Brit Gardiner: Biden amatér, vláda pro Západ kalamitou, Evropa se neobejde bez Ruska, Jadran…

 Slavný komentátor zpražil lídra USA. Popularita amerického prezidenta Bidena mezi občany USA nadále upadá. Lídra země tíží především odkaz zpackaného ústupu z Afghánistánu, nerovný boj s inflací a všudypřítomná společenská faux pas. Biden proslul po celém světě svými přeřeky, výpadky paměti a dalšími kiksy. O víkendu například americký prezident spadl z kola, které zrovna stálo.

Britský komentátor Gardiner výše zmíněné vnímá jako jasný důkaz toho, že je Bidenova vláda pohromou. „Bidenova éra je kalamitou pro Západ a celý svobodný svět,“ napsal politický expert pro list The Telegraph.

Bidenův pokles popularity měřený ode dne inaugurace je ještě rychlejší než pokles oblíbenosti jeho předchůdce Donalda Trumpa. „To dělá z Bidena jednoho z nejméně oblíbených prezidentů americké historie, a to již v tak rané fázi prezidentství,“ hodnotí Gardiner.

Podle něj Biden svou roli prezidenta absolutně nezvládá. „Vláda Joea Bidena je v mnoha ohledech nejamatérštější v americké historii,“ napsal komentátor na Twitter.

Biden versus Trump. Znovu?

Ačkoli americká administrativa bezesporu vnímá, jak společnost USA na Bidena reaguje, současný lídr země se podle dosavadních informací v roce 2024 přesto pokusí uhájit Bílý dům.

V souboji by se mohl teoreticky znovu utkat s exprezidentem Trumpem, který zůstává veřejně činný, ačkoli svůj záměr opět kandidovat dosud neoznámil. Takový boj by pak mohl být podobně těsný jako v roce 2020.

Web Express poukázal, že Trump by vzhledem k nynější náladě ve společnosti dokonce těsně zvítězil. Jeho náskok by dle průzkumů činil zhruba dvě procenta hlasů.

X X X

BIDEN  AGENTEM  RUSKA?

Výsměch sankcím. Biden je náš agent a financuje vojenskou operaci, řekl ruský moderátor

Američané platí speciální vojenskou operaci na Ukrajině a prezident Joe Biden je náš agent. V ruské státní televizi to prohlásil moderátor Vladimir Solovjov, který je známým podporovatelem Kremlu. Dodal, že Rusko nikdy nemělo tak velký přebytek rozpočtu jako nyní díky sankcím, které na něj USA a Západ uvalily. Jenže odborníci tvrdí, že ruská ekonomika zažívá razantní pokles.

Moderátor a velký propagátor režimu prezidenta Vladimira Putina Vladimir Solovjov v diskuzním pořadu ruské státní televizní Kanál 1 promluvil o dopadech rozhodnutí amerického prezidenta. „Biden je samozřejmě náš agent. Protože to, co udělal, ještě žádného amerického prezidenta nenapadlo. Zavedené sankce vedly k tomu, že náš rozpočet získal rekordní příjmy“ prohlásil.

Příjmy z ropy prý vzrostly natolik, že Rusko vydělává každý den na financování invaze na Ukrajině v přepočtu více než 440 milionů korun. „Kdyby měl Biden mozek a schopnost počítat, neuvalil by sankce na uhlovodíky. Naše příjmy by pak byly nižší. Díky. Američané nám platí naši speciální vojenskou operaci,“ pokračoval moderátor a celou věc nazval jako „Bidenovy rozpočtové příjmy“.

Došlo i na poděkování za Krym

Rusko podle Solovjova nikdy nemělo tak gigantický rozpočtový přebytek jako za vlády Bidena. „Možná je opravdu náš člověk?“ ptal se ve studiu. Moderátor hlavě USA také poděkoval za „přenechání Krymu Rusku“. To se odehrálo v roce 2014, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Jenže slova o přínosu sankcí se neshodují s tím, co říkají nejen experti na Západě, ale i někteří Rusové. Šéf největší tamní banky Sberbank a bývalý ministr hospodářství German Gref, předpověděl, že ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň roku 2021. Tedy do doby, než proti Rusku začaly západní státy zavádět sankce.

Světová banka navíc předpověděla, že ruská ekonomika klesne v roce 2022 o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.

A vše má už i konkrétní dopady. Generální ředitel podniku na výrobu kompresorů v ruském Jekatěrinburgu napomenul stávkující pracovníky za nedostatečné nasazení v době ruské „speciální vojenské operace“. Někteří zaměstnanci podniku zahájili protest kvůli tomu, že firma jim už několikátý měsíc nebyla schopná vyplatit mzdu.

Vyjádření Solovjova ale přesně koresponduje s tím, co zhruba v polovině června řekl o sankcích ruský prezident Vladimir Putin. „Jejich množství a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou,“ uvedl.

Spojené státy budou v uvalování sankcí pokračovat, a dokonce se dohodly na spolupráci se sousední Kanadou. Jednají o dalším omezení energetických příjmů Moskvy zavedením cenového stropu na ruskou ropu.

X X X

ZEMĚ  U  MOŘE,  ALE  I  JINDE,  SE  NEOBEJDOU   BEZ   BOHATÝCH  RUSŮ

Liduprázdný Jadran. Chybí peníze Rusů i Ukrajinců, přímořské ekonomiky byznysově krvácí

Kdysi všudypřítomné ruské nápisy v místech podél malebného jadranského pobřeží Černé Hory téměř zmizely. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku totiž turisty z těchto zemí odrazují od návštěvy jedné z jejich oblíbených destinací. Rezorty na pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku, Černé Hoře a v Albánii, členských zemí Severoatlantické aliance, které se připojily k mezinárodním sankcím vůči Rusku, pociťují jejich nepřítomnost. Pro jejich ekonomiky je to citelná rána.

Sankce zahrnují zákaz komerčních letů z Ruska nebo zablokování ruských bank v mezinárodním platebním systému, což Rusům ztěžuje přístup k hotovosti v zahraničí. Sankce se ale týkají i zabavení některých nemovitostí a jachet, které patří ruským oligarchům.

 Hoteliér z černohorského letoviska Bečići Žarko Radulović podle agentury Reuters potvrzuje, že turistů z Ruska a z Ukrajiny bude letos málo. Tisíce Rusů a Ukrajinců, kteří uprchli před válkou, si v oblasti sice dlouhodobě pronajímají byty, podle hoteliérů to ale není dost na to, aby nahradili 380 tisíc ruských turistů, kteří navštívili v roce 2019 Černou Horu. Nehledě na to, že také mnohem méně utrácejí.

Někteří ruští turisté by mohli přicestovat přes Istanbul a Bělehrad, protože tamní letiště stále přijímají letadla z Ruska, uvedl Radulović. Doufá přitom, že výpadek nahradí turisté ze západní a střední Evropy, Izraele či Saúdské Arábie.

Cestovní ruch se na ekonomice Černé Hory obvykle podílí asi 20 procenty. Světová banka (SB) minulý měsíc kvůli dopadům invaze na Ukrajinu snížila odhad růstu ekonomiky Černé Hory na letošní rok na 3,6 procenta z předchozích 5,9 procenta. Na 3,1 procenta z dosavadních 4,1 procenta zhoršila také výhled růstu pro celý západní Balkán, který tvoří Černá Hora, Albánie, Kosovo, Srbsko, Bosna a Severní Makedonie. Po poklesu o 3,2 procenta v roce 2020 se hrubý domácí produkt (HDP) těchto šesti ekonomik loni zvýšil o 7,4 procenta.

V roce před pandemií navštívilo Chorvatsko podle oficiálních údajů celkem 154 tisíc turistů z Ruska a 139 tisíc z Ukrajiny. Loni to bylo z každé země zhruba 145 tisíc turistů. V lednu a v únoru letošního roku přijelo z Ruska do Chorvatska 12 tisíc turistů, v březnu, dubnu a první polovině května jen zhruba 4500 – mnohem méně než obvykle.

V Albánii, kde se cestovní ruch horlivě snaží vzpamatovat z dopadů pandemie, doufali, že letošní rok bude rokem silného růstu. Hrozí ale, že válka na Ukrajině tyto naděje zhatí, myslí si hoteliér z pobřežního rezortu Drač (Durrës) Aurenc Hima. „Měli jsme hodnotě rezervací od Rusů a Ukrajinců, ale byly zrušeny,“ řekl.

Předseda Asociace cestovních kanceláří a agentur Kliton Gërxhani uvedl, že válka na Ukrajině znervóznila i potenciální turisty z pobaltských a skandinávských zemí, stejně jako z Polska a Německa. „Tyto země váhají s rezervací hotelů v Albánii. Možná, že turisté z těchto zemí budou čekat do poslední chvíle, v závislosti na vývoji války.“

X X X

FIALA  NADÁLE  KRYJE  GAZDÍKA  A  DALŠÍ  KORUPČNÍKY,  CO  UDĚLAJÍ  POLICISTÉ  A  STÁTNÍ  ZÁSTUPCI?

Zlínské podsvětí: Gazdík, Polčák, Redl? Jejich spolupráce byla veřejná šuškanda

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) moc dobře věděl, kdo obviněný podnikatel a lobbista v kauze Dozimetr Michal Redl je, přesto s ním udržoval kontakt. Europoslanec ze stejného hnutí Stanislav Polčák měl jejich „akce“ dokonce táhnout. O jejich spolupráci se vědělo, byla to „veřejná šuškanda“. Několik politiků ze Zlínského kraje CNN Prima NEWS popsalo, jak se o „zlínském podsvětí“ v regionu mluvilo.

 Hnutí STAN má ve Zlínském kraji kořeny. V roce 2004 jej spoluzakládal Petr Gazdík jako zájmové uskupení komunálních politiků v kraji před volbami, tehdy pod názvem Nezávislí starostové pro kraj. O čtyři roky později se hnutí rozšířilo i do Středočeského a Libereckého kraje, kde se spojilo se Starosty pro Liberecký kraj Jana Farského a Martina Půty. V roce 2009 se subjekt přeměnil v celostátní hnutí Starostové a nezávislí, v jehož čele stál právě Gazdík.

„Nebýt peněz od Redla a Iva Valenty, oba byli obrovští sponzoři, tak žádný STAN nemusí existovat. Prostě proto, že na těch penězích od začátku vznikl. Je to historicky doložitelné,“ tvrdil například v rozhovoru pro Info.cz občanský aktivista a bývalý politik Matěj Hollan.

S Redlem mladším se Gazdík podle svých slov seznámil později. „Občas jsme se viděli na společenské a přátelské úrovni,“ konstatoval v rozhovoru pro deník Právo.

Michal Redl pochází ze Zlína, dříve úzce spolupracoval s nechvalně proslulým podnikatelem Radovanem Krejčířem, který je ve vězení v Jihoafrické republice. V minulosti byl Redl obviněn v kauze Technology Leasing a M5, kdy se měl dopustit stamilionového podvodu. Jeho trestní stíhání ale bylo přerušeno kvůli soudem uznané duševní chorobě. V kauze Dozimetr, která se týká korupce na pražském dopravním podniku, jej policisté označili za hlavu organizované skupiny. V současné době je ve vazbě.

Naposledy se měli Gazdík s Redlem setkat 13. listopadu 2021 v Suché Lozi. Lobbista měl politika ujišťovat, že jednání probíhají v „absolutně zabezpečené kanceláři“. Podle policie navíc Gazdík v dubnu loňského roku s Redlem řešil mediální obraz hnutí STAN. V minulosti spolu také měli komunikovat prostřednictvím šifrovaného telefonu i jet na dovolenou do Alp. V rozhovoru pro Právo ministr navíc přiznal, že věděl o Redlových vazbách na Radovana Krejčíře.

„Michal Redl komunikuje zcela běžně prostřednictvím mobilního telefonu s kryptografickou ochranou s místopředsedou hnutí STAN Petrem Gazdíkem,“ stojí v usnesení policie.

I když ministr školství v kauze Dozimetr obviněný není, k 30. červnu rezignuje na svůj post ve vládě. „Necítím se ničím vinen ani ve věcné, natož trestně-právní rovině. Mé styky s některými lidmi však vrhají stín i na hnutí STAN. Nechci rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví EU,“ napsal na svém Twitteru Gazdík, když oznamoval svou rezignaci ve vedení resortu.

O Polčákovi se mluvilo už před pěti lety

Kromě Gazdíka měl být v kontaktu s Redlem i europoslanec STAN Stanislav Polčák. Ten se narodil ve východomoravském Slavičíně, vyrůstal v obci Vysoké Pole na Zlínsku. Už v roce 2017 údajně s Redlem konzultoval nominace na důležitá místa v pražských firmách a na magistrátu. Kvůli spojení s podnikatelem nedávno pozastavil v hnutí členství.

„Odmítám, abychom byli s Petrem Gazdíkem dáváni na roveň s Petrem Hlubučkem. Přesto plně vnímám, že moje dřívější známost s Michalem Redlem, kterou jsem nikdy netajil, ubližuje hnutí ve světle současného vyšetřování,“ vysvětlil Polčák.

Gazdík se známostí s Redlem netajil

Redakce CNN Prima NEWS v souvislosti s probíhající kauzou zkoumala „zlínské podsvětí“ a ptala se několika politiků ze Zlínského kraje, co se v regionu říká o Redlovi a o jeho napojení na Gazdíka a Polčáka.

„Když byl Gazdík mým náměstkem nebo radním na kraji, tak otevřeně říkal, že se s Redlem zná a že rodina Redlů sponzorovala STAN. On se tím netajil, říkal to celkem na rovinu,“ řekl redakci senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Když je někdo sponzorem, tak se s ním musí mluvit,“ dodal.

„V roce 2016, když jsme nastupovali, jsem se ho ptal, jestli můžu čekat nějaké nepříjemnosti z toho vztahu. A on řekl, že v žádném případě ne, že nic takového se nemůže stát,“ zdůraznil Čunek s tím, že neví, co mezi současným ministrem a Redlem bylo. „Jisté je, že na kraji Gazdík nic špatného neudělal, v tomto smyslu za ním stojím. Vazby se tam negativně neprojevily,“ podotkl s paralelou, že „když s někým jste na dovolené a on potom za rok, za dva někoho zabije, tak nevím, jakou odpovědnost máte“.

Jméno Redl podle něj bylo známé především mezi podnikateli a politiky na zlínské radnici. O Redlovi lidé prý mluvili negativním tónem. „Účastnil se nějakých privatizací a tak dále. Lidé se na něj dívali jinak než na podnikatele, který má třeba fabriku. Evidentně má finanční prostředky, ale zároveň nikdo neví, co vlastně dělá. Tedy jestli obchoduje s pohledávkami nebo prodává zlato nebo dělá nějakou takovou činnost,“ řekl CNN Prima NEWS. Polčáka lidovecký senátor prý příliš nezná.

Nepřekvapilo mě to

Podobně o spojení Redl–Gazdík–Polčák mluvil i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). „To, co vyplynulo na povrch, byla veřejná šuškanda. Určitě to kolem mě proletělo, na neformálních setkáních s některými lidmi mi to tak bylo naznačeno, ale neměl jsem pro to žádné důkazy, protože jsem s panem Redlem nejednal. Bylo to ve stylu ‚jedna paní povídala‘,“ řekl CNN Prima NEWS a pokračoval.

 „Nepřekvapilo mě to. Jsem rád, že to konečně dostalo oficiální punc, protože tím se uzavírá jakási debata a kapitola,“ zdůraznil.

S Redlem se podle něj lidé v kraji osobně nechtěli ani bavit. „Nic extra hezkého jsem o panu Redlovi neslyšel. Věci, které jsou teď v médiích, se kolem této osoby neustále probíraly. Co se týče druhých dvou pánů, to bych nechal asi bez komentáře, protože o nich bylo řečeno už dost. Byla známá věc, že s ním spolupracují, bylo to vše obecně známé. Říkalo se, že už před 15 lety pan Gazdík a Redl spolu chodili po ministerstvech,“ popsal. Holiš s podnikatelem prý nikdy nemluvil.

Primátor města Zlín Jiří Korec ze stejného hnutí byl o něco zdrženlivější. „Jméno Redl bylo různě známé, nemůžu říct, že bych o něm v životě neslyšel. A to alespoň na úrovni, která se týká našeho Zlínského kraje. Ale že by se s ním spojovala nějaká linka, zvěrstvo, to neprobíhalo. Historicky v médiích proběhlo nějaké propojení s hnutím STAN, ale to už mnohokrát,“ uvedl.

Gazdík i Polčák věděli, co byl Redl zač

Podle jiného politika původem ze Zlínského kraje, který nechtěl zveřejnit své jméno, Redla znal pouze úzký okruh lidí. „Že by měl nějak dobrou pověst, to se říct nedá. Politické a ekonomické špičky ve Zlíně určitě v roce 2010 věděly, co je pan Redl zač, a věděl to i pan Gazdík a Polčák,“ zdůraznil.

Když Gazdík zakládal politické hnutí, tak měl podle politika dobré úmysly. S nekalostmi ho prý „táhnul“ europoslanec Polčák.

O spojení tří mužů mluvil ve vysílání CNN Prima NEWS i bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý. Ten prý už v roce 2017 vyrazil Gazdíka varovat před Redlem do Poslanecké sněmovny. „Říkal jsem mu, zda se nezbláznili. Jestli ví, kdo je Redl. Pan Gazdík odvětil, že prý ne. Tak jsem mu to jako trouba vysvětloval. On mi na to říkal, že on nic, že všechno pan Polčák. Ale že udělají (Starostové, pozn. red.) opatření, aby se dalšímu kontaktu s Redlem zabránilo,“ popisoval Tichý.

I on opakovaně zdůrazňuje, že oba politici museli moc dobře vědět, co je Michal Redl zač.

Několik politiků ze Zlínského kraje ale redakci řeklo, že Redla znají jen z médií, před kauzami o něm často ani neslyšeli. Mezi nimi byli například poslanci Stanislav Blaha (ODS), Ondřej Benešík (KDU-ČSL) nebo Radek Vondráček (ANO). Často to vysvětlovali slovy, že jsou z jiné části kraje.

X X X

Smrtící ruský útok na východě Ukrajiny? Zabili jsme 80 polských žoldnéřů, tvrdí Moskva

Ruská armáda zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až 80 polských žoldnéřů. Řekl to v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Není ale jasné, kdy se tak stalo. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.

„Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až 80 polských žoldnéřů,“ řekl v sobotu podle agentury TASS Konašenkov. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také 20 bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov uvedl, že za posledních 24 hodin Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch 80 Poláků. Mluvčí dodal, že přes 300 ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila 35 kusů těžké techniky.

Náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj následně oznámil, že ukrajinská armáda už používá proti ruským okupantům raketomety HIMARS, které Kyjevu dodaly Spojené státy. Podle Zalužného už s nimi Ukrajinci zasáhli cíle nepřítele.

X X X

Rusové ostřelovali základnu v Javorivu nedaleko polských hranic

Kromě Javorivu, který leží asi 20 kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu dnes časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.

Boje stále pokračovaly v pátek večer v některých oblastech Severodoněcku, informoval generální štáb ukrajinské armády. Dnes ráno ale štáb o bojích v Severodoněcku neměl zprávy a uvedl, že se bojuje v jeho okolí. V pátek ukrajinské jednotky dostaly rozkaz se z téměř zcela zničeného města stáhnout, aby zabránily další ztrátám a přeskupily se.

Boje u Severodoněcku se nyní soustředí na přilehlé město Lysyčansk, které se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters dnes s odvoláním na proruského povstaleckého činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.

Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května.

Britské ministerstvo obrany dnes také uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné.

„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná…takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl dnes Johnson novinářům ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.

X X X

Protesty proti summitu G7. Policistů víc než demonstrantů

Bavorsko se připravuje na summit G7 a s ním spojené protesty. Počty demonstrantů zatím výrazně zaostávají za předpoklady policie, která nasadila do služby zhruba 20 tisíc příslušníků. Summit začíná v neděli a přes telemost se připojí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

 Protesty před summitem skupiny sedmi velkých světových ekonomik G7 v Bavorsku jsou výrazně slabší, než policie očekávala. Krátce před začátkem ohlášené demonstrace bylo dnes na mnichovském náměstí Theresienwiese jen několik stovek až tisíc účastníků. Oproti tomu policie počítala s účastí nejméně 20 tisíc odpůrců.

Na sociálních sítích kolují záběry několika hloučků lidí s transparenty a prapory, jak postávají před pódiem, na kterém řečníci pronášeli antiglobalizační projevy

K demonstraci v Mnichově společně vyzvalo patnáct sdružení kritizujících globalizaci. Mezi jejich hlavní požadavky patří postupné ukončení využívání fosilních paliv, zachování rozmanitosti zvířat a rostlin, sociální spravedlnost na planetě a boj proti hladu. Země skupiny G7 podle nich nesou odpovědnost za „sociální a ekologickou krizi ve světě“.

Ve středu v Mnichově neznámý pachatel zapálil sedm policejních aut. Organizátoři demonstrací se od tohoto útoku distancovali. Podle Franze Haslbecka z protestního hnutí Stop G7 Elmau všechny skupiny chtějí pouze pokojně protestovat. Ve městě a okolí se také objevily nasprejované nápisy „G7 verschieben“ (Přesuňte G7) nebo „No G7“ (Ne G7).

Bezpečnost summitu zajišťuje zhruba 18 tisíc policistů. Podle mluvčí mnichovské policie mimo středečního incidentu nedošlo k žádným incidentům, které by stály za hlášení. Policie se na Twitteru omluvila za komplikace spojené s dopravními kontrolami v okolí summitu.

Třídenní summit šéfů států a vlád začne v neděli v bavorském alpském zámku Elmau. Hlavním tématem jednání bude ruská invaze na Ukrajinu, ale účastníci se zaměří i na mocenské ambice Číny, boj proti změně klimatu či na migraci. Do Bavorska přicestuje také americký prezident Joe Biden a přes telemost se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

X X X

PRIMÁŘ  KÜMPEL:   COVID  MŮŽE  ZNOVU  V  ČR  ŘÁDIT

Infektolog Kümpel varuje: Miliony Čechů odmítají vakcínu. Covid ale pořád zabíjí hlavně neočkované

Počet nakažených covidem denně mírně stoupá, nová vlna pandemie může Česko zasáhnout již na sklonku léta. „Nic účinnějšího než vakcíny proti covidu nemáme. A ani nové protivirové léky zatím rozhodně nejsou variantou očkování,“ říká v interview pro CNN Prima NEWS infektolog a primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel. Žádoucí je, aby vakcínu přijali i neočkovaní uprchlíci a samozřejmě i 3,5 milionů Čechů, kteří vakcínu odmítají, tvrdí. Samozřejmě s výjimkou nejmenších dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) už ale podpořila očkování dětí od šesti měsíců.

X Když jsem si v polovině června připravoval otázky pro tento rozhovor, chtěl jsem začít dotazem, zda už jsme za vrcholem globální pandemie. Stoupající čísla z tohoto týdne jsou ovšem varující, ve čtvrtek v Česku přibylo 757 nových případů, takže je to asi zbytečná otázka.
Kdybyste se mě na možný vrchol pandemie zeptal loni na konci června, asi bych vám řekl, že už dokonce můžeme být za vrcholem. Alespoň to tak vypadalo, dva, tři měsíce jsme na infekčním oddělení Slezské nemocnice v Opavě neměli ani jednoho pacienta s covidem, stejně jako ho zatím nemáme ani teď. Už v srpnu se to ale začalo rychle měnit, a nakonec to loni bylo hodně zlé. Na tuhle otázku tak neumím odpovědět, je to jak věštění z křišťálové koule. Na další vlnu musíme být v každém případě připraveni, a proto doporučuji a prosím všechny dosud neočkované, aby se přes veškerou nedůvěru nechali očkovat. Zatím nevíme, zda riziko nových mutací a opětovného vzplanutí pandemie může reálně hrozit na podzim či dokonce již v letních měsících. Ale třeba nejnovější údaje ze sousedního Německa jsou varující, v prvním letním dni tam onemocnělo téměř 120 tisíc lidí. V Česku to jde také nahoru, minulý pátek 439 nakažených, v pondělí 608, ve čtvrtek 757.

X Infekce COVID-19 si v Česku vyžádala 40 312 obětí (údaj z 24. června, pozn. red.). Když na počátku jara převládla varianta omikron, onemocněla covidem i řada lidí se třemi vakcínami, což byl i můj případ. A známí či sousedé, kteří patří k antivaxerům, si mě od té doby dobírají, k čemu že mi to očkování bylo a že je vakcína podvod. Když oponuji, že bych bez třech dávek mohl mít horší průběh nemoci, mávnou nade mnou rukou. Jak přesvědčit 3,5 milionu neočkovaných Čechů, že vakcína proti covidu je smysluplná?

S každou demagogií se bojuje těžko a hodně dlouho. Snad by zatvrzelým odmítačům očkování otevřelo oči, kdyby strávili počátek letošního jara tady s námi na infekčním oddělení Slezské nemocnice. A kdyby viděli, že nakažení, kteří u nás na jednotce intenzivní péče leželi v těžkém stavu s omikronem, byli v naprosté většině neočkovaní lidé. A to přesto, že neočkovaných v kategorii seniorů už v té době bylo jen asi 20 procent. Pouze letos v únoru zemřelo v naší nemocnici 24 pacientů přijatých kvůli covidu. A v březnu, kdy už jarní vlna byla na ústupu, tady zemřelo dalších 13 nakažených. Většinou se jednalo o pacienty z rizikových skupin, často s hypertenzí či obézních. U těchto chronicky nemocných už vůbec nedokážu pochopit, proč odmítali očkování. Mohli by teď žít.

 x V rizikové pozici primáře infekčního oddělení jste určitě covid i sám prodělal. Jaký jste měl průběh nemoci?

Dva roky jsem nákaze odolával, i když jsem byl v denním kontaktu s nakaženými. Až letos na jaře mě dostihl omikron, průběh byl lehký, teploty jsem měl jediný den. Letos mi bude 66 let, patřím už tedy také do ohrožené skupiny seniorů a věřím, že na lehkém průběhu infekce mělo podíl i očkování, mám všechny tři dávky.

X Jak omikron zvládali mladší pacienti v těžkém stavu, kteří svůj boj zvládli?

Také u mladších pacientů platilo, že pokud potřebovali intenzivní péči, pak se jednalo zpravidla o neočkované. A někteří z nich se ani půl roku po propuštění z nemocnice nemohou dát dohromady, následky covidu jim stále způsobují nevýkonnost, únavu či zadýchávání. Následky covidu je omezují i v soukromém životě. I u mladých lidí hrozí špatně vratná fibrotizace plic (onemocnění dýchacích cest, v němž vznikají jizvy v plicní tkáni, což vede k vážným problémům s dýcháním; poznámka redakce). Někdy to trvá i rok, než se dají jakž takž dohromady. Proč tak zbytečně riskovali a odmítali vakcínu, to je pro mě těžko pochopitelné.

X Asi podlehli některé teorii z celé té obrovské dezinformační škály. Od 24. února se navíc mediální pozornost od covidu přesunula k válce na Ukrajině, takže na vyvracení konspiračních teorií antivaxerů už média nemají tolik prostoru ani sil.

Agresivní napadení Ukrajiny sousedním Ruskem na sebe logicky strhlo i mediální pozornost. Trochu mě mrzí, že česká mediální scéna nějaké téma přespříliš preferuje na úkor jiného, které také vyžaduje trvalou pozornost. Že je to informačně nevyvážené. Byl jsem teď v Portugalsku a tam se mi zdálo, že informace byly více vyvážené a na riziko nového vzplanutí pandemie se nezapomnělo. V České republice jsme navíc přijali početnou ukrajinskou komunitu, o které zatím úplně nevíme, jak a zda vůbec byla proočkována proti covidu.

 X A přicházejí sem na infekční oddělení, které je v tuto chvíli jediným očkovacím místem na Opavsku, také ukrajinští uprchlíci?

Minimálně, ale třeba před pár dny si pro první dávku přišel 17letý uprchlík. Je tu samozřejmě určitá obava, že když velké množství ukrajinských běženců bez očkování naředí naši společnost, částečně to zhorší i její schopnost bránit se šíření nemoci v případné další vlně. Žádoucí tak je, aby se všichni neočkovaní uprchlíci nechali očkovat. To samozřejmě platí i pro těch asi 3,5 milionu Čechů, kteří vakcínu dosud odmítají. Samozřejmě s výjimkou nejmenších dětí. Nevím ale, zda je dostatečně známo, že WHO již povolila očkování dětí od šesti měsíců věku.

Infekční oddělení tu samozřejmě není jen kvůli léčbě covidu. Ukrajina je na tom hůře než Česko v mnoha zdravotních ohledech, země má větší potíže s virem HIV, s tuberkulózou a třeba i se žloutenkami. Projevilo se to nějak i na vašem oddělení?

Zatím jsme nezaznamenali významnější počet uprchlíků, kteří by pro infekční nemoc potřebovali hospitalizaci či složitější ambulantní léčbu. Jisté riziko je ale ve hře. Nejde jen o žloutenku, ale o již zmíněnou menší proočkovanost na Ukrajině, a to obecně. Třeba proočkovanost proti spalničkám byla na Ukrajině výrazně nižší než u nás, takže se tam nedávno potýkali s možná až stonásobně silnější epidemií, než jakou spalničky vyvolaly v Česku kolem roku 2019. Výskyt HIV je na Ukrajině také významně větší a jisté riziko, že přibude nových případů u nás, tu samozřejmě je. V Opavě jsme zatím měli jediný záchyt HIV pozitivní Ukrajinky, k tomu došetřujeme ojedinělé pacienty s infekční žloutenkou. O nějakém riziku hromadného zavlečení infekčních nemocí kvůli příchodu uprchlíků ale zatím určitě nemůže být řeč.

 X Zpátky ke covidu. Jak je to s lékovými přípravky proti nemoci, tedy s „pilulkami“ proti infekci? V poslední době o jejich vývoji v Česku mnoho neslyšíme.

Vývoj nových léků s větším či menším efektem proti covidu pokračuje tempem, o kterém se nám dříve nesnilo. V Německu i dalších zemích už třeba slaví dílčí úspěchy antivirotikum paxlovid od společnosti Pfizer, na které zatím v Česku čekáme. Běžně dostupný je u nás molnupiravir, favipiravir či remdesivir, i když stále v přesně stanovených indikacích. Pro antivaxery by ale dostupnost těchto léků mohla být vodou na mlýn a dalším důvodem vyzývat k neočkování. To je ale opět veliký omyl a musím zdůraznit, že moderní protivirové léky nejsou v žádném případě variantou očkování. Přestože jistá účinnost těchto rychle vyvinutých léků byla v testech prokázána, jejich efekt v léčbě covidu rozhodně není stoprocentní. U řady pacientů s těžkým průběhem covidu ani včasné nasazení těchto léků nemusí stav pacienta příznivě ovlivnit.

X Takže pořád je hlavní zbraní proti covidu očkování. Jak vyvracet všechna ta údajná svědectví na sociálních sítích o úmrtích po vakcíně?

Všude opakuji, že očkování je bezpečné a není se čeho obávat. V tuto chvíli bylo ve světě podáno více než 11,6 miliardy dávek, to je v dějinách v takto krátkém časovém intervalu zcela unikátní číslo. Dosud nikdy v historii si medicína v tak krátké době nevyzkoušela vakcínu na tak obrovském vzorku světové populace, a právě o to více je takto masivní očkování podrobeno dosud nevídanému celosvětovému dohledu. Pokud by docházelo k závažným komplikacím po očkování, jistě by o tom svět věděl. Sám jsem garantem očkování za město Opavu s okolím a zatím jsme aplikovali přes 150 tisíc dávek, přitom jsem se nesetkal se žádnými opravdu životy ohrožujícími účinky. Očkovaní sice nadávají, že je bolel ten vpich, ruka, nebylo jim dobře, ale k žádným skutečně závažným komplikacím na Opavsku nedošlo. Na 150 tisíc, to je přece skvělý důkaz o bezpečné vakcíně.

X Jste pro povinné očkování?

Původně jsem si myslel, že by to mohlo být řešení, ale společnost na to není připravena. Zdraví je přitom to nejcennější, co máme, takže znova opakuji, že očkování je obrovskou vymožeností a zázrakem moderní medicíny.

 X Zodpovědní senioři se třetí posilující dávkou nechali přeočkovat už na sklonku minulého roku. Teď máme červen. Je po dalším půlroce takové očkování vůbec účinné? Někteří se ptají na další posilující dávku, tedy na čtvrtou injekci.

Jestli bude čtvrtá dávka potřebná, to teď nikdo neví, ale obecně se předpokládá, že ano. Záleží na vývoji epidemiologické situace a vzniku nových variant. A zdali tyto varianty budou dostatečně citlivé na očkování, které bylo dosud aplikováno. Proto zatím jen odhadujeme, jaké vakcíny budou při další případné vlně nejvhodnější. Vědci teď pracují i na víceklonálních vakcínách, které by fungovaly podobně jako vakcíny chřipkové. Ale je otázka, zda se teď zaměřit zrovna na tyto vícevariantní vakcíny. Anebo, zda se budou spíše upínat na vakcíny zaměřené na antigeny, které jsou shodné pro jednotlivé mutace viru, na ty jádrové, které nepodléhají takovým velkým změnám. Případně budeme jen nadále posilovat populaci už odzkoušenými vakcínami, které dostaly miliardy lidí a o kterých už víme, že fungují. Musí to rozhodnout vakcinologové. Já jsem infektolog a vítám jakoukoliv cestu, která zamezí dalšímu umírání v nemocnicích, jak jsme to zažívali i tady v Opavě.

X Plně naočkovaných občanů Česka je 6,8 milionu, zatímco republika má 10,5 milionu obyvatel, plus 300 až 400 tisíc ukrajinských uprchlíků. Denně se vykazuje zhruba 1 000 očkování, o víkendech se ale prakticky neočkuje. Kdo si teď přichází teprve pro první dávku očkování?

Bohužel, velká většina prvovakcinací se děje z čistě pragmatických důvodů. Účelově kvůli cestování do zemí, kam vás bez očkování nepustí. Třeba neočkovaný, který chce do Austrálie, musí požádat o výjimku, a pokud ji dostane, musí v Austrálii stejně do karantény. Osobně takový zdánlivě tvrdý postup některých států podporuji, a to nejen proto, že se nám pak nepatrně zvyšuje počet vakcinovaných proti covidu.

 X Ze strany státu ale teď pobídky k očkování nejsou slyšet. Covid si bere průměrně jednu oběť denně v celé republice. Nějaké zásadní výzvy k očkování ale mnohdy neočkovaní pacienti neuslyší ani od svých praktických lékařů.

Bohužel, stát opravdu nevede žádnou kampaň, která by tolik potřebnou vakcinaci propagovala. Očkování přitom obecně patří mezi vůbec nejvýznamnější úspěchy celé historie medicíny. Nevyužití tohoto nástroje je sice věcí každého, otázkou ovšem je, zda lékaři, vláda a média podali lidem dostatek validních informací pro správná rozhodování. Pokud by tento rozhovor byl jen kapkou k nápravě chyb, které se u nás v informačním prostoru udělaly, budu tomu rád. A vůbec nechápu, proč mají pochybnosti právě čeští lékaři, vždyť vakcinace je opravdu jeden z největších výdobytků, jaký kdy poznala medicína, a Československo bylo očkovací velmocí. Díky vakcinacím se u nás třeba už 60 let neobjevil žádný případ přenosné dětské obrny, tedy vysoce nakažlivého virového onemocnění, které způsobovalo doživotní ochrnutí i řadu úmrtí.

X Četl jsem, že postupně zaváděné vakcíny proti obrně, tuberkulóze, spalničkám, záškrtu, tetanu a dalším onemocněním už na území dnešní České republiky zachránily více než milion životů. Tak kde se najednou vzal ten odpor?

Možná jde o nějaký vnitřní vzdor, který v lidech zůstává ještě z dob socialismu. Co je doporučeno či nařizováno státem, je třeba nějak zpochybnit, minimálně se vůči tomu vyhranit vlastním názorem. Tenhle problém třeba sousední Němci vůbec nemají, a co tam doporučí Institut Roberta Kocha pro infekční nemoci, o tom většina Němců nemá potřebu pochybovat. Dalším důvodem je jistě absence uznávaných medicínských autorit a také nešťastná změť nepřesných a často protichůdných informací v médiích a na sociálních sítích v době, kdy se s očkováním proti covidu začínalo.

X Němci dokonce uvažují o novele zákona o ochraně před infekcemi, která by vyžadovala nosit respirátory ve všech uzavřených prostorách vždy od října do jara (takzvané pravidlo „O-bis-O“). Jedinci, kteří si dnes v Česku vezmou respirátor třeba do obchodu, jsou spíš cílem posměchu, hlavně na venkově. „Franto, co to máš na hubě,“ volají na něho. Takový člověk už do krámu podruhé s rouškou nepůjde.

Přesně tak, je to ale docela smutná realita, protože respirátor vás kromě covidu chrání i před chřipkou a dalším nemocemi. V Koreji, Japonsku a dalších zemích byli lidé už před covidem natolik odpovědní, že když pocítili, že mají příznaky respirační nemoci a začínali chrchlat a smrkat, okamžitě si na veřejnosti i doma nasazovali roušky, aby ochránili ostatní. Spousta lidí ale v těchto zemích nosí roušku i preventivně. Bohužel, než se podobně zodpovědný přístup zakoření i u nás, bude trvat ještě hodně dlouho a příklady autorit v daném směru jsou v nedohlednu.

X X X

Odsouzený za vraždu překonal plot i zeď vězení ve Valdicích. Padly výstřely

V sobotu ráno se pokusil utéct z věznice Valdice jeden z vězňů. Podařilo se mu překonat oplocení a ohradní zeď, než ho vězeňská služba dopadla. Její příslušníci použili služební zbraň, nicméně nikdo nebyl zraněn.

„Mohu potvrdit, že došlo k pokusu o útěk vězněného muže z věznice Valdice. Odsouzený překonal oplocení i ohradní zeď, ale příslušníci věznice ihned zareagovali. Byla použita služební zbraň, ale ke zranění nikoho nedošlo. Vězeň na útěku byl zpacifikován a útěk nedokonal,“ řekla iDNES.cz mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová.

Aktuálně probíhá vyšetřování, prvotní zatím neukázalo žádné pochybení. Prunerová nemohla více mimořádnou událost komentovat.

Ve věznice Valdice jsou odsouzenci za závažnou trestnou činnost. Dle TV Jičín, která jako první o případu informovala, si třiatřicetiletý muž odpykává trest za vraždu.

„V tuto chvíli se k němu opravdu nemohu vyjadřovat,“ dodala Prunerová na dotaz, zda jsou tyto informace TV Jičín pravdivé. Na místě byli i policisté. „Na místo jsme přijeli ve chvíli, kdy byl vězeň zadržen, celou událost tak komunikuje Vězeňská služba ČR,“ řekla iDNES.cz krajská mluvčí policie Lucie Konečná.

X X X

PROBLÉMY  GOTTOVY  DCERY,  UTRATILA  OD  OTCE  6  MILIONŮ

Přiznání Gottové v den narozenin: Otcova sláva mi zničila život. Mám psychické problémy

Nejstarší dcera zpěváka Karla Gotta slaví 49. narozeniny. V rozhovoru pro Aha! řekla, že sláva jejího otce jí zničila život. Nezvládala prý tlak veřejnosti a kvůli tomu od dětství trpí psychickými problémy.

Gottová se v rozhovoru pro web Aha! rozpovídala o tom, jaké to je být potomkem jedné z nejvýraznějších osobností Česka. „Táta se o mě vždy velmi dobře staral, já jsem ho bezmezně milovala. Ale nikdy si neuvědomoval, jaké to je břemeno být jeho dcerou. Neustálé pohledy lidí, neustálé srovnávání,“ popsala.

 Její otec byl na slávu zvyklý, ale ona ji již od dětství prý těžce snášela. „Mám z toho psychické problémy a docela mi to zničilo život,“ přiznala. Možná i kvůli neustávajícímu zájmu veřejnosti se před 22 lety provdala do Finska za metalového hudebníka Tima Tolkkiho. Její manžel ale trpěl maniodepresivní psychózou, a tak od něj Gottová dvakrát utekla. „Vždy jsem se do Helsinek vrátila jenom proto, že jsem v Česku nezvládala tlak veřejnosti, která mě chce mít za paní dokonalou a jinak mě odepisuje,“ sdělila Gottová.

Sobotní narozeniny stráví ve Finsku. „Budu slavit s Timem v rodinném kruhu, kamarádi jsou na chatách, neboť je tady krásné léto a dnes i zítra jsou svátky, u nás se teď slaví dny slunovratu, nezapadne sluníčko. Všechno je všude zavřeno, a tak se lidé, kteří mají chaty, stahují k jezerům,“ řekla v sobotu Gottová pro web Extra.cz.

Ačkoliv nejstarší zpěvákova dcera dostala před lety od otce zhruba šest milionů korun za to, že se vzdá nároku na jakékoliv dědictví, ve Finsku je nyní na sociální podpoře. Podle svých slov čeká na to, až jí bezpečnostní agentura přidělí volné místo v rámci ostrahy některého z objektů.

X X X

Vítězství Kvitové před Wimbledonem v Eastbourne

Petra Kvitová ovládla dva dny před začátkem oblíbeného Wimbledonu turnaj na trávě v Eastbourne. Dvaatřicetiletá česká tenistka porazila ve finále čtrnáctou hráčku světa Lotyšku Jelenu Ostapenkovou jasně 6:3, 6:2. Získala tak první titul po patnácti měsících a celkově devětadvacátý.

Dvojnásobná wimbledonská vítězka Kvitová hrála o trofej v Eastboure už před jedenácti lety. Tehdy prohrála s Francouzkou Marion Bartoliovou. V sobotu Ostapenkovou, šampionku Roland Garros z roku 2017, přehrála suverénně a vybojovala první titul od loňského březnového turnaje v Dauhá. Lotyšku zdolala popáté z devíti vzájemných zápasů.

X X X

Fotbalová Sparta má posilu, z Ruska do ní míří bývalý slávista Kuchta

Jan Kuchta zazářil v nedávných zápasech národního týmu i proti silným celkům typu Španělska.Zdroj: Profimedia.cz

Fotbalová Sparta se raduje z výrazné posily, v kabině vítá reprezentanta Jana Kuchtu. Pětadvacetiletý útočník přichází na roční hostování s opcí z Lokomotivu Moskva. A jde o velmi pikantní novinku – Kuchta hrál ještě nedávno za Slavii, do Ruska přestoupil od úhlavního sparťanského rivala teprve v lednu.

Kuchta má však i sparťanskou minulost, na Letné působil v mládežnických týmech. Poté nastupoval za Bohemians 1905, Žižkov, Slovácko, Teplice a Liberec, odkud v létě 2020 zamířil do Slavie. V jejím dresu vstřelil za rok a půl v 65 zápasech 32 soutěžních branek.

V sezoně 2020/21 získal v Edenu mistrovský titul, přispěl i k triumfu v poháru. Slavii pomohl do čtvrtfinále Evropské ligy. Díky patnácti nastříleným gólům se též společně s Adamem Hložkem stal nejlepším střelcem ligy.

A právě zázračné dítě českého fotbalu Hložka by měl nyní ve Spartě nahradit.

„Jakmile se naskytla možnost Honzu získat, okamžitě jsme začali jednat, protože byl v úzkém okruhu útočníků, na které jsme v posledních měsících cílili. Trenér s tímto příchodem ihned souhlasil. Posílit tým o prověřeného střelce bylo v tomto přestupním období důležitým bodem,“ uvedl na klubovém webu sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický.

O odkup své bývalé opory stála podle serveru Seznam Zprávy i Slavia, sám hráč dal ale přednost Spartě. Letenský klub údajně zaplatil za hostování jeden milion eur. A pokud za rok bude chtít využít opci na přestup, musí doplatit zbylé čtyři miliony.

Kuchta mohl teoreticky z Lokomotivu odejít na rok zadarmo vzhledem k výjimce, kterou FIFA zavedla po invazi na Ukrajinu pro zahraniční hráče působící v ruské lize. Vzhledem k tomu, že Spartu posílil po dohodě na hostování, představitelé Lokomotivu přislíbili Slavii, že své závazky uhradí.

I v jejich dresu se mu dařilo. V ruské lize odehrál deset utkání s bilancí tří branek a dvou asistencí. Další zdejší působení mu však zkomplikovala už zmíněná vojenská akce, která vypukla měsíc a půl po jeho příchodu do moskevského týmu.

Mezitím na sebe výrazně upozornil i ve čtyřech červnových duelech elitní skupiny Ligy národů, v nichž dal za národní tým dvě branky.

Podobná produktivita by se jistě zamlouvala i na Kuchtově nové adrese. Od hráče s netradiční zálibou v chování slepic si na Spartě hodně slibují. Už jen proto, že Kuchtův herní styl by měl náramně sedět k tomu, co hodlá při zápasech praktikovat nový letenský kouč Brian Priske.

„Důležitými atributy Honzovy hry jsou rychlost, napadání rozehrávky soupeře, kvalita v zakončení. Je v ideálním věku, vybudoval si dobrou pozici v reprezentaci, náš tým se s ním stává od první chvíle silnější,“ řekl o nové posile Rosický.

X X X

VELKÉ  PLÁNY  HADAMCZIKA  V  HOKEJI  ČR

Neschovávat se, říznout do vedení a udržet talenty doma. Jaké úkoly stojí před Hadamczikem?

V úterý poprvé usedne na trůn v tuzemském hokejovém království, které mu nyní patří. Čerstvě zvolený prezident svazu Alois Hadamczik má před sebou dvouleté funkční období. Není kouzelníkem, navíc 24 měsíců je na uplatnění magie málo. Přesto existují cesty, kterými lze udělat český hokej lepším. Jaké splnitelné úkoly podle expertů Milana Antoše a Marka Sýkory před bývalým reprezentačním koučem stojí?

Český hokej má pošramocené renomé a bronzová medaile z posledního mistrovství světa na tom nic nezmění. Možná jen na chvíli odklonila pozornost od mnoha rezonujících problémů včetně výchovy mládeže a nesprávného nakládání s financemi. CNN Prima NEWS přináší několik položek, které by si mohl Hadamczik po dvou letech reálně odškrtnout zelenou fajfkou.

Sám nový prezident byl v posledních letech hlasitým kritikem svazu, o to více veřejnost čeká, že se promění v opraváře. „Byl bych rád, kdyby se za ty dva roky povedlo vytvořit takový systém, abychom získaly důvěru ve svaz. Aby rodiče mladých hokejistů věřili klubům,“ odpověděl Hadamczik v pořadu 360° na otázku, co by za sebou rád zanechal.

1. Rychle se zorientovat a konat

Zní to banálně, ale někdejší reprezentační kouč přichází zvenčí. Nebyl na rozdíl od dvou jiných kandidátů – členů výkonného výboru Bedřicha Ščerbana a Jiřího Šlégra – na svazu a potřebuje se tedy napřed pořádně seznámit s prostředím, do kterého vytrvale tepal.

 „Na svaz přijdu poprvé v úterý jako nový člověk, takže musím pořádně zjistit, jaký je stav firmy. Tato analýza nezabere moc času, uděláme audit a hodnocení celého sportovního úseku. Kdo tam pracovat má, kdo ne. Nejprve potřebuji získat argumenty, podle nich budeme postupovat dál,“ vytyčuje si jeden z úkolů sám Hadamczik.

„Rozhodně by se mělo změnit obsazení na vedoucích postech ve svazu. Po problémech, které tam byly, by odměna byla nasnadě. Zásadní věc. Za dva roky je schopný to zvládnout,“ podotkl hokejový expert a vítěz extraligy z roku 2003 Milan Antoš.

„Nezdá se mi, že by na svazu muselo být tolik činovníků. Ale to je zatím jen můj názor,“ řekl Hadamczik. „Měl by se obnovit aparát. Nevím, kdo si zaslouží, aby odešel, kdo by měl přijít. Nicméně to podle mě Lojza je schopný udělat,“ pověděl bývalý hráč a renomovaný kouč Marek Sýkora.

2. Podporovat trenéry a dohlížet na ně

Děti mohou oplývat talentem pro hokej, nicméně do reprezentace, NHL nebo „jen“ extraligy to dotáhnou jen těžko, pokud nebudou správně vedené. A kvalitní trenéři by měli být náležitě odměněni, jenže často zaznívá, že jsou v Česku podfinancovaní, tím pádem mají menší motivaci oboru věnovat čas a úsilí.

„O tom, jak budeme úspěšní, rozhodují trenéři. O ně se je třeba starat. Přidat jim peníze a hlídat je. Ve Finsku nebo Švédsku také svaz kontroluje, jak koučové pracují. Aby předávali to, co je třeba, aby to vedlo k úspěchům už třeba v reprezentaci do 18 let,“ uvedl Sýkora.

„Budu se snažit sehnat peníze pro trenéry. A naopak, když budou mít navýšený plat, chtěl bych, aby je kontrolovaly kluby, respektive jejich manažeři a majitelé,“ předeslal Hadamczik.

Po problémech, které tam byly, by odměna byla nasnadě. Zásadní věc. Za dva roky je schopný to zvládnout.

3. Udržet mladé doma, získat důvěru u rodičů

Velkou bolístkou českého hokeje je exodus mladých hráčů do zahraničních soutěží. Mají pocit, že třeba v zámořských juniorkách mohou lépe zúročit svůj potenciál. Většinou prchají ti nejlepší ve svých kategoriích, čímž pak trpí domácí scéna – ostatní hokejisté přichází o konkurenci, která by je mohla posunout.

„Zorganizovat mládežnické soutěže tak, aby to mělo hlavu a patu. Možná také začít přesvědčovat rodiče, aby jejich děti neodcházely hrát do zahraničí. Je třeba projevit empatii, aby si rodiče uvědomili, že mají ve svazu oporu. Získat důvěru, že když něco chcete měnit, bude to ku prospěchu jejich dětí,“ pravil Antoš.

 Nový prezident s tímto souhlasí. „Jsem přesvědčen o tom, že kluby musí vytvořit takový tréninkový proces, aby naši mladí hráči měli vyšší výkonnost. Aby rodiče neposílali děti do zahraničí a zůstávali u nás.“

4. Úspěšná spolupráce s „cizím“ výkonným výborem

Po 14leté vládě odešel prezident Tomáš Král, ale ve funkci zůstává „jeho“ výkonný výbor. Těžko tedy říct, že by se kompletně s příchodem Aloise Hadamczika změnily poměry. A jelikož už bylo zmíněno, jak nový šéf v minulosti pálil do svazu, vzniká předpoklad názorových rozepří. Pro všechny strany by bylo dobré, aby na neshody docházelo co nejméně.

„Musí si najít dobré spolupracovníky, kteří si potom budou brát dobré trenéry a lidi, kteří mohou hokej někam posunout. K tomu by pomohla ještě odměna výkonného výboru. Ten po volbách prezidenta zůstává ve stejném složení. Bylo by lepší, kdyby se to vzalo z gruntu. Alois totiž potřebuje k úspěšné práci opěrné body. Očekávání jsou velká – hokej byl výkladní skříní Česka, teď už není. Je to bída,“ vzkázal Sýkora.

Rád by viděl, aby se Hadamczikovi podařilo sjednotit rozbouřené hnutí. „Na fanoušky sledující dění přes média samozřejmě dělají hádky špatný dojem. Nezávidím mu to. Navíc je mu už 70 let, což není žádná sranda. Dokážu to posoudit, protože je mi ještě více,“ usmál se 73letý muž, který zanechal trenérskou stopu v KHL.

5. Neschovávat se, být transparentní

Veřejnost by jistě uvítala, kdyby o fungování zastřešující organizace českého hokeje věděla více. Zvláště v době, kdy – bez ohledu na medailový úspěch Davida Pastrňáka a spol. na nedávném šampionátu ve Finsku – někdejší národní klenot nevzkvétá.

„Je dobré, aby – když se novináři ptají na tiskové konferenci – dostali sofistikovanou odpověď. Občas to bylo tak, že vyšlo tiskové prohlášení, které dá někdo na web a tím to hasne. Nebyla možnost se doptat, lidé ze svazu se schovávali. To byl zásadní problém, který by se také během nsáledujících dvou let měl vyřešit. Proč se lidé, kteří jsou placení státem, bojí vystupovat? To je špatně, mělo by se vám dostat dodatečných odpovědí. Je třeba transparentnějšího vyjadřování a transparentnějšího nakládání s financemi,“ zdůraznil Antoš.

Hadamczik je důkladné medializaci záležitostí nakloněn, byť podtrhuje důležitost toho, aby se věci předtím zevrubně probraly na patřičné půdě. „Když objevíme nějaké věci, které se nám nelíbí, tak je napřed vyřešíme na půdě svazu. Až pak s tím půjdeme do médií. Měli bychom chránit hokej tím, že vyjdeme s jasnou vizí. Ale nechceme pomlouvat. Každopádně dokud nebudu mít jasné argumenty v rukách, nebudu problém medializovat.“

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.