Francie v úterý prožila den plný stávek, demonstrací a silničních blokád. Cílem bylo vystupňovat tlak na vládu kvůli jejímu návrhu důchodové reformy zahrnující posun věku odchodu do penze ze 62 let na 64. Odboráři chtěli „zastavit“ život v zemi a hovořili o začátku nové fáze protestů, které trvají zhruba měsíc a půl.

 Vláda stažení plánu dál odmítá. Odborový svaz CGT oznámil, že u všech francouzských rafinerií během úterka pracovníci přerušili dodávky pohonných hmot, a avizoval pokračování stávek.

V Paříži policejní prefektura odhadla počet demonstrantů na 81 000, což je skoro dvojnásobný počet než při posledním kole protestů, které se uskutečnilo 16. února. Odborový svaz CGT naproti tomu napočítal v ulicích francouzské metropole až 700 000 lidí. Počty účastníků demonstrací z celé země úřady zatím nezveřejnily.

Do ulic pošesté

Již šestá „mobilizace“ proti důchodové reformě se dotkla mnoha sektorů od základních škol přes hromadnou dopravu po energetiku. Do stávky se zapojili také popeláři a řidiči kamionů, to podle agentury Reuters značí rozšíření protestního hnutí do nových sfér hospodářství. Deník Le Monde informoval, že ráno se v novinových stáncích na jihovýchodě Francie neobjevilo nové vydání regionálních listů La Provence a Nice-Matin kvůli stávce v tiskárnách.

Francie vyrobila nejméně proudu za 30 let, kvůli lajdácké údržbě i korozi

Státní železniční dopravce SNCF a pařížský dopravní podnik RATP varovaly před silným narušením provozu, z vysokorychlostních spojů TGV například vyjel jen každý pátý. Pařížské letiště Charlese de Gaulla zrušilo pětinu spojů, letiště Orly skoro třetinu; podle mluvčí pražského letiště však dnes nebyl zrušen žádný let mezi Francií a Prahou.

V energetickém sektoru je provoz narušený už od víkendu, přičemž odboráři slibovali „černý týden“ s možností cílených výpadků proudu. Státní dodavatel elektřiny EDF odpoledne uvedl, že do práce dnes nepřišlo 41,5 procenta zaměstnanců, tedy podobný podíl jako při lednových stávkách. Web franceinfo informoval o výpadku proudu, který ráno postihl asi 4 000 zákazníků na severu Francie, nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích zatím hlášen není.

Zastavit chod země

„Je to první den nové fáze, s novým heslem: zastavit chod země,“ prohlásil ráno šéf svazu CGT Philippe Martinez, který je hlavní tváří protestů. Stávky podle něj budou po dnešku pokračovat. Podle agentury AP jsou ve hře především časově neomezené výpadky u státního železničního dopravce SNCF, které provázely i první snahu prezidenta Emmanuela Macrona o reformu penzijního systému před pandemií covidu- .

Nový vládní plán důchodové reformy představený v lednu, který aktuálně projednává francouzský Senát, je podle agentury AFP „velmi nepopulární“. Průzkumy naznačují, že většina Francouzů s ním nesouhlasí a považuje reformu za nespravedlivou.

Po celé Francii bylo na úterý naplánováno přes 300 protestních shromáždění. Dopoledne začaly manifestace například v Marseille nebo Bayonne, odpoledne pak demonstranti zaplnili pařížskou ulici Boulevard Raspail, z níž se vydali na náměstí Place d’Italie. Bezpečnostní složky očekávaly napříč Francií účast více než milionu lidí. Dosud nejvyšší účast přinesl druhý protestní den konaný 31. ledna, kdy podle policie vyšlo do ulic 1,27 milionu lidí, podle odborů skoro tři miliony.

Odbory trvají na svém

Lišit se mohou také údaje o počtu stávkujících. Ministerstvo školství v úterý hlásilo, že do práce nepřišlo zhruba 33 procent učitelů, odboráři uváděli zhruba dvojnásobek. Jeden z učitelů, který demonstroval v Marseille, řekl listu Le Monde, že na základní škole, kde vyučuje, se do stávky zapojila většina jeho kolegů. „Jsem pro vystupňování hnutí, blokování křižovatek, rozdávání letáků… Když to dnes bude úspěšné, budu ve čtvrtek stávkovat znovu,“ uvedl 56letý učitel Yann Mathiot.

Vláda chce hranici pro odchod do důchodu o dva roky zvýšit do konce dekády, dále prosazuje také rychlejší prodloužení doby, po kterou je nutné přispívat do penzijního systému pro vznik nároku na plný důchod. Kromě demonstrací a stávek čelí kabinet také odporu v parlamentu, kde Macronův blok nemá většinu a spoléhá na podporu ideově spřízněných Republikánů. Zároveň návrh prosazuje v nestandardní proceduře, která umožňuje po jisté době začít opatření zavádět i bez souhlasu parlamentu.

Odbory požadují úplné stažení návrhu, Macron a jím podporovaná vláda ovšem trvají na tom, že reforma je potřebná pro dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému. „Chápu, že málokdo chce pracovat o dva roky déle, ale je to nutné pro zachování systému při životě,“ řekla premiérka Élisabeth Borneová.

X X X

ČÍNA  VARUJE  USA  PŘED  VZESTUPEM  VE  SVĚTE

Nebývale ostrý útok. Potlačujete náš vzestup, obořil se Si Ťin-pching na USA

Čínský prezident Si Ťin-pching nezvykle přímými slovy obvinil Spojené státy a další západní země, že se snaží zpomalit vzestup Číny ve světě. Washington podle něj Čínu omezuje a potlačuje. Podobně hovořil i čínský ministr zahraničí Čchin Kang, který varoval, že americká „chybná“ politika vůči Číně může vést ke konfliktu.

 „Západní země vedené Spojenými státy nás (v posledních pěti letech) všemi možnými způsoby omezovaly a potlačovaly, což znamenalo bezprecedentní výzvy pro náš rozvoj,“ prohlásil podle CNN čínský prezident. Na Číňany přitom apeloval, aby byli jednotní.

Si Ťin-pching se většinou zdržuje přímých veřejných útoků na Spojené státy, i když se vztahy mezi Washingtonem a Pekingem v posledních letech výrazně zhoršily. Při kritických poznámkách na adresu Spojených států zpravidla hovoří obecně o „západních zemích“ či o „některých rozvinutých státech“, připomněl server CNN.

Podle listu The Wall Street Journal Si čelí obviněním investorů, že jeho stále více nacionalistické politické kroky a navyšování dohledu státu nad soukromým sektorem poškozují čínskou ekonomiku. Prezident ve svém projevu naznačil, že čínské hospodářské problémy jsou důsledkem jednání USA.

Největší čínská tisková agentura Nová Čína část o omezování ze strany USA nezahrnula do anglické verze Siova projevu. Namísto citovala jeho výzvu, aby straníci „měli odvahu bojovat, protože země čelí hlubokým a komplexním výzvám na domácí i mezinárodní půdě“.

Prezident Si ve svém projevu k delegátům poradního shromáždění, které se v těchto dnech koná souběžně s plenárním zasedáním parlamentu, vyzval čínský soukromý sektor k podpoře inovací, aby země byla soběstačnější. Čínské technologické ambice zbrzdila řada omezení ze strany USA a jejich západních spojenců, která nutí Peking více spoléhat na sebe například v produkci polovodičů.

„Jako země s 1,4 miliardy lidí se musíme spoléhat sami na sebe… Nemůžeme být závislí na mezinárodních trzích,“ řekl Si.

Jdete špatnou cestou, brzděte, varuje Peking

O údajných snahách USA omezit Čínu ve všech možných směrem hovořil v úterý i šéf čínské diplomacie Čchin Kang. Podle něj USA raději Čínu potlačují, než aby s ní zdravě soutěžily.

„Pokud USA nešlápnou na brzdu, ale budou pokračovat v špatné cestě, určitě dojde ke konfliktu a konfrontaci. Kdo ponese katastrofické následky?“ položil si Čchin řečnickou otázku.

Pokud se USA chtějí stát znovu velkými, musí podle něho ostatním zemím umožnit prosperovat. Bývalý čínský ambasador v USA tvrdí, že „více a více lidí v USA se obává stavu bilaterálních vztahů“.

Podle listu The South China Morning Post šéf diplomacie poněkud zmírnil tón, když mluvil o běžných amerických lidech, které odlišil od amerických politiků. Podle něho jsou Američané, které potkal během svého působení v USA, upřímní, přátelští a milí stejně jako Číňané. „Chtějí lepší život a lepší svět,“ myslí si.

X X X

V  NĚMECKU  UŽ  NEPODMÍNĚNÉ  TRESTY

V Německu dali první nepodmíněné tresty aktivistům. Další postříkali úřad

Soud v německém Heilbronnu vynesl tresty několika měsíců vězení nepodmíněně pro dva klimatické aktivisty, kteří se před měsícem účastnili blokád silnic, jež se konaly v několika německých městech. Jde o první nepodmíněné tresty, které dostali aktivisté z hnutí Poslední generace (Letzte Generation) v Německu. Hnutí verdikt kritizovalo a vyzvalo k dalším protestům.

 Dva muži byli v Heilbronnu v pondělí odsouzeni ke třem a ke dvěma měsícům vězení. Další tři aktivisté (dvě ženy a muž) dostali u téhož soudu pokutu.

Tresty vězení podle místních médií soud udělil mimo jiné proto, že oba muži, kteří se 6. února v Heilbronnu přilepili na silnici, už byli za podobné akce dříve odsouzeni. Před soudem rovněž uvedli, že chtějí v protestech pokračovat. Verdikt není pravomocný, všichni se mohou odvolat.

„Naše vláda má ústavní povinnost chránit naše životy, ale i v této chvíli přispívá ke klimatické katastrofě, která náš život zničí,“ uvedl jeden z odsouzených.

Sprcha pro ministerstvo dopravy

Také v úterý se konal v Berlíně protest několika lidí z hnutí Poslední generace. Čtyři aktivisté přijeli s hasičským autem před ministerstvo dopravy a stříkali na budovu žlutooranžovou barvu a vodu. Podle mluvčí hnutí chtěli dát ministrovi dopravy Volkeru Wissingovi „studenou sprchu“.

Aktivisté skupiny Poslední generace chtějí protesty donutit vládu k ráznější ochraně klimatu. Odmítají těžbu fosilních paliv a žádají například snížit povolenou rychlost v dopravě. Při protestech se mimo jiné lepidlem lepí k silnicím, ranvejím či uměleckým dílům v galeriích, která rovněž polévají různými tekutinami.

Jeden aktivista obžalovaný kvůli silničním blokádám se minulý měsíc přilepil i u soudu ke stolu a nakonec byl ze soudní síně vynesen i s tímto kusem nábytku.

X X X

KLIENTŮM  SBERBANK  SE  VRACÍ  PENÍZE,  ČNB  S  RUSNOKEM  ZBYTEČNĚ  LIDI  A  FIRMY  POŠKODILA

Klienti Sberbank si mohou oddychnout, peníze se jim vrací. Ale vyplatí se vědět, jak úspory chránit

Nervozita, obavy a nejistota. To všechno loni touto dobou pociťovali klienti Sberbank CZ, jejíž koncový vlastník je z Ruska. Rok po jejím krachu je ale drtivá většina z nich v klidu. Garanční systém finančního trhu vyplatil převážnou část vkladů. Zbylí věřitelé, nebo věřitelé, kteří měli u Sberbank CZ prostředky přesahující limit zákonného pojištění vkladů, budou uspokojení v insolvenčním řízení banky. Pád Sberbank CZ podle výkonné ředitelky Garančního systému finančního trhu, Renáty Kadlecové, poukázal na fakt, že Česko je na podobné případy dobře připravené a lidé mohou bankovnímu systému věřit, uvedla to v pořadu Interview Plus. Zároveň ale lidem radí, aby své peníze neukládali do jediné banky. Doporučení se týká především částek nad 2,5 milionu korun.

Garanční systém vyplácí náhrady vkladů klientům Sberbank CZ už rok. Banka loni po vpádu Ruska na Ukrajinu v České republice přišla o licenci a následně skončila v likvidaci. Rok poté má většina jejích klientů své peníze zpět. „Garanční systém vyplácí náhrady vkladů celkem více než 120 tisícům klientů této banky. Z toho zhruba 87 tisíc klientů si náhrady vyzvedlo, přičemž jim byla vyplacena částka, která dosahuje 98 % z celkových nároků, které činily více než 25 miliard korun,“ říká Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu. A dodává: „Na zbylých 33 tisíc klientů připadá částka ve výši zhruba půl miliardy korun. Máme zkušenosti, že řada klientů má v bance deseti korunové částky a někdy si ty vklady nevyzvednou.“

V současnosti se ale dál objevují klienti, kteří se žádostmi o vyplacení náhrad přicházejí. Čas na to mají až do března roku 2025, kdy si o náhradu mohou požádat na pobočkách Komerční banky.

Zvýšené náhrady vkladů

Garanční systém finančního trhu vyplácí náhrady vkladů do výše 100 tisíc eur, tedy asi dvou a půl milionů korun. V některých případech je ale možné získat náhrady i nad zmíněný limit. Jak říká Renáta Kadlecová, jedná se o takzvané zvýšené náhrady.

 Vyplácí se pouze v případě, že vklad uložila fyzická osoba a to ze zákonem stanovených důvodů. Může to být v případě, kdy fyzická osoba prodala nemovitost, která slouží k bydlení, a ty finanční prostředky byly připsány právě na účet v bance. Současně ty prostředky nemohly být připsány později než tři měsíce před krachem banky.

Dalším případem může být třeba advokátní úschova zřízená za podobným účelem nebo vyplacení pojistného plnění v případě úrazu, nemoci, invalidity či jednorázové vyrovnání z penzijního připojištění nebo odstupné při ukončení pracovního poměru. O náhradu musí ovšem klienti požádat nejpozději do dvou měsíců od krachu banky.

Zbylí majitelé vkladů nad rámec pojištění, tedy nad sto tisíc eur, musí počkat na zpeněžení majetku banky. Mez ně patří například obce a kraje. Řada z nich se po krachu Sberbank CZ potýkala s velkými potížemi, protože rázem nedosáhly na prostředky určené na investice. „Obce mohou mít své vklady pojištěny. Ale v podstatě se jedná o malé obce, to jsou ty, jejichž příjmy nepřekročí hranici 500 tisíc euro. Ale obce musí být aktivní. Musí informovat banku o výši těchto daňových příjmů a vyžádat si vydání potvrzení od banky,“ vysvětluje výkonná ředitelka Garančního systému s tím, že stanovené podmínky v případě Sberbank splnily pouze tři obce, kterým byly náhrady vkladů do limitu 100 tisíc eur vyplaceny. Zbylé, jak už bylo řečeno, musí počkat na dokončení odprodeje majetku Sberbank. „Kdy insolvenční správce prodá majetek banky, prodá úvěry, které má k dispozici, zpeněží například cenné papíry, které banka měla, a z toho výnosu uspokojí věřitele,“ objasňuje dále Renáta Kadlecová.

Vyplácení náhrad usnadní odkup úvěrů Českou spořitelnou

Smlouvu o odkupu úvěrů od Sberbank CZ podepsala Česká spořitelna. V současné době běží lhůta pro podání námitek. Pokud nebudou žádné podány, může nastat fáze převodu portfolia na ČS a zaplacení kupní ceny, která činí více než 41 miliard korun. I to jsou peníze, z nichž budou vypláceni zbylí klienti Sberbank CZ, kteří na své peníze ještě čekají. Renáta Kadlecová v pořadu Interview Plus vyjmenovává, kdo přijde na řadu v jakém pořadí: „Jako první budou vypláceny finanční prostředky, které Garanční systém vyplatil klientům, protože ten je v tom pořadí na prvním místě. Jako další budou uspokojeny fyzické osoby, malé a střední podniky, které měly vklady nad rámec pojištění. A teprve potom bude uspokojena třetí kategorie věřitelů, do které patří obce, velké podniky nebo například finanční instituce.“

Budou ale peníze získané odprodejem majetku Sberbank CZ stačit na vyplacení všech klientů v plné výši? „Podle informací, které máme od insolvenční správkyně, by garanční systém, fyzické osoby a malé i střední podniky měly získat 100 % vkladů, které měly v bance. V případě skupiny věřitelů, které jsou ve třetí skupině, tam se hovoří o částce odpovídající 95 % jejich vkladů,“ ubezpečuje Renáta Kadlecová.

Krach Sberbank důvěru v banky v Česku nepodlomil?

Nečekaná situace kolem Sberbank CZ sice zpočátku vzbudila velký rozruch a nejistotu, bankovní systém v Česku ale neutrpěl. „Obstál velmi dobře. Ukázalo se, že šlo o izolovanou situaci vyplývající z geopolitické situace, kdy klienti přestali důvěřovat vlastníkovi banky, protože sama banka hospodařila velice dobře. Ale obecně mohu říci, že občané ČR důvěřují bankám,“ říká výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu, Renáta Kadlecová. Opírá se přitom o výsledky veřejného průzkumu z loňska.

 „Téměř 90 % českých občanů bankám důvěřuje, což je velice dobré číslo. A také doufám, že k tomu přispěl Garanční systém finančního trhu svou výplatou náhrad vkladů, která byla zahájena ve lhůtě 7 pracovních dní.“

Do fondu Garančního systému každoročně přispívají banky, další příjmy plynou z výtěžku konkurzních, insolvenčních nebo likvidačních zařízení zkrachovalých bank. V případě, že by získané prostředky nebyly dostačující, existují zákonné nástroje, jimiž je Garanční systém finančního trhu umí získat. Což ve výsledku chrání klienty před tím, že by peníze na výplaty náhrad došly.

Rozdělení úspor do více bank jako jejich ochrana

Podle Renáty Kadlecové má insolvenční řízení Sberbanky potenciál stát se v daném typu insolvencí tím nejúspěšnějším v české historii tím, že se klientům podaří vrátit vklady v téměř plné výši, což rozhodně není běžné.

Asi každého ovšem napadne otázka: Dá se na podobnou situaci připravit? Odpovědí je diverzifikace úspor – zjednodušené vysvětlení zní: Ideální je úspory nad dva a půl milionu korun rozdělovat do více bank. Tak totiž máte po jejich případném krachu nárok náhrady vkladů v plné výši.

X X X

PUTIN  POSTUPOVAT  JAKO  STALIN?

Stalin zbraní proti Západu. Putin by se od něj měl učit, zní z Ruska

Kritika sovětského diktátora Josifa Stalina je útokem na samotné Rusko a samotný Stalin je účinná zbraň Ruska proti Západu, tvrdí nový komentář v ruské zpravodajské agentuře. Příznivci Stalina doporučují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby se komunistickým vůdcem inspiroval v boji proti údajným novým nacistům.

 V neděli u příležitosti 70. letého výročí Stalinovy smrti prokremelská zpravodajská agentura RIA Novosti zveřejnila názorový článek, nazvaný „Stalin je zbraň v bitvě mezi Ruskem a Západem“. Podle autora Petra Akopova mělo zřeknutí se diktátora pro Rusko ničivé následky. Komentátor tvrdí, že Západ využil kritiky jeho kultu osobnosti, aby z něj udělal druhého Adolfa Hitlera a z Ruska tudíž nacistické Německo. Tím se mu v rukách objevil nástroj k zničení samotného SSSR.

Akopov obviňuje ruské liberály, že jejich démonizace Stalina „není jen protisovětská, ale též rusofobní, zaměřená na rozdělení a porážku Ruska“. někdejšího vládce SSSR vyzdvihuje jako metlu pro zkorumpované úředníky a zrádce, budovatele spravedlivého nového světového řádu a jednu z mála postav ruské historie schopných účinně se postavit Západu.

„Stalin by měl pracovat pro Rusko, pomoci nám k vítězství. Sám by to tak chtěl,“ píše komentátor.

Akopov je autorem předčasně uniklého článku, který na počátku války odhalil plány Moskvy na vybudování nového řádu, v němž samostatná Ukrajina nebude mít místo. Článek podle odpůrců ruské invaze slouží jako doklad, že Rusko se vrátilo do dob stalinistického přepisování map.

Putin invazi do sousedního státu odůvodnil bojem s údajnými ukrajinskými nacisty. U části Rusů jeho rétorika padla na úrodnou půdu. „Stalin bojoval proti nacismu,“ řekl listu Politico devatenáctiletý student medicíny Maxim, jeden z účastníků nedělní pamětní akce na počest diktátora na Rudém náměstí. „A náš prezident se nyní postavil do čela, aby se toho znovu ujal.“

Shromáždění v Moskvě vedla Komunistická strana Ruské federace. Její předseda Gennadij Zjuganov využil příležitosti, aby dal radu samotnému Putinovi a doporučil mu se inspirovat Stalinovými „lekcemi“.

„Je čas se uchýlit k akci a začít bojovat skutečným způsobem,“ řekl šéf komunistů. Putina ocenil, že na Ukrajině bojuje proti „zničení nejen ruského státu, ale celého ruského světa“.

Koncepce ruského světa je v zásadě oficiální ideologií Kremlu. Spočívá v předpokladu, že kdokoliv mluví a myslí rusky, je součástí určitého duchovního prostoru, jehož hranice jsou širší než ty, které oficiálně patří Rusku. Do ruského světa tudíž patří ruské menšiny v okolních zemích, ale lze do něj v podstatě zahrnout i ty, kteří vyznávají „konzervativní“ ruské hodnoty. Podle kritiků je teorie ruského světa jen vznešeně znějící zástěrkou pro obyčejný ruský imperialismus, jehož posledním projevem je ruský vpád na Ukrajinu.

Šéf Kremlu při oslavách výročí 80 let od vítězství nad Němci u Stalingradu (dnešní Volgograd) dal též rovnítko mezi boj sovětských vojáků proti nacistům a válkou, kterou Rusko vede na Ukrajině. „Znovu nás ohrožují s německými tanky Leopard, s kříži na jejich zbroji,“ prohlásil s odkazem na dodávky německých tanků na Ukrajinu.

Putin vnímá údajný nový ruský boj proti nacismu jako existenciální zápas s celým Západem. „Vidíme, že ideologie nacismu, jeho moderní převlek, jeho moderní manifestace, znovu představuje přímou hrozbu bezpečnosti naší země. A znovu a znovu jsme nuceni odrazit agresi kolektivního Západu,“ řekl ruský prezident ve Volgogradu.

Stalinizace Ruska

Podle pozorovatelů se současné Rusko vrací k některým praktikám sovětského totalitárního státu. Odpůrci režimu jsou zavíráni a označováni za zrádce. Na ukrajinském bojišti ruská žoldnéřská Wagnerova skupina praktikuje taktiku sebevražedných vln vrhaných na pozice obránců, která jako by vypadla z učebnice sovětského válčení.

Stalin nechvalně proslul naprostým nezájmem o lidské životy. Rozsáhlými čistkami si zajistil naprostou kontrolu nad komunistickou stranou, tajnou policií, státními institucemi a celou sovětskou společností. Jeho umělé přesuny národnostních menšin, násilná kolektivizace a posílání „bývalých lidí“ do gulagů stály život miliony lidí. Ve druhé světové válce neváhal obětovat miliony vojáků, aby porazil Němce. Proto Sovětský svaz evidoval největší počet zabitých v důsledku válečného běsnění.

Potírání Stalinových kritiků

Rusko v posledních letech zahájilo kampaň na potírání stainových kritiků. Před dvěma lety zrušilo organizaci Memorial mapující zločiny stalinismu. Zakázalo též promítání britského satirického filmu Ztratili jsme Stalina s tím, že šíří rusofobii.

Nicméně, Kreml zůstává k dědictví této éry ambivalentní. Navzdory opakovaným požadavkům komunistů odmítl trvale přejmenovat Volgograd na Stalingrad. Putin v minulosti též odkryl památníky věnované obětem stalinistického teroru. A státem kontrolovaná média výročí diktátorovy smrti přešla bez většího zájmu.

V rozhovoru s americkým filmařem Oliverem Stonem Putin připustil, že Stalin je konfliktní postavou. Dodal ale, že i ostatní národy mají své vlastní historické, kontroverzní osobnosti. A ač přiznal, že někdejší vůdce ruských komunistů má na rukou krev, odmítl jej za to přílišně kritizoval. „Nepřiměřené démonizování Stalina je způsob, jak útočit na Sovětský svaz a Rusko,“ zdůraznil.

Stalin 21. století

Ať se Putin hlásí k stalinskému dědictví napřímo nebo ne, pro řadu Ukrajinců už novým Stalinem jednoznačně sám je. Šéfa Kremlu obviňují z genocidy a ruské válečné úsilí vnímají jako obdobu hrozivého hladomoru, který Stalin uměle vyvolal s cílem zničit ukrajinské národní cítění. Takzvanému Holodomoru podle odhadů podlehlo tři až pět milionů lidí.

A nejen Ukrajinci se obávají, že pokud Putin dosáhne vítězství, bude chtít obnovit sovětské impérium v šíři, jakou kdysi zaujímalo. „Pokud umožníme Putinovi pokračovat, stane se Stalinem 21. století,“ varoval polský premiér Mateusz Morawiecki.

X X X

GRUZIE  SE  BUDE  DRŽET  RUSKA?

Gruzie kráčí ve stopách Ruska, nový zákon sabotuje cestu do Evropy

Masové demonstrace v centru Tbilisi a znepokojení Západu vyvolal nový zákon, který v úterý schválil gruzínský parlament. Legislativa o „agentech zahraničního vlivu“ totiž nápadně připomíná opatření, kterými putinovský režim v Rusku postupně zlikvidoval všechny své kritiky.

 Gruzínci mají horkou krev a pro ránu často nejdou daleko ani poslanci, v pondělí ovšem vášně v Tbilisi vzplanuly naplno. V útrobách parlamentu padala jedna facka za druhou, před budovou sněmovny bouřili odpůrci vlády a policie zatkla desítky lidí.

„Otevřeně vás žádám! Přijďte k parlamentu v co nejhojnějším počtu a dejte o sobě pořádně vědět! Děláme co můžeme, ale rozhodující je jednota!“ svolávala národ opoziční poslankyně Ana Natsvlišviliová, když byla donucena opustit jednání výboru pro legislativní otázky.

Vášně zažehl návrh zákona, podle nějž by se všechny neziskové organizace a média financované aspoň z pětiny ze zahraničí musely zaregistrovat jako „agenti zahraničního vlivu“. Seznam bude spravovat ministerstvo spravedlnosti a bude obsahovat i údaje o příjmech a výdajích. Kdo se nepodřídí, tomu hrozí vysoké pokuty, případně až pět let za mřížemi.

S návrhem přišla malá vládní strana Síla lidu, ostře protizápadní hnutí, jehož představitelé tvrdí, že USA a EU narušují suverenitu Gruzie a snaží se zemi vtáhnout do války. Zákon má podporu i hlavní vládní strany Gruzínský sen, a tak ho v úterý poslanci schválili v prvním čtení.

Prezidentka Salome Zurabišviliová dala najevo, že použije právo veta, poslanci ji však bez problémů přehlasují. Očekává se také, že v nejbližší době vystoupí s mimořádným projevem. Hlasování opět provázely protesty, těžkooděnci podle svědectví přítomných novinářů použili slzný plyn a vodní dělo. Demonstranti po policistech házeli lahve.

Autoři návrhu tvrdí, že se inspirovali americkým zákonem z roku 1938, jehož cílem bylo ochránit Američany před nacistickou propagandou. „Občané Gruzie mají právo vědět, čí zájmy a peníze stojí za entitami, které se podílí na vytváření politických rozhodnutí,“ vysvětloval předseda parlamentu Šalva Papuašvili.

Podle kritiků však spíš připomíná zákon, který byl před více než deseti lety přijat v Rusku. Tažení proti „zahraničním agentům“ představovalo pro putinovský režim hlavní nástroj, jak postupně utahovat šrouby represe, dusit občanskou společnost a nakonec, na začátku invaze na Ukrajinu, všechna kritická média a nevládní organizace zlikvidovat.

Novou gruzínskou legislativu proto ostře kritizuje nejen opozice, akademici, odbory, umělci a média, ale i americká diplomacie nebo Evropská unie. Panují obavy, že zakavkazská země s 3,7 milionu obyvatel míří k autoritářství. „Je to důkaz, že v Gruzii dochází k úpadku demokracie,“ cituje portál Jam News americkou senátorku Jeanne Shaheenovou.

Přijetí zákona by také nejspíš zásadním způsobem zkomplikovalo cestu do EU, protože je v přímém rozporu s podmínkami pro udělení statusu kandidátské země. Podle portálu Eurasianet se nabízí otázka, jestli vláda schválně nesabotuje proces evropské integrace, který podle průzkumů podporuje 80 procent obyvatel země.

Brusel a Washington ovšem vývoj v Gruzii sledují se znepokojením delší dobu. Někdejší prozápadní prezident Michail Saakašvili je za mřížemi, jeho advokáti tvrdí, že byl otráven a pokud nebude propuštěn na léčení do zahraničí, konce šestiletého trestu se nedožije. Loni v květnu byl v politicky motivovaném procesu uvězněn i i šéf opoziční televize Nika Gvaramia.

Vládnoucí stranu Gruzínský sen ovládá miliardář Bidzina Ivanišvili, který přišel k jmění v době rozpadu SSSR a má dobré konexe v Rusku. Opozice je rozdrobená a rozhádaná, tlak na kritická média konstantně roste. Otázky vzbuzuje i postoj vlády k válce na Ukrajině. K západním sankcím se nepřidala, přes Gruzii navíc do Ruska tajně proudí sankcionované zboží ze Západu. Moskvě to vyhovuje a Gruzii za její „korektní a objektivní“ postoje opakovaně chválí.

X X X

PREZIDENT  ZEMAN  DNES  JINÝ  ČLOVĚK,  ŘÍKÁ  FOREJT

Zeman je dnes jiný člověk, než kterého jsem znal, říká bývalý protokolář Forejt

 Pražský hrad zažívá výměnu stráží. A to nejen v osobě prezidenta, ale i týmu, který pro něj pracuje. Na své působení pod Milošem Zemanem, Vratislavem Mynářem, ale i pod Václavem Havlem a Václavem Klausem vzpomínal v Rozstřelu Jindřich Forejt, bývalý ředitel protokolu prezidentské kanceláře. A ne vždy to jsou vzpomínky dobré.

V úvodu Rozstřelu mluvil Jindřich Forejt o svém působení na Pražském hradě v době, kdy úřad začal vykonávat Miloš Zeman. Na toto období má krásné, ale i trpké vzpomínky.

„Pracoval jsem na Hradě dlouhých 16 let,“ vzpomíná Forejt. „Teď to bude znít vznešeně, ale měli by tam pracovat úředníci, kteří jsou své službě oddáni. To místo je jedinečné, vzácné, absolutně unikátní, živé a také velice inspirativní.“

Mynářovy kauzy? Hradu chybí profesionalita

Když teď ale Forejt slyší o všech kauzách, které jsou spojeny s odcházejícím vedením prezidentské kanceláře, je mu to líto. „Je mi líto, že z Pražského hradu odešla profesionalita. Mrzí mě to i proto, že jsem tam mnoho lidí svůj obor, protokol, dlouho učil.“

Podle Jindřicha Forejta ztratil Pražský hrad pod kancléřem Vratislavem Mynářem důstojnost. „Bohužel ano. Když si představíte celou tu dlouhou řadu kancléřů, která počínala Přemyslem Šámalem, velkou figurou naší politické scény první republiky, je to, co se tam v poslední době odehrávalo, veliká ostuda.“

„A hlavně je to absolutní nepochopení toho, jaká má být kancléřova role. Co má dělat a co má vytvářet. A myslím si, že to poškodilo prezidentský úřad,“ míní Forejt. „Já a on nejsme prostě naladěni na stejnou notu.“

„Neustále jsme naráželi na problémy, máme odlišnou životní filozofii. I když jsme například mluvili o stejné věci, vůbec jsme se nechápali. On prostě projevuje absolutní imunitu vůči místu, kde působí,“ říká bývalý protokolář.

Zeman je dnes jiným člověkem než dřív

Jindřich Forejt už není dlouhou dobu v kontaktu s nikým z týmu odcházejícího prezidenta. „Mnoha lidem jsem tam předával své zkušenosti a věřil jsem, že tento tým bude držet pohromadě. Ale zcela se rozpadl. A to trochu zabolí.“

A je Jindřich Forejt alespoň v kontaktu s Milošem Zemanem, s nímž několik let úzce spolupracoval a byl s ním v denním kontaktu? „Miloš Zeman je člověk mnoha podob. Když dnes vidím prezidenta Zemana v televizi, říkám si, zda je to ten člověk, o kterém jsem si myslel, že ho znám. Jako v letech 2013 až 2016.“

„Ale připadá mi, že tomu tak není. Připadá mi, že Miloš Zeman má schopnost zastavit čas, spustit oponu, zavřít dveře, zapečetit obálku, prostě se vyrovnat se vším, co skončilo, velice rychle a důkladně. A pak začít znovu, což mě trochu znervózňuje. Ale na druhou stranu už teď nebude vykonávat svou funkci,“ podotýká Forejt.

„Ale toho všeho je mi líto. A to proto, že jsem ho měl možnost poznat z lidské stránky. A to jako člověka velice zajímavého, velice přemýšlivého a muže, který dokázal dávat věci velice inspirativně dohromady, do kontextu. Dnes je to však už něco docela jiného. To předchozí je už historie,“ míní bývalý protokolář.

Symbol předání? Malý klíček

V Rozstřelu pak Jindřich Forejt podrobně rozebral celý chystaný čtvrteční ceremoniál, včetně inaugurace, složení slibu i samotného předání úřadu z rukou Miloše Zemana do rukou Petra Pavla. Zmínil přitom zajímavou skutečnost. Kromě samotného složení slibu na parlamentní schůzi je vše ostatní pouze zvykovou záležitostí.

„Prezidentovi začíná mandát tím, že složí slib, a to na společné schůzi obou komor parlamentu. A tento slib bude deklamovat podáním ruky předsedovi Senátu. Potom jen podepíše protokol, a tím to vlastně končí. Stává se prezidentem.“

„Nic víc ústava neříká,“ dodává s tím, že všechno ostatní je pouze zvykovou záležitostí. „Neexistuje ustálená forma, která by předepisovala, že se v nějakou přesnou hodinu či přesný den dostaví na konkrétní místo.“

Existuje však podle něj jeden důležitý atribut, kdy se odcházející prezident s nově nastupujícím osobně setkávají. Jde podle něj o předání klíče od korunní komory v katedrále svatého Víta.

Jedná se podle něj vyloženě o symbolický, ale důležitý akt. „Je to jen malý klíček. Ale mohou u toho být opravdu pouze oni dva. Tento klíček je uložen v hnědém koženém pouzdru a je na něm vyraženo číslo jedna. Je zakázáno ho fotografovat, protože v dnešní době pokroku a technických vymožeností by ho mohl někdo okopírovat a vytvořit duplikát.“

Vojenská přehlídka a první dáma

Součástí inaugurace dosud byla také vojenská přehlídka, kterou prezident vykonával od roku 1934 na Pražském hradě. Petr Pavel ji však z programu vypustil. „Prezident vlastně tváří v tvář stanul proti svým vojákům jako nově zvolená hlava státu a nový vrchní velitel.“

„Vojáci se tak symbolicky mohli podívat na svého nejvyššího představitele. Petr Pavel zřejmě přehlídku vynechal právě proto, že jako bývalý náčelník generálního štábu je příliš často spojován s armádou,“ připouští bývalý šéf prezidentského protokolu.

Jindřich Forejt pak promluvil i o roli první dámy. „V roce 1997 získala Dagmar Havlová na Hradě svou kancelář a malý tým. Tehdy tajemnici a dvě asistentky. Kancelář měla i paní Klausová a ta jej po deseti letech předala Ivaně Zemanové. I já jsem se doslechl, že před několika lety byla tato pracovní místa zrušena, což je podle mě velmi špatné.“

A jakým bude z protokolární perspektivy Petr Pavel prezidentem? „Umí nosit uniformu, umí se pohybovat, je to člověk kázně a řádu, a to i v tom, jak se obléká a jak vystupuje. Jeho úkolem bude úřad ozdravit.“

„Má i sebekázeň vůči sobě samému. Myslím si, že to pro nás bude velká změna, nesmírně působivá. A jeho zkušenost z armádního působení úřadu jen prospěje,“ uzavírá bývalý protokolář.

Není paradoxní, že prezidenti – deklarovaní ateisté – se v katedrále svatého Víta účastní veřejného požehnání od církve při slavnostní bohoslužbě Te Deum (vedle Petra Pavla tak učinil Emil Hácha, Klement Gottwald a Václav Havel)? A liší se česká prezidentská inaugurace od ceremoniálů v zahraničí.

X X X

Zeman omilostnil firmu z kauzy ovlivnění zakázky v Lánech

 Milost prezidenta Miloše Zemana dostala firma Energie – stavební a báňská (ESB), které soud na tři roky zakázal účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování zakázky v Lánské oboře. ČTK to dnes sdělil mediální zástupce ESB Karel Samec. ESB podle něj o milost nežádala, cení si jí ale, protože rozsudek v případu kolem šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka považuje za nesprávný a nespravedlivý. Zeman dřív omilostnil také Baláka.

Odvolací soud tresty za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava potvrdil loni v březnu. „Mohu potvrdit, že společnost Energie – stavební a báňská a.s. obdržela rozhodnutí prezidenta republiky o prominutí zbytku trestu zákazu plnění veřejných zakázek,“ uvedl Samec.

Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident při udělování milosti firmě, kterou Hrad nejmenoval, přihlédl k tomu, že trest nepříznivě dopadá především na její zaměstnance a že omilostněná společnost již vykonala „významnou část trestu“.

Zeman o udělení milosti informoval den před skončením svého mandátu. Ani tato milost, stejně jako některé další, neodpovídá podmínkám, které si po nástupu do prezidentské funkce sám nastavil: tedy že milosti bude udělovat jen striktně omezenému okruhu humanitárních případů – pachatel nesměl mít na svědomí závažný trestný čin, musel mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. Udílení milostí převedl Zeman v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnosti, které žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež zmíněné podmínky splňují.

Dnešní milostí je dvacátá šestá, kterou Zeman za deset let svého působení na Hradě udělil. Amnestii na rozdíl od svých předchůdců nevyhlásil žádnou. Velkou pozornost vzbudilo udělení milosti pro odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, který si tak z doživotního trestu odpykal 23 let. Dalším kontroverzním krokem byla milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka krátce poté, co byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky. Kritiku vzbudilo i Zemanovo rozhodnutí z letošního ledna, kterým prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) odsouzené v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.

X X X

NĚMECKÉ  NOVINY  O  PREZIDENTU  ZEMANOVI

Potupu nikdy nepřekonal. Zeman měl talent, ale promarnil ho, míní saský list

Úřad českého prezidenta opouští Miloš Zeman, který společně s Václavem Havlem a Václavem Klausem patřil k nejvlivnějším osobnostem české politiky po roce 1989. Píše to saský deník Sächsische Zeitung s tím, že na Pražském hradě Zeman svůj velký talent stále více promarňoval a opakovaně vytahoval „německou kartu“. Nikdy prý také nesplnil svůj slib sjednotit českou společnost.

 Německý deník čtenářům vysvětlil, že Zeman se do středu revolučního dění v roce 1989 dostal díky článku v Technickém magazínu, ve kterém otevřeně kritizoval způsob, jakým komunistický režim zemi vedl. Po pádu komunismu pak rychle stoupal v politické kariéře až do funkce premiéra a už v předvolební kampani v roce 1996 se ukázal jako pozoruhodný politický talent a vynikající řečník.

„V posledním roce svého premiérství se postaral o rozladění německého souseda a tehdejšího spolkového kancléře Gerharda Schrödera přiměl k odřeknutí návštěvy Prahy,“ napsal list.

Zeman totiž v roce 2002 v rozhovoru s německým časopisem Profil prohlásil, že podle českých zákonů se mnozí sudetští Němci dopustili vlastizrady, za kterou tehdy hrozila poprava. „Jestliže tedy byli vyhnáni nebo přesunuti, bylo to mírnější než trest smrti,“ řekl Zeman s tím, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou.

Schröder nakonec Česko navštívil o rok později. Německo sice nikdy oficiálně neuvedlo, že za odkladem stály Zemanovy výroky, německá média to však za důvod označovala. Německou kartu pak Zeman znovu vytáhl v prezidentských volbách v roce 2013, kdy se v druhém kole střetl s Karlem Schwarzenbergem.

Toho obvinil, že chce sudetským Němcům znovu otevřít dveře, uvedl deník. Poznamenal také, že následné prezidentské volby v roce 2018 vyhrál Zeman ostrou polemikou vůči otevřené migrační politice tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.

Sächsische Zeitung dále napsal, že Zeman o prezidentský úřad usiloval už v roce 2003, kdy pro něj ale odmítli hlasovat i poslanci jeho sociální demokracie. „Zeman se rozhněvaně stáhnul na deset let do soukromí,“ píše. „Tu potupu nikdy nepřekonal a své vlastní straně se při každé příležitosti mstil,“ dodává.

Z vítězství v přímé volbě Zeman podle Sächsische Zeitung vyvozoval, že má nárok na větší prezidentské pravomoci, což vedlo k potyčkám s vládou. Stejně tak neustále prováděl výpady proti novinářům, o kterých říkal, že je z celého srdce nenávidí, připomenul deník.

„Svůj slib, že Čechy sjednotí, nikdy nesplnil. Naopak společnost stále více rozděloval. K tomu přispělo i jeho zahraničně politické pochlebování Rusku a Číně. Po začátku ruské agrese proti Ukrajině zklamaně přiznal, že se ve Vladimiru Putinovi těžce zmýlil,“ dodal saský list.

X X X

PREZIDENT  ZEMAN  OPUSTIL  HRAD  A  ZÁMEK  V  LÁNECH

Zeman se přestěhoval do svého bungalovu v Lánech, dcera mu nakoupila

Končící prezident Miloš Zeman se v úterý přestěhoval z lánského zámku do svého nového domu v Lánech. V něm bude Zeman nadále využívat částečnou zdravotní péči, pro iDNES.cz to potvrdil kancléř Vratislav Mynář. Nepřetržitou domácí péči mu nyní poskytuje soukromá firma Senior Home Group, smlouva s ní ale vyprší 8. března, tedy poslední den Zemana ve funkci prezidenta.

 Novostavba, kterou Zeman v minulosti označil za bungalov, stojí v klidné ulici na kraji Lán, nedaleko vede obchvat obce. Obyvatel Lán a provozovatel Hokejové síně slávy Josef Hošek prodal Zemanovi stavební pozemek přibližně před čtyřmi lety. „Stavba začala asi rok potom,“ řekl Hošek. Dokončena byla minulý rok.

Podle Hoška se o stěhování místní v poslední době bavili, ale žádné bližší informace neměli. Ani Hrad o termínu podrobněji předem neinformoval. V neděli Zeman v televizi Prima CNN News řekl, že „má dojem“, že to bude v úterý.

Od úterního rána poblíž domu čekalo několik novinářů. Kolona tří vozů se Zemanem přijela před 16:00. Jeho auto zajelo rovnou do otevřené brány a garáže, poté se vrata zavřela.

Se Zemanem do jeho nového bydliště přijely i ošetřovatelky. Nepřetržitou domácí péči Zemanovi nyní poskytuje soukromá firma Senior Home Group, smlouva s ní ale vyprší 8. března, tedy poslední den Zemana ve funkci prezidenta.

„O prodloužení smlouvy nás zatím nikdo nepožádal. Pokud se tak stane, jsme okamžitě připraveni služby poskytovat i nadále za standardních podmínek tak, jak je poskytujeme kterémukoli jinému klientovi. V tuto chvíli ale žádná smlouva o prodloužení nebyla podepsána,“ řekl v pondělí ráno Vladislav Podracký, mluvčí zdravotnické skupiny Penta Hospitals CZ, pod kterou Senior Home Group spadá.

Podle jeho slov všechno záleží na rozhodnutí Zemanova týmu a rodiny. „Smlouva není podepsaná ani nevíme, zda bude. Podle informací, které mám, tak se o ničem takovém nejednalo. My jsme ale schopni zareagovat ze dne na den,“ doplnil za službu, která se nyní o Zemana stará.

„Ano, využije částečně“

Redakce oslovila i mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka, ten však dosud na dotaz nereagoval. Kancléř Vratislav Mynář na otázku, zda Zeman bude využívat ošetřování i po skončení mandátu uvedl: „Ano, využije částečně.“

Na dotazy ohledně společnosti či rozsahu služeb však dosud již Mynář neodpověděl.

Firma se o Zemana stará od listopadu 2021 od jeho téměř dvouměsíčního pobytu v nemocnici. Za péči uhradil Hrad podle dřívějšího zjištění portálu Seznam Zprávy přes dva miliony korun. Například od loňského května do konce funkčního období uhradí Zemanova kancelář přes 162 tisíc korun.

Podle smlouvy zaplatí Hrad do konce Zemanova funkčního období za hodinu práce všeobecné zdravotní sestry 225 korun, nutriční terapeut vyjde na sto korun za hodinu. Částka za domácí péči všeobecné sestry je zhruba podobná cenám, které požadují jiné společnosti, specializující se na domácí péči.

Koncem loňského roku se Zemanův stav zlepšil, a lékaři mu tak mohli vyndat vyživovací žaludeční sondu. Odcházející prezident proto mohl na konci mandátu absolvovat i zahraniční cestu do Srbska.

X X X

ZEMŘELA  HEREČKA  HLOUŽKOVÁ  Z  BRNA

Zemřela herečka Hloužková z Provázku, maskérka v Dobré ráno, Brno!

V Brně zemřela Ivana Hloužková, dlouholetá stálice zdejšího Divadla Husa na provázku. Bylo jí 62 let. Dvojnásobná držitelka Ceny Alfréda Radoka účinkovala také v nedávno vysílaném televizním seriálu Dobré ráno, Brno!

 „Dnes ráno nás opustila blízká z nejbližších, naše nenahraditelná kolegyně a přítelkyně Ivana Hloužková. Čas jako by se zastavil. Jak popadnout dech, najít slova? Naše láska i myšlenky plné vděčnosti za společný čas letí v těchto minutách za Tebou, Ivanko. Kéž Tě dostihnou v pokoji. Hlubokou soustrast celé Tvé rodině a všem, jimž jsi byla – a navzdory všemu zůstáváš – blízko,“ napsali její kolegové na webu Divadla Husa na provázku.

Ivana Hloužková na Provázku aktuálně hrála v mnoha představeních, například Hráč, Vitka, Mein Švejk, Raději zešílet v divočině, Čerwuiš. S Dušanem Hřebíčkem ztvárnila zapomenutou filozofku Annu Pammrovou ve hře Pammrová/Březina.

Rodačka z Valtic na Břeclavsku byla herečkou mnoha tváří, z nichž všechny dávala do služeb divadla, i obdivuhodného nasazení, jímž si získala srdce režisérů, hereckých kolegů i diváků.

Během studia na brněnské konzervatoři toužila po angažmá v Plzni, neboť tam měla babičku, nakonec však v roce 1981 zakotvila v Domě umění a stala se jedním z tahounů Divadla na provázku, později přejmenovaného na Divadlo Husa na provázku, kde působila do posledních chvil.

O tom, čím by byla, kdyby nebyla herečkou, prý nikdy nepřemýšlela. Přestože celý život působila na Moravě, oceňovaná je i mimo Brno. Svědčí o tom dvě Ceny Alfréda Radoka a jedna Cena divadelní kritiky, které získala: tu první v roce 1995 za roli Maryši, druhou v roce 2012 za roli fotografa Miroslava Tichého v inscenaci Tichý Tarzan a třetí pak v roce 2017 za roli Emmi v inscenaci Strach jíst duši v brněnské Redutě.

V roce 2021 získala Cenu města Brna v oblasti dramatická umění. „Ivana Hloužková se zařadila k originálním brněnským hereckým osobnostem, jejichž umění i věhlas daleko přesahují hranice města i regionu a zaslouží si obdiv i ocenění,“ zdůvodnilo tehdy vedení města udělení ceny.

V nedávno odvysílaném televizním seriálu Dobré ráno, Brno! ztvárnila roli maskérky. Hrála také ve filmech Poslední leč, Nuda v Brně nebo Můj strýček Archimedes.

S Bolkem Polívkou hrála v jeho divadle ve hře Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí), kterou v premiéře uvedli loni v dubnu.

Objevila se i v Divadle Feste. „Když u nás v roce 2017 zkoušela v režii Filipa Nuckolse finskou hru Ale to je nemilé, měli jsme možnost hřát se ve světle výsostně profesionální, pokorné a lidsky přívětivé a laskavé hvězdy. Paní Hloužková byla vždy milá a práce měla silný mezilidský rozměr,“ zavzpomínal na Facebooku Jiří Honzírek, ředitel brněnského Divadla Feste.

„Oslovil jsem ji potom ještě několikrát, nikdy už neměla čas, ale omlouvala se tak, jak se s tím člověk nesetká. Snad dostane nyní vše nazpátek a její další cesta jí je a bude tak nakloněna, jako byla ona v pozemském čase nakloněna ostatním. Je mi to strašně líto,“ doplnil.

X X X

Nižší valorizace důchodů narazila v Senátu. Odmítl ji ústavně-právní výbor

Senátní ústavně-právní výbor odmítl spornou nižší valorizaci penzí, mimo jiné kvůli zrychlenému prosazení ve Sněmovně. Horní komora rozhodne ve středu.

 Výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran. Pro schválení byl jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). Horní parlamentní komora o novele rozhodne ve středu.

Zamítnutí prosadil ve výboru jeho místopředseda Michael Canov (SLK), podpořily ho Hana Kordová Marvanová a Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 a Daniela Kovářová (nezávislá). Zbývající dva přítomní členové výboru se hlasování zdrželi.

Podle Canova bylo prosazení novely ve Sněmovně protiústavní, neboť podmínky stavu legislativní nouze nebyly naplněny. Novela navíc nepřípustně mění zpětně míru navýšení penzí, neboť podmínky pro řádnou valorizaci byly splněny už na konci ledna, uvedl.

Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Úpravou červnové valorizace stát letos vydá na penze podle důvodové zprávy 15 miliard korun navíc. Pokud by platila běžná pravidla, výdaje státního rozpočtu by vzrostly o 34,4 miliardy korun.

Opozice ve Sněmovně během několikadenních obstrukcí neprosadila návrhy na zvýšení valorizace. Šéf SPD Tomio Okamura vyzval nově zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Pavla příští týden čeká inaugurace, v pátek by měl oznámit stanovisko k vládní novele. Podle Okamury by se SPD a ANO měly obrátit na Ústavní soud.

X X X

Spálené dokumenty, schůzky s putinovcem. Německo zjišťuje, kam až dosáhl Kreml

Sociálnědemokratická politička Manuela Schwesigová vede vládu Meklenburska-Předního Pomořanska od roku 2017.

Předsedkyně vlády severoněmecké spolkové země čelí parlamentnímu vyšetřování kvůli tomu, že chtěla skrytě financovat dostavbu plynovodu Nord Stream 2 z ruských peněz. Nyní tvrdí, že nevěděla o zničení důležitého dokumentu.

Ruská invaze na Ukrajinu zhatila plány na zprovoznění druhé větve plynovodu Nord Stream, která by posílila dodávky ruské energetické suroviny do Německa. Mezi velké zastánce projektu patřila Manuela Schwesigová, šéfka regionální vlády ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, na jejímž území plynovod ústí na německou pevninu.

Od zmrazení projektu Nord Stream 2 spolkovou vládou uplynul už rok, mezitím přibývají pochybnosti kolem aktivit Schwesigové.

Zveřejněné informace svědčí o snaze premiérky obejít sankce USA, vyvolávají podezření se zametání stop a odhalují její vstřícnost k zástupci ruského podniku Gazprom a příteli prezidenta Vladimira Putina v jedné osobě.

Největší kritika vůči Schwesigové, která je členkou sociální demokracie (SPD) a šéfuje zemské vládě v koalici s levicovou stranou Linke, souvisí s účelovým založením „klimatické“ nadace, do které poslal Gazprom přes dceřinou společnost Nord Stream 2 AG téměř dvě stě milionů eur – skoro 170 milionů na obchodní aktivity a 20 milionů na neziskové účely.

Část peněz měla posloužit na dostavbu plynovodu. Finanční oklika přes nadaci se vymyslela proto, aby se zemský kabinet vyhnul sankcím, kterými se Spojené státy snažily postihnout projekt už v roce 2021.

Od loňska se celou záležitostí zabývá vyšetřovací výbor meklenburského zemského sněmu. Do rukou tamní opozice se díky tomu dostalo množství dokumentů, které pomohly k odhalení některých informací, jež situaci Schwesigové komplikují.

Pozornost vyvolalo zjištění, že úřednice z finančního úřadu ve městě Ribnitz-Damgarten na jaře 2022 spálila důležité daňové dokumenty uvedené nadace. Daňová kontrolorka přitom měla prověřit, jestli nadace musí zaplatit darovací daň téměř deset milionů eur. Daň se měla vztahovat na 20 milionů eur určených pro neziskové projekty nadace.

Podle šéfa nadace Erwina Selleringa, který předsedal meklenburské vládě před Schwesigovou a je rovněž členem SPD, se daň platit neměla, protože zkoumaných 20 milionů bylo určeno „výhradně na klimatické projekty v oblasti veřejného zájmu“. Finanční úřad měl však jiný názor, peníze podle něj mohly být použity i na ekonomickou činnost nadace.

Zničení dokumentu prověřovalo státní zastupitelství, řízení s daňovou úřednicí ale zastavilo.

Více než samotná daňová povinnost nadace a zničení listin se však v německých médiích přetřásá podivné tvrzení Schwesigové, že o spálení daňového přiznání nadace donedávna netušila a dozvěděla se o něm z internetu.

Už od konce dubna 2022 přitom o incidentu věděl její blízký podřízený z vlády a zároveň kolega z SPD, zemský ministr financí Heiko Geue. Daňová úřednice, která listiny spálila, se totiž přiznala nadřízenému a následně se zpráva o zničené dokumentaci dostala i k ministrovi. O události byla informována také zemská ministryně spravedlnosti Jacqueline Bernhardtová ze strany Linke.

Psali jsme také:

Manuela Schwesigová bývala nadějí německé sociální demokracie (SPD). V letech 2013 až 2017 byla spolkovou ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Zemská premiérka obhajuje svoji údajnou nevědomost tím, že ministři ani státní zástupci nebyli zbaveni mlčenlivosti a nepříslušelo jim, aby o události informovali šéfku vlády. Opozice ale takové polehčující okolnosti příliš neuvěřila. I proto, že Schwesigová původně vystudovala finance a před vstupem do vysoké politiky pracovala ve finanční správě.

„Z Meklenburska-Předního Pomořanska zní stále jenom zastírání, triky a podvody. Pořád jsme svědky hry na schovávanou,“ prohlásil v pondělí generální sekretář Křesťanskodemokratické unie (CDU) Mario Czaja. „Vždyť je to o úplně zjevném napojení na Rusko, které se teď postupně odhaluje,“ dodal.

Schwesigové přitěžují také informace o jejích kontaktech s toxickou osobou celé kauzy, Matthiasem Warnigem, šéfem společnosti Nord Stream 2 AG, kterou ovládá ruský Gazprom. Tento bývalý důstojník východoněmecké tajné služby Stasi a přítel prezidenta Vladimira Putina se s premiérkou severoněmecké spolkové země podle záznamů opakovaně scházel. Například koncem roku 2020 se spolu údajně domlouvali o založení nadace a penězích od Gazpromu.

X X X

Ukrást Kadyrovova hřebce? Žádná legrace, bez průkazu nemá cenu, říká trenérka

Ze stáje v Krabčicích na Litoměřicku zmizel kůň. A ne jen tak obyčejný. Šlo o anglického plnokrevníka čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Jaké je pozadí trestného činu, policie vyšetřuje. Jedno je však jisté – ukrást plemenného hřebce, navíc v době připouštění, není žádná legrace. Proč krádež z jiných než politických důvodů nedává smysl, vysvětluje trenérka Hana Kabelková.

Jestli by si koně mohl odvést laik, je otázkou. „Plemenní hřebci jsou hodně temperamentní a jejich povaha může být velmi prudká,“ upozorňuje zkušená chovatelka a trenérka, která svého koně Talenta dovedla až k vítězství v prestižním dostihu Velká pardubická,

„Někteří koně jsou ostřejší, a zvlášť když jde o plemenné hřebce, je s nimi těžké pořízení,“ doplnila. Podle ní tito koně mají rádi svůj standard. „A ten bývá vysoký – dobře žerou, pořád se čistí, je o ně pečlivě postaráno,“ popsala Kabelková. Dodává, že je téměř nemožné takového koně prodat pro zájmový chov.

Plemeníci se také kvůli svému temperamentu častěji vzpouzejí. Lehké tak nemusí být ani vyvést koně ze stáje. Z té zloději hřebce jménem Zazou odvedli v noci ze 3. na 4. března. V prostorách pro ustájení někdo odstranil z posuvných dveří jistící řetěz s karabinou a i s koněm pak zmizel.

Kabelková upozorňuje, že samotné odvedení i převoz se může rychle vymknout kontrole. „Kůň by se se mohl třeba stavět na zadní, hrabat, řičet,“ upozornila. A pokud nebude mít při převozu adekvátní box, může ho rozkopat nebo se v něm zranit. „Když koně chytí paniku nebo zlost, člověk opravdu musí přesně vědět, jak s nimi zacházet,“ varuje Kabelková.

Policisté prosí veřejnost o pomoc Policie se v souvislosti s případem obrací i směrem k veřejnosti. „Pokud někdo může ke skutku poskytnout jakékoli informace, může zavolat na linku 158 nebo se dostavit na nejbližší policejní služebnu,“ dodala Kofrová. Šestnáctiletý hnědák má na čele znak ve tvaru nepravidelné hvězdy bílé barvy a část pravé zadní nohy pod spěnkovým kloubem je rovněž barvy bílé.

Nyní je navíc začátek připouštěcí sezony, který hřebci moc dobře cítí. „O to je to s nimi složitější. Jsou nabuzení, nakrmení na to, aby připouštění zvládli. A to většinou není legrace. Samozřejmě neznám charakter tohoto koně, ale s některými je to skutečně náročné,“ podotkla.

Anglický plnokrevník, který zmizel ze stáje v Krabčicích na Litoměřicku.

Dalším z aspektů, které zloději mohou značně ztížit situaci, je věk Zazoua – je mu už úctyhodných šestnáct let, a proto už je zvyklý na svůj standard a péči, kterou mu poskytovali zkušení chovatelé.

Koně by neměla přijmout žádná stáj

Velkou překážkou pro člověka, který by chtěl koně prodat, je legislativa. Jsou totiž očipovaní a plemenní hřebci navíc mají specifický průkaz původu. „Je zhruba velikosti A4 a po celém světě má stejný formát. Kůň se navíc díky čipu dá dohledat kdekoli na světě,“ popsala Kabelková. Po přečtení čipu se v systému zobrazí navíc celý rodokmen i s velmi podrobným popisem vizáže.

A bez průkazu koně nelze ani ustájit v lepší stáji. „Při jakémkoli převozu byl měl mít průkaz původu. Jestli se do něj někdo zamiloval a chce ho mít na dvorku, asi to tak fungovat může. Ale nic jiného by nešlo,“ podotkla Kabelková.

Když „uhyne“ protiruská sankce. Jak mají státy spravovat zabavený majetek

Trenérka také upozorňuje, že průkazy původu jsou většinou pečlivě uskladněné, často i zamčené. Ukrást koně včetně průkazu je tedy takřka nemožné. Také duplikáty průkazů jsou drahé a leckdy ani nejdou získat.

Rozmnožovat se dá také pouze černou plemenitbou, ale potomci by neměli průkaz původu. „Na tom by se v žádném případě vydělat nedalo. Obecně bych za tím hledala něco úplně jiného a pozadí celé věci musí vyšetřit policie,“ uzavírá Kabelková.

X X X

GENERÁL  PAVEL  BUDE  MÍT  VÍC  AUT

Zvolený prezident Petr Pavel bude mít po inauguraci k dispozici hned několik aut. Seznam Zprávám to sdělilo Policejní prezidium ČR.

 Škoda Superb, Škoda Kodiaq a BMW 7. To budou hlavní reprezentační vozy nastupujícího prezidenta Petra Pavla.

Na dotaz Seznam Zpráv to uvedlo Policejní prezidium ČR. „Nicméně z taktických důvodů nebudou sdělovány další podrobnosti k daným vozidlům,“ dodala mluvčí Irena Pilařová.

Petr Pavel už dříve Seznam Zprávám řekl, že bude jezdit auty, která určí policie. Sám konkrétní preference coby zapálený motorkář neměl.

V případě potřeby bude mít ale prezident k užívání ještě další vozy. „Útvar pro ochranu prezidenta České republiky má pro chráněné osoby k dispozici různé druhy vozidel, které se přizpůsobují dle programu chráněné osoby,“ uvedlo Policejní prezidium ČR.

Zvolený prezident Petr Pavel zahájil 2. března veletrh Motocykl v pražských Letňanech, kde si vyzkoušel mnoho motorek.

Dosud Pavel užíval především škodovky. Například na první setkání s Milošem Zemanem v Lánech přijel Superbem, který využíval i během své cesty po Karlovarském kraji. Na konci dvoudenní návštěvy pak ale odjel z Jáchymova autem značky BMW.

Podívejte se ve fotogalerii, jaké vozy si oblíbili jeho předchůdci na Hradě.

Václav Havel začínal v Renaultu 21, později jezdil „bavorákem“ či mercedesem. Jeho nástupce Václav Klaus pak využíval například limuzínu značky Audi či Škodu Superb. Vozy tuzemské automobilky využívá i končící prezident Miloš Zeman.

Prezidenta jako chráněnou osobu budou mít na starosti po inauguraci příslušníci z Útvaru pro ochranu prezidenta. Pavel v pondělí oznámil, že do útvaru přejdou členové Vojenské policie, které podle svých slov zná.

Prezident je chráněnou osobou. Vůz, kterým jezdí, tak musí splňovat bezpečnostní požadavky. Řeší se ale i jiné věci. „Na diskuzi nejsou jen značky, ale i to, kde bude prezident usazen. Víme, že prezident Havel i Zeman sedávali nejraději vedle řidiče, což není obvyklé, protože chráněná osoba sedí na zadních sedadlech,“ přiblížil bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt.

A přidal ještě zajímavost, jakou rychlostí může jet vůz s přichycenou prezidentskou standartou v přední části auta. „Uchycení má vliv na rychlost, když je přichycená vpředu po pravé straně, tak není možné jet více než 110 km/h.“

X X X

FIALA  LHAL  LIDEM,  DŮCHODCI  POTŘEBUJÍ  PENÍZE,  SÁM  BY  SI  MĚL  SNIŽIT  PLAT  S  CELOU  VLÁDOU

Vláda lhala, senioři peníze potřebují, řekl Hrnčíř.

 V pořadu Co na to vaše peněženka hájil i poslanec SPD Jan Hrnčíř. Důchodci podle něj peníze potřebují. Jeho vládní oponent Jan Bureš (ODS) však namítal, že by měli být „mezigeneračně solidární“ a myslet i na ostatní občany. Za ohroženou skupinu jsou vnímáni například samoživitelé s dětmi.

„Máme obrovskou inflaci, třetí největší v Evropské unii, to je obrovské zdražení. Senioři peníze potřebují,“ apeloval na vládu opoziční poslanec Hrnčíř. Koalice podle něj k tomuto kroku přistoupila naschvál až po prezidentských volbách, vládní zástupce označil za lháře.

Podle Bureše ale ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) o změně valorizace mluvil i předtím. Poslanec ODS dodal, že by senioři měli myslet na ostatní. „Říkáme tomu mezigenerační solidarita, přijde mi to jako nejtrefnější výraz a skutečně věc, kterou bychom měli veřejnosti dále vysvětlovat,“ dodal.

X X X

Silácké výroky inflaci neporazí

Ukazuje se, že prudké zvyšování sazeb na současnou inflaci neplatí, ČNB přece nemůže ovlivnit světové ceny surovin. Karta se ale obrací a politika ČNB se ukazuje jako správná, píše v komentáři člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek.

 Pročítám-li si kritické komentáře o tom, jak ČNB rezignuje na boj s inflací a hazarduje se svojí důvěrou, vybavují se mi debaty, které jsem vedl s většinovým názorem tehdejší bankovní rady, odhodlané nekompromisně zakroutit krkem nákladové inflaci. Toto křídlo radních se nerozpakovalo jít se sazbami strmě vzhůru, nebálo se šokovat trhy, jen aby se tzv. neodkotvila inflační očekávání a inflace se co nejdříve vrátila ke dvouprocentnímu cíli.

Úmysl to byl určitě chvályhodný, nepotkal se však s praktickými výsledky. Inflace jako by si dělala legraci z inflačních prognóz, setrvale směřovala vzhůru, ačkoli modelové predikce ji posílaly dolů, a spolu s tím narůstala inflační očekávání. „Chce to více trpělivosti, páni disidenti,“ slýchával jsem od mých kolegů, horizont účinné transmise činí rok až rok a půl. Dnes můžeme říci, že se nacházíme v čase, kdy tato doba pomalu uplynula, ale skutek utek. Inflace vystoupala na jednu z nejvyšších příček v EU, je o čtyři procentní body vyšší než v nám hospodářsky blízkém Slovensku, které jako člen eurozóny se cestou strmého zvyšování sazeb nevydalo.

Argumentoval jsem, že ČNB je příliš malý pán na to, aby zkrotila světové ceny surovin, jejichž překotný růst vyvolal inflační bouři. A také že spěch při zvyšování sazeb inflační očekávání spíše rozjitří, než zklidní. Nechme však tyto vzpomínky na minulost stranou, bankovní rada vždy rozhoduje s ohledem na veškeré nově přicházející informace. A ty podle kritiků ČNB nejsou nijak pozoruhodné, aby ospravedlňovaly stabilitu měnověpolitických sazeb. Jsem ale přesvědčen, že silácké výroky na adresu bankovní rady jsou spíše projevem poněkud nepozorného čtení současné reality. Za připomenutí stojí následující fakta.

Bankovní rada ČNB není se svým přístupem v našem regionu osamocena, vyčkávací postoj se sazbami zaujala též polská centrální banka. A stejně jako u nás nikoli jednomyslně, menšinový názor tam dává o sobě hlasitě vědět.

Ceny světových surovin již sestupují ze závratných výšin. Neboli probíhá jejich deflace, která dříve nebo později přinese zklidnění i do české cenové hladiny. Jak ale tušíme, zvyšování cen jde firmám snadněji než jejich snižování pod tlakem konkurenčního boje a ochabující poptávky.

 Viditelný pokles vykazují inflační očekávání podniků, přičemž ještě nedávno měli někteří komentátoři za to, že stabilita sazeb způsobí jejich eskalaci coby odraz nedůvěry k odhodlání ČNB potlačovat inflaci.

Karta se obrací

Volání po zvyšování sazeb přichází v době, kdy trhy spekulují o okamžiku, kdy bude započato s jejich snižováním. Přitom veřejná vystoupení současné bankovní rady něco takového trhům nenašeptávají. Naopak zdůrazňují, že vyšší sazby zde možná budou po delší dobu.

V neposlední řadě je zde překvapivě silné protiinflační chování kurzu české koruny. Její posílení o cca sedm procent je podle interního hrubého pravidla ČNB ekvivalentem zvýšení hlavní sazby o cca 1,5 procentního bodu, tedy někam k úrovni 8,5 %. A to bez vynaložení jediného eura z devizových rezerv! Pro mnohé je to nesporný úspěch, pro některé komentátory naopak zklamání, jelikož by chtěli mít kurz slabší, paradoxně však při souběhu s rostoucími sazbami, které by tlačily na jeho další posilování?! Pochybuji ale, že současná bankovní rada se rozhodne doručit umělé oslabení koruny jako v dobách kurzového závazku, když tržní síly se k takovémuto kroku nemají.

Málo pochopitelný je názor, že stačit by mohlo alespoň symbolické zvýšení sazeb, aby se veřejnost utvrdila v pocitu, že ČNB nevzdává protiinflační tažení. Takovéto symbolické chlácholení veřejnosti však z povahy věci může mít na faktickou inflaci i inflační očekávání jen zanedbatelný dopad. Za mnohem zodpovědnější považuji přístup současné bankovní rady, která nevylučuje zvýšení sazeb, musí však k tomu mít pádný důvod, např. rozjíždění mzdově-cenové spirály. Zodpovědnější je to proto, že jakkoli symbolické zvyšování sazeb věcně s inflací nepomůže, v jiných oblastech již jejich stávající úroveň má dopad dost výrazný: zamrznutí hypotečního trhu, propad dlouhodobých investic, intenzivní euroizace podnikové sféry, dražší financování vlády.

Centrální bankéř by neměl být jednostranným vyznavačem kréda, že zapotřebí je více „krve, potu a slz“. Vážit by měl i náklady dezinflace, aby byť dobře míněná snaha o vymycování zel inflace nenatáhla českou ekonomiku na skřipec.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

X X X

OCENĚNÍ  TISKOVÝCH  MLUVČÍCH  ČR

Profesní ocenění Mluvčí roku 2022 zná své vítěze: Jína, Čepický a Hasičský záchranný sbor České republiky

 Profesní organizace PR Klub, která ocenění Mluvčí roku pořádá, vyhlásila
na slavnostním galavečeru 7. března 2023 v pražském hotelu NH Prague City vítěze
ve třech kategoriích. Nejlepším mluvčím soukromého sektoru se stal Pavel Jína, PR manažer a tiskový mluvčí českého zastoupení společnosti Škoda Auto. Ocenění Nejlepší mluvčí veřejného a neziskového sektoru získal Miroslav Čepický, ředitel komunikace v Nadaci rodiny Vlčkových. Titul PR tým roku převzal Hasičský záchranný sbor České republiky.

 „Komunikace je strategickou rolí s obrovským vlivem na reputaci organizací a značek. Profesní ocenění Mluvčí roku proto ukazuje příklady TOP profesionálů, kteří dokáží nejlépe naplňovat strategické cíle organizací, pro které pracují, zároveň rozumí perfektně médiím
a vzájemné synergie dokáží maximálně vytěžit,“ říká Pavel Vlček, předseda Výkonného výboru PR Klubu a dodává: „Právě dobrá reputace a porozumění tomu, jaké hodnoty daná značka nese a zároveň co média očekávají, jsou základem pro její úspěšné a dlouhodobé fungování a dosahování cílů jejího vedení.“

Porota složená z celé řady šéfredaktorů a redaktorů významných médií a také zkušených odborníků na PR a komunikaci hodnotila kandidáty ve třech tradičních kategoriích – Nejlepší mluvčí soukromého sektoru, Nejlepší mluvčí veřejného a neziskového sektoru a PR tým roku.

 „Porota ocenění Mluvčí roku každoročně vyzdvihuje práci těch, kteří dlouhodobě projevují kvalitu své práce spojenou s etickými standardy profese, maximální profesionalitou, transparentností a také proaktivitou,“ říká Michaela Pišiová, výkonná ředitelka PR Klubu
a dodává: „O výsledcích rozhodlo 18 profesionálů, z nichž přibližně polovina zasedá v porotě každý rok – díky tomu dokáže sledovat práci těch nejlepších komunikátorů v zemi v detailu i v dlouhodobém srovnání.“

V kategorii Nejlepší mluvčí soukromého sektoru letos zvítězil Pavel Jína, PR manažer
a tiskový mluvčí českého zastoupení automobilky Škoda Auto. Na druhém místě se umístila Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí CK Čedok. Třetí příčku obsadil Jiří Peroutka, manažer komunikace dm drogerie markt Česko.

V kategorii Nejlepší mluvčí veřejného a neziskového sektoru se prvenství ujal Miroslav Čepický, ředitel komunikace Nadace rodiny Vlčkových. Stříbrnou příčku získal Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí České obchodní inspekce. Bronz si odnesl Prokop Voleník, tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Titul PR tým roku porota udělila Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
Na druhém místě se umístil komunikační tým Českého předsednictví v Radě Evropské unie 2022 a třetí příčku obsadil PR tým Institutu klinické a experimentální medicíny.

Letošní ocenění vzešli z rekordního počtu 256 nominací od novinářů a expertů v oboru komunikace a PR.

Mezi partnery ocenění Mluvčí roku 2022 patří PRE, Monitora Media, NH Prague City, Coca-Cola HBC, Plzeňský Prazdroj, Víno Hruška, Bohemia Sekt, Smilebox a Polagraph. Mediálním partnerem je Newstream.cz.

O PR Klubu

PR Klub je profesní organizací více než 300 profesionálů v oblasti komunikace a public relations a jeho cílem je podporovat rozvoj oboru. Již více než dvě desítky let pořádá nejvýznamnější soutěž komunikačních projektů a firemních médií Zlatý středník, je organizátorem profesního ocenění Mluvčí roku a pořádá vzdělávací akce a neformální setkání, jejichž cílem je profesní rozvoji nejen členů, ale celého oboru. PR Klub je jednou z nejstarších oborových profesních organizací, vznikla před 25 lety. Sledovat aktivity PR Klubu můžete na sítích Facebook a LinkedIn. Michaela Pišiová, Výkonná ředitelka PR Klubu

X X X

Italský ministr chce přísnější zákaz kouření, má se týkat venkovních prostor i elektronických cigaret

 Italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci chce zpřísnit protikuřácký zákon a navrhuje, aby se týkal i venkovních prostor před restauracemi a bary, zastávek hromadné dopravy a také parků. Zákaz kouření se má vztahovat i na elektronické cigarety, napsala agentura ANSA. Snaha o změnu pravidel ale může způsobit rozkol ve vládní koalici, protože někteří ministři s ní nesouhlasí a označují ji za příliš radikální.

Schillaci hodlá prosadit, aby kouření bylo nově zakázáno i na některých veřejných venkovních místech. Například před pohostinskými zařízeními, ale také v parcích v případě, že se tam nacházejí děti nebo těhotné ženy. Návrh nedělá rozdíl mezi klasickými a elektronickými cigaretami, které si oblíbila zejména mladší generace.

Prosazování svého návrhu ale bude mít ministr zdravotnictví, který je bez politické příslušnosti, velmi obtížné. Proti už se vyjádřil například vicepremiér a šéf koaliční strany Liga Matteo Salvini. Podle něj je zákaz kouření elektronických cigaret venku „přehnaný“. „Elektronické cigarety pomáhají mnoha kuřákům přestat s kouřením klasických cigaret,“ napsal Salvini na twitteru.

Ještě kritičtější byl náměstek ministerstva kultury Vittorio Sgarbi, který je známý svým barvitým vyjadřováním. Podle něj je návrh „zastrašující“ a lidi spíše odradí, než aby je přiměl kouření omezit. „Tohle je typické pro autoritářské a komunistické režimy,“ komentoval snahu ministerstva zdravotnictví.

Italský parlament schválil zákaz kouření ve vnitřních veřejných prostorech v roce 2003, platit začal o dva roky později. Podle údajů italského zdravotnického úřadu (ISS) loni v Itálii kouřilo 24 procent dospělé populace, tedy zhruba 12,4 milionu lidí. Jde o nejvyšší podíl od roku 2009, uvedla agentura Reuters.

X X X

EXPŘEDSEDA   OS  VE  ŽĎÁRU  ŠVAŇHALA  ODSOUZEN  ZA  NÁSILÍ

Expředseda žďárského soudu byl i přes zásah NS opět odsouzen za domácí násilí. Žalobce mluvil o „falešné soudcovské solidaritě“

 Obecné soudy již podruhé řeší obžalobu expředsedy Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou Romana Švaňhala kvůli domácímu násilí na družce. Do věci totiž loni zasáhl Nejvyšší soud, který zrušil pravomocné rozhodnutí. Obvodní soud pro Prauy 4 však minulý týden Švaňhala opět odsoudil za vydírání a vyhrožování své družce. Musí ji také zaplatit nemajetkovou újmu, sdělil České justici mluvčí soudu Michal Dvořák. Státní zástupce Václav Mastný z Okresního státního zastupitelství v Třebíči při jednání uvedl, že byl usnesením Nejvyššího soudu šokován, protože podle něj „účelově akceptoval“ obhajobu obžalovaného. Rozhodnutí není pravomocné, Švaňhal se na místě odvolal.

Na konci února byl soudce Roman Švaňhal uznán vinným ze spáchání přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. „Dále bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu nemajetkové újmy. Rozsudek není dosud v právní moci, když obžalovaný si podal odvolání do protokolu, státní zástupce si ponechal lhůtu pro vyjádření. O odvolání bude následně rozhodovat Městský soud v Praze,“ uvedl pro Českou justici mluvčí a předseda senátu Michal Dvořák.

Nejvyšší soud věc 7 Tdo 850/2022 pod vedením předsedy senátu Josefa Mazáka vrátil k novému projednání loni na podzim. Zatímco nalézací soudy hodnotily například to, že Švaňhal poškozené odmítl poskytovat osobní vozidlo nebo ji izoloval od vnějšího světa jako psychické týrání, podle Nejvyššího soudu to tak nebylo a soudce odpíráním půjčením auta pouze „naplňoval své vlastnické právo“.
V usnesení se mluví o tom, že podle pravomocného rozhodnutí Švaňhal například družku dlouhodobě ponižoval, bezdůvodně urážel, posmíval se jí za vadu řeči, bil ji pet lahví a tahal za vlasy či vyhrožoval svými konexemi. Psychické domácí násilí postupně podle nalézacího soudu přecházelo ve fyzické týrání. „Počínaje rokem 2016 se u poškozené rozvinula porucha přizpůsobení projevující se tím, že nebyla schopna prožívat radost a byla narušena její výkonnost, koncentrace a pozornost,“ stojí v původním pravomocném rozhodnutí. Když byl Švaňhal agresivní, vyhrožoval, že pokud kontaktuje policii, vyhodí ji na ulici a společný potomek „zůstane u něho“.

Nejvyšší soud nalézacímu soudu vyslal požadavek, aby kvantifikoval rozsah domácího násilí, kterého se měl Roman Švaňhal na družce dopustit. Trestný čin týrání je totiž podle Nejvyššího soudu naplněn pouze v případě, pokud k jednání obžalovaného docházelo soustavně. Dále Nejvyšší soud požadoval vyjasnit způsob, intenzitu a četnost jeho jednání při zásadě „in dubio pro reo“, tedy „v pochybnostech ve prospěch obviněného“.
Obecné soudy totiž jak vyplývá z usnesení nedostatečně posoudily, zda obětí týrání nemohl být i soudce.
Podle státního zástupce Mastného pasáže v usnesení svědčí o naprosté negaci fundamentálních atributů domácího násilí ze strany Nejvyššího soudu a to zejména v jeho psychické formě. Uvedl to nyní v závěrečné řeči při jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4. Podle něj Nejvyšší soud vysílá špatný signál obětem domácího násilí, ale i veřejnosti. Hovořil dokonce o pachuti z „falešné soudcovské solidarity“.

Nejvyšší soud: Trestní postih za chování partnera jako ultima ratio

Soudce v dovolání namítal, že ne všechny formy tzv. domácího násilí mohou vést k závěru, že jde o trestný čin. Poukázal na situační verbální a fyzické párové násilí, které se vyskytuje v partnerských soužitích, ale není trestným činem. „Do výroku o vině obviněného byly zahrnuty i takové formy jednání, které vzhledem k jejich povaze nelze považovat za týrání a které nemohly nabýt povahy týrání ani v důsledku délky doby trvání. Jde především o jednání, které bylo ve výroku o vině vymezeno tak, že obviněný „porušoval vzájemné dohody o způsobu soužití“,“ uvedl pak v usnesení předseda senátu Mazák.

Podle Nejvyššího soudu k naplnění znaku týrání nepostačuje uplatňování dominance ve vztahu jedním z partnerů, nedostatek empatie ani to, co je nazýváno vztahovou asymetrií ani velmi neuspokojivé a konfliktní partnerské soužití, i když vede k traumatickým poruchám. Nejvyšší soud také poukázal na princip ultima ratio. „Trestní právo nesmí zasahovat do společenského života z jiného důvodu než k ochraně před trestnými činy vymezenými v trestních zákonech,“ stojí v usnesení, které se spíše než k postihu za domácí násilí kloní k nezasahování do soukromé sféry partnerského soužití. Zpochybnil také hodnocení důkazů a závěry znalců.

Švaňhal pravomocným rozhodnutím soudu přišel o talár. Ten mu byl ale po zásahu Nejvyššího soudu v lednu vrácen a je pouze postaven „mimo službu“ – pobírá tedy 60 procent soudcovského platu. Nejvyšší soud už dříve v kauze zesnulého soudce Vlastimila Matuly rozhodl, že po zrušení pravomocného rozhodnutí v trestní věci se soudce vrací do funkce. „Je-li trestní bezúhonnost předpokladem pro výkon funkce soudce, pak zrušením odsuzujícího rozsudku se musí na tohoto soudce v důsledku zásady presumpce neviny hledět, že se trestného činu nedopustil a nebyl za něj odsouzen, a že tento předpoklad pro výkon své funkce neztratil. Jinak by stále (i do budoucna po zrušení odsuzujícího rozsudku) byl tím, komu zanikla funkce soudce pro spáchání trestného činu. Nejde proto o otázku nového vzniku funkce tohoto soudce, ale o to, že byl (zákonnou cestou) odstraněn důvod, pro který měla funkce soudce zaniknout,“ uvádí se ve zmíněném rozhodnutí NS.

Původně odvolací soud Švaňhala pravomocně potrestal jednatřiceti měsíci s podmínkou na třiačtyřicet měsíců a náhradou nemajetkové újmy ve výši 60 tisíc korun. Oba soudy uvěřily poškozené E.G. , protože její výpověď se shodovala s ostatními svědeckými výpověďmi a důkazy. Soudce čelí i obžalobě za křivé obvinění poškozené.

Švaňhal v roce 2011 ve funkci předsedy Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou nahradil současného ústavního soudce Tomáše Lichovníka. Soudil například známou kauzu záměny dětí v třebíčské porodnici.  Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Unie obhájců definitivně neuspěla v informačním sporu s ČT

 Unie obhájců s konečnou platností neuspěla v šestiletém sporu s Českou televizí. Domáhala se informací o zastoupení advokátů a dalších právních profesionálů v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Stížnost profesního spolku odmítl Ústavní soud.

Sporem se v minulosti opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud (NSS) a postavil se na stranu veřejnoprávní televize, která podle verdiktu nemá povinnost vytvářet na základě žádostí o informace nové analýzy. Poslední rozhodnutí padlo loni v říjnu. NSS tehdy připomněl, že Unie obhájců usilovala například o analýzu, která by srovnala frekvenci účasti soudců, státních zástupců a advokátů, respektive představitelů České advokátní komory. „Pokud by ČT měla žádosti vyhovět, musela by zkoumat roli, v níž konkrétní fyzické osoby v pořadu Otázky Václava Moravce vystupovaly, čili musela by vytvořit požadovanou analýzu jako informaci novou,“ stálo v rozsudku.

Správní soud také poukázal na to, že se Unie obhájců rozhodla pro soudní spor, místo aby si sama provedla analýzu pořadů z veřejně dostupných zdrojů, případně si ji nechala vypracovat. „Pokud se pro takový postup (stěžovatel) rozhodl, logicky též ponese nepříznivý následek – tj. trvající absenci požadované analýzy, pokud se svojí argumentací před soudy neuspěl,“ uzavřeli loni soudci NSS.

V ústavní stížnosti Unie obhájců uvedla, že přinejmenším některé požadované informace měla televize k dispozici a mohla je poskytnout, aniž by kvůli tomu musela použít „intelektuálně náročné myšlenkové postupy“ či výkladové metody. Podle stížnosti se také soudy odloučily od reality médií a jejich provozu ve veřejné službě.

Ústavní soudci se vypořádali se stížností ve stručném usnesení, označili ji za neopodstatněnou. „Okolnost, že stěžovatelka (Unie obhájců) se závěry či názory soudů nesouhlasí, nemůže sama o sobě důvodnost ústavní stížnosti založit,“ stojí v usnesení.

Unie obhájců konkrétně žádala informaci, kolikrát byl v letech 2012 až 2017 v pořadu jako host státní zástupce, soudce či advokát, kolikrát tam byl advokát společně s dalšími právními profesionály, kolik pořadů se týkalo justice, státního zastupitelství, advokacie a trestního řízení a s jakými hosty. Cílem bylo zjistit, zda televize při zvaní hostů neopomíjí některé právnické profese a nezve stále ty samé lidi. Pražský městský soud zprvu rozhodl ve prospěch Unie obhájců. NSS však opakovaně zaujal opačné stanovisko, ceskajustice.cz

 X X X

 Ombudsman Křeček odsoudil hulvátství zaklekávajících policistů, chlapci klečeli na krk

Policie mohla situaci na loňském mítinku předsedy hnutí ANO Andreje Babiše řešit profesionálněji, míní ombudsman Stanislav Křeček. Neuniformovaní policisté tehdy zaklekli školáka, který chtěl Babišovi odnést reproduktor. Policie zákrok vyhodnotila jako kázeňský přestupek. Křeček také shledal pochybení policistů při výzvách k prokázání totožnosti.

Veřejný ochránce práv věc prověřoval z vlastní iniciativy. Podle něj byli policisté v rámci kázeňských řízení uznáni vinnými z toho, že dotyčnému tykali a oslovili jej slovy „Ukaž občanku, ukaž.“, respektive „Máš občanku, nebo ne?“ a „Ukaž mi občanku, ti povídám! Nebo máme zavolat uniformovaný policisty, aby si tě odvezli na ztotožnění?“

Za porušení zákona o policii pak ombudsman považuje slova policistů o tom, zda je dotyčný „za frajera“ a „zda umí číst“. „Zjevně nejsou v souladu s pravidly zdvořilosti a nedbají cti a vážnosti dané osoby – byť ta se předtím dopustila jednání, jež naplňuje znaky přestupku,“ uvedl Křeček.

Pochybení policistů shledal i při výzvách k prokázání totožnosti. Uvedl, že před použitím donucovacích prostředků policisté nepoužili odpovídající výzvy se slovy „Jménem zákona!“. „Pokud chtěli policisté ztotožnění vynutit, měli čas a prostor k tomu, aby své zákonné povinnosti k užití výzvy dostáli,“ uvedl ombudsman.

Tím by podle něj dali dotyčnému ještě poslední šanci k dobrovolnému prokázání totožnosti, a donucovací prostředky by tak byly použity až jako krajní řešení situace. Ombudsman pak nezjistil pochybení v postupu policistů při poutání dotyčného.

 ,,Pak ho zalehnou tři muži v civilu, co vypadali jako ochrankáři. Ukáže se, že jsou to policisté.“

Jak je možné, že policisté bez uniforem nosí BUREŠOVU KŠILTOVKU a zaklekávají žáka 8. třídy? Proč dělá @PolicieCZ běžnému poslanci za naše peníze „ochranku“ a terorizuje lidi?

„Nad rámec výše uvedeného uvádím, že policisté, v jejichž zájmu bylo zůstat v utajení, mohli celou situaci řešit profesionálněji. Považoval bych za vhodnější, pokud by o spolupráci požádali uniformovanou policii,“ uvedl ombudsman. Dotyčného mohli pak jen sledovat, aniž by prozradili svou příslušnost k policii. A zasáhnout až v případě rizika, že dotyčný bude chtít z Borovan odjet. „Pokud už se ale rozhodli, že jej ztotožní sami, měli jej řádně vyzvat k prokázání totožnosti včetně sdělení důvodu, proč tak činí,“ uvedl Křeček.

Mohli také, pokud by dotyčného ztotožnili, pracovat s informací, že jde o dítě. A mohli také podle ombudsmana začít slušně komunikovat i s ženou, která jim tuto informaci sdělovala a která, jak se později ukázalo, byla jeho matkou,“ uvedl ombudsman.

Projednání přestupku k nápravě policistů stačí

Policie vyhodnotila zákrok v Borovanech jako kázeňský přestupek, od kázeňského trestu ale upustila, „neboť samotné projednání přestupku postačuje k nápravě policistů. Přihlédnuto bylo i ke skutečnosti, že policisté byli vystaveni značnému mediálnímu tlaku, který zasáhl i do jejich soukromého života,“ uvedl tehdy policejní mluvčí Jiří Matzner.

Zákrok policie a použití donucovacích prostředků proti školákovi v Borovanech posuzovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podle ní byl zákrok policistů v dané situaci oprávněný, přiměřený a v souladu s právními předpisy.

Zákrok vyvolal kritiku veřejnosti. Policisté uvedli, že mladík vypadal starší a na první pohled netrpěl žádnými zdravotními problémy. Až po zákroku matka chlapce uvedla, že je mu 15 let a trpí poruchou autistického spektra.

X X X

AUTOKLUB PŘIVÍTAL NEJLEPŠÍ LOŇSKÉ VRCHAŘE

První březnovou sobotu proběhlo v klubovém domě AČR školení jezdců a pořadatelů závodů automobilů do vrchu, na které navázalo slavnostní vyhlášení loňské sezóny. V přátelské atmosféře byli oceněni vítězové Mistrovství České republiky současných i historických vozidel a České trofeje.

 Předávání cen moderoval Petr Suchoň a příjemným zpestřením bylo vystoupení zpěvačky Jayny s doprovodem. Za účasti vedení Autoklubu ČR a členů komise závodů do vrchu byli nejprve dekorováni jezdci České trofeje, na které navázali účastníci MČR historických vozidel a večer vygradoval vyhlášením mistrů České republiky.

Titul absolutního mistra České republiky vybojoval s předstihem a po zásluze Petr Trnka s vozem Norma M20 FC. Náš nejrychlejší jezdec získal navíc titul vicemistra Evropy, takže uplynulá sezóna byla pro Petra Trnku a jeho tým velmi úspěšná. „Pro nás zůstává prioritou evropský šampionát, ale chtěli jsme se ukázat i doma, což se nám i přes časovou náročnost podařilo nad očekávání dobře. Vyhýbaly se nám technické problémy a za to děkuji tátovi, celému týmu a partnerům. Jsem rád, že po několikaletých restrikcích kvůli pandemii jsme se mohli všichni společně setkat. Byl to příjemný večer na závěr loňské sezóny. A vlastně i setkání krátce před začátkem té letošní.“

Druhé místo v absolutním pořadí patří Markovi Rybníčkovi, startujícímu s KTM X-Bow s tovární podporou. „Loňskou sezónu jsem si užil. V Evropě jsem kvůli probíhajícímu homologačnímu řízení ještě nemohl startovat, takže o to víc jsme se soustředili na domácí šampionát. Dostat se s uzavřeným vozem na druhé místo absolutně považuji za velký úspěch. Navíc jsem posbíral hodně zkušeností, které se mně budou do Evropy určitě hodit.“

Josef Hlavinka junior dokázal se slabším vozem Gloria pokořit mnoho rychlejších jezdců a přes počáteční technické potíže vybojoval bronz v absolutním pořadí: „Minulá sezóna pro nás dopadla nad očekávání dobře. Byla to moje premiéra s vozem Gloria. V úvodních závodech nás pronásledovaly technické problémy, při startu se několikrát roztrhl řetěz. Takže třetí místo v absolutním pořadí je pro mě obrovský úspěch a jsem moc rád, že to takhle dopadlo. Být na stupních vítězů vedle Petra Trnky a Marka Rybníčka je velká čest.“

Absolutním vítězem České trofeje se stal Josef Hlavinka starší. „Před startem uplynulé sezóny jsem si myslel, že to bude můj poslední ročník. Za prvé už mám nějaký věk, a hlavně se snažím pomáhat synovi. Naše formule Opel má už taky svá léta a udržet ji při životě stojí hodně úsilí i peněz. Dělal jsem vše proto, abych vyhrál Českou trofej a důstojně se rozloučil s dlouholetou závodní kariérou. Z prvního místa mám pochopitelně velkou radost, a nakonec jsem se rozhodl pokračovat. Pojedu s novým vozem Tatuus Renault mistrovství republiky.“

Slavnostní vyhlášení definitivně uzavřelo loňskou sezónu, ale už za tři týdny startuje aktuální ročník závodů do vrchu. Úvodní podnik proběhne 1. – 2. dubna 2023 na Automotodromu v Brně.

X X X

Kraj podpoří energetické úspory na obecních sportovištích

Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválila vyhlášení dotačního programu na podporu energetických úspor sportovních zařízení v majetku obcí. Celkově kraj pro obce nad pět tisíc obyvatel vyčlení částku tři miliony korun. Výše dotace na jednoho žadatele se pohybuje v rozmezí 50 – 500 tisíc korun.

„V souvislosti s nárůstem cen energií řešíme velmi intenzivně v rámci našich zařízení realizaci jednoduchých energetických úspor, ale také pokračujeme v přípravách velkých projektů včetně instalace fotovoltaických elektráren. Chceme však také pomoci obcím, v jejichž majetku je celá řada sportovišť a sportovních zařízení, která mají často například neúsporné osvětlení či vytápění. Celkově pro letošní rok z krajského rozpočtu vyčleníme tři miliony korun. Minimální výše dotace je 50 tisíc korun a maximální výše pak 500 tisíc korun s tím, že stejně jako v případě dalších dotačních programů zohledňujeme problémové mikroregiony, tedy území obcí s rozšířenou působnosti Králíky, Moravská Třebová, Česká Třebová a Svitavy, a to navýšením maximální výše podpory, až do 60 procent z celkových způsobilých výdajů projektu,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Mezi způsobilé výdaje patří stavební úpravy a opravy sportovních zařízení vedoucích k energetickým úsporám nebo pořízení či výměna energeticky náročných technologií a zařízení. „Impulsem pro přípravu tohoto dotačního titulu byly samozřejmě debaty jak se starosty obcí, tak s jednotlivými sportovními oddíly, které samozřejmě řeší snížení provozních nákladů tak, aby se to nemuselo promítat například do nájmů či do příspěvků sportovců. Jednotlivé projekty budou hodnoceny na základě kritérií, mezi která patří také přínos projektu pro rozvoj sportu v Pardubickém kraji,“ řekl radní pro oblast sportu Alexandr Krejčíř s tím, že žádosti bude možné podávat od 6. do 30. dubna. Podrobnosti k dotačnímu titulu budou zveřejněny na webu Pardubického kraje. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Protivínský zámek měl koupit sultán za sto milionů, patří Rusovi za polovinu

Koupi protivínského zámku na Písecku doprovází mnoho kontroverzí. Barokní stavbu v jižních Čechách měl údajně odkoupit neznámý sultán, všechno je ale jinak. Stopy po oficiálních kupcích vedou až do britského Manchesteru, kde jsou v obchodním rejstříku zapsáni Věra Nagyová a ruský podnikatel Khasan Kuchakov.

Znělo to jako pohádka. Sultán z daleké země se zamiloval do mladé Češky a koupil si v jižních Čechách zámek za sto milionů korun. Mělo zde vzniknout luxusní sídlo jeho královské rodiny a dalších aristokratů. K tomu si pořídil i podzámčí za dalších více než šestnáct milionů korun od města.

Ve skutečnosti je vše jinak: zámek nestál sto milionů, ale ani ne polovinu, firmu, která jej prodala, ovládal v minulosti kontroverzní podnikatel Roman Janoušek. Peníze zmizely na účtu firmy ovládané z Kypru, u které není jasné, kdo ji vlastní. A také není jasné, odkud pocházely peníze, jimiž sultán zámek zaplatil.

Týmž lidem Česká národní banka už jednou zakázala, aby si vybudovali v Česku banku a do ní nalili peníze z Malajsie a dalších zemí. Právě s odkazem na to, že není jasné, o jaké peníze jde.

Nejenom jeden obchod

„Zámek v jihočeském Protivíně koupil malajsijský král. Do roku 2023 jej za půl miliardy zrenovuje.“ To byl jen jeden z titulků, kterými novináři v malém městě na řece Blanici vítali nové investory.

„Zámek se zapojí do investičního programu The Royal Capital Club, jejž založili členové aristokratických rodin včetně královských z východní Asie a další investoři. Část areálu chtějí majitelé zpřístupnit,“ řekla architektka Věra Nagyová s tím, že vlastníkem je skupina IC Group a koupila jej za 100 milionů korun.

Podle kupní smlouvy to ale není pravda. Za zámek zaplatila firma Chateau Protivín, s. r. o., v červenci 2020 jen 40 milionů, a to firmě Swiss Czech marketing, s. r. o. Jde o společnost, kterou ovládal v minulosti Roman Janoušek a jeho obchodní partner Zoran Kazimirovič. Firma se dnes jmenuje Shtarkeyt a ovládá ji dvaatřicetiletá Ukrajinka Kateryna Shpak z města Ternopil na západní Ukrajině.

MF DNES získala z katastru i původní smlouvu, podle níž koupila firma Romana Janouška od Prahy 4, která zámek původně vlastnila a sloužil jí jako škola v přírodě, areál za 31,083 milionu korun. Bylo to v roce 2005 a podle posudků měly budovy hodnotu přes 19 milionů korun, pozemky dvanáct milionů.

Swiss Czech marketing s protivínským zámkem udělala ještě dva obchody. V říjnu 2018 a v květnu 2020 – dva měsíce před prodejem – si vzala půjčku od kyperské firmy Oadira Limited a na nemovitosti uvalila zástavní právo. „Zástavní právo do maximální výše 40 milionů korun,“ píše se ve smlouvě, kterou má MF DNES k dispozici.

Zámek koupil sultán

Pak přišel údajně sultán Muhhamad V. Kelantanský a koupil zámek. Tedy přesněji – o sultánovi Muhhamadovi se nikde v oficiálních dokumentech nedočtete. Zámek koupila nově založená firma Chateau Protivín, kterou vlastní The Orb Global holding limited sídlící v britském Manchesteru.

Chateau Protivín se pak přejmenoval na The Orb Chateau Protivín a firma IC Asset Management Czech Republic holding z něj po měsíci a půl zmizela. A v manchesterské firmě ovládající tu českou jsou v anglickém obchodním rejstříku zapsáni jen dva lidé – Věra Nagyová a ruský podnikatel Khasan Kuchakov.

O Kuchakovovi ani aktivitách jeho firem nelze z veřejných zdrojů nic dohledat, vyjma adres. Stejně tak nelze zjistit, u koho skončily desítky milionů korun za prodej zámku. Ty putovaly na účet firmy z Kypru, které Swiss Czech marketing dlužil a které musel podle smlouvy po prodeji zámku splatit. A tak se čtyřicet milionů korun pravděpodobně jen přelilo, skutečné vlastníky kyperské firmy však nelze dohledat.

V Protivíně následně došlo ještě k jednomu zvláštnímu obchodu, který na rozdíl od prodeje zámku, který byl soukromým majetkem, radnice mohla ovlivnit. Přímo na zámek navazuje takzvané podzámčí – budovy, ve kterých až do prosince roku 2021 žili zejména sociálně slabší a Romové. Protivínská radnice v čele se starostou Jaromírem Hlaváčem, známým fotbalovým sudím z pověstné kauzy největších úplatků ve fotbale, se rozhodla, že budovy prodá.

Za 16,87 milionu korun firmě The Orb Chateau Protivín – Homestead, s. r. o., dceřiné firmě majitele zámku. S tím, že z budov bude reprezentativní, kulturní a obchodní centrum s ubytováním.

S prodejem nepočkali

O budovy měl ale zájem i protivínský podnikatel v nemovitostech Vojtěch Moucha, který byl připraven zaplatit Protivínu výrazně vyšší cenu. Na radnici se proto zeptal, jak se může soutěže účastnit.

„Dozvěděl jsem se, že mám projevit zájem a přinést záměr, co bych s tím rád dělal. Ptal jsem se, jestli to má být už s cenou, bylo mi řečeno, že nikoliv, že stačí zájem a záměr a dál se bude jednat. Když jsem pak přišel na zastupitelstvo, zjistil jsem, že se už hlasuje o prodeji. Ještě předtím, než to zastupitelé prodali, řekl jsem, ať počkají, že nabízím za areál 25 milionů korun. Absolutně neměli zájem a odhlasovali to,“ kritizuje Moucha.

Jeho slova dokládá audiozáznam z jednání zastupitelstva, kde skutečně vystoupil a kde mu starosta stroze říká, že „měl předložit zájem s cenou“. Moucha jej přitom několikrát na zastupitelstvu upozorňoval, ať zastupitelé s odsouhlasením vyčkají a vyslechnou si jeho plány a že cenu v prvním dopise na radnici neuvedl proto, že jej úředníci informovali, že to není třeba.

Starosta Protivína Hlaváč i dnes prodej podzámčí hájí s tím, že jen „malajský fond“ předložil zájem i s kupní cenou a jeho plány se natolik líbily zastupitelům, že nebylo potřeba debatovat s kýmkoliv jiným.

Moucha nyní podal na prodej podzámčí trestní oznámení. Případ tak bude vyšetřovat policie.

Královský malajsijský fond původně plánoval, že zámek opraví do roku 2023 a proinvestuje do něj půl miliardy korun. To na první pohled nevypadá – střechy jsou částečně opravené, z jedné strany stojí lešení. „Dělají se práce do hloubky a složité. Jsou tam složitější procesy, které je potřeba udělat odborně,“ komentoval stavbyvedoucí Slavomír Šalata, jehož si vlastníci najali.