Velké ztráty v bojích o Ukrajinu nemá pouze Rusko, ale také Ukrajina. Uvedl to reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, který se aktuálně nachází ve válkou zmítané zemi. Jako důkaz připomněl zveřejňování bilancí ukrajinských ztrát i šeptandu
Teritoriální obrana je něco jako domobrana, dají se přirovnat k aktivním zálohám v Česku. Muži nemají profesionální výcvik, většinou hlídají checkpointy, muniční sklady, sklady paliv nebo budovy. Nemají bojovat na frontě. Že budou nasazeni, je nezvratným důkazem, že ukrajinská armáda má těžké ztráty,“ vysvětlit nové rozhodnutí Ukrajiny.
Uvedl i další důkazy, které vypovídají o problémech ukrajinské armády: „Oficiální ukrajinská čísla ztrát jsou velice optimistická. Za posledních čtrnáct dní však žádnou novou bilanci nezveřejnili. Naposledy informovali o dvou tisících padlých, což je nereálné,“ zdůraznil Zrno.
Vyprávěl také, jak mu lékaři líčili příběhy řady zraněných. „Vyprávěli o tom, jakou si vyžádalo daň ostřelování ruským dělostřelectvem, mluvili o řadě amputací. Z šeptandy a zpráv z nemocnic si člověk může vydedukovat, že ztráty jsou mnohem větší než ty přiznané. Ale nevíme, kolik padlých Ukrajina přesně eviduje,“ podotkl.
Rusové zapomněli na lekci z vlastenecké války
Reportér ve vysílání CNN Prima NEWS hovořil také o železárnách Azovstal. „Neplatí veřejně daný pokyn Putina, že se nemá utočit na Azovstal. Měli ho jen obklíčit, aby ‚z něj neuletěla ani moucha‘. Rusové se rozhodli zaútočit jak z moře, tak ze vzduchu a pozemní cestou,“ připomněl.
Železárny, které se rozléhají na jedenácti kilometrech čtverečních, jsou však tím nejlepším terénem, který si ukrajinští obránci mohli vybrat. „Rusové zapomněli na lekci z vlastenecké války. Při boji o Stalingrad byl jedním z posledních míst odporu traktorový závod, který působil podobně jako železárny. Byly zde železobetonové konstrukce, sklady a úkryty pod zemí,“ pokračoval.
Doplnil, že pokud si Ukrajinci zajistili dostatek zásob, tak mohou vydržet závod bránit ještě nějakou dobu. „Analytici čekali, že Azovstal padne před dvěma týdny, jenže se stále drží. Třeba budeme překvapeni, jak dlouho tam ještě budou,“ uzavřel.
X X X
Raketa zasáhla centrum města Dnipro, škody jsou hlavně na železnici.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Vladimir Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku. Mezitím Evropská unie řeší sankce pro Rusko. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu říká, že ukrajinští obránci v Azovstalu jsou „bezpečně zablokováni“. Ruská raketa pak zasáhla centrum ukrajinského města Dnipro, škody jsou hlavně na železnici. Ruský vrtulník narušil finský vzdušný prostor.
K nejtvrdším bojům dochází na Donbasu. „Naše armáda v Doněcké a Luhanské oblasti za posledních 24 hodin odvrátila 12 nepřátelských útoků. Zničila při tom 6 tanků, 15 obrněnců, 9 transportních vozidel a 5 dělostřeleckých systémů,“ stojí v prohlášení generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil.
Úspěchy hlásí i obránci Charkovské oblasti. Ti ve středu ráno zlikvidovali celý ruský konvoj s municí a palivem, uvedla ukrajinská televize 5 Kanal.
Ve městě Makajevka, které je okupované doněckými separatisty, vypukl obrovský požár. Ukrajinské dělostřelectvo totiž zasáhlo tamní ropný sklad. Hoří čtyři nádrže s ropnými produkty po 5000 tunách, informovala televize Nexta. Ruský vrtulník Mi-17 narušil finský vzdušný prostor, kde letěl po asi 4km. Finové začali celý incident vyšetřovat.
V rámci plánovaného šestého balíku EU protiruských sankcí se potvrdily spekulace z posledních dnů. Evropská komise navrhla do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, oznámila předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Moskva považuje za legitimní útočit na Ukrajině na vozidla NATO převážející zbraně pro ukrajinské síly, řekl podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se ruský prezident Vladimir Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku, informovala agentura Interfax. Spekulace o tom Peskov označil za nesmyslné a lživé.
Generálplukovník Alexandr Lapin, který velí ruskému Centrálnímu vojenskému okruhu, vyznamenal „za odvahu a hrdinství“ svého syna, velitele tankového pluku, který velel neúspěšným útokům na ukrajinská oblastní města Sumy a Černihiv.
Ruská raketa zasáhla centrum ukrajinského města Dnipro, škody jsou na železnici, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu a ukrajinské dráhy. Na sociálních sítích se podle BBC objevily záběry oblaků dýmu nad silničním a železničním mostem, který spojuje dvě části oblastního města.
Ukrajinci převzali přes 80 z 90 houfnic přislíbených USA, informoval Pentagon
Drtivá většina houfnic, které Spojené státy slíbily ukrajinské armádě, už je „v ukrajinských rukách“, sdělil novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Ukrajinci údajně za tři týdny od oznámení prvních dodávek převzali 90 procent z 90 vyčleněných dělostřeleckých systémů. Podle Washingtonu i Londýna se ruská armáda snaží bombardováním napříč Ukrajinou narušit zásobování včetně přesunu zbraní.
X X X
BBC: Ruský generál vyznamenal syna, velitele pluku, za válčení na Ukrajině
Generálplukovník Alexandr Lapin, který velí ruskému Centrálnímu vojenskému okruhu, vyznamenal „za odvahu a hrdinství“ svého syna, velitele tankového pluku, který velel neúspěšným útokům na ukrajinská oblastní města Sumy a Černihiv.
V ruské armádní televizi Zvezda se záběry z udělování vyznamenání objevily zrovna v den, kdy ruská armáda ohlásila ústup od Černihivu a Kyjeva, kde utrpěla značné ztráty, uvedla dnes na svém webu ruská redakce BBC. Armádní televize o příbuzenském vztahu mezi aktéry slavnostní ceremonie pomlčela.
X X X
Rusové zasáhli centrum Dnipra
Ruská raketa zasáhla centrum ukrajinského města Dnipro, škody jsou na železnici, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu a ukrajinské dráhy. Na sociálních sítích se podle BBC objevily záběry oblaků dýmu nad silničním a železničním mostem, který spojuje dvě části oblastního města.
„Ostřelováno je centrum Dnipra. Nevycházíme z krytů!“ napsal starosta města Borys Filatov na sociálních sítích. Šéf ukrajinských drah uvedl, že ostřelování mířilo na železnici, ale žádný železničář nebyl zabit a škody bude možné posoudit po skončení náletu. Ostřelována byla i další dvě oblastní města, Záporoží a Čerkasy, ale podrobnosti dosud nejsou známy.
X X X
Šojgu: Ukrajinci v Azovstalu jsou bezpečně zablokováni
„Ozbrojené síly Ruské federace pokračují ve speciální vojenské operaci,“ řekl na úvod svého prohlášení ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ruští vojáci společně se separatisty z Luhansku a Doněcku podle něj „rozšiřují kontrolu nad obsazeným územím“ a údajně otevírají humanitární koridory pro civilisty. Šojgu zmínil i boje v mariupolských ocelárnách Azovstal. Ukrajinští vojáci jsou zde podle něj „bezpečně zablokováni“. „Opakované výzvy nacionalistům, aby propustili civilisty a složili zbraně, byly ignorovány,“ dodal ruský ministr obrany.
X X X
Údery na Ukrajině zachytily i slovenské radary
Rusové během úterý ostřelovali Zakarpatskou oblast, která se nachází na samém západu Ukrajiny. Raketový úder zachytily i radary Slovenska, které se nachází v bezprostřední blízkosti zasaženého místa. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď varoval, že pokud by Rusové zasáhli slovenské území, tak by se automaticky aktivoval článek 5 smlouvy Severoatlantické aliance.
X X X
Experti: Mzdy jako v Německu budeme mít až za několik generací. Co způsobilo rozdíly?
Kdy české mzdy doženou ty německé? Experti v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS uvedli, že jde o proces na několik generací. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek vidí ve velkém rozdílu platů zejména privatizaci a nadnárodní společnosti.
„Po roce 1990 došlo k privatizaci, naše ekonomika je vlastněná ze zahraničí a nadnárodní společnosti s námi zacházejí jako se subdodavatelem, kterého řídí. Naše produktivita je vyprodávána do zahraničí, rozvoj a zisk firmy se odehrává tam,“ podotkl odborář Samek ve vysílání CNN Prima NEWS.
Postěžoval si také na přístup Evropské unie. „Evropa chce rovné odměňování, ale klidně se dívá na to, že Německo platí za výrobu stejného vozu třikrát více,“ dodal.
Minimální důstojná mzda v Česku by měla být skoro 34 tisíc korun měsíčně. To je více, než v loňském roce činil tuzemský mzdový medián. I přesto, že české mzdy každým rokem rostou, zůstávají přibližně o třetinu nižší ve srovnání s našimi západními sousedy.
„Jsme subdodavatelé. Historicky jsme udělali dvě velké chyby. Když se na přelomu tisíciletá řešily investiční pobídky, tenkrát jsme nezmínili, že část podniku, třeba vývoj nebo marketing, musí být v Česku. Vlády pak v některých sektorech netlačí na velkou změnu. Hodně dotačních programů je provozních místo toho, aby peníze byly dotační jako v jiných zemích,“ doplnil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Ekonomická redaktorka CNN Prima NEWS Petra Jaroměřská uvedla, že Češi sice odpracují stejně jako Němci, ale značka se na výsledný produkt dá až v zahraničí.
„Potřebujeme, aby se tak dělo už v Česku, abychom měli přidanou hodnotu. Třicet let jsme žili v relativní pohodě, nejsme zvyklí na krize, pracovat pod tlakem a přizpůsobovat se. Začíná to už u našeho školství, děti by se měly učit tímhle stylem,“ navrhla.
99 let
Místopředseda ČMKOS Samek souhlasil. Podle něj potřebujeme rozvoj v technických oblastech a vyžadovat náročnější myšlení. „Školy se toho dobrovolně vzdávají, učitelé říkají, že to není potřeba. Ale matematické myšlení je předpokladem technického pokroku,“ dodal s tím, že důležitá je také výuka dvou až tří jazyků.
Kdy ale dosáhneme na mzdy, které mají v Německu? „Možná se bavíme o dvou generacích, nebude to rychlý proces,“ upozornil Prouza a stejně mluvila i Jaroměřská. „Náš hlavní makroekonom říká za 99 let,“ konstatoval Samek.
X X X
Hrozí další zdražování potravin? Řetězce odlévají stovky milionů do zahraničí, kritizuje Švihlíková
Kupní síla v Německu je vyšší než v Česku, ale základní potraviny tam jsou leckdy levnější, kritizuje ekonomka Ilona Švihlíková. „Kupní síla je dnes ohrožená vysokou inflací. A potraviny člověk kupovat musí. To není o tom, že si vybere jiné potraviny, ale že umře hlady,“ říká. Argument, že vysoká inflace se českých peněženek tolik nedotkne, protože v době pandemie vzrostly úspory, také odmítá. „Úspory jsou totiž rozložené nerovnoměrně.“
Kupní síla v Německu je vyšší než v Česku, ale základní potraviny tam jsou leckdy levnější.„Nárůst cen potravin se navíc sešel s růstem cen energií a v mnoha případech s i růstem nákladů na bydlení. Není divu, že jsou staré úspory čerpány,“ odmítá Švihlíková argument, že ceny potravin rostou, protože lidé jsou ochotní utrácet.
Hrozí nám další zdražování potravin a kdo na tom vydělává? Odpovídá ekonomka Ilona Švihlíková
V březnu se meziročně zvýšily ceny v zemědělství o 27,2 procenta, v průmyslu o 24,7 procenta a ve stavebnictví o 10,4 procenta.
„Bezesporu nejsme u konce. Podívejme se na ceny energií, na ceny hnojiv. To jsou nesmírně významné položky pro zemědělce. Také je tu cena krmiv. Celosvětově je situace napjatá,“ předpovídá ekonomka a prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze.
Řetězce si nežijí špatně
To, že potraviny zdražují pro koncové zákazníky, je hlavně problémem obchodních řetězců, soudí Švihlíková.
„Za prvé si řetězce opravdu nežijí špatně. Pokud se podíváme na to, které sektory odlily nejvíc zisků do zahraničí, což je moje oblíbené téma, tak na prvním místě je to právě maloobchod a velkoobchod. Řada zahraničních řetězců funguje jako veřejná obchodní společnost, jeden společník je český a jeden, ten velký, je zahraniční. To umožňuje poslat zisk bez zdanění společníkovi do zahraničí,“ popisuje a dodává:
„Kdyby na tom byl tento sektor opravdu špatně, tak by se odsud těžko odlévaly desítky a stovky milionů těm takzvaným zahraničním společníkům.“
Švihlíkovou znepokojují i praktiky, na základě kterých mají zemědělci přístup do obchodních řetězců: „Myslím, že jsou natolik zvláštní, že se tím už dávno měla zaobírat Finanční správa.“
Zemědělci a zákazníci by podle ní mohli zakládat odbytová a spotřební družstva.
Nadšení ze slevových akcí?
Češi často nakupují potraviny ve slevových akcích a za neustálé slevy jsou kritizovány právě řetězce. Prudce zdražují energie i potraviny. Dubnová míra inflace v eurozóně je podle Eurostatu 7,5 procenta
„Potřebovali bychom přesnější výzkumy, jestli je to dáno nadšením z akcí, ale já se obávám, že určitý vliv může mít i kupní síla, o které si nemyslím, že je na tom tak dobře. A také pocit, že potraviny jsou něco, na čem se dá případně ušetřit,“ uvažuje ekonomka.
„Pokud máte na jedné straně rostoucí náklady na hypotéku a na straně druhé rostoucí účty za plyn a elektřinu, tak potom se můžete dostat do situace, kdy začnete šetřit na potravinách. Domácnostem mnoho nezůstávalo ani v dobrých časech, natožpak teď,“ dodává Ilona Švihlíková.
X X X
V loňském roce Česko dovezlo 6,8 milionu tun ropy. Polovina jí byla z Ruska
V loňském roce se do České republiky dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina z toho byla dovezena z Ruska. Vyplývá to ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu.
Ropovod Družba může přepravovat až jeden milion barelů ropy denně. Od roku 2010 se podle statistiky do Česka dovezlo nejvíce ropy v roce 2017, a to 7,8 milionu tun. Nejméně naopak v roce 2016, kdy do Česka proudilo 5,3 milionu tun. Ropovod Družba v loňském roce do Česka přepravil 48,8 procenta ropy, ropovod IKL zbytek.
Ropovod Družba je s délkou přes 5000 kilometrů nejdelším ropovodem na světě a přivádí do Česka ruskou ropu. Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu, která je dopravována po moři do terminálu v italském Terstu.
V loňském roce se Rusko podílelo na celkovém dovozu polovinou. Na druhém místě byl Kazachstán, odkud do Česka doputovalo 1,2 milionu tun ropy. Ropa do České republiky proudí také z Alžírska, Spojených států amerických, Libye, Norska nebo Nigérie.
Evropská komise navrhuje mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země.
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do České republiky ropu dopravit. Na tiskové konferenci to po středečním jednání vlády řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Česká vláda se snaží dosáhnout odkladu na dva, případně tři roky. Pak bude připravena podpořit šestý evropský sankční balíček. Podobný postoj má Slovensko. Podle slovenského ministra hospodářství Richarda Sulíka země souhlasí se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie, žádá ale tříleté přechodné období.
Zajistit dodatečné a dostatečné dodávky ropy od alternativních dodavatelů mimo ropovod Družba by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) trvalo přibližně 30 až 40 dní. Takové období by pokryly zásoby Správy státních hmotných rezerv (SSHR), které vydrží zhruba 94 dní.
X X X
Novým šéfem investiční skupiny PPF se stane podnikatel Jiří Šmejc
Novým generálním ředitelem investiční skupiny PPF se od 15. června stane podnikatel Jiří Šmejc. Zároveň získává opci na odkup až desetiprocentního podílu ve skupině. PPF to ve středu oznámila v tiskové zprávě.
V minulosti byl Šmejc obchodním partnerem zesnulého většinového majitele PPF Petra Kellnera a minoritním akcionářem skupiny. Vlastní podíl ve společnosti Home Credit, spadající pod PPF. Šmejc v čele PPF vystřídá Ladislava Bartoníčka, který bude v novém poradním výboru rodiny.
Zeman udělil vyznamenání Petru Kellnerovi. Patřil mezi nejbohatší, zemřel při pádu vrtulníku na Aljašce
„Naši rodinu s Jiřím (Šmejcem) pojí dlouholeté přátelství. V letech 2005 – 2012 byl klíčovou osobou PPF, navíc s Petrem (Kellnerem) často a do hloubky diskutoval o obchodních aktivitách skupiny a dobře znal jeho uvažování,“ sdělila ke změně v čele PPF vdova po majiteli skupiny Renáta Kellnerová.
„Profesně se jedná o vrchol toho, co může podnikatel v České republice dosáhnout. PPF je jen jedna a já se budu ze všech sil snažit, aby své zcela unikátní postavení ještě více posílila,“ uvedl Šmejc.
Šmejc nebude za výkon funkce ředitele PPF pobírat žádný plat. V roce 2025 však bude moci uplatnit opci na nákup až desetiprocentního podílu ve skupině. PPF uvedla, že opce je uplatnitelná při docílení dohodnutého zvýšení hodnoty skupiny.
Kellner zemřel loni v březnu při havárii helikoptéry v USA. PPF po jeho smrti vedl zatím řídicí výbor, který vznikl loni v dubnu. Jeho členy byli mimo jiné oba minoritní podílníci skupiny Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart, kteří podle středeční zprávy PPF zůstávají menšinovými akcionáři i nadále.
Bartoníček nyní přejde do poradního výboru rodiny, v němž bude i Šmejc a miliardář Daniel Křetínský. Výbor má vdově po Kellnerovi a jejím dětem poskytovat konzultace týkající se strategického směřování PPF i správy rodinného portfolia. PPF chce převzít televizi RTL v Chorvatsku, patřila by pod stejnou firmu jako Nova
Padesátiletý Šmejc patří mezi nejbohatší Čechy. S podnikáním začal už v roce 1992, o dva roky později stál u zrodu společnosti Middle Europe Finance, která obchodovala s cennými papíry. V roce 1999 se stal společníkem Vladimíra Železného při zakládání televize Nova, do které v roce 2002 vstoupila PPF. Po prodeji Novy CME zamířil Šmejc do vedení PPF.
Ve strukturách kolem PPF Šmejc figuroval od roku 2004 a v roce 2005 získal pětiprocentní balík akcií, který držel až do roku 2012. Podílel se na rozvoji Home Creditu na ruském trhu a expanzi společnosti v Asii. Z PPF Šmejc odešel v roce 2013, ale přes svou investiční skupinu Emma Capital drží menšinový podíl v Home Creditu, jehož většinovým majitelem je PPF.
X X X
Kdo je podnikatel, který nově povede PPF, Jiří Šmej?
Podnikatel Jiří Šmejc bude novým generálním ředitelem finanční skupiny PPF. Šmejc je jeden z nejbohatších Čechů a jeho hlavní firmou je investiční skupina Emma Capital. PPF převezme po Ladislavovi Bartoníčkovi, který ve funkci končí.
Podnikatel se narodil 12. října 1971, patří mezi nejúspěšnější investory a manažery ve středoevropském prostoru za posledních 20 let. Jeho jméno je spojeno především s pronikavým rozvojem banky Home Credit na ruském trhu a s expanzí skupiny Home Credit do Číny a států jižní a jihovýchodní Asie. V posledních letech stojí také za rozvojem investiční skupiny EMMA Capital.
Rodák z Karlových Varů vystudoval matematickou ekonomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. S podnikáním začal v roce 1992, o dva roky později stál u zrodu společnosti Middle Europe Finance. MEF začala obchodovat s cennými papíry, v září 1996 založil v Praze Šmejc ještě akciovou společnost MEF Brokers. Ve vlastnictví firem se postupně ocitly významné podíly v různých podnicích – například ZVVZ Milevsko, Motorpalu nebo obchodníku s cennými papíry BBG Finance.
V roce 1999 se stal společníkem Vladimíra Železného při zakládání „nové“ televize Nova. Šmejc a jeho partneři zejména získali důležitý zhruba miliardový úvěr od IPB a ovládali servisní firmy kolem televize. Vstup skupiny PPF do Novy v roce 2002 nebyl zprvu přátelský, nakonec ale letos tragicky zesnulý majitel PPF Petr Kellner a Jiří Šmejc našli společnou řeč. Po odprodeji konsolidované Novy do rukou CME Šmejc zamířil do vedení skupiny PPF.
Ve strukturách kolem finanční skupiny PPF figuroval od léta 2004. Koncem roku 2005 získal pětiprocentní balík akcií, který držel až do roku 2012. Působil v představenstvu České pojišťovny (2004-2007), později byl ve skupině PPF zodpovědný za řízení bankovnictví a aktivity v Rusku, do roku 2019 byl také partnerem miliardáře Karla Komárka v loterijní skupině Sazka. V současnosti je menšinovým vlastníkem a předsedou představenstva Home Creditu, který poskytuje spotřebitelské půjčky.
Investiční skupinu EMMA založil Šmejc v roce 2012 a dosud je jejím majoritním akcionářem. V současnosti jde o investiční holding zaměřený na zahraniční trhy a směřující aktivity převážně do maloobchodu. Díky kapitálové účasti ve skupině Home Credit a dalším investicím je EMMA kapitálově přítomná v zemích EU, státech bývalého Sovětského svazu, na trzích Asie i v USA. V poslední době EMMA Capital koupila například společnost Rixo.cz, pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International či energetické firmy působící v Moldavsku a Rumunsku.
V roce 2014 Šmejc otevřel luxusní hotelový resort Velaa Private Island na Maledivách a o tři roky později prodal čtvrtinový podíl Danielu Křetínskému, který podniká především v energetice. V žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků Elita byznysu, který každoročně publikuje E15, Šmejc loni v listopadu obsadil s majetkem 20,5 miliardy korun 19. místo. Z českých miliardářů skončil na 13. místě.
X X X
Kdo nahrazuje Kellnera? Bartoníček je analytik, snowboarďák i zpěvák kapely Brumloboys
Ve skupině PPF dělal dlouho dvojku, kvůli tragické nehodě zakladatele Petra Kellnera se však Ladislav Bartoníček musel narychlo ujmout kormidla. Byla to ale logická volba, protože bývalý generální ředitel České pojišťovny je ve firmě už třicet let a s Kellnerem tvořil úspěšný tandem. Podle bývalých spolupracovníků si byli blízko pracovně i lidsky. „Velmi dobře se doplňovali,“ říká další exředitel České pojišťovny Pavel Řehák.
Už po devíti hodinách od smrti Petra Kellnera bylo jasné, že ho v čele mezinárodní investiční skupiny nahradí stejně starý Ladislav Bartoníček | Zdroj: Koláž iROZHLAS
Šestapadesátiletý Petr Kellner zemřel v sobotu 27. března, jeho skupina PPF to oficiálně oznámila v pondělí v půl osmé ráno. Už po devíti hodinách bylo jasné, že ho v čele mezinárodní investiční skupiny nahradí stejně starý Ladislav Bartoníček, který měl v posledních letech na starosti oblast komunikací a médií.
Ve vedení chce navázat na směr, který zakladatel nastolil. „PPF bude pokračovat ve svých investičních projektech v souladu s plány a vizemi, které se svým týmem spolupracovníků vytvořil Petr Kellner,“ okomentovala změnu v pondělí mluvčí skupiny Jitka Tkadlecová.
Že byl Bartoníček první volbou, není překvapivé. Cestu od lokální firmy ke globálnímu gigantu totiž vyšlapal společně s Kellnerem. Mohl být snowboardistou, jak jednou prohlásil pro časopis Forbes, nakonec ale naskočil do PPF, jejímž výkonným ředitelem se stal v roce 1991.
„Když jsem se po revoluci rozhodl studovat MBA na US Business School Praha (ve vůbec prvním ročníku, pozn. red.), potkal jsem se se skvělými lidmi. Špičkoví američtí profesoři mě ‚nakazili‘ dravou filozofií v anglosaském pojetí. Program trval rok a už v průběhu studia jsem se snažil nabyté znalosti využít v praxi. Takže jsem během krátké doby konvertoval z technika na podnikatele a manažera,“ zavzpomínal na devadesátá léta pro Mladou frontu DNES.
‚Zafungovalo to‘
Díky americké byznysové škole v Praze se dal dohromady i s Kellnerem. Seznámila je spolužačka. „Potkali jsme se a domluvili se, že by bylo zajímavé spolupracovat. Pro mne to byla i příležitost aplikovat v praxi to, co jsem se právě naučil. A nějak to zafungovalo,“ přiblížil před rokem a půl v rozhovoru pro server Seznam Zprávy.
Za velký zlom v podnikání investiční skupiny pak ve stejném interview označil rok 1996. Tehdy začala PPF řídit Českou pojišťovnu. K tomu se dostala díky opcím a dohodám mimo jiné s někdejším ministrem financí Ivanem Kočárníkem (ODS) a Josefem Tošovským, guvernérem České národní banky.
„V případě pojišťovny byl jeden zásadní okamžik – jednání o tom, jak a kdo by ji měl spravovat, když se dostala do ekonomických potíží. My jsme tehdy byli schopni národní banku a ministerstvo financí přesvědčit, že máme plán, jak ji restrukturalizovat a dostat do černých čísel,“ připomněl klíčový okamžik.
Dekáda v České pojišťovně
Po politických jednáních to byl právě Bartoníček, koho chtěl mít Kellner v čele firemního stříbra. Nový ředitel nastoupil a hned začal se slíbenou restrukturalizací.
„Česká pojišťovna má dnes jako jedna z mála českých finančních institucí stoprocentně očištěné investiční portfolio, takže její hospodaření není zatěžováno nutností vytvářet rozsáhlé opravné položky na špatné úvěry či investice,“ zhodnotil výsledky změn pro týdeník Svět hospodářství těsně před koncem minulého tisíciletí, 14. prosince 1999.
LADISLAV BARTONÍČEK (56)
Narodil se 27. května 1964 v Praze, vystudoval elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.
V roce 1991 nastoupil do PPF investiční společnosti a.s. jako výkonný ředitel a v roce 1993 absolvoval soukromou univerzitu, Rochesterský technologický institut v New Yorku.
Od roku 1996 až do září 2006 působil jako generální ředitel České pojišťovny.
V roce 2007 se stal minoritním akcionářem PPF, také byl jmenován generálním ředitelem a členem představenstva společnosti Generali PPF Holding N.V., která patří mezi největší pojišťovací skupiny ve střední a východní Evropě a vznikla jako společný podnik skupiny PPF a Assicurazioni Generali. Ve funkci vydržel do března 2013.
Od března 2014 do února 2018 byl generálním ředitelem biotechnologické společnosti Sotio, která patří do skupiny PPF. Od roku 2018 je ve skupině odpovědný za oblast telekomunikací. Jako záliby uvádí tenis, golf a snowboarding.
Stoprocentním vlastníkem pojišťovny se PPF stala o šest let později. A Bartoníček v jejím čele prožil úspěšnou dekádu, která skončila v říjnu roku 2006. Titulky novin v té době hlásily, že firma vygenerovala za tři uplynulá čtvrtletí zisk 6,8 miliardy korun. Kromě toho ale také jméno Nizozemce Larse Friese, Bartoníčkova nástupce.
Ještě před opuštěním pozice si končící ředitel do pojišťovny přivedl svého koně – Pavla Řeháka. Ten se je široké veřejnosti známý díky tomu, že v březnu loňského roku na začátku epidemie koronaviru přišel za vládou s matematickým modelem.
Na roky, kdy nastoupil do České pojišťovny, vzpomíná takto: „Byl jsem tehdy mladý zobák. Dělal jsem pro poradenskou firmu McKinsey pár projektů v rámci České pojišťovny, kde tehdy Láďa působil jako generální ředitel. Vyústilo to v to, že jsem skončil 11. září 2006 v České pojišťovně. Za měsíc na to ale přišel nový generální ředitel a Láďa se posunul nad něj,“ popisuje změny Řehák pro server iROZHLAS.cz.
Bartoníček tak dostal nový, složitější úkol. Česká pojišťovna se spojila s italskou Generali a „Kellnerova pravá ruka“ měla mezinárodní Generali PPF Holding řídit. Investiční skupinu PPF to mělo posunout zase o krůček dál ke globálnímu podnikání. V té době – v roce 2007 – se také stal jejím minoritním akcionářem, získal 0,535 procenta akcií.
V Řehákovi si Bartoníček postupně vychovával budoucího ředitele České pojišťovny. „Nastoupil jsem do role, která byla hodně složitá (marketingový ředitel, pozn. red.). On mě ale podporoval, dělali jsme spolu hodně nablízko. Postupně jsem dostával víc a víc zodpovědnosti, až jsem se stal v roce 2010 generálním ředitelem,“ přibližuje příběh Řehák.
Ve funkcích oba skončili v roce 2013, kdy si Generali dokoupila zbylé akcie. „PPF měla do té doby manažerskou kontrolu. Když si to Generali dokoupila, tak manažerská kontrola skončila a po několika krátkých diskuzích s Generali jsme se dohodli, že se nedohodneme a rozešli jsme se,“ vzpomíná Řehák.
Výzkum rakoviny v Sotiu
Z pojišťovnictví se pak Bartoníček přesunul k srdcovému projektu Petra Kellnera – do biotechnologické společnosti Sotio. Ta vyvinula mimo jiné lék na rakovinu, který už je ve třetí fázi testů.
„Zatím nás to stojí spoustu peněz, desítky milionů eur ročně. Je to byznys s ohromným rizikem. Kdyby tam nebyla šance, že se nám možná podaří dostat k lidem lék, který zachraňuje životy, asi bychom to daleko víc zvažovali,“ popisoval pro Seznam Zprávy Bartoníček, který firmu vedl mezi lety 2014 a 2018.
Peníze byly pro Kellnera hnacím motorem, ale ne obsesí, popisuje novinářka Klímová
Celé to začalo tím, že zakladatel PPF oslovil Annu Šedivou, Jiřinu Bartůňkovou a Radka Špíška. Právě tři věhlasní profesoři imunologie stáli u zrodu firmy, do které Kellner nalil miliardy korun.
Se Špíškem, nynějším ředitelem firmy, se Bartoníček potkal ještě před startem projektu. „Poznali jsem se brzy poté, co povídání s panem Kellnerem o vzniku společnosti Sotio nabralo konkrétní směr, někdy v roce 2009,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Špíšek.
Za klíčovou vlastnost Ladislava Bartoníčka pak považuje lehkost, s jakou si osvojuje jednotlivá byznysová odvětví. „V pozici ředitele Sotio i jako člen vedení PPF zodpovědný za biotechnologie se velmi dobře, stejně jako pan Kellner, zorientoval v imunologii, vývoji léků a jeho vklad daleko přesahuje jen formální manažerské řízení,“ vyzdvihuje Špíšek.
Polovina týmu
Kromě toho ale nabízí také klíč k tomu, proč byli Bartoníček s Kellnerem tak úspěšnou dvojkou. „Pan Kellner byl plný nápadů, vizí a strategií, které pro mnoho z nás občas zněly nereálně a těžko jsme si uměli představit jejich realizaci. Pan Bartoníček vždy dokázal dokonale analyzovat, co je možné, jak toho dosáhnout, a zařídil, že často obecné vzletné nápady dostaly reálné obrysy,“ říká o jejich vztahu.
Podobně duo popisuje i Řehák, aktuálně předseda představenstva pojišťovny Direct, kterou spoluvlastní: „Oni byli jiní a velmi dobře se doplňovali. A fungovalo to velmi dobře, jinak by PPF nebyla, co je. Byli hodně kulturně a hodnotově sladění. Potkávali se i mimo práci.“
Že si v kultuře rozuměli, je vidět třeba na skupině Brumloboys. V té je Bartoníček hlavním zpěvákem a na elektrickou kytaru v ní hraje ředitel České televize Petr Dvořák. Při večírku PPF v roce 2011 vystoupili i se slavným Stingem na Hradě. „V rámci firmy jsou vystoupení Brumloboys legendární,“ podotýká Špíšek.
Po vzoru svého šéfa a přítele Petra Kellnera si Bartoníček chrání soukromí. Rozhovory poskytuje jen velmi výjimečně. „Za třicet let nebyl spojený s žádnou kauzou,“ komentuje pro server iROZHLAS.cz ekonom Lukáš Kovanda.
Finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková nicméně v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že Bartoníček firmu na denní bází řídí už nějakou dobu. Kellner se z ní totiž začal před dvěma lety postupně stahovat.
„Není to samozřejmě otázka několika dní, nějakou dobu to zabere, ale Ladislav je první a logická volba,“ míní finanční ředitelka.
Že se PPF neodchýlí od zavedeného směru, podle ní ukazuje třeba i to, že bude pokračovat v plánu na spojení bank Moneta a Air Bank. „Šéf by to (zastavení transakce, pozn. red.) nechtěl. Řešíme ale například technickou stránku, jak postupovat, když některé dokumenty potřebné v této oblasti míří až na konečné vlastníky firem.“
Také podle ekonoma Kovandy je to právě „Kellnerova dvojka“, kdo může na odkaz zakladatele nejlépe navázat. „Ze všech spolupracovníků ho znal asi nejdéle. Pokud někdo může alespoň z části převzít vizi a strategické úvahy Petra Kellnera, tak to může být právě pan Bartoníček,“ míní ekonom.
X X X
Renáta Kellnerová úspěšně navázala. Spravuje třísetmiliardový majetek skupiny PPF
Březnové úmrtí nejbohatšího Čecha a zřejmě i nejznámějšího tuzemského finančníka Petra Kellnera bylo šokem pro byznys i širší veřejnost. Správkyní Kellnerovy pozůstalosti se stala vdova Renáta Kellnerová. Stala se z ní třetí nejbohatší Evropanka, ve světě se pak mezi ženami zařadila podle agentury Bloomberg na čtrnácté místo.
Kellnerová momentálně kontroluje třísetmiliardový majetek, i když zatím dědické řízení není uzavřeno. Očekává se, že většinovou majitelkou PPF Group zůstane i po vypořádání dědictví. Podle loňského žebříčku miliardářů, který sestavuje E15, činila hodnota majetku, které Kellnerová spravuje 315 miliard korun
Renáta Kellnerová je zakladatelkou a předsedkyně správní rady Nadace The Kellner Family Foundation. Byla druhou manželkou Petra Kellnera, měli spolu tři dcery, jednou z nich je úspěšná parkurová závodnice Anna Kellnerová. Kromě rodinné nadace je Renáta Kellnerová v současnosti kromě orgánů rodinné nadace také členkou dozorčí rady akciové společnosti Open Gate, která vlastní stejnojmenné gymnázium a základní školu.
V minulosti působila Kellnerová v orgánech Nadace Educa, předchůdkyně současné Nadace The Kellner Family Foundation, mezi roky 2013 a 2017 byla předsedkyní představenstva akciové společnosti Czech Equestrian Team, která se zabývá chovem a výcvikem sportovních koní. Už v letech 1993 až 1997 zasedala v představenstvu společnosti PPF moravskoslezský investiční fond (později se firma přejmenovala na PPF Servis a od roku 2001 nese název Home Credit International) .
O soukromí rodiny Kellnerových se veřejně ví jen málo, podle tisku se Renáta Kellnerová s budoucím manželem seznámila, když se v PPF ucházela o práci. Podle dostupných informací se Kellnerová, narozená 4. července 1967, podobně jako její letos na jaře tragicky zesnulý manžel zajímá o výtvarné umění, vlastní třeba rozsáhlou kolekci fotografií Josefa Sudka. V uplynulých dekádách se věnovala hlavně charitativní práci, zejména podpoře vzdělávání.
Ve vedení PPF se začala Renáta Kellnerová angažovat teprve po manželově smrti jako správkyní jeho pozůstalosti. „Petr nám velmi chybí, ale PPF musí fungovat dál. Vím, že to nebude snadné, ale nemám pochybnosti, že to všichni společně zvládneme,“ uvedla ve výroční zprávě PPF, která byla zveřejněna letos v srpnu. „Petr celý svůj dospělý život věnoval rozvoji PPF. Byl ohromnou silou, která dokázala inspirovat. Hledal rovnováhu mezi svobodou, rizikem a odpovědností, a ve víru toho všeho se dokázal zastavit a udělat si čas na rodinu, na mě, na naše děti. Petr nám velmi chybí, ale PPF musí fungovat dál,“ napsala také
X X X
Renáta Kellnerová převzala vlastnictví PPF i titul nejbohatšího Čecha.
Zatímco Bartoníčkovi, který ke konci března převzal řízení veškerých aktivit ve skupině, připadly záležitosti spojené s telekomunikacemi a biotechnologiemi, Duvieusart si vzal na starost Home Credit. Jirásková se coby finanční ředitelka věnuje finanční kondici celé skupiny a Brzobohatý řešil hlavně fúzi Air Bank s Monetou. Nehledě na to, že jako právník zastupuje zájmy Kellnerových dědiců – vdovy a čtyř dětí.
Majitel PPF zemřel bez závěti. A tak pozůstalost, jejíž výši časopis Forbes vypočetl na 293 miliard korun, zdědí manželka a čtyři děti: syn Petr z Kellnerova prvního manželství, dcera Anna a její dvě nezletilé sestry. V tento moment je ovšem jisté to, že se Renáta Kellnerová dostala na první místo v žebříčku nejbohatších Čechů.
X X X
Bohdalová slaví 91 let: Asi zůstanu zase chudá, směje se. Co by si přála nejvíc?
Jiřina Bohdalová 3. května oslavuje. Nejoblíbenější česká herečka a oslavenkyně má pořád elánu a energie na rozdávání. Redakci ShowTime prozradila, jak 91. narozeniny slaví.
Devadesátiny slavila herečka Jiřina Bohdalová ve velkém stylu i na Primě. Kde ji letos zastihla redakce ShowTime? „Slavíme dnes doma s přáteli,“ svěřila se oblíbená česká herečka, která namluvila řadu klasických animovaných pohádek a večerníčků.
Na dotaz, jaký je její recept na neutuchající energii, upřímně uvedla, že neví. „To kdybych věděla, tak to prodávám. Dnes se prodávají různé věci, ale nevím no. Asi zůstanu zase chudá,“ žertovala. Kdyby si mohla něco přát, bylo by to pouze zdraví.
„To se nedá koupit,“ zdůraznila. Ve svém krásném věku se Jiřina Bohdalová nechce nudit a ráda vyráží do společnosti. Nikdy neztrácí svůj pověstný humor. Což dokázala například v momentě, kdy se jí novináři ptali, jak to má se slovenským miliardářem Ľubomírem Fockem, který ji všude doprovází.
„Jak říkám, je to kamarád. Ačkoliv, kamarád taky rád,“ smála se. Jiřina Bohdalová také neustále něco plánuje. Už v září nastoupí do nové divadelní sezóny s Milanem Kňažkem ve hře Gin Game v Divadle Na Jezerce.
X X X
Zemřela Meda Mládková. Sběratelce umění bylo 102 let
Zemřela Meda Mládková, sběratelka umění a zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa. Nadace to v úterý oznámila v tiskové zprávě. Mecenášce bylo 102 let. Podlehla zdravotním obtížím souvisejícím s pokročilým věkem.
Mládková zemřela v úterý v brzkých ranních hodinách, uvedl předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil. „Celý život věřila myšlence: ‚Přežije-li kultura, přežije národ‘ a tato její myšlenka po ní zůstane,“ dodal.
Jen málokterá žena zasvětila umění tak velkou část svého života jako právě ona. Přestože jeho většinu strávila v exilu, české umění bylo vždy tím, co podporovala a především milovala. „Dala jsem Čechám umění, které tu bylo vytvořené. Myslím, že na to můžu být hrdá. Dnes to celý svět obdivuje,“ uvedla v televizním pořadu 13. komnata.
Během života ve Francii potkala svého budoucího manžela, ekonoma a spoluzakladatele Mezinárodního měnového fondu Jana Mládka.
V Paříži se také seznámila s dalším mužem, který výrazně ovlivnil její následující život – totiž s malířem českého původu Františkem Kupkou. Právě Kupkovo dílo jí učarovalo natolik, že se stala vlastníkem největší sbírky jeho obrazů. Kvůli odkoupení jednoho z nich prý dokonce prodala dům.
Od roku 1967 jezdila Meda Mládková pravidelně do Československa a svou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Po smrti manžela se v roce 1989 vrátila do České republiky natrvalo a zasloužila se o návrat mnoha uměleckých děl do naší vlasti.
Tahle zpráva opravdu bolí… Dnes nás opustila jedna z nevýznamnějších žen našich novodobých dějin, mimořádná osobnost a také moje přítelkyně – Meda Mládková. Celý život věřila myšlence: „Přežije-li kultura, přežije národ“ a tato její myšlenka po ní zůstane… Děkujeme za vše.
Do umění dala miliardy, nelitovala ani koruny
Od devadesátých let usilovala o získání vhodné budovy, která by sloužila jako stálá expozice její sbírky moderního středoevropského umění. Nakonec se jí to po desetiletém úsilí podařilo, když získala zchátralé Sovovy mlýny na pražské Kampě a vytvořila zde galerii. „Zbudování Muzea na Kampě je mým největším úspěchem,“ prohlásila.
Před 100 lety
Kromě toho byly z jejího podnětu oživeny plány na stavbu nové městské galerie v Hradci Králové podle původních plánů Josefa Gočára z roku 1932, kam by zapůjčila díla Františka Kupky ze své sbírky.
Meda Mládková byla vždy hrdá na každý kus umění, který se jí podařilo získat. Umění zasvětila celý život, investovala do něj miliardy a nikdy prý nelitovala ani jedné koruny. Kromě umění a módy byla její další láskou zvířata. Angažovala se v mnoha projektech na ochranu zvířat zneužívaných na kožešinových farmách.
V roce 1999 obdržela státní vyznamenání Za zásluhy v oblasti umění a v roce 2012 získala francouzský Řád za zásluhy i čestné občanství Kupkova rodného Opočna.
Chtěla být tanečnicí
Marie Magdalena Františka Sokolová se narodila 8. září 1919 v Zákupech poblíž České Lípy, kde žila s rodinou do doby, než přešla na gymnázium. Jako malé jí říkali Mädi a odtud byl už jen krůček k Medě. Původně se chtěla věnovat tanci, s tímto nápadem však u rodičů nepochodila. Ke své zálibě se znovu vrátila až později, kdy dokončila školu a přestěhovala se k tetě do Prahy.
Své dětství jako šťastné nepopisovala, tatínek prý ji i bratra často bil. „Musel mít večeři v pět hodin na stole. Jídlo jednou přišlo moc teplé nebo studené, už nevím a on vzal ten tác s talířem a vše vyhodil z okna. On byl prostě prchlivý, nemohl si pomoct,“ popisovala. „Nebyl hodný na maminku, mne bil… Ztratila jsem k němu lásku.“ Mládková se proto brzy vzepřela. „Dodneška si žiji životem, který jsem začala žít, když mi bylo patnáct,“ dodala ke své pověstné tvrdohlavosti.
Období druhé světové války strávila Mládková zčásti ve Švýcarsku, kde studovala ekonomii a přivydělávala si jako tanečnice. Začínala klasickým tancem, později se dopracovala ke stepu. O její vášni k tanci svědčí například diplom profesionální tanečnice získaný od vyhlášené prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové. Ten obdržela po roce 1938.
Do Československa se Meda Mládková po dokončení školy kvůli komunistickému puči nevrátila a zůstala v cizině. Za rozhodnutím nevrátit se dále stály i nepříjemné zážitky týkající se tuzemského poválečného vyřizování účtů s Němci. Padesátá léta proto prožila v Paříži, kde vystudovala dějiny umění na Sorbonně a l’École du Louvre.
Ve městě na Seině také provozovala první československé exilové nakladatelství Editions Sokolova. Zde vydala například první samostatnou monografii surrealistické malířky Toyen napsanou André Bretonem. V exilu rovněž pomáhala vydávat dílo Ferdinanda Peroutky a básně Ivana Blatného. „Chtěla jsem ukázat, jakou máme v Československu kulturu a že jsme vzdělaný národ,“ vysvětlovala.
Přestože velkou část života strávila Mládková ve Spojených státech, kam se odstěhovala v roce 1960 a společně s manželem budovala uměleckou sbírku, srdcem a duší zůstala ve své rodné zemi. Návštěvníky jejího domu ve Washingtonu byly nejen osobnosti jako Madeleine Albrightová, ale i čeští krajané včetně Jiřího Voskovce, Ferdinanda Peroutky, Bohumila Hrabala nebo Václava Havla.
„Emigrace mi dala všechno. Tam jsem se osvobodila, vzdělala, našla si manžela. Ale stále jsem toužila vrátit se do Prahy. Nebyla jsem totiž emigrant, to je někdo, kdo chce v cizí zemi zůstat. To já nikdy nechtěla,“ říkala.
X X X
Rusko kasíruje peníze za české byty
Ruská federace v České republice vlastní desítky nemovitostí. Velké množství jich je v Praze 6, kde stojí i ruská ambasáda. Na tu se vztahují diplomatické výsady, na ostatní budovy však ne. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář proto jedná s ministerstvem zahraničí, jak část těchto objektů získat zpět do veřejného vlastnictví, aby sloužily českým zájmům.
Ambasáda, škola, kostel, kulturní centrum. To je jmenovitě jen několik budov, které Rusové v Praze 6 vlastní. Na území městské části je však i velké množství obytných domů a bytů, celkem asi čtyřicet. Některé z nich se kvůli odchodu ruských diplomatů a jejich rodin po kauze Vrbětice ani nevyužívají, v jiných se dějí nelegální věci.
„Dělají si tam, co chtějí. Což o to, v areálu ambasády, který je, zjednodušeně řečeno, diplomaticky chráněný, ať si dělají, co je libo. Ale ostatní budovy, na které se diplomatické výsady a imunity nevztahují, musí být využívány v souladu s našimi domácími předpisy, například kolaudačním rozhodnutím,“ píše v příspěvku na Facebooku starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Ten by chtěl, aby nemovitosti opět mohly sloužit českým občanům a jejich zájmům.
Nejjednodušší je vyvlastnění
Rusko podle něj na základě mezivládních smluv získalo v 70. letech zhruba 240 bytů v bytových komplexech na Praze 6. „Tyhle byty teď dál pronajímá a má z nich zisk. Po svých nájemnících navíc nájem vybírá v hotovosti. Naprostá šílenost,“ stěžuje si Kolář. „Nemůžu se smířit s tím, že zatímco hledáme cesty, jak odstřihnout Rusko od peněz na krvavou válku, tahle východní despocie kasíruje cash za české byty,“ znechuceně dodává Kolář s odkazem na ruskou invazi na Ukrajině.
V minulosti navíc v bytových prostorách fungovala například nelegální pekárna, v prostorách autoservisu zase kostel. Další nešvary jsou pak v „Malé Moskvě“, jak území v Praze 6 obývané převážně Rusy Kolář nazývá, prakticky na denním pořádku.
Proto se městská část snaží byty získat zpět. „Nejjednodušší by bylo byty vyvlastnit. Požádali jsme zastupitelstvo hlavního města, aby vláda začala chystat návrh zákona na vyvlastnění nebo omezení práv Ruské federace na nemovitosti. Praha na zastupitelstvu toto usnesení přijala. Teď diskutujeme s ministerstvem zahraničí, jaké jsou možnosti,“ řekl redakci iDNES.cz Kolář. Ministerstvo už má v ruce soupis všech majetků Ruska v Česku i s podrobnostmi, o jaké budovy se jedná a k jakému účelu slouží.
To je však pouze první krok. „Teď musíme popsat veřejný zájem, který by se dal nějakým způsobem uplatnit. Poté je totiž omezení vlastnických práv nebo vyvlastnění mnohem jednodušší,“ přiblížil možnosti starosta redakci.
Pokud by však Praha nemovitosti získala zpět cestou vyvlastnění, musí za ně Ruské federaci poskytnout náhradu. „Rusku něco můžeme dát nebo budovy například vyměnit za majetky v Moskvě. Další možností je získat budovy jako částečnou kompenzaci za Vrbětice, o všem se jedná,“ přibližuje Kolář.
Běh na středně dlouhou trať
V současné chvíli je rozhodnutí na straně vlády. Podle Koláře je však na tento krok momentálně ta správná chvíle, protože ministerstvo zahraničí připravuje politiku proti Rusku.
Celá situace se však nevyřeší ze dne na den. Kolář míní, že je to běh na středně dlouhou trat, nicméně i tak věří, že se to povede. „Nemyslím si, že by byl v Česku zájem nechat Rusko využívat byty v takových kapacitách jako před Vrběticemi,“ uzavírá.
Praze 6 se minulý měsíc také povedlo změnit název části Korunovační ulice u ruského velvyslanectví na Ukrajinských hrdinů. Blízký most pak nese jméno ukrajinského vojáka Vitalije Skakuna, který položil život při obraně města Cherson.
X X X
Správa železnic nezíská zpět půl miliardy od firmy Grandi Stazioni, potvrdil soud
Správa železnic nedostane zpět téměř půl miliardy korun, které v roce 2016 vyplatila firmě Grandi Stazioni za technické zhodnocení budovy hlavního nádraží v Praze. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ve středu pravomocně potvrdil odvolací pražský městský soud.
Právní zástupce Správy železnic Jiří Dukát novinářům po jednání řekl, že zvažuje podání dovolání k Nejvyššímu soudu. „Vyčkáme zaslání rozsudku, probereme to s klientem a zvážíme další postup v této věci,“ řekl Dukát.
Správa železnic k tomu následně ČTK sdělila, že se nejprve chce podrobně seznámit s písemným odůvodněním rozhodnutí a na jeho základě pak rozhodnout o případném podání dovolání. „Z rozsudku ve věci samé nevyplývají pro Správu železnic žádné závazky,“ podotkla mluvčí Nela Friebová.
Zástupce italské společnosti Daniel Weinhold uvedl, že rozhodnutí soudu vítá. „My vítáme rozhodnutí odvolacího soudu, který potvrdil, že skutečně nárok našemu klientovi svědčí,“ řekl novinářům.
Spor souvisí s rekonstrukcí budovy pražského hlavního nádraží. Grandi Stazioni žádala po správě železnic náhradu investic vložených do rekonstrukce. Podle Hospodářských novin (HN), které na soudní spor upozornily, vyplatila správa firmě téměř půl miliardy korun, později ale došla k tomu, že společnost na peníze nárok nemá.
Grandi Stazioni nejprve podala žalobu, v níž požadovala přes 700 milionů korun, správa jí ale vyplatila jen zhruba půl miliardy korun, uvedly HN. Kvůli zbylému nároku a smluvní pokutě proto firma podala žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Tu soud zamítl, odvolací senát však podle HN v prosinci 2019 rozhodl, že správa peníze vyplatila oprávněně.
Správa železnic ale mezitím podala žalobu, o které ve středu soud rozhodoval a ve které žádala vrácení vyplacených peněz. Právě tu soud ve středu zamítl s odkazem na předchozí rozhodnutí odvolacího senátu. V prvním sporu mezitím původní rozsudky zrušil Nejvyšší soud, Obvodní soud pro Prahu 1 jej tak projednává znovu.
Grandi Stazioni měla mít na základě smlouvy z roku 2003 hlavní nádraží pronajaté na 30 let. Součástí smlouvy byla podmínka na zrekonstruování objektu do 16. října 2016. To ale italská firma nesplnila a Správa železniční dopravní cesty, nyní Správa železnic, následně odmítla pronájem prodloužit.
Italská společnost podala v souvislosti s pražským hlavním nádraží několik žalob. Žalobu na určení vlastnictví historické části nádraží Fantovy budovy zamítl v říjnu 2018 odvolací soud. Další žaloba se týkala náhrady škody 1,2 miliardy korun, kterou Italové požadují za neprodloužení nájmu. I tuto žalobu soud předloni zamítl.
X X X
Pandemie rozhodně neskončila. Covid se nejspíše vrátí na podzim, říká epidemiolog Smejkal
„Covid budeme moci pomalu zařadit mezi běžná respirační onemocnění. Rozhodně ale nemůžeme celosvětově říct, že by pandemie skončila,“ zdůraznil Smejkal. „Teď nás čeká klidné léto, ale je těžké být prorokem. Tato nemoc nás už několikrát překvapila,“ doplnil.
Smejkal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zmínil také čínskou metropoli Peking, ve které teď kvůli nepolevující pandemii platí přísná protikoronavirová opatření. Zavřené jsou restaurace, tělocvičny, školy a nově také desítky stanic metra. Oblíbené turistické cíle jako Zakázané město nebo zoo mají přístupné jen venkovní prostory a omezují počty návštěvníků. Ve městě platí povinné testování všech obyvatel třikrát týdně.
Totální vítězství nad virem
„Z hlediska Pekingu je to trochu politikum. Nikde nevíme, jak to v Číně opravdu vypadá. Vzpomeňme na začátek pandemie, kdy toho dost tajili,“ připomněl Smejkal. „Ale zdá se, že i přesto, že mají málo hospitalizovaných, volí přísný lockdown. Peking v současnosti zvolil strategii totálního vítězství nad virem. Což zrovna u omikronu je na vážkách, jestli je to dobrá strategie. Moc se jim to nevyplácí a navíc narážejí na velký odpor,“ uvedl Smejkal.
V celé Číně za úterý zachytili 5 489 nových případů covidu, z toho 353 bez příznaků. V samotném Pekingu bylo 51 nově nakažených, od začátku vlny spojené s variantou omikron činí pekingská celková bilance zhruba 400 infekcí.
Důvodem, proč Peking volí tak přísná opatření, může být podle Smejkala i fakt, že nemají dostatečně proočkovanou populaci. „Omikron v neproočkované nebo nepromořené populaci může nadělat větší nebo srovnatelnou paseku jako jeho předchozí varianty. Proto možná je strategie Číny jiná, než jakou volí celý svět,“ doplnil Smejkal.
X X X
Kardiologové se připravují na boom infarktů a selhání srdce
Na vině je válka na Ukrajině, ale také inflace
Jak ovlivní válka na Ukrajině a růst životních nákladů v Česku rozvoj nemocí srdce? O tomto a dalších tématech bude debatovat 2 500 členů České kardiologické společnosti (ČKS) na svém 30. výročním sjezdu, který startuje v neděli 8. března v Brně.
Horkým tématem kuloárů bude také nárůst srdečních selhání i podceňování prvních známek infarktu ze strany pacientů. Prostor dostane v přednáškových sálech také covid, který dokáže pacienty potrápit i po roce od nákazy.
„Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce. Data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 například potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty, srdeční selhání apod., a to o více než 10 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
S nárůstem infarktů, srdečních selhání a dalších chorob srdce již kardiologové počítali v souvislosti s pandemií koronaviru, která sužovala poslední dva roky celý svět. „Nemocní se obávali volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice, aby se nenakazili koronavirem. Nebyli tím pádem včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. Řada lidí také ze stejného důvodu vynechala preventivní prohlídky,“ popisuje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS). Vlak, který pandemie koronaviru rozjela, nyní ještě zrychlil v důsledku situace vyvolané Putinovou agresí na Ukrajině, která v lidech budí úzkost.
Epidemii nemocí srdce se kardiologové snaží zabránit všemi dostupnými způsoby. O řadě z nich budou debatovat právě na svém 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS). Apelovat chtějí především na dodržování prevence. „Zcela zásadní je, aby si pacienti hlídali hladinu svého cholesterolu, chodili na pravidelné kontroly, užívali správně léky a měli zdravý životní styl – tedy aby nekouřili, pravidelně se hýbali a jedli zdravě,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředseda ČKS.
V boji se srdečním selháním, kterým ročně onemocní 60 tisíc pacientů, pomáhá kardiologům moderní léčba – tzv. glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Do té doby na léčení přispívaly pouze diabetikům. „Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, jimž by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart.
Čeští kardiologové musí také řešit ošetřování uprchlíků, kteří do tuzemska přicházejí z válkou sužované Ukrajiny. Počty těchto pacientů zatím nejsou v kardiologických ambulancích příliš velké, ale do budoucna lékaři počítají s jejich nárůstem. „U pacientů, které jsme až dosud vyšetřovali, zjišťujeme jisté nesrovnalosti. V porovnání s našimi standardy je u některých z nich zavedená léčba někdy nedostatečná a v některých případech naopak nadbytečná. Toto se týká celého spektra srdečních onemocnění, např. léčby vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, arytmií, chlopenních vad, ale i hyperlipidemie.
V našich ordinacích se snažíme o úpravu tak, aby léčba odpovídala platným doporučením,“ popisuje MUDr. Ivan Karel, předseda České asociace ambulantních kardiologů České kardiologické společnosti (ČKS). Kapacita kardiologických ambulancí je podle něj zatím dostačující, ale do budoucna bude vše záležet na počtech pacientů, kteří péči kardiologů vyhledají.
Na výročním sjezdu dojde i na další témata týkající se srdce. Lékaři budou například debatovat o tom, jak přimět pacienty, kteří dostali infarkt, k co nejrychlejší návštěvě nemocnice. Každá minuta totiž v tomto případě rozhoduje o životě, nebo smrti. Řadu kardiologů také trápí pacienti s postcovidem, u nichž přetrvávají potíže i rok po prodělání původní nemoci. Americká studie potvrzuje, že lidé, kteří prodělali covid-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu. Právě o dopadu této studie na situaci v České republice budou kardiologové debatovat od 8. do 10. května na brněnském výstavišti. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová
X X X
Pojišťovny nově hradí léky na srdeční selhání
Dosud moderní léčbu proplácely pouze diabetikům
V Česku ročně selže srdce 60 tisícům lidí, kteří se tak přidají k více než čtvrt milionu stávajících pacientů. Podle kardiologů toto číslo dlouhodobě poroste a do roku 2030 stoupne počet lidí se srdečním selháním o 50 % – na 450 tisíc. Čeští experti na srdce mají v rukou novou zbraň, jak srdečnímu selhání čelit – glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Dosud na léčení přispívaly pouze diabetikům. Co konkrétně to pro léčbu srdečního selhání znamená, budou řešit kardiologové na letošním 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který začíná v neděli 8. května v Brně.
„Glifloziny prodlužují život našim pacientům, kteří trpí srdečním selháním. Léky totiž umí zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu hned na několika úrovních,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti. Léčbu hradily zdravotní pojišťovny dosud pouze lidem, kteří trpěli cukrovkou. Od začátku května si za ně nemusí připlácet pacienti, u nichž srdce selhává, ale diabetes nemají.
U těch, kteří jsou zároveň diabetici, také snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru do moči. Cukrovkou trpí přibližně 30–40 % pacientů se srdečním selháním. „Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, kterým by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart.
Výsledky zahraničních studií navíc naznačují, že by mohly glifloziny v budoucnu pomoci s léčbou dalších forem srdečního selhání, na něž jiné medikamenty dostatečně nezabírají. „Brzy bychom tak mohli mít v rukou léky pro celé spektrum nemocných se srdečním selháním, tedy bez omezení, která dnes i v této indikaci platí,“ říká prof. Linhart.
V České republice se nyní se srdečním selháním léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o alarmujících 50 %. Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová
X X X
Kvůli covidu přibývá nemocí srdce
Lidé, kteří prodělali covid-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu, a to klidně i rok po infekci. Potvrzuje to rozsáhlá zahraniční studie, která zkoumala zdravotní data 11 milionů amerických veteránů. O dopadu této studie na situaci v České republice a dalších tématech budou debatovat kardiologové na 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který startuje 8. května v Brně.
„Ukazuje se, že takzvaný dlouhý covid neboli postcovidový syndrom nepříznivě ovlivňuje naše pacienty. Nezřídka se komplikace objevují i rok po prodělání samotného covidu. Zaznamenali jsme více pacientů s poruchami srdečního rytmu. Údaje ze zahraničí ale ukazují, že stoupá výskyt všech kardiovaskulárních nemocí,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti, a dodává: „Víme, že vzhledem k počtu lidí, kteří prodělali těžkou formu covidu, se zvýší počet pacientů s nemocemi srdce. Musíme se na tuto situaci připravit a konkrétní kroky probereme s kolegy právě na výročním sjezdu naší odborné společnosti.“
Postcovidový syndrom si podle lékařů nevybírá a postihnout může všechny, kteří infekci v minulosti prodělali. Většinou ale platí, že čím hůře pacient covid snášel, tím delší a závažnější postcovid jej čeká. Nejohroženější jsou ti, kteří byli kvůli covidu hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče. „Následné komplikace po prodělaném covidu často provází pacienty s těžkými chronickými onemocněními. Ať už se jedná o srdeční selhání, plicní onemocnění, nebo diabetes,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředseda ČKS. Pacienti, kteří přicházejí do ordinací kardiologů, si nejčastěji stěžují na velkou únavu a otoky končetin.
Příznaky postcovidu se mohou lišit, někdy mohou dokonce napodobit infarkt, nebo jej i vyvolat. Při bolesti na hrudi, dušnosti a celkovém zhoršení stavu by proto měli lidé vždy raději volat rychlou záchrannou službu. Konkrétní léčba postcovidu podle kardiologů neexistuje a lze pouze eliminovat její následky. „Pacienti by měli dodržovat předepsanou léčbu, nezřídka se jedná o terapii vysokého tlaku, cholesterolu či cukrovky. Dále doporučujeme přiměřený pohyb a samozřejmě nekouřit,“ popisuje prof. Linhart.
Prodělání covidu nyní kardiologové počítají mezi rizikový faktor pro rozvoj srdečních onemocnění podobně jako genetické predispozice nebo vysoký cholesterol. Podle americké studie zvyšuje nákaza covidem riziko vzniku srdečního selhání až o 70 %. „To, jak se postcovid promítne do léčby srdečního selhání a dalších kardiovaskulárních nemocí, ukáže čas. S růstem onemocnění srdce ale musíme do budoucna počítat, a to nejen v rámci měsíců, ale i let,“ uzavírá prof. Linhart. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová
X X X
Sportovcem dvacetiletí Kraje Vysočina je judista Krpálek, sportovní stavbou dvacetiletí je Vysočina Arena
Víkend na Vysočině s sebou přinesl nejen definitivní rozloučení se zimním stadionem v Jihlavě, který má v budoucnu uvolnit místo nové multifukční hale, ale také vyhlášení tří prestižních krajských titulů – sportovců a stavby dvacetiletí. Obě záležitosti proběhly na jednom místě v jeden čas a symbolicky odstartovaly pomyslnou novou éru sportování v regionu.
Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek a náměstek hejtmana Kraje Vysočina Vladimír Novotný v kulise původního zimního stadionu v Jihlavě společně vyhlásili sportovní stavbu dvacetiletí. Stala se jí multifunkční Vysočina Arena. Cenu za její provozovatele si osobně převzal šéf českého biatlonu Jiří Hamza. Skleněná plastika z dílny přibyslavského mistra Aleše Valnera bude zdobit VIP prostory Areny už za dva týdny, 13.–15. května se zde pojede Světový pohár horských kol.
Titul sportovkyně dvacetiletí Kraje Vysočina jednoznačně připadla fenomenální rychlobruslařce Martině Sáblíkové. Za obrovských ovací přítomných diváků byl předán titul sportovec dvacetiletí Kraje Vysočina. Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek a radní Kraje Vysočina Jan Břížďala předali obrovský pohár Lukáši Krpálkovi. Ten fanoušky ledního hokeje potěšil i v předchozím exhibičním rozlučkovém utkání, které bylo vyvrcholením akce Grand Finále – Díky legendo. Partnerem akce byl Kraj Vysočina. Jitka Svatošová, tisková mluvčí