Celá neschopná Fialova vláda by měla přenechat místa odborníkům, kteří se budou snažit škody Fialy a spol. zastavit a postupně napravit. Měl by se o to zasloužit i gen. Pavel, který sliboval, když se ucházel o Pražský hrad, že bude sloužit všem lidem a firmám. Dosud tomu ale nic nenasvědčuje, protože mlčí ke sta tisícovým protestům občanů na demonstracích.

Měl by už zapomenout, že není šéfem NATO a nestarat se o válku Západu a zbraně pro Ukrajinu na vraždění Ukrajinců a Rusů, ale o klidný a spokojený život lidí a prosperujících podniků ČR, jako to dělá Austrálie, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko a další země světa.

X X X

FIALOVA   A  VÁLKOVA  ZODPOVĚDNOST  ZA  NEDOSTATEK  LÉKŮ

Politická ostuda, zlobí se právník Dostál kvůli výpadku důležitého léku. Opozice chce Válkovu demisi

Antibiotika pro děti stále nejsou v lékárnách k dispozici v takovém množství, jak by bylo potřeba. Navíc aktuálně chybí i důležitý lék pro onkologické pacienty. A to i přes mnohá ujištění ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ze začátku roku, že se situace zlepší během pár týdnů.

Nejde o krizi jako na začátku roku, k ideálu má ale situace s antibiotiky hodně daleko. Tak hodnotí lékárníci své zásoby. „Chybí nám antibiotika pro dětské pacienty, sirupy, například léčivý přípravek ospe, který se používá k léčbě spálové angíny, která je momentálně rozšířená,“ uvedla pro CNN Prima NEWS vedoucí lékárnice Lucie Malotinová.

A na seznam chybějících léků v Česku přibyl další – litalir. Ten užívají zejména onkologičtí pacienti. „Jeden výrobce předává registraci léku jinému, a to bohužel víme už od července minulého roku. Věděli jsme, že nové dodávky budou až letos v červnu,“ podotkl expert na lékovou politiku Josef Suchopár.

 „Jedná se o politickou ostudu, protože v jiných zemích – například v Polsku – tento konkrétní lék podle všeho k dispozici nějakým způsobem je, takže toto trápí pouze české občany,“ kritizoval právník Ondřej Dostál. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že dělá maximum pro to, aby léky v Česku nechyběly. Problém je ale u dodavatelů.

 „Několikrát změnili termín dodání, naposledy minulý týden, kdy nám oznámili, že léčivý přípravek dodá až v srpnu. Začali jsme řešit dodávku tohoto léčiva, a to se podařilo – přípravek by měl být k dispozici příští týden,“ sdělil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Podle ministerstva by měla být situace s léky pod kontrolou v květnu. Opozice ale šéfa resortu Válka tvrdě kritizuje. „Ministr zdravotnictví by se k tomu měl postavit čelem. Měl by označit viníky, kteří za to mohou, nebo pokud uzná, že to je jeho vina a nezvládá ji vyřešit, tak ať odstoupí,“ vyzývala poslankyně Klára Maříková (SPD).

„Jednoznačně selhává. Ministr je zodpovědný za to, aby řídil, rozhodoval a zajišťoval věci, které zdravotnictví potřebuje,“ připojil se s kritikou poslanec Kamal Farhan (ANO). Ministerstvo zdravotnictví proto chystá návrh změny zákona o léčivech, kde výrobcům stát dá povinnost držet dvouměsíční zásoby léků v Česku. Sněmovna by ji měla projednat už v červnu.

X X X

NA  VENKOVĚ  LIDÉ  PŘIJDOU  O  HOSTY  FIALY  A  STANJURY  DPH  U  PIVA?

Přijdeme o hosty, děsí se hospodští vyšší DPH u piva. Na vesnicích by se mohlo i propouštět

Někteří restauratéři se bouří proti zvažovanému zvýšení DPH u piva. Namísto nynějších 10 procent by podniky mohly státu odvádět 21 procent. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků by krok vlády vedl hlavně k propouštění personálu.

Tři plzeňští restauratéři, každý má na zvažované zvýšení DPH svůj názor. Jiří Panuška by prý ve své restauraci musel oblíbený zlatavý mok zdražit, a to by podle něj vedlo k úbytku zákazníků. „Protože se pohybujeme v takzvaném ekonomickém fenoménu dokonalé cenové elasticity. Každá koruna navíc znamená, to znamená že nám ubyde jedno procento hostů. Myslím, že by to nemělo takový důsledek, jaký by vláda chtěla,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.

V podniku Panušky nyní stojí velké pivo 62 korun. Pokud by vláda zvýšila DPH, majitel by prý musel zvednout ceny. Půllitr by vyšel na necelých 70. „Nemám problém dát 60 korun na pivo, když si ho užiju,“ uvedl redakci oslovený muž. A není jediný, i další lidé se shodují, že utratit 50 až 60 korun za „národní nápoj“ není takový problém. „Asi bych si jako student rozmýšlel, zda bych zaplatil 70 korun,“ podotkl jiný muž.

„Myslím, že to vůbec není krok dobrým směrem. Jsem toho názoru, že gastronomie v současné době prochází poměrně velikou krizí, mělo by se zůstat u stávajících cen,“ myslí si další restauratér Martin Válka. Najdou se ale i tací majitelé gastronomických podniků, kteří ze zvažovaného zvýšení daně z přidané hodnoty strach nemají.

„Věřím, že se udržíme. Jednak se považuji za etablovanou restauraci v Plzni a myslím, že ti lidé, kteří k nám chodí, už nebudou koukat, jestli pivo stojí o deset korun více,“ uvedl Hynek Macák. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků by zvýšení DPH zejména na vesnicích vedlo k propuštění a tomu, že by si lidé pro pivo jednoduše chodili sami.

„Hospodští zkrátka už nemohou zaměstnávat lidi. Dokonce přemýšlejí o tom, že nechají výčep štamgastům,“ dodal člen představenstva asociace Luboš Kastner.

X X X

KRYM  PADNE?  STRAŠÍ  UKRAJINCI

NEBO  VELMOC  RUSKO  TO  NEDOVOLI?

Krym padne během několika týdnů, odhadl expert. Prozradil, jak deokupaci poloostrova provést

K osvobození Krymu je nutné nejprve zničit Kerčský most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, a poté ho vzít pod vojenskou kontrolu, aby jej okupanti nemohli obnovit. V rozhovoru pro stanici TSN to uvedl vojenský expert a plukovník Ozbrojených sil Ukrajiny Petro Černyk. S takovým plánem by podle něj mohl Krym padnout už za několik týdnů.

K deokupaci Krymu jsou podle něj zapotřebí rakety dlouhého doletu a kvalitní letectvo. „S pomocí stíhaček F-16 budeme moci uzavřít nebe nad Krymem a Černým mořem,“ řekl Černyk v rozhovoru pro TSN. Zdůraznil, že americké stíhačky mohou nést dvě rakety MGM-158, které jsou schopné zasáhnout cíl ve vzdálenosti 360 až 910 kilometrů.

„Celý Krymský poloostrov od severu k jihu měří něco přes 250 kilometrů a od východu k západu přes 360 kilometrů. Raketa s doletem 910 kilometrů si vezme na mušku naprosto všechny vojenské základny a také lodě, které se budou snažit dopravit nějaké zásoby přes Azovské moře a Kerčský průliv,“ uvedl Černyk.

 „Stačí pár týdnů takového obléhání a Krym padne k našim nohám jako shnilá hruška,“ dodal. Reagoval tak na prohlášení tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova, který začátkem dubna představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu právě nad okupovaným Krymem.

Kerčský most je klíčový

V rámci plánu například vyzval k demolici 19 kilometrů dlouhého Kerčského mostu, který Rusko postavilo mezi jihoruským Krasnodarským krajem a Krymem. S tímto cílem souhlasí také Černyk. „Stačí Kerčský most úplně zničit, dostat ho pod vojenskou kontrolu, aby ho nemohli Rusové obnovit,“ uvedl.

Most, který je nejdelším v Evropě, v říjnu vážně poškodila bomba nastražená v nákladním automobilu. Moskva z útoku obvinila ukrajinskou vojenskou rozvědku.

Rusko poškozený úsek mostu opravilo a obnovilo tok dodávek na Krym, který během války slouží jako klíčový uzel pro ruskou armádu. Ukrajina se k odpovědnosti za útok nepřihlásila, ale ukrajinští představitelé v minulosti opakovaně vyhrožovali, že na most zaútočí.

Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzivu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne rozhodujícího úspěchu a ukončí ruskou válku.

Moskva anektovala Krym v roce 2014, ale většina světa jej jako ruské území neuznává. Budoucí status poloostrova zřejmě bude klíčovým prvkem při jakýchkoli jednáních o ukončení současných bojů.

X X X

Hrozí jaderná odpověď, obávají se Ukrajinci bojů o Krym. Analytici poradili „ideální“ postup

Poloostrov Krym zůstává i po roce války pevně v držení ruských jednotek, Ukrajina je však nadále odhodlaná anektovaný kus území osvobodit. Panují ale obavy, že přímý útok by mohl vyvolat nukleární odpověď. Analytici nezávislého listu The Moscow Times proto radí Ukrajině chytřejší způsob ochromení Krymu – blokádu.

„Krym je naše zem, Krym je naše území.“ To prohlásil v lednu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, čímž ilustroval trvající snahu Ukrajinců osvobodit poloostrov, který je po anexi v roce 2014 v držení ruských jednotek.

A tak zatímco se válka odehrává spíše na východě Ukrajiny, Kyjev „po očku“ hlídá také situaci na Krymu. Podniká sabotáže a nečekané útoky.

Jenže panuje obava, že Krym je pro Rusy tak moc citlivé politické téma, že pokud na něj Ukrajinci provedou plošný protiútok, může to Moskvu vydráždit. Spojené státy v minulosti dokonce naznačily, že by takový sled údálostí mohl vyústit v jaderný úder.

   Balistických střel ubývá, Rusové našli náhradu. Stařičké bomby za „pár korun“ straší Kyjev

Jak tedy efektivně bojovat o Krym a přece neprovést přímý útok? Analytici nezávislého listu The Moscow Times se domnívají, že Ukrajinci by na Krym měli jít chytře, ne tak silou. Nejlepší taktikou, která je podle nich ve hře, je totální blokáda.

„Znovuzískání Krymu vojenskými prostředky by ostatně bylo složité. Poloostrov je připojený ke zbytku Ukrajiny jen úzkou pevninskou šíji, ruské síly se tam mohou opevnit dle libosti. Ukrajina navíc postrádá dostatečné obojživelné kapacity,“ uvedly The Moscow Times.

Podle listu už i vysoce postavený americký demokrat Adam Smith prohlásil, že „lidé začínají chápat, že Ukrajina vojensky Krym neosvobodí“.

Blokáda, která ochromí Krym?

Analytici webu The Moscow Times se domnívají, že blokáda Krymu by mohla vyřadit ruskou akceschopnost na poloostrově podobně efektivně jako v případě, že by se na místo pokusila vtrhnout ukrajinská vojska.

„Kombinace moderních technologií by mohla Ukrajině umožnit blokovat a přehradit ruské operace,“ míní analytici.

Podle nich by měli Ukrajinci spoléhat především na takzvané stroje USV (hladinové plavidlo bez posádky) – jde v podstatě o námořní drony, které mohou provádět sabotáže, potápět lodě a ničit námořní struktury.

„USV jsou dobře uzpůsobená a relativně levná plavidla pro hromadné útoky. Jejich konstrukce mohou být upravené tak, aby byly hůře odhalitelné než většina plavidel s posádkou. Rozsáhlé útoky s využitím mnoha USV může způsobit masivní škody. Potopení válečné lodě v uzavřeném kanále by mohlo způsobit vznik překážy, jejíž odstranění by mohlo zabrat několik týdnů,“ napsaly The Moscow Times.

Pokud by se Ukrajincům blokáda podařilo, Rusové by mohli zásobovat Krym jen letecky. Nikdy by ale nemohli dopravit na poloostrov takový objem zásob jako po silnici, moři nebo železnici.

X X X

PODLE  MEDVEDĚVA  RUSKO  VĚČNÉHO  NEPŘÍTELE  ANGLII  SMETE  DO  MOŘE?

Británie je „večným nepřítelem“ Ruska, které ho smete do moře, oznámil Medveděv

Reagoval tak na uvalení sankcí ze strany Londýna na pěti ruských občanů, informuje televize Sky News. Medveděv na platformě Telegram nazval Brity „degenerovanými“ a posledních tří premiérů této země „velmi bizarními stvořeními“.

„Víra britských degenerátů ve svou výlučnost je velkolepá,“ píše na telegramu bývalý ruský premiér a prezident. „Ruský soudní senát, který projednával případy závažných trestných činů proti našim občanům, byl sankcionován a o něco dříve velvyslanec této země cosi žvatlal před budovou našeho soudu. Nejde ani tak o konkrétní ‚případ’, ale o jejich svatou jistotu, že jde o strašný trest a ruští představitelé se kvůli tomu budou svíjet v hysterickém záchvatu.“

„Koho zajímají jejich rozhodnutí? Británie byla a vždy bude naším věčným nepřítelem, přinejmenším do té doby, než je drzý a odporně vlhký ostrov nesmete do temných hlubin moře vlna vytvořená nejmodernějším ruským zbraňovým systémem,“ napsal v příspěvku Medveděv, který je v současnosti místopředsedou Rady bezpečnosti Ruské federace.

Britská vláda uvalila v pátek sankce na ruského soudce a dva další jednotlivce, kteří jsou podle ní spojeni se zatčením uvězněného opozičního lídra a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzy. Sankce zahrnují zmrazení majetku i cestovní omezení.

Kara-Murzu v pondělí odsoudil ruský soud k 25 letům vězení mimo jiné za vlastizradu. Verdikt následoval poté, co veřejně odsoudil válku, kterou Moskva vede na Ukrajině.

X X X

Němci a Rusové si vzájemně vyhostili desítky lidí. Špionománie, říká Moskva

Německo a Rusko si vzájemně vyhošťují desítky diplomatů. S poslední vlnou deportací začal Berlín, Moskva se pak rozhodla podle staré diplomatické tradice k zrcadlovité odvetě. Rusko upřesnilo, že jde na každé straně o více než dvě desítky osob.

 Zpravodajský server Focus už dříve informoval, že Berlín chystá vyhoštění více než 30 ruských velvyslanců za verbování německých zpravodajců. Německá ministerstvo zahraničí uvedlo, že v posledních týdnech komunikuje s ruskou stranou o personáliích týkajících se zahraničních misí.

„Německé úřady přijaly rozhodnutí o dalším hromadném vyhoštění zaměstnanců ruských diplomatických misí v Německu. Důrazně odsuzujeme tyto kroky Berlína, který nadále vzdorně ničí celou řadu rusko-německých vztahů,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Agentura DPA dopoledne s odvoláním na mluvčího německého armádního letectva upozornila, že z moskevského letiště odletělo do Berlína letadlo Iljušin Il 96-300 s takzvaným diplomatickým povolením. Další podrobnosti podle ní mluvčí nesdělil.

Lety ruských letadel jsou nad Evropskou unií zcela výjimečné poté, co Brusel po ruském vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku uzavřel svůj vzdušný prostor pro ruské dopravce. Podle DPA by se ruské vládní letadlo mělo ještě v sobotu vrátit do Moskvy.

Mediální web Focus už koncem března uvedl, že se německá ministryně pro zahraniční záležitosti Annalena Baerbocková chystá vyhostit více než 30 ruských diplomatů kvůli podezření, že vykonávají špionážní činnost.

„Podle zjištění bezpečnostních orgánů podezřelí velvyslanci využívají své diplomatické imunity k nelegálnímu získávání německých informátorů z oblasti politiky, obchodu, vědy a armády pro agenturní, sabotážní nebo dezinformační operace,“ napsal Focus.

Německé ministerstvo zahraničí ale poté podle ruské agentury TASS uvedlo, že informaci nemůže potvrdit.

V pátek se nicméně objevila v médiích informace, že Berlín už snižování počtu diplomatických pracovníků v Berlíně zahájil, píše v sobotní zprávě TASS. Dodává, že podle ruského ministerstva zahraničí tím Berlín porušil svůj příslib, protože původně ruskou stranu ujišťoval, že na případ nebude veřejně upozorňovat.

Agentura Interfax doplnila, že se Moskva rozhodla reagovat „zrcadlovitě“ a také výrazně omezit maximální počet zaměstnanců německých diplomatických misí v Rusku. Citovala také zdroj z ruského ministerstva zahraničí, který komentoval situaci takto: (Německá ministryně zahraničí Annalena) Baerbocková trpí špionománií. Tvrdá odpověď na tyto nezdravé kroky Berlína je již připravena – bude se jí to líbit.“

X X X

Moskva: Západ uškodí ekonomice, když zakáže export do Ruska

„Pozorně to sledujeme a jsme si vědomi, že USA i EU zvažují přijetí nových sankcí,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Domníváme se, že stejně jako již platné sankce vůči Ruské federaci, tak i nová (taková) opatření, o kterých nyní možná uvažují USA a EU, by samozřejmě zasáhla i světovou ekonomiku,“ dodal.

Agentura Bloomberg ve čtvrtek s odvoláním na dobře informované nejmenované zdroje napsala, že skupina sedmi nejvyspělejších zemí světa (G7) zvažuje, že zakáže většinu vývozu do Ruska ve snaze zvýšit ekonomický tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že vede válku na Ukrajině.

G7 o takovém opatření údajně diskutuje před svým nadcházejícím květnovým summitem v Japonsku. Doufá, že k případnému takovému zákazu by se přidaly i další země Evropské unie. O celém návrhu se však podle zdrojů stále pouze diskutuje a může se změnit.

Tuto informaci přinesla také japonská tisková agentura Kjódó citující zdroje z prostředí japonské vlády.Země G-7 již přestaly vyvážet do Ruska širokou škálu položek, včetně produktů využitelných pro vojenské účely a luxusního zboží. Nejnovější plán by však mohl rozšířit obchodní embargo na ojetá auta, pneumatiky, kosmetiku a oblečení, uvedl zdroj.

Skupina G7 se skládá ze Spojených států, Německa, Francie, Británie, Itálie, Kanady a Japonska. Nadcházející summit šéfů vlád a států tohoto uskupení se má konat 19. – 21. května v Hirošimě na západě Japonska.

Japonský premiér Fumio Kishida pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se připojil k on-line shromáždění.

X X X

Česko má třetí nejvyšší inflaci v EU. Na vině je zadlužování veřejných financí

Podle středečních dat Eurostatu má Česká republika třetí nejhorší inflaci v Evropské unii. Stojí za tím hlavně výrazné zdražování potravin nebo oblečení. Představitelé ministerstva zemědělství už kvůli tomu zahájili kontroly na trhu s jídlem. Ekonomové se ale shodují v tom, že inflaci se nedaří zkrotit kvůli vysokému zadlužování veřejných financí.

Prodej masa – Ilustrační foto© Shutterstoc Jedno z nejvyšších čísel ze zemí celé Evropské unie, které však neznamená nic pozitivního, ale naopak zařazení na chvost. Českou republiku stále drtí inflace více, než většinu ostatních států. Špatnou zprávu přinesl ve středu evropský statistický úřad Eurostat.

Při pohledu na mapu je patrný rozdíl ve výši inflace mezi západní a východní částí Evropské unie. V té východní části je výrazně vyšší. Česká republika tak se svými 16,5 procenty zaujala třetí místo od konce. Za ní jsou už jen Lotyšsko a Maďarsko, které se potýká s inflací přes 25 procent. Z takzvaných starých zemí EU ji má nejvyšší Rakousko, a to 9,2 procenta.

„Vyšší inflaci máme především proto, že zdražení energií přišlo v Česku později, ale o to výrazněji. Byl to větší skok nahoru,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Vliv podle něj mělo i to, že zatímco se západoevropské země snažily cenový nárůst brzdit různými fixacemi energií, u nás k tomu vláda přistoupila až na podzim loňského roku.

Co ovšem živí inflaci v současné době, je hlavně růst cen potravin. Třeba cukr zdražuje vůbec nejvíce v Evropě. „Potraviny u nás mají větší podíl podíl ve spotřebitelském koši než v západní Evropě,“ doplnil Dufek.

S rostoucími cenami mají bojovat kontroly marží

Rostoucí ceny potravin jsou nyní tématem ministerstva zemědělství, které do terénu vyslalo kontroly na celý potravinový řetězec. Lidovecký ministr Zdeněk Nekula se už minulý týden pochlubil, že díky tomu cena některých potravin klesla, konkrétně jmenoval ceny vajec a másla. „Máslo v prosinci stálo průměrně 54 korun, čerstvá březnová data ukazují pokles průměrné ceny o 11 korun, v akci se přitom dá máslo koupit i za necelých 30 korun. V polovině března klesla také průměrná cena vajec, i když zatím jen o desítky haléřů,“ doplnil Nekula.

Právě kontroly marží by měly být podle Dufka jedním z nástrojů, jak se s rostoucími cenami vypořádat, což ukázala podobná loňská kontrola u čerpacích stanic. „Vláda tím může spotřebitelům poskytnout transparentní informace,“ řekl ekonom.

Na současné inflaci se podílí zdražování oblečení a překvapivě i ceny v restauracích a hotelech. „Tam ceny rostly rychleji než v západní Evropě, a to o 21 procent. Začaly zrychlovat s koncem covidu, ale pak se utrhly a předběhly i zvyšující se ceny potravin. Spotřebitelé to skousli,“ vysvětlil Dufek.

Kritika odborníků ale směřuje k neutěšenému stavu veřejných financí, které se na inflaci také podepisují. „Za letošní první tři měsíce narostl veřejný dluh tak, že byl nejhorší v historii. Jiné země dokázaly po covidu zadlužení snižovat. U nás ale dynamika dluhu rostla, což je katastrofa. Vláda si neuvědomuje, v jak závažné situaci je,“ poukázal hlavní ekonom investiční společnosti DRFG Martin Slaný.

Tomáš Havránek: Za inflaci může špatná politika ČNB, je načase přemýšlet o auditu

V březnu skončil státní rozpočet v manku přes 166 miliard korun. Jen jeho obsluha přišla na více než šestnáct miliard korun, což je dvojnásobek oproti loňsku.

Stát by proto podle Slaného měl začít šetřit na výdajové stránce rozpočtu. „Výrazně rostou sociální výdaje, přitom je nízká míra nezaměstnanosti. Také nelze takovým tempem valorizovat důchody. Výrazně rostou výdaje na státní zaměstnance. Okamžité řešení by bylo brutálně sáhnout do výdajů a plošně. Klidně bych na dva roky zmrazil růst platů ve státním sektoru,“ navrhl ekonom.

Bez takových zásahů se podle něho deficit státního rozpočtu nezmění. „Čím později k úsporám přistoupí, tím to bude horší. Žít na dluh lze nějakou dobu, ale pak to bude muset někdo zaplatit. V ekonomice nic není zadarmo,“ doplnil.

Nicméně ministerstvo financí předpokládá, že inflace bude v příštích měsících nadále klesat. „Pozitivní zprávou pro občany je výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku se dostat pod deset procent. Už v příštím roce se pak inflace vrátí blízko k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky,“ prohlásil minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.

S tím v podstatě souhlasí i Dufek, podle něhož by se na jednociferné číslo mohla inflace dostat v létě. Slaný pak předpokládá, že průměrná inflace se letos bude pohybovat kolem deseti procent.

X X X

ODBORY,  STŘEDULA,  S  PROFESORY  VYHLÁSIT  GENERÁLNÍ  STÁVKU

VYMĚNIT  FIALOVU  VLÁDU

Není to reforma, ale deforma, kritizuje Středula důchody. Budou vysokoškoláci v nevýhodě?

Okolo změn v penzích, které chystá vláda Petra Fialy (ODS), je zatím víc otázek než odpovědí. Upozorňují na to někteří experti, kteří jinak vládu spíš chválí za to, že se ke změnám důchodového systému rozhoupala.

Není to reforma, ale deforma, kritizuje Středula důchody. Budou vysokoškoláci v nevýhodě?

„Mám otazníky u prodloužení doby pojištění na 40 let, protože pan ministr nehovořil o tom, jestli se bude započítávat studium. Neví se také, jakým způsobem se vyřeší náročné profese,“ uvedla ke změnám v důchodovém systému ekonomka Danuše Nerudová.

                                                                                                                                        Jak se vládní politici rozhodnou, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zatím prozradit nechce. „Otázku započítávání doby studia na vysoké škole, případně doktorandského studia, budeme řešit v rámci celé důchodové reformy,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí.

Opozice je proti tomu, aby se studium do 40 let pojištění nezapočítávalo. Podle ní jde o jednoduchou matematiku. „Pokud se vysokoškolské studium do těchto let nebude započítávat, tak ten vysokoškolák nemá šanci odejít do předčasného důchodu,“ uvedla poslankyně SPD Vladimíra Lesenská.

Čas kvapí a konkrétních věcí prý opozice od ministra moc neviděla. „Vláda přichází co chvíli s něčím novým, ale pořád to není žádná důchodová reforma,“ kritizuje 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Není to reforma, ale „deforma“

„Myslíme si, že by vysokoškolské vzdělání mělo být započítáno do doby pojištění,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Středula. Zároveň je také proti tomu, aby se doba pojištění prodlužovala. „Nedává to žádnou logiku,“ řekl.

Největší odborová organizace v Česku před jednáním s ministerstvem ohledně důchodové reformy podle jejího předsedy nedostala žádné podklady. „Proběhlo první jednání, druhé se má uskutečnit příští týden ve středu,“ uvedl Středula. Ani na tuto schůzku prý nedostal žádné podklady. Plány ministra Jurečky však neoznačil za reformu, ale za „deformu“. Všechny návrhy, o kterých se zatím hovoří, by totiž podle něj situaci důchodů zhoršily.

Termín, kdy by mělo ministerstvo představit kompletní důchodovou reformu, už Jurečka několikrát posunul. Aktuálně platí první půlka května.

X X X

Soud zrušil další rozhodnutí v kauze soudce Elischera, tentokrát jde o Vietnamce Hunga

 Odvolací senát Vrchního soudu v Olomouci (VS) zrušil další rozhodnutí senátu Městského soudu v Praze (MS) v případu soudce Ivana Elischera. Tentokrát jde o rozhodnutí týkající se Vietnamce Nguyena Quoc Hunga. Nalézací soud mu uložil trest deset let vězení a vyhoštění na neurčitou dobu za to, že měl Elischera navádět k ovlivňování odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze v případech drogové kriminality. Ve vazbě Hung strávil maximální možnou dobu tří let. Vyplývá to z justiční databáze Infosoud.

„Rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání,“ stojí v justiční databázi. Důvody pro zrušení rozhodnutí zatím nejsou jasné a to ani v případě soudce Elischera. Soud teprve vydá písemné odůvodnění. Proti nepravomocnému rozsudku městského soudu z roku 2021 se odvolal jak státní zástupce, tak Hung i Elischer. Odsouzení rozporují svou vinu i výši trestu. Soudce i Hung byl zatčen v březnu 2018. Zatímco Elischer dostal devítiletý trest a byl ve vazbě několik měsíců, Hung ve vazbě strávil maximální možnou dobu tří let, která je dle zákona u stíhání pro zvlášť závažný zločin.

Rozhodování senátu Cukerové o vazbě Hunga podrobil kritice nadřízený VS v Olomouci, který dokonce pohrozil tím, že bude senátu rozhodování odebráno.

Případ Vietnamce nyní opět projedná Městský soud v Praze. Rozhodnutí olomouckého vrchního soudu padlo 20. dubna.

Projednávání případu před senátem MS v Praze v čele se soudkyní Veronikou Cukerovou provázely od počátku procesní peripetie.

Soudce Elischer podle obžaloby od roku 2013 dlouhodobě vycházel vstříc požadavkům svého přítele Nguyena Quoce Hunga. V neveřejných rejstřících pro něj údajně lustroval pachatele z řad Vietnamců. V několika případech pak stíhaným Vietnamcům podle státního zástupce Vladimíra Pazourka zmírnil za úplatek trest za drogovou kriminalitu, a v jedné kauze údajně naopak tresty zvýšil ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na nabídku jeho „služeb“.

Vedle Elischera a Hunga soud potrestal i dvě ženy vietnamského původu, které podle verdiktu poskytly úplatek za své příbuzné, a dva jejich krajany za zprostředkování úplatků. Třem z Vietnamců uložil podmíněné tresty, jednoho poslal na tři roky do vězení. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Spustil bouři kolem nácviku odvodů. Chci věřit, že zůstane jen u nich, říká

Krajská vojenská velitelství, vojáci z povolání a aktivní zálohy se v květnu zapojí do výcviku, který má vyzkoušet, jak by v případě ohrožení státu nebo válečného stavu probíhaly odvody obyvatelstva. „Chci věřit, že i nadále zůstaneme jen u nácviků,“ míní velitel cvičení plukovník Jaroslav Hrabec z velitelství teritoriálních sil AČR.

X Pane plukovníku, proč je třeba cvičit odvodová řízení?

Obrana ČR vyžaduje komplexní zajištění, jsou do ní zapojeny nejen armáda ČR a další složky bezpečnostního systému státu, ale v případě vzniku krize vojenského charakteru i celá státní správa, orgány samosprávy, hospodářské subjekty a samozřejmě i občané. K obraně naší země se tedy nepřipravujeme jen vlastním výcvikem vojáků, ale i zabezpečením plánovaných opatření v dalších oblastech působností rezortu obrany.

Jedním z významných nástrojů státu k zajištění obrany jsou odvody občanů za stavu ohrožení státu, nebo válečného stavu pro doplnění ozbrojených sil v případě vzniku takové potřeby. Proto činnosti spojené s odvodním řízením pravidelně procvičujeme u krajských vojenských velitelství, které jsou ze zákona odpovědné za zřízení odvodních komisí a provedení odvodů v jednotlivých krajích.

X Kolik vojáků a dalšího personálu zapojíte?

V rámci připravovaného cvičení plánujeme se zapojením do 250 vojáků, profesionálních i vojáků aktivní zálohy. Právě ti jsou zařazení do odvodních oddělení krajských vojenství velitelství, proto je k praktickému nácviku povoláváme na vojenské cvičení.

X Jak bude cvičení koncipováno oproti předešlým letům?

Hlavním rozdílem je, že zatímco v posledních létech jednotlivá krajská vojenská velitelství (KVV, pozn. red.) cvičila odvodní řízení samostatně, v termínech dle jejich plánů, tento rok cvičení provedeme současně, ve všech krajích ČR ve stejném termínu od devátého do devatenáctého května. Cvičení proběhne za řízení velitelství teritoriálních sil, které je od roku 2021 nadřízeno všem krajským vojenským velitelstvím. Nicméně ani toto cvičení není novinkou, v roce 2010 proběhlo podstatně větší cvičení „Reserve Resources“, tehdy za řízení velitelství sil podpory.

X Jak dlouho se cvičení podobného charakteru připravuje, kdy se dostalo do plánů?

V rámci standardního plánovacího procesu armády jsme cvičení zařadili do plánu na podzim minulého roku a vlastní příprava cvičení trvá čtyři měsíce.

Lékaři budou trénovat vojenské odvody

X Je vhodná doba k plánování tak rozsáhlého cvičení se zaměřením na odvody s ohledem na napjatou bezpečnostní situaci?

Jak jsem řekl v úvodu, my tato cvičení u KVV provádíme každoročně, a nebýt covidové situace, provedli bychom společné cvičení již dříve, protože je to nezbytné k zajištění našich působností. A právě vzhledem k bezpečnostní situaci si musíme být stoprocentně jisti, že jsme připraveni pro případ vzniku jakékoli krizové situace, k plnění všech úkolů armády.

X Mohou se jednotlivá velitelství k výcviku tohoto charakteru vyjádřit, případně navrhnout změny s ohledem na své možnosti?

KVV jako naše podřízené součásti byla seznámena se záměrem provedení cvičení již v létě minulého roku, a přirozeně se účastní procesu jeho plánování a přípravy, obdobně jako u jiných druhů cvičení, která během roku u velitelství teritoriálních sil realizujeme.

X Zapojí se i vojenské nemocnice Praha, Brno a Olomouc?

Vojenští lékaři obecně se cvičení neúčastní. Odvodního řízení se v souladu s brannou legislativou účastní lékaři civilní.

X Lékaři jsou údajně pobouřeni, že nikdo z nich nebyl o cvičení informován. Jakým způsobem jste je vyrozuměl?

Nemyslím, že lze říci, že lékaři jsou pobouřeni. Problém vznikl spíše v interpretaci možnosti účasti lékařů na cvičení jako hostů. Pozvánky pro lékaře na ukázky cvičení zajišťují krajské úřady, kde v rámci České lékařské komory vznikla potřeba dalšího objasnění k jejich účasti. I na základě vydaného stanoviska prezidenta komory je tato věc v současnosti vyřešena.

X Účastní se civilní lékaři odvodních cvičení pravidelně?

Lékaři se obdobných nácviků v některých krajích účastnili i v minulosti, a nejen jako hosté, dokonce se zapojili i jako cvičící. Pravděpodobně i v důsledku medializace aktuálně evidujeme dotazy nepozvaných lékařů na možnost účasti na ukázkách v tomto roce.

Účast lékařů rozhodně považujeme za žádoucí a přínosnou, protože jim dává jedinečnou možnost seznámit se s obsahem a způsobem provádění zdravotních prohlídek v odvodní komisi, konkrétními podmínkami místa, kde je provedení odvodů plánováno, rozsahem odvodního řízení i různými modelovými situacemi.

E-mail informující o ukázce odvodního řízení měli dostat lékaři v Ústeckém kraji

X Co si od cvičení slibujete? Myslíte si, že by v případě vyhlášení stavu ohrožení probíhalo stejně?

Praktické procvičení všech činností plánování, přípravy a provedení odvodního řízení je nejlepším způsobem zabezpečení odvodů v případě reálné situace. A taky tak cvičíme, v reálných časech, v reálných podmínkách, stejně jako při skutečných odvodech, jen ty lékaře a zástupce samosprávy v komisích při nácviku hrají figuranti, stejně jako odvedence. Chci věřit, že i nadále zůstaneme jen u nácviků, ale připraveni být musíme.

X X X

Červené skvrny na kůži vystavené slunci mohou znamenat nádor, varuje lékař

Červené šupinaté skvrny na kůži po mnoho let vystavené slunci mohou znamenat nádor kůže. Na tiskové konferenci ke kožním nádorům o tom informoval Radek Litvik z Fakultní nemocnice Ostrava. Skvrny se nejčastěji objevují na hlavě či rukou u lidí nad 60 let. Lékaři se na ně zaměří na preventivní akci Stan proti melanomu.

  Takzvané nemelanomové nádory tvoří 90 procent kožních nádorů, které lékaři u pacientů odhalí. Ročně jich je kolem 3500, melanomů asi 400. „Aktinická keratóza je přednádorový stav, který se vyvíjí na kůži, která je chronicky exponovaná slunečnímu záření,“ řekl Litvik.

Nejčastější je u lidí nad 60 let, kdy se objeví u každého třetího, a nad 70 let u každého druhého. „Je to onemocnění, které vídáme na kůži spíš u starších jedinců. Je nutno splnit dlouhodobost a určitou kumulativní dávku ultrafialového záření, tím pádem se objevuje nejdříve kolem padesátého roku,“ dodal.

Na kůži se nejprve objeví červené skvrnky se strukturou podobnou smirkovému papíru, postupně se objeví výraznější kožní šupiny. „V 65 procentech z nich vznikne vysoce invazivní karcinom,“ dodal. Pacienti, kteří si takové příznaky objeví, by podle něj měli navštívit kožního lékaře.

Ložiska mohou lékaři vyříznout nebo odstranit podobně jako bradavice s pomocí tekutého dusíku. Novými možnostmi je léčba ve formě krému nebo takzvaná fotodynamická léčba, kdy se kůže ozáří určitým spektrem světla, které ty nádorové zahubí.

Podle dermatoložky Moniky Arenbergerové přibývá i melanomových kožních nádorů. „Dneska žije přes 40 000 lidí, kteří mají historii melanomu, tedy aktuálně se léčí nebo jsou doživotně sledováni,“ uvedla.

Díky včasnému záchytu a moderní léčbě ale podle ní nestoupá počet lidí, kteří kvůli tomuto typu nádoru zemřou. V době covidové epidemie lidé podle ní málo chodili na vyšetření, takže se počet odhalených případů o stovky skokově snížil. V datech z roku 2021, která zatím nebyla publikována, očekávají o to větší nárůst.

Muži podle ní mají melanom nejčastěji na trupu, ženy na nohou. „Muži umírají na melanom o třetinu častěji než ženy, přicházejí s pozdějšími stadii, protože podceňují prevenci,“ dodala. Podle ní to potvrzuje i návštěvnost Stanu proti melanomu, kde dominují ženy.

V Praze bude znovu letos 15. a 16. května na Václavském náměstí, 22. května pak v Brně a o den později v Ostravě. Lékaři se budou zaměřovat kromě klasického vyšetřování znamének kvůli odhalení melanomu také právě na červené skvrny, které mohou být aktinickými keratózami.

X X X

Japonsko je připraveno udeřit na proti Severní Koreji a sestřelit její raketu, pokud se pokusí vynést špionážní družici. O víkendu to oznámil japonský ministr obrany Jasukazu Hamada, který armádě nařídil, aby provedla „nezbytné přípravy“ pro případ, že taková situace nastane.

V prohlášení vydaném japonským ministerstvem obrany Hamada nevyloučil sestřelení rakety, pokud by měla vypustit satelit, který by Severokorejcům pomáhal špiclovat japonské ostrovy. Armáda má být v pohotovosti i pro případ, že by trosky rakety dopadly na japonské území.

„Japonská armáda nasadí pozemní střely PAC-3 a torpédoborce vybavené systémem Aegis nesoucí námořní střely Standard Missile-3,“ uvádí se v prohlášení.

Hamadovo oznámení následuje po zprávě ze Severní Koreje, že Pchjongjang provádí poslední přípravy na vypuštění své první vojenské špionážní družice.

Severokorejská státní agentura KCNA v týdnu oznámila, že vůdce země Kim Čong-un nařídil, aby se podnikly všechny nezbytné přípravy.

Kim se tak vyjádřil během návštěvy Národního úřadu pro rozvoj letectví a kosmonautiky. KLDR už koncem loňského roku informovala, že provedla „důležitý test závěrečné fáze“ vývoje špionážní družice. Již dříve uvedla, že družice by mohla být hotová už v dubnu letošního roku.

X X X

Kreml chtěl ovlivnit německé politiky a vytvořit proruskou koalici, píše list

Kreml v Německu usiloval o vytvoření „protiválečné“ koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny, napsal The Washington Post. Podle listu to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo ve snaze vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.

 Údajně protiválečná rétorika zaznívala na únorové demonstraci před Braniborskou bránou v Berlíně, na niž dorazilo asi 13 tisíc lidí, připomíná americký deník. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, členka krajně levicové parlamentní strany Levice. Wagenknechtová prohlašovala, že německé tanky, které Berlín přislíbil Ukrajině budou brzy použity k tomu, aby se z nich střílelo na „ruské ženy a muže“.

„Nechceme hlubší zavlečení Německa do této války,“ zaznělo od ní také na demonstraci, na níž vyzývala k vytvoření nového mírového hnutí. Odsuzovala boje na Ukrajině, ale o skutečnosti, že válku před rokem rozpoutalo Rusko, se nezmínila. Mezi těmi, kdo ji na demonstraci tleskali, byly i desítky členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).

Na obálce německého časopisu Compact, který dává prostor krajně pravicovým názorům, se pak objevil výrok, že právě Wagenknechtová by byla „nejlepší kancléřkou a kandidátkou pro levici i pravici“.

Doklady o komunikaci ruských stratégů se spojenci v Německu v dokumentech, které měl The Washington Post možnost analyzovat, nejsou. List ale cestou rozhovorů zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové a někteří členové AfD byli v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml rozvíjel svůj plán na ovlivňování společenské atmosféry v Německu.

Z analyzovaných dokumentů podle amerického deníku vyplývá, že se Kreml snažil o přímé zapojení do německé politiky tak, že se pokusil o vytvoření nové koalice krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou stranou AfD. Kromě toho měl v úmyslu podpořit extremisty z obou stran politického spektra v odporu proti německé vládě kancléře Olafa Scholze.

Jedním z cílů Kremlu bylo podle dokumentu z 9. září dosáhnout, aby se podpora AfD zvedla z 13 procen       t ,  které jí tehdy dávaly průzkumy. AfD se měla stát stranou „ně  že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.

Snaha vyvolat v Německu takzvané protiválečné nálady jsou jednou ze skrytých front ruské války na Ukrajině, píše The Washington Post. Na této frontě se Kreml snaží podrýt jednotu Západu a nechat konflikt na Ukrajině zamrznout za podmínek, které si sám zvolí.

Využívání protiválečných demonstrací k rozdělení Západu je podle listu kremelskou taktikou už od dob Sovětského svazu. Jeden z účastníků únorové demonstrace a editor časopisu Compact, šestašedesátiletý Jürgen Elsässer, už v 80. letech vedl protest proti rozmístění amerických raket Pershing v západním Německu. Jeho magazín nyní němečtí představitelé označují za prokremelské médium.

„Tyto taktiky známe z dob studené války, když se Sověti snažili ovlivnit protiválečná hnutí a manipulovat je,“ sdělil americkému deníku představitel německých bezpečnostních složek, který si přál zůstat v anonymitě.

X X X

Mafiáni omylem rozpustili mladíka v kyselině, s odškodněním u rodiny neuspěli

Dva italští mafiáni stojí před soudem kvůli 23 let staré vraždě. Boss kriminálního kartelu dal příkaz k vraždě, ale zabijáci omylem zastřelili jiného muže. Oběť rozpustili v kyselině. Obvinění nyní nabídli rodině finanční kompenzaci s cílem získat u soudu polehčující okolnost.

Ve středu začal soud se Salvatorem Cammarotem a Carlem Nappim, vlivnými členy neapolského klanu Polverino spadajícího pod nechvalně známou italskou zločineckou organizaci Camorra. Oba gangsteři jsou obvinění z vraždy tehdy šestadvacetiletého Giulia Giaccia.

Mafiáni šli po muži jménem Salvatore, kterého podezírali z toho, že má poměr s Cammaroteho sestrou. Cammarote jej považoval za nevhodný, protože jeho sestra byla rozvedená.

„Bylo jim řečeno, že bude na určitém místě v určitý čas,“ uvedl právník rodiny oběti Alessandro Motta. Podle něj mafiánští bossové vyslali na danou lokalitu zabijáky oblečené v policejních uniformách. Vrazi ale chybně identifikovali cíl a unesli Giaccia, který neměl s podsvětím nic společného

„Strážníku, udělali jste chybu, já jsem z dobré rodiny,“ byla údajně poslední slova oběti. Mafiáni ho zastřelili.

Mrtvého muže odvezli Cammarotemu, bossovi klanu. Ten do mrtvoly po vytažení z auta začal kopat a bít ji. Předtím než tělo vrazi hodili do kyseliny, mu kladivem vymlátili zuby, aby znemožnili identifikaci.

Případ se odehrál v roce 2000. Po celá léta jej nikdo nevyřešil, dokud se neozval bývalý člen gangu a spolupachatel vraždy Roberto Perrone, který se stal informátorem policie. Detektivům řekl, že čin byl nejhorším v celé jeho kriminální kariéře.

Policie zadržela oba obžalované v prosinci minulého roku. Advokát uvedl, že nabídli rodině zabitého stavebního dělníka 30 tisíc eur (přes 703 tisíc korun). Cammarote k tomu nabídl i nemovitost v hodnotě 120 tisíc eur (skoro tři miliony korun).

V italském systému platí, že pokud pachatel trestného činu nabídne oběti nebo její rodině odškodnění, může to být při vynášení rozsudku považováno za polehčující okolnost. „Podle italských zákonů vám může být trest o třetinu snížen, pokud zaplatíte za trestný čin odškodné,“ řekl rodinný právník.

Rodina návrh odmítla. „Žádné peníze nepřivedou Giulia zpět k životu,“ uvedl Motta. „Chtějí co nejpřísnější trest pro pachatele tohoto strašného činu, především proto, že nikdy neměli tělo svého syna, které by mohli oplakávat,“ uzavřel advokát.

X X X

Národní technické muzeum zahájilo provoz nové depozitární haly CD 04 v areálu NTM v Čelákovicích u Prahy

Národní technické muzeum v depozitárním areálu NTM v Čelákovicích uvedlo do provozu novou halu CD 04, která významně rozšíří prostor pro uložení a ochranu sbírkových předmětů muzea. Nová hala je vzorem moderního depozitáře postaveného sendvičovými tepelně izolačními fasádami a s podporou inteligentních technologických systémů a stavební náklady na ni činily 95 713 839,95 Kč bez DPH.

„Realizaci haly CD 04 považuji za další velký úspěch NTM.  V areálu v Čelákovicích, který muzeu slouží již 55 let, se nám podařilo vybudovat depozitární komplex, které zajišťuje kvalitní dlouhodobou ochranu sbírkovým předmětům, aby mohly být v neporušeném stavu uchovány pro budoucí generace. Nová depozitární hala CD 04, jejíž realizace byla podpořena v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, konstrukčně a dispozičně navazuje na dvě předchozí depozitární haly CD 02 a CD 03 a je určena pro uložení trojrozměrných objektů nejrůznějších kategorií s převahou materiálu kov, dřevo, plasty, guma, sklo, plátno.
Existence nové haly CD 04 také nepřímo umožní realizaci projektu vybudování Muzea železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží, kde byly uloženy předměty přenesené z o povodních zatopené karlínské Invalidovny. V hale CD 04 své místo najdou sbírkové předměty zejména z podsbírky Věda, technika a průmyslová výroba, které nyní prošly očištěním a konzervací. Tímto konečně končí anabáze, která započala násilným vystěhováním muzea z Hradčan do Invalidovny v roce 1941,“ řekl generální ředitel NTM Karel Ksandr.

„Výstavba tohoto typu moderních depozitárních hal v Čelákovicích se ukázala jako nejvýhodnější řešení pro uložení sbírkových předmětů. Využití ověřených technologií se pojí se snížením investičních, energetických a provozních nákladů a zároveň zaručuje vysokou úroveň bezpečného uložení sbírek,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa a dodal: „Národní technické muzeum od doby svého vzniku v roce 1908 uchovává množství pokladů, které dokumentují vývoj průmyslu, technických oborů a přírodních věd na našem území. Proto jsem rád, že má k dispozici tyto moderní prostory.“

„Vybudování nové depozitární haly je skvělou ukázkou toho, jak mohou pomáhat prostředky z fondů EU, které rozděluje Ministerstvo pro místní rozvoj. Těší mě, že i díky podpoře z Integrovaného regionálního operačního programu budou sbírkové předměty muzea přemístěny do vhodného prostoru, který zabrání jejich degradaci, a uchová je tak pro další generace. Navíc nově zakoupený software umožní potřebnou modernizaci jejich digitální evidence,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Z programu IROP získal projekt podporu ve výši 100 mil. korun, což odpovídá asi 79 % proinvestovaných nákladů. Národní technické muzeum na projektu úzce spolupracovalo s odborem centrální administrace OSS Centra pro regionální rozvoj, které projekty IROP administruje a dohlíží na použití dotací v souladu s pravidly.

„Přípravy projektu zkomplikoval nárůst cen stavebních prací, což se promítlo do celé administrace i plánovaného časového harmonogramu. Vše se ale podařilo a projekt bylo možné úspěšně zrealizovat i po navýšení cen,“ řekla Anna Kreutziger, ředitelka odboru centrální administrace OSS CRR, a dodala: „Národní technické muzeum už v rámci IROP zrealizovalo několik úspěšných projektů. Dá se říct, že zná recept na jejich zpracování a jistě ho využije také v dalším programovacím období v rámci IROP 2.“

Slavnostní stříhání pásky při zahájení provozu haly CD 04 ve čtvrtek 20. dubna 2023.
Zleva: generální ředitel NTM Karel Ksandr, dárce automobilu Velox Patrick Zehnder, ministr kultury Martin Baxa, místopředseda představenstva a ředitel závodu IMOS Brno, a.s. Jiří David, architekt Jiří Krejčík ARN, studio, a restaurátorka Anna Bradnová, Bradna restaurování s.r.o

Depozitární areál NTM v Čelákovicích se rozkládá na pozemcích o celkové ploše cca 77 000 m², které byly pro potřeby muzea získány v 60. letech 20. století. Na této ploše bylo od této doby vybudováno celkem 12 depozitárních objektů rozličných konstrukcí, přičemž je zde prostorová kapacita ještě pro několik dalších budov, jak vyplývá z posledního generelu rozvoje areálu do roku 2050. Pro potřeby železniční sbírky byl v roce 2012 zakoupen Železniční depozitář NTM v Chomutově, naprostá většina sbírkových předmětů NTM, jichž je bezmála 80 000, je však vedle expozic v Praze na Letné a v pobočce muzea v Centru stavitelského dědictví NTM v Plasích uložena právě v depozitáři v Čelákovicích.

Základní parametry haly CD 04 jsou definovány zastavěnou plochou 1 594 m² a celkovou půdorysnou plochou depozitářů 2 157 m². Zhotovitelem stavby byla v otevřené soutěži vybrána společnost IMOS Brno, a. s., celkové náklady na realizaci stavby činily 95 713 839,95 Kč bez DPH. Projekt haly CD 04 byl finančně podpořen prostředky Evropské unie v rámci 21. výzvy „Muzea“ Integrovaného regionálního operačního programu, za přispění Ministerstva kultury a Národního technického muzea. Přestože do realizace díla zasáhly události spojené s pandemií covid-19 a s tím souvisejícími obtížemi v dodávkách stavebních materiálů, byly stavební práce dokončeny dva měsíce před plánovaným termínem a následně byl objekt zkolaudován.

„Vždy je pro nás velkým zadostiučiněním výstavba objektů, které budou sloužit dalším generacím a zanechají zde stopu své doby. Realizace haly CD 04 v areálu Čelákovicích je opravdu naším úspěchem. Realizační tým pod vedením Ing. Radka Voráče a p. Martina Kotrby si skvěle poradil s výstavbou v dané lokalitě, a to tak dobře, že bylo možné dílo předat před smluvním termínem. Můžeme říct, že výstavba se nepotýkala s žádnými většími problémy a případné komplikace byly řešeny okamžitě. Těší nás, že výsledkem je zdařilá výstavba haly CD 04, která ve svém nitru bude uchovávat hodnotné sbírky NTM, “ řekla Renata Fajtová, tisková mluvčí IMOS Brno, a.s., zhotovitele stavby.

Očištění a konzervaci předmětů z podsbírky NTM Věda, technika a průmyslová výroba provedla firma Bradna restaurování, jejímž heslem je „Posouváme historii dál“ Bc. Jan Duda, Vedoucí oddělení PR a práce s veřejností

 X X X

Zoo Hluboká se stala podruhé v řadě nejnavštěvovanějším cílem jižních Čech

Nejnavštěvovanějším turistickým cílem v jižních Čechách je za loňský rok Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou. Zoo za rok 2022 přilákala více než 277 tisíc návštěvníků. Jedničkou v návštěvnosti se stala již druhý rok po sobě. Údaje vycházejí ze statistik agentury CzechTourism.

Turisté přijíždějící do jižních Čech si dle statistik národní agentury CzechTourism v uplynulém roce nejvíce oblíbili Jihočeskou zoologickou zahradu v Hluboké nad Vltavou. Zoo Hluboká podle statistických údajů prošlo v roce 2022 celkem 277,2 tisíce návštěvníků. „Je skvělé, že po letech omezení se vše vrátilo do normálu a i v roce 2022 se zoo stala oblíbeným místem pro návštěvníky i obyvatele Jihočeského kraje a to po celých 12 měsíců v roce,” uvádí ředitel Zoo Hluboká Vladimír Pokorný. Zoo Hluboká se na první příčku statistiky vyhoupla už v předešlém roce s 270 tisíci návštěvníky. Na druhé příčce v návštěvnosti se pak v obou letech umístila Stezka korunami stromů v Lipně nad Vltavou.

Návštěvnost ve statistikách CzechTourism je sledována na základě vydaných vstupenek monitorovaných turistických cílů. Těch je v databázi za Jihočeský kraj 120 a v roce 2022 se na nich pomocí vydané vstupenky započítalo celkem 2 744 662 návštěvníků. Největší část z nich, 816 356 tj. 29,74 %, pak v turistické oblasti Budějovicko. „Podíl v návštěvnosti ukazuje, že oblast Budějovicka nabízí pestrou škálu atraktivit. Od historických památek, přes kulturní instituce po nabídku pro rodiny s dětmi a milovníky sportovních aktivit a přírody. Samostatnou kategorií je splavněná řeka Vltava, ať už se jedná o vyhlídkové plavby, nebo půjčovny plavidel. Je potřeba zmínit, že velkou část návštěvníků tvoří samozřejmě turisté z okolních krajů a zahraničí, ale ve statistikách jsou zaznamenáni také místní obyvatelé, kteří využívají volnočasových aktivit, které mají takříkajíc za domem. Budějovicko je zároveň ideálním výchozím místem pro výlety do okolí, například do Českého Krumlova, nebo na oblíbenou Stezku korunami stromů na Lipně,” říká ředitel Turistické oblasti Budějovicko Tomáš Polanský.

 Návštěvnické centrum Budvaru je skokanem roku

Skokanem roku v turistické oblasti Budějovicko se stalo návštěvnické centrum pivovaru Budějovický Budvar, které eviduje meziroční nárůst 518 %. Nutno podotknout, že návštěvnost předešlého roku ovlivnila proti-covidová opatření, při kterých musel pivovar, spadající mezi potravinářské provozy, zavřít brány pro veřejnost. Naopak po uvolnění restrikcí byl jedním z prvních míst, kam se turisté, včetně těch tuzemských, začali vracet ve velkém. Skokanem s nejvyšší návštěvností je pak Jihočeské muzeum, které je s návštěvností 68 tisíc osob třetí nejnavštěvovanější na Budějovicku a meziročně si polepšilo o 193 %. „Čísla návštěvnosti v roce 2022 jsou mnohem veselejší než ta za předchozí rok, který byl ještě značně ovlivněn covidem. Výrazný, v některých případech až trojnásobný zájem, jsme zaznamenali také u dalších atraktivit v naší oblasti. Například Budějovická radnice (213 %), Vodárenská věž v Budějovicích (106 %) a Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie (93 %). Návštěvníci si našli cestu také do méně známých provozů, jako je Vltavotýnské podzemí, kde se návštěvnost zvýšila o 80 % ,” pochvaluje si Tomáš Polanský. Vojen Smíšek, manažer marketingu destinace Budějovicko