Svět se rozpadá. Historie, která měla po roce 1989 skončit, se vrací. A začátečnice Pekarová, která dosud neměla a nemá žádné nápady, jako Fiala, na rychlé zlepšení ekonomické situace v ČR, a nepromlouvá k národu o budoucnosti u nás a v EU, kde dlouho tápe i Leyenová z Německa. V EU dokonce mizí miliardy a pátrají po nich policisté a státní zástupci.

V Německu i jinde v Evropě a světě se bouří miliony lidí, kteří odmítají dál sami živořit a posílat miliardy Ukrajině na vraždění Ukrajinců a Rusů. Pekarová a Fiala nedělají nic pro zlepšení, protože jsou daleko od bojů o život. Kdyby byli na Ukrajině, mrzli ve zničených domech bez plynu, elektřiny a dalšího vybaveni, jednali by zřejmě jinak. Oba by se tam měli na pár dnů nebo týdnů vypravit a žít tam.

X X X

S  HISTORIÍ  SE  V  EVROPĚ   VRACÍ  ZMATEK

„Svět se rozpadá a tříští. Druhá studená válka už je v běhu. Ukrajina je pro ni tím, čím byla Korea pro tu první. Svět druhé studené války bude konfliktnější, chaotičtější a nepřehlednější,“ píše redaktor MF DNES Milan Vodička.

Jediná dobrá věc na roku 2022 je, že i když to bylo příšerné, mohlo to být ještě horší. Například stačilo, aby Rusku vyšel jeho plán a bleskovým úderem obsadilo během tří dnů Kyjev. Mělo by to dvojí následek. Ten první by byl špatný. Evropa by zalézala pod postel a Putinova armáda by vypadala stejně nezastavitelná jako Hitlerův wehrmacht ještě v říjnu 1941.

Silný Západ, to byl šok roku 2022 pro Moskvu i Peking. To ale neznamená, že po tomhle drsném budíčku nemůže mít recidivy aktivististické hlouposti.

X X X

PO  HITLEROVI  V  NĚMECKU  NADÁLE  ŘÁDÍ  NACISTÉ,  CHTĚJÍ  LEPŠÍ  SVĚT

NOVÝ  KANCLÉŘ  SCHOLZ  SI  S  NIMI  NEVÍ  RADY,  PO  MERKELOVÉ  NEZASAHUJE,  BOJÍ  SE

V Berlíně se oslavy zvrhly v potyčky s policií, lidé zaútočili i na sanitku

Během novoročních oslav zemřel v Německu sedmnáctiletý mladík, v Rakousku pak muž o rok starší. Obě země také hlásí několik zraněných. Příčinou jsou nehody s pyrotechnikou. V Berlíně se navíc oslavy zvrhly v potyčky s policií. Ta pak zatkla přes sto lidí. Na muže zákona útočil agresor i v New Yorku, v Ugandě se zase ušlapalo několik lidí.

Sedmnáctiletý mladík v Lipsku se při používání pyrotechniky zranil tak vážně, že podle policie v nemocnici zemřel. Kvůli petardám utrpělo vážné zranění nejméně 22 lidí a někteří z nich přišli o ruce. Jedním z nich byl třeba dvaačtyřicetiletý muž z durynského Friemaru.

Ve městě Erkrath v Severním Porýní-Vestfálsku záchranáři ošetřili osmiletého chlapce, který si vážně poranil nejen ruce, ale i obličej. Osmiletá dívka a její čtyřicetiletý otec kvůli ohňostroji skončili v péči lékařů v Essenu. V Sasku-Anhaltsku srazilo auto muže při odpalování pyrotechniky. Na místě nehody zemřel, uvedl Bild. Tamtéž také další muž přišel o levou ruku a oko.

V Berlíně házeli oslavující petardy na hasiče a policii, která ohlásila 18 zraněných policistů. Ve čtvrti Kreuzberg vyrostlo několik barikád. Jednoho muže srazilo auto, když utíkal před policií. V Neuköllnu výtržníci útočili i na hasiče, kteří pak podle Bildu mohli uhasit vzniklé požáry jen za dohledu policie.

 Ta zatkla 103 lidí, z toho 98 mužů. Portál Focus také uvádí, že během nepokojů vandalové rozbili přední sklo sanitky. Kvůli útokům proti záchranným složkám a několika vážným nehodám při ohňostrojích v zemi ožila debata o zákazu zábavní pyrotechniky.

V dolnorakouském městě Ternitz zemřel při přípravě ohňostroje osmnáctiletý mladík a tři další lidé byli raněni, z toho jeden vážně. V regionu Waldviertel je v ohrožení života šestnáctiletý chlapec raněný při ohňostrojích. Agentura APA dále informovala o dalších dvou raněných mladících v Tyrolsku a Horním Rakousku a jedné ženě ve Vorarlbersku, po které neznámý člověk hodil petardu.

Osm bloků od newyorského náměstí Times Square zase zaútočil muž s mačetou. Napadl tři policisty, přičemž dva z nich zasáhl do hlavy a jeden z policistů ho pak střelil do ramene. Oba policisté skončili v nemocnici, jeden s frakturou lebky a druhý s řezným zraněním. Očekává se, že se oba muži zákona zotaví a stejně tak i devatenáctiletý útočník, napsala agentura AP.

Tragédie se nevyhnula ani africké Ugandě. Nejméně devět lidí zahynulo a mnoho dalších bylo zraněno v tlačenici během oslav v metropoli Kampale. S odvoláním na policii o tom informovala agentura AFP. Velké novoroční oslavy se v zemi v oblasti Velkých jezer konaly poprvé po třech letech protipandemických opatření.

Po odpálení ohňostroje před nákupním centrem Freedom City na jihu hlavního města „vznikla tlačenice, ve které na místě zemřelo pět lidí a mnoho dalších bylo zraněno“, uvedl policejní mluvčí Luke Owoyesigyire. „Záchranáři převezli zraněné do nemocnice, kde bylo potvrzeno celkem devět mrtvých,“ upřesnil. Dodal, že mezi oběťmi jsou „mladí lidé“, a neštěstí připsal nedbalosti.

X X X

 HEREČKA  SR  VAŠÁRYOVÁ  PROTI  ROZPADU  ČR  A  SR,  V  JEDNOTĚ  VELKÁ  SÍLA

Vášáryová: Jako Československo bychom byli silnější. Bylo třeba udržet uzdu, říká Klaus

Česko a Slovensko jsou již 30 let samostatnými státy. Život se v každé zemi ovšem odvíjel trochu jiným směrem. Zatímco v Česku si například stále držíme vlastní měnu, Slováci skočili do eurozóny jen pár let po vstupu do Evropské unie. Jak na rozpad vzpomínají Václav Klaus, Iveta Radičová, Robert Fico či Magda Vášáryová?

Jedním z hlavních aktérů při rozdělení Československa byl Václav Klaus. Před rozdělením federální ministr financí a federální předseda české vlády. „Abych udržel na uzdě Česko a Slovensko v tu chvíli, aby nebyl nekonečný souboj, že se má dát více peněz na to či ono, že se mají změnit daně tak nebo onak, že se má udělat měnový kurz aby vyhovoval té části – to už byly docela složité události, které se podařilo udržet až do toho roku 1992,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Klaus, který se později stal prezidentem samostatné České republiky.

 Dodnes se ozývají hlasy, že politici rozhodli bez ohledu na vůli občanů a že mělo být referendum. Václav Klaus si stojí za tím, že v tomhle případě muselo padnout politické rozhodnutí.

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová si myslí, že k referendu prostě chyběla politická vůle. „Pokud by byla politická reprezentace silněji nakloněná k udržení společného státu, pokud by byla nakloněná k hledání autentické federace na obou stranách, tak k rozdělení státu nedojde. To rozhodnutí bylo primárně z důvodu, že politické reprezentace tomuto řešení nakloněné nebyly,“ sdělila pro CNN Prima NEWS Radičová.

Deklaraci o nezávislosti Slovenské republiky schválili slovenští poslanci 17. července 1992. Podepsali ji tehdejší předseda Národní rady a později prezident Slovenska Ivan Gašparovič společně s premiérem Vladimírem Mečiarem.

Pro nezávislost hlasoval i současný předseda opoziční strany Směr-SD a tehdejší začínající poslanec Robert Fico. V Národní radě byl teprve dva měsíce. „Hodně jsem o tom uvažoval, co bude dobré pro tyto dvě země. Ale na konci dne u mě převládlo, že každá země, která usilovala o samostatnost, by takovou šanci měla dostat,“ řekl redakci bývalý slovenský premiér.

 Vášáryová: Jsme v eurozóně, vy ne

Názory na to, jestli bychom dnes coby Češi a Slováci byli silnější, kdybychom se nerozdělili, jsou různé. Panuje však shoda na tom, že oba státy si v rámci samostatnosti nevedou špatně.

„Já se domnívám, že bychom spolu byli silnější. Myslím ale, že Slovensko je mimořádně úspěšnou zemí. My jsme už i v eurozóně, na rozdíl od vás,“ řekla CNN Prima NEWS slavná slovenská herečka, poslankyně či bývalá velvyslankyně v Rakousku a Polsku Magda Vášáryová.

 Kňažko vzpomněl na Havla a jeho ikonický citát

Na rozdělení v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zavzpomínala i jedna z tváří tohoto období, bývalý slovenský ministr zahraničí a kultury, ale i herec Milan Kňažko. Ten se zamyslel i nad osobností posledního československého a později prvního českého prezidenta Václava Havla.

„Jak říkal, že ‚pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí‘, no samozřejmě, že nezvítězí. Ani se to nikdy nestalo. Ale bojovaly. Netřeba v tomto boji slevit a je třeba usilovat aspoň o remízu,“ pronesl Kňažko.

Na rozpad Československa jsme se ptali i běžných Slováků. „Oplakala jsem to, ale teď už je to dobrý,“ komentovala s úsměvem postarší dáma z Bratislavy. „Já bych si dovedl představit žít v Československu i nadále,“ komentoval dále jistý Slovák.

X X X

 FIALA  SE  DRŽÍ  ZUBY  NEHTY   KORYTA  PREMIÉRA

 FIALOVY  VELKÉ  CHYBY  NAPRAVÍ  JEDINĚ  SVĚTOVÝ  POLITIK  BABIŠ

Manipulativní a plné floskulí. Politici zkritizovali Fialův projev

Premiér Petr Fiala svým nedělním novoročním projevem nepřesvědčil lídry opozice. Ti míní, že vláda nezvládla předsednictví v Radě Evropské unie. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová si myslí, že Fiala v projevu vytrhával věci z kontextu a manipulativně je předkládal veřejnosti. Vláda se přitom chová chaoticky, během českého předsednictví nejednala sebevědomě a Fiala se nechoval jako sebevědomý premiér, řekla v České televizi.

„Vybral si třešničky, které se mu hodily, a ty manipulativně předkládal,“ reagovala na projev bývalá ministryně financí. Kritizovala mimo jiné podle ní pomalou a neúčinnou pomoc státu občanům i firmám, které čelí enormnímu zvyšování cen.

Projev ministerského předsedy byl snůškou prázdných floskulí a stokrát opakovaných lží, míní lídr SPD Tomio Okamura. Uvedl, že za dobu Fialovy vlády stoupl na dvojnásobek počet domácností, kde je příjmová chudoba. Fialův projev byl podle něj úplně mimo realitu. „To je na okamžitou demisi,“ dodal.

X X X

ORBÁN:  STOJÍME  NA  STRANĚ  DĚJIN  MAĎARSKA

  Stojíme na maďarské straně dějin, říká Orbán. Země se podle něj jako jediný evropský stát neúčastní války

Maďarsku hrozilo, že bude zataženo do válečného konfliktu, kdyby volby vyhrála opozice. Řekl to premiér Viktor Orbán. Maďarská vláda podle něj podporuje Ukrajinu a má zájem na jejím přežití coby svrchované země. Zároveň má ale zájem na tom, aby Rusko neohrožovalo bezpečnost Evropy a nemá zájem na přerušení všech ekonomických vazeb na Rusko. Orbán to řekl v rozhovoru, který zveřejnil deník Magyar Nemzet.

 Maďarský premiér dal také najevo, že ruskou invazi na Ukrajinu nevnímá jako „naši válku“, a proto Budapešť poskytuje Kyjevu pouze humanitární pomoc. „Stojíme na maďarské straně dějin,“ zdůraznil Orbán v rozhovoru, z něhož citovala agentura MTI.

Letošní rok označil za nejnebezpečnější od pádu komunistického režimu v roce 1989. Maďarsku podle něj hrozilo, že bude zataženo do ukrajinského konfliktu, kdyby opoziční levicové strany vyhrály dubnové volby: „Byli bychom v tom až po krk,“ prohlásil Orbán.

Zdůraznil, že Maďarsko je jedinou evropskou zemí, které se podařilo udržet se stranou od této války, „protože Maďaři pro to hlasovali“. Dubnové volby opět vyhrála Orbánova strana Fidesz.

Rostoucí ceny energií a dalšího zboží šéf maďarské vlády připsal sankcím, které přijala Evropská unie ve snaze zastavit ruskou agresi. „Kdyby vánoční anděl smazal sankce související s energiemi, ceny energií by okamžitě klesly,“ řekl Orbán.

Prudce by podle něj klesla i míra inflace v Maďarsku a země by mohla počítat s pětiprocentním růstem ekonomiky místo současných 1,5 procenta.

Válka se může protáhnout na desetiletí, varoval Orbán. „Ale Ukrajina může bojovat jen tak dlouho, dokud ji Spojené státy podporují zbraněmi a penězi. Pokud si Američané budou přát mír, bude mír,“ prohlásil maďarský premiér.

„Od Ukrajiny jako suverénního státu nelze očekávat, že obětuje část svého území pro evropský mír, energetickou bezpečnost a blahobyt. Můžeme se ale sami rozhodnout, do jaké míry je podpoříme. Maďarsko se v této válce rozhodlo poskytnout humanitární pomoc. Není to naše válka,“ řekl šéf maďarské vlády.

X X X

PROTESTY  VE  VÍDNI

Aktivisti chtěli narušit koncert Vídeňské filharmonie, jinde s protesty končí

Rakouská policie v neděli zadržela šest klimatických aktivistů z hnutí Letzte Generation (Poslední generace). Podle agentury APA zřejmě chtěli narušit tradiční novoroční koncert Vídeňské filharmonie. Nefungují ani protesty britské odnože Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí). Organizace oznámila, že pozastaví narušování veřejného pořádku.

Policisté podle rakouských úřadů aktivisty poznali a jejich akci, naplánovanou patrně na přestávku koncertu, překazili. Šlo o rakouské a německé občany ve věku od 26 do 67 let. Část z nich policisté zadrželi ještě před vstupem do Zlatého sálu Spolku přátel hudby, další vyhledali už v něm. Našli u nich vteřinová lepidla a transparenty s hesly.

„Díky důslednému a profesionálnímu zásahu se mohl novoroční koncert, kulturní událost světového významu, konat podle plánu,“ uvedl lidovecký ministr vnitra Gerhard Karner. Policii poděkovali také vídeňští filharmonici, dali ale zároveň najevo, že jim na ochraně klimatu rovněž záleží. Novoroční koncert nicméně považují za špatné místo pro protest klimatických aktivistů.

Při nedělním koncertu zazněly pod taktovkou Franze Welsera-Mösta skladby napsané členy rodiny Straussů.

Extinction Rebellion končí s protesty, nefungují

Britská odnož organizace Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) však v neděli oznámila, že pozastaví narušování veřejného pořádku. Tímto krokem chce přitáhnout více lidí, aby se připojili k jejímu úsilí přijmout více opatření proti změně klimatu, uvedla agentura Reuters.

Protesty této skupiny dříve zahrnovaly blokády klíčových silnic a mostů v centru Londýna či ropných rafinerií, rozbíjení oken v sídle banky Barclays a stříkání falešné krve na budovu ministerstva financí.

V prohlášení nazvaném „Končíme“ britská odnož organizace uvedla, že za čtyři roky, kdy podniká protestní akce, se změnilo jen velmi málo a emise nadále rostou. „S příchodem nového roku si dáváme kontroverzní předsevzetí dočasně se odklonit od narušování veřejného pořádku jako naší hlavní taktiky,“ sdělila skupina v prohlášení.

„To, co je nyní nejvíce potřeba, je narušit zneužívání moci a nerovnováhu, abychom dosáhli přechodu ke spravedlivé společnosti, která bude spolupracovat na ukončení éry fosilních paliv. Naši chamtiví politici zaměření na zisk to bez tlaku neudělají,“ uvedla organizace v prohlášení. Chce se nyní zaměřit na získávání nových členů a posilování svého vlivu.

Britská vláda zahájil v současnosti proces schvalování nového zákona, který má lidem ztížit pořádání rušivých protestů, jako je zastavení veřejné dopravy nebo přerušení dodávek pohonných hmot. Očekává se, že také posílí policejní pravomoce.

Britská odnož Extinction Rebellion nicméně rovněž uvedla, že od 21. dubna plánuje obklíčit budovu parlamentu 100 000 lidmi. „Letos dáváme přednost účasti před zatýkáním a vztahům před zátarasy, protože stojíme společně a stáváme se nepřehlédnutelnými,“ uvedla v prohlášení.

X X X

ZEMŘEL  MINISTR  OBRANY  VACEK

Zemřel bývalý ministr obrany Vacek, oznámili exposlanci KSČM

Ve věku 87 let zemřel na Silvestra Miroslav Vacek, armádní generál, bývalý náčelník generálního štábu ČSLA a od prosince 1989 ministr obrany ve vládě Ladislava Adamce a pak i ve vládách Mariana Čalfy po listopadu 1989.

 „Dnes jsem se dozvěděl, že 31.12.2022 skonal Generál Miroslav Vacek. Je to velmi smutná zpráva. Byl to výjimečný čestný a obětavý člověk. Sportovec, poslanec za KSČM a jeho profesní kariéra byla bohatá a plodná. Pracoval pro KSČM a stmeloval lidi. Čest jeho památce a soustrast jeho bližním,“ napsal na Facebooku Hojda.

„Dozvěděl jsem se to od jeho kamaráda,“ řekl Hojda, který byl poslancem za Karlovarský kraj. Mluvčí KSČM Roman Roun řekl s odvoláním na bývalého komunistického poslance Jaroslava Borku, že Miroslav Vacek zemřel v penzionu pro paliativní péči v Karlových Varech.

„Mluvil jsem s rodinou pana Vacka,“ uvedl pro iDNES.cz Borka. V roce 1991 odešel Vacek z armády do zálohy. Od roku 1996 do roku 1998 byl poslancem za KSČM.

X X X

Historik Prečan dostal od Čaputové vysoké státní vyznamenání, nechyběl Zeman

Český historik Vilém Prečan dostal v neděli od slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vysoké státní vyznamenání za zásluhy o rozvoj vztahů mezi Českem a Slovenskem. Bratislava ceremoniál uspořádala při příležitosti 30. výročí samostatného Slovenska. Akce se spolu s prezidenty sousedních zemí zúčastnil i Miloš Zeman.

Prečanovi udělila Čaputová Řád bílého dvojkříže II. třídy. Olomoucký rodák Prečan byl v 70. letech propuštěn z Československé akademie věd (ČSAV), publikoval v samizdatu a později emigroval do Německa. Po pádu komunismu se vrátil do vlasti a stal se ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Později stál v čele Československého dokumentačního střediska. V roce 1998 obdržel od tehdejšího českého prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

„Velice mě těší, že je to právě od ní. Velká část Čechů závidí Slovákům právě prezidentku Čaputovou,“ řekl novinářům po převzetí státního vyznamenání Prečan, který se při své práci věnoval také slovenským dějinám. Dodal, že jako historik i občan pochopil, že rozdělení Československa před 30 lety bylo nezbytné a že tento krok prospěl Česku i Slovensku.

Čaputová v projevu kromě jiného ocenila přátelské vztahy mezi Českem a Slovenskem po rozdělení společného státu na konci roku 1992. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kterou loni v únoru vojensky napadlo Rusko, řekla, že svou svrchovanost Ukrajina musí bránit za cenu tisícovek obětí.

Hned tři státní vyznamenání dostal první slovenský prezident po rozpadu Československa Michal Kováč, který zemřel v roce 2016. Podle prezidentské kanceláře účelová změna příslušného zákona v minulosti způsobila, že Kováč jako jediná hlava slovenského státu nemá všechna nejvyšší státní vyznamenání, která se prezidentům nyní udělují. V roce 1992 se Kováč stal posledním předsedou Federálního shromáždění, což byl československý parlament.

Čaputová mimo jiné vyznamenala také bývalého dlouholetého kapitána slovenské fotbalové reprezentace Marka Hamšíka, dále účastníka Slovenského národního povstání (SNP), ozbrojeného protifašistického ozbrojeného vystoupení Slováků za druhé světové války, Vladimíra Strmeňa. Vysoké státní vyznamenání in memoriam dostal první romský autor románů ve slovenské literatuře Ľudovít Didi, který v období komunistického Československa podepsal spolu se svou chotí Chartu 77.

K oceněným se zařadili také přední slovenský divadelní režisér Ľubomír Vajdička, dále známý kameraman Martin Štrba, jakož i obhájkyně práv žen a účastnice protifašistického odboje Hana Gregorová (1885-1958).

Vyznamenání dostali rovněž přední dětská onkoložka Alexandra Kolenová a nejstarší někdejší horník Karol Mikuláš, který se zapojil do SNP a který byl po válce komunistickým režimem křivě obviněn a následně odsouzen ze založení protistátní skupiny.

Pozvání na předávání slovenských vyznamenání přijali kromě Zemana i prezidenti Rakouska a Polska Alexander Van der Bellen a Andrzej Duda, jakož i předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Prezidentka sousedního Maďarska Katalin Nováková se z účasti na ceremoniálu v budově Slovenské filharmonie v historickém centru Bratislavy omluvila.

Při podobné akci loni Čaputová ocenila 25 lidí. Prezidentka pak čelila kritice, že vyznamenala i tři členy protikomunistické organizace, kteří podle historika a tisku za války působili proti SNP. Později Čaputová uznala pochybení při posuzování návrhů na udělení státních vyznamenání této trojici.

X X X

Lula se stal prezidentem Brazílie, policie před inaugurací zadržela atentátníka

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu, oficiálně se tak stal prezidentem Brazílie. Úřadu se sedmasedmdesátiletý levicový politik ujal za zpřísněných bezpečnostních opatření. Od příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara totiž přišly hrozby násilí. Policie před inaugurací zadržela muže s výbušninou a nožem.

Lula v prvním projevu Brazilcům slíbil, že společně s nimi „obnoví“ zemi. Výsledky vládnutí svého předchůdce zhodnotil jako „katastrofální“ a Bolsonara obvinil z vyčerpání zdrojů na vzdělávání, zdravotnictví a ochranu lesů.

Uvedl, že za Bolsonarovy vlády se do země „vrátil hlad“, podkopala se lidská práva a kabinet se dopustil „genocidy“, protože řádně nereagoval na pandemii covidu-19. Té je ve 214milionové zemi připisována smrt více než 680 000 Brazilců.

Brazílie „nepotřebuje odlesňovat“, aby podpořila své zemědělství, uvedl také v projevu Lula. „Budeme moci žít bez kácení stromů, bez vypalování lesů,“ dodal a zopakoval, že jeho cílem je „nulové odlesňování Amazonie“.

Lula v neděli rovněž uvedl, že v říjnových volbách zvítězil nad protivníky, kteří napadli mezinárodně oceňovaný volební systém země. „Pokud jsme tady, je to díky politickému uvědomění brazilské společnosti a demokratické frontě, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Demokracie se stala velkým vítězem, překonala největší mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, jakou jsme kdy zažili, a nejbrutálnější ohrožení svobody volby,“ dodal.

V říjnu Lula Bolsonara těsně porazil a získal bezprecedentní třetí prezidentské období po přestávce, kdy půldruhého roku strávil za mřížemi kvůli odsouzení za korupci, které bylo později zrušeno.

V letech 2003 až 2010 pomohl vymanit miliony Brazilců z chudoby během celosvětového komoditního boomu. Nyní před ním stojí nelehký úkol zlepšit stagnující brazilskou ekonomiku a zároveň sjednotit zemi, která se za Bolsonarovy vlády hluboce rozdělila. Lula prohlásil, že jeho prioritami budou boj proti chudobě a investice do vzdělání a zdravotnictví. Řekl také, že zastaví nelegální odlesňování Amazonie.

„Od Luly se hodně očekává. Bude mít nelehký úkol obnovit v Brazílii normálnost a předvídatelnost a především rychle dosáhnout výsledků, které zlepší kvalitu života jejích obyvatel,“ řekl Reuters Creomar de Souza, který v Brazílii vede poradenskou společnost Dharma Political Risk.

Velkolepá inaugurace i pokus o atentát

I přes přísné bezpečnostní podmínky se dnes před budovou brazilského Kongresu od časného rána shromažďovaly davy Lulových stoupenců oblečených do červené barvy jeho Strany pracujících. Přišli se podívat na slavnostní uvedení Luly do úřadu, ale také na hudební festival, který se zde dnes pořádá.

Lula a nastupující viceprezident Geraldo Alckmin projížděli městem v otevřeném kabrioletu a poté se vydali do Senátu, kde se konal slavnostní ceremoniál.

Bolsonaro před inaugurací odletěl ze země. Jeho letoun v noci na sobotu přistál na americké Floridě. Bolsonaro tak zřejmě učinil proto, aby nemusel předat prezidentskou šerpu svému soupeři, a aby se zároveň zbavil jakýchkoli bezprostředních právních rizik spojených s ukončením působení ve funkci, napsal Reuters.

Volební porážku Bolsonaro odmítl uznat a nepodloženě tvrdil, že brazilský volební systém není důvěryhodný. Část jeho příznivců již dva měsíce protestuje a vyzývá k vojenskému převratu, aby tak zabránila návratu Luly do úřadu.

Brazilská policie v neděli zadržela muže s výbušným zařízením a nožem, který se pokoušel dostat na veřejné prostranství v Brasílii, kde se inaugurace konala.

Policisté před časem nalezli výbušné zařízení nedaleko letiště v hlavním městě, přičemž jeho výrobce se podle policie přihlásil k příznivcům již bývalého prezidenta. Bolsonaro před odletem tento pokus o útok odsoudil a označil ho za „teroristický čin“. Zároveň ale chválil své stoupence a demonstranty, kteří táboří před kasárny po celé zemi a vyzývají armádu k převratu.

X X X

Policie ČR letos zadržela přes 21 tisíc běženců. Většina pocházela ze Sýrie

V letošním roce policie zadržela přes 21 tisíc běženců, kteří se přes Českou republiky snažili dostat dál do Německa či jiných západních zemí. Z celkového počtu se ve většině případů jednalo o Syřany. Právě kvůli nelegální migraci vláda rozhodla o hraničních kontrolách se Slovenskem. Se zimou však přichází i ochlazení v počtu dopadených běženců.

Letošek by se dal označit za rok uprchlíků. Miliony lidí z domova vyhnala válka na Ukrajině. Do toho Evropu zasáhla vlna běženců ze Sýrie. Kvůli nelegální migraci se česká vláda na konci září rozhodla zavést konstroly na hranicích se Slovenskem. Kontroly pokračují nadále, vláda je schválila minimálně do 25. ledna, nicméně nově už budou jenom namátkové a bude se jich účastnit méně policistů, vojáků a celníků.

Ministr vnitra Vít Rakušan chtěl žádat o prodloužení kontrol o třicet dnů, to ale kabinet neschválil. Podle Rakušana to ale problém není, situace se bude vyhodnocovat po čtrnácti dnech. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září.

130 převaděčů a 23 lidí v celostátním pátrání

V prvních týdnech kontrol policisté na hranicích denně zajišťovali tři až čtyři stovky běženců. Počty nyní výrazně klesají. „Vzhledem k postupnému snižování počtu zjištěných nelegálních migrantů jak na hranicích se Slovenskou republikou, tak i v našem vnitrozemí, lze považovat znovuzavedení kontrol na hranicích za úspěšné,“ komentoval situaci pro iDNES.cz mluvčí cizinecké policie Josef Urban.

V rámci kontrol na hranicích policie také zajistila 130 převaděčů a vypátrala 23 lidí v celostátním pátrání.

Ne vždy však zadržení probíhá bez komplikací. Například na konci září policisté ve Zlínském kraji zastavili převaděče, který v dodávce převážel skoro dvě desítky lidí. Převaděč se však policistům snažil uprchnou, zastavily ho až varovné výstřely.

„Až varovné výstřely policistů z pražské SPJ zastavily dnes (29. září) nad ránem převaděče, který převážel 15 migrantů. Ještě před tím projel vysokou rychlostí kontrolním stanovištěm na hranicích. Po krátkém pronásledování ho policisté zadrželi v lese, kam se snažil z auta utéci,“ uvedla tehdy k incidentu policie.

Podle informací iDNES.cz a MF DNES šlo o řidiče z Iráku, který chtěl provézt 19 lidí, včetně žen a dětí. Vůbec netušil, že jsou na hranicích kontroly.

Podle Urbana z cizinecké policie současný klesající počet migrantů na hranicích může mít spojitost i s klimatickými podmínkami a nástupem zimy. „Poslední dny evidujeme postupné snižování počtu zjištěných nelegálních migrantů, nicméně nelze predikovat, zda je to trvalý či přechodný stav,“ doplnil Urban.

Drtivá část nelegálních migrantů míří dále podle něj na západ Evropy. „Migranti se snaží Českou republiku opustit v co nejkratší době a nemají zájem zde setrvat nad rámec nezbytně nutné doby. I nadále nejsme cílovou zemí,“ dodal policejní mluvčí.

„Jak policisté poznali, jestli to jsou Syřani?“

Snižování počtu běženců s nástupem zimy nedávno předpovídal i specialista na migraci Robert Stojanov z brněnské Mendelovy univerzity. „A to ze tří důvodů. První je počasí, někteří ještě cestují přes moře. Počasí bude horší a horší. Druhý důvod je ten, že migrace se nějak vyčerpá. Před časem jsem četl nějaké výpovědi, že cesta stojí okolo 10 tisíc euro. V roce 2015 jsem potkal Afgánce, který říkal, že zaplatil 10 tisíc dolarů za cestu. V té době byl dolar významně nižší než nyní euro,“ komentoval Stojanov s tím, že teď se jedná pouze o cestu z Turecka, tedy poloviční.

„Třetí důvod jsou hraniční kontroly. Ty nevadí ani snad těm imigrantům, ale pašerákům, kteří přijdou o auta, nebo jim hrozí zatčení. Takže bude ubývat možností a bude to odrazovat lidi, aby riziko podstupovali. Ale neskončí to úplně,“ poznamenal.

Jak bude vypadat následující rok, podle Stojanova nyní nikdo neví. Podle jeho slov totiž záleží i na vývoji v Turecku, kde se budou v roce 2023 konat prezidentské volby.

Stojanov současně přiznal, že jej letošní migrační vlna překvapila. „Když se ale podíváte na čísla, tak migrační krizí se nazývalo období 2015 a 2016. Kdy v roce 2015 přišlo přes jeden milion lidí. Dnes jsme na zhruba 150 tisících. Pořád jsme někde jinde. Je pravda, že 150 tisíc lidí je největší počet od roku 2017,“ doplnil Stojanov.

Otázkou podle něj však také je, zda skutečně většina běženců, kteří dorazili do Česka, pochází ze Sýrie. „Jak policisté poznali, jestli to jsou Syřani? Ukázali jim pasy, byly pravé? Nebo protože věděli, že jim dají razítko a budou mít třicet dní na to, aby opustili Česko a odvezou je na vlakové nádraží, protože vědí, že Česko opustí?“ nadhodil několik otázek Stojanov, který však současně zdůraznil, že to není kritika policie.

„Spousta z nich nemá žádné doklady. Jsou policisté schopni rozpoznat syrskou nebo egyptskou arabštinu? Běženci ví, že nejlepší je říct, že jsou ze Sýrie. Žijeme live, pořád to má lepší zvuk než když řeknou, že jsou z Egypta. Všichni totiž ví, že v Sýrii je to špatné,“ vysvětlil dále specialista na migraci.

Stojanov také upozornil, že v Sýrii je stále konflikt, který probíhá lokálně. V zemi totiž stále podle jeho slov není bezpečno. „Dochází tam ke spoustě únosů pro peníze,“ podotkl Stojanov s tím, že v místě není stabilní ani ekonomická situace.

„K tomu nyní přibylo bombardování syrských území ze strany Turků. Prezident Recep Tayyip Erdogan teď vyhrožuje, že tam vpadne s armádou. To není příliš pozitivní pro lidi,“ doplnil.

V Česku je komunita Syřanů velmi malá

Odborník rovněž nedávno pro iDNES.cz poukázal na několik důvodů, proč běženci míří hlavně do Německa. Jedním z důvodů bylo, že v Německu za stejnou práci dostanou více peněz. Dalším důvodem, proč v Česku nezůstávají, je podle jeho slov již vybudovaná komunita Syřanů u našich západních sousedů. Ta se podle Stojanova výrazně zvětšila v letech 2015 a 2016. Právě v době uprchlické krize.

„Ubytují je, pomohou jím najít práci, případně jim na začátku mohou pomoci i finančně, než se osamostatní. Komunita jim právě pomůže se i dorozumívat, většina totiž neumí německy,“ přiblížil další důvody.

Podle Stojanova je totiž v Česku komunita Syřanů velmi malá. Většina příchozích podle jeho slov umí pouze základy angličtiny, ale v každém případě neumí česky. „Takže to je jeden důvod, že jim tady nikdo nepomůže s bydlením, zázemím či prací. Druhý důvod je, že německá ekonomika je lepší a tím pádem si za stejnou práci vydělají mnohem více,“ dodal odborník na migraci.

Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se podle pohraniční agentury Frontex meziročně zvýšil o 170 procent. V prvních devíti měsících letošního roku bylo na vnější hranici EU zadrženo 228 tisíc běženců bez povolení, což bylo nejvíce za toto období od roku 2016.

Počet běženců, kteří vstoupili do EU nelegálně, se od ledna do konce září zvýšil meziročně o sedmdesát procent. Nejvyšší nárůst vykazuje právě balkánská trasa a pak státy východního Středomoří, kde se počty zvýšily o 118 procent.

X X X

Zeman udělil Medaili za hrdinství hasiči, který zahynul při požáru roubenky

Prezident Miloš Zeman udělil Medaili za hrdinství in memoriam Janu Dvořákovi. Dobrovolný hasič zahynul v listopadu při požáru roubenky v Novém Boru – Arnultovicích.

 „Prezident republiky Miloš Zeman udělil při příležitosti řádového dne 1. ledna 2023 Medaili za hrdinství in memoriam, za hrdinství při záchraně lidských životů a značných materiálních hodnot, Ing. Janu Dvořákovi, který jako dobrovolný hasič zahynul při požáru v Novém Boru – Arnultovicích při záchraně životů, zdraví a majetku druhých,“ informoval redakci iDNES.cz prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Devětatřicetiletý hasič sloužil u jednotky sboru dobrovolných hasičů Skalice u České Lípy. Během hašení požáru se na něj zřítila stropní konstrukce. Ostatní zasahující hasiči ho ze sutin vyprostili a okamžitě zahájili resuscitaci, která ale nakonec nebyla úspěšná.

„Upřímně mě mrzí, co se při požáru stalo, a chtěl bych vyjádřit soustrast rodině a všem pozůstalým,“ vyjádřil lítost Rakušan, ke kterému se přidali generální ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, krajský ředitel Jan Hadrbolec a i hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Při požáru zemřel také třiasedmdesátiletý muž, zřejmě majitel roubenky. Jeho tělo nalezli policisté s hasiči při prohledávání domu v prvním patře, bylo zavalené sutinami.

Za posledních deset let v České republice přišlo o život při zásazích u požárů šest dobrovolných a tři profesionální hasiči.

Prezident může udělovat státní vyznamenání v tzv. řádové dny, které jsou 1. ledna a 28. října. Většinou je k tomu využíván říjnový státní svátek, kdy se tradičně koná ceremonie na Pražském hradě. Pro Zemana je 1. leden 2023 posledním dnem, kdy může vyznamenání udělit. V březnu mu skončí jeho druhý mandát.

X X X

Touha po dobrodružství, problémy doma. Policie loni hledala stovky pohřešovaných

V polovině prosince pátrali policisté po seniorce, která po hádce s dcerou odešla z domu v Praze 9. Doma si nechala všechny svoje věci. Žena se nakonec našla v pořádku. To je pouze jeden z mnoha případů, kdy policie pátrala po ztraceném. K 6. prosinci pohřešovali Češi 2 889 lidí. Nejčastější příčina zmizení je složitá životní situace. U mladších je to pak touha po dobrodružství.

Tehdy dvanáctiletá Michaela Patricia Muzikářová vyrazila 11. ledna 2017 z domova do školy, kam však nikdy nedorazila. Slehla se po ní zem. Do pátrání se zapojila početná policejní jednotka i desítky dobrovolníků, pátrali však neúspěšně. Hlavní podezřelý, partner dívčiny matky, se oběsil. Od zmizení Michaely uplynulo více než pět let. Policisté ji již zařadili do listopadové edice policejních pomníčků.

Mediálně známý je případ podnikatele Jana Moťovského, někdejšího majitele muzea Gottland. V roce 2011, necelé tři roky po jeho zmizení, jej prohlásili za mrtvého. Co se s ním doopravdy stalo, ale dodnes policie neví.

Psychické poruchy či pocit osamocení

Neztrácejí se jenom podnikatelé či manažeři, ale také turisté či senioři. Každoročně se v Česku pohřešuje kolem tří tisíc lidí. Většina případů se vyřeší, některé však zůstávají otevřené i dlouhé roky. V roce 2022 pohřešovali Češi 2 889 lidí. Nevyřešených zůstává 78 případů.

„Z uvedeného celkového počtu bylo pátráno po 1 611 lidech starších 18 let a z tohoto počtu je 46 lidí v aktivním pátrání,“ doplnil ke statistice policejní mluvčí Jakub Vinčálek.

Podle policie je z drtivé většiny příčinou zmizení útěk před problémy. Lidé tak řeší dluhy či případně rozchod s partnerem. Mezi další důvody patří i psychické poruchy, pocit osamocení a nepotřebnosti.

„U lidí mladších 18 let jsou to nejčastěji problémové vztahy s blízkým okolím, problémy ve škole v oblasti chování a prospěchu, touha po dobrodružství,“ doplnil dále Vinčálek.

Čechům se však nevyhýbá ani zmizení v zahraničí. Objevují se i případy, které vypadají jako vystřižené z detektivních filmů. V roce 2011 se žena z Česka se dvěma psy nalodila na trajekt na Korsice. Když dojel do Francie, žena na palubě nebyla, jen její psi. Co se stalo, nikdo neví.

Německý týdeník Focus v minulosti upozornil na to, že právě lodě a trajekty jsou velice častým místem, kde mizí lidé doslova beze stop. Někteří podle policie spáchají sebevraždu, další zemřou nešťastnou náhodou, často kvůli nadměrnému pití alkoholu. Zmizení dalších, jako například české turistky, zůstanou nevyřešená.

„Počet lidí s přímou vazbou na Českou republiku nebo s bydlištěm v České republice, pohřešovaných v cizině, není standardně statisticky sledovanou položkou. Obecně lze konstatovat, že pohřešování člověka v zahraničí je v drtivé většině řešeno policejními složkami v místě pohřešování,“ poznamenal policejní mluvčí Vinčálek.

Vinčálek současně zmínil, že třeba za rok 2019 není evidovaný žádný pohřešovaný v cizině. „Za roky 2020 a 2021 je to vždy po jednom pohřešovaném člověku,“ doplnil s tím, že pátrání po pohřešovaných v zahraničí je velmi náročné.

„Kvůli odlišným strukturám bezpečnostních složek, jiných legislativních pravidel, různých postupů, jazykových bariér nebo prodlevách mezi žádostí o pátrání a jeho spuštěním na místě,“ vyjmenoval problémy mluvčí.

Ohroženou skupinou jsou i senioři, kteří rovněž plní policejní statistiky pohřešovaných. Pátrání po ztracených rodičích a prarodičích, a to zcela soukromého rázu, se často objevuje i na sociálních sítích, zejména na Facebooku.

V nejrůznějších skupinách je tak možné narazit na fotografie seniorů, kteří se na vlastní pěst vydali do cizího města a už o sobě nedali vědět. I kvůli vyššímu věku se pak u ztracených seniorů zvyšuje riziko, že budou ohroženi na životě.

Pohřešovaná Marie Pajerová. Policie po ní pátrá od roku 2007. Naposledy ji viděli, když 11. ledna slavila narozeniny ve Světlé nad Sázavou. Z restaurace odešla kolem půlnoci, neví se ale kam. | foto: Policie ČR

Některé příběhy ztracených starších lidí končí tragicky, ale jsou i případy s dobrým koncem. Na začátku listopadu například pardubičtí policisté pátrali po jednaosmdesátileté ženě, která se nevrátila z nákupu.

„Měla jet nakoupit na okraj Pardubic, běžně takto jezdí a většinou se vrací za jednu až dvě hodiny. Tentokrát se tak nestalo, proto to rodina přišla oznámit,“ informovala tehdy mluvčí krajské policie Andrea Muzikantová. Seniorka se nakonec vrátila domů v noci, a to živá a zdravá.

Blízcí ztracených lidí často přemýšlí, kdy už je možné se ozvat policii. Nejsou si totiž mnohdy jistí, zda mohou volat hned, nebo musejí čekat. Žádná oficiální lhůta, po kterou by se na nahlášení muselo čekat, však neexistuje.

„Důležité je nepanikařit, každý se může někde zatoulat. Ale kde je ta časová hranice? Panikařím, anebo už nahrávám případnému pachateli? Vždycky je to velké dilema. Lepší je to oznámit dřív než pozdě,“ uvedl v minulosti pro iDNES.cz policejní mluvčí Jan Rybár.

X X X

Soudci řešili spor o ochrannou známku: „Kuřbaba“ evokuje význam „ženy, osoby provádějící orální sex“

 Může stát poskytnout známkoprávní ochranu slovnímu pojmu, který evokuje ženu, provádějící orální sex? Tuto otázku řešil nedávno Nejvyšší správní soud (NSS), když posuzoval kasační stížnost autora divadelní hry a knihy „Kuřbaba“, který chtěl tento slovní pojem zapsat jako ochrannou známku. V daném případě soudy dospěly k závěru, že stát nemůže poskytnout ochranu názvu, který je možné vnímat vulgárně a žadatel jej míní obchodně využívat.

Správní justice nedávno musela řešit poměrně neobvyklý spor. Autor knihy a divadelní hry s názvem „Kuřbaba“ (oficiálně se má jednat o „humoristický román o lásce, sexu, zradě, chlastu a fetu napsaný na základě skutečných událostí“ pozn. autora) totiž neuspěl s žádostí o zápis tohoto názvu jako ochranné známky u Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Úřad shledal „Kuřbabu“ jako označení rozporné s dobrými mravy, neboť u široké spotřebitelské veřejnosti primárně evokuje význam „ženy, osoby provádějící orální sex“.

Žadatel neuspěl posléze ani s žalobou u Městského soudu v Praze (MS), který byl stejného názoru, jako Úřad.  Podle soudu je vulgárnost pojmu evidentní, navíc pro výklad svědčí i důkazy předložené žalobcem. Tomu nepomohlo ani to, že poukázal na případy, kdy Úřad akceptoval pojmy „Lízačka“ či „Kuřděda“. Soud nezviklal ani předložený znalecký posudek sexuologa Radima Uzla, podle něhož i kdyby pojem „Kuřbaba“ evokoval ženu, provádějící orální sex, není na tom nic vulgárního, protože tuto praktiku neprovádějí jen prostitutky – jedná se o sexuální praktiku zcela běžnou, navíc oblíbenou u lidí s vyšším vzděláním.

MS naopak přihlédl k tomu, že i žalobcem předložené odborné vyjádření vedoucího katedry českého jazyka z Filosofické fakulty Ostravské univerzity potvrdilo, že bez znalosti kontextu se jedná primárně o vulgarismus.

Podle ostravského jazykovědce totiž pojem „kuřbaba“ uvádí i Slovník nespisovné češtiny, v němž je „kuřbaba“ uvedena jako „žena ochotná provádět (nebo provádějící) felaci, rozkuřovačka“. Podobné příklady lze pak nalézt i v Českém národním korpusu, kde jsou uvedeny i další případy, „které dokládají vulgární charakter složenin obsahujících komponent – kuř-: kuřbuřtík, vykuřkbuřt, vykuřtrakař , hulibrk“, „kuřbuřt“ či „homoděj“, přičemž vesměs v souvislosti s orálním sexem.

Vulgární „Lízačka“

A rozhodnutí MS v Praze potvrdil letos na konci prosince i NSS, podle něhož je rozdíl mezi tím, když by stěžovatel užíval termín „Kuřbaba“ v rámci svého uměleckého projevu či podnikatelské aktivity a žádal pouze to, aby stát do jeho autonomní sféry nezasahoval, a mezi tím, když si nárokuje „aktivní“ veřejnoprávní ochranu svých záměrů.

„Zatímco v prvním případě by bylo třeba jednání veřejné moci vůči stěžovateli posuzovat přísnějším pohledem (např. kdyby měl být stěžovatel za užití pojmu KUŘBABA v jím zamýšlených souvislostech sankčně postihován), pak v případě druhém lze veřejné moci vyhradit daleko širší pole úvahy o tom, že veřejnoprávní ochranu (nikoli prosté „nerušení“) stěžovateli neposkytne,“ uvedl k tomu NSS v odůvodnění.

V něm kasační soud odmítl námitku, že by stát postupoval nekonzistentně, když měl zapsat jako ochrannou známku údajně také vulgární název „Lízačka“. Ta byla totiž zapsaná v kombinaci s obrazem zmrzliny, který doplňuje její význam, navíc jen pro některé potravinářské výrobky. To podle NSS „dává dostatečně najevo, že jde o konzumaci například zmrzliny, nikoli o cunnilinctus“.

NSS se vyrovnal i s námitkou, že MS nepřihlédl k znaleckému posudku sexuologa Radima Uzla.  I kdyby totiž platila stěžovatelova tvrzení, opřená o znalecký posudek, že předmětná sexuální praktika je v populaci zcela běžná a oblíbená zejména u lidí s vyšším vzděláním, nemění to nic na závěru o tom, že se jedná o pojem v rozporu s dobrými mravy.

„Obdobně i různé formy vylučování (vyměšování) jsou pochopitelně zcela běžné a přirozené, nejsou – prováděné za společensky akceptovaných podmínek – nikterak v rozporu s dobrými mravy, a činí je všichni lidé (logicky i osoby vzdělané či s vysokým mravním profilem). Přesto by však znalec z některého z lékařských oborů, a tedy i jeho znalecký posudek, nebyl relevantním zdrojem informací o vulgárnosti toho kterého pojmu [resp. jeho neodporování § 4 písm. f) zákona o ochranných známkách] označujícího určitou formu vyměšování (srov. přiměřeně nezapsání ochranné známky „posranej život“ dle rozsudku Městského soudu v Praze čj. 9 A 243/2011-38),“ uvedl k tomu v odůvodnění NSS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Peníze vládnou fotbalu. Seriál FIFA: Pod povrchem ukazuje odvrácenou stránku MS

Korupce se stala neodmyslitelnou součástí fotbalu. Autoři dokumentární minisérie FIFA: Pod povrchem se rozhodli odhalit nemilou pravdu o světové fotbalové asociaci (FIFA). Čtyřdílná série provádí diváka fungováním organizace od 70. let 20. století až po současnost a ukazuje temnou stránku zákulisních bojů o moc ve fotbale. Novinka byla navíc relevantní v kontextu katarského mistrovství, jehož konání provázela řada pochybností.

Dokument, který může mnohým převrátit chápání fotbalu. Nebo doplnit střípky těm, kteří už o mnohých špinavostech tušili. Streamovací společnost Netflix nasadila sérii právě těsně před startem mistrovství světa a nikoliv náhodou. Jednou z hlavních náplní FIFA je právě pořádání světového šampionátu, jež se koná jednou za čtyři roky. V uvedené dokumentární sérii se ale divák moc nepodívá na hru na zeleném pažitu, ale spíše na bitvu mezi funkcionáři v zákulisí. Právě jejich činy v předchozích letech o několika kontroverzních šampionátech vypoví nejvíc.

 Pomalu končící mistrovství v Kataru vzbudilo negativní emoce i u široké veřejnosti. Země, kde vládnou extrémně vysoké teploty a pro fotbal tam skutečně není dobré podnebí, porazila ve volbě o konání USA, které nabízely daleko lepší podmínky. Během přípravy mistrovství byla porušována lidská práva dělníků na stavbách stadionů či nového metra.

Příběh téměř detektivní

Americká dokumentární série z dílny Netflixu obsahuje především rozhovory a svědectví mnoha lidí, kteří se během několika desetiletí dostali s organizací po pracovní stránce do kontaktu. Mezi nimi jsou státní zástupci, hráči i fotbaloví manažeři, včetně samotného Seppa Blattera, bývalého prezidenta FIFA. V seriálu tvůrci odkrývají nejen podivné machinace s penězi, ale také ovlivňování výběru země, která bude šampionát pořádat. Dramatičnost rozhovorům s osobnostmi ze světa fotbalu dodává vizuální zpracování dokumentu. Díky neutrálnímu prostředí, ve kterém respondenti přinášejí svědectví o svých zkušenostech ze zákulisí federace, se může divák nerušeně soustředit na jednotlivé příběhy.

Je dobře, že tvůrci v čele s režisérem Danielem Gordonem oslovili širokou škálu sportovních expertů. Někteří z nich včetně Blattera zarytě tvrdí, že uplácení ve FIFA nikdy nebylo. Jiní ovšem podvody a nečestné jednání s penězi přiznávají. Možná došlo i k ovlivnění výběru pořadatelství světového šampionátu v Kataru. To ovšem v seriálu tamní emír důrazně popírá. Co dokumentu chybí, jsou názory „obyčejných“ fanoušků, protože fotbal se hraje především pro ně.

Dobové záběry, které byly použity ze všemožných archivů národních televizí, prolínají již zmíněné rozhovory. Ačkoli jde o dokument, díky dobrému střihu je tempo snímku akční a udržuje diváka v napětí po všechny čtyři zhruba hodinové díly. Tomu napomáhají i svědectví sportovních žurnalistů, kteří svou investigativní prací dokazují, do jaké míry ve FIFA skutečně bují organizovaný zločin.

Blatterův názor nelze brát vážně

Fascinující je vyšetřování a následné obvinění vrcholných činitelů FIFA. To začalo, když v roce 2015 do budov společnosti vtrhli pracovníci FBI a CIA poté, co ve světové fotbalové organizaci odhalili korupci a řízený zločin. Do role hlavního „zloducha“ snímku je stavěn právě Sepp Blatter, který byl z korupce obviněn a poslán k soudu.

V dokumentu dostal spoustu prostoru před kamerou k očištění svého jména. To se mu přesto nepodařilo. V rozhovorech se často obhajuje a například tvrdí, že je bytostně přesvědčen o sobě jako o člověku, který by nevzal v životě žádný úplatek. Snaží se z celé korupční aféry vyjít jako nevinný člověk, který má dobré úmysly. Divák má ale spíše pocit, že Blatter trpí poruchou mesiášského komplexu a nevidí si na špičku nosu.

Po zhlédnutí minisérie FIFA: Pod povrchem divák stojí před následují hypotézou: pokud máte peníze a moc, můžete si koupit i pořádání fotbalového mistrovství světa. Čtyřdílný dokument přesvědčivě dokládá spojení politiky a sportu. Navenek to ale fotbaloví funkcionáři popírají. Kdekdo si nyní klade otázku, zda lze tuto organizaci vést skutečně eticky. Bude to chtít ještě mnoho let práce na nápravě a opětované získání důvěry fanoušků, kterou kvůli korupčním aférám organizace FIFA ztratila.