Spojenci Ruska vytáhli do tichého boje s Evropskou unií, která od února 2022 zmrazila na dvě stě miliard eur ruského majetku. Množí se hlasy volající po jeho zabavení a následném použití při poválečné obnově Ukrajiny, případně poskytnutí další vojenské pomoci Kyjevu. Číně a Saúdské Arábii by to mohlo překazit ekonomické plány.
Právě zástupci Číny, Saúdské Arábie a také Indonésie už se v zákulisí snaží tlačit na bruselské špičky, aby nedaly zelenou kompletnímu zabavení majetku. „Tyto země jsou k celému tomu nápadu pochopitelně skeptické. Obávají se, že by to vytvořilo určitý precedent,“ nechal se slyšet jeden z vysoce postavených diplomatů. Zjednodušeně řečeno: pokud západní země zmrazí majetek Ruska, můžeme být další na řadě.
Takto odvážný krok přitom zatím není v rámci Evropské unie oficiálně na pořadu dne, členské země se obávají legislativních překážek a laviny soudních sporů, která by po zabavení majetku následovala. Tlak ze strany Spojených států a Velké Británie však sílí, pro tyto mocnosti by totiž bylo využití zabaveného ruského majetku určitým vysvobozením. Obě země letos čekají důležité volby a stávající lídři jsou pod tlakem kvůli utrácení peněz na „zahraniční problémy“.
První opatrný krok ze strany Bruselu přišel na sklonku března, kdy unijní lídři jednomyslně posvětili využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci hrdě prohlásila, že první finance, v přepočtu asi 25 miliard korun, Kyjev obdrží zřejmě už na počátku července. Výnosy z ruských aktiv se pohybují ročně okolo tří miliard eur. Pro Kyjev je důležité, že peníze nejsou určené výhradně na obnovu infrastruktury, může je použít i na nákup výzbroje a munice, která na bojištích zejména v posledních měsících povážlivě chybí.
Investice v poválečné Ukrajině
Právě březnový verdikt Evropské unie jen posílil snahy současných spojenců Ruska o zastavení dalšího využití zabaveného majetku. Více či méně tichá spolupráce s Moskvou se dlouhodobě řídí stejným scénářem. Nejde o otevřené a nekritické spojenectví, dobrým příkladem je postup Turecka a Číny, které Rusku dlouhodobě pomáhají obcházet některé sankce.
Státy Perského zálivu pak dlouhodobě zastávají funkci jakéhosi prostředníka v komunikaci mezi Ruskem a Západem, ať už jde o výměnu zajatců mezi Moskvou a Kyjevem, nebo transport zemědělských produktů. Všechny tyto státy argumentují, že konfiskací zabaveného majetku se válka na Ukrajině jen prodlouží, hrozí i větší podporou Putinova režimu.
Theodore Karasik z washingtonské konzultační společnost Gulf State Analytics pro Politico uvedl, že takový vývoj jde ostře proti zájmům většiny zemí Perského zálivu. „Poslední věcí, kterou by tyto země chtěly, je rozpadající se Rusko,“ myslí si. Stejným zemím se podle něj nelíbí ani myšlenka, že zabavený majetek by po válce posloužil pro obnovu Ukrajiny. Investoři z arabských zemí podle něj mají pro poválečnou Ukrajinu vlastní plány.
Legislativní překážky a boj o dobrou pověst
Samostatnou kapitolou je legislativní stránka věci – v Rusku leží na soudech nejméně sto žalob ohledně zmrazeného majetku západních firem. Je jisté, že dříve nebo později přijdou podobné soudní spory i ohledně majetku zadržovaného primárně v belgické finanční společnost Euroclear. Moskva by podle ekonomů rovněž mohla zatlačit na své spojence, konkrétně Čínu a Saúdskou Arábii, aby přikročili k zabavení majetků některých zahraničních firem, což by otřáslo důvěrou jejich investorů.
Německá vláda a Evropská centrální banka varují, že konfiskace majetku by mohla uškodit pověsti západních bankovních institucí. Podle amerického velvyslance v Polsku Daniela Frieda je to však nesmysl. „O čem to vlastně mluvíme? Tuhle hranici jsme už dávno překročili – a co se stalo? Čína to viděla, Saúdové to viděli, ale peníze v našich bankách mají dál,“ prohlásil.
„Jediné státy, které by se měly znepokojovat, jsou ty, jež plánují ilegální a nevyprovokovanou invazi na sousední země. A myslím si, že to se v současnosti netýká Číny ani Saúdské Arábie,“ dodává Tom Keatinge z think-tanku RUSI.
Překážkou rychlého využití ruského majetku je i jedna čistě praktická věc. Zmrazený majetek je roztroušený po celém světě v mnoha podobách. Od zabavených jacht přes peníze na účtech až po státní dluhopisy. V roce 1991 OSN vytvořila speciální fond na odškodnění Kuvajtu po irácké invazi. Nyní je taková možnost takřka nemožná, Rusko by takový fond v případě Ukrajiny v Radě bezpečnosti OSN zcela jistě vetovalo. Relativně jednoduchý přístup by tak byl pouze k asetům Ruské centrální banky.
X X X
SLOVENSKO POTŘEBUJE SPRAVEDLIVÉHO PREZIDENTA PRO LIDI, FIRMY
VŠICHNI NEMOHOU ŽÍT NA ZÁPADĚ, JAKO KORČOK
KORČOK SE DOSUD TOČIL JEN KOLEM ZÁPADU, PRO SLOVÁKY NIC NEUDĚLAL, POMOC NEPŘIŠLA, NENÍ DÁLNICE DO KOŠIC, BYTY…
Korčok vs. Pellegrini. Slovensko volí prezidenta, je to vůbec nejtěsnější duel
Slovenští voliči rozhodují, zda novým prezidentem země bude kariérní diplomat Ivan Korčok, nebo předseda parlamentu a vládní strany Hlas-SD Peter Pellegrini. Podle průzkumů půjde o nejtěsnější souboj o prezidentský úřad od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999. Volební místnosti se otevřely v sedm hodin, zavřou se ve 22:00. Jeden z kandidátů, Korčok, už odvolil. „Musíme překonat stagnaci a rozdělení společnosti,“ řekl.
Korčok odvolil po půl desáté ráno společně srodinou v Seneci na Slovensku. „Moje pocity jsou dobré, máme za sebou poctivou kampaň. Nejdůležitější vize je, aby se země pohnula kupředu. Rozdělení společnosti je největší výzva. Chtěl bych přispět k tomu, abychom to překonávali,“ řekl Korčok po odvolení.
„Každé volby jsou důležité, nepochybně i tyto. Hlava státu má silné postavení v zahraniční politice. Já jsem v rámci kampaně zřetelně komunikoval, kam Slovensko patří,“ uvedl Korčok.
Občanský kandidát s podporou opozičních stran Korčok, který v prvním kole volby získal nejvíce hlasů, dlouhodobě zastává proevropské názory. Je také pro další podporu Ukrajiny, která se již více než dva roky brání ruské vojenské invazi.
Podobně jako evropské instituce také Korčok kritizoval rozsáhlé změny ve slovenském trestním právu, jejichž část po schválení parlamentem pozastavil slovenský ústavní soud, a také návrh slovenského ministerstva kultury na změny ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize (RTVS). Ty by podle kritiků vedly k ovládnutí RTVS státem.
Pellegrini, který při hlasování sněmovny podpořil vládní návrh na snížení trestů za ekonomickou kriminalitu či korupci, zkrácení délky promlčecích dob trestných činů a zrušení elitního útvaru prokuratury, nyní volá po zastavení palby na Ukrajině a zahájení mírových jednání.
Zatímco v minulosti podporoval dodávky zbraní Kyjevu, v současnosti hájí rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica neposkytovat ze státních zásob vojenskou pomoc sousední zemi.
V kampani Pellegrini také kritizoval českou vládu za zrušení konzultací se slovenským kabinetem. V souvislosti s válkou na Ukrajině zase řekl, že český prezident Petr Pavel by prý rád bojoval. Pellegriniho, který v prvním kole prezidentských voleb nečekaně výrazněji zaostal za Korčokem, podpořili například český exprezident Miloš Zeman a bývalý český premiér Andrej Babiš.
Tyto záležitosti podle prezidenta bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky Grigorija Mesežnikova mají na slovenské volby jen okrajový vliv, zhoršení česko-slovenských vztahů ale může pomoci Korčokovi. Ten se nechal slyšet, že Ficova vláda pálí mosty k sousedům.
Rozhodnou váhající voliči
„Pro oba kandidáty je důležité, aby oslovili váhající voliče a ty, kdo se nezúčastnili prvního kola prezidentských voleb. Bude to takové referendum o vztahu k nynější slovenské vládě,“ řekl Mesežnikov.
Podle něj konečný výsledek voleb ovlivní také to, zda přijdou hlasovat sympatizanti třetího nejúspěšnějšího prezidentského kandidáta z prvního kola Štefana Harabina, jenž má proruské názory a je pro vystoupení země z NATO. Sondáže ukázaly, že výrazná většina voličů Harabina by podpořila Pellegriniho. Ten se je také v uplynulých dnech snažil oslovit, zmiňoval však pokračující ukotvení Slovenska v EU a NATO, byť podobně jako Fico hovořil o výkonu „suverénní politiky“ Bratislavy.
V kampani před rozhodujícím druhým kolem voleb slovenského prezidenta podpořily Pellegriniho všechny tři vládní strany, které ve společném prohlášení označily Korčoka za protislovenského prezidentského kandidáta a osobu, která by se jako hlava státu snažila o vytvoření druhého mocenského centra s cílem destruovat vládu a vyvolat předčasné parlamentní volby. Podle Pellegriniho by Korčok byl prezidentem konfliktu a války.
Korčok zase opakovaně přirovnal Pellegriniho k prodloužené ruce premiéra Fica, v jehož straně Směr-sociální demokracie v minulosti Pellegrini 20 let působil. Bývalý ministr zahraničí také řekl, že voliči rozhodnou o tom, zda nejvyšší post v zemi bude spolu s parlamentem a vládou v jedněch rukách.
Nový slovenský prezident nastoupí do úřadu v polovině června, kdy skončí pětiletý mandát Zuzany Čaputové. První žena ve vrcholné politické funkci v zemi se znovuzvolení neucházela.
X X X
VODA V ORSKU ZAPLAVILA PŘES 2400 DOMŮ
Voda z protržené hráze v ruském Orsku zaplavila přes 2400 domů
Více než 2400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, která v souvislosti s tím ve čtvrtek vyhlásila stav nouze.
Orsk leží na řece Ural po proudu od Iriklinské přehrady, ze které musely po prudkém zdvižení hladiny úřady upustit rekordní množství vody, napsal ruskojazyčný server BBC.
V Orsku se část hráze sloužící k regulaci vody protrhla ve Starém městě, tedy v části ležící na asijském břehu Uralu. Evakuovat se muselo přes 4200 obyvatel.
„Momentálně je zaplaveno více než 2400 obytných budov a 3065 přilehlých pozemků,“ uvedla dnes v prohlášení oblastní vláda. Hladina vody se podle ní v zaplavených oblastech od pátku zvýšila, přičemž kulminace se teprve čeká.
V Orsku žije podle dostupných údajů zhruba 190.000 lidí. Město se nachází asi 100 kilometrů jihovýchodně od jižního cípu pohoří Ural a protéká jím řeka Ural, která dělí aglomeraci na Nové město, nacházející se v Evropě, a Staré město, které je už v Asii. Asi 15 kilometrů jižně od města je hraniční přechod s Kazachstánem.
X X X
V NĚMECKU PADĚLANÉ DOLARY ZA 2,4 MILIARDY TURKA
V Německu zabavili padělané dolary za 2,4 miliardy korun, stíhají Turka
Padělané dolarové bankovky v hodnotě více než 103 miliony dolarů (2,4 miliardy korun) v pátek zabavili němečtí vyšetřovatelé. Údajně pocházejí z Turecka a v Německu čekaly na transport do Spojených států.
Kriminální policie spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko nalezla 75 kartonů s falešnými dolary v rámci domovní prohlídky dvou bytů. Němečtí kriminalisté postupovali na základě tipu od amerických kolegů.
Papírové „bankovky“, známé také jako „filmové“ nebo hráčské „papírové peníze“ mohou být při bližším a odborném ohledání snadno odhaleny, německá centrální banka a americké úřady se ale domnívají, že v běžném provozu by mohly být zaměněny za skutečné peníze, stojí v jejich prohlášení.
Úřady předpokládají, že padělky pocházejí od velkoobchodníka v Turecku, který využíval jednu z exportních firem ve městě Jübek nedaleko hranic s Dánskem jako překladiště před převozem do USA. Dvaačtyřicetiletý turecký občan na svobodě čelí stíhání kvůli podezření z padělání.
X X X
V PRAZE OBNOVA SOCHY RADECKÉHO?
Vrátí se pomník z Cimrmana? Diskutuje se o obnově sochy maršála Radeckého
Nová trasa metra, chybějící okruh, málo bytů pro mladé, ulice přeplněné auty. S trochou nadsázky se dá říci, že ve čtvrtek odpoledne se k problémům Prahy přidal ještě jeden. Návrat pomníku maršála Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí. O tom, zda se socha vrátí, nyní začal pražský magistrát diskutovat.
Do ulic Prahy se v posledních desetiletích vrátila řada pomníků, které musely v některém období historie zmizet, většinou proto, že připomínaly starou monarchii. Na Staroměstské náměstí se vrátil mariánský sloup, na Smetanovo nábřeží císař František, do Pantheonu Národního muzea František Josef s manželkou Alžbětou, slavnou Sisi.
Jedno z nejslavnějších děl časů monarchie však stále na návrat na Malostranské náměstí čeká – bronzový pomník maršála Radeckého. To byl slavný vojevůdce z přelomu 18. a 19. století. Porazil i Napoleona.
„Startujeme seriózní debatu, jestli se pomník této výrazné osobnosti 19. století má vrátit do veřejného prostoru,“ vysvětloval včera na konferenci Muzea paměti XX. století náměstek pražského primátora pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09).
Ten také chce předložit do rady města materiál, který uloží institucím konkrétní úkoly. „Řešíme, jestli se má vrátit originál, nebo jestli bude potřeba pořídit kopii a kdo a jak vytvoří náhradu za zničený podstavec,“ řekl Pospíšil.
Podle něj je pravděpodobnější návrat odlitku, protože originál je součástí sbírek Lapidária Národního muzea. „Bude to originální odlitek, tudíž odpadne diskuse, která proběhla kolem návratu památkové rekonstrukce mariánského sloupu,“ vysvětluje Pospíšil.
Socha měla stát až 50 milionů
Náklady nejsou zatím vyčísleny. Sám Pospíšil je odhaduje na 30 až 50 milionů. Ty se podle něj časem vrátí díky turistice nebo kultivaci veřejného prostoru.
Návrat podporuje i Praha 1. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) návrat, i když ne jednomyslně, schválila rada městské části. „Návrat sousoší obohatí veřejný prostor a na náměstí je stále volné místo,“ dodává starostka.
Maršál RadeckýJosef Václav Radecký z Radče se narodil roku 1766 v Třebnici na Sedlčansku. Jako významný vojenský velitel rakouské armády vytvořil v roce 1813 úspěšný bojový plán proti Napoleonovi v Bitvě národů u Lipska. V roce 1849 vedl vítěznou rakouskou armádu v první italské válce za nezávislost. V 1858 zemřel v Miláně. Pomník na Malostranském náměstí byl odhalen na podzim téhož roku. Po vzniku Československa byla v roce 1918 socha zakryta a o tři roky později rozebrána jako symbol mocnářství. |
Podle historičky Kateřiny Bečkové z Klubu Za starou Prahu je umělecká hodnota sochy taková, že je návrat oprávněný. „Kvalitní kopie může vyvolat stejný umělecký dojem jako originál,“ dodává historička. „Je to tak výjimečné dílo, že i když tam stálo jen šedesát let a teď už tam přes 106 let není, jeho návrat náměstí výrazně obohatí,“ vysvětluje Bečková.
Podle historika Jiřího Raka bude vždy skupina, která bude pro pomník, a vždycky skupina, která bude proti. „Je dobře, že se vede debata. Alespoň se lidé více dozví o Radeckém nejen díky Cimrmanovi,“ připomíná historik, že Radecký se objevil v několika hrách Divadla Járy Cimrmana.
Maršál Radecký sloužil v císařské armádě neuvěřitelných 72 let. Utkal se s Turky, Napoleonem a bojoval v Itálii. Nebyl jen skvělý voják, ale také reformátor, který zlepšoval podmínky zejména obyčejných vojáků. Ale byl to také muž, který přivezl do Vídně milánský řízek, ze kterého se stalo středoevropské národní jídlo. A připomíná ho také pochod Johanna Strausse st.
V Praze ho 60 let připomínal i monumentální pomník na dnešním Malostranském náměstí, odhalený krátce po jeho smrti, v listopadu 1858. „Myšlenka na vznik pomníku se objevila krátce po Radeckého vítězných bitvách,“ říká historik Zdeněk Hojda.
Pomník zaplatila zčásti Krasoumná jednota, ale i velmi úspěšná veřejná sbírka. Přispěli císař, šlechta i obce a veřejnost. „Dílo bylo zadáno domácím sochařům, bratrům Josefu a Emanuelu Maxovým, rodákům ze Sloupu a autorům řady soch na Karlově mostě,“ popisuje historik.
Z náměstí zmizel Radecký po 60 letech. V listopadu 1918 ho zakryla plachta a poté byl přemístěn do lapidária. „Socha byla vždy považována za významné monumentální dílo českého sochařství. Nikdy nebylo pochyb, že musí být zachována,“ dodal Hojda.
Jezdecký pomník maršála Radeckého má Vídeň a před dvěma lety se vrátil také do slovinské Lublaně.
X X X
TŘÍ DÍVKY ZABIL AUTOBUS V SR
Tragická nehoda na Slovensku: tři dívky zabil autobus s nezataženou brzdou
ři dívky zahynuly a jedna bojuje v nemocnici o život po ranní nehodě autobusu ve Spišském Podhradí na východě Slovenska. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, který tak upřesnil původní informaci záchranářů o dvou mrtvých. Podle ministerstva vnitra autobus srazil deset lidí.
Šutaj Eštok uvedl, že oběti nehody směřovaly na křesťanskou akci. Mluvčí krajské policie v Prešově Jana Ligdayová sdělila, že mladí lidé vystupovali z autobusu a stáli před ním, když se vozidlo z neznámých příčin rozjelo.
Podle informací stanice JOJ24 řidič nezatáhl ruční brzdu. Také televize TA3 s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že příčinou nehody autobusu měla být nezatažená ruční brzda.
Na místo nehody podle Šutaje Eštoka dorazil znalec, informace z dosavadního vyšetřování ministr nesdělil.
Slovenští politici i zástupce církve vyjádřili lítost nad nehodou. „Chci vyjádřit upřímnou soustrast pozůstalým a vyjádřit účast všem zraněným. Je mi to nesmírně líto a myslím na všechny, kterých se to týká,“ řekla novinářům slovenská prezidentka Zuzana Čaputová poté, co odvolila v dnešním druhém kole slovenských prezidentských voleb.
„Toto velké neštěstí mě opravdu zasáhlo. Akci a program jsme zrušili,“ uvedl spišský biskup František Trstenský.
X X X
V PRAZE OBTÍŽE BĚŽCŮ PŘI ZÁVODU
NESMYSL BĚHAT NA DLAŽBĚ VE MĚSTECH, LIDÉ BĚHAT V PŘÍRODĚ
PRIMÁTOR SVOBODA BĚHAT ZÁVODY V PRAZE NA DLAŽBĚ ZAKÁZAT I JAKO LÉKAŘ
BĚH NA DLAŽBĚ NIČÍ KYČLE, KLOUBY, PÁTEŘE LIDÍ, PRŮDUŠKY, KOTNÍKY, CHODIDLA, NAMÁHÁ SRDCE, OBĚH KRVE, CELÝ ORGANIZMUS
PO DLAŽBĚ V PRAZE, VE VÍDNI NECHTĚJÍ BĚHAT ANI KONĚ, PROTOŽE MAJÍ OTŘESY PO CELEM TĚLE A TRPÍ JEJICH NOHY
Desítky kolapsů na půlmaratonu v Praze, záchranáři vyhlásili traumaplán
Při pražském půlmaratonu má kvůli náročnosti závodu zdravotní obtíže včetně kolapsů větší množství běžců, záchranná služba aktivovala traumatologický plán. Záchranáři doposud poskytli péči mnoha desítkám pacientů převážně právě s kolapsy.
V Česku v sobotu panuje na duben nezvykle teplé počasí, běžci si na vedro stěžovali. Mluvčí záchranářů Karel Kirs přesné počty kolabujících neměl.
„V souvislosti s konáním půlmaratonu došlo během akce k mimořádné události, při níž má zdravotní obtíže větší množství osob, přičemž obtíže jsou spojeny s mírou fyzické náročnosti závodu. Z tohoto důvodu byl vyhlášen traumaplán,“ uvedli záchranáři.
V souvislosti s konáním 1/2 Maratonu, došlo během akce k mimořádné události, při níž má zdravotní obtíže větší množství osob, přičemž obtíže jsou spojeny s mírou fyzické náročnosti závodu.
Z tohoto důvodu byl vyhlášen TRAUMAPLÁN
Traumaplán se podle mluvčího aktivuje ve chvíli, kdy je postiženo větší množství lidí, někdy i preventivně, kdy počty ještě nejsou známy a není zřejmé, jak se situace vyvine. „Jsou tam obtíže po fyzické námaze včetně kolapsů,“ řekl.
V Praze dnes teploty přesahují 20 stupňů Celsia, běžci si na neobvyklé vedro stěžovali. „Extrémní vedro, asi od devátého kilometru bych to nejradši vzdal,“ uvedl jeden z běžců na sociální síti. Dodal, že v cíli neměl daleko k omdlení.
Teploty se v příštích dnech mají podle meteorologů pohybovat nejčastěji mezi 24 až 28 stupni Celsia. Není vyloučeno ani překonání prvního tropického dne v roce, který byl historicky naměřen nejdříve 17. dubna v roce 1934 ve Vlašimi, kde bylo rovných 30 stupňů, uvedli meteorologové.
X X X
NKÚ UŽ LONI ČTYŘI TRESTNÍ OZNÁMENI, VELKÝ NEPOŘÁDEK V ČR VINOU FIALY
NKÚ loni podal čtyři trestní oznámení. Mimo jiné kvůli fakultním nemocnicím
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) loni podal celkem čtyři trestní oznámení kvůli zjištěním ze svých kontrol. Oznámení podal kvůli kontrole peněz na cestovní ruch a kvůli hospodaření fakultních nemocnic. Podle mluvčí NKÚ Hany Kadečkové se podezření týkala spáchání trestného činu podvodu, dotačního podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Nové sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu na Ortenově náměstí v Holešovicích. Sochy z písmen před vstupem odkazují ke zkratce instituce NKÚ, ale také ke Kanceláři poslanecké sněmovny, které se zde nachází – KPS. | foto: Radek Vebr, MAFRA
Jména konkrétních subjektů, jichž se oznámení týká, mluvčí neuvedla. O rok dříve podal NKÚ dvě oznámení a v roce 2021 jen jedno. Naproti tomu v roce 2018 jich podal 11.
Při kontrole peněz na podporu cestovního ruchu v regionech dospěl NKÚ ke zjištění, že dotace dostávaly i neúčelné a nehospodárné projekty. Ze státního rozpočtu šlo na Národní program podpory cestovního ruchu v regionech od roku 2016 do července 2023 víc než 431 milionů korun. Dotace měly podle NKÚ za cíl zvýšit potenciál a konkurenceschopnost regionů ČR, usnadnit pohyb návštěvníků v konkrétních destinacích či rozvinout kvalitu služeb. „Zda bylo těchto cílů dosaženo, však nelze ověřit,“ uvedli tehdy kontroloři.
Ministerstvo pro místní rozvoj nastavilo podle NKÚ pro čerpání peněz obecné a neměřitelné cíle. Ministerstvo loni v březnu v reakci na kontrolní závěr uvedlo, že si je některých nedostatků vědomo a nastavení programů zlepšuje. Kontroloři jako příklad neúčelnosti uvádějí příjemce dotace, který sliboval vybudovat říční saunu na břehu Svratky za účelem oživení prostoru u řeky. Na místě zjistili, že objekt je upraven jako kavárna a bistro.
Kontrolóři šetřili i kancelář prezidenta
V případě kontroly peněz pro fakultní nemocnice uvedl NKÚ, že ministerstvo zdravotnictví rozdělilo třem nemocnicím celkem 4,8 miliardy korun, ale už nezkontrolovalo jejich použití. Šlo o peníze na oddlužení nemocnic, odměny pracovníků vystavených riziku onemocnění covid-19 a na provoz záložní polní nemocnice v Praze – Letňanech zřízené kvůli pandemii covidu.
Kontrola se týkala Fakultní nemocnice Bulovka, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Podle názoru NKÚ bylo oddlužení nemocnic v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování.
Nejvyšší kontrolní úřad loni také poskytoval součinnost orgánům činných v trestním řízení, když si ji vyžádaly. Jednalo se celkem o devět případů a úřad poskytl kontrolní materiály z pěti kontrolních akcí.
Úřady si také vyžádaly součinnost kvůli kontrole hospodaření Kanceláře prezidenta republiky. Vedení NKÚ schválilo kontrolní závěr již loni v lednu, ale dosud ho nemůže zveřejnit. Kontrola se týkala nejen samotné prezidentské kanceláře, ale i podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány.
„Výsledky kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky nemůže úřad stále ještě zveřejnit, protože k tomu nedostal souhlas od orgánů činných v trestním řízení,“ potvrdila mluvčí NKÚ.
X X X
NÁSTUPCE MACRONA ZMĚNILA NEMOC?
Změnila ho alopecie, zvládne další ránu? Po možném nástupci Macrona jde policie
Francii čekají další prezidentské volby až v roce 2027, už nyní se však formují hlavní favorité. Mimo Marine Le Penové k nim patří i někdejší premiér Édouard Philippe. Po vleklých zdravotních problémech, které změnily jeho zevnějšek, se nyní musí potýkat s obviněním ohledně zneužívání pravomocí ve funkci starosty města Le Havre.
Třiapadesátiletý Édouard Philippe si během pár let prošel proměnou, jakou si mnozí politici nezažijí za celou kariéru. Od nástupu do funkce francouzského premiéra v roce 2017 přes kritiku a rezignaci o tři roky později až po návrat do funkce starosty ve svém milovaném Le Havru. Většině jeho soupeřů by to v očích veřejnosti zničilo pověst, Philippe je však přesným opakem a stále patří k nejoblíbenějším politikům ve Francii.
Dlouhodobě se o něm hovoří jako o jednom z favoritů v prezidentských volbách v roce 2027. Před pár dny však dostal další nečekanou ránu. Na radnici v Le Havru vtrhla policie, která Philippa podezírá ze zneužití pravomocí, zpronevěry veřejných prostředků, zvýhodňování a psychického obtěžování podřízených. Kancelář starosty v prohlášení uvedla, že on a jeho tým jsou prokurátorům „plně k dispozici“, aby poskytli veškeré pro vyšetřování potřebné podklady.
Francouzská média se nyní ptají, zda ho aktuální kauza může politicky zdiskreditovat. Philippe však v minulosti opakovaně dokázal, že podobné propady dokáže překonat. Do politiky vstoupil statný muž s vždy upraveným plnovousem v roce 2001, kdy se stal náměstkem starosty Le Havre Antoinea Rufenachta. O devět let později usedl do křesla starosty, později se stal poslancem Národního shromáždění.
Politické úspěchy a zdravotní trable
Sportovně založený Philippe, který se rád chlubí svou zálibou v boxu, si rychle vydobyl uznání v nejvyšších politických kruzích Francie. Jeho spolupracovníci ho vždy popisovali jako intelektuála, jehož povaha nemusí sednout každému. Mnohdy působil odměřeně až arogantně. „Inteligentní, živý a občas trochu bláznivý,“ popsal ho jeden z nich pro agenturu AFP. Se svými kolegy prý mnohdy jedná „ostře“.
Asi nejkritičtěji ho charakterizovala autorka knihy o Alainovi Juppém Gaël Tchakaloffová, která Philippa označila za „arogantního, přehnaně sebevědomého a s ambicemi, které překračují všechny míry“.
Bez toho by se však jen těžko stal v květnu 2017 francouzským premiérem, kterým ho jmenoval tehdy čerstvě zvolený prezident Emmanuel Macron (kvůli jeho podpoře Philippe před volbami odešel od Republikánů). Přišel s plánem na radikální škrty ve státních výdajích, tlačil na rychlejší vyřizování žádostí o azyl a deportování čistě ekonomických migrantů. Třetího června 2020 na svou pozici rezignoval a krátce nato se po úspěšných volbách vrátil do čela města Le Havre.
Psychické vypětí zanechalo na Philippovi na první pohled viditelné šrámy. Ještě v roli premiéra se nechal slyšet, že trpí takzvaným vitiligem, onemocněním, které způsobuje nápadné skvrny na kůži, vousech a vlasech. Od roku 2023 bojuje s alopecií, kvůli které přišel o všechny vlasy i vousy, a je takřka k nepoznání.
Všechny zdravotní i politické útrapy ho však podle jeho slov spíše motivují. Oficiálně kandidaturu na prezidenta, podobně jako většina případných soupeřů, neoznámil. Z jeho vyjádření je však zřejmé, že o Elysejský palác v roce 2027 bojovat bude. „Politici, kteří vám tvrdí, že o prezidentských volbách zatím vůbec nepřemýšlí, lžou,“ prozradil loni na podzim v rozhovoru pro televizi TF1.
S novým vzhledem do prezidentského boje?
Krátce po odchodu z premiérské funkce si založil vlastní stranu Horizons, jejímž cílem bylo získat dostatečnou podporu pro Macrona v prezidentských volbách v roce 2022. Strana od té doby získala slušnou podporu, má zhruba dvacet tisíc členů, z toho 450 z nich vykonává funkci starostů po celé Francii. Nyní už bojuje sám za sebe a vlastní partaj mu v tom může pomoct.
List Le Monde uvádí, že se tím alespoň politicky vymezuje vůči Macronovi, se kterým ho však v soukromí pojí přátelství. „S prezidentem jsme kamarádi, ale nejsme pochopitelně úplně stejní. Ať už stylem, jakým vedeme politiku, tak v pohledu na určitá témata,“ nechal se slyšet Philippe. V následujících měsících ho tak čeká určitý schizofrenní boj.
Rozhodně se však bude chtít vyhnout chybě svého mentora Alaina Juppého, který měl být v roce 2017 jasným kandidátem Republikánů. Nakonec ho však předstihl Francois Fillon, jehož ale potopila kauza pochybných plateb pro jeho manželku, kterou fiktivně zaměstnával coby poradkyni.
„Už mám poměrně jasnou představu, jak bych měl postupovat,“ prohlásil před pár týdny tajemně. Své setkávání s voliči zatím nepovažuje za kampaň, odborníci na politický marketing v tom však vidí jasnou strategii. Philippe se musí co nejvíce ukazovat na veřejnosti, jeho novou tvář, kterou poznamenaly zdravotní problémy, si Francouzi musí znovu zapamatovat.
„Jasně, pokud Francouzi budou tvrdit, že kandidáti do prezidentských voleb musí mít dlouhé vlasy, tak nemám šanci,“ sdělil pobaveně při jednom z nedávných rozhovorů. „Jinak je ale moje zdraví v naprostém pořádku. Pokud o tom někdo pochybuje, může přijít a dáme si pár kol v ringu,“ vyzývá.
Zároveň nemá problém přiznat, že se na zatím největší výzvu své kariéry pečlivě připravuje. „Proč bych měl být jediný, který to nedělá? Le Penová se také připravuje. Když víte, že jsou před vámi důležité milníky vašeho života, je pochopitelné, že se na ně připravíte,“ dodal. Kdy oficiálně oznámí kandidaturu, však zatím tají.
Třetí šance Le Penové
A příprava je podle všeho namístě, případné soupeření o prezidentský post nebude mít vůbec lehké, jak ukazují poslední průzkumy. Ty ukazují, že největší favoritkou je aktuálně právě Marine Le Penová. Už se do druhého kola prezidentských voleb probojovala dvakrát, v tom ji ale vždy porazil současný prezident Emmanuel Macron. Ten už však za tři roky nesmí usilovat o další mandát. Mezi nejčastěji zmiňované patří Gabriel Attal, který se stal v lednu premiérem, a právě starosta Le Havru Philippe.
„Vítězství Marine Le Penové už není nemyslitelné; vzhledem k číslům nebyl tento scénář nikdy tak pravděpodobný. Rozmach Národního sdružení se potvrzuje a sílí s každým průzkumem,“ říká politolog a ředitel oddělení průzkumů Ifop Jérôme Fourquet. Preference Le Penové v poslední době strmě rostou. Pomohla tomu nespokojenost Francouzů s vládní penzijní reformou, celospolečenské nepokoje, vražda učitele v Arrasu i válka mezi Hamásem a Izraelem.
Aktuálně by Le Penová v prvním kole výrazně předstihla své oponenty Attala i Philippa, kteří by podle sondáže získali shodně 22 procent hlasů. V rozhodujícím druhém kole by Le Penová i Philippe měli shodně 50 procent hlasů, přičemž průzkum Ifop počítá s možností chyby 1,8 procentního bodu. Proti Attalovi by ve druhém kole dlouholetá vůdkyně krajní pravice získala 51 procent hlasů. Převahu by měla u voličů všech věkových kategorií vyjma těch nejstarších, lidé nad 65 let by jí dali jen 38 procent hlasů. Mezi levicovými politiky se v čele průzkumu drží politický veterán Jean-Luc Mélenchon, který by získal 14 procent hlasů. Výrazně tak utekl ostatním osobnostem levicového bloku.