Advokáti mají mlčenlivost. Městský soud v Praze v úterý pokračuje v soudním jednání v kauze dotace na Čapí hnízdo. Z jednání se omluvil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který je na kampani na Nymbursku. Na řadě jsou během dne výpovědi zaměstnanců Čapího hnízda. První vypovídala právnička Gabriela Knapová, promluvila i Nagyová. Před polední pauzou vystoupil také bývalý člen dozorčí rady Ladislav Kmoníček.

 Knapová se údajně měla na valných hromadách prokazovat akciemi Čapího hnízda. Soudce Jana Šotta však hned na začátku upozornila, že je vázána advokátní mlčenlivostí. U soudu tak pouze uvedla, že nikdy nebyla vlastníkem akcií farmy. Na nic dalšího kvůli mlčenlivosti odpovědět nemohla a její výpověď tak po několika minutách skončila.

Podobně rychlá byla i výpověď dalšího advokáta Václava Knotka. Soudu taktéž sdělil, že je vázán mlčenlivostí a vlastníkem akcií nikdy nebyl. Mluvit tak mohl pouze o hovoru s Janou Nagyovou, pro který byl při výslechu na policii zbaven mlčenlivosti.

U soudu potvrdil, že ji při přípravě žádosti o dotaci v roce 2008 sdělil, že za farmou stojí fyzické osoby, a ne žádný velký podnik typu Agrofertu. Po něm se o slovo přihlásila Nagyová, která navázala na jeho slova. „Celou dobu jsem předpokládala, že vlastníkem není Andrej Babiš ani Agrofert, ale že je to jeho nejbližší rodina. Kolik lidí to bylo, jsem ale nevěděla,“ doplnila Nagyová s tím, že ji to stačilo k tomu, aby žádost o dotaci podala.

U soudu dále vypovídal bývalý auditor Rostislav Otřísal, který v roce 2008 prováděl audit farmy Čapí hnízdo. „Nikdy jsme neznali akcionáře. Vím pouze, že bylo vydáno 20 kusů jmenovitých akcií v hodnotě 100 tisíc korun. Jednání k auditu tehdy probíhala v budově Agrofertu,“ řekl Otřísal.

Na dotaci pro farmu se byl později z vlastní iniciativy ptát i na středočeském úřadu. Chtěl mít prý jistotu, že audit proběhl správně. „Bylo mi řečeno, že kdyby to nebylo v pořádku, dotace by nebyla přidělena,“ poznamenal.

Dále promluvila ještě bývalá hlavní účetní Čapího hnízda Knobová, která na farmě působila během výstavby areálu. „O hospodaření farmy jsem detailní přehled neměla, pracovala jsem z domova. Vše jsem řešila s ředitelem Nenadálem a později ředitelem Rakem,“ uvedla.

Soudce Šott se jí ptal, zda účetnictví farmy řešila i s finanční ředitelkou Agrofertu Petrou Procházkovou. „V tom smyslu, že farmě Agrofert ručil za úvěr. Když poskytnete ručení, tak o firmě potřebujete mít přehled,“ vysvětlila.

Šott jí také připomněl její výpověď na policii, kde uvedla, že po svém konci v roce 2010 účetnictví předala Procházkové. „To byla asi nešťastná formulace. Tehdejší ředitel, pan Rak, mi řekl, že účetnictví bude předáno paní Procházkové. Já to fyzicky nepředávala, ty šanony bych si do kabelky nenacpala,“ dodala.

Bývalý člen dozorčí rady a nyní manažer centrální vily v areálu Čapího hnízda Ladislav Kmoníček na dotaz soudce uvedl, že Andrej Babiš je na farmě častým hostem. „Objekt vila je VIP ubytovací prostor. Jezdí tam pan Babiš a jeho rodina, případně jeho známí. Podle toho, jak se nahlásí na recepci,“ řekl Kmoníček.

Práci na farmě mu prý pomohla získat Jana Nagyovou, s kterou jsou dlouholetí přátelé. „Začínal jsem tam ve stáji u koní, poté mi bylo nabídnuto místo v dozorčí radě. Bral jsem to jako ocenění mé práce,“ poznamenal. O čem dozorčí rada jednala v době, kdy byl jejím členem, si však prý už nepamatuje. O hospodaření farmy prý neměl přehled.

V pondělí po týdenní pauze soudce vyhověl návrhu obhájců expremiéra Andreje Babiše, aby znalci prozkoumali duševní zdraví jeho syna Andreje. U soudu jako svědci promluvili bankéři z banky HSBC, která poskytla úvěr pro farmu. „Projekt by nezískal úvěr, pokud by za ním nestál Agrofert,“ řekl bankéř Filip Koutný.

Duševní zdraví Andreje Babiše mladšího prozkoumají znalci z oboru psychiatrie a psychologie. „Termín posudku byl stanoven do 30. listopadu,“ oznámil soudce Jan Šott. Hlavní líčení tak neskončí v říjnu, další blok soudního jednání bude pokračovat i v termínu od 19. do 22. prosince.

Na programu druhého týdne projednávání jsou výslechy svědků. Obžalobě čelí kromě šéfa opozičního hnutí ANO Babiše i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Oba se cítí nevinní. Nagyová nyní kandiduje za ANO v Jihlavě v senátních volbách. Dostala se do druhého kola, kde se střetne s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem z ODS.

Soud plánoval v pondělí mimo jiné opakovaný výslech úřednice Evy Filipové, která dohlížela na čerpání padesátimilionové dotace společností Farma Čapí hnízdo. Žena totiž po odchodu z jednací síně naznačila, že toho o obžalovaném expremiérovi mohla říct víc.

X X X

Medveděv: Máme právo použít jaderné zbraně. NATO podle něj nezasáhne

Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl v úterý podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér pochybuje, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině. Na pozadí hrozby jaderné války ruský státní podnik urychleně nakoupil jód draselný.

„Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně. V předem určených případech,“ prohlásil Medveděv. Zdůraznil, že nejde o „bluf“.

„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí místopředseda ruské bezpečnostní rady.

Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci „mnohem důležitější než osud nikým nepotřebné umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi,“ napsal ruský představitel na sociální síti Telegram.

„Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně,“ dodal. Medveděv v souladu s oficiální pozicí Moskvy obvinil Kyjev z nacismu a NATO z přímé kontroly nynějšího ukrajinského režimu.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu letos 24. února a Západem je Moskva považována za agresora v současném konfliktu. Rusko tvrdí, že cílem invaze je mimo jiné „osvobození“ a ochrana proruských separatistických republik na východě Ukrajiny. Útočí přitom i na jihu napadené země a na začátku války se neúspěšně ze severu pokusilo obsadit Kyjev.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. Spojené státy a další západní země i Kyjev tyto poznámky odsoudily.

Ruský státní podnik urychleně nakupuje jód

Ukrajinský web RBC-Ukrajina uvedl s odkazem na stránky státních nákupů Ruské federace, že státní medicínský podnik Farmzashita urychleně koupit jód draselný za 5 milionů rublů. Firma uvedla, že na nákup měla jen čtyři dny.

 Podle RBC-Ukrajina ale zřejmě není důvod k panice. Společnost každoročně nakupuje jód. Předběžná výše nabídek se obvykle pohybovala kolem 3,2 milionů rublů.

Jód draselný pomáhá chránit lidské tělo před radiací. V souvislosti s náznaky, že by Rusko hodlalo použít jaderné zbraně, Češi začali ve velkém nakupovat jodové tablety.

X X X

Analytici: Putin oznámí anexi ukrajinských území na přelomu měsíce

Kreml možná přistoupí k plánované anexi okupovaných ukrajinských území před 1. říjnem nebo krátce po něm. V tu dobu totiž začíná obvyklý branný cyklus, uvádí americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské rozvědky by ruský prezident Vladimir Putin anexi mohl formálně oznámit 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.

V samozvaných proruských republikách a Ruskem okupovaných oblastech na Ukrajině v úterý končí hlasování o připojení k Rusku. Pětidenní hlasování, které Moskva označuje za referendum a které Kyjev a Západ neuznávají, začalo minulý pátek. Minulou středu zároveň Putin vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci

ISW už dříve uvedlo, že referendum o připojení i povolání nových sil do války jdou ruku v ruce z toho důvodu, aby Kreml mohl povolat i ukrajinské občany, kteří momentálně nesplňují zákonná kritéria pro odvedení. „Jako ‚ruští‘ občané mohou být všichni ukrajinští muži mezi 18 a 27 lety na anektovaných územích podle ruských zákonů odvedeni,“ uvádí ISW.

Ruské úřady již dříve do bojů proti Ukrajině ukrajinské občany povolaly, připomínají analytici. Ruskem dosazené úřady v Sevastopolu na Krymu anektovaném v roce 2014 minulý týden uvedly, že v oblasti se částečná mobilizace týkala zhruba dvou tisíc mužů. ISW také dříve informoval, že ruské okupační úřady nuceně povolaly menší počty ukrajinských civilistů ze všech okupovaných území.

Rusko si pro odvody ukrajinských mužů na okupovaných územích připravuje podmínky. Poradce ukrajinské správy Chersonské oblasti v neděli uvedl, že okupační úřady nedovolují vycestovat mužům mladším 35 let.

Ukrajinský starosta Melitopolu Ivan Fedorov v pondělí řekl, že Moskva požaduje po tamní okupační správě vytvořit dobrovolnický oddíl o síle 3 000 mužů do 10. října. Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj rovněž v pondělí uvedl, že ruští okupanti v obci Svatove vydali povolávací rozkazy pro všechny muže.

Mobilizace z minulého týdne v Rusku vyvolala protesty. Ruské vedení podle Londýna patrně doufá, že oznámením o anexi svou invazi ospravedlní a upevní podporu konfliktu.

„Tuto snahu pravděpodobně podkope rostoucí domácí povědomí o nedávném ruském neúspěchu na bojišti,“ píše britská vojenská rozvědka. Ruští vojáci od začátku září ztratili velkou část dobytého území v ukrajinské Charkovské oblasti a čelí ukrajinské protiofenzivě na východě a jihu země.

X X X

Senátor Hraba odchází ze STAN. Část je pirátštější než Piráti, vysvětluje

Senátor Zdeněk Hraba se rozhodl ukončit členství ve STAN. Vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice. Už nadále nechce nést zodpovědnost za „přešlapy a sporné kroky“ jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Podle šéfa STAN Víta Rakušana je Hrabův odchod přirozené vyústění toho, jak se jeho názory vzdalovaly od pozic STAN.

 Ministr vnitra Rakušan vyjádřil, že Hrabovo rozhodnutí považuje za přirozené vyústění dlouhodobého procesu. „Jeho názory se postupně vzdalovaly tomu, jaké pozice STAN zastává například v otázce manželství pro všechny, ale i v dalších oblastech,“ uvedl. Odchod považuje za čisté řešení pro obě strany. „Přeji mu úspěchy v další práci jak v Senátu, tak v komunální politice,“ doplnil Rakušan.

Hraba je předsedou senátní komise pro ústavu, do horní parlamentní komory byl zvolen za STAN v roce 2018 v obvodu Benešov. Dnes napsal, že hnutí mu bylo sympatické tím, že řešilo skutečné problémy lidí „na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích“. To se ale začalo měnit.

„Postupně však do hnutí začali přicházet noví lidé, nové pohledy, nové zkušenosti s novými kolegy v hnutí. To bylo znásobeno mnohdy nepřijatelnými nápady prosazovanými koaličním partnerem hnutí, tedy Piráty. A některé viditelné tváře pak začaly být pirátštější než sami piráti,“ míní. STAN se podle něj – až na četné výjimky – posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, národ, domov a rodinu, k aktivistické politice.

 Ukončuji členství ve STAN.
Velmi jsem v posledních měsících zvažoval, zda má smysl zůstávat členem hnutí, se kterým spolupracuji od 2016 v různých formách. Tehdy mi přišlo sympatické tím, že řeší skutečné problémy lidí. Na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích.

V posledních měsících hnutí podle Hraby ukázalo, že své kroky a sporná rozhodnutí nedokáže a ani nemůže věrohodně vysvětlit. „Jsem přesvědčen, že v hnutí je stále mnoho slušných, poctivých a pracovitých lidí, kteří dobře spravují své obce, mnozí z nich zastupují občany i na parlamentní úrovni,“ uvedl. Dál hodlá hájit zájmy občanů svého obvodu a své názory nehodlá měnit. „Do žádné strany ani hnutí nepřestupuju,“ dodal.

Minulý rok se senátor ohradil například proti tomu, aby měli koaliční partneři Piráti stejně ministrů jako právě nečekaně silně kroužkovaný STAN.

„Smlouva je smlouva, ale karty rozdali voliči. Mimochodem stovky let platí Clausula rebus sic stantibus, tedy že smlouvy platí za předpokladu, že věci zůstanou, jak jsou. A já myslím, že volič výsledkem voleb podmínky dost změnil,“ napsal po televizní debatě na Twitteru v říjnu.

X X X

V pondělí přibylo přes 4 700 nakažených covidem, roste i počet hospitalizací

Šíření epidemie koronaviru v Česku zrychluje, v pondělí testy odhalily 4 735 nově nakažených, což je nejvíc za jeden den od první poloviny dubna a téměř o 1 000 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 1 928 lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Dále roste i počet hospitalizovaných.

V pondělí vyžadovalo nemocniční péči 1 135 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 150 víc. Víc hospitalizovaných s covidem bylo naposledy v polovině srpna, kdy doznívala nezvyklá letní vlna onemocnění. V těžkém stavu bylo v pondělí 38 pacientů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

 Denní přírůstky nakažených se až na několik výjimek o víkendu zvyšují v mezitýdenním srovnání od začátku září. Lékaři varují před zesílením epidemie v dalších měsících a doporučují zejména starším a chronicky nemocným lidem, aby se nechali proti covidu-19 očkovat či přeočkovat.

Rychlejší šíření nákazy je patrné také z nárůstu takzvaného incidenčního čísla. Nových případů nákazy na 100 000 obyvatel za poslední týden přibylo 161, před týdnem to bylo 142. Nejvyšší týdenní incidence je nyní v Královéhradeckém kraji se 195 případy, nejnižší v Karlovarském kraji se 116 nově nakaženými na 100 000 obyvatel.

V pondělí laboratoře zpracovaly téměř 16 700 antigenních i PCR testů, před týdnem jich bylo asi o 400 méně. Pozitivita v mezitýdenním srovnání u všech typů testů vzrostla.

U nejpočetnějších diagnostických testů, které podstupují lidé s příznaky nemoci, se podíl pozitivních pohybuje kolem 34 procent. U epidemiologických testů, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, přesáhla 20 procent a u preventivních je pozitivní desetina vzorků.

Denní přírůstky nakažených podle stupně očkování

Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v zemi potvrzeno přes 4 095 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu je více než 331 000. S potvrzenou nákazou dosud zemřelo 41 039 lidí.

Proti nemoci bylo v Česku plně očkováno 6,89 milionu lidí. První posilující dávku dostalo přes 4,3 milionu lidí a druhou asi 282 000. V pondělí bylo očkováno skoro 6 800 zájemců, zhruba o 500 víc než před týdnem. Většina očkovaných si chodí pro posilující dávky.

X X X

Policie šetří opavskou nemocnici. Mladou ženu dvanáct let kurtovali k lůžku

Jako mučení, v lepším případě jako nelidské zacházení, zhodnotila komise ministerstva zdravotnictví případ mladé ženy, která byla v opavské psychiatrické nemocnici od dětství poutána k lůžku. Podle personálu byla pacientka kurtována k lůžku 12 let. Případ prošetřuje policie na základě trestního oznámení od pracovníka Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).

Na případ v úterý upozornil server iRozhlas.cz, který získal oficiální ministerské dokumenty. Ty poukazují na zásadní omezování lidských práv v psychiatrických nemocnicích. Zprávy podle iRozhlas.cz vznikly před čtyřmi lety. Ministerstvo je však nezveřejnilo a při opakovaných žádostech o jejich vydání popíralo jejich existenci.

„Byli jsme rovněž svědky šokujícího používání omezení formou kurtování pacientky, která je v ústavní péči již od dětství,“ stojí ve zprávě dvoudenní návštěvy ministerského týmu složeného z výzkumníka, psychiatra, sociálního pracovníka, uživatele psychiatrických služeb a právníka.

Ředitel opavské psychiatrické nemocnice Zdeněk Jiříček řekl, že návštěva byla impulzem k eliminaci dlouhodobých kurtací. Delegace ministerstva zdravotnictví navštívila před čtyřmi lety 18 psychiatrických zařízení v celé republice. Cílem bylo vyhodnotit kvalitu poskytované péče podle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO).

Kurtování k lůžku 12 let bez přerušení

Při kontrole však kontrolní tým narazil na případ mladé ženy, která podle informací personálu byla kurtována k lůžku již dvanáct let v podstatě bez přerušení.

„Kurtování je přerušeno jen jednou za 3 až 4 dny z důvodu provádění osobní hygieny. Pacientka je přebalována i krmena v kurtech, nemá kontakt s ostatními pacientkami. Personál dle vlastních slov nikdy nevyzkoušel alternativní techniky zvládání ataků agresivity pacientky,“ uvedli kontroloři v oficiálních zprávách, které web iROZHLAS získal, přestože resort jejich existenci opakovaně popíral.

Omezení pacientky bylo vedeno jako nedobrovolné a byl k němu pravidelně získáván souhlas soudu. Podle zprávy ale soud za účelem svého rozhodnutí pacientku nikdy nevyslechl.

Kontroloři označili takovou praxi za šokující, i když si pacientka omezení přála z důvodu vlastní ochrany. „Domníváme se, že takovouto formu zacházení je nutné kvalifikovat jako mučení, v lepším případě jako nelidské zacházení,“ uvedli v dokumentu členové kontrolního týmu.

Ministerstvo schválilo plán reformy

Případ z Opavy prošetřuje policie, a to na základě trestního oznámení od pracovníka NÚDZ Jindřicha Janšíka. „Z mého pohledu se tam jednalo o týrání svěřené osoby a tím ten případ podléhá oznamovací povinnosti,“ řekl Českému rozhlasu.

Podle ředitele nemocnice Jiříčka došlo v nemocnici k nápravě a po několika měsících od kontroly se podařilo „zcela změnit zavedený postup díky spolupráci externího psychologa, lékaře a sociálních pracovníků“.

Nápravu situace v zařízení potvrzuje i mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Podle dostupných informací je v tomto případě pacientka již několik let bez dlouhodobého omezení pohybu kurtováním,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob serveru iROZHLAS.cz.

V roce 2013 schválilo ministerstvo zdravotnictví plán reformy psychiatrické péče v Česku. Podle ní by měla být většímu podílu pacientů poskytovaná ambulantní nebo terénní péče a zároveň by měly být psychiatrické nemocnice stavebně upravované tak, aby měly pokoje méně lůžek a samostatná sociální zařízení.

V minulosti čelila česká psychiatrie i mezinárodní kritice za používání klecových a síťových lůžek nebo kurtování pacientů, ministerstvo vypracovalo metodiku a doporučení pro nezbytně nutné omezování pacientů.

X X X

V Brazílii se blíží prezidentské volby, policie kvůli nim řeší už třetí vraždu

Brazilská policie v pondělí zatkla podezřelého, který podle ní v sobotu v baru ve městě Cascavel na jihu země ubodal muže kvůli jeho volebním preferencím. Oběť útoku před napadením prohlásila, že bude v neděli 2. října v prezidentských volbách hlasovat pro levicového exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva.

 Informovala o tom agentura EFE. Podle ní jde o další důkaz toho, jak je předvolební kampaň v největší latinskoamerické zemi vyhrocená.

Devětapadesátiletý zadržený Edmilson Freire da Silva podle policie v sobotu vešel do místního baru a zeptal se, kdo se chystá volit levicového exprezidenta. Přihlásil se devětatřicetiletý muž, jehož pak útočník napadl nožem. Napadený byl s vážným zraněním převezen do nemocnice, kde později zemřel.

Podle agentury EFE jde už o třetí vraždy v této volební kampani se zřejmě politickým motivem. Ve všech případech byl útočníkem přiznivec krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, který se uchází o druhý mandát v řadě, a obětí byl Lulův sympatizant.

Mnozí označují letošní kampaň za nejvíce polarizovanou v novodobé historii země. Šanci v těchto volbách mají jen tito dva kandidáti.

Bolsonaro označuje Lulu za zloděje kvůli jeho dřívějším korupčním kauzám, jež Lulu dostaly na rok a půl do vězení a v nichž ale nejvyšší soud posléze všechny verdikty zrušil. Lula Bolsonarovi vyčítá mimo jiné desítky tisíc obětí covidu-19, k nimž podle exprezidenta přispěl svým laxním přístupem k pandemii, včetně pozdního nákupu vakcín.

Průzkumy dlouhodobě dávají větší šance na vítězství Lulovi, který byl prezidentem v letech 2003 až 2010 a těšil se velké popularitě díky sociálním programům, jimiž dostal miliony Brazilců z bídy.

Podle průzkumu provedeného institutem Ipec v neděli a v pondělí by Lula dostal nyní 52 procent hlasů, což by znamenalo jeho vítězství už v prvním kole bez nutnosti kola druhého. Bolsonarovi předpovídá tento průzkum 34 procent hlasů.

X X X

Japonsko se rozloučilo s expremiérem. V létě ho zastřelil bývalý voják

Modlitbami a čestnou salvou v úterý Japonsko uctilo památku bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Abe zemřel v červenci poté, co ho během předvolebního projevu smrtelně postřelil bývalý voják. První státní pohřeb po pětapadesáti letech v Japonsku hluboce rozdělil veřejnost. Kritici poukazují mimo jiné na vysokou cenu obřadu či na kontroverzní vztahy Abeho a jeho Liberálnědemokratické strany (LDP) s Církví sjednocení, která je známá jako moonisté.

 Pohřeb začal kolem 14:00 místního času (07:00 SELČ). Obřad zahájila Abeho manželka Akie oblečená v černém kimonu, která do tokijské haly Nippon Budókan za zvuků hudby a výstřelů čestné stráže přinesla Abeho popel. Přivítal ji nynější japonský premiér Fumio Kišida, který od ní urnu vzal a vystoupil s projevem.

Státního pohřbu se zúčastnilo na 4 300 hostů z Japonska i zahraničí včetně například americké viceprezidentky Kamaly Harrisové a indického premiéra Naréndry Módího. Od časného rána na místo obřadu proudily rovněž davy řadových občanů; podle agentury Reuters během několika hodin položilo květiny k Abeho portrétu na 10 000 lidí, zatímco další čekali v tříhodinové frontě.

V centru Tokia se mezitím k protestu shromáždili odpůrci státního pohřbu. Rozhořčení budí především fakt, že pohřeb hrazený z veřejných prostředků vyjde podle médií nejméně na 1,7 miliardy jenů (301 milionů korun), i to, že se této pocty dostane politikovi, jehož kariéru provázely skandály, uvedla agentura Reuters.

Muž, kterého úřady podezírají z atentátu na Abeho, odůvodnil svůj čin tím, že považoval bývalého premiéra za člena Církve sjednocení. Muž se domníval, že jeho matka přišla o většinu rodinných prostředků právě kvůli členství v této organizaci.

Smrt Abeho vedla nicméně k odhalení těsných vztahů mezi části politiků vládnoucí Liberálnědemokratické strany a Církve sjednocení. Za vazby s organizací, kterou založil v roce 1954 v Jižní Koreji reverend Sun Myung Moon, se omluvil i sám premiér Kišida.

Přísná opatření

V Tokiu byla kvůli pohřbu přijata přísná bezpečnostní opatření, rozmístěno bylo kolem 20 000 policistů, některé ulice, a dokonce i školy byly uzavřeny.

Předseda vlády Kišida poté prohlásil, že si nejdéle sloužící japonský premiér zaslouží za svou dlouholetou službu zemi státní pohřeb. V nedávném průzkumu veřejného mínění televize Asahi toto rozhodnutí podpořilo jen 30 procent dotázaných Japonců, zatímco 54 procent bylo proti.

Naposledy se v Japonsku státní pohřeb zesnulého bývalého premiéra konal v roce 1967 po úmrtí Šigerua Jošidy.

X X X

V Uruguayi zatkli šéfa prezidentovy ochranky. Měl falšovat doklady pro Rusy

V rezidenci uruguayského prezidenta Luise Lacalle Poua zatkli šéfa jeho ochranky, je podezřelý z toho, že pomáhal falšovat doklady pro Rusy kvůli zisku občanství. Zadržený podle informací pracoval už pro prezidentova otce. „Všichni jsme nevinní, dokud se neprokáže vina,“ řekl k situaci prezident.

„Jsem stejně překvapený jako vy,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci novinářům prezident. „Když jsem se vrátil z dovolené s dětmi, informovali mě, že na mě v prezidentské rezidenci čeká šéf rozvědky,“ dodal.

Zadrženým mužem je Alejandro Astesiano, který podle místních médií pracoval už pro prezidentova otce Luise Lacalleho Herreru, jenž byl hlavou státu v letech 1990 až 1995. Pro současného prezidenta pracuje už řadu let, šéfem ochranky se stal v roce 2019 během jeho už několikáté volební kampaně.

Astesiana vyšetřují kvůli účasti na zločinecké skupině, která vytvářela falešné ruské rodné listy. Cílem skupiny bylo, aby Rusové mohli získávat uruguayské pasy a další úřední doklady totožnosti, uvedla.

„Mluvíme zde o desítkách, ba stovkách lidí,“ řekla k případu Státní zástupkyně Gabriela Fossatiová. Podle policejních zdrojů citovaných místními médii Astesiano využíval kontakty, které mu umožňovaly zpracovat potřebnou dokumentaci k získání pasů pro Rusy. Mnoho z nich opustilo svou zemi od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, ještě více jich od středy, kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci.

Na dotaz novinářů, zda bude Astesiano jako šéf ochranky pokračovat, prezident odpověděl, že se ještě nerozhodl. „Všichni jsme nevinní, dokud se neprokáže vina,“ dodal Lacalle Pou.

Uruguayská média v pondělí napsala, že Astesiana již v minulosti vyšetřovali kvůli podvodu, krádeži či zpronevěře. Prezident tvrdí, že o tom nevěděl.

X X X

Cestovní ruch je pro Českou republiku klíčový, musí se něj nahlížet jako na průmysl

 Turismus je třeba začít brát jako součást průmyslu. Jde o velmi důležitý sektor pro podnikatele, akademiky, samosprávy i stát. Zaměstnává deseti tisíce lidí a generuje miliardové příjmy. Oblast, kterou velmi poznamenala už pandemie covidu-19, však aktuálně zásadně ovlivňují vysoké ceny energií. I to zaznělo na Fóru partnerských regionů Jihočeského kraje, který se uskutečnil v Hluboké nad Vltavou. 3. ročníku tradiční akce se zúčastnilo téměř 300 hostů z celého světa.

Na dvoudenní jednání plném diskusí a seminářů přijela celá řada odborníků na turismus i z Rakouska a Bavorska. Tedy ze zemí, kterou mohou Českou republiku (ČR) inspirovat způsobem, jak profesionálně organizují cestovní ruch a jak mají pro tuto oblast nastavená zákonná pravidla. V německy mluvících státech si přínos cestovního ruchu pro všechny aktéry, kteří v něm působí, velmi dobře uvědomují. Stejně tak by to mělo být v ČR.

„Cestovní ruch má na jedné straně potenciál generovat miliardové příjmy a zaměstnávat a živit desetitisíce lidí. Na straně druhé, pokud v celém provázaném systému začne kolabovat jeden segment, dominovým efektem se ve vážných problémech vzápětí ocitnou další podnikatelé,“ říká předseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Před covidem byl obrat turismu v ČR 309 mld. Kč, odvody do veřejných rozpočtů činily 125 mld. Kč a jen za víza se vybrala téměř 1 mld. Kč. Fatální dopad na cestovní ruch však aktuálně mají vysoké ceny energií. Podnikatelé v turismu doslova volají po řešení energetické krize. Jinak podle nich hrozí zavírání provozoven.

„Cestovní ruch patří mezi hlavní pilíře exportu služeb a v Praze nebo v příhraničí se jedná o klíčové ekonomické odvětví,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „Pokud se rychle nenajde funkční způsob, jak sektoru pomoct s neúnosně vysokými cenami energií, musí se tuzemští podnikatelé v cestovním ruchu připravit na hodně drsný podzim i zimu. Hrozí, že se třeba zavřou aquaparky, obavy z budoucnosti mají i lyžařská střediska, lázně, wellness a jiní.“   

 Dopady vysokých cen elektřiny a plynu se během Fóra partnerských regionů Jihočeského kraje mimo jiné probraly na kapacitně zcela zaplněném semináři „Cestovní ruch – strategický průmysl 21. století“. Uspořádala ho Jihočeská centrála cestovního ruchu.

 „O akce na téma cestovní ruch byl takový zájem, že jsme museli předčasně ukončit registrace. Všichni přítomní se shodli na tom, že v první řadě je hlavně zapotřebí, aby se na vládní úrovni vůbec vzalo na vědomí, že cestovní ruch v České republice opravdu reálně existuje,“ říká ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup a dodává: „Je to naprosto nezbytné pro to, aby v době jakékoliv krize byl český trh konkurenceschopný. A chybějící zákon o cestovním ruchu je bohužel evropskou raritou.“