohodnocení. Nejvíce odchodů je zaznamenáno na pozici asistentů, vyšších soudních úředníků, protokolujících úředníků a zapisovatelek. Jedná se o pozice, které jsou zásadní pro udržení výkonnosti justice. Chybějící zaměstnance sice nahrazujeme průběžně, ale je to stále obtížnější, neboť justice není v tomto smyslu konkurence schopná. Častá fluktuace se tak může projevit i v kvalitě práce,“ shrnula Lenka Ceplová, předsedkyně KS v Ústí nad Labem.

Napjatá situace

Brněnský krajský soud od roku 2022 opustilo celkem 74 zaměstnanců, z okresních soudů pak odešlo 146 zaměstnanců. „Je možno zodpovědně říci, že drtivá většina těchto odchodů byla motivována nedostatečným platovým ohodnocením za výkon specifických a náročných pracovních činností v justici,“ sdělil České justici předseda KS v Brně Milan Čečotka.

I severomoravská justice čelí odchodům justiční administrativy, jakkoliv se zatím předseda KS Petr Novák brání označit situaci za „dramatickou“. „Stávající situaci bych popsal jako napjatou, neboť zaměstnanci soudů se upínají k očekávanému zlepšení platového ohodnocení. Pokud k němu nedojde, nelze vyloučit masivní odchody zaměstnanců ani v našem soudním kraji,“ uvedl předseda KS Novák.

Z KS v Hradci Králové odešlo od roku 2022 32 zaměstnanců, z toho jich 20 byly zapisovatelky a vedoucí kanceláří. V letošním roce ale odcházejí i lidé ze správy soudu. Na zdejších okresních soudech pak shánějí zapisovatelky a nedostává se ani informatiků. „Drtivá většina odchodů našich zaměstnanců byla motivována nedostatečným finančním ohodnocením,“ konstatoval předseda KS v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský.

Dříve se hlásily desítky uchazečů

K odchodům z důvodu nedostatečného platového ohodnocení čelí i na jihu Čech, jakkoliv předsedkyně KS v Českých Budějovicích nepovažuje zdejší situaci zatím za dramatickou. I tady ovšem někteří odcházející zaměstnanci uvedli, že nejsou schopni ze svého platu pokrýt základní životní náklady. „Změnu vidíme při obsazování uvolněných administrativních míst středního odborného aparátu. Bylo běžné, že se na jednu pozici hlásilo 10 a více uchazečů, dnes jsou to pouze jednotky,“ sdělila České justici předsedkyně KS v Českých Budějovicích Martina Flanderová.

Nejlépe se zatím se situací vyrovnávají na západě Čech a překvapivě i u KS v Praze a soudů v jeho obvodu. I zde ovšem upozorňují, že nálada je mezi zaměstnanci napjatá a uvolněná místa se obsazují velmi obtížně.

Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun.

Blažek uvedl, že nyní jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. „Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu,“ poznáme. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

V Polsku uznali „slezský jazyk“. Posílení pozice autonomistů

Dolní komora polského parlamentu – Sejm odhlasoval uznání „slezského jazyka“ jako regionálního jazyka. „Pro“ bylo 186 poslanců, 236 „pro“ a 5 se zdrželo hlasování. Projekt podpořila vládní koalice a dva poslanci strany Právo a spravedlnost.

Zákon předpokládá, že „slezský jazyk“ bude zařazen do zákona o národnostních a etnických menšinách jako druhý regionální jazyk vedle kašubského jazyka. Otevírá se tak cesta k zavedení dobrovolných hodin „slezštiny“ na školách nebo k instalaci dvojjazyčných cedulí s názvy měst, kde přes 20 procent obyvatelé prohlašují, že tento „jazyk“ používají.

Na základě nových nařízení bude vláda z daní financovat aktivity zaměřené na zachování „slezštiny“. Společné komisi vlády a národnostních a etnických menšin budou představeni dva zástupci obyvatel užívajících „slezský jazyk“.

Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 se ke „slezské národnosti“ přihlásilo 596 224 lidí, 467 145 osob potvrdilo používání „slezštiny“ v domácích kontaktech, z toho 54 957 jako jediného jazyka.

Návrh zákona vyvolal ve veřejném prostoru vlnu připomínek. „Je to dialekt, dialekt, ne ‚jazyk‘. Obyvatelé Poznaně mají podobné rozdíly, ale nikoho tady nenapadlo uznat tento městský dialekt jako samostatný jazyk,“ komentoval na platformě X profesor Stanisław Żerko, polský historik a odborník na němčinu citovaný portálem Kresy.

Oproti tomu portál uvádí, že Szczepan Twardoch, publicista  píšící mj. ve slezském dialektu prohlásil, že „toto je jen začátek“. „Naším společným cílem je uznat Slezany jako etnickou menšinu, ale i v tomto omezeném smyslu, pokud tento zákon vstoupí v platnost, bude to historicky bezprecedentní událost,“ řekl.

Po uznání „slezského jazyka“ bude možné žádat o přidělení finančních prostředků mimo jiné pro slezské regionální školství, kulturní a uměleckou činnost, dále tvorbu slezských televizních a rozhlasových pořadů a ochranu míst souvisejících se slezskou kulturou. To je důležité především pro ty obyvatele Slezska, kteří se netají tím, že v tom vidí příležitost prosadit svůj regionální narativ a rétoriku, utvářenou v opozici k Polsku a polství.

Ve Slezsku již dnes existuje Hnutí slezské autonomie, které je považováno za skrytou německou opci. V tomto smyslu se v minulosti vyjádřil nejen předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, ale také v té době předseda Svazu demokratické levice Grzegorz Napieralski. Zajímavý je v těchto souvislostech i výrok zástupce německé menšiny v Polsku Bernarda Gaida, který v rozhovoru pro list Rzeczpospolita řekl, že „Slezsko je něco mezi polstvím a němectvím“.

Uznání „slezského jazyka“ jako regionálního jazyka v předvolební kampani slíbil lídr Občanské koalice, předseda Občanské platformy  a současný premiér Donald Tusk. Doplňme, že sám Tusk je ve Wikipedii označován za „polského politika kašubské národnosti“. V jeho rodině se ovšem až do poloviny padesátých let hovořilo nikoli polsky nebo kašubsky, ale německy. V roce 2013 Kašubům na neveřejné akci slíbil široce pojatou autonomii. Dá se očekávat, že přinejmenším část slezských aktivistů po schválení „slezského jazyka“ zesílí snažení přinejmenším o slezskou autonomii, server vasevec.cz

X X X

Charkov se vylidňuje

Počet obyvatel Charkova na východě Ukrajiny klesl od února 2022 asi o 40 procent, uvedl šéf vojensko-civilní správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev. Z údajně téměř 2 milionů lidí je to dnes přibližné 1,2-1,3 milionu. Ještě před několika týdny přitom civilní zpráva tvrdila, že obyvatelé z města neodcházejí.

Pohyb údajně vyvolává formování skupiny ruských vojsk „Sever“ (N) v oblasti Bělgorodu, které má být znakem   probíhajících vážných příprav útoku na Charkov.  Ukrajinské úřady sice takový vývoj zpochybňují, ale podle vojenských analytiků má být obsazení Charkova nutné k zajištění bezpečnosti regionu Bělgorod a vyvolání kolapsu ukrajinské obranné linie.

Zajímavostí v souvislosti s pohybem obyvatelstva Charkova je vývoj na realitním trhu. Byty se postupně staly neprodejné i za poloviční cenu oproti době před několika měsíci. V současnosti se některé prodávají za pouhých 5 tisíc dolarů.

Z Charkova údajně odchází zejména Ukrajinci, ruské obyvatelstvo města vzdáleného 35 kilometrů od hraniční linie však v rozhodující většině zůstává a jde mu zejména o to, aby město nebylo vážně poškozeno a nedošlo k lidským obětem, server vasevec.cz

X X X

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem Donaldem Trumpem, s nímž se v listopadových volbách pravděpodobně utká o další čtyři roky v Bílém domě. Trump reagoval prohlášením, že je připraven „kdekoli, kdykoli“.

Televizní debaty jsou po desetiletí nedílnou součástí prezidentských kampaní ve Spojených státech. Biden, který poměrně zřídka poskytuje rozhovory v tradičních médiích, se ale dosud podle amerického tisku nechtěl k účasti zavázat. Trump na druhé straně odmítl nastoupit do loňských debat uchazečů o prezidentskou nominaci Republikánské strany.

Když v pátek dostal Biden otázku, zda bude s Trumpem debatovat, odpověděl: „Budu.

Vyjádření přišlo v rozhlasovém rozhovoru se známým moderátorem Howardem Sternem. Deník The New York Times to označil za zarážející obrat po neurčitých výrocích z posledních měsíců. Nejmenovaný zdroj blízký Bidenově kampani ale uvedl, že výrok se zdál být dílem okamžiku, spíše než naplánovaným oznámením značícím změnu strategie.

„Křivák Joe Biden právě oznámil, že je ochotný debatovat!“ reagoval Trump, který v pátek opět trávil den u soudu na Manhattanu, kde je obžalován z falšování podnikatelských záznamů v souvislosti s platbou pornoherečce před volbami roku 2016. „Všichni ví, že to nemyslí vážně, ale kdyby náhodou ano, říkám: Kdekoli, kdykoli,“ pokračovalo Trumpovo prohlášení.

Komise pro prezidentské debaty (CPD), která tradičně předvolební duely organizuje, již oznámila možné termíny pro tři debaty před listopadovými volbami. Zda se kandidáti republikánů a demokratů skutečně 16. září a 1. a 9. října střetnou, není jasné.

V minulé kampani Biden a Trump absolvovali dvě debaty, třetí byla zrušená v návaznosti na Trumpovu nákazu koronavirem. Zejména jejich první duel se nesl ve velmi konfrontačním duchu. Především Trump Bidenovi neustále skákal do řeči, na což jeho soupeř v jistém momentě reagoval slovy: „Zmlkneš už, chlape?“.

Nyní 81letý Biden a 77letý Trump směřují k dalšímu souboji o Bílý dům. Oba si již zajistili vítězství v primárkách svých stran a Trumpovi by v kandidatuře nebránilo ani odsouzení v některé ze čtyř soudních kauz, v nichž dohromady čelí 91 obviněním z trestných činů.

X X X

Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských městech už je překonaly prodeje bateriových vozů a hybridů.

Reportáž amerického listu New York Times z Číny ukazuje obrovský problém současného průmyslu. Vzestup zájmu o elektrická auta umrtvuje velké kapacity automobilek se spalovacími motory. Jedna taková stojí na okraji Čchung-čchingu, největšího města jihozápadní Číny. Komplex šedivých budov společného podniku s jihokorejskou Hyunday má rozlohu téměř kilometr čtvereční. Teď je však zcela prázdný. Tisíce zaměstnanců, kteří zde dříve pracovali, musely odejít.

Bývalý montážní závod a továrna na spalovací motory za 1,1 miliardy dolarů byl otevřen v roce 2017 a byl vybaven roboty a další nejmodernější technologií. Jenže pryč jsou ty časy, kdy se prodalo 28,3 milionu klasických aut, jako když Hyundai svůj komplex v Čchung-čchingu otvíral. V loňském roce už to bylo jen 17,7 milionu takových aut. Je to, jako kdyby najednou vypadl celý loňský automobilový trh Evropské unie nebo celá roční produkce osobních a lehkých nákladních automobilů ve Spojených státech.

Pokud jde o samotnou Hyunday, prodeje této společnosti v Číně se od roku 2017 propadly o zdrcujících 69 procent. Když se pak loni v létě zkoušela ztrátové továrny zbavit, nenašla žádného zájemce v oboru a musela se spokojit s tím, že odprodala aspoň pozemky, budovy a velkou část vybavení zpět městské rozvojové společnosti v Čchung-čchingu. Ale to už bylo jen za pětinu pořizovacích nákladů. Jenže ani městská společnost zatím nenašla nového zájemce.

Jak NYT uvádějí, Čína má asi stovku továren, které jsou schopny vyrobit skoro 40 milionů automobilů se spalovacími motory ročně, jenže to je bohužel dvakrát víc, než kolik jich teď lidé chtějí koupit. A prodej těchto vozů dál klesá, vytlačují je ty elektrické. V březnu letošního roku prodeje bateriových a plug-in hybridních automobilů v 35 největších čínských městech poprvé překonaly prodeje automobilů s benzinovým motorem.

Kdo může, aspoň vyváží. V exportu tvoří auta s benzinovým motorem tři čtvrtiny čínských exportovaných vozů, což samozřejmě děsí zase výrobce v cílových zemích. Vyvážet nemohou všichni, mnoho ohrožených továren se nachází podobně jako Čchung-čching hluboko ve vnitrozemí, odkud se doprava těžkého nákladu do přístavů nevyplatí.

Čína má nadbytečné kapacity i ve výrobě elektromobilů. Je to vidět na pokračující cenové válce. Když srazil ceny jeden z nováčků v oboru, rychle rostoucí Li Auto, zjistil, že Tesla učinila totéž už o den dříve. Krátce na to však Tesla oznámila velký pokles zisku během prvních tří měsíců letošního roku. Společnost BYD, lídr odvětví, snižovala ceny v únoru. Čínské ceny snižovaly i Volkswagen a General Motors.

Ford Motor má v Čchung-čchingu tři továrny, které v posledních pěti letech pracují na nepatrný zlomek kapacity. Ale pracují. Hyundai je jen jednou z mála automobilek, většinou zahraničních, které v některých lokalitách zcela zastavily výrobu.

Dlouhodobě platí, že automobilky vydělávají, jen když pracují na 80 nebo více procent kapacity. Podle čínského Národního statistického úřadu však po otevření nových továren na výrobu elektromobilů kleslo využití kapacity v celém odvětví v prvních třech měsících letošního roku na 65 %, zatímco loni to bylo 75 % a před pandemií 80 % a více.

Mnozí čínští výrobci jsou částečně nebo zcela vlastněni městskými vládami, a tak se zdráhají snižovat výrobu a rušit pracovní místa. Státní automobilka Chang’an má továrnu jen 20 minut chůze od bývalého komplexu Hyundai. Ta zatím stále pracuje, ale i tam je to s prodeji slabší. Mnoho hektarů parkoviště továrny bylo v neděli zcela zaplněno neprodanými vozy.

Města, která jsou obzvláště závislá na výrobě automobilů na benzinový pohon, jako je Čchung-čching, čelí dilematu zaměstnanosti. Montáž elektromobilů vyžaduje podstatně méně pracovníků než výroba automobilů s benzinovým motorem, protože elektromobily mají mnohem méně součástek.

Přesto je v současné době v Čchung-čchingu nesmírně těžké najít nezaměstnané bývalé pracovníky Hyundai, dokonce i v okolí bývalé továrny. Většinou to byli lidé, kteří přišli z venkova a mají jen málo vazeb na města s výrobními závody. Když přijdou o práci, nevadí jim odejít do jiných měst nebo jiných průmyslových odvětví. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Německá atomová kauza pokračuje. Opozice hledá viníky za odklon země od jádra

Německem v posledních dnech hýbe kauza zveřejněných dokumentů německého měsíčníku Cicero týkající se průběhu interního jednání o loňském ukončení provozu posledních tří jaderných elektráren na německém území. Vyplývá z nich, že někteří úředníci ignorovali možná rizika. Opozice žádá vyvození odpovědnosti.

Německý soud dal před pár týdny za pravdu novinářům z německého měsíčníku Cicero, kteří žádali o zpřístupnění interní korespondence mezi spolkovými ministerstvy, v jejichž čele stojí zástupci ze strany Zelených, konkrétně ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová. Ukázalo se, že oba politici pochyby o definitivním odstavení posledních jaderných elektráren v Německu zlehčovali, píše deník Zeit.

Podle zjištění německého měsíčníku zaměstnanci ministerstva hospodářství v březnu roku 2022 tvrdili, že prodloužení životnosti jaderných elektráren minimálně do jara dalšího roku by mohlo dávat smysl. Bývalý tajemník spolkového ministerstva hospodářství Patrick Graichen však měl tyto názory tajit a k Robertu Habeckovi jakožto ministrovi se následně ani nedostaly.

Obě ministerstva veškerá obvinění odmítají. Zástupci ministerstva životního prostředí uvedli, že rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren bylo prováděno pečlivě a věcně. Ministerstvo hospodářství pak tvrdí, že na celou problematiku bylo vždy nahlíženo otevřeně, transparentně a možné odstavení se řešilo již od vypuknutí ruské války na Ukrajině v únoru roku 2022.

Silná kritika ze strany opozice

Vládní kabinet je nyní pod palbou německé opozice, která žádá zvláštní jednání. „Když jsou odborné argumenty obětovány stranické politice, podkopává to důvěru v politiku a státní správu jako celek,“ uvedla pro deník Zeit Anja Weisgerberová z německé parlamentní skupiny CDU/CSU, která se problematikou životního prostředí zaobírá.

Hovoří se dokonce o ustanovení zvláštní parlamentní vyšetřovací komise, která se má skandálem zaobírat. Podle zástupců CDU/CSU však bude záležet mimo jiné na tom, zda a jak jasně i ochotně oba ministři obvinění vysvětlí. Robert Habeck i Steffi Lemkeová již německá média i parlamentní opozici ubezpečili, že ve věci budou aktivní a chtějí se zvláštního jednání zúčastnit.

O ukončení výroby elektřiny z jaderných zdrojů na německém území rozhodla už vláda kancléřky Angely Merkelové v květnu roku 2011. Hlavním důvodem byla havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima, která se v té době odehrála. Ještě v roce 2011 Německo z jaderných zdrojů vyrábělo asi 25 procent elektřiny, v dalších letech ale tento podíl postupně klesal, a to hlavně ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Definitivní ukončení provozu německé jaderné energetiky nastalo v dubnu roku 2023. Původně mělo nastat ještě o pár měsíců dřív, kvůli obávám z dodávek elektřiny během zimy však byla jejich činnost o několik týdnů prodloužena. Němečtí Zelení s tímto postupem dlouho nesouhlasili, nakonec ale se svými politickými kolegy dospěli k dohodě.

Poslední tři jaderné elektrárny, které v Německu ještě před rokem fungovaly, jsou aktuálně v procesu demontáže. Ten bude trvat až patnáct let a konkrétně se týká jaderných elektráren Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2, uzavírá Zeit.

 X X X

 Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země. Jeho vůz se po srážce na křižovatce obrátil na střechu a ministr je s lehkým zraněním v nemocnici, napsal portál The Times of Israel. Policie uvedla, že příčinu nehody vyšetřuje.

Z videa pořízeného palubní kamerou jiného vozu je patrné, že ministrův sedan, na záběrech jedoucí v protisměru, nejspíše vjel do křižovatky na červenou, napsal ToI. Ministrova kancelář uvedla, že Ben Gvir je při vědomí a v dobrém stavu.

Záběry z protijedoucího auta ukazují ministrův černý vůz, jak zpomaluje před semafory a téměř zastaví. Záhy však začne opět zrychlovat, vjede do křižovatky a do jeho pravého boku čelem narazí jiné osobní auto a obrátí jej na střechu. Ministrův sedan do křižovatky následovalo i bílé SUV, v němž patrně jela ministrova ochranka. Z auta bezprostředně po kolizi vyběhla dvojice mužů v uniformách.

Ben Gvir je šéfem ultranacionalistické strany Ocma Jehudit (Židovská síla), funkci ministra národní bezpečnosti zastává od prosince 2022. Ve vládě premiéra Benjamina Netanjahua podporuje rozšiřování izraelských osad na palestinských územích, sám je jedním z osadníků na Západním břehu Jordánu.

Proslul rovněž protimuslimskými postoji a ostrými prohlášeními vůči protivníkům Izraele na Blízkém východě. V uplynulých měsících například prohlásil, že raketové útoky šíitského hnutí Hizballáh považuje za vyhlášení války a po masivním vzdušném íránském útoku na Izrael ze 13. dubna volal po „zběsilé“ odpovědi.

X X X

 Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu. Má se na tento režim připravit i Česko? V Rozstřelu o tom hovořil poradce českého premiéra pro otázky národní bezpečnosti Tomáš Pojar.

Česká vláda se už podle Tomáše Pojara v tuto chvíli snaží, aby zbrojní podniky rozšiřovaly výrobu. „Aby například měly dostatek zakázek. Samozřejmě že jedním ze zákazníků je česká armáda, ale daleko víc prodávají jinde. Hodně v rámci zemí Severoatlantické aliance nebo Evropské unie a česká vláda v tom našim zbrojařům pomáhá.“

„Čím budou silnější naši zbrojaři a čím více budou produkovat tady doma na našem území, tím to bude bezpečnější pro budoucnost. Takže ano: máme zájem, aby zbrojní produkce rostla,“ říká premiérův poradce.

Bankám začíná armádní byznys „vonět“

„Letos máme dávat dvě procenta z HDP na obranu a já pevně věřím, že se tyto peníze podaří rozumně investovat, a to tak, že podstatná část zůstane v české ekonomice, zbrojovkám, které působí na našem území. A určitě české zbrojovky mají kapacity navyšovat výrobu,“ míní Pojar.

A už velkým bankám začíná „armádní byznys“ vonět? „Jejich pohled se skutečně mění, je to samozřejmě na jednotlivých bankách, ale mnoho z nich se skutečně posunulo ve svém uvažování a já doufám, že další budou následovat.“

Investice do české obrany jsou podle Pojara klíčové. Hrozí totiž nebezpečí, že v případě úspěchu na Ukrajině by mohlo Rusko zaútočit i na Česko. „O tom nemůže být pochyb, že půjde dál. Rusko to říká zcela otevřeně a má to i ve své doktríně.“

Doba míru podle něj před několika lety skončila a svět je stále nestabilnější. „Na evropském kontinentu zuří největší konflikt od druhé světové války. Ale aby bylo Rusko zastaveno, musí vidět, že má proti sobě velkého, silného, odhodlaného a dobře vyzbrojeného protivníka a pak tedy nezkusí zaútočit.“

Rusko se podle premiérova poradce chová jako predátorská země. „A každý predátor, když někde cítí slabost a krev, musí prostě zaútočit a musí se pokusit něčeho dosáhnout. Ale když naopak vidí sílu a odhodlání, tak k tomu konfliktu dojít nemusí.“

Česko do války vojáky nepošle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vzbudil nedávno pozornost oznámením, že vojáci NATO už jsou na Ukrajině. Také řekl, že přítomnost sil Aliance na Ukrajině není nemyslitelná. Reagoval tím na slova francouzského prezidenta Macrona, který vyslání západních jednotek na Ukrajinu nevyloučil.

Podle Pojara jde o legitimní návrh, ke kterému se Česko k nepřidá. „Ale dodávám, že voják NATO neexistuje. Jsou to vojáci jednotlivých členských států a já nevím o tom, jestli je někdo takový na Ukrajině. Každopádně čeští vojáci na Ukrajině nejsou, ani se tam nechystají.“

„Ale pokud se Francie rozhodne, že francouzští vojáci na Ukrajině budou například trénovat místní vojáky, tak je to plně v jejich právu a nikdo jiný do toho nemůže a nemá mluvit. Takže to je na bilaterálních dohodách jednotlivých zemí, jestli k tomu přistoupí, a já nevylučuji, že v budoucnosti k tomu některé státy přistoupit mohou. Ale v tuto chvíli nevím, že by tomu tak bylo a Česká republika nepatří mezi země, které by něco takového plánovaly,“ vysvětluje Tomáš Pojar.

Ruský prezident Putin se teď podle něj bude snažit do amerických prezidentských voleb dobýt maximální část ukrajinského území. „Bude chtít maximálně zničit Ukrajinu, a to hlavně ekonomicky. Demoralizovat ji, způsobit co nejvíce lidských obětí, ať už v řadách ukrajinských vojáků nebo ukrajinských civilistů.“

„A já doufám, že se to podaří Ukrajincům zastavit a že Rusko nebude postupovat a nepodaří se mu nějaký dramatický průlom,“ doplnil poradce.

Svěží prezident Biden

Pojar se v Rozstřelu vrátil k premiérově návštěvě v USA. Petra Fialu doprovázel na klíčových jednáních, včetně toho nejdůležitějšího: s prezidentem Bidenem v Bílém domě.

„Působil na mě svěže. Ten rozhovor byl delší, než měl být. Prezident Biden několikrát vtipně reagoval, že jsme se i dobře zasmáli. Ano, mluvil potichu, ale byl to detailní rozhovor, zcela k věci. A byl to skvělý rozhovor pro česko-americké vztahy a jejich prohlubování,“ vzpomíná Pojar.

„Takže v tomhle jsme potkali svěžího amerického prezidenta, navíc někoho v takovém věku… Víte, kéž bych i já byl třeba jednou ve svých sedmdesáti, pokud bych se jich dožil, takto svěží,“ podotkl premiérův poradce.

„A že nás někdo nazve Československem? Měli bychom být shovívaví vůči tomu, jakým způsobem známe jiné státy my a jestli vůbec rozlišujeme země na druhé straně světa. Když nás Joe Biden poprvé navštívil, tak jsme byli Československem. Další generace to tak mít nebudou,“ říká Pojar.

„Mě spíš pálí, že Američané nebo kdokoliv z anglofonního prostředí neříká Čechy, ale „Čečia“. Takže bych se spíš zaměřil na tohle,“ uvádí poradce.

Návštěvu premiéra Fialu zhodnotil jako veliký úspěch. „Naposled jsme se těšili v USA takové pozornosti v devadesátých letech. Zájem o nás byl nebývalý, a to i ve světle toho, co se děje ve světě, tedy že to bylo den nebo dva po útoku Íránu na Izrael,“ vzpomíná Pojar s tím, že setkání s některými kongresmany musela česká delegace nakonec kvůli přílišnému zájmu odmítnout.

Čína není bezprostřední hrozbou

Na závěr Rozstřelu pak padla důležitá otázka: které státy teď představují pro Česko největší bezpečnostní hrozbu? Stále platí, že jde o Rusko a Čínu? Nebo se po Pojarově návštěvě Číny něco změnilo?

„Já jsem nikdy nepovažoval Čínu za bezprostřední bezpečnostní hrozbu. Tou pro nás je Rusko, a to dlouhodobě. A stále více je další bezpečnostní hrozbou, konkrétně vnější, terorismus, který má kořeny na Blízkém východě,“ odpovídá premiérův poradce.

„Ale bezprostřední hrozbou je to, že Rusko dobude Ukrajinu, že bude pokračovat dál do Moldavska, že uvidí, že je Západ slabý, nezastaví se a půjde tam, kam deklaruje, tedy před rok 1997. Co to znamená? Že Rusko po kolapsu Sovětského svazu uznalo sjednocení Německa, uznalo tedy to, že i východní Německo je součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance. A to je všecko. Ostatní si nárokuje zpátky,“ uzavírá Tomáš Pojar.

Proč se premiér Fiala nesetkal v USA s Donaldem Trumpem? Jak v Americe vnímají českou muniční iniciativu? A neměly by Rusko a Ukrajina konečně začít jednat o míru? I na to odpovídal Tomáš Pojar v Rozstřelu.

X X X

 ‚Děsivé riziko vypuknutí třetí světové války se blíží.‘ Maďarský ministr navázal na rétoriku Kremlu

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

 Moskva zahájila invazi na Ukrajinu v únoru 2022, přičemž napadené zemi se útok ruských sil povedlo na řadě míst zastavit, odrazit a dobýt zpět některá okupovaná území. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození dalších území, přešla do útoku ruská armáda.

Ta letos po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách dobyla válkou zdevastované východoukrajinské město Avdijivka a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.

„Pokud se mluví o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu jménem některých členských států NATO, je to opravdu nebezpečné, protože nechceme čelit hrozbě. Děsivé riziko vypuknutí třetí světové války se blíží,“ řekl v rozhovoru Szijjártó, který také tvrdil, že není možné Rusko na Ukrajině porazit.

„Ale zároveň, jak pokračují dodávky zbraní ze Západu, Rusko také nemůže vyhrát ve velkém,“ dodal. Budapešť proto podle něj trvá na zahájení mírových jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Prohlášení Macrona

Minulý měsíc vyvolal francouzský prezident Emmanuel Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně Česka uvedla, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu.

Jiné státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily. Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné prohlásil, že země NATO by riskovaly vysláním svých vojáků na Ukrajinu jaderný konflikt.

Szijjártó interview ruské státní agentuře poskytl na okraj fóra Atomexpo, které se konalo v uplynulých dnech v ruském Soči. Maďarský premiér Viktor Orbán, který udržuje úzké ekonomické vztahy s Ruskem, už v minulosti prohlásil, že válka může skončit pouze skrze vyjednávání.

Jak by bylo v současné situaci možné dosáhnout mírových hovorů, neuvedl. Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi vůči sousední zemi.

X X X

Plošné sociální inženýrství, kritizuje lidovce Pilný. Stavme raději školky, dodal Pilip

Za plošné sociální inženýrství označil bývalý ministr financí Ivan Pilný nápad lidovců, že by se bezdětným lidem nad 35 let zvyšovaly sociální odvody. Podle něj je ale jejich návrh očekávatelný, jelikož jim klesají volební preference a musí proto něco dělat, aby získali voličskou základnu. Podle bývalého ministra financí Ivana Pilipa byl lidovecký návrh nešťastně prezentován.

Lidovci chtějí prosadit, aby se bezdětným lidem nad 35 let zvýšily sociální odvody. Lidé se dvěma a více dětmi by naopak mohli platit méně. „Je to plošné sociální inženýrství. Jako obvykle to prostě nerozlišuje nějaké sociální skupiny. Pokud by to měla být podpora rodinám s dětmi, tak by měla být zaměřena asi nějakým jiným způsobem, například podporou mimoškolních aktivit a podobných záležitostí,“ popsal v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý ministr financí Ivan Pilný.

 Důvodem k takovým návrhům jsou podle něj klesající volební preference lidovců. „Blíží se volby, takže je potřeba přijít s něčím, co by mohlo tu voličskou základnu dodat. Je to nešťastné, ale víceméně se to dalo očekávat,“ řekl Pilný.

Návrh lidovců důrazně odmítli Piráti. „Razantně odmítáme návrh trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti, a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není. Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční, a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou,“ uvedl na sociální síti X šéf Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš.

Podle bývalého ministra financí Ivana Pilipa jsou některé reakce přehnané, smysl v návrhu ale ani on nevidí. „Ten návrh nebyl prezentován úplně nejšťastnějším způsobem. Když se říká, že by bezdětní byli sankcionováni, zní to skutečně zvláštně a asi by to větší část veřejnosti nepřijala,“ uvedl Pilip.

Zároveň ale podotkl, že stát podporuje lidi, kteří mají více dětí, už nyní. „Je otázka, jakým způsobem se tyto parametry budou měnit. Druhá věc, ve které mají lidovci pravdu, je, že demografický vývoj je velmi znepokojující,“ sdělil Pilip. Zdůraznil ale, že jsou i jiné možnosti. „Ty nástroje by měly být zaměřeny spíš na to, aby byl dostatek školek, práce pro ženy a další věci, které umožní rodinám, které děti mají, aby jim to nějak dramaticky nezasáhlo do života, ale aby to bylo zvládnutelné pro jejich další fungování,“ popsal Pilip.

Návrh lidovců ve čtvrtek v pořadu 360° kritizovala také bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM). Podle ní jde o nesmysl.

X X X

 Vrátili se problémoví Romové, zmínila starostka. Komunita chce její rezignaci

Vlnu nevole a odsouzení rozpoutala svými výroky na adresu Romů poslankyně a starostka brněnských Černovic Petra Quittová (STAN). Dopustila se jich na posledním zastupitelstvu městské části, když mluvila o konkrétní romské rodině, která se tam nedávno vrátila. Romské organizace slova vnímají jako protiromská a političku vyzvaly k omluvě i odstoupení z funkcí. Ta ale rezignovat nehodlá.

Na případ upozornil server Romea.cz. Diskutované vyjádření zaznělo od Quittové na březnovém jednání zastupitelstva, když odpovídala na dotaz opoziční zastupitelky Jany Přikrylové (Společně pro Černovice), která se ptala, zda radnice monitoruje situaci na adrese, kde odnedávna žije romská rodina.

Quittová reagovala, že dům byl prodán přes realitní kancelář, prodávajícími byli manželé, které osobně zná. „Prodali ho…, ano, osobám, hm, jiné, já teď nevím, jak to mám říct, prostě Romům, kterých jsme se zbavili, kterých jsme se před několika lety zbavili ze Starých Černovic, kteří se nám odstěhovali do Slavkova u Brna, a tito lidé to prostě koupili od těch našich lidí, který já znám, protože dali nejvyšší nabídku,“ řekla starostka.

Dál uvedla, že tito Romové mají za sebou trestnou činnost. Zdůraznila, že po přistěhování ji prozatím nepáchají a nedopustili se přestupků. „Nás to taky štve, protože my jsme byli rádi, že jsme se jich zbavili, a máme je zpátky,“ dodala na závěr své řeči Quittová.

„Další příklad politika, který pokračuje v dehonestaci Romů“

Reakce ze strany organizací a institucí spojených s menšinou byla razantní. Vyjádření pochopily zjevně jako protiromské a směřující nejen na konkrétní rodinu. Romská rada, která představuje poradní orgán pro záležitosti romské záležitosti v Brně, podle serveru vyjádřila hluboké znepokojení nad výroky a vyzvala starostku k omluvě a k odstoupení z politických funkcí.

Zástupci rady se s Quittovou také osobně sešli. „Na tomto jednání se jednoznačně prokázalo, že stereotypní vyjádření směřovala na romskou rodinu, která v městské části již delší dobu nebydlí. Přesto přisoudila nově příchozí romské rodině, která si zde legálně pořídila dům, kriminální minulost. Jedná se o další příklad politika, který pokračuje v dehonestaci a hanobení Romů,“ prohlásila rada.

Starostka nicméně v reakci pro iDNES.cz upozornila, že mluvila pouze o jedné konkrétní rodině, která byla dřív problematická a do Černovic se vrátila po koupi domu, a že se tam nová rodina nepřistěhovala. „Dotyčný muž Roman Kotlár za mnou dokonce osobně přišel na radnici, i když v domě údajně s rodinou nebydlí. Že se v minulosti dopustil trestné činnosti, je veřejně dohledatelné,“ vysvětlila Quittová

Podobně jako romská rada se vyjádřili také v RomanoNet, kde koordinují nevládní a neziskové organizace pracující s romskou menšinou. „Ostře odsuzujeme jakékoli projevy rasismu a diskriminace. Vyzýváme starostku a další představitele města, aby se jasně distancovali od těchto výroků a podnikli kroky k nápravě, včetně veřejné omluvy a zavedení opatření pro lepší vzájemné porozumění a spolupráci mezi všemi občany,“ uvedl ředitel RomanoNetu Milan Miko.

Quittová se za svá slova pro server Romea.cz omluvila, označila je za nešťastně volená. „Rozhodně nejsem typ člověka, který by stranil jakékoliv minoritě v naší republice. Nemůže se hovořit ani o žádných předsudcích k romské komunitě,“ zdůraznila starostka.

Dodala, že v Černovicích dlouhodobě žijí také romské rodiny, s nimiž nejsou problémy. „Někteří pracují i pro městskou část, někteří zde mají své provozovny, jejich děti zde chodí do mateřských či základních škol a mohu říci, že jsem s některými lidmi vyrostla a jsem s nimi v pravidelném osobním kontaktu. Mrzí mě, že moje konstatování ke konkrétní rodině vzbudilo tyto negativní reakce,“ podotkla Quittová.

O celé záležitosti hodlá v pondělí promluvit na černovickém zastupitelstvu, kde odmítne výzvu k rezignaci. Tento týden věc řešila s kolegy z místní koalice. O kauze informovala také ostatní poslance STAN.

X X X

 V Hruškách na Břeclavsku mají po sedmdesáti letech novou hasičskou zbrojnici

Náklady na výstavbu dosáhly skoro
na 16,5 milionu Kč, kraj přispěl 3 miliony Kč

Hasičský sbor v Hruškách na Břeclavsku má dnes už skoro 120letou tradici a kus historie měla za sebou i dosavadní hasičská zbrojnice postavená v 50. letech minulého století. Po sedmdesáti letech byla budova už v nevyhovujícím stavu a obec se tak rozhodla pro investici do nového objektu. „Nová budova má teď 2 stání pro požární auta, zázemí pro zhruba 20 členů sboru, hlášení, které už při přípravě a převlékání na výjezd připravuje hasiče na to, co je čeká a kam jedou. Peníze vynaložené na stavby tohoto typu prostě dávají smysl,“ vysvětluje krajský radní pro regionální rozvoj Jan Zámečník. Nová budova stojí na původním místě té staré a je postavena v nízkoenergetickém standardu.

Jihomoravským obcím přispívá kraj v rámci vlastního dotačního programu na výstroj, výzbroj, vybavení, opravy a modernizaci techniky. I letos rozdělil 18 milionů Kč mezi celkem 202 jednotek. Na realizaci investičních projektů – staveb a rekonstrukcí požárních zbrojnic, pořízení cisternových automobilových stříkaček a dopravních automobilů přispívá kraj obcím v rámci spolufinancování dotačního programu Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Dotace pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí. Na podporu těchto projektů bude kraj na červnovém zastupitelstvu rozdělovat 48 milionů Kč. „Tady v Hruškách si hasiči nové zázemí zaslouží o to víc, že za sebou mají náročné období po tornádu a moderní hasičku tak chápu trochu i jako poděkování za práci, kterou tu odvedli,“ dodává k podpoře dobrovolných hasičů jihomoravský hejtman Jan Grolich.

 X X X

 Sokolovská nemocnice se může pochlubit zmodernizovaným oddělením následné péče

Rekonstrukce oddělení následné péče v Nemocnici Sokolov, kterou Karlovarský kraj zahájil v říjnu loňského roku, je úspěšně dokončena. Cílem stavebních úprav byla modernizace stávajících prostor stanice A vedoucí k zajištění většího komfortu pro pacienty i zdravotnický personál. Náklady na realizaci akce dosáhly částky 23,5 milionu korun.

Oddělení následné péče, jež sídlí v části pavilonu D ve druhém nadzemním podlaží a na které jsou většinou přijímáni pacienti ze standardních lůžkových oddělení nemocnice, prošlo kompletní modernizací. Jako zhotovitel stavby, jež si vyžádala i drobné dispoziční úpravy stávajících prostor, byla vybrána společnost BAU-STAV. Technický dozor pak zajišťovala firma INSCAN. Práce trvající více než půl roku probíhaly za plného povozu ostatních oddělení nemocnice.

„Modernizací stávajících prostor jsme získali oddělení, které může nabídnout kapacitu až 27 lůžek. Pacientům bude nově k dispozici 8 třílůžkových pokojů, 1 dvoulůžkový a 1 jednolůžkový nadstandartní pokoj s veškerým potřebným vybavením. Myšleno bylo i na personál, pro který bylo vybudováno adekvátní zázemí. Jsme rádi, že nová podoba oddělení zcela odpovídá nárokům na kvalitní zdravotní péči a zároveň splňuje potřeby zdejších zdravotníků,“ upřesnil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Klientské pokoje jsou vybaveny polohovatelnými nemocničními lůžky, nad nimiž jsou naistalovány nástěnné lůžkové rampy s integrovanými svítidly, zásuvkami a medicinálními plyny. Pacienti mají k dispozici centrální sociální zařízení, ve kterém se nachází otevřený bezvaničkový sprchovací box se sklopným sedátkem a nástěnnými madly. Umývárna je dále vybavena sprchovacím panelem s dezinfekcí a výlevkou, jenž bude sloužit pro asistované mytí klienta. Zdravotníci se mohou těšit z nové sesterny, přípravny léků a denní místnosti s kuchyňkou. Nechybí zde ani kancelář vrchní sestry a dva lékařské pokoje.

„Některé z těchto věcí mohou pro zdravého člověka vypadat jako maličkosti. Pro pacienty následné péče jsou ale velmi důležité, protože jim pomáhají kompenzovat pohybové obtíže třeba po prodělaném úrazu nebo operaci. Takže přispívají i k lepší rekonvalescenci a možnému návratu pacienta do domácího prostředí,“ uvedla Jitka Samáková, ředitelka Nemocnice Sokolov s tím, že bezbariérové řešení navíc zjednoduší i práci sestřičkám a ošetřovatelskému personálu. Podle ředitelky tak jde o příkladnou spolupráci mezi krajem a provozovatelem nemocnice.

To potvrzuje i skutečnost, že rozhodně nejde o jedinou investiční akci v sokolovské nemocnici, kterou v současnosti připravoval nebo připravuje Karlovarský kraj. „Momentálně pracujeme na projektu výstavby urgentního příjmu s celkovými náklady ve výši zhruba 170 milionů korun včetně DPH. Podstatou projektu je systematicky zajistit péči o akutní pacienty ze všech regionů kraje, a to v režimu trvalé dostupnosti 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. Za tímto účelem bude realizována dvoupodlažní přístavba pavilonu C a související úprava navazujících prostor včetně nových přístupových cest v areálu. Pokud půjde vše podle plánu, smlouvu se zhotovitelem bychom rádi uzavřeli nejdéle v listopadu tohoto roku a realizace stavby by pak běžela do března roku 2026. Na projekt bychom chtěli čerpat dotaci z IROP,“ doplnil náměstek hejtmana Dalibor Blažek, který má na starosti oblast správy majetku a investic. Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 I letos se do vzácných přírodních oblastí Prahy vrací stáda skotu, ovcí a koz

Se závěrem měsíce dubna začínají znovu vypásat vybrané pražské lokality první stáda dobytka. Pro letošní rok je připravena řízená pastva pomocí dvou stád skotu i čtyř smíšených stád ovcí a koz. Hlavní město tak zajišťuje na zvláště chráněných územích metropole přírodě šetrné obhospodařování svých pozemků. Díky pastvě, která zde byla obnovena v roce 2000, se také daří v těchto lokalitách udržet druhovou pestrost. Pražané mohou už nyní zvířata pozorovat třeba v Podbabských skalách, dále v Prokopském nebo Bohnickém údolí.

„Dostaly se ke mně i reakce veřejnosti, pro které bylo setkání se stádem ovcí během procházky příjemným překvapením a zpestřením a někteří lidé chodí stáda pozorovat cíleně jako součást víkendového relaxu. Šetrné obhospodařování městských zemědělských pozemků je skvělý způsob, jak vrátit krajině její přirozený ráz. Tady se ukazuje, že tradiční způsob péče o krajinu často bývá ten nejlepší možný. Je dobře, že Praha tento způsob péče o pastviny znovu bere za svůj a po dvaceti letech obnovené praxe už můžeme hovořit i o obnovené tradici,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

„Jemná rovnováha v přírodě vyžaduje naši pozornost. Proto jsem moc rád, že jsme se v Praze rozhodli pro ekologický přístup k péči o naše pozemky prostřednictvím pastevního hospodaření. Naše město je obklopeno malebnou krajinou a chráněnými územími. Během teplých měsíců se na vybraných pastvinách mohou usadit stáda ovcí a koz. Jejich přítomnost pomáhá udržovat a obnovovat rozmanitost rostlin a živočichů, kterou jsme v minulosti bohužel ztratili. Tento způsob péče o naše přírodu nám také umožňuje vzdělávat a inspirovat budoucí generace k úctě k přírodě a odpovědnému zacházení s ní,“ dodává Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy, který má ve své gesci i oblast péče o zvířata (animal welfare).

Letos je v plánu vypásat pomocí tří smíšených stád ovcí a koz a dvou stád skotu. Po dobré zkušenosti z předchozích dvou let hlavní město využije k pastvě i stádo tvořené pouze kozami, které se na rozdíl od jiných druhů spásačů dobře pohybují po skalách. Smíšená stáda ovcí a koz se budou pohybovat především po stepních lokalitách Prokopského a Šáreckého údolí, v Trojské kotlině ale i na mnoha dalších místech, která byla v minulosti vypásána, jako např. na Pitkovické stráni nebo V hrobech nedaleko sídliště Kamýk.

Jedno stádo skotu bude celý rok v suchém poldru Čihadla mezi čtvrtěmi Kyje a Dolní Počernice. Druhé se bude přesouvat po vybraných loukách v oblasti Šeberova, Milíčova, Čimic, Lipenců nebo Šáreckého údolí. Pastva smíšenými stády ovcí a koz již začala a lidé je mohou potkat v Prokopském údolí nebo na Podbabských skalách. Obě stáda skotu začnou vypásat pražské lokality v rámci května. Všechna stáda skončí s výpasem v polovině listopadu. Pastvu každoročně zajišťují dodavatelé vzešlí z výběrových řízení. Zpravidla se jedná o soukromé zemědělce.

Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze kontinuálně již od roku 2000, pastva skotu od roku 2012. Pastva na území Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti.

Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez zapojené vegetace, které jsou vypaseny či vydupány na holou půdu.

Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším druhům rostlin, často se jedná o vzácné druhy, aby na konkrétní lokalitě mohly růst. Podobně jako u rostlin je na spásané plochy vázána celá řada bezobratlých živočichů. Především na stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. Tento hmyz si ale nedokáže vytvořit své komůrky v půdě, pokud je zde zapojený travní porost. Obnažené plochy využívají také někteří brouci, kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je zároveň vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro některé ptáky.

Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy zůstanou také vybraná místa nespasená.

Vít Hofman, Tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

X X X

 Praha zprovoznila další část cyklostezky A1 mezi Stromovkou a ulicí Varhulíkové

Hlavní město prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK) otevřelo novou část páteřní cyklotrasy A1 od mostu Barikádníků po ulici Varhulíkové v Holešovicích. Vznikla podél levého břehu Vltavy společně s částí nového parku U Vody, který revitalizuje městská část Praha 7 a jehož součástí je i venkovní posilovna a mobiliář.  Zvýšena byla také bezpečnost provozu v navazující části ulice Varhulíkové metodami taktického urbanismu.

„V roce 2024 máme v plánu stavět hned na třech úsecích levobřežní cyklotrasy A1 a již dnes otevíráme první z nich. Nová cyklostezka vytváří propojení Trojského mostu, mostu Barikádníků a Libeňského mostu a vzniká tak alternativa k pravobřežní cyklotrase A2. Ta v tomto úseku na druhém břehu Vltavy zatím vede po úzkém chodníku v kombinaci s cyklopruhem a její přestavbu na bezpečnou stezku teprve projektujeme.

V navazující ulici Varhulíkové, kudy budou cyklisté jedoucí po cyklotrase A1 ze stezky pokračovat, jsme navíc ve spolupráci s městskou částí Praha 7 realizovali úpravy směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu v ulici metodou taktického urbanismu – nízkonákladovými nestavebními úpravami. Vznikla tak nová cykloobousměrka, dva nové přechody pro chodce, bezpečně oddělený prostor pro pěší a vymezila se parkovací místa pro místní obyvatele,” říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora pro oblast dopravy, a dodává: „Za situace, kdy město nemá dostatek finančních prostředků, jde o výhodný způsob, jakým rychle proměňovat veřejný prostor města tak, aby byl lidem vstřícnější a atraktivnější. Tato opatření lze navíc realizovat zkušebně a následně je lze na základě vyhodnocení upravovat.”

„Podporujeme všechny druhy dopravy, včetně té cyklistické. A totéž se týká budování cyklostezek tam, kde je to rozumné a neohrožuje to cyklisty ani okolí,“ uvádí primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

„Praha 7 má jeden z nejdelších vltavských břehů v celém hlavním městě, a ještě před pár lety jeho převážná část nebyla upravená pro kvalitní využití a často dokonce ani přístupná. Jsem velmi rád, že se postupně daří ztracená místa podél řeky vracet Pražanům. V současné chvíli je možné se bez omezení dostat na kole či pěšky z dolních Holešovic od železničního mostu v ulici Varhulíkové podél řeky na cyklostezku mezi mostem Barikádníků a Trojským mostem a dále až do Stromovky a zpátky. Zároveň jsme již mohli také otevřít část nově připravovaného parku U Vody, kde je k dispozici nové posezení, venkovní posilovna či vyhlídky a přístupy k řece. Celý park bude dokončený v průběhu léta tohoto roku,“ připojuje se starosta Prahy 7 Jan Čižinský. 

Stavba cyklostezky byla rozdělena na dvě etapy v koordinaci s revitalizací brownfieldu podél řeky, kde vzniká nový park U vody, který zde buduje městská část Praha 7.

Etapa I je pěším korzem v parku podél řeky a je situována mezi stávající železniční vlečkou a břehem Vltavy v úseku od ulice Varhulíkové (Holešovický přístav) po most Barikádníků, kde se napojuje na již hotovou část cyklostezky A1 procházející územím developerského projektu GEONE MARINA PROJECT/PORT7. Je navržena s asfaltovým povrchem v šířce 2 metry a délce 460 metrů. Součástí je též úprava povrchů v místě vjezdu do Holešovického přístavu dlažbou z drobné žuly.

Etapa II je situována mezi ulicí Varhulíkové u domu č.p. 1398/2 a již zrealizovanou částí cyklostezky A1 končící před mostem Barikádníků. Součástí stavby je i výsadba 10 kusů nových stromů do prostoru parku U vody. Společná stezka pro chodce a cyklisty je dlouhá 240 metrů a široká 4 metry s asfaltovým krytem. Druhá polovina parku je v současnosti stále uzavřena a pokračují zde stavební práce. MČ Praha 7 je plánuje dokončit v polovině léta. Vít Hofman, vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí

X X X

 Budějovicko láká na prodloužený víkend

Příslib návratu teplého počasí a květnové svátky lákají na prodloužený víkend na Budějovicko do jižních Čech. Řada atraktivit již zahájila provoz během nezvykle teplého konce března a počátku dubna, nyní je čeká start turistické sezony. Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou vstoupí do sezony se zbrusu novými expozicemi. Oslaví tak 30 let od svého vzniku.

Květnové svátky přímo vybízejí k návštěvě jižních Čech na prodloužený víkend, ať už vyrážíte v páru, nebo s dětmi. Turistická oblast Budějovicko nabízí celou řadu osvědčených lokací, ze kterých hravě sestavíte pestrý program na několik dnů. Vydat se můžete do krajské metropole Českých Budějovic, kde kromě historického centra naleznete také řadu kulturních institucí. Patří mezi ně také Jihočeské divadlo a Jihočeské muzeum, ve kterých nezapomínají také na program pro děti respektive interaktivní expozice.

Hluboká nad Vltavou osloví především světoznámým zámkem, ale s dětmi se vydejte za zvířaty do Zoo Hluboká nebo za aktivní zábavou a relaxem do Areálu Hluboká. Využít v tomto období můžete také nabídku splavněné řeky Vltavy. Zahájení plavební sezony zde proběhne 4. května a během akce bude možné vyzkoušet zdarma například lodní linky nebo obytné lodě a hausboty a další plavidla. Oblíbeným cílem na řece je Ferrata Hluboká. Lezení na ní zvládnou všichni členové rodiny a výpravu na ní můžete spojit s návštěvou nedaleké zříceniny Karlova Hrádku.

Semenec představí nové expozice

Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou si na letošní rok připravilo hned tři nové expozice. Od dubna je otevřená mineralogická expozice s názvem Ze zemských pokladů. Zahrnuje nejen téměř tisíc vzorků hornin a minerálů, ale hravou formou představí také jejich vlastnosti dětským i dospělým návštěvníkům. Druhou expozicí je upravené rozárium, kde samotné růže doplní také informační tabule o růžích v souvislostech.

1. května se během akce Koncert pro stromy otevře třetí expozice Labyrint. Jedná se o kruhové keřové bludiště doplněné výstavou koláží Miroslava Huptycha na téma Labyrint světa a ráj srdce podle Komenského nesmrtelného díla, jehož 400. výroční od napsání uplynulo v loňském roce. Samotné otevření expozice bude doprovázet divadelní a hudební program či soutěž pro děti. Vojen Smíšek