„Putin byl k této speciální operaci donucen ruským lidem, svou stranou, svými ministry,“ prohlásil mimo jiné Berlusconi, který tak použil výraz, jímž ruský prezident označuje invazi na Ukrajinu zahájenou 24. února. Ruský plán byl podle něj dobýt Kyjev „za týden“ a nahradit vládu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „vládou slušných lidí“.

„Vojáci tam měli napochodovat, nahradit Zelenského vládu slušnými lidmi a za týden se opět stáhnout. Místo toho narazili na nečekaný odpor, živený zbraněmi všeho druhu ze Západu. Cítím se špatně, kdy slyším o tolika mrtvých, protože jsem vždycky tvrdil, že válka je největší šílenství ze všech,“ citovala Berlusconiho také agentura APA.

Berlusconiho výroky kritizovali jeho rivalové pro nedělní volby. Lídr centristické strany Akce (Azione) Carlo Calenda označil tato vyjádření za „opravdu tragická“ a Berlusconiho za „něco mezi Putinovým tiskovým mluvčím a vojenským poradcem“. Šéf středolevicové Demokratické strany (PD) Enrico Letta dnes na twitteru uvedl, že „nemá slov“ a že „voliči si vyberou 25. září“.

Podle agentury DPA Berlusconi přiživil obavy některých analytiků ze změny zahraniční politiky italské vlády, pokud ji sestaví pravicový blok. V něm jsou kromě Berlusconiho strany Vzhůru Itálie i dvě krajně pravicová uskupení Liga a Bratři Itálie. Lídr Ligy Matteo Salvini v minulosti rovněž Putina hájil a letos opakovaně kritizoval sankce, které Západ zavedl vůči Moskvě kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nicméně Giorgia Meloniová, jejíž strana Bratři Itálie má podle průzkumů největší šance nedělní volby vyhrát, několikrát uvedla, že bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, jako to dělala dosavadní vláda Maria Draghiho.

X X X

Volby ve stínu lží a ruského vměšování. Italští nacionalisté kráčí za triumfem

Italové v neděli vyberou v předčasných volbách nové složení parlamentu. Největší šance na úspěch má pravicový blok, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Nejsilnější soupeř, středolevicová Demokratická strana, chce pokračovat v práci započaté kabinetem premiéra Maria Draghiho. Kampaň provázely obavy z ruského vměšování a vlivu dezinformací na sociálních sítích.

 Pohled mezinárodních médií se soustředí na vůdkyni pravicových Bratrů Itálie Giorgiu Meloniovou, která má šanci se stát první italskou premiérkou. Meloniové Bratři Itálie (FdI), kteří mají šanci stát se největší stranou v italském parlamentu, se dohodli na volné koalici s Ligou Mattea Salviniho a uskupením Vzhůru Itálie (FI) Silvia Berlusconiho.

Pravicové strany chtějí více potlačovat nelegální migraci a pouliční kriminalitu a snížit daně živnostníkům. Velkým tématem pro Fdl je vyšší podpora rodinám a porodnosti. Někteří ekonomové se ale bojí, že růst sociálních výdajů a pokles daní nejsou pro italské veřejné finance, jež patří k nejzadluženějším v eurozóně, udržitelnou kombinací.

Druhý největší blok kolem středolevicové Demokratické strany (PD) chce posílit investice za použití evropských fondů, sází na obnovitelné energie a modernizaci školství a slibuje zlepšit postavení žen v italské společnosti a na trhu práce.

Letošní volební kampaň výrazně ovlivnila mezinárodní témata, například válka na Ukrajině. Meloniová uvedla, že Itálie musí ctít své spojenecké závazky. V Evropské unii však podle ní musí důrazněji prosazovat své národní zájmy, což podle političky předchozí vlády nedělaly. Berlusconiho strana varovala své spojence před šířením protiunijních nálad. Meloniová a Salvini ovšem odmítají postup unijních institucí vůči Maďarsku vedenému premiérem Viktorem Orbánem.

Středolevicová PD připomíná blízké vztahy, které mají například Salvini či Berlusconi s Moskvou, a varovala před ruskými snahami nadcházející volby ovlivňovat.

Rusku by se hodil další stát, který by oslaboval jednotu EU a Salvini s Berlusconim čelí podezření, že vládu Maria Draghiho nechali padnout právě na objednávku Moskvy. Ta se navíc podle zpravodajců pokoušela zajistit vítězství nacionalistů i posíláním migrantů z Libye. Salvini navíc v květnu za ruské peníze plánoval cestu do Moskvy. Někteří proto označili Itálii za ruského „trojského koně“ v Evropě.

Web Politico nicméně upozorňuje, že větším nebezpečím než počínání Ruska mohou být italští lokální politici a influenceři, kteří na sociálních sítích sami šíří lži týkající se války na Ukrajině, migrantů nebo Evropské unie.

„Informace od domácích politiků chování lidí ovlivní mnohem pravdpodobněji než neznámé účty nebo marginální zahraniční média,“ říká Rasmus Kleis Nielsen, profesor politické komunikace z Oxfordské univerzity.

Podobného výsledku jako před pěti lety zřejmě nedosáhne Hnutí pěti hvězd (M5S), které s necelými 33 procenty hlasů poslední parlamentní volby vyhrálo. Podle analytiků nicméně hnutí v poslední době posiluje, a to hlavně na jihu země. M5S slibuje hájit dávku pro chudé „občanský příjem“, kterou prosadila jeho vláda. Pravicové strany chtějí podporu, kterou pobírají především obyvatelé chudších jižních regionů, zrušit, protože podle nich vede k růstu dobrovolné nezaměstnanosti.

Do parlamentu se zřejmě dostane i centristické uskupení bývalého premiéra Mattea Renziho a bývalého ministra průmyslu Carla Calendy. Oba vystoupili z PD, chtějí silnější liberalizaci italské ekonomiky a podle nich by v čele vlády měl pokračovat stávající premiér Draghi.

Premiérka s fašistickými kořeny?

Favoritka Meloniová se angažuje v politice od 90. let a stihla být členkou mládežnické organizace Italského sociálního hnutí (MSI). V této straně se v poválečné Itálii angažovali nostalgikové fašistického režimu a MSI dlouho vedl bývalý vysoký představitel kolaborantské Republiky Saló a šéf režimního antisemitského časopisu La Difesa della Razza (Na ochranu rasy) Giorgio Almirante. Meloniová sedí v parlamentu od roku 2006 a v letech 2008 až 2011 byla ministryní pro mládež. V této funkci navštívila v roce 2009 Prahu, aby uctila památku Jana Palacha.

Meloniová odmítá, že by byla fašistkou, ačkoliv její strana si ponechává symbolické odkazy na MSI. Pro britský časopis The Spectator prohlásila, že v Británii by byla členkou Konzervativní strany, v USA republikánkou. Své ideologické krédo ozřejmila v červnovém projevu k sympatizantům španělského krajně pravicového hnutí Vox. V něm politička odmítla „gay lobby“, velký mezinárodní finanční kapitál, masovou migraci či bruselskou byrokracii. Meloniová také odmítá potraty, chtěla by zavést „námořní blokádu“ proti migraci ze severní Afriky a hlásí se k rozpočtové zodpovědnosti, ačkoliv její program počítá s rozsáhlými výdaji.

Rozsah vítězství pravicových stran bude ve velké míře záležet na tom, kolik křesel získají v jednomandátových obvodech. Ty tvoří tři osminy křesel v parlamentu a pro získání mandátu stačí obdržet nejvyšší počet hlasů. Podle některých prognóz by blok mohl dosáhnout ústavní většiny dvou třetin mandátů ve Sněmovně i Senátu nebo by Liga a FdI mohly mít většinu i bez Berlusconiho.

Novinkou letošních voleb je snížení počtu zákonodárců, což prosadilo Hnutí pěti hvězd. Nově v parlamentu zasedne celkem 600 zákonodárců. Ve volebním období, které končí, jich bylo skoro tisíc.

X X X

Německé bojové tanky na Ukrajinu? Kancléřovu Ne oponuje vlastní vláda

Pošle Německo na Ukrajinu také bitevní tanky? Po počátečních odkladech již vláda Olafa Scholze svolila k těžkým zbraním, těm moderním bojovým se ale kvůli možné eskalaci války dosud vyhýbá. Menší strany koaliční vlády jsou ovšem pro. Stejně tak opozice.

 Je to jedna z velkých otázek, která kancléře Olafa Scholze poslední měsíce provází jako stín. Jaké zbraně by Německo mohlo a mělo na Ruskem napadenou Ukrajinu dodávat? Jaké množství zbraní je ještě přiměřené, aby se země mohla bránit, ale zároveň se konflikt nepřesunul za hranice dál? A v těchto dnech ta nejaktuálnější otázka – má být součástí dodávek i těžká bojová technika?

Scholzova vláda již sice k těžké technice svolila, bojovým tankům se však dosud vyhýbá. „Nebudeme postupovat sami, pouze za podpory a souhlasu mezinárodního společenství,“ říká pravidelně Scholz, naposledy v Německém rozhlase. Stejně tak často dodává, že Německo patří mezi největší podporovatele Ukrajiny co se vojenské techniky a vybavení týče a že německé samohybné houfnice typu PzH 2000 jsou to nejmodernější vybavení, které vůbec Ukrajina má.

„Jsou to přesně tyto zbraně, které stojí za současnými úspěchy ukrajinské armády,“ domnívá se Scholz. Tím ale výčet moderních zbraní darovaných ukrajinské armádě pomalu končí.

Scholzova vláda podobně jako ostatní státy NATO upřednostňuje modernizaci vojenského vybavení v rámci Aliance a dodávky starších zbraní sovětského typu, které často mají ve svých rezervách středo- a východoevropské státy včetně Česka, Slovenska nebo Řecka.

Útočné leopardy jsou stále v záloze

Bojové tanky přes veškerou svou vojenskou podporu Ukrajině zatím nedodávají ani Spojené státy, Francie nebo Británie. „Je to věc, o které se bavíme v podstatě každý den,“ říká spolupředseda vládních sociálních demokratů (SPD) Lars Klingbeil. Ani on nepovažuje za vhodné posílat bojové tanky bez široké mezinárodní shody – zároveň ovšem tuto možnost nevylučuje.

Zatímco si sociální demokraté nechávají volný manévrovací prostor, jsou to zejména opoziční křesťanští demokraté (CDU) a jejich předseda Friedrich Merz, kteří se o dodávky těžké bojové techniky zasazují velmi hlasitě.

Se stejným požadavkem se ovšem Scholz setkává i uvnitř vlastní vlády. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková za Zelené, podobně jako třetí vládní strana liberálních demokratů (FDP), už od začátku ruské invaze prosazuje rychlejší a efektivnější postup na pomoc Ukrajině. Právě Baerbocková nyní opět vyzývá evropské a alianční státy, aby ohledně bojové techniky našly shodu co nejrychleji.

Tank Leopard na cvičení finské armády Arrow 22 (4. května 2022)

To se týká zejména bojových tanků typu Leopard 2. Ty teď sice na seznamu nejsou, přesto Německo v posledních dnech přislíbilo rozšířené dodávky zbraní včetně dalších dvou salvových raketometů a padesáti obrněných vozidel Dingo.

To nezůstalo bez povšimnutí Moskvy. „Čím více zbraní Ukrajině pošlete, tím déle to celé bude trvat a tím více obětí bude,“ má jasno ruský velvyslanec v Berlíně Sergej Něčajev.

Do komplexního problému se v posledních dnech zapojila také německá armáda. „Velmi dobře chápeme touhu Ukrajiny po těžkých zbraních. Dodávky našich zbraní a munice nás ale oslabují. Nemůžeme takto kanibalizovat vlastní jednotky,“ uvedl jménem bundeswehru André Wüstner.

Vhodné podle něj jsou dodávky prostřednictvím zbrojních firem, ale nikoli z už tak skromných zásob dlouhodobě podfinancované armády.

X X X

Prohráváme, jaderná apokalypsa může nastat. Putinův ideolog nastínil tři scénáře vývoje války

„Všechny naše nesnesitelné oběti nepřijdou vniveč. Stát i lid jsou na stejné straně barikády. Na straně druhé je absolutní nepřítel,“ okomentoval Dugin Putinův krok k povolání dalších 300 tisíc vojáků do invaze na Ukrajinu. „Je důležité neztratit duši ani v nejzuřivějším krutém boji s brutálním nepřítelem. Bojujeme na straně boha a nebes, na straně Země a duše. Proto darujeme naši krev, proudící přímo z ruských srdcí,“ dodal v prohlášení na sociální síti Telegram.

Dugin zmínil tři scénáře

Ideolog dále na síti sdílel vlastní pohled na možné výsledky války, včetně jaderné apokalypsy. Nejprve se věnuje scénáři vítězství Ukrajiny. To by podle něj znamenalo „ne jenom konec režimu, ale konec všeho a všech. V podstatě by šlo o konec Ruska. Pokud započneme ústup, všechno padne“.

Druhou možnost pro něj představuje nukleární apokalypsa. „Je možné, že Moskva, která začíná vážně prohrávat, se rozhodne užít atomové zbraně. Rusko tu možnost nepochybně zvažuje. Prohra by pro stát i lid znamenala naprosté zničení, ne jenom těžkou porážku. Jaderný scénář nelze vyloučit,“ zhodnotil pravděpodobnost nukleárního konfliktu. Západ podle Rusa tuto možnost jednoznačně podceňuje.

Třetí, podle něj nejdůležitější, scénář popsal na úrovni ideologie. „V Rusku dochází k revoluci shora. Putin, který se už odklonil od Západu, toto naprosté a nezvratné rozdělení změní ve směr, strategii, ideologii a v jediné vodítko k existenci. Nebudou žádné kompromisy, Rusko se stane lidovým impériem s antikapitalistickým nábožensko-společenským přesvědčením. Liberalismus a ‚westernismus‘ budou zakázány,“ nastínil Dugin svou představu možné budoucnosti země. V tomto případě se podle něj změní „speciální vojenská operace“ ve svatou válku. Za klíčové by pak považoval zbavení se závislosti Ruska na Západu ve všech rovinách a jeho kompletní odstřižení.

X X X

V okupovaných částech Ukrajiny začala pseudoreferenda o připojení k Rusku, svět je neuzná

Reuters: Hlasovat mohou až do úterka lidé v Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR), samozvaných státní útvarech, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Šéf DNR Denis Pušilin referendum označil za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

Referenda se konají také v částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Proruské úřady ve středu rozhodly o dočasném připojení některých částí Mykolajivské oblasti k Chersonské oblasti, což umožnilo uspořádat referendum i tam.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou ovládaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme,“ řekl.

Hlasování se koná na asi 15 procentech ukrajinského území. Očekává se, že výsledky hlasování budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Rusko výsledky referend využít k tomu, aby doložilo údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny, a využilo je jako záminku k anexi. Podobně to udělalo v roce 2014 na Krymu. Mezinárodní společenství anexi tohoto ukrajinského poloostrova neuznalo.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se referenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla, poznamenala agentura Reuters.

X X X

Z politiků z EU se s Lavrovem v OSN jako jediný sešel maďarský ministr zahraničí

„Opoziční poslanci v Maďarsku nebo novináři se asi budou ptát, proč jsem se sešel s Lavrovem. A já říkám, že mír nejde dojednat bez dialogu,“ řekl Szijjártó. „Pokud mírová jednání brzy nezačnou, svět bude čelit ještě hroznějším dopadům (války) než nyní,“ dodal šéf maďarské diplomacie. Připomněl, že Maďarsko, soused Ukrajiny, zažívá vysokou inflaci a příliv uprchlíků.

Szijjártó také uvedl, že ruský plynárenský gigant Gazprom každý den dodává do Maďarska 5,8 milionu metrů krychlových zemního plynu na základě nedávné smlouvy o navýšení dodávek. „Maďarsko vede zodpovědnou energetickou politiku,“ řekl ministr a dodal, že předvídatelná spolupráce s Ruskem a Gazpromem je v maďarském národním zájmu.

Maďarská národně-konzervativní vláda i přes ruskou invazi na Ukrajinu udržuje s Ruskem nadále kontakty. Szijjártó se s Lavrovem sešel i v červenci, kdy přijel do Moskvy vyjednávat právě o navýšení dodávek plynu nad rámec dlouhodobého kontraktu. Budapešť kritizuje sankce, které na Rusko v souvislosti s válkou proti Ukrajině uvalila Evropská unie. Podle jeho premiéra Viktora Orbána tato opatření více poškozují ekonomiku sedmadvacítky než Ruska. Tento týden na uzavřeném jednání se svými spolustraníky Orbán prohlásil, že chce, aby EU sankce nejpozději do konce letošního roku zrušila. Pak by podle něho cena plynu okamžitě klesla o polovinu a stejně tak by to bylo s inflací.

X X X

FIALA  NECHCE  SKONČIT  BOJ  NA  UKRAJINĚ,  JDE  I  PŘES  MRTVOLY

ČR  VYDĚLÁVÁ  MILIARDY  NA  VÁLCE  UKRAJINY

Český zbrojní průmysl prosperuje, žádané jsou pušky a pistole. Zisky ale snižují drahé energie

Armády doplňují sklady, některé firmy nestíhají vyrábět. I českému zbrojnímu průmyslu se nebývale daří. Letos tržby stoupnou až na 45 miliard korun, nárůst očekávají zbrojařské firmy i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Kvůli válce na Ukrajině jsou tržby třikrát vyšší než loni. Podle STV Group se do výsledků negativně promítají drahé energie.

 „Myslím, že na trhu s vojenským materiálem nastala hysterie. Všechny ceny jdou nahoru, ať už je to hotový výrobek nebo komponent,“ říká Radiožurnálu finanční ředitel společnosti STV Group Pavel Beran.

Do podnikání se podle něj negativně promítají ceny energií kvůli omezení dodávek z Ukrajiny a Ruska. „O energiích se asi bavit nemusíme,“ podotýká.

„Odebírat materiál z některých zemí, kde to dříve šlo, už nejde, neboť je technicky nedovezitelný,“ pokračuje Beran. Společnost, která mimo jiné vyrábí i balistické vesty, očekává tržby pět miliard korun.

Vojenský analytik Jiří Vojáček očekává, že zbrojařské firmy budou prosperovat i nadále, a to díky zvyšování výdajů na obranu státu. Ministerstvu obrany České republiky by měl v příštím roce vzrůst rozpočet o 20 miliard na 110 miliard korun.

Mezi nejžádanější české výrobky dlouhodobě patří menší typy zbraní – pušky nebo pistole. Předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek zdůrazňuje, že největší „hlad“ je hlavně po nábojích.

„Nejen po malorážové munici, ale i po středorážové do kanónů nebo velkorážové do houfnic,“ říká Hynek. Rekordní zisk by měl letos vykázat třeba výrobce vybušnin Explosia.

X X X

Soud Evropské unie zamítl žaloby firem z Agrofertu na pozastavení dotací

Tribunál Evropské unie zamítl žaloby dvojice firem z holdingu Agrofert na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací z fondů Evropské unie. Mlékárna Hlinsko a Primagra neuspěly se stížností na předloňské rozhodnutí, k němuž komise dospěla na základě auditu střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).

 Obě firmy se minulý rok obrátily na druhou nejvyšší soudní instanci EU, protože nesouhlasily s výsledky auditu. Podle komise neměly nárok na dotace, neboť auditoři dospěli k závěru, že Babiš jako premiér stále ovládá holding, i když jej vložil do svěřenských fondů.

Končící ministr Havlíček řeší dvě žaloby Agrofertu. Na úřad je koncern podal kvůli zamítnutým dotacím

 Obě firmy v žalobách uváděly stejné důvody. V první řadě argumentovaly tím, že Brusel porušil jejich práva, když neměly během auditního řízení „možnost být vyslechnuty“. Agrofert totiž od začátku jakékoli pochybení odmítá a upozorňuje, že úřady s ním ohledně kontroly nekomunikovaly.

Evropská komise by navíc podle obou společností neměla prověřovat konkrétní projekty, ale zaměřovat se na dotační systém. „Žalovaná (Evropská komise – pozn. red.) je oprávněna pouze k posuzování celkového souladu řídících a kontrolních systémů zavedených členskými státy, avšak nemá žádnou pravomoc provádět podrobný audit a rozhodovat o konkrétních žádostech,“ píše se v žalobách.

Co má zkoumat komise

Soud námitky firem v písemném verdiktu 14. září zamítl a nařídil jim uhradit náklady řízení. Na soudní verdikt v pátek upozornila Česká televize.

Auditoři totiž vedle střetu zájmů českého premiéra dotační systém jako celek zkoumali. Díky tomu odhalili také chyby ve výběru některých projektů. Jeden příklad za všechny: nová výrobní linka na toastový chléb Penam nebyla podle Bruselu inovativní a dotaci 100 milionů neměla získat.

Obě žaloby firem z holdingu byly reakcí na definitivní závěry Evropské komise k auditu ke střetu zájmů, které komise shrnula v dopise zaslaném českým úřadům loni v říjnu. Server iROZHLAS.cz korespondenci popsal podrobně ZDE. Brusel mimo jiné psal, že veškerá unijní podpora, kterou tuzemské úřady přikleply Agrofertu v letech 2017 – 2020, byla přidělena neoprávněně.

„Veškeré dotace udělené skupině Agrofert po 1. září 2017 (…) jsou v rozporu s článkem 4c o střetu zájmů za předpokladu, že žádost o dotaci byla předložena během 1. září 2017 či po něm a dotace byla udělena v době, kdy byl pan Babiš veřejný funkcionář,“ stálo v dopise.

Mlékárna Hlinsko i Primagra mají ale za to, že Evropská komise nemohla vykládat české zákony. A navíc prý Brusel tuzemskou i unijní legislativu ke střetu zájmů vykládá špatně. Závěry evropské prověrky proto v žalobě zpochybňovaly.

Ani projekty Primagry, ani ten Mlékárny Hlinsko přitom na seznamu auditem kritizovaných dotací původně nebyly. Brusel ale kontroloval pouze vybraný vzorek a ten ukázal vysokou chybovost ve výběru.

X X X

O zajištění pracovního lékařství je kvůli nedostatku lékařů čím dál větší zájem, říká ředitelka společnosti Renturi Kateřina Piwková

 Dnes kvůli tomu, že je čím dál méně praktických a pracovních lékařů, mají firmy problém vykonávat prohlídky svých zaměstnanců, přitom to ale mají dáno ze zákona, říká výkonná ředitelka Renturi Kateřina Piwková.

 Každý zaměstnavatel je ze zákona povinen zajistit svým zaměstnancům pracovně-lékařskou péči. Jenže v době, kdy je pracovních lékařů jako šafránu a ani s praktiky to není žádná sláva, to začíná být pro velké firmy, zvláště ty, které mají závody na odlehlejších místech, velký problém. Pomoci v tomto ohledu umí společnost Renturi, která se specializuje na závodní péči a pracovní lékařství ve velkých firmách. Těm zároveň dokáže ušít péči na míru tak, aby preventivně bránila nemocem z povolání. Odborníci v podobě lékařů, fyzioterapeutů, výživových poradců a ergonomů přitom fungují přímo na pracovišti, takže jsou zaměstnancům stále dostupní a odbourávají se prodlevy, k nimž dochází při běžném poskytování péče.

„Dnes kvůli tomu, že je čím dál méně praktických a pracovních lékařů, mají firmy problém vykonávat prohlídky svých zaměstnanců, přitom to ale mají dáno ze zákona. Zejména odlehlejší fabriky s tím mají potíže, proto samy hledají a kontaktují nás, zda bychom jim byli schopni pomoci. O pracovní lékařství tak je z důvodu nedostatku lékařů čím dál větší zájem,“ uvádí výkonná ředitelka Renturi Kateřina Piwková.

Společnost Renturi, která je jedním z největších nestátních poskytovatelů pracovního lékařství v ČR, má dvě divize – pracovního lékařství a laboratoří, přičemž v rámci pracovně-lékařských služeb se stará o několik desítek tisíc zaměstnanců. Mezi její klienty spadají velké fabriky, jako je Hyundai, Lego, Amazon, Continental, Aerospace či Honeywell. U každého klienta si přitom Renturi zřídí ordinaci, takže je on-site partnerem přímo ve fabrice.

„Vybudujeme si ordinaci u klienta, kterou registrujeme jako poskytovatele pracovně-lékařských služeb, někde fungujeme i jako praktický lékař. Do této kliniky pak nabereme své zaměstnance – místně příslušné lékaře a sestry,“ přibližuje Kateřina Piwková.

Zároveň je péče ušita na míru klienta tak, aby odpovídala potřebám jeho zaměstnanců. Na začátku si tak management nového klienta sedne s odborníky z Renturi vytvoří spolu model péče vyladěný k maximální funkčnosti a smysluplnosti. Po konziliích složených z ergonomů, lékařů, a odborných metodiků vznikne specializované pracoviště, které se věnuje rehabilitacím pohybového aparátu nejvíce zatěžovaného při výrobním procesu. To může být vybaveno speciálními vysokovýkonnými lasery, reboxy, elektroterapií, celotělovými vanami či vanami na horní končetiny. Součástí mohou být i moderní tělocvičny pro skupinové lekce.

Prevence na prvním místě

Například ve fabrice Hyundai je ordinace otevřena denně čtyři hodiny od 12 do 16 hodin tak, aby byla pokryta dopolední i odpolední směna. Vedle lékařky Marcely Tkaczové tu působí také čtyři fyzioterapeuti, kteří ve směnném provozu od šesti ráno do deseti večer zajišťují rehabilitace. Program je přitom rozdělen na zdravotní a preventivní péči.

„Preventivní péče vypadá tak, že všichni noví zaměstnanci si projdou ergonomickými lekcemi, kdy je naše fyzioterapeutky podrobně školí v principech správné ergonomie práce. A pak máme balíčky preventivní péče, kde každý zaměstnanec, který je tu déle než rok, má nárok na balíček podle toho, jak exponovanou zastává pozici ve fabrice. Pokud například víme, že má velké zatížení rukou, snažíme se mu v rámci balíčku poskytnout péči zaměřenou právě na nejvíce přetížené oblasti. Začínáme od krční páteře, dáváme vířivku na ruce a k tomu se snažíme znovu osvěžit principy správné ergonomie, protože si pacient při vstupním semináři všechno nezapamatuje,“ vysvětluje Marcela Tkaczová.

Během preventivní péče jsou zároveň vytipováváni ti, kdo už nějaký problém mají, načež absolvují potřebná vyšetření a je jim indikována fyzioterapie či další péče. Protože přitom ambulance Renturi nejsou smluvní zařízení, kde by byla poskytována péče hrazená zdravotními pojišťovnami (služby hradí zaměstnavatel), není ani nijak omezeno penzum rehabilitace, kterou pacient potřebuje.

„Velkou výhodou je, že jsme tu jednoduše dostupní přímo u továrny, a pacienti tak mají rychlé ošetření. Oproti tomu v nemocnici, kde také pracuji, musejí často čekat měsíc na vyšetření lékaře a další měsíc na terapii. Pak je pacient v dvouměsíčním skluzu a problém se většinou sám nevyřeší, může se i zhoršovat. K nám mnohdy pacient přijde i jen s lehkým nálezem třeba na EMG, ale protože dostane správné ošetření včas, předejdeme zhoršení,“ poukazuje Marcela Tkaczová s tím, že se často setkává s problémy s páteří, nosnými klouby či přetíženými svaly na předloktí, kdy pak řeší syndromy tenisového lokte či karpální tunely.

Zároveň už na začátku umožnil Hyundai odborníkům, aby si prošli všechny haly, viděli pracovní pozice a mohli se podělit o své postřehy. Protože ale i později naráželi zdravotníci při školeních na pochyby zaměstnanců s tím, že o jejich práci nemají ponětí, protože ji na vlastní kůži nezažili, rozhodli se odborníci zajít ještě dál.

„Dostali jsme možnost zkusit si práci na lince, kde jsme dva dny fungovali jako řadoví zaměstnanci. Byla to pro nás velmi cenná zkušenost, protože jsme viděli, jak těžká práce to je. Pracovníci musejí dělat stále se opakující pohyby během celé směny, a smekám před všemi, kdo to zvládají. My se jim alespoň snažíme pomoci s přetíženými partiemi, které dostávají během práce zabrat,“ dodává Marcela Tkaczová.

Díky covidu stoupl zájem o Dny zdraví

Protože Renturi poskytuje péči přímo u svých klientů, přibylo jí obrovské penzum práce během covidové pandemie. Zpočátku tak společnost pomáhala zajišťovat ochranné pomůcky, v dalším roce zase přišlo testování zaměstnanců.

„Museli jsme zajistit obrovské množství personálu a testů, investovali jsme do toho množství energie, peněz a času. Když se rozkřiklo, že testujeme u našich velkých klientů, začaly se přidávat další firmy a poptávka byla obrovská. Testovali jsme tak i ve společnostech, které nebyly našimi hlavními klienty na on-site péči. Takových jsme měli stovky,“ popisuje Kateřina Piwková.

Nezbytné tak bylo nabrat množství sestřiček a lékařů. To Renturi zvládla díky tomu, že má i v „mírových“ časech vybudovanou velkou náborovou jednotku, která denně shání zdravotníky po celém Česku.

K testování se pak přidalo také očkování, a i zde nezůstalo jen u služeb pro stálé klienty. „U nás bylo zřízeno očkovací centrum nejen pro zaměstnance, ale i pro širokou veřejnost,“ říká Marcela Tkaczová.

Díky covidu také stoupl zájem o Dny zdraví, které Renturi pro své klienty zajišťuje, a to oproti době před pěti lety až trojnásobně. „Letos zaznamenáváme obrovský nárůst poptávky na Dny zdraví týkající se prevence. Obvykle jde o dva směry. Jednak si firmy žádají prevenci v oblasti, v níž pracují. Pokud tedy mají hodně zaměstnanců na výrobních linkách, snaží se jim říci, jak se mají starat o své ruce – máme fyzioterapeuty, kteří pomáhají s různými cviky a ukazují, jak rukám odlehčit. A pak se dny týkají oblasti očkování, prevence chřipky, dechových cvičení či před prázdninami melanomu,“ přibližuje Kateřina Piwková s tím, že všechny velké výrobní podniky nyní pořádají Dny zdraví každý čtvrtrok.

Firmy se začínají uvědomovat důležitost péče o zdraví svých zaměstnanců

Vedle toho Renturi jako nadstandard nabízí i speciální péči pro management. Protože u nadnárodních společností není žádnou výjimkou, že manažer pochází ze zahraničí, zajistí mu společnost během jeho pobytu v Česku praktického lékaře a další základní péči plus nadstandard v případě, že se jemu nebo jeho rodinnému příslušníkovi něco stane. Vedle toho probíhají nadstandardní manažerské prohlídky celkového zdravotního stavu v režimu, který je na dohodě s danou firmou.

„Je zvýšený zájem například o prohlídky s genetickým screeningem. O tato nadstandardní vyšetření se zájem za posledních pět let zdvojnásobil,“ doplňuje Kateřina Piwková.

Vedle pracovního lékařství má Renturi ještě autorizovanou laboratoř fyziologie práce, kterou spustila v roce 2016. V ní měří fyzikální faktory a lokální svalová zátěž, což je něco, co zaměstnavatelé musí mít z nařízení hygieny při popisech pracovních míst. Renturi má přitom „pevnou“ laboratoř, kde se vyhodnocují výsledky, měření však probíhají přímo ve firmách na zaměstnancích v provozu.

Protože je společnost Renturi na trhu už od roku 2009, získala možnost sledovat, jak se požadavky firem v oblasti zdraví mění. „Zájem je větší, což je u velkých výrobních podniků dáno i nedostatkem zaměstnanců. Předhánějí se tak v tom, aby zajistili co nejlepší benefity, a starají se o to, aby zaměstnanci zůstali zdraví a v pohodě,“ konstatuje Piwková. „Naši klienti z řad velkých nadnárodních společností si uvědomují víc než kdy dřív, jak důležitá je prevence a starost o své zaměstnance, a investují do ergonomických a rehabilitačních programů nemalé finanční prostředky, které se jim ale vracejí snižováním nemoci z povolání pohybového aparátu,“ uzavírá. Michaela Koubová, Zdravotnický deník, ceskajustice.cz

X X X

PŘEDSEDA  ÚSTAVNÍHO  SOUDU  RYCHETSKÝ  SOUDCE  JIRSU  NEPOTRESTÁ?

Rychetský se soudcem Jirsou kárné řízení kvůli stykům s odsouzeným podnikatelem nezahájí

 Ústavní soudce Jaromír Jirsa nebude čelit kárnému řízení za to, že neoznámil své styky s odsouzeným podnikatelem Danielem Palkem, když rozhodoval o jeho ústavních stížnostech. Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský odmítl podnět Palka na zahájení kárného řízení s Jirsou. Podle Jirsy se jedná o systematickou snahu znevěrohodnit jeho soudcovskou nezávislost.

Skutečnost, že ústavní soudce Jaromír Jirsa neoznámil svoji možnou podjatost, když rozhodoval o ústavních stížnostech právníka a podnikatele Daniela Palka, s nímž se dlouhou dobu blíže zná, není důvodem pro zahájení kárného řízení. Podle zjištění České justice totiž předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský odmítl podnět na zahájení kárného řízení s Jirsou, který podal Palko prostřednictvím svého právního zástupce. Rychetský měl podle informací České justice své rozhodnutí již sdělit plénu soudu. Kárné řízení s ústavním soudcem může zahájit pouze předseda ÚS svým usnesením, které je následně předloženo plénu ÚS. To pak případně ustaví pětičlenný kárný senát.

Právník a podnikatel Daniel Palko napadl stížností rozhodnutí o dvou jeho předchozích ústavních stížnostech, v nichž Jirsa rozhodoval a které se týkaly jeho trestní věci. Namítá, že rozhodování ÚS bylo zatíženo zásadní vadou, neboť Jaromír Jirsa byl podjatý, a to s ohledem na jejich údajný dlouholetý přátelský vztah. Konkrétně Palko tvrdí, že s Jirsou si měl tykat, půjčit mu velkou částku peněz či darovat jízdní kolo. Jirsa se měl v minulosti, ještě jako soudce Městského soudu v Praze, sám vyloučit pro podjatost při rozhodování o věci, která se dotýkala Palkova podnikání. A to právě s ohledem na jejich přátelský vztah. Palko také popsal, že Jirsa se s ním měl sejít ještě minulý rok po jeho pravomocném odsouzení v jeho kanceláři.

Námitka podjatosti

Rozhodnutí o této stížnosti připadlo senátu, v němž zasedá vedle Jaromíra Jirsy ještě soudce Tomáš Lichovník a David Uhlíř. I vůči nim vznesl Palko námitku podjatosti.

Všichni tři se již podle zjištění České justice k námitce vyjádřili. Soudce Uhlíř tak, že se podjatý být necítí, neboť hypotetický důvod, spočívající v namítaném příbuzenském vztahu, pominul před lety rozvodem. Soudce Lichovník v přátelském vztahu k Jirsovi důvod podjatosti při rozhodování ve věci nevidí, neboť Jirsa není v pozici účastníka řízení.

Soudce Jirsa ve vyjádření přiznal známost s Palkem, kterou navázal dlouho před tím, než se stal ústavním soudcem. Popřel ovšem přátelský vztah a konstatoval toliko neutrální postoj k jeho osobě. Podle Jirsy je mnoho osob, které poznal ještě coby prezident Soudcovské unie, jež se mohou domnívat, že je s ním pojí přátelství. Přiznal sice, že se s Palkem minulý rok opravdu sešel, avšak tuto ojedinělou schůzku jako důvod podjatosti nevyhodnotil. Připomněl také, že se řízení před ÚS řídí principem koncentrace řízení a Palko tak měl uplatnit námitku již při rozhodování v prvních dvou věcech. Fakt, že tak učinil až poté, co ÚS rozhodl v jeho neprospěch, svědčí o účelovosti takové námitky. Podle Jirsy se totiž mohl Palko domnívat, že bude rozhodovat v jeho prospěch, a proto námitky vznesl až poté, co není spokojen s rozhodnutími. Cílem Palka je nyní zpochybnění jeho soudcovské nezávislosti, pro což svědčí podle Jirsy také účelová medializace věci Českou televizí a Českou justicí.

O vznesených námitkách podjatosti by měl nyní rozhodovat první senát ÚS, jehož předsedou je právě Jirsa a dalšími členy jsou Vladimír Sládeček a Pavel Šámal. Podle návrhu soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka by měl ovšem Jirsu v tomto případě nahradit Vojtěch Šimíček. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

NEOBJEKTIVNÍ  INFORMACE  ČT  MORAVCE  A  BRADÁČOVÉ,  KDY  JE  ODVOŘÁK  Z  ČT  ODVOLÁ?

Znalecký ústav se tvrdě pustil do diskuze Moravce s Bradáčovou. Neinformovali diváky objektivně, tvrdí

Poslední Otázky Václava Moravce, respektive jejich druhá část pod titulem – Cesty spravedlnosti. Kudy vedou? – ve kterých diskutovali Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl, nazdvihly ze židlí řadu lidí. Zejména znalce. Moravec a Bradáčová si konkrétně vzali na mušku znalecký ústav Equita Consulting, který pro soudy vydával posudky v řadě složitých kauz, mimo jiné v takzvané jízdenkové kauze pražského Dopravního podniku. Do diskuzního pořadu České televize se tvrdě opřel i ostrakizovaný znalecký ústav Equita Consulting.

„´Zásadní roli hrají posudky,´ konstatoval Václav Moravec v nedělních Otázkách, ve kterých diskutoval s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a s předsedou Vrchního soudu v Praze Lubošem Dörflem na téma Cesty spravedlnosti. Hlavním tématem byli znalci. Znalci, kteří jsou podporou orgánů veřejné moci v odborných otázkách, na které potřebují znát odpovědi pro své rozhodování. Naše společnost Equita Consulting je v podpoře soudům a policii aktivní, rovněž i ve vypracovávání znaleckých posudků pro soukromoprávní subjekty i municipality. Zajímáme se tak aktivně o dění okolo znalců,“ začal svoje vyjádření jednatel Equita Consulting, pověřený jejím řízením, Leoš Klimt.

Vystoupení Lenky Bradáčové Ekonomický deník v pondělí detailně analyzoval.

Podle Klimta se nelze však „bez dalšího smířit s tím, že jádro pořadu je založené na nepodložené kritice naší práce. V diskuzi s významnými zástupci orgánů veřejné moci zaznívá jméno společnosti Equita Consulting v negativním kontextu několikrát. A to v pořadu, o kterém by si divák mohl myslet, že nemá zapotřebí pracovat s neověřenými skutečnostmi“.

„Podle Václava Moravce jsme jako znalecký ústav vydávali tendenční znalecké posudky. ´Je přece podezřelé, že je kolem jedné znalecké společnosti tolik pochybností,´ konstatuje Václav Moravec. A pokračuje ve výčtu posudků, které považuje za kontroverzní s negativním podtextem,“ pokračuje Klimt.

V aktuální kauze Dozimetr (údajné ovlivňování zakázek v Pražském Dopravním podniku – pozn. red.) Moravec poukázal poukazuje na Equitou zpracovaný posudek z roku 2016 o hodnotě pozemků v Lysolajích. Podle Deníku N, na který odkázal, si nechal Magistrát hlavního města Prahy zpracovat nové posudky, které zpochybňují posudek Equity.

„Nelze se vyjadřovat k posudkům, které nám nebyly poskytnuty, lze se vyjádřit k publikovaným úryvkům. Znalecká kancelář Dušek uvádí, že posudek je vadný a konstatuje, že ´ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyplývá, že znalecký posudek vypracovaný Equita Consulting nestanovil cenu tržní ani cenu obvyklou a mohl sloužit pouze jako základ pro určení tržní ceny´. Zveřejněná kritika znalecké kanceláře Dušek je flagrantním vyjádřením neznalosti problematiky oceňování, nadto postupů a principů, které jsou i běžnému čtenáři orientujícímu se v nemovitostních projektech známy. Znalecká kancelář Dušek popírá princip běžně používané reziduální metody, která je založena na reziduu, tj. na rozdílu mezi dosažitelnými výnosy a nezbytnými náklady. Jedná se o obecně uznávanou metodu nejenom u nás, ale i v mezinárodní oceňovací praxi a standardech, uznávanou i mezinárodními institucemi např. TEGoVA, ASA, RICS, EBRD, nebo EIB,“ brání se Leoš Klimt.

V posudku, který si objednala městská část Lysolaje bylo úkolem znalce stanovit tržní hodnotu pozemků pro obecného investora, na základě tržních principů, se zohledněním specifických podmínek prodeje, které byly ve znaleckém úkolu přesně definovány.

„Pokud by chtěl Václav Moravec netendenčně poukazovat na údajně vadný posudek, bylo by férové seznámit se nejen s posudkem samotným, ale i s názorem všech ve věci angažovaných znalců, nebo alespoň získat odbornou oponenturu znalce či jiného odborníka ve věci fundovaného,“ upozorňuje Klimt.

Novinářsky neprofesionální

Podle Václava Moravce je chybou znalců, resp. Equita Consulting, že „se zastupitelé Prahy 11 přou o částku za podíl městské části ve firmě AR DELTA“.

„Naše společnost zpracovala pro jednoho z akcionářů, městskou část Praha 11, znalecký posudek, ve kterém jsme ocenili 50% podíl na společnosti AR DELTA, a.s. s výslednou částkou 39 mil. Kč. Není nám známo, že by závěry našeho posudku byly jiným posudkem zpochybňovány. Václav Moravec odkazuje na Pražského patriota, pokud by odkaz korektně interpretoval, uvedl by, že podle uvedeného zdroje si druhý akcionář nechal vypracovat posudek u firmy Delloite, která podíl ocenila na 36 milionů. Žádná kritika našeho posudku nezazněla, pouze nespokojenost některých zastupitelů ne však ke znaleckému posudku, ale k transakci samotné. Zastupitelům MČ Prahy 11 jsme písemně odpovídali na jejich dotazy i jsme několikrát byli osobně účastni na projednávání tohoto bodu na zastupitelstvu. I v tomto případě je poukázání na naši práci jako na neodbornou novinářsky neprofesionální,“ tvrdí Leoš Klimt.

Znalectví je podle Leoše Klimta málokdy exaktní vědou. Postupy v posudku však vždy musí dle jeho slov být odůvodněné a obhajitelné. Závěry v posudcích nemohou potvrdit názor každé ze stran sporu, zcela běžné je, že alespoň jedna ze stran sporu je nespokojena se závěry posudku.

„Vlastně je zcela normální a i žádoucí, že znalecký posudek u znesvářených stran vyvolá alespoň u jedné z nich nevoli a nesouhlas. Z toho však nelze vyvozovat závěr, že takový znalecký posudek je vadný,“ vypichuje Klimt.

V poukazování na práci znalců pokračoval Václav Moravec takzvanou jízdenkovou kauzou Dopravního podniku hlavního města Prahy. „Na základě posudku Equity Consulting končí případ předražených jízdenek, když není možné určit obvyklou cenu jízdenek a dojde k osvobození obviněných“.

Vyvolávání dojmu o objednávce obviněných

„Pokud by se Václav Moravec seznámil s našimi posudky ve věci, nemohl by činit tak razantní a odvážný závěr, že na základě našeho posudku došlo k osvobození obviněných. V pořadu je uveden úryvek předsedy odvolacího soudu, který konstatoval, že k tomu došlo v rozporu s provedenými důkazy a v rozporu se skutkovým dějem, který nalézací soud zjistil. Zcela korektně jsme v našem posudku zdůvodnili, proč není možné cenu obvyklou stanovit, dokonce jsme v poslední kapitole posudku uvedli doporučení znalce, jak by toho bylo možné dosáhnout. Vrcholně nekorektní je vyvolávat v divácích dojem, že znalecký posudek byl objednán obviněnými. Prvním zadavatelem posudku byl poškozený a dalším zadavatelem posudku byl samotný orgán veřejné moci, Městský soud, který tak činil na základě doporučení soudu odvolacího,“ upozorňuje Leoš Klimt.

Václav Moravec uvedl, že i v kauze Čapí hnízdo budou důležitými postavami také soudní znalci a citoval novinářku Sabinu Slonkovou:„Každá strana je schopna přinést několik znaleckých posudků, kdy posudek obžaloby dokáže vyvrátit posudek obhajoby a obráceně. Bude to velká bitva znaleckých posudků.“

„Škoda, že toto konstatování nepřivedlo Václava Moravce k pečlivější přípravě tématu Cesty spravedlnosti a k přípravě dotazů na skutečné problémy v dokazování. Nepochopení problematiky znalectví lze nalézt již v anotaci pořadu ´pro soudy představují znalecké posudky velmi významný důkazní prostředek. Zjišťují totiž okolnosti, které samotný soudce není schopen posoudit vlastní úvahou´. Znalci rozhodně nezjišťují okolnosti. Znalci jsou partnerem orgánů veřejné moci v případech, kdy jejich rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Znalci netvoří důkazy pro vyslovení svého znaleckého závěru, pouze znalecký posudek může případně sloužit jako důkaz,“ konstatoval dále jednatel Equita Consulting Leoš Klimt.

Václav Moravec podle Klimta nevyužil možnosti informovat objektivně diváka o tak zajímavém tématu jakým bezesporu dokazování a role znalce je.

„Pouze upevnil obecné mínění, že znalci jsou schopni zhotovit posudek, jaký objednatel potřebuje. Možná se tak někdy událo. Rozhodně ne v případě naší společnosti a dovolím si tvrdit, že ani v převažující práci ostatních znalců. Je velmi laciné, i když divácky zajímavé, vytrhávat z kontextu některé závěry znaleckých posudků. Každý posudek je ucelený dokument, který má jasně definovaný znalecký úkol, vymezený účel a odborný závěr a v tomto kontextu je nutné ho podrobovat kritice, která by však měla být činěna ´na základě vyšší autority znalecké´,“ kritizuje pořad .

„Přeji si, aby upoutávka pořadu ´Jste na správné adrese, tady je zpravodajská jednička v zemi, tady je zpravodajská čtyřiadvacítka České televize´, nebyla prázdným heslem. Zpravodajská jednička nemá zapotřebí se snižovat ke kritice na základě nepodložených faktů,“ uzavřel jednatel Equita Consulting, pověřený jejím řízením, Leoš Klimt. (hrb), Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Íránské protesty jsou masové. Proti hidžábům je polovina populace, říká expert

Demonstrace, jež v Íránu začaly po smrti Mahsá Amíníové, jsou i na tamní poměry obrovské, říká v rozhovoru pro iDNES.cz expert na íránskou politiku Josef Kraus. Podotýká však, že protesty nemají žádného vůdce. A dokud se masově nezapojí i střední třída, k větším změnám zřejmě nepovedou. Režim maximálně potrestá mravnostní policii, ale víc ústupků nepřipustí.

 X Když si vzpomenu na protesty v Íránu z posledních let, všechny byly nakonec potlačeny a nic se nezměnilo. Vidíte nějakou naději na změnu v demonstracích, které se tam odehrávají v posledních dnech?

Toto jsou rozhodně největší protesty od roku 2009. Tehdy vypukly po problematických prezidentských volbách. Současné demonstrace jsou proti těm z posledních let jiné především ve své masovosti. A pak je tady také fenomén, který dosud chyběl.

X Jaký?

Na protestech začala zčásti participovat střední třída. A především její mladší generace, tedy lidé mezi dvaceti a třiceti lety. Tato část populace se přitom dosud do protivládních protestů nikdy příliš nezapojovala. Dalším fenoménem jsou pak ženy, které jsou v těchto protestech hodně přítomné a jsou hybatelem něčeho, co začíná vypadat jako celospolečenské hnutí.

Josef Kraus Politolog Josef Kraus působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, konkrétně na oboru Bezpečnostní a strategická studia. Věnuje se oblasti Blízkého východu a především Íránu, dále tématu terorismu a bezpečnosti, islámského terorismu i islamofobie.

Na druhou stranu je pravda, že všechny demonstrace z minulosti byly nakonec buď potlačeny, anebo se samy postupně vyčerpaly a vyšuměly. Tato historická zkušenost ukazuje, že je stále pravděpodobnější, že tento scénář nastane i nyní. A to z důvodu, že se velká část střední třídy protestů stále neúčastní. Reálně sedí doma a bojí se chaosu, o vlastní bezpečí a nejistoty ve společnosti.

Střední třída je vždy docela důležitým hybatelem jakýchkoliv společenských nebo politických změn. A v momentě, kdy si stále ještě vypočítává, že se jí vyplatí ve srovnání s rizikem chaosu, případně rozpadu státu, změny režimu, revoluce nebo občanské války raději sedět doma a trpět režim, který je podle nich taky problematický a třeba i ekonomicky neefektivní, žádné změny nebudou. Dojde k tomu, že po pár dnech, možná jednotkách týdnů protesty tak, jak začaly, také postupně utichnou.

Navíc je tu ještě jeden důležitý faktor. Protesty nemají žádného vůdce, který by určoval směr a třeba i artikuloval požadavky lidí vůči vládě. Nic takového tam není a bez vůdce protesty nemají šanci na dlouhou životnost nebo velký úspěch. Je to hodně živelná a emocionální záležitost a tyto věci mají tendenci vyprchat ve chvíli, kdy vyprchají emoce.

X Íránská armáda už pohrozila, že se postaví každému nepříteli. Můžeme tedy čekat i krvavé potlačení protestů?

To je samozřejmě varianta, která může nastat, pokud bude situace nadále eskalovat. Když se podíváme na záběry, které se šíří třeba na Instagramu či Whatsappu a Telegramu, vypadá to, jako by íránské pořádkové síly – policie, dobrovolné mise a podobně – prohrávaly. V některých čtvrtích jsou opravdu vyháněny a demonstranti vítězí.

Pokud však režim bude chtít projevit svou vůli a nebude ochotný k jakýmkoliv ústupkům, může dojít k nasazení ozbrojených sil v případě, že se demonstranti neupokojí. Myslím si, že je ta pravděpodobnost stále větší. A je otázka, zda to bude přímo armáda nebo revoluční gardy. Pak by hrozilo větší krveprolití, čemuž se ovšem nyní snaží vyhnout jak sami demonstranti, tak samozřejmě i vláda, protože by to způsobilo velké politické problémy.

X Jak velkou roli v protestech nebo v reakci na ně hraje fakt, že Mahsá Amíníová byla íránská Kurdka a i na demonstrace pak vyšli Kurdové?

Etnicita svou roli také hraje, ale právě spíš v problémech, které by nastaly v případě, že by se režim třeba začal hroutit. Írán je multietnickou zemí. Peršané tvoří jen velice lehce nadpoloviční většinu obyvatelstva a i ostatní národy jsou velice početné. Obývají zpravidla periferie Íránu. To, že se jednalo o kurdskou dívku, znamenalo, že nepokoje začaly především v kurdských oblastech. Jak na západě země kolem města Kermanšáh, tak na severovýchodě v blízkosti Mašhadu a u turkmensko-afghánských hranic.

Velice rychle se však přesunuly i do perských, ázerbájdžánských a dalších částí Íránu a staly se z nich masové nepokoje celonárodnostního charakteru. Etnicita přestala hrát roli, protože se za mrtvou kurdskou dívku začala stavět i další etnika. Její smrt ale zafungovala mnohem víc jako rozbuška než reálný důvod nepokojů. Ty je třeba hledat v dlouhodobé sociální a především ekonomické frustraci obyvatel.

Přitvrzuje podle vás íránský režim od nástupu konzervativního prezidenta Ebráhíma Raísího?
Ano, ale ne nijak dramaticky. Utahování šroubů je pozvolné. Opravdu jsou tady signály, že se mnohem více dbá na vymáhání zahalování žen na veřejnosti či na jiné věci. Musíme však vnímat kontext. Írán si v posledních několika letech prošel celou řadou velkých problémů, zejména ekonomických, a současná íránská vláda tak řeší především ty. Navíc tady byla také covidová doba, která dopadla na obyvatelstvo plošně tak jako kdekoliv jinde, včetně velkého množství restrikcí. A doteď se z toho Íránci trochu vzpamatovávají.

Nemůžu proto říct, že by vláda prezidenta Raísího byla nějak dramaticky tužší a tvrdší než vlády předchozí, ale určitá míra této tendence je tu vždycky. Jednoduše z důvodu, že prezident pochází z konzervativního tradicionalistického tábora, zatímco předchozí vláda prezidenta Hasana Rúháního byla více tvořena umírněnými až reformními politiky, kteří se snažili postupně polevovat v tlaku režimu na lidi.

x Dá se tedy říct, že si Íránci a Íránky zvykli na volnější režim a teď se diví, co se děje? Přece jen se zavádí tvrdší pravidla odívání, řešily se restrikce kolem potratů…

Trochu bych to oddělil. Jedna rovina je legalita, tedy co je napsané v zákoně. Druhá věc je, jak to reálně funguje v ulicích. A v tom je poměrně velký rozdíl, protože na jednu stranu jsou íránské zákony o odívání a dalších záležitostech striktní a těm, kteří je porušují, hrozí tresty. Ale je otázka, zda je pak režim vymáhá.

To, co se děje v Íránu – a řekl bych, že je to dlouhodobější trend posledních zhruba patnácti let – je, že se společnost začíná měnit a začíná být tolerantnější. De iure sice platí přísné zákony o odívání, ale když se půjdete podívat do bohatších částí měst, jako je Teherán, Isfahán, Mašhad a jiné, uvidíte, že si společnost pravidla posouvá sama. Zejména ženy se oblékají „vyzývavějším“ způsobem a testují hranice, co jim ještě projde a co už ne.

Hranice se posouvá stejně, jako si ženy posouvají šátek stále více dozadu. Některé už ho nosí jen na drdolu a celá ofina i pěšinka jim jde vidět, některým šátek samovolně spadne a trvá jim, než si ho znovu nasadí. A tím, že k posouvání hranic dochází postupně a dlouhodobě, společnost si na to začíná zvykat a systém už nereaguje tak přehnaně, jak by reagoval ještě před deseti patnácti lety.

Především ženy poukazují na nemravnost společnosti. Když to řeknu lidově, volají „nechovej se jak laciná coura, svádíš mi manžela a syna, pořádně se zahal“.

X Pak tu ovšem máme mravnostní policii, která na „prohřešky“ žen v poslední době reaguje velmi silně. Proto se také vůbec bavíme o zabité Mahsá Amíníové. Ještě před ní se objevil i případ básnířky Sepideh Rašnové, kterou zatkli a pak zmlácenou vystavili ve státní televizi.

To, co jsem popisoval, je trendová záležitost ve společnosti. Incidenty, které zmiňujete, jsou do značné míry excesy. Není to standardní chování systému. Ano, ve společnosti jsou stále silné vlivy různých mravokárců včetně dobrovolníků z té části společnosti, která zkrátka nesouhlasí s tím, že by se ženy měly volněji odívat.

Systém občas excesivněji zareaguje, vytvoří to tyto problémy, ale není to záležitost, kterou bych označil za trendovou. Zatímco posouvání hranic oblékání ženami ano. Je samozřejmě otázkou, zda systém v jistou chvíli neřekne „stačí, protože tohle už je nebezpečné“. Je třeba si uvědomit, že od islámské revoluce z roku 1979 a od přijaté ústavy z roku 1980 se systém vlády duchovních v Íránu prakticky nezměnil. Nedošlo ani k malé kosmetické změně.

X Proč je to třeba mít na paměti?

Systém je proto velice velice rigidní, ale zároveň v kontextu svého regionu velice stabilní, což je jeho obrovská výhoda. Ve chvíli, kdy by docházelo k dílčím změnám a dílčím reformám, vždy hrozí dominový efekt, který by nakonec mohl vést až ke zhroucení celého systému. Uvolnění zahalování žen se sice může zdát jako marginální společenská záležitost, která nemusí mít vliv na politiku. Režim však bude dělat všechno pro to, aby nemusel a nebyl dotlačen ani k takovýmto ústupkům.

X Myslíte si tedy, že se zmíněné excesy mravnostní policie potrestají a pojede se dál beze změn?

Osobně si myslím, že pokud bude systém demonstracemi dotlačen k nějakému ústupku, bude přesně v této rovině. Dojde třeba k tomu, že policie přijme, že se dopustila nějakého pochybení, a udělá něco na způsob „nezávislého“ vyšetřování. Možná dokonce najde nějaké obětní beránky, které reálně nebo na oko potrestá.

Bude to úlitba režimu davu, aby nemusel dělat systémové změny. Může to být výsledek protestů, pokud tedy nedostanou úplně jiný drive. Například v důsledku eskalace násilí mezi pořádkovými silami a demonstranty, což se může stát. Je tu celá řada neznámých faktorů. Ve chvíli, kdy dojde třeba k úmrtí protestující ženy, ať už náhodně nebo záměrně, někdo to natočí a záběry zase oběhnou celý Írán, povede to k další naštvanosti davu. Může to být divoká karta, která úplně změní průběh nepokojů. Ale nedá se to predikovat.

X Dá se odhadnout, jaké je momentálně rozložení liberálnějších a konzervativnějších Íránců ve společnosti? Když totiž ženy protestují proti nošení hidžábu tím, že si ho na sebe nevezmou, stává se, že jim někdo vynadá. A dost často to bývá další žena, která zjevně patří ke konzervativnější části společnosti, protože je sama zahalená až po paty.

Moje osobní zkušenost je, že jsou to především ženy, které poukazují na nemravnost společnosti. Když to řeknu lidově, volají „nechovej se jak laciná coura, svádíš mi manžela a syna, pořádně se zahal“. To je jejich argument. A co se týče rozložení v populaci, ono se to velmi špatně říká, protože v Íránu moc nefungují nezávislé průzkumy veřejného mínění. Nicméně pokud jde o povinné zahalování, nějaká data přece jen máme. A jsou relativně zajímavá.

X V čem?

Jde totiž o to, jak se zeptáte. Pokud se zeptáte, zda by se žena měla nebo neměla pro zachování správné mravnosti zahalovat na veřejnosti, polovina populace vám řekne, že ano, a druhá polovina, že ne. To je ale věc jejich osobních preferencí. Nicméně pokud otázku položíte tak, zda by stát měl vymáhat zahalování žen na veřejnosti a zda by to tedy pro ženy mělo být povinné, už je ta proporcionalita jiná.

Až sedmdesát procent Íránců si myslí, že by to tak být nemělo. To znamená, že by se ženám podle nich měla dát svoboda, aby se samy rozhodly, zda budou nosit hidžáb. Pokud by ta svoboda byla udělena, zase by to spíš reflektovalo první otázku a polovina žen by i nadále chodila zahalená a druhá ne.

X Proslýchá se, že íránský ajatolláh Alí Chameneí je na tom se zdravím velmi špatně. Víte něco víc o jeho stavu?

To, že nejvyšší duchovní vůdce je velmi nemocný, vážně nemocný, na smrt nemocný, slýchávám pět nebo šest let. Spekuluje se o rakovině nebo o tom, že mu odchází játra. Spekulací je ohromné množství, ale reálně nikdo nic neví. Chameneí je hospitalizován, to režim i potvrdil. Je pod dozorem lékařů, kteří se tváří, že je to jen rutinní kontrola. Buď jak buď, nejvyšší duchovní vůdce už má svůj věk (Chameneímu je 83 let, pozn. red.). O to více se ale spekuluje nad tím, kdo bude příštím nejvyšším duchovním.

X A kdo by to mohl být?

Variant je hodně a dokonce existuje velký tlak na to, aby došlo k nějakým systémovým změnám, minimálně aby si lidé volili nejvyššího duchovního vůdce přímo tak, jako si nyní volí prezidenta. Dosud se stále volí prostřednictvím takzvané rady expertů, která se skládá z nejvyšších íránských duchovních. Přímá volba by byla velmi zajímavý gamechanger. Znamenalo by to však ústavní změny a přesně tomuto se režim bude bránit.

Nicméně kdo bude příštím nejvyšším duchovním vůdcem, není vůbec jasné, protože vnitroíránská politika je zaprvé velmi špatně průhledná a zadruhé je značně ovlivněná rodovými až kmenovými principy. Je tu několik mocenských skupin, které jsou často i pokrevně spřízněné a jednoduše řečeno spolu soupeří o moc. A jde o to, která rodina se dokáže prosadit a protlačit svého kandidáta právě na tento nejdůležitější post v Íránu.

Manifestace svolaná konzervativními kruhy začala po poledních modlitbách v několika městech. Účastníci provolávali smrt Americe a Izraeli. „Američtí žoldáci jsou ve válce s vírou,“ volali. Lidé také odsoudili „rušivé chování několika oklamaných jedinců, kteří urazili posvátnost koránu a proroka Mohameda, zapálili mnoho mešit a svatou vlajku Íránské islámské republiky, urazili hidžáb, ničili veřejný majetek a ohrozili bezpečnost lidí“. Agentura Reuters uvádí, že účastníci žádali popravu lidí urážejících korán. Tajné služby pak varovaly „vnitřní a zahraniční buřiče, že jejich sny odporující náboženským hodnotám a velkým úspěchům islámské revoluce se nikdy nesplní“.

x Mohl by tím nástupcem být i prezident Raísí? Ostatně sám ajatolláh Chameneí byl nejdřív prezidentem.

Je to jedna z variant. Hovoří pro ni to, jakým způsobem dosud současný nejvyšší vůdce Chameneí podporoval a doslova tlačil Raísího na post prezidenta. Do té doby o Raísím nikdo příliš mnoho nevěděl. Řídil náboženskou nadaci Astan Quds Razáví v Mašhadu a byl v podstatě lokální postavičkou. A teprve s prezidentskou volbou a kampaní se vyšvihl do čela celonárodní politiky.

Spekulace zní, že to byl důvod, aby vůbec vešel ve známost, aby si už vyzkoušel, jaké to je mít alespoň zčásti moc, aby ho lidé začali akceptovat a aby měl legitimitu pro to, že poté bude vybrán a jmenován nejvyšším duchovním vůdcem. Tuto variantu ale mohou překazit zákulisní hry. Spekuluje se totiž o tom, že by ajatolláhem mohl být třeba mladý Chameneí, tedy syn současného vůdce, nebo dokonce „mladý“ Chomejní – syn bývalého duchovního vůdce z dob islámské revoluce.

X Tím, že se dějí současně, lidé často na sociálních sítích srovnávají demonstrace v Íránu a protesty proti mobilizaci v Rusku. Podle mě se příliš srovnat nedají, protože jejich motivy jsou úplně jiné. Přesto, viděl byste tam nějakou paralelu?

Nejsem zastáncem těchto paralel, protože právě nikdy moc nefungují. Protesty v Rusku jsou zvláštní a živelné, ale řekl bych stále ještě velice omezené. To se samozřejmě může změnit, až budou ruští vojáci umírat na frontě a vracet se domů v pytlích na těla nebo v rakvích. Nicméně protesty v Íránu jsou masové, skutečně velice velice masové. V podstatě je jimi postižena celá společnost. Toto ještě v Rusku nemůžeme vidět. Íránská masovost je tak extrémní, že to překvapuje prakticky každého pozorovatele. Je tu dlouhodobá velká frustrace společnosti, která teď zrovna vybublala po smrti té nešťastné dívky.

X X X

Konflikt náměstka karlovarské primátorky s aktivistou řeší policie

Náměstek karlovarské primátorky Petr Bursík měl při středeční předvolební akci konflikt s místním aktivistou, architektem Otou Řezankou. Ten tvrdí, že jej politik škrtil. Incidentem, který popisuje každý z nich jinak, se zabývá policie.

 „Ve čtvrtek jsme přijali oznámení od dvaapadesátiletého muže, že měl ve středu v ulicích Karlových Varů spor se šestačtyřicetiletým mužem. Při tomto sporu nemělo dojít k žádnému zranění. Incidentem se usilovně zabýváme,“ řekl bez bližších podrobností policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Vzájemný spor potvrdili MF DNES oba jeho aktéři. „Asi minutu mě držel pod krkem a vyhrožoval mi,“ tvrdí o politikovi Ota Řezanka, architekt a projektant, mimo jiné autor projektu zvedací lávky, která překlenula Ohři v karlovarské městské části Tuhnice.

Řezanka je známým karlovarským aktivistou. Tvrdí, že jej Bursík napadl za jeho komentáře na Facebooku.

„Opakuji a připomínám v nich, že je obviněný z organizovaného zločinu. Uvádím i jeho propojení s Tomášem Hybnerem, jejich manželky jsou sestřenice,“ řekl s poukazem na trestní kauzu někdejšího náměstka karlovarského primátora Tomáše Hybnera. Ten figuruje v kauze ROP Severozápad, kterou v současné době rozplétají soudci na severu Čech. Petr Bursík čelí trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou týkající se agentury CzechTourism.

„To, že se o mě pan Řezanka dlouhodobě vyjadřuje ne úplně košer na sociálních sítích, je věc, kterou jsem jako politik ochoten akceptovat. Ale to, že si v rámci vyjádření o mně bude brát do úst moji ženu, mi přijde přes čáru,“ řekl k incidentu Petr Bursík.

Tvrdí však, že měl s Řezankou pouze slovní konflikt. „Důrazně jsem mu řekl, že mou rodinu nebude používat k věcem, které se týkají mé osoby. Odmítám ale tvrzení, že bych ho škrtil,“ dodal Bursík.

X X X

Nápor migrantů na hranicích: Za týden jich policie zadržela na jižní Moravě přes 1500

S obrovským náporem migrantů se potýkají policisté na hranicích se Slovenskem. Jde hlavně o Syřany, kteří míří do Německa. Například jihomoravští policisté za jediný týden odhalili na 1 500 migrantů a 12 převaděčů. Ve Zlínském kraji pak jen od včerejší půlnoci zajistili policisté dalších více než 180 migrantů.

Naše Mléko a Kozí kaše

Porád za stejnou cenu! Kozí kaše prodáváme 10 let bez zdražení. Vše s láskou k nejmenším. Nelegální migranti v příhraničí se Slovenskem se dají snadno poznat. Putují nejčastěji s batohem, nosí kapuci a roušku. Převážně jde o mladé muže. Policii na ně nejčastěji upozorňují místní obyvatelé. Migračním pointem v Holešově prošly od pondělí stovky takových lidí.

 „V příhraničí Zlínského kraje jsme zajistili 473 nelegálních migrantů. Jednalo se převážně o muže ze Sýrie. Dalších 200 nelegálních běženců jsme zaevidovali tady, v migračním centru v Holešově kolegům z Jihomoravského kraje,“ uvedla policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Nárůst počtu migrantů potvrzují i místní obyvatelé.

Ve čtvrtek se policistům podařilo zadržet také dva převaděče, kteří migranty pašovali přes slovenské hranice. Ani jeden z nich nepochází z České republiky. Oba čekalo zkrácené trestní řízení. Jednoho z nich dokonce soud na pět let vyhostil. Podle informací CNN Prima NEWS by měl nyní zamířit do polského hlavního města, kde má hlášený trvalý pobyt.

„Zároveň obviněnému byla doručena výzva k vycestování z České republiky, kdy je jeho povinností s ohledem na uložený trest vycestovat,“ upřesnil mluvčí Okresního soudu Uherské Hradiště Michal Tománek. Druhý muž teprve na soud čeká. Dá se ale předpokládat, že trest bude obdobný.

X X X

Českým velvyslancem na Slovensku bude hradní diplomat Jindrák, dostal souhlas

Novým českým velvyslancem na Slovensku bude dosavadní ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák, ve funkci vystřídá Tomáše Tuhého. Slovenská strana s působením Jindráka souhlasila, udělila mu tzv. agrément. Postu by se měl pravděpodobně ujmout na počátku příštího roku.

Rudolf Jindrák | foto: ČTK

O vyslání Jindráka jako diplomatického zástupce k východnímu sousedu rozhodla ještě předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), podle médií po dohodě s tehdy nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS).

Kariérní diplomat Jindrák se dlouhodobě zabývá vztahy se zeměmi ze středoevropského prostoru. V minulosti působil jako český velvyslanec v Maďarsku, Rakousku a především v Německu, kde vedl českou ambasádu téměř osm let. Podílel se například na přípravě česko-německé deklarace. Pracoval také jako náměstek ministra zahraničí.

Ke jmenování velvyslancem na Slovensku měl blízko již za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). V roce 2017 nahradil na postu ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka, který se stal českým velvyslancem v USA.

Jindrák řekl, že se vztahy se Slovenskem fakticky zabývá více než 30 let, protože slovenská agenda zasahovala do všech jeho předchozích diplomatických funkcí. Poznamenal, že českého velvyslance v Bratislavě nikdy nepovažoval za čistě diplomatický post, protože česko-slovenské vztahy jako takové jsou mimořádné a mají nadstandardní přesah do domácí politiky obou zemí.

V čele ambasády se chce soustředit především na udržení nadstandardních vztahů mezi Českem a Slovenskem. „Chci, abychom na vztahy se Slovenskem vždy pohlíželi jinak než na vztahy s jinými zeměmi. A chci pro to vytvořit podmínky,“ řekl. Dodal, že se Slovenskem ho pojí i rodinná historie, kdy předci jeho matky dlouhodobě na Slovensku žili.

Funkce se Jindrák zřejmě ujme od ledna. Současný velvyslanec Tuhý tak ambasádu povede do konce českého předsednictví Evropské unii. Jindrák poznamenal, že díky lednovému nástupu bude mít možnost být od počátku u vzpomínkových akcí, které budou připomínat 30 let od rozdělení Československa.

X X X

 Jedna střela dokáže srovnat se zemí Londýn. Kolik má Rusko jaderných zbraní a co dovedou?

Spolu s vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Západu jadernými zbraněmi. Šéf Kremlu prohlásil, že ohledně využití všech dostupných prostředků proti nepříteli rozhodně „neblafuje“. Rusko je na poli jaderných zbraní alespoň na papíře gigantem. Kolik smrtících hlavic Moskva má?

Po dekádách odzbrojování se svět pozvolna pouští do jaderného zbrojení. Obavy z nukleárních útoků opakovaně vyvolává Rusko. Prezident Putin naposledy ve středu varoval, že Moskva nebude s využitím jaderných zbraní v případě agrese otálet. Světoví lídři se podle politika sami dopouští na Rusku „jaderného vydírání“.

„Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme nepochybně všechny dostupné prostředky k ochraně Ruska a našich lidí. Neblafujeme,“ řekl Putin v televizním projevu.

 Ruský prezident také upozornil, že jeho země disponuje „různými zbraněmi hromadného ničení“. Kolik jaderných hlavic Moskva vlastně má?

Větší arzenál než USA

Drtivá část jaderného arzenálu Ruska pochází z dob studené války, kdy se Moskva předbíhala s Washingtonem při závodech ve zbrojení. Kreml tehdy došel v testování o chlup dále, a snad i proto má v současnosti k dispozici nejvíce jaderných zbraní na světě – 5 977. Spojené státy mají jen o pár desítek těchto smrtících prostředků méně, a to 5 428.

Z celkového počtu nukleárních zbraní má Rusko v zásobě 4 447 jaderných hlavic. Rovných 1 588 jich je údajně nainstalovaných na balistických raketách nebo připravených na leteckých základnách k využití bombardovacími letouny. Upozornil na to web Sky News.

Moskva má pak k dispozici také určitý počet „taktických nukleárních zbraní“. Má jít o 977 strategických hlavic. Problém ale je, že spojení „taktické nukleární zbraně“ nemá žádnou jasnou definici. Obecně se předpokládá, že takové prostředky budou méně ničivé než plnohodnotné jaderné zbraně. Nynější taktické atomové prostředky jsou ale výrazně mocnější, než byly například bomby svržené na japonská města Hirošima a Nagasaki.

 Experti také upozorňují, že skutečný počet ruských nukleárních hlavic vlastně nikdo nezná, protože si Rusko tak citlivý údaj střeží. Je ale pravděpodobné, že některé jaderné zbraně nemůže Moskva kvůli zastaralosti a špatnému technickému stavu aktivovat.

x Jak může Rusko zbraně využít?

Zatímco za studené války se uvažovalo o jaderných zbraních hlavně v kontextu bomb, moderní válčení už počítá s využitím raketových nukleárních zbraní. Nositelem smrtících zbraní se tak stávají mezikontinentální balistické rakety.

Moskva disponuje raketami, které mohou už deset minut po odpalu vyvinout maximální rychlost. V případě ruského nukleárního útoku může taková zbraň například za dvacet minut dorazit do Velké Británie. Jediná hlavice pak teoreticky stačí k tomu, aby jaderná zbraň srovnala se zemí například Londýn, Paříž nebo Washington.

x Jak jsou na tom ostatní země?

V porovnání s Ruskem a USA mají okolní státy miniaturní zásoby nukleárních zbraní. Na třetím místě je Čína, která má zhruba 350 jaderných zbraní. Francie 290, Británie 225.

Vzhledem k eskalaci konfliktu na Ukrajině je pravděpodobné, že státy upustí od trendu odzbrojování a započnou znovu modernizovat svůj jaderný arzenál. S navýšením nukleárních zásob počítá například i Severní Korea.

 X X X

Běženců přibývá, Němci zvažují návrat stálých kontrol na hranicích

Počet nelegálních přechodů přes česko-německou hranici je podle německých médií na historickém maximu. Do Saska se chce dostat stále víc uprchlíků z Blízkého východu. Tamní politici jsou zděšeni. Němci a hlavně Sasové vážně uvažují o tom, že by kontroly na společné hranici nemusely být jen namátkové.

Německá policie v červnu odhalila kolem dvou tisíc nelegálních uprchlíků, což je proti loňskému roku nárůst o 140 procent. A růst pokračoval.

Už v srpnu úřady a policie odhadly na základě počtu zadržených, že jen přes česko-saskou hranici přešly na tři tisíce migrantů. Jde hlavně o lidi ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Hlavní tranzitní trasou je dálnice D8 a následně německá A17. Běženci se do Saska také pokoušejí dostat vlaky.

V Ústeckém kraji, tedy před společnou hranicí, se daří pochytat jen desítky lidí. Krajská cizinecká policie nedávno právě na dálnici D8 zadržela převaděče, jenž měl ve svém autě pět uprchlíků z Turecka bez platných dokladů, kteří chtěli převézt do Německa. Všichni skončili na cizinecké policii.

„V červenci bylo v Ústeckém kraji zajištěno dvanáct lidí, kteří se na území republiky zdržovali nelegálně, v srpnu to bylo osm a do 19. září 28 lidí,“ přiblížil mluvčí severočeské policie Daniel Vítek. Nejčastěji šlo o lidi ze Sýrie (21) a Afghánistánu (13).

Výrazně více lidí pak zadrží česká policie hned po vstupu na naše území – na česko-slovenské hranici. Tam v červnu policie zadržela 356 migrantů, ovšem v srpnu už to bylo 3 440 nelegálních migrantů ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka. Cíl všech je známý, chtějí pokračovat do Německa.

V Německu proto vzrůstá tlak na stálou ochranu hranice.

„Tento vývoj je alarmující. Jde o další známku, že evropská ochrana vnějších hranic vykazuje velké mezery. Gangy pašeráků se přemístily a nyní k nám využívají cestu přes Slovensko a Českou republiku. Ministryně vnitra Nancy Faeserová musí okamžitě nařídit stacionární hraniční kontroly s Českou republikou,“ řekl deníku Bild předseda Federálního policejního svazu Heiko Teggatz.

Přijel vlak z Prahy…

„Pokud na hlavní nádraží v Drážďanech jede několik policejních vozů s blikajícími modrými světly, můžete si být jisti, že právě přijel vlak z Prahy,“ říká i Armin Schuster, saský ministr vnitra z CDU.

Debaty o zavedení kontrol na volně průjezdné „schengenské“ hranici připustila i generální konzulka v Drážďanech Markéta Meissnerová. „Dopad lze čekat, kontroly budou častější ve vlacích, autobusech a budou se týkat i osobní dopravy. A je možné počítat s tím, že nebudou namátkové,“ sdělila konzulka.

Lidé z Česka si podle ní právě nyní musí dát do pořádku doklady, hlavně zkontrolovat jejich platnost.

Pokud by Německo nebo Sasko zavedlo pevné kontroly, šlo by o podobné jako bývají na hranicích například v případě zhoršení bezpečnostní situace či při důležitém summitu politiků.

„A zažili jsme je například i v době covidu. Ale podle mě není situace taková, aby se stálé kontroly obnovovaly,“ říká Meissnerová.

X X X

Kouč Portugalska: Češi jsou výborní. Odmítl řeči o Ronaldově formě

Tvrdý, přísný, ale úspěšný. Portugalský kouč Fernando Santos (67) diriguje už osm let hvězdou reprezentaci, která podruhé v krátké době změří síly s českým výběrem. Sobotní zápas v Edenu v rámci elitní skupiny Ligy národů bere vážně. Chválil výběr Jaroslava Šilhavého a rychle odpálkoval otázku ohledně formy Cristiana Ronalda.

Portugalská tiskovka den před zápasem v Edenu trvala zhruba půl hodiny. Nejprve mluvil stoper z Manchesteru Ruben Dias, používal spíš zdvořilostní fráze. „Netřeba připomínat, jaké mají Češi silné mužstvo. Jsou nebezpeční v protiútocích a mají zajímavé individuality. Musíme si dávat pozor na celý tým,“ tlumočil slova 25letého obránce přítomný překladatel z portugalštiny.

Poté došlo na dotazy směrem k přítomnému kouči Fernandu Santosovi. Zkušenému bardovi, který s Portugalskem zvítězil na EURO 2016 ve Francii. Portugalským novinářům odpovídal dlouze, s chutí se pouštěl i do diskuzí. Když se mu ale něco nelíbilo, z očí mu šlehaly blesky.

Přísně se zatvářil i ve chvíli, kdy mu byl přetlumočený dotaz deníku Sport a serveru iSport.cz ohledně formy Cristiana Ronalda. Řešit rozpoložení pětinásobného držitele Zlatého míče, který v úvodu sezony trávil zápasy Manchesteru United na lavičce, mu připadalo nemístné. „Před týdnem hrál skoro celý zápas (80 minut proti Tiraspolu). Nemyslím si, že tato otázka je na místě. Pokud se Ronaldo bude cítit dobře, bude hrát,“ reagoval Santos.

Řeč se brzy stočila k sobotnímu klání a českému týmu. „Hrají výborně, už delší dobu ukazují, že jejich síla je hlavně doma. Soupeřům umí dělat problémy. Španělé vyrovnali v poslední minutě (2:2), porazili Švýcarsko (2:1). Jsou dobře organizovaní, mají pevnou obranu, vědí, co na hřišti dělají. Nesmíme nikoho podcenit, naopak se soustředit a respektovat každého soupeře,“ pověděl zkušený kouč.

Portugalcům scházejí hráči do defenzivy – kvůli kartám Joao Cancelo z Manchesteru City, zranění nepustí do zápasu zkušeného stopera Pepého. Kouč Santos rozebíral také situaci Rafaela Silvy z Benfiky, jenž se před duelem proti Česku vzdal z osobních důvodů reprezentace.

„Veřejně o takových interních věcech hovořím nerad, ale tady udělám výjimku. Odjel z tréninkového kempu, řekl, že z osobních důvodů s námi nemůže pokračovat. Musím to respektovat, jde o jeho rozhodnutí. Ale máme tady tři stopery, s tím jsme spokojení,“ prohlásil Santos.

Na Ronalda se čekalo. V kolečku jako poslední, zřejmě bez pokuty Šilhavý: Forma hráčů? Všichni jsou v dobré náladě, Schick je hladový

X X X

Tenisovému šampionovi hrozí bankrot. Otec měl Del Potrovi ukrást 30 milionů dolarů

Juan Martin del Potro nedávno truchlil kvůli smrti otce. Později se dozvěděl, že ho měl blízký člověk okrást údajně o 30 milionů dolarůZdroj: Profimedia.cz

Už ve 20 letech dosáhl argentinský tenista Juan Martin del Potro na obrovský úspěch, když na US Open ukončil nadvládu Rogera Federera a vyhrál trofej. Mělo se za to, že jde jen o první pozdrav, který bude následovaný mnoha dalšími. Žádný grandslamový titul ale charismatický chlapík, jehož kariéru opakovaně brzdí zranění, už nepřidal, na kurtech se představil naposledy v roce 2019. A nyní musí řešit další problém, který následoval tragickou zprávu. Hrozí mu bankrot.

Nedávno zemřel v pouhých 63 letech jeho otec Daniel del Potro. „Nechal jsi nás tady se zlomeným srdcem, ale víme, že odpočíváš v klidu, jak si zasloužíš. Teď jsi se připojil ke svému druhému andělovi a prosím tě, aby ses o nás postaral a pomáhal mámě, mé sestře a mně z nebe,“ napsal emotivní vzkaz na sociální sítě tenista.

Právě Daniel se synovi staral o miliony dolarů, které si vydělával na turnajích. A jak se nyní ukázalo, této pozice měl zneužívaz.

Web Essentially Sports upozornil na vyjádření známé argentinské moderátorky stanice América TV Kariny Mazzoccové, která má podle všeho vhled do situace u Del Potrů. A tvrdí, že otec připravil Juana Martina v průběhu let přibližně o 30 milionů dolarů (asi 645 milionů korun).

„V bance by (Juan Martin del Potro) neměl mít více než tři miliony dolarů. Je to samozřejmě hodně peněz, ale myslel si, že už nikdy v životě nemusí pracovat, pak se dozvěděl tuto zdrcující zprávu,“ konstatovala Mazzoccová. „Del Potrův otec, povoláním veterinář, podvedl svého vlastního syna. Juan se ocitl v hrozivé situaci poté, co se dozvěděl stav věci,“ dodala.

Lze spekulovat o tom, jak je údaj týkající se ukradených financí uváděný Mazzoccovou přesný. Podle oficiálních zdrojů si čistě tenisem nyní 33letý Del Potro přišel „jen“ na 25,8 milionů dolarů, navíc jde o nezdaněnou částku. Samozřejmě, peníze si vytáhlý hráč vydělával a stále vydělává na základě sponzorských dohod, nicméně touto cestou si nemůže zajistit obnos jako jiné velké osobnosti tenisu – Roger Federer, Rafael Nadal nebo Serena Williamsová.

Nekonečné zdravotní problémy

Hrozivé hospodaření s financemi ze strany otce každopádně může pro bývalou světovou trojku znamenat značný problém, možná bankrot. Zvláště proto, že tenisové příjmy nemá od června 2019 žádné. Tehdy odstoupil z turnaje v Londýně kvůli zdravotním problémům a na dvorce se zatím nevrátil.

 V mezidobí absolvoval šampion US Open z roku 2009 už čtyři operace kolene. Doufá, že na sál nebude muset znovu a letos si připíše comeback na okruh ATP.

Aktuální situace jen podtrhuje Del Potrův rozsáhlý chorobopis. Nebýt různých zranění a následných operací, dost pravděpodobně by nezůstal u jediného grandslamového titulu. Často je označován za největšího smolaře kurtů.

Před časem mluvil v rozhovoru pro ESPN o tom, jakou výzvou je nekonečná absence a těžká cesta k návratu. „Toto je nejtěžší zápas v mé kariéře, protože se jen těžko vypořádávám s takovými zraněními, s takovými bolestmi, které prožívám. Ale pořád to zkouším a zkouším. To je život. Věřím v sebe, věřím, že problémy budou minulostí. Myslím, že je to také vzkaz pro malé děti, pro všechny hráče, pro všechny lidi na celém světě, že se nikdy nemusí vzdát svého snu. A to je to, co dělám v mém případě.“

X X X

Sklizeň v Pardubickém kraji, budoucnost českého zemědělství, potravin a venkova

Sklizeň v Pardubickém kraji, budoucnost českého zemědělství, potravin a venkova

Dobrou zprávou letošní sklizně je, že výnosy v Pardubickém kraji jsou meziročně u hlavních plodin, tedy u obilovin a řepky, vyšší. V porovnání s Českou republikou je vidět, že se nemáme dlouhodobě za co stydět a naši zemědělci patří mezi ty nadprůměrné a patří jim za to poděkování. Avšak v době války, v době kdy se mění klima, je pro každou zemi důležitá základní soběstačnost nejen u energií, léků, ale i u potravin.

Snažíme se proto, aby nová Společná zemědělská politika a tzv. Zelený úděl tuto situaci reflektovaly a neviděly změny v zemědělství jen z pohledu ekologického, ale i z pohledu sociálního a ekonomického. Velká část změn je ekologicky globálně naprosto neefektivní a bohužel jen zbytečně sníží rozměr zemědělství nejen u nás, ale v celé EU! Výsledkem bude zbytečné zdražování potravin pro naše občany.

 Na jednu stranu je kladen důraz na podporu českých kvalitních potravin, ale otázkou je, kdo si ji v této těžké době může dovolit?  Zatím se naplňuje rčení po zásluze potrestán.

„Zemědělské podniky, které neudělaly nic jiného, než že naplňovaly strategii českého zemědělství do roku 2030 schválenou vládou v roce 2016 a chtějí udržet produkci citlivých komodit nebo se pustily do zpracování potravin a často s podporou EU a ČR, jsou růstem cen postiženy nejvíce. Růst nákladů potravináři nemohou zcela promítnout do cen.

Kupní síla obyvatel klesá, zákazníci přecházejí od kvalitních potravin k levnějším, cenově dostupnějším. Narážíme opět na zákon o významné tržní síle a kapitálovou sílu obchodních řetězců, které lákají zákazníky slevovými akcemi na to, co koupit musí a to jsou základní potraviny. Naše nejnovější zkušenost je taková, že zákazník si v jednom z našich 12 obchodů koupí dva plátky tlačenky, protože tu v řetězci nekoupí a pro zbytek si najde slevovou akci v některém z řetězců, kterých je v okolí plno,“ popisuje situaci Jaroslav Vaňous, předseda ZD Sloupnice (zemědělec a výrobce potravin z masa a mléka s vlastní sítí prodejen).

Bohužel situace již vyústila v konce některých podniků, a to i v našem Pardubickém kraji. „V letošním roce svoji provozovnu uzavřeli výrobci masných výrobků v podhůří Orlických hor. Zcela nová výrobna byla uvedena do provozu v roce 2000. Letos jim výrobní náklady stouply přibližně o 120 procent, což se pro ně stalo likvidační. Během léta s námi ještě absolvovali bohužel jejich poslední prodejní akci,“ navazuje Petra Vaňousová, ředitelka společnosti Agrovenkov, o.p.s., která mj. pořádá potravinářskou soutěž MLS Pardubického kraje.

Zvýšené ceny energií jsou pro zemědělce a potravináře další ránou v poměrně krátké době. „Pokud se bavíme o potravinové bezpečnosti a alespoň částečné soběstačnosti, tak se nám nyní potkává několik výrazných faktorů, které ji podrážejí. Jsou to samozřejmě zvýšené ceny elektrické energie a plynu, válka na Ukrajině, ale bohužel také vnitrostátní politika České republiky v souvislosti s nastavením zemědělské podpory od roku 2023. De facto od počátku roku se společně s Agrární komorou a Zemědělským svazem snažíme upozorňovat na problém středních podniků, které v České republice tvoří 90 procent živočišné výroby.

Dopadem stávajícího vládního nastavení bude podle Agrární komory a Zemědělského svazu vyšší cena potravin a zánik potravinářského průmyslu, jelikož je ohrožena velká část živočišné výroby v České republice,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že problémem v natavení je především změna, kdy budou nastaveny vysoké platby na prvních 150 hektarů, což se dotkne primárně středně velkých zemědělců.

„Prvním zásadním problémem je podle mého názoru fakt, že systém podpor v rámci společné zemědělské politiky má stát v případě České republiky primárně na podpoře nicnedělání. To zkrátka není normální. Nedokážu si představit, že by takto například fungovaly naše obce a města. Druhým obrovským problémem, který vnímám, je pak kombinace jednotlivých opatření. Je to nebezpečný koktejl. Jeho výsledkem bude zdražování potravin, masivní oslabení českého agropotravinářství a v konečném důsledku ztráta kontroly nad tímto strategickým sektorem národního hospodářství,“ uvedl krajský radní pro oblast venkova, životního prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.

Komise Asociace krajů ČR pro zemědělství na svém středečním zasedání v této souvislosti přijala usnesení, kterým jednak navrhuje vytvoření dopadových studií Green Dealu a především apeluje na stanovení rozumných cílů Zelené dohody, které nebudou ohrožovat produkční zemědělství v ČR. „Důvodem je skutečnost, že od doby, kdy byl Green Deal nastaven, se situace radikálně změnila – máme tady válku na Ukrajině, energetickou krizi a ve stínu těchto událostí si nemůžeme dovolit další destabilizaci,“ sdělil radní Krčil.

Pardubický kraj se v rámci svých možností snaží podporovat domácí kvalitní produkty různými způsoby. „Dlouhodobá podpora regionálních producentů a potravin patří mezi jednu z našich priorit z hlediska podpory venkova. Proto také každoročně podporujeme provoz venkovských prodejen, a to v rámci dvou dotačních titulů a zároveň se snažíme motivovat tyto prodejce, aby nabízeli na svých pultech lokální produkty. Samozřejmě jsme všichni nyní v nejisté situaci, kdy stoupají ceny vstupů a tím pádem i výsledných produktů, což může mít pro drobné výrobce likvidační efekt, jelikož spotřebitel se bude více než kdy dřív zaměřovat na výslednou cenu,“ řekl krajský radní pro oblast venkova, životního prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.

 „Pro všechny by bylo rozumnější nepřilévat olej do inflačního ohně a novou Společnou zemědělskou politiku odložit. Jako Agrární komora ČR, která sdružuje většinu produkčních zemědělců, cítíme povinnost na tato rizika naše občany upozorňovat,“ říká viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha, který je zároveň předsedou představenstva Regionální agrární komory Pardubického kraje.

 Velmi dobré výnosy okresů Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitav. Pardubicko má o něco málo nižší výnosy, zde se projevuje v posledních létech nedostatek srážek v kombinaci s lehkými půdami.

„Horší zpráva je, že nový vegetační rok, který začíná setí ozimých plodin už v srpnu, je pro zemědělce ohromnou nejistotou. Od příštího roku se mají výrazně změnit dotační pravidla pro zemědělce a my je ještě na konci září v definitivní podobě neznáme,“ uzavírá viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha. Regionální agrární komora Pardubického kraje, z.s. Vanda Rektorisová, ředitelka a mluvčí. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

STÉ NAROZENINY SLAVÍ PANÍ BOŽENA Z DOMOVA HORTENZIE

Nádherné životní jubileum slaví klientka Domova Hortenzie ve Frenštátu pod Radhoštěm paní Božena Marková.  Dožívá se rovné stovky. K narozeninám jí přišli popřát zaměstnanci domova, kteří o ni pečují, a také náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální záležitosti Jiří Navrátil.

„Setkání s lidmi, kteří mají tolik životních zkušeností a vzpomínek, je velmi obohacující. Paní Božena nikdy neměla děti, ale měla krásný vztah se svými dvěma sestrami a rodiči, se kterými žila v rodinném domě a na sklonku jejich života se o ně pečlivě starala. Oslavenkyni přeji, aby se cítila co nejlépe, aby jí chutnalo a užívala si příjemné chvíle při povídání, které má tolik ráda,“ pogratuloval paní Markové náměstek hejtmana Jiří Navrátil a předal jí květiny a potravinový dárkový koš.

Paní Božena Marková prožila celý svůj život v podhůří Beskyd. Bydlela v rodinném domě v obci Tichá na Novojičínsku, kde se starala o svoji milovanou zahradu, na kterou s láskou stále vzpomíná. Pracovala v zemědělství a také hodně let ve výrobě ponožek a punčochového zboží v Loaně v Rožnově pod Radhoštěm. Příbuzné už nemá, rodinu jí nahrazují pracovníci Domova Hortenzie, se kterými si ráda povídá. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

STAVBOU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE JE PRODLOUŽENÁ RUDNÁ V OSTRAVĚ

 Prodloužená Rudná, tedy silnice I/11 v Ostravě, získala cenu GRAND PRIX.

Prestižní soutěž Stavba Moravskoslezského kraje představuje úspěchy ve stavitelství a upozorňuje na skvělé projekty i výjimečné osobnosti v oblasti stavitelství a architektury. Do letošního 16. ročníku se zapojilo celkem 46 staveb. Slavnostní oceňování se konalo ve čtvrtek 22. 9. pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a ministra průmyslu a obchodu ČR Jozefa Síkely.

 „Prodloužená Rudná si hlavní cenu v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje určitě zasloužila. Dokončení propojení Ostravy a Opavy usnadnilo cestování řidičům, přesunutí provozu mimo město ocenili i občané Ostravy-Poruby. Investorem stavby bylo Ředitelství silnic a dálnic, přesto ocenění GRAND PRIX považuji také za poděkování Moravskoslezskému kraji. Do dlouholetého sporu, který dokončení silnice brzdil a chvílemi vypadal beznadějně, vstoupil kraj jako mediátor.

Podařilo se nám vyjednat kompromisy mezi oběma stranami a přispět k malému zázraku. Těší mě i ceny, které získaly stavby, jejichž investorem byl Moravskoslezský kraj. Porota ocenila naši revitalizaci zámeckého parku a saly terreny zámku Bruntál, Krajské Muzeum nákladních automobilů Tatra pak získalo cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.

 Soutěž Stavba Moravskoslezského kraje každoročně vyhlašují Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Obec architektů pobočky Ostrava a Moravskoslezský kraj. „Jsme velmi poctěni, že Svaz podnikatelů ve stavebnictví mohl být před více než 16 lety u zrodu této významné soutěže. České stavebnictví v současné době neprožívá úplně to nejlepší období. O to více jsme potěšeni značným počtem přihlášených staveb a jejich vysokou kvalitou. Věříme, že dokončené stavby významně přispějí ke zvýšení kvality života obyvatel Moravskoslezského kraje,“ zmínil technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Pavel Ševčík.

Hlavním cílem soutěže je prezentace i propagace kvalitních projektů, staveb a jejich tvůrců, a také seznámení laické i odborné veřejnosti se současnou úrovní stavitelství a architektury v Moravskoslezském kraji.

„Tato podpora v případě Stavby Moravskoslezského kraje představuje snahu, aby byly na regionální úrovni oceněny architektonicky zdařilé, funkční a pro veřejnost přitažlivé stavby. Prezentace nejlepších realizací a diskuze o nich je cestou ke kultivaci veřejného vkusu a vzorem pro následování,” sdělil předseda Obce architektů Ostrava Ing. arch. Martin Chválek.

 K zakládajícím vyhlašovatelům soutěže patří Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). „Je to již 16 let kdy jsme zahájili soutěž Stavba Moravskoslezského kraje. Je velmi pozitivní, že navzdory nelehké situaci, v níž se české stavebnictví nachází, dokáží naši inženýři a technici vyprojektovat a postavit každým rokem mnoho krásných a účelných staveb a pozitivně tak ovlivňovat životy lidí, kteří tyto stavby užívají,” řekl zástupce Ostravské oblasti ČKAIT Ing. Svatopluk Bijok.  Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

 Reprezentant David Böhm se vrací na české palubovky!

Basketbalisté Prahy hlásí další posilu pro nadcházející sezónu Kooperativa NBL 22/23. Je jím odchovanec klubu David Böhm, který klub technicky nikdy neopustil, ale po dovršení dorosteneckého věku se rozhodl studovat a hrát basketbal v USA. Nyní se vrátil zpět na Folimanku, kde ho čeká významná role v mužském kádru.

„David byl vždy součástí našeho programu. Přestože působil poslední tři roky v zámoří na univerzitě jako součást jeho kariérního růstu, celá jeho kariéra je spojena s Folimankou. Vždy v létě trénoval s naším týmem a byli jsme v blízkém kontaktu. Je tedy logické, že jednou ze startovacích cest v Evropě je náš mladý tým. My jsem připraveni dát mu první větší roli v mužském basketbalu, kterou přesně nyní ve své fázi kariéry potřebuje. Měl by se stát jedním z hlavních lídrů našeho týmu, ukázat svůj potenciál na cestě dalšího výkonnostního růstu do nejlepších evropských soutěží a zabojovat o finální nominaci v seniorské reprezentaci,“ řekl k zapojení hráče manažer týmu Petr Jachan.

„Po 3 letech strávených v Americe jsem potřeboval opět kontakt s evropským basketbalem. Pro mě to tedy byla jasná volba. Vrátit se do mateřského klubu kde věřím, že se mužů ve své kariéře posunout. Těším se na tuto sezónu a na to co náš mladý ambiciózní tým dokáže,“ vysvětluje své kroky jedenadvacetiletý křídelník. Za Sovy hrál David naposledy v sezóně 2018/2019, kdy jako 17 letý mladík sbíral první zkušenosti s mužským basketbalem. Během 7 zápasů v KNBL trávil David na hřišti průměrně 16 minut, za které si zapisoval průměr 3 body a 1,7 doskoku na zápas.

Mezitím dominoval mezi vrstevníky v juniorské extralize, s více než 18 body na zápas patřil mezi nejlepší střelce soutěže a již v tomto mladém věku ukazoval kvality všestranného vysokého křídla, s úspěšností trojkové střelby 36,6%. Následovaly reprezentační povinnosti v U18, bronzová medaile a postup mladých lvů do A divize. Tu orámoval i individuálním oceněním, když byl s průměrem 13,6 bodu na zápas zvolen do nejlepší pětky celého turnaje.

Sezónu 2019/2020 následně strávil na vyhlášené Montverdské akademii, ze které vzešla jména jako RJ Barrett, D’Angelo Russel, Ben Simmons a spousta dalších skvělých hráčů, kteří dnes startují v NBA, Eurolize a dalších předních basketbalových ligách po celém světě. Tam si pražský rodák s balkánskou krví mohl měřit síly s top prospekty v zemi, vždyť na trénincích sdílel palubovku i s loňskou jedničkou a čtyřkou draftu, Cadem Cunninghamem a Scottem Barnesem. Sezónu v Orlandu David uzavřel (s příchodem pandemie) o průměru přes 20 minut na zápas, při kterých si zapisoval v 10 bodů a 5 doskoků na utkání.

David pokračoval za mořem I v další sezóně. Z Floridy se přesunul do Kentucky, kde na Northern Kentucky University nastoupil ve své první NCAA sezóně na 25 zápasů. Ke čtvrtému místu v divizi v sezóně 2020/2021 dopomohl svému týmu statistikami 7.5 bodu, 2.9 doskoku a 0.8 asistencí na zápas. Druhé a zároveň poslední sezóně za „The Norse“ předcházelo ještě úspěšné léto 2021, kdy si David vysloužil pozvánku do širší nominace Národního týmu před kanadskou kvalifikací na posunuté Olympijské hry v Tokiu. O necelý měsíc se David blýskl na European challengeru pro kategorii U20, jehož pořadatelem byla i ČR. Právě tam byl s užitečností 15,6 a při průměru 15 bodů a 6,6 doskoku na zápas prohlášen za MVP turnaje. /mš/

X X X

„Energizer“ je zpět v dresu USK Praha! Patrick Samoura znovu okusí Kooperativa NBL.

Kooperativa NBL pro něj není neznámé prostředí. Když do ní v devatenácti letech zasáhl naposledy před odchodem za univerzitním basketbalem do USA, provětral důkladně její vody a vysloužil si reprezentační pozvánku do úspěšné olympijské kvalifikace. Skončil s průměrem 30 odehraných minut, 13 bodů, 5 doskočených míčů a téměř čtyřmi asistencemi.

„Jsme rádi, že soutěž Kooperativa o tohohle hráče nepřijde. Patrick už v devatenácti ukázal, že v ní dokáže být velmi platným hráčem a zároveň zvládnout jednu z hlavních rolí, kterou mu trenéři svěřili. V tom by měl pokračovat a měl by se stát lídrem našeho týmu nejen v obraně, ale i v útoku. Jeho buldočí povaha na hřišti zdravě ovlivňuje i jeho spoluhráče. Po operaci kolene rehabilituje na Folimance, ukáže až aktuální stav, zda stihne už začátek soutěže. Určitě bude potřebovat čas, aby se stabilizoval a naplno ukázal svůj potenciál,“ řekl k jeho návratu Michal Šob. A co k nové misi řekl sám hráč?

„Na USK Praha se neskutečně těším. Basket už jsem nehrál několik měsíců kvůli zranění, takže mám hodně energie. Být zase na hřišti bude úžasný pocit, a ještě k tomu s týmem, u kterého jsem prakticky začínal.“ Přesuneme se zpět do sezóny 2018/2019 – Patrick úspěšně zvládl přechod z mládežnického basketbalu, kdy pravidelně nastupoval v různých věkových kategoriích pod hlavičkou USK Praha. Houževnaté křídlo s citem pro obranou práci zaujal na domácí scéně hned od začátku – odkroutil si reprezentační minuty už ve výběru U16, či následně ve vyšší věkové kategorii U18. Do dnešního dne stihl naskočit do 42 zápasů v Kooperativa NBL.

Zásadní byla primárně sezóna 2020/2021, kdy stále mladičký reprezentant pravidelně naskakoval na ligové zápasy v průměru na 30 minut. Největší ligovou minutáží se může Patrick pyšnit z prosincového kola proti Kolínu, kdy na palubovce strávil celých 40 minut. Během poslední sezóny za USK se našemu odchovanci podařilo hned několikrát překonat hranici 20 bodů, v zápase proti Svitavám mu dokonce chyběl bod na pokoření té 30 bodové. Výkony v domácí lize nezůstaly dlouho bez povšimnutí. Patrick se po skvělém úseku zápasů v KNBL stěhoval do Ameriky – konkrétně na Arizonskou Coachise Collage hrající juniorskou NJCAA.

Svou zámořskou kariéru nastartoval skvělými statistikami a během první sezóny odehrál 30 utkání s průměry 8 bodů a 6 doskoků na zápas. Sezónu na to se téměř dokonce propracoval na double – double zápasový průměr s 9 body a 9 doskoky v každém ze 14 zápasů, kdy opět ve všech nastupoval ze základní pětky. Následně se Patrick přesunul na Texaskou UT Tyler, kde dostal příležitost nahlédnout do renomované americké NCAA. V té si stihl Samoura odkroutit 16 zápasů, ale následně přišlo vážné zranění kolena.

Pro Patricka tak sezóna za oceánem bohužel skončila předčasně. Vedle univerzitních povinností se svou hrou dokázala mladá sova propracovat i do reprezentačního výběru České republiky. Šanci totiž dostal na historicky velmi důležité akci, a to kanadské kvalifikaci na Olympijské Hry v Tokiu, kde se stal jedním z překvapení naší družiny. Po zranění kolene se Patrick od května naplno věnuje rehabilitacím na Folimance. Na předchozí čísla a výborně rozjetou kariéru bude Patrick navazovat tam, kde to všechno začalo, tedy pod Nuselským mostem./mš/

X X X

V CHORVATSKÉM BUZETU SKONČIL EVROPSKÝ ŠAMPIONÁT V ZÁVODECH AUTOMOBILŮ DO VRCHU

 Do závěrečného podniku letošní sezóny zasáhlo opět počasí a tentokrát poměrně dramaticky. Bouře doprovázená silným větrem, zničila v depu několik stanů a nemalé šrámy utrpěly i některé závodní vozy. Teplota výrazně klesla a silný studený vítr znepříjemnil sobotní program podniku. Několik jezdců ani nenastoupilo k tréninkovým jízdám. V neděli bylo o poznání lépe. Z početné české výpravy byl opět nejrychlejší Petr Trnka a v samotném závěru sezóny zaznamenal pěkný výsledek Miloš Beneš.

Petr Trnka – ACCR Czech Trnka Racing Team – Norma M20 FC (skupina CN/E2-SC). „Z pátka na sobotu se přihnala bouřka se silným větrem a citelně se ochladilo. Předpověď počasí to ale hlásila dopředu, takže jsme změnu podmínek čekali. V neděli už mělo být sucho, a proto jsme vynechali trénink. V této situaci byl zbytečný. Chorvatskou trať mám rád, přijel jsem si závody hlavně užít, protože výsledek už byl jistý ze Slovinska. Ale stejně jsem se soustředil na svoje tempo. Podle mě je lepší držet konzistentní výkony a koncentraci, nesvádí to ke zbytečným chybám. Celá sezóna nám vyšla skvěle a vděčím za to nejen partnerům, ale celému našemu týmu.

 Miloš Beneš – GMS ACCR Czech Team – Osella FA30 (skupina D/E2-SS). „Po několika neúspěšných startech jsem si částečně spravil chuť. Letos už nebylo o co bojovat, takže jsem pošetřil nové gumy a jel na použitých. I přes to jsem očekával, že budu rychlejší, ztrácel jsem na sebe zhruba tři vteřiny oproti minulým ročníkům. Překvapil mě také Alexander Hin, který zajel po nedávné těžké nehodě parádně. Myslel jsem, že bude opatrný, ale zaznamenal skvělé časy, a to jel v Buzetu poprvé. Takže na jednu stranu mě těší čtvrté místo v absolutním pořadí, ale mohlo to být lepší.“

 Josef Hlavinka – Gloria C8F (D/E2-SS). „Před pár lety bych netušil, že se můžu zúčastnit evropských závodů a jsem za tuto příležitost moc rád. V Chorvatsku jsem startoval poprvé, v sobotu bylo hrozné počasí, ale musel jsem nastoupit do tréninků, abych se kvalifikoval do závodu. Na trati bylo tolik vody, že se dostala až do sání a v první jízdě jsem Glorii utopil. Ale mokrá trať mi celkem vyhovuje, v neděli na suchu už byly znatelné větší rozdíly mezi nováčky a zkušenými jezdci. Jel jsem v klidu, hlavně pro zkušenosti a s pocitem, že si poslední evropský víkend užiju. Překvapilo mě, že jsem zajel lépe než Hermann Waldy a Vladimír Stankovič s dvoulitrovými vozy. Přišli mi pak pogratulovat, a to mě moc potěšilo. Byla to super zábava a vydařený závěr sezóny.

Martin Jerman – Lamborghini Huracan GT3 (skupina 2). „Pouhý den před odjezdem do Buzetu nám konečně přišly náhradní poloosy, takže jsme vyráželi na poslední chvíli. Tréninkové jízdy byly po vydatném dešti bojem o přežití, počasí nám dalo zabrat. V první nedělní jízdě jsem byl asi vteřinu za Italem Gaetanim, ale ve druhé jsem udělal dvě chyby a propadnul se na páté místo. Nicméně jsem rád, že jsem se po vynucené pauze mohl vrátit do závodního auta a stihl alespoň závěr sezóny.“

 Jiří Ošmera – VW Scirocco (skupina 4). „Závody v Buzetu se mně líbily. V naší skupině se i přes závěr sezóny sešlo celkem dvanáct jezdců. I když jsem měl po předchozím Slovinsku velký bodový náskok, nechtěl jsem nechat nic náhodě. Jelo se mi dobře a body za šestou pozici mi stačily na celkové druhé místo ve skupině čtyři. Mezi plechovými vozy jsem z českých jezdců nejvýše a z toho mám velkou radost. S týmem Pfeifer motorsport jsme odjeli kompletní evropský šampionát, a to mi přineslo spoustu zkušeností. Jsem opravdu šťastný a všem děkuji za velkou podporu a spolupráci.“ Jan Koudelka, Předseda komise ZAV