Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, exprezident ČR Václav Klaus a mnoho dalších politiků u nás i ve světě prohlásilo, stejně jako obyčejní lidé v ČR i jinde, že válka na Ukrajině není válkou ČR, ale Západu, USA, Anglie a spol. proti Rusku. Za Hitlerovy války na všech budovách v ČR, SR i jinde visely vlajky s hákovými kříži. Dnes visí v ČR vlajky Ukrajiny. Mnozí odborníci, politici i obyčejní lidé se dotazují, proč? Zelenskyj vládne světu přes USA, Anglii a spol?

Experti Anglie, USA a mnozí další denně informují svět o tom, jak válka Západu proti Rusku pokračuje, přičemž vysílají do světa neověřené informace, protože na Ukrajině nejsou a nebojují. Války se vyhýbá i Zelenskyj a jeho manželka. Na smrt vysílají jen obyčejné Ukrajince, kteří když mohou, válce se vyhýbají a jsou v cizině.

X X X

TRENÉRKA  TAŤJANA  TARASOVOVÁ:  ZELENSKYJ  NEJVĚTŠÍ  HLUPÁK  A  CIRKUSÁK

Ukrajina se zřekla svého šampiona. Zelenskyj je největší hlupák a cirkusák, reaguje trenérka

Viktor Petrenko patří mezi největší ukrajinské sportovní legendy. Ještě v dobách rozpadajícího se Sovětského svazu získal v krasobruslení dvě olympijské medaile, z toho jednu zlatou. Jenže renomé rodáka z Oděsy v jeho rodné zemi značně utrpělo, když se letos po začátku války rozhodl vystupovat na půdě agresora. Naštval tím i Volodymyra Zelenského, ten zase pak svojí reakcí nepotěšil slavnou trenérku Taťjanu Tarasovovou.

Když Rusko na konci února spustilo invazi, byl zrovna Petrenko na Ukrajině. A to je už od roku 1994 spíše výjimka, protože po rozpuštění Sovětského svazu se připojil k mnoha dalším krasobruslařům, kteří se v době ekonomického chaosu přestěhovali do Spojených států amerických.

Jedna z největších sportovních person Ukrajiny zrovna v Oděse slavila 30leté výročí svého olympijského triumfu v Albertville a kvůli začátku války následně uvízla v Kyjevě. Na svém Instagramu momentálně 53letý Petrenko zveřejnil v té době často používaná slova „no war“ a mohlo se zdát, že pevně stojí na straně obleženého národa a zcela nesouhlasí s kroky Ruska.

Ovšem v červnu překvapil, když oznámil svůj úmysl opustit ukrajinskou krasobruslařskou federaci, ve které zastával pozici viceprezidenta. Hned druhý den byl předběžně vyloučen a definitivní vyhazov nastal po jeho vystoupení na ledové show v ruském Soči.

Sérii velkolepých krasobruslařských akcí s názvem The Scarlet Flower organizuje manželka mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Taťjana Navková. Tato zlatá medailistka z her v Turíně je paradoxně narozená v ukrajinském městě Dnipro. Už v březnu americké ministerstvo financí uvalilo na Peskova s Navkovou sankce pro jejich vazby na prezidenta Vladimira Putina.

Účast Petrenka na události – v níž figuruje rovněž mladičká hvězda Kamila Valijevová – byla pro ukrajinské orgány neakceptovatelná. Braly ji jako „pakt s ďáblem“. Proto kancelář Volodymyra Zelenského odebrala Petrenkovi měsíční státní stipendium poskytované úspěšným sportovcům.

 Tato informace se donesla i k prominentní ruské trenérce Taťjaně Tarasovové – koučce, jejíž svěřenci získali osm zlatých medailí. „Zelenskyj je největší hlupák. Nulová úcta k šampionům. Petrenko se k nim už nikdy nevrátí, bude se nadále účastnit show. Jak může člověk, který nikdy sport pořádně nedělal, brát ikonám jejich zasloužené peníze? Je to cirkus řízený cirkusáky,“ citoval 75letou Tarasovovou web Championat.

Dodala, že Petrenko je jeden z nejlepších lidí, které kdy potkala. Na Ukrajině už si ovšem myslí něco jiného.

 X X X

  Amesty International viní Ukrajinu, že ohrožuje civilisty

 Kde se stala chyba a proč? Takové otázky mají zodpovědět nezávislí mezinárodní analytici, kteří by se měli zabývat „skandální zprávou“ prominentní lidskoprávní organizace Amnesty International o vojenské taktice ukrajinské armády. Zpráva tvrdí, že Kyjev porušuje mezinárodní humanitární právo a ohrožuje civilisty tím, že umisťuje vojáky a vojenskou techniku v osídlených čtvrtích, a to včetně škol a nemocnic.

Zpráva z počátku srpna rozpoutala nebývalý spor nejen uvnitř samotné organizace, ale i silnou kritiku jak ukrajinských, tak některých světových představitelů. Experti se nyní podle webu Deutsche Welle budou zabývat procesy, které předcházely její publikaci. Závěry budou analyzovat také z politického a právního hlediska. Pod drobnohled by se měla dostat i organizační kultura celé Amnesty International (AI).

X x x

EKONOM:  VINOU  FIALY  A  SPOL  PADNOU  V  ČR  TISÍCE  DOMÁCNOSTÍ,  PROTOŽE  NEMAJÍ   STATISÍCOVÉ  PLATY,  JAKO  POLITICI  VLÁDY.  FIALA  SÁM  NECHCE  ŠETŘIT,  ZBAVIT  SE  70  TISÍC  ÚŘEDNÍKŮ  VLÁDY,  JAK  HO  K TOMU  VYZÝVÁ  I  POLITIK  KALOUSEK

Kovanda: Padnou desetitisíce domácností. Úsporný tarif jim ale nepomůže a přidá bohatým

„Vládní slib, že nenechá nikoho padnout? Nevěřím tomu. Je to politický výrok. Bohužel tady někteří lidé padnou a vláda by naopak měla přiznat, že se všechny padající zachytit opravdu nepodaří,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom.

Lidé si nemají představovat, že budou žít pod mostem nebo čekat frontu na polévku a práci, jako to znají ze záběrů velké hospodářské krize z 30. let. „Je ale pravda, že někteří budou mít opravdu strastiplný život nejenom v této, ale i nadcházející sezóně,“ zhodnotil Kovanda.

Zdražování podle něj ohrožuje až 25 procent domácností. „Padnou desetitisíce domácností. A právě na ně by měl cílit úsporný tarif. Ale necílí. Bude zcela nerozumně přidávat bohatým a zajištěným. Já osobně prohlašuji, že žádný úsporný tarif nechci. Budu mnohem raději, když peníze budou místo mně odečteny nějaké matce samoživitelce nebo důchodcům, kteří to skutečně potřebují,“ doplnil.

Podle Kovandy ministři musejí najít systémové řešení drahé elektřiny, jejíž ceny nebudou vysoké jen tuto zimu, ale dlouhá léta. Východisko vidí například v rozdělení energetické společnosti ČEZ na státní a soukromou část.

Podzim bude opravdu těžký

Že by pomoc měla mířit k těm nejzranitelnějším, souhlasila také bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová. Vládě podle ní chybí jednotný informační zdroj umožňující podporu dobře zacílit. „Je důležité rychle najít nějakou cestu, aby vláda nepomáhala plošně,“ řekla v Partii.

 Podle ní bychom se měli připravit na to, že letošní podzim bude opravdu těžký. „Bude potřeba hodně přemýšlet, jak vytápět a svítit. Čím dříve se podaří zkrotit inflaci, tím dříve budou ty těžké časy za námi. Samozřejmě za předpokladu, že nepřijdou černější scénáře,“ doplnila Matesová.

Mnohé domácnosti už teď řeší, jak zdražující se energie pokrýt. Zároveň se také obávají, zda bude na podzim a v zimě čím topit. Ministerstvo průmyslu na podzim spustí úsporný tarif, který by lidem měl pomoci s částí vysokých cen elektřiny a plynu. Vláda na pomoc slíbila vyhradit 66 miliard korun.

Před nedávnem ministerstvo průmyslu zveřejnilo také doporučení, jak vyzrát na následující zimu. Mezi rady Síkelova resortu patří například silikonové těsnění nebo úsporná sprchová hlavice. „Plán vlády na snížení teploty není dobře vysvětlován. Podepisuji, že lidé by měli šetřit, ale to oni vědí i sami od sebe. Už během prvního pololetí ušetřili na spotřebě plynu až 15 procent. Vláda tím spíše ukazuje určitou bezradnost. Lidé prostě čekají víc. Čekají systémové řešení drahé elektřiny,“ řekl ekonom.

„Nenalhávejme si, že drahá elektřina odejde po skončení letošní topné sezóny. Vydrží tu ještě několik let. A jestliže pak od vlády zazní, že si lidé mají vzít více svetrů nebo že si mají topit méně, tak to považuji trochu za výsměch. To nejsou děti z mateřské školky. Vláda k nim ale pořád přistupuje jako k nesvéprávným občanům. To v lidech vyvolává pocit, že si z nich dělá akorát srandu,“ uzavřel Kovanda.

X X X

K plynu se přidal nedostatečný výkon francouzského jádra, říká k zvyšování energií v Evropě analytik Gavor

Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord. Na evropské energetické burze European Energy Exchange se megawatt hodina prodávala za 475 eur. Za poslední dva měsíce se tak cena zhruba zdvojnásobila a je šestkrát vyšší než před rokem. „Cena stoupá tak dlouho, dokud není pokryta nabídkou. Je to úplně stejný mechanismus, jako panuje v jiných komoditách,“ říká pro Radiožurnál Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

x Růst ceny elektřiny má být reakcí na zdražování zemního plynu. To, že plynu může být nedostatek, ale není nová informace. Tak proč elektřina rekordně zdražila právě teď?

Není to nová informace. Nicméně k velmi vysokým cenám plynu se přidružily další nepříznivé faktory. Je to především mizerný výkon francouzské jaderné flotily. Více než polovina jaderných bloků ve Francii je mimo provoz. A zbývající bloky, které fungují, jedou na poněkud snížený výkon. Důvodem je sucho, nedostatek vody na chlazení, vyšší teplota. Takže to se přidalo ještě k notorickému problému s plynem. A výsledek je bohužel smutný pro nás odběratele.

X Proč je cena elektřiny tak extrémně citlivá právě na změnu ceny plynu?

Cenu elektřiny, podobně jak je to u všech komodit, určuje poměr nabídky a poptávky. Když poptávka není kryta odpovídající nabídkou, tak vlastně poslední nejdražší zdroj, který je nutný, aby se poptávka vyrovnala, pokryla, tak ten určuje cenu. V současné době, vlastně už delší dobu, jsou to právě plynové elektrárny. Drahý plyn tedy určuje i drahou elektřinu.

X Dá se říct, kolik procent nutné elektřiny pro Evropu je pokryto právě každodenně plynovými elektrárnami?

To se v jednotlivých zemích opravdu liší. U nás je to kolem 10 procent. Jsme spíše jaderná a uhelná země. V Německu je ta závislost o něco vyšší. A obecně západní Evropa, ta je citlivější právě na plyn. Protože energetické trhy jsou vzájemně propojené, probíhá vzájemná výměna export-import prakticky nepřetržitě, takže cenové signály se přelévají vlastně z toho sjednoceného evropského trhu z jedné země na druhou.

X Kdo tedy určuje cenu na evropské energetické burze v Německu. Kdo je ten, kdo řekne, tak teď bude cena na maximu, v pondělí bude na 475 eurech?

Jsou to kupci a prodejci. Nikdo je vlastně neurčuje, nikdo není žádný administrátor, který stanoví cenu na nový historický rekord. Zkrátka cena stoupá tak dlouho, dokud není pokryta nabídkou. Je to úplně stejný mechanismus, jako panuje v jiných komoditách, dokonce i v komoditách, kde nefunguje energetická burza. Zkrátka kupující a prodávající se musí domluvit.

X Vím, že elektřina se většinou kupuje dopředu nebo její velká část se kupuje dopředu, třeba na příští měsíce, nebo i na příští rok, dva. Co nutí obchodníky, aby pak ten den kupovali za rekordní ceny?

Právě, to je problém. Někteří, zejména menší dodavatelé, už uvažují, že za tak nehorázně vysoké ceny se jim snad ani nevyplatí kupovat. Mají obavu, že to neprodají konečným zákazníkům. Panují obavy, že zejména pro malé podnikatele, pro které ani není připraven žádný úsporný tarif nebo žádná výrazná podpora, že to povede k platební neschopnosti. Takže zatímco v normálních dobách obchodníci kupují s ročním, dvouletým, někdy i tříletým předstihem, nyní se těžiště obchodování přesouvá na krátkodobé obchodování a dodavatelé zkrátka věří, že situace se zlepší.

Navzdory tomu, že máme data, vláda nedokáže pomoc zacílit. Jde ode zdi ke zdi, míní Rychlíková

 X Čím vyšší je poptávka po elektřině, to jste i vysvětloval, tak tím víc se musí zapojovat i dražší a dražší zdroje elektřiny, což pak navyšuje cenu elektřiny pro celý trh. Znamená to ale, že kromě ceny plynu se zvyšuje i poptávka po elektřině? Nebo je pořád spotřeba v Evropě na stejných hodnotách?

Poptávka se nyní příliš nezvyšuje. To, co žene cenu elektřiny, ale i plynu dopředu, je v podstatě riziková přirážka. Obchodníci mají obavu, že nabídka pro další období, na kterou se stanovuje cena na kontrakty, dále poklesne. A tato riziková prémie neustále stoupá.

Úsporný tarif

X Vláda chce lidem pomoci s vyššími cenami pomocí takzvaného úsporného tarifu odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje. Víme, že na obnovitelných zdrojích ušetří každá domácnost na jedné spotřebované megawatt hodině 600 korun. A na úsporný tarif dá vláda letos, jak řekla, 10 miliard. Dá se z toho už odvodit, kolik peněz domácnosti v Česku prostřednictvím vyúčtování za elektřinu od státu dostanou?

Ano, zhruba dá. Z té částky 10 miliard připadajících na tento rok. Když vezmeme zhruba 5 milionů domácností, tak připadá jednoduchým výpočtem částka kolem 2000 korun. Pro mě osobně je to velké zklamání, protože vzhledem k situaci na trzích podle mého názoru byla více adekvátní plná podpora, která se nyní rozkládá do dvou let. Kdyby přišla už v rámci vyúčtování do konce tohoto roku, tak by to pomohlo přece jenom více lidem. Nedá se nic dělat. Vláda samozřejmě bilancuje mezi možnostmi rozpočtu a s pomocí lidem, ale v tomto směru podle mého názoru mohla být pomoc určitě velkorysejší.

X To znamená, dva až dva a půl tisíce korun zřejmě nebude pro většinu domácností nějaká zásadní pomoc?

Jak samozřejmě pro koho. Bohužel…

X Je to tedy za tři měsíce, to znamená od října.

Ano, přesně tak. Samozřejmě existují domácnosti a lidé, kteří pomoc vůbec nepotřebují. Určitě by byla lepší cílená pomoc, a o to větší těm nejpotřebnějším. Nicméně vzhledem k tomu požadavku, že pomoc musí být rychlá, administrativně nenáročná, tak jiné řešení než formou plošné pomoci a pomoci vlastně dodavatelů, kteří také musí vyvinout úsilí, musí připravit své informační a fakturační systémy na tuto pomoc, tak nic jiného nezbylo. Ale pro budoucnost bych viděl spíš větší důraz na větší pomoci a více cílené.

X Vláda ale deklarovala, a je to i v rozpočtu, že na pomoc lidem s vysokými cenami dá letos 16 miliard korun. Deset miliard půjde na úsporný tarif, potom něco na zaplacení poplatků za obnovitelné zdroje za domácnost. Ale na co bude zbytek? Je to jasné z rozpočtu?

Jsou to opravdu tyto dvě položky. Větší část, zhruba kolem těch 10 miliard, by měla být na tzv. úsporný tarif. A zbytek na zaplacení příspěvku na podporované zdroje energie. To je právě oněch šest…

X A to opravdu udělá zhruba šest miliard?

16,7 miliard by to mělo být.

X Podpora na obnovitelné zdroje opravdu udělá zhruba šest miliard, když 10 miliard půjde na ten úsporný tarif?

Tak je to propočítáno.

X X X

Za vysokou inflaci může špatná politika centrální banky, míní ekonom Havránek

Inflace se v Česku blíží 20 procentům. Podle ekonomů je přitom krajně obtížné odhadovat další vývoj a očekává se delší období, kdy budou peníze ztrácet svou hodnotu. Podle ekonoma Tomáše Havránka, který je autorem iniciativy Zrušme inflaci, mají lidé dvě možnosti. Peníze buďto utratit, ale přiživit tím inflaci, nebo je vložit do nemovitostí, ale tím pomáhají vytvořit bublinu na jejich trhu.

 „My potřebujeme, aby se vyplatilo spořit. Aby se nevyplatilo peníze utratit nebo strčit do nemovitostí, ale dát je na spořicí účet a spořit. To je jediná cesta, jak inflaci dlouhodobě porazit,“ uvádí s tím, že centrální banka by měla tlačit na banky, aby nabídly výhodnější úroky. Tomu prý ale mimo jiné brání nedostatečná konkurence na bankovním trhu.

Centrální banka prý má nástroje, jak k tomu banky motivovat – jako regulátor jim totiž může život zjednodušit, ale také znepříjemnit: „Může také lobbovat. Bankám teď poměrně reálně hrozí bankovní daň. A toto je jedna z posledních možností, jak se před ní můžou zachránit. Na tom spoření nebudou prodělávat, ale ani vydělávat tolik, co vydělávají teď.“

Za hysterii může ČNB

Za současnou vysokou inflací podle Havránka může vedle vysokých cen plynu i domácí poptávka. „Státní pomoc, ty vrtulníkové peníze lidem během pandemie, byla štědřejší než v jiných zemích. Podstatnou roli hraje i politika centrální banky, která dlouhodobě udržovala peníze levné a tím přitápěla pod kotlem,“ vysvětluje bývalý poradce bankovní rady České národní banky.

V momentě, kdy inflace začala růst, prý sice centrální banka správně přikročila ke zvyšování úrokových sazeb, ovšem pomaleji, než jí doporučovali její vlastní analytici. Centrální banka navíc místo uklidňování veřejnosti varovala, že inflace bude jedna z nejvyšších v Evropě.

„Podle mě a řady ekonomů to přispělo k roztočení inflační hysterie. Fundamentální faktory vysvětlují zhruba třetinu naší zvýšené inflace, zbytek je primárně psychologického původu. Jedním ze zdrojů nepochybně byla i apokalyptická komunikace centrální banky,“ kritizuje profesor ekonomie z Institutu ekonomických studií FSV UK.

Primárním důvodem vysoké inflace je tedy podle něj špatná politika centrální banky, která má cenovou stabilitu na starosti. „Je to jediná instituce, která se o ní má opravdu starat.“

Koruna musí posílit

Současnému guvernérovi ČNB Aleši Michlovi vyčítá, že nechce, aby koruna posilovala. Centrální banka by prý měla ukázat, že udělá cokoli, aby dostala inflaci pod kontrolu a docílila cenové stability.

„Ale ona to nedělá. Dobře, zvýšila úrokové sazby poměrně hodně, ale je otázka, jak moc je to účinné. Ale má jeden účinný nástroj, který nepoužívá,“ upozorňuje Havránek s tím, že centrální banka by měla zahájit devizové intervence ve prospěch koruny.

Havránek připouští, že proti mohou být například firmy a exportéři, pro které je silný kurz koruny nevýhodný. Dodává ale, že základním cílem bankovní rady je cenová stabilita.

„Když se jí ho takto děsivě nedaří plnit, tak nechápu, jak si před sebou i před veřejností může odůvodnit, že nepoužívá nástroje, které má. Nechápu to jak u minulé bankovní rady, tak ani u té nové většiny, která od července vládne,“ podivuje se.

„Systém strašlivě selhal. Je hrozná věc, když má ČNB v ústavním mandátu úkol cenové stability a přitom během tří let – loni, letos a za rok – nám naše peníze, úspory, ztratí dohromady třetinu hodnoty. To je strašné selhání a je načase přemýšlet o nějaké změně, proto jsem navrhoval audit národní banky,“ dodává.

X x x

Rána pro více než tři miliony lidí. Ministerstvo financí zvažuje zrušit stavební spoření

Vláda hledá úspory, které pomohou zmenšit díru v rozpočtu. Tentokrát se zaměřila na stavební spoření. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že by kabinet měl zvážit, zda neomezí jeho podporu. Za letošní rok má stát poslat lidem, kteří si takto spoří, přes čtyři miliardy korun.

„Šťastný z takového návrhu nejsem. Stavební spoření už delší čas mám, další si tedy pořizovat nebudu,“ reagoval na plán omezit státní podporu jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Asi bych spoření zrušil,“ dodal další z oslovených.

Lék na miliardový deficit, ale také relikt devadesátých let, který už dávno neslouží k podpoře bydlení. I tak se někteří politici dívají na stavební spoření. Pokud si ročně naspoříte alespoň dvacet tisíc korun, stát vám pošle maximální podporu, která aktuálně činí dva tisíce korun. Ministerstvo financí chce příspěvek ukončit. „V tuto chvíli jde o expertní otázku, zda se stále jedná o efektivně vynaložené peníze ze státního rozpočtu, nebo zda již tato podpora ztratila smysl,“ řekl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Letos se změny nestihnou, pokud se je podaří prosadit v příštím roce, dotknou se až státní podpory vyplácené za rok 2024. „Stát by neměl přispívat touto formou na bydlení, měl by se starat spíš o sociální bydlení a podporovat bydlení sociálně slabých skupin,“ uvedl k návrhu ekonom Lukáš Kovanda.

Nabídka úvěrů se sníží

Bez podpory ale zájem o spoření opadne. Aktuálně si takto odkládají peníze více než tři miliony lidí. Z jejich peněz spořitelny poskytují úvěry. Další důsledky seškrtání státní podpory by na sebe nenechaly dlouho čekat. „Následovalo by snížení nabídky úvěru ze stavebního spoření. Tedy takových, o které je nyní zájem a které se dají použít na zateplení, rekonstrukce či fotovoltaické elektrárny,“ popsal důsledky mluvčí Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Hlavními výhodami stavebního spoření jsou kromě státní podpory úročení úspor, použití peněz na cokoli a skutečnost, že se lze snáze dostat k úvěru na bydlení. Nevýhody pak reprezentuje doba spoření. Peníze je nutné odkládat šest let, na úspory může dosáhnout exekutor a za uzavření spoření i vedení účtu se platí poplatky.

Pokud by vláda schválila plán ministerstva financí, mohlo by to vést k úplnému konci stavebního spoření. Bez státní podpory by nemělo smysl. Stavební spořitelny totiž v době sedmnáctiprocentní inflace nabízejí úročení jen v rozmezí 2,5 až 3 %. Jen díky státní podpoře se dokážou dostat výrazně výš.

X X X

Spořicí účty už zhodnotí vklady i o více než 5 procent. Kde úročí nejvíc?

Inflace meziročně stoupla na 17,5 procenta a nejspíš dál poroste. Základní úroková sazba, kterou se ČNB snaží krotit inflaci, se nyní ustálila na 7% úrovni. V reakci na to řada bank v průběhu léta vylepšovala úročení spořicích účtů. Sazby těch nejlepších se nyní pohybují v rozpětí 4,61 až 5,75 %.

Vyplývá to z analýzy, kterou ve spolupráci s analytiky Scott & Rose a odborného portálu Finparada.cz mapujeme situaci na bankovním trhu.

V srpnu prošlo analýzou opět více než 20 spořicích účtů bez výpovědních lhůt od 17 bankovních institucí. „Do porovnání byly zahrnuty také spořicí účty s časově omezenými akcemi a akcemi pro nové klienty. Hodnocena byla výnosnost spořicího účtu za rok včetně všech bonusů a zvýhodnění jak pro stávající, tak pro nové klienty,“ říká Jan Bachura, analytik Scott & Rose.

V případě, že banka úročí jednotlivá vkladová pásma různou úrokovou sazbou, je proveden výpočet reálné úrokové sazby a výnosu, který klient získá. „Jedná se tedy vždy o součet výnosů, které klient získá v nižších a vyšších vkladových pásmech,“ říká Bachura.

Rozdíl v úrokových sazbách je obrovský

Rozpětí úrokových sazeb na spořicích účtech bank je nyní velmi široké. Zatímco některé zhodnotí vklady jen o 3,25 až 4 %, další již zvýšily roční úrokové sazby na 4,50 % i výše. Nejlepší spořicí účty v současnosti nabízejí UniCredit Bank, NEY spořitelní družstvo, MONETA Money Bank a Expobank, a to s úrokem 4,61 až 5,75 % p.a.

Jaký lze očekávat další vývoj? „Vzhledem k tomu, že Česká národní banka na svém posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 7 procent, neočekávám v oblasti úročení spořicích účtů výrazné změny. Některé banky se však mohou v rámci konkurenčního boje snažit úrokové sazby mírně navýšit, nicméně pětiprocentní hranice, tedy pomyslný vrchol v úročení, se v dohledné době nezvýší,“ předpokládá analytik Bachura.

Inflace úspory znehodnocuje

Ani vklady na spořicích účtech s úročením kolem 5 % inflaci neporazí. Měly by se proto využívat především jako krátkodobá rezerva pro případ nečekaných výdajů.

Někteří střadatelé však využívají aktuální nabídky na spořicích účtech a termínovaných vkladech tak, že na ně přesouvají peníze ze svého penzijního spoření. Podle odborníků jde o nevratnou chybu. Při předčasném výběru peněz z penzijního spoření totiž přijdou o státní příspěvek. Zároveň musí dodanit také daňové úlevy, které čerpali po dobu spoření.

Částku, kterou je vhodné na spořicím účtu držet, by si měl podle analytika Jan Bachury stanovit každý individuálně. „Její výše se odvíjí od příjmů a výdajů daného střadatele. Obecně se doporučuje odkládat na spořicí účet přibližně 10 % z měsíčního příjmu a zároveň mít vytvořenou finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních příjmů,“ poznamenává analytik.

Žebříček nejlepších spořicích účtů v srpnu 2022

Ve spolupráci s Finparádou mapujeme průběžně nejlepší spořicí účty ve třech kategoriích: Drobný střadatel s možností vkladu do 300 000 Kč. Střední střadatel s možností vkladu 300 000 až 600 000 Kč. Velký střadatel s možností vkladu nad 600 000 Kč.

Kategorie spořicích účtů pro vklady do 300 tisíc korun a od 300 tisíc do 600 tisíc korun mají aktuálně shodné pořadí. Úrokové sazby nejlepších „spořáků“ se nyní pohybují v rozpětí 4,61 až 5,75 %.

KategorieDrobný a střední střadatel

V kategorii spořicích účtů pro drobné a střední střadatele zhodnotí vklady nejlépe UniCredit Bank. Na druhém místě je aktuálně NEY spořitelní družstvo, u něhož lze ze zákona spořit ale jen tehdy, když se střadatel stane členem družstva. Na třetí příčku se nově dostala MONETA Money Bank.

Spořicí účet do 600 tisíc Kč
Banka	Název účtu	Úroková sazba
UniCredit Bank	Běžný účet na spoření	5,50 %
NEY spořitelní družstvo	Spořicí účet	5,75 %
MONETA Money Bank	Spořicí účet Spoříto	5,10 %

První místo patří Běžnému účtu na spoření od UniCredit Bank. Od 1. července 2022 ho mohou získat noví klienti, kteří si v bance sjednají některý z běžných účtů (START, OPEN nebo TOP). Tento spořicí účet je zdarma a je zřízen k běžnému účtu automaticky. Aktuálně má úrokovou sazbu 5,50 % p.a. pro vklady do 1 milionu korun.

Na druhém místě je NEY spořitelní družstvo, které na spořicím účtu nabízí úrokovou sazbu ve výši 5,75 % p.a. s výpovědní lhůtou jeden měsíc. Minimální vklad je potom 20 tisíc Kč. Podmínkou pro sjednání tohoto spořicího účtu je vedení běžného účtu, na kterém se připisují úroky. Přes běžný účet rovněž plynou veškeré peněžní toky, na spořicí účet tak nelze peníze poslat napřímo ani je z něj přímo vybírat. Pokud chcete peníze na spořicí účet poslat, je nutné zadat pokyn a NEY spořitelní družstvo peníze převede z běžného účtu. Stejně tak je tomu v případě výběru peněz, kdy spořitelní družstvo peníze ze spořicího účtu za klienta převede na běžný účet.

Další podmínkou pro založení spořicího účtu je ze zákona členství v družstvu. To znamená složit základní členský vklad ve výši 1 000 Kč a další členský vklad, přičemž tyto dva vklady musí dohromady činit 1/10 výše termínovaného vkladu. Pokud si tedy klient sjedná spořicí účet s vkladem například ve výši 100 000 Kč, musí ještě vložit 10 000 Kč, a to formou základního vkladu ve výši 1 000 Kč plus dalšího vkladu ve výši 9 000 Kč. Vklad na spořicím účtu je pojištěný stejně jako v bankách, tedy do výše 100 tisíc euro, respektive ekvivalentu v korunách, na členské vklady se však pojištění ani úročení nevztahuje.

Na třetím místě je MONETA Money Bank se spořicím účtem Spoříto. Základní úroková sazba na spořicím účtu činí 3,50 % p.a. pro vklady do 500 tisíc Kč, nad 500 tisíc Kč potom 0,50 % p.a. Banka od 27. července 2022 navýšila bonusovou úrokovou sazbu z 1 % p.a. na 1,60 % p.a. Bonusovou úrokovou sazbu lze získat v případě aktivního využívání běžného účtu, což je měsíční příjem ve výši alespoň 20 000 Kč a minimálně pět plateb kartou měsíčně. Celková úroková sazba tak činí 5,10 % p.a. u vkladu do 500 tisíc Kč a u vkladu nad 500 tisíc Kč činí 2,10 % p.a.

KategorieVelký střadatel

V kategorii spořicích účtů pro vklady nad 600 tisíc Kč zhodnotí peníze nejlépe NEY spořitelní družstvo, druhé místo obsadila UniCredit Bank a na třetím místě je Expobank.

Spořicí účet nad 600 tisíc Kč
Banka	Název účtu	Úroková sazba
NEY spořitelní družstvo	Spořicí účet	5,75 %
UniCredit Bank	Běžný účet na spoření	5,50 %
Expobank	NEO účet	4,61 %
Zdroj: Finparada.cz, srpen 2022

První místo si drží NEY spořitelní družstvo, které na spořicím účtu nabízí úrokovou sazbu 5,75 % p.a. Výpovědní lhůta činí jeden měsíc. Minimální vklad je 20 tisíc Kč.

Druhé místo patří UniCredit Bank a Běžnému účtu na spoření s úrokovou sazbou 5,50 % p.a. pro vklady do jednoho milionu Kč, přičemž nad jeden milion Kč vklady nejsou úročeny.

Třetí místo patří Expobank s běžným účtem NEO, který poskytuje úrokovou sazbou 4,61 % p.a. bez omezení výše vkladu. NEO účet je kombinací běžného a spořicího účtu. Lze jej založit online prostřednictvím webového formuláře banky.

X X X

Že má Evropská unie demokratický deficit? Namlouváme si pohádky, říká novinář Houska

Europoslanci se pokouší resuscitovat systém, kdy by volbami do Evropského parlamentu mohli voliči rozhodnout o tom, kdo se stane šéfem Evropské komise. To v předchozích volbách zavrhli premiéři zemí sedmadvacítky. Podle novináře Ondřeje Housky to je dobře. Za absurdní pokládá, aby voliči rozhodovali o tom, kdo vede unijní exekutivu. V Bruselských chlebíčcích mluví o tom, jaký mají čeští europoslanci vliv a zda posilovat pravomoci europarlamentu.

 „Posilování pravomocí Evropského parlamentu je něco, čemu se v angličtině říká zapřahání vozu před koně. Předcházíme situaci, na kterou podle mě nedozrál čas,“ zamýšlí se redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska v další epizodě podcastu.

„Evropskou unii v Česku kritizují eurofobové, ani ne euroskeptici, ale lidé, kterým vadí cokoliv spojeného s unií. Evropská unie je skvělý projekt a pro Česko je životně důležité být jeho součástí. Ale nejsem fanouškem Evropského parlamentu,“ shrnuje Houska.

Odmítá například zvažovaný návrh dát europoslancům možnost navrhovat legislativu. Tuto pravomoc má zatím pouze Evropská komise.

„Ptám se, jestli by tohle prošlo, kdybychom to dali do referenda v národních státech. To je ideální sen o fungování integrace, ale dokud tady nebudeme mít jednotnou evropskou veřejnost, nikoli 27 různých veřejnosti se 27 národními debatami, tak tohle nebude nikdy fungovat,“ myslí si Houska.

Hybrid, ale funkční

Houska také odmítá častý argument, že současný systém rozdělení pravomocí mezi institucemi unie není dostatečně demokratický a způsobuje odtažitost unijního rozhodování od občanů.

„Demokratický deficit Evropské unie je pohádka, kterou si tady v Česku vyprávíme. Unie v zásadě nefunguje vůbec špatně. Evropa není federací, je to hybrid mezi mezinárodní organizací a konfederací,“ dodává, že Češi rádi neustále něco reformují, nebo o tom alespoň chtějí mluvit.

„Krize posledních 13 let podle mě prokázaly, že pojivo mezi členskými státy je mnohem silnější, než předpokládali komentátoři. Že se unie rozpadne, se ukázalo být nesmyslem v případě krize eura i v pandemii,“ upozorňuje novinář Houska a dodává:

„Jediné, na čem bychom měli pracovat, nejsou vzdušné zámky o přímém mandátu předsedy Evropské komise, ale aby politici byli schopní říct: Já nehájím české zájmy proti 26 lidem, kteří nám chtějí ublížit, ale v celoevropské diskusi nacházím nejlepší možný kompromis.“

X X X

Polsko i Maďarsko se mstí za to, že jim EU blokuje peníze z Fondu obnovy

Která vosa to bodla nejvyšší polské představitele, že se uprostřed parného léta najednou sešikovali proti Evropské unii a spustili nečekaně hlasitý bojový pokřik, který pěkně rozvlnil evropskou okurkovou sezónu? Faktická hlava státu Jaroslaw Kaczynski a premiér Mateusz Morawiecki pohrozili unii vyhlášením vzpoury, pokud nedostanou svých 35 miliard eur z evropského fondu obnovy.

 V podstatě řekli, že když jim Brusel nezaplatí, budou škodit, překážet, paralyzovat a prudit. Šéf vládní strany Právo a spravedlnost Krzysztof Sobolewski dokonce hodlá organizovat evropskou koalici, která by svrhla kolegium komisařů v čele s Ursulou von der Leyenovou.

Řečnické běsnění vládních politiků prozrazuje hlavně zklamání a z něj plynoucí nervozitu. Varšava očekávala, že Evropská komise zamhouří obě oči a uzná, že Varšava zákonem o přejmenování soudcovské disciplinární komory vyhověla jejím požadavkům a peníze uvolní.

Že to udělá také s ohledem na klíčovou roli Polska ve vojenské podpoře Ukrajiny bojující proti ruské agresi, nebo za příkladné přijetí statisíců ukrajinských běženců.

Komise však neustoupila – v červencové zprávě o vládě práva v EU na adresu Polska uvedla, že sice došlo k pokroku, nezávislost soudců však stále není zcela zaručena.

Polsko krom toho stále ještě nevyhovělo rozsudku Evropského soudního dvora ohledně soudcovské nezávislosti, který stanovil povinnost platit milion eur měsíčně, dokud nedojde k nápravě. Polská vláda toho však nedbá, i když pokuta dosáhla už 280 milionů.

Podpásová hra

Je moc dobře, že se komise drží pravidel a plní tak svou úlohu nestranného arbitra. Koncepce výměnného obchodu ve vrcholné politice, jak si ji představuje polská vládní garnitura, vede do pekel. Polští politikové navíc dávají zcela bezostyšně najevo, že jim nejde o hodnoty či pravidla, ale jen a jen o peníze.

Když jim je Brusel v souladu s pravidly dočasně upírá, obviňují unii z imperialismu, ba dokonce a absurdně z oživování německo-ruského paktování na úkor Polska. Oživují tím staré démony a nebezpečná klišé; rok před volbami hrají s polskou veřejností podpásovou hru na pudy a nízké emoce.

Nenaplňují se tak touhy či snahy narušit polsko-maďarské spojenectví, které několik posledních let výrazně komplikuje vnitřní chod Evropské unie. Obě země mají zajisté velmi odlišný postoj k ruské invazi, nikoli však k pojetí svých práv a povinností členských zemí.

Zatímco vůči Polsku se kritika soustřeďuje hlavně na nedostatek soudní nezávislosti, máslo na maďarské hlavě zahrnuje navíc také potlačování nezávislosti médií, košatou korupci v nejvyšších kruzích či šikanování nevládních organizací a občanské společnosti.

Maďaři jsou napřed

Premiér Viktor Orbán se ostatně letos v létě také činí. Stačilo číst jeho projev odsuzující „mísení ras“ v některých evropských zemích, ovšem nikoli v Maďarsku, který pronesl nota bene v Rumunsku, ke značné nelibosti tamní vlády. Opět se mu povedlo šokovat.

Maďaři také jako jediné odmítli dohodu ohledně úspor zemního plynu a dál bezdůvodně blokují zavedení jednotné korporátní daně, na které se shodl nejen zbytek unie, ale i další země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Neustoupí, dokud jim Brusel nevyplatí peníze z Fondu obnovy. V praxi tak už provádějí to, čím Poláci zatím vyhrožují; jsou tedy o krok napřed.

Oběma případy, ale zvláště tím maďarským, se bude na podzim zabývat Rada EU. Český ministr Mikuláš Bek se bude muset rozhodnout, zda se zachová jako předseda demokratické unie založené na právu a na pravidlech, nebo zda strčí hlavu do písku a počká, až bude moct horký brambor předat v lednu švédskému předsednictví.

Známe historické vazby a sympatie zejména ODS na současné polské i maďarské vladaře – pro Fialovu vládu to bude tedy významná zatěžkávací zkouška.

X X X

MMR selhalo v řízení a kontrole podřízených organizací. Neodhalilo ani chyby ve veřejných zakázkách Horské služby a CzechTourismu

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na hospodaření vybraných organizací Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v letech 2015 až 2020, a to konkrétně České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, Centra pro regionální rozvoj ČR a Horské služby ČR (HS). Zároveň zjišťoval, jak MMR tyto organizace řídilo a kontrolovalo. Audit ukázal, že MMR organizace řídilo nedostatečně, mnohdy je nekontrolovalo, nedohlíželo na dodržování podmínek pro zadávací řízení a v některých případech porušilo zákon o finanční kontrole. U Horské služby a CzechTourismu neodhalilo řadu pochybení včetně nedostatků ve veřejných zakázkách.

MMR např. v rozporu s podmínkami danými zákonem o finanční kontrole zrušilo v CzechTourismu útvar interního auditu. Jedním z důvodů měla být malá pravděpodobnost nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, přitom ministerstvo v minulosti u CzechTourismu tato rizika opakovaně identifikovalo. Funkce zrušeného útvaru měla být nahrazena veřejnosprávní kontrolou ze strany MMR, avšak do doby ukončení kontrolní akce NKÚ (únor 2022) MMR žádnou takovou kontrolu nezahájilo.

Podmínkou pro poskytnutí dotace Horské službě bylo pravidelné předkládání průběžných zpráv o nakládání s dotacemi. Tyto zprávy HS nepředkládala, MMR ji k tomu nevyzvalo a ani nespecifikovalo, jaké doklady má HS doložit. Tím, že resort od roku 2018 neprovedl žádnou kontrolu, nezjistil, že HS své povinnosti neplnila. Přesto Horské službě každoročně dotace poskytoval.

MMR jak u Horské služby, tak u CzechTourismu neodhalilo ani chyby ve veřejných zakázkách. HS chybovala v devíti z deseti NKÚ kontrolovaných veřejných zakázek. Zákon o veřejných zakázkách porušila např. tím, že nezveřejnila ve stanovené lhůtě celé znění smlouvy, nezrušila zadávací řízení, ve kterých byla podána pouze jedna nabídka, či s vybraným uchazečem uzavřela kupní smlouvu před uplynutím 10denní lhůty pro podání námitek. Tyto nedostatky vyhodnotil NKÚ jako porušení rozpočtové kázně celkově ve výši téměř 96,5 mil. Kč. U CzechTourismu zjistil NKÚ nedostatky u 19 z 60 kontrolovaných zakázek. CzechTourism porušil zákon o veřejných zakázkách např. tím, že zaplatil dodavateli za služby, aniž by s ním uzavřel písemnou smlouvu, nebo tím, že opakovaně prodlužoval smlouvu na ostrahu sídla. Smlouvu prodloužil na základě sedmi dodatků celkem o 45 měsíců a zaplatil za to 2,3 mil. Kč. Nutno dodat, že na svůj nezákonný postup sám CzechTourism ministerstvo upozornil. MMR i přesto s prodloužením smluv prostřednictvím dodatků souhlasilo. Zjištěné nedostatky vyhodnotil NKÚ jako porušení rozpočtové kázně v celkové výši 2,97 mil. Kč. V kontrolovaných oblastech hospodaření Centra pro regionální rozvoj nezjistil NKÚ nedostatky, nkú.

X X X

Rekonstrukce vybraných železničních tratí se významně zpožďují a také zdražují. Náklady na prioritní projekty vzrostly o 95 %

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na to, jak Ministerstvo dopravy (MD) a Správa železnic (SŽ) rozdělovaly od roku 2016 do poloviny roku 2021 státní i evropské peníze na rekonstrukce vybraných mimokoridorových železničních tratí. Z kontroly vyplynulo, že některé projekty se zpožďují o roky, což má významný dopad na růst nákladů. Například na rekonstrukci 59 prioritních projektů, které jsou považovány za klíčové pro zajištění strategických cílů a mezinárodních závazků, MD v roce 2013 předpokládalo náklady ve výši 226,5 mld. Kč. Aktuálně už se však počítá s částkou 441 mld. Kč, tedy o 95 % vyšší. Ve stanoveném termínu bylo splněno jen 9 z 39 definovaných projektů, tedy ani ne čtvrtina.

Zpoždění se týká i projektů transevropské dopravní sítě, což ohrožuje splnění cíle vyplývajícího z nařízení EU. Podle něj mají být tratě na hlavní transevropské síti zmodernizovány do roku 2030. Jedná se např. o tratě Brno – Přerov a Praha – Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha. Jejich modernizace měla být zahájena do roku 2020. Ještě v lednu 2022, kdy končila kontrola NKÚ, se však projekty (s výjimkou rekonstrukce Negrelliho viaduktu) teprve připravovaly.

Modernizace tratě Brno – Přerov má být dokončena v roce 2031. Oproti původnímu plánu s šestiletým zpožděním. Dokončení tratě Praha – Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha se posunulo o čtyři roky na rok 2029. Náklady na modernizaci dvou etap této tratě stanovila SŽ aktuálně na 42,7 mld. Kč, což je o 13,1 mld. Kč více* oproti původním předpokladům. Důvodem je mj. změna technického řešení ražených tunelů nebo vznik nových podchodů.

Také např. modernizace trati Otrokovice – Vizovice bude oproti předpokladům stát více. Z původně plánovaných 8 mld. Kč náklady poskočily na téměř 12 mld. Kč. Příčinou jsou zásadní změny v projektu. Jde například o změnu z částečného na kompletní zdvojkolejnění, zařazení tunelu či dvou rozsáhlých nadjezdů. Podobně i trať Kolín – Všetaty – Děčín čekají vyšší náklady, a to o 145 %. Z předpokládaných 26,3 mld. Kč vystoupají nakonec na 64,5 mld. Kč. Důvodem je změna koncepce projektu – úprava trakčního napájení, ztrojkolejnění jednoho úseku trati, navýšení přepravní kapacity aj.

S ohledem na 95% růst nákladů na realizace prioritních projektů existuje podle NKÚ riziko, že se nepodaří zajistit dostatek peněz na dokončení všech těchto projektů.

NKÚ podrobně prověřil 15 z celkem 156 projektů zaměřených na rekonstrukci, modernizaci, revitalizaci a zvýšení traťové rychlosti. Hodnota kontrolovaných projektů představovala téměř 105 mld. Kč. U sedmi kontrolovaných projektů došlo ke zpoždění územního nebo stavebního řízení, protože SŽ předložila neúplnou žádost a řízení muselo být přerušeno. Nejčastěji chyběly souhlasy majitelů pozemků dotčených stavbou. Například u projektu „Revitalizace trati Rokycany – Nezvěstice“ trvalo územní řízení téměř čtyři roky.

Cíle jako zvýšení rychlosti na trati či zkrácení jízdních dob splnilo z 15 kontrolovaných zatím pět projektů. Dva projekty cíle dosud nesplnily a u zbývajících osmi nebylo možné plnění ověřit, protože nebyly ještě dokončeny.

Při řešení vad u projektů týkajících se trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov a trati Nymburk – Mladá Boleslav nepostupovala SŽ v souladu s uzavřenou smlouvou, když neuplatnila sankce vůči zpracovateli chybné projektové dokumentace. U osmi projektů kontrola NKÚ identifikovala vzájemné vazby účastníků zadávacího řízení na zhotovitele projektové dokumentace a upozornila na riziko nedostatečného konkurenčního prostředí. Všechny ceny v uváděných příkladech jsou bez DPH./nkú/

X X X

Miliarda na sociální podniky: nejasná pravidla, selhání kontroly a někdy prospěch spíše pro příjemce než sociálně ohrožené skupiny osob

NKÚ kontroloval, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Centrum pro regionální rozvoj (CRR) rozdělovaly v letech 2015 až 2021 veřejné peníze na podporu sociálních podniků ze dvou operačních programů – Zaměstnanost (OPZ) a Integrovaný regionální operační program (IROP). Z kontroly vyplynulo, že rozdělování těchto dotací ve výši téměř jedné miliardy korun provázela celá řada nedostatků. Podporu tak dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým lidem. Například jedna příjemkyně dotace použila peníze EU ve výši téměř 2,9 mil. Kč na nákup nemovitosti od manžela. Navíc MPSV a MMR nastavily nejasná pravidla sociálního podnikání, takže jejich plnění bylo mnohdy jen formální.

Cílem sociálních podniků je zaměstnávat a sociálně začleňovat osoby znevýhodněné na trhu práce, jako jsou např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby po výkonu trestu či se zdravotním postižením.

K nesrovnalostem docházelo i přesto, že ministerstva a CRR nastavily při výběru „husté síto“. Zamítnuto bylo až 76 % žádostí nesplňujících stanovená kritéria. Z původních 1 676 žádostí nakonec subvenci dostalo jen 405 projektů. NKÚ zkontroloval rovněž 12 vybraných příjemců dotací. U nich kontroloři prověřili 16 projektů za bezmála 63 mil. Kč.

Zatímco řada podpořených sociálních podniků využila dotaci účelně a efektivně, plná polovina projektů z kontrolního vzorku byla naopak vyhodnocena jako omezeně účelná a efektivní či dokonce jako zcela neúčelná a neefektivní. Jednou z příčin byla ministerstvy nedostatečně nastavená pravidla. Například nebyly stanoveny hranice maximální výše podpory na jednoho účastníka projektu, resp. na jedno vytvořené pracovní místo. Podpora jedné osoby v projektu OPZ tak např. převýšila roční průměr 170 tis. Kč až šestinásobně, když přesáhla 1 mil. Kč za rok.

Požadavky na plnění principů sociálního podnikání byly nastaveny nevhodně, takže k jejich splnění stačilo mnohdy opravdu málo. Například aby podnik vyhověl podmínce podnikání zodpovědného k životnímu prostředí, stačilo mu doložit tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků (např. čisticích prostředků). Tři účetní doklady za rok o odběru či dodávce zboží nebo služeb od firem ze stejného nebo sousedního kraje zase stačily k naplnění podmínky uspokojování potřeb místní komunity – jedno, že firmy byly vzdáleny i třeba sto kilometrů.

Při kontrole evropských peněz z IROP odhalil NKÚ významný systémový nedostatek. Spočíval v proplácení nezpůsobilých, a tedy neúčelných výdajů příjemcům dotace na nákup nemovitostí od osob blízkých. Kromě již zmíněného případu výplaty téměř 2,9 mil. Kč na pořízení nemovitosti od rodinného příslušníka, což představovalo 69 % z celkové dotace, odhalili kontroloři NKÚ další dva obdobné případy. Došlo tak k významnému selhání řídicí a kontrolní funkce jak ze strany CRR, které projekty doporučilo, tak i u MMR, jež tyto výdaje proplatilo.

Kontroloři NKÚ dále zjistili, že v řadě případů vznikaly nové sociální podniky s významnou personální vazbou na jejich předpokládané odběratele a dodavatele. Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob. Někteří se tím ve svých žádostech o dotaci ani netajili. Přitom naprostá většina kontrolovaných podniků nedosahuje hospodářských cílů stanovených v podnikatelských plánech. Např. jejich tržby byly oproti plánům nižší až o 80 %, což je i rizikem pro dlouhodobé samostatné fungování těchto sociálních podniků./nkú/

X X X

Potíže s jediným znalcem v oboru skončily u nevhodného chování soudních funkcionářů

 Až za rok a půl doručil posudek soudní znalec Okresnímu soudu v Třebíči. Šlo o jediného znalce v ČR schopného zpracovat rozsáhlý posudek v daném oboru. Účastnice řízení si však stěžovala na průtahy. Pověřený místopředseda soudu stížnost vyřídil tak, že skončila u ombudsmana jako stížnost na nevhodné chování soudních osob. I soudem nezaviněné dlouhé řízení je přičitatelné státu a vyřízení stížnosti může být nevhodným chováním, uzavřel ombudsman.

Jak vyplývá ze záznamu o stížnosti, šlo o posudek z oboru zdravotnictví a medicíny. Jednalo se o vyhodnocení zdravotního stavu otce stěžovatelky A. Kvůli absenci zdravotních zpráv byl spis ponechán na lhůtě až do vypracování znaleckého posudku. „Spis byl znalci odeslán dne 16. června 2020 a vrácen dne 8. prosince 2021 (samotný znalecký posudek byl rozeslán účastníkům dne 3. prosince 2021). Rozsudek byl vyhlášen takřka ihned po doručení znaleckého posudku, a to dne 16. prosince 2021,“ popisuje ombudsman Stanislav Křeček průběh řízení, na jehož délku si paní A. stěžovala.

„Znalecký posudek byl tedy doručen za přibližně rok a půl od zadání jeho vypracování znalci, a to navzdory tomu, že původně byla pro vypracování znaleckého posudku uložena 90denní lhůta.  Tato lhůta byla opakovaně prodloužena usneseními z února a z dubna 2021 (s lhůtou pro vypracování posudku do 20. července 2021). Následně byl znalec opakovaně soudkyní urgován jak písemně, tak telefonicky,“ uvádí se v záznamu o případu.

Proč soudkyně nedala znalci pořádkovou pokutu?

Jak dále uvádí záznam o šetření, šlo o jediného znalce, který byl v oboru požadovaného posudku schopen: „Z vyjádření soudkyně plyne, že znalec (Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví) byl jediným znalcem v ČR, který byl schopen a ochoten znalecký posudek tohoto rozsahu vypracovat. Soudkyně přitom oslovila i jiné znalce, ti však požádali o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek,“ popisuje situaci ombudsman.

„Z Vámi doložené komunikace se znalcem je zřejmé, že je dlouhodobě přetížen a z kapacitních důvodů není schopen dodržovat soudem stanovené lhůty. Již po zadání znaleckého posudku znalec avizoval, že reálná doba pro vypracování posudku je minimálně jeden rok. Za těchto specifických okolností se ztotožňuji se závěrem, že v řízení nedošlo k subjektivním průtahům na straně soudkyně. Ta situaci sledovala, po uplynutí prodloužené lhůty znalce opakovaně urgovala. S ohledem na vyčerpané možnosti ustanovení jiných znalců a na přetížení znalce považuji za legitimní, že přistoupila k prodloužení lhůty a nevyužila jiné možnosti postupu, např. pořádkovou pokutu,“ napsal ombudsman stěžovatelce.

Značné problémy s nedostatkem fundovaných a kvalifikovaných soudních znalců, jejich přetíženost a dlouhé lhůty popsali v poslední výroční zprávě státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství. Také žalobci konstatují potíže se znaleckými posudky z oboru zdravotnictví a medicíny.

I průtahy z objektivních důvodů jdou za státem

Veřejný ochránce práv sice neshledal stížnost paní A. na průtahy v řízení zaviněnou soudem, vyjádřil však výhrady k závěru, který soud učinil, když dvakrát označil stížnost za nedůvodnou z objektivních a známých důvodů, co se týče situace se znalci.„K vyřízení stížností na průtahy mám však navzdory tomu výhrady,“ uvedl Stanislav Křeček.

„Nerozporuji závěr o neexistenci subjektivních průtahů na straně soudkyně. I z Vašeho vyjádření je však zřejmý poukaz na prodlevy v důsledku objektivních okolností. Při vyřizování stížnosti musí orgány státní správy soudu postupovat v souladu se zákonem o soudech a soudcích a v souladu s příslušnou instrukcí. Z příslušné instrukce plyne, že stížnost na průtahy je důvodná nebo částečně důvodná i tehdy, pokud došlo k závadám v plynulosti řízení v důsledku objektivních okolností na straně soudu. Pokud tedy v řízení objektivně došlo k průtahům nebo nečinnosti a tato nečinnost je přičitatelná státu, přestože soudce průtah nezavinil, měl by tomu odpovídat závěr o shledání stížnosti důvodnou,“ uvedl Stanislav Křeček doslova s odkazem na judikaturu Ústavního soudu.

Předsedkyně soudu souhlasí

Ústavní soud mimo jiné vyslovil zásadu, že stát je povinen uspořádat svůj justiční systém tak, aby každému zaručil, že o jeho záležitostech soudy pravomocně rozhodnou v přiměřené lhůtě. To se v tomto případě nestalo. „ Jsem proto přesvědčen, že i když nedošlo k průtahům zaviněným postupem soudkyně, měla být stížnost vyhodnocena jako důvodná (případně částečně důvodná),“ uvedl v šetření ombudsman.

S tím nakonec souhlasila podle záznamu případu i předsedkyně soudu: „Uznala, že i objektivní okolnosti mají vést k závěru o důvodnosti stížnosti. Předsedkyně soudu věc projednala s příslušnou soudkyní, s pověřeným místopředsedou soudu a současně o závěrech šetření, včetně zdůraznění způsobu případného prodlužování lhůt pro znalecký posudek, informovala všechny soudce,“ stojí v aktualizovaném záznamu.

Soudce napsal, že znalci odmítli práci po výhrůžkách

Kromě délky řízení si paní A. stěžovala i na způsob, jakým soud respektive místopředseda soudu její stížnost vyřídil. „V šetření jsem se dále zabýval způsobem vyřízení stížnosti na nevhodné chování zástupce místopředsedy soudu. To stěžovatelka spatřovala ve formulaci použité ve vyřízení stížnosti na průtahy z července 2021. Zástupce místopředsedy soudu zde uvedl, že ve věci byli postupně ustanoveni tři znalci, kteří  ,požádali o zproštění funkce znalce po telefonických a písemných výhružkách ze strany matky a jejího právního zástupce´,“ stojí ve zprávě o případu.

Podle ombudsmana formulace použitá místopředsedou soudu nenaplňuje intenzitou kategorii „nevhodné chování“.  „To znamená jednání, které je zejména v příkrém rozporu nejenom s § 80 zákona o soudech a soudcích, ale také s mravním a etickým kodexem soudců. Poukaz na výhrůžky ze strany stěžovatelky nebyl subjektivním názorem místopředsedy soudu ani vyjádřením, které by bylo motivováno osobním antagonizmem, či vyjádřením, které by bylo použito jako urážka stěžovatelky. Jednalo se o stručné vysvětlení prodlevy při ustanovení znalce, které mělo základ v osobní kartě spisu a ve vyjádření soudkyně,“ vysvětlil veřejný ochránce práv.

Mělo být postupováno uvážlivěji vzhledem k povaze

Přesto se ombudsmanovi komunikace soudu s paní A.nelíbí:  „Přesto rozumím tomu, že se uvedená formulace stěžovatelky dotkla. Jsem přesvědčen o tom, že výrazy, které mají tak negativní konotace, jako je výraz ,výhrůžka´, je potřeba používat velice uvážlivě. Tím spíše v situaci, kdy zástupce místopředsedy soudu sám nemohl kvůli absenci spisu ověřit stanovisko dotčených znalců a posoudit povahu komunikace stěžovatelky,“ uvedl ombudsman.

O tom, jak složitý byl případ i stížnost, svědčí i závěr ombudsmana: „Z Vámi zaslaných podkladů (písemných vyjádření znalců) navíc plyne, že ze tří zmiňovaných oslovených znalců jeden požádal o zproštění z kapacitních a zdravotních důvodu. Dvě znalkyně pak odkázaly na komunikaci se stěžovatelkou. Jedna sdělila, že si stěžovatelka nepřeje, aby vypracovala znalecký posudek. Druhá znalkyně pak poukázala na útočnou komunikaci obsahující prvky, které mohly být vnímány jako výhrůžka (poukaz na informování ministra zdravotnictví). V této situaci není spojení zproštění všech tří znalců s výhrůžkami ze strany matky a právního zástupce zcela korektní. Zástupce místopředsedy soudu měl za těchto okolností zvážit neutrálnější popis průběhu řízení, zejména s přihlédnutím k tomu, že sám nemohl ve spisu ověřit důvody zproštění znalců.“

Ze závěru veřejného ochránce práv vznikla právní věta:

Způsob vyřízení stížnosti (dle § 164 zákona o soudech a soudcích) lze v určitých případech považovat za nevhodné chování soudního funkcionáře (např. použití vulgarismů, urážlivých vyjádření, vyjádření motivovaných osobním antagonismem apod.). Irena Válová, ceskajustice.cz

X x x

Ignorujete nás a chcete jen izraelské drony, kritizuje český výrobce obranu

Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV SE kritizoval ministerstvo obrany za to, že při výběru dronů ignoruje tuzemské firmy a chce koupit izraelské letouny Heron 1. Ředitel společnosti Ladislav Semetkovský se kvůli tomu obrátil na premiéra Petra Fialu se žádostí, aby se zasadil o zapojení českého průmyslu bezpilotních prostředků do nákupu armádních dronů.

Uvedl to v otevřeném dopise. Ministerstvo obrany sdělilo, že jednání s Izraelem o nákupu tří dronů vychází z přesných technických požadavků armády, která letouny Heron 1 vyhodnotila jako optimální.

Semetkovský v dopise uvedl, že společnost Primoco je jediným certifikovaným výrobcem vojenské bezpilotní letecké techniky v České republice, avšak ze strany ministerstva je trvale opomíjena. V rozhovoru pro dnešní Právo také řekl, že izraelské letouny Heron 1, o jejichž koupi armáda jedná, jsou zastaralé, mají největší nehodovost a problém budou mít podle něj i s certifikací v NATO.

Semetkovský premiérovi napsal, že ministerstvo obrany bohužel při výběru bezpilotního letounu zcela ignoruje možnost zapojení českého bezpilotního průmyslu a volí formu akvizice, která není výhodná pro Česko, její armádu ani průmysl. Poukázal na to, že zvažované zapojení státního podniku LOM Praha naráží na skutečnost, že tato firma není oprávněná k podpoře životního cyklu bezpilotních letounů a nemá s nimi ani žádné zkušenosti.

„Vážený pane předsedo vlády, chtěli bychom Vás proto požádat o pokyn ministryni obrany, aby neprodleně zahájila jednání s naší společností jako subjektem se státní účastí, který je v ČR jako jediný nadán oprávněními pro provoz, vývoj a výrobu vojenské bezpilotní techniky ve věci rozsahu průmyslové spolupráce. Paní ministryně totiž není několik měsíců schopná ani odpovědět na naše žádosti a nabídky k jednání,“ uvedl v dopise Semetkovský.

Ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že zahájení jednání s izraelskou vládou o pořízení tří bezpilotních letounů Heron 1 vychází z přesné technické specifikace české armády, která tento stroj vyhodnotila jako optimální pro své potřeby.

„Cílem ministerstva obrany není někoho zvýhodňovat či naopak. Cílem je pořídit armádě takovou techniku, kterou sama považuje za nejlepší pro plnění svěřených úkolů,“ sdělila Natálie Forsterová z tiskového oddělení ministerstva.

Ministerstvo obrany tento měsíc oznámilo, že zahájí jednání s Izraelem o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouva by podle ministryně obrany Jany Černochové mohla být uzavřena ještě letos. Deník Právo už dříve uvedl, že tři drony by měly stát 1,5 miliardy korun. Heron 1 může být využíván k průzkumným účelům, ale díky možnosti nést zbraně i k útočným akcím.

Ministerstvo se rozhodlo drony nakoupit formou mezivládního jednání, stejným způsobem chce koupit i nadzvukové stíhací letouny nebo pásová bojová vozidla pěchoty. S Izraelem už Česko uzavřelo smlouvy na nákup mobilních radiolokátorů nebo raketových kompletů SPYDER.

O nákupu dronů ministerstvo mluvilo delší dobu, provedlo i předběžné tržní konzultace. Podle úřadu z nich nejlépe vyšel typ Heron 1 od izraelské státní společnosti Israel Aerospace Industries. Armáda má nyní ve výzbroji několik menších dronů.

X X X

Dr. Smejkal k druhému boosteru: Mladší mohou počkat na nové vakcíny. Starší by se měli jít očkovat hned

Od pondělí se mohou lidé centrálně registrovat k přeočkování druhou posilující dávkou proti covidu-19. Registrace je otevřená pro starší 18 let, kterým od poslední vakcíny uplynuly čtyři měsíce. Bez registrace si pro druhý booster mohou chodit už od 18. července. Lékaři jich zatím aplikovali na 90 tisíc. „Ti starší nebo ti s postiženou imunitou, rozhodně nečekejte. Ti mladší počkat mohou,“ říká pro Český rozhlas Plus epidemiolog Petr Smejkal.

 x Na takzvaný druhý booster se může chodit od 18. července. Nebylo to brzy?

Ne, nebylo to brzy, možná to bylo i malinko později. Všimněte si, že výzva platila pro lidi nad 60 let a ty s postiženou imunitou, tam to platilo od 12 let. Některé země to dokonce doporučovaly od 50 let.

Tato výzva měla z mého pohledu přijít ještě v době, kdy se rozjížděla ta stávající vlna BA.5, protože ta mohla tyto starší a i imunosuprimované (s potlačenou imunitou) jedince poškodit. A celosvětově je také poškodila. Teď – v době, kdy jsme zase na sestupu – tak zejména ti zdravější, mladší jedinci mohou samozřejmě počkat.

x Jak moc je účinná ta druhá posilující dávka? Co nám zaručí a po jakou dobu?

Rozhodně nám zaručí obranu proti těžkému průběhu covidu, proti tomu, že se dostaneme na ventilátor nebo že to onemocnění skončí fatálně. Důležité při tom zvažování je i to – vzpomeňme si, kdy jsme dostávali první posilující dávku, ti starší nebo zdravotníci ji dostali loni v září. A od té doby už uplynula dost dlouhá doba.

Ochrana obecně proti tomu onemocnění trvá kratší dobu, ne ale proti vážnému průběhu, ta vydrží déle. A o tu nám jde, ta vydrží osm, deset měsíců až rok.

x Odborníci očekávají podzimní vlnu na konci září nebo v říjnu. Názory se trochu liší. Nemůže účinnost druhého boosteru ještě před začátkem podzimu vyprchat?

Proti vážnému průběhu ne. Proti tomu, že se nakazíte další subvariantou omikronu – která třeba přijde, ale to nikdo neví, také na podzim nemusí přijít nic – tak to s další posilující dávkou trvá jenom měsíce. Ale u omikronu pozorujeme, že jsou reinfekce časté. Čili to, že jste očkován, vám skutečně nezaručí, že se nakazíte. Ale to, že jste v nedávné době absolvoval posilující dávku, vám ten průběh onemocnění zmírní.

Nové vakcíny

x Pokud má někdo dvě základní dávky a nešel na třetí dávku, jak je na tom s imunitou proti covidu? Může mít třeba těžší průběh, ale nezemře?

Záleží na tom, jak je starý, jak je silný, jaká je imunita. I ten může zemřít. Chtěl bych zdůraznit, že dvě dávky už bych skoro nepovažoval za dokončené očkování. Dvě dávky, to základní očkování, absolvovala většina z nás opravdu už hodně dávno.

A zejména u těch starších a u jedinců, kteří mají poškozenou imunitu, tak imunita proti těžšímu průběhu nebo proti tomu, že člověk dostane na oxygenoterapii, na kyslík, vydržet nemusí. Opravdu záleží na tom, před jakou dobu absolvovali poslední dávku, ale základní očkování dvou dávek, to už je déle než rok. Kdybych měl jenom dvě dávky, tak bych šel na očkování hned. Česko má za neděli 277 nových případů covidu, stejně jako před týdnem. Méně se ale testovalo

x  Na druhou stranu, stále se očkuje těmi původními variantami vakcín. Má podle vás smysl čekat na nějaké nové generace, nové aktualizace vakcín proti koronaviru?

Opět bych to rozdělil na jedince zdravější, mladší a starší. Ti starší nebo ti s postiženou imunitou, rozhodně nečekejte. Toho viru BA.5 je i teď při sestupné nebo stagnující fázi v populaci hodně. Ti mladší počkat mohou, ale otázkou je, kdy tady tyto bivalentní vakcíny s omikronem a wuchanskou variantou dohromady budou. Zlepší vám minutu proti omikronu, ale jsou budované tak, že v nich jsou subvarianty, které už prošly – BA.2 a třeba BA.5.

Pokud je Evropská léková agentura schválí, tak s tou původní subvariantou tu budou nejdříve v září, v říjnu. A s tou BA.5 někdy v listopadu. Čili tady trošku běžíte za ujíždějícím vlakem.

Ony vám samozřejmě poskytnou ochranu i proti těm ostatním subvariantám omikronu – je tam ta přidaná hodnota ochrany proti omikronu obecně – ale ne proti subvariantě, která třeba vyvolá tu potenciální podzimní vlnu.

Takže jsou rozhodně lepší. Ale ti, kdo mohou počkat, jsou opravdu ti mladší anebo ti, kteří třeba v nedávné době, v posledních dvou či třech měsících variantu omikron prodělali, ale ti ostatní, ti starší a imunosuprimovaní, tam bych nečekal.

My ani nevíme, kdy tady budou, kolik jich ministerstvo koupilo, kdy to Evropská léková agentura schválí. Tam jsou pořád otazníky.

X X X

Politolog: Rusové se potýkají s problémy. Vagnerovci kompenzují to, co nezvládá regulérní armáda

Při víkendovém zásahu štábu Vagnerovy skupiny přišla o život stovka žoldnéřů, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Popřel však zprávy o zabití ruského oligarchy Jevgenije Prigožina, který je pokládán za majitele skupiny. „Pokud by se jeho zabití potvrdilo, byl by to určitě největší dosavadní ‚úlovek‘ ukrajinské armády,“ říká pro Radiožurnál Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

 x Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko připomíná, že vagnerovci jsou považováni za soukromou armádu ruského prezidenta Vladimira Putina. Dá se to tak říct?

Jde o ozbrojené uskupení, které koná v ruském zájmu, které má nepravidelný charakter a které se podílí na operacích, ke kterým se ruský stát nechce hlásit – operacím, které jsou skryté nebo popírané.

Máme informace o tom, že operují na Ukrajině již delší dobu. Válka Ruska proti Ukrajině probíhá od roku 2014. Vím o tom, že byli zapojeni do operací v koordinaci s ruskými regulérními ozbrojenými silami v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice. Jsou nasazování všude tam, kde to ruský stát shledá účelným a preferovaným řešením oproti nasazení samotné armády.

x Ví se více o tom, k čemu všemu vagnerovce využívá Putin v ukrajinské válce? Na čem se konkrétně podílejí?

Je potřeba říci, že ta probíhající kampaň neprobíhá zjevně podle ruského plánu. Rusové jsou úměrně tomu nuceni přizpůsobovat svůj další postup zejména na taktické operační rovině. Rusové se potýkají s velkými problémy, mimo jiné i s kompletací mužstev, což je dáno ohromnými ztrátami a také tím, že se Vladimir Putin stále ještě nerozhodl vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Vagnerovci tedy do velké míry kompenzují to, co nezvládá regulérní armády.

x Mluví se o nich jako o elitních bojovnících. Opravdu jsou speciálně cvičeni nebo jde spíše o určitou propagandu?

Elitními bych je nenazýval, jsou to ale zkušení bojovníci z řady ozbrojených konfliktů, které mají mimořádně brutální charakter. Tím, že nepůsobí v řadách regulérních ozbrojených sil, tak je oslabena složka zodpovědnosti, pokud jde o jejich chování, včetně dodržování zákonů a pravidel války. Elitní jednotky to nejsou, protože neplní funkce, které jsou standardně přisuzovány elitním jednotkám.

x Spekuluje se, že při útoku mohl být zabit i majitel skupiny Jevgenij Prigožin. Byl by to pro vagnerovce velký problém?

Nevím, jestli pro vagnerovce, protože ta skupina nestojí a nepadá se samotným Prigožinem, ale byl by to velký problém pro Rusko, protože by to byl určitě největší dosavadní „úlovek“ ukrajinské armády, pokud jde o prominentní představitele ruského režimu a ruských ozbrojených sil.

Rusové mají ztráty i na straně vojenského velení. Hovoří se o tom, že přišli v důsledku zabití minimálně o 10 generálů. Počet vyšších důstojníků, kteří padli nebo byli vyřazeni z boje v důsledku zranění, sahá někam k tisícovce. A pokud by se potvrdilo, že byl úspěšně zlikvidován blízký spolupracovník Vladimira Putina, bylo by to určitě něco, co by stálo za zmínku.

Riskantní mobilizace

x Zmínil jste, že Putin se zatím neodhodlal k tomu, aby vyhlásil mobilizaci. Proč? Co mu v tom podle vás zatím brání?

Je to krok, který by mohl spustit do chodu určitou vnitropolitickou dynamiku, kdy se Vladimir Putin bojí, že by ji neměl zcela pod kontrolou. Mobilizace by také znamenala přiznání, že ruské vedení půl roku „krmí“ vlastní populaci tím, že probíhá nějaká chirurgicky vedená speciální vojenská operace, zatímco mezitím se situace vyvinula do vůbec největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě po roce 1945.

Je to tedy krok, který je riskantní a jehož případný užitek by se mohl projevit až v dlouhém časovém horizontu. Můžete nabrat, kolik lidí chcete, ale pokud je nevycvičíte a pokud nebudou mít motivaci, tak jejich přínos, pokud jde o živou sílu na bojišti, bude samozřejmě velice omezený.

x Britské ministerstvo obrany také upozorňuje, že Rusko je pravděpodobně v pokročilé fázi plánování referenda o připojení separatistické Doněcké lidové republiky. Pokud už Rusko přistoupilo k tomu, že vede válku, proč potřebuje ještě referendum?

Musím se ohradit proti pojmu referendem. Nejde o žádný právní prostředek, šlo by o dezinformační nebo informační operaci, která by měla za cíl zamaskovat a kvazi-legitimizovat mezitím proběhlou agresi, která se projevila mimo jiné v okupaci těch částí Doněcku, které Rusové vydávají za jakési separatistické území.

Byl by to krok směrem k další eskalaci konfliktu, protože pak by měly z pohledu vnitrostátního práva důvod válku eskalovat třeba do jaderného stadia v případě, že by Ukrajina hodlala tato území deokupovat. Důvodem je to, že by to Rusové mohli považovat za útok na Rusko.

X X X

Rusko tvrdí, že zabilo přes sto bojovníků z Polska a Německa, dalších 50 je údajně raněných

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho ozbrojené síly zabily v obci Zoločiv u Charkova přes 100 bojovníků z Polska a Německa, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Dalších 50 zahraničních dobrovolníků ruské letectvo zranilo, prohlásil v pondělí podle agentury TASS mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov. Podobná prohlášení jednotlivých stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Moskva rovněž hlásí, že při leteckém úderu v Chersonské oblasti zahynulo přes „160 nacionalistů“ z mechanizované brigády ukrajinských ozbrojených sil a přes „260 nacionalistů“ dvou ukrajinských brigád v Doněcké oblasti.

Konašenkov dále podle ruské služby BBC informoval mimo jiné o sestřelení tří ukrajinských dronů nebo o zničení ukrajinských muničních skladů v Mykolajivské a Charkovské oblasti za uplynulý den.

Stanice BBC poznamenala, že úřady v Mykolajivské a Charkovské oblasti dříve informovaly o ruském ostřelování civilní infrastruktury.

Na místě jsou podle starosty Charkova ranění. Agentura AP píše o nejméně třech zabitých a téměř 20 raněných ukrajinských civilistech v důsledku ruského dělostřeleckého ostřelování v Doněcké a v Charkovské oblasti.

X x x

Rusko hlásí na Ukrajině zabití stovky bojovníků z Polska a Německa

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho ozbrojené síly zabily v obci Zoločiv u Charkova přes 100 bojovníků z Polska a Německa, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Dalších 50 „žoldnéřů“ ruské letectvo zranilo, prohlásil dnes podle agentury TASS mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov. Podobná prohlášení jednotlivých stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Jako žoldnéře Moskva dlouhodobě nazývá zahraniční dobrovolníky, kteří bojují na straně ukrajinských vojáků bránících zemi před ruskou agresí.

Moskva rovněž hlásí, že při leteckém úderu v Chersonské oblasti zahynulo přes „160 nacionalistů“ z mechanizované brigády ukrajinských ozbrojených sil a přes „260 nacionalistů“ dvou ukrajinských brigád v Doněcké oblasti.

„Operačně-taktické a armádní letectvo, raketové a dělostřelecké jednotky pokračují v úderech na vojenské objekty na ukrajinském území. Za posledních 24 hodin zasáhly velitelská stanoviště 112. brigády teritoriální obrany v oblasti Arťomovska a 60. pěší brigády v oblasti Osokorovky v Chersonské oblasti,“ uvedl mluvčí.

Stanice BBC poznamenala, že úřady v Mykolajivské a Charkovské oblasti dříve informovaly o ruském ostřelování civilní infrastruktury. Na místě jsou podle starosty Charkova ranění. Agentura AP píše o nejméně třech zabitých a téměř 20 raněných ukrajinských civilistech v důsledku ruského dělostřeleckého ostřelování v Doněcké a v Charkovské oblasti.

X X X

Jihočeský kraj schválil příspěvky dětem a seniorům, rozdělí čtvrt miliardy

Zastupitelé Jihočeského kraje dopoledne schválili dva dotační programy na pomoc rodinám s dětmi a seniorům s nízkými příjmy, které ohrožuje zdražování energií a inflace. Hejtmanství mezi ně rozdělí 250 milionů korun. Peníze jsou určené například na dětské kroužky. Zájemci mohou začít o peníze žádat v září.

Dotační program se jmenuje My v tom Jihočechy nenecháme I. a II. Na podporu aktivit dětí a mládeže, tedy například na zaplacení zájmových kroužků, kraj vyčlenil 150 milionů korun.

V druhém opatření je 100 milionů korun a je určené na podporu seniorů nebo například těch, kteří pobírají invalidní důchod, a pak také třeba pro děti do osmi let, na které rodiče berou příspěvek na péči.

Aby mohl žadatel příspěvek získat, musí splňovat některé podmínky. Senioři na něj dosáhnou, pokud jejich měsíční příjem není vyšší než 16 tisíc korun. Bude tak vždy nutné doložit doklady o příjmech. Rodiče – žadatelé mohou mít smůlu také v případě, když budou déle než půl roku vedení mezi uchazeči o práci.

V případě podpory dětí vyplácí 100 % výše příspěvku kraj prostřednictvím obcí a měst Jihočeského kraje, v případě podpory poživatelů důchodu pak 50 % podpory financuje Jihočeský kraj, 50 % příslušná obec či město.

V případě příspěvku na dětské kroužky nedostanou finanční podporu přímo rodiče, ale peníze od kraje dostanou organizátoři kroužků, u kterých si rodiče o finanční pomoc požádají.

Podrobná pravidla včetně formulářů a vzorů pro vyplnění žádosti Jihočeský kraj v nejbližší době zveřejní na svých webových stránkách.

„Na krajské úrovni jsme vybrali díky sdíleným daním za prvních sedm měsíců o 700 milionů korun více a část těchto peněz bychom měli využít na pomoc těm, kteří jsou na tom příjmově nejhůře. Příspěvek by se podle nastavených pravidel měl týkat až 35 procent Jihočechů,“ spočítal hejtman Martin Kuba.

„V případě podpory školou povinných dětí nebudeme poskytovat pomoc přímo jim, ale organizacím, které pro ně vedou volnočasové aktivity nebo různé kurzy. Ty se pak budou hlásit do našeho programu, tím bychom přesně zacílili pomoc dětem, které ji skutečně využijí,“ vysvětlil následně.

Uchazeči mohou o jednorázový příspěvek žádat od letošního září do ledna příštího roku. Kraj přispěje dětem z rodin, které mají v přepočtu čistý měsíční příjem do 13 tisíc korun na jednoho člověka. V případě manželů, kteří mají tři děti, musí být součet příjmů do 65 tisíc.

Kraj v takovém případě každému z dětí ve věku od tří let do ukončeného středoškolského vzdělání přispěje jednorázově částkou 4 000 korun na libovolnou aktivitu.

X x x

 Karlovarský kraj se bude tradičně prezentovat na výstavě Země živitelka

Karlovy Vary (15. 8. 2022) Výrobky regionálních zemědělců a producentů, informace o aktivitách Ekocentra Kozodoj či Střední školy lesnické Žlutice nabídne Karlovarský kraj ve svém stánku během 48. ročníku výstavy Země živitelka, která se bude konat na výstavišti v Českých Budějovicích ve dnech 25. 8. – 30. 8. 2022.

Stánek Karlovarského kraje, který patří mezi nejoblíbenější v areálu, najdou zájemci v pavilonu T1. Ten dlouhodobě patří českým výrobcům nabízejícím kvalitní české potraviny. V pavilonu mají své stánky také kraje ČR, odborné organizace, zemědělské instituce a firmy. „Rádi bychom pozvali všechny, kteří chtějí ochutnat a zakoupit kvalitní produkty z našeho regionu, ať se jedná o výběrové uzeniny, mléčné výrobky, medy a další pochoutky, z nichž mnohé nesou prestižní značku Dobrota  Karlovarského kraje. Lákat bude určitě i vůně teplých lázeňských oplatek. Na památku si mohou návštěvníci odnést snímek z fotokoutku s pozdravem z Karlovarského kraje,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Karel Jakobec. Ve stánku kraje se bude prezentovat celkem 15 vystavovatelů.

Země živitelka je jedinou výstavou v ČR, která zahrnuje celý zemědělsko-potravinářský sektor. Každoročně nechybí zemědělská technika a služby pro zemědělství, rostlinná a živočišná výroba, potravinářství, technologie, lesní a vodní hospodářství, ekologické zemědělství, myslivci, rybáři, včelaři i drobní chovatelé. Letos má akce podtitul „Budoucnost české krajiny“. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí,

  X x x

Vesnicí roku Plzeňského kraje 2022 je obec Kařez

 Po dvouleté pauze se uskutečnila soutěž o Vesnici roku Plzeňského kraje 2022, jejímž vítězem se ze 14 účastníků stala obec Kařez. Slavnostní vyhlášení za účasti zástupců Plzeňského kraje se uskutečnilo v prostorách sportovního hřiště přímo ve vítězné obci. Ta získala kromě Zlaté stuhy za vítězství v soutěži také finanční dar od Plzeňského kraje a ministerstva pro místní rozvoj.

Hodnotící komise navštívila všechny přihlášené obce během června, kdy v časovém intervalu dvou hodin měli zástupci obce možnost odprezentovat své úspěchy na poli společenského života, rozvoje obce, spolupráce místních spolků a organizací, péče o obec, její infrastrukturu, veřejnou zeleň i vzdělávání a další oblasti.

Obec Kařez získala Zlatou stuhu za celkový vyvážený rozvoj a přístup obce k posuzovaným oblastem v rámci soutěže. Kařez má nadstandardní spolupráci s místními podnikateli a spolky. Především sportovní spolky jsou zde velmi činné a je jich také vyšší počet. Všechny spolky se zapojují do života v obci a díky nim zde dochází k tradičnímu mezigeneračnímu propojení. Obec dobře rozvíjí své služby, infrastrukturu, pečuje o veřejná prostranství, kterými jsou nejen zeleň ale také vodní prvky. Zároveň kvalitně pečuje o areál své mateřské a základní školy i jeho širší okolí.

„Je to pro nás velká čest a pocta. Znamená to také, že naše zastupitelstvo dělá práci kvalitně. Zároveň ale vím, že to není jen vítězství starosty obce a zastupitelů, ale je to hlavně díky jejím obyvatelům,“ říká starosta vítězné obce Václav Krofta. „Přípravy byly sice náročné, ale zároveň musím říci, že jsme v přítomnosti poroty byli autentičtí a přirození. Představili jsme život v obci takový, jaký opravdu je, jací jsme na poli společenském ale také jak pečujeme o infrastrukturu, jakou máme občanskou vybavenost a čím je obec celkově zajímavá.“

„Při slavnostním vyhlášení této soutěže nejde jen o samotné vítězství. Jde také o to setkání všech místních, starostů obcí a dalších, kteří spolu tráví čas a řeší mnohdy řadu problémů. Domnívám se, že jsou to právě malé obce, které jsou společně duší Plzeňského kraje, ačkoli jako hlavní srdce regionu je často vnímána pouze Plzeň,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták. Ten společně se svým prvním náměstkem Petrem Vankou, do jehož gesce spadá právě regionální rozvoj, předával řadu ocenění. V posledním, jubilejním 25. ročníku soutěže v roce 2019 zvítězila obec Pačejov, jejíž starosta předal po neobvykle dlouhé době tří let vlády putovní žezlo starostovi Kařezu. Bc. Eva Mertlová, tisková mluvčí

X X X

  FESTIVAL POHO DEN 2022 OŽIVÍ OKOLÍ DOLU GABRIELA NA KARVINSKU I STAROU ORLOVOU

Talk show 7 pádů Honzy Dědka, koncerty, fun zóna pro děti i dospělé, setkání s televizními hvězdami nebo komentované prohlídky pohornické krajiny a důlních areálů. To jsou hlavní body dvoudenního programu festivalu v srdci bývalé důlní oblasti. POHO den se bude konat 27.-28. srpna u bývalého dolu Gabriela, částečně i ve staré Orlové, komentované prohlídky představí další unikátní místa na Karvinsku. Vstup na celý festival je zdarma.

„Na Karvinsku máme velké plány. Území, které dříve patřilo těžbě, chceme vrátit lidem. Chceme, aby se do těchto míst vraceli za zábavou, odpočinkem, ale i za prací. Připravujeme zde řadu projektů, které tuto oblast zatraktivní, vytvoří tu nová pracovní místa a udělají z ní významné místo na mapě Moravskoslezského kraje. Část festivalu se koná v areálu bývalého dolu Gabriela, ten se po rekonstrukci financované z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci stane významným kulturním a společenským centrem. Je určitě dobře, že toto místo ožívá díky festivalu už teď,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

První festivalový den nabídne hlavní program u bývalého dolu Gabriela a částečně ve staré Orlové. Na Gabriele budou hosty talkshow 7 pádů Honzy Dědka herci Veronika Žilková a Marek Taclík. O nezapomenutelnou atmosféru se postará i symfonický orchestr Májovák Karviná, který svým koncertem filmové hudby s názvem The Best of Holywood II přenese posluchače do děje známých filmů jako je Armageddon, Piráti z Karibiku, Mission Impossible nebo Avangers.

Další část sobotního programu je připravena také ve staré Orlové. V římskokatolickém kostele vystoupí skupina We are Domi, která letos reprezentovala Českou republiku na světové hudební soutěži Eurovision Song Contest. Partnerem festivalu je TV Prima, v její fun zóně pro děti i dospělé se můžou fanoušci setkat se známými hvězdami televizních pořadů. V rámci festivalu bude také slavnostně otevřena nová naučná stezka v zámeckém parku v Orlové.

„Při přípravě druhého ročníku bylo pro nás kromě zajímavých headlinerů důležité i zapojení místních organizací a spolků. Zveřejnili jsme proto výzvu s nabídkou spolupráce a odezvou jsme byli mile překvapeni.  Jsme rádi, že při organizaci festivalu jsme letos mohli propojit program POHO 2030 například s iniciativou Lodičky Dokořán, dát prostor pro představení aktivit karvinské pionýrské skupině nebo lokálním gastropodnikům. V takové spolupráci chceme pokračovat, protože nám to dává smysl i dlouhodobě. Oživění a vůbec budoucnost Karvinska je především o místních aktivních lidech, které vždy rádi podpoříme,“ řekl člen představenstva společnosti Moravskoslezské Investice a Development, a.s. a Petr Birklen

„Společnost Heimstaden dlouhodobě podporuje moravskoslezský region, kde se nachází převážná část našeho portfolia. Jako tradiční partner řady významných aktivit se rádi podílíme i na projektu transformace pohornické krajiny Karvinska POHO 2030. Věřím, že připravovaný festival s názvem POHO den se i díky našemu přispění vydaří a návštěvníci si zde užijí spoustu dobré zábavy,“ dodal generální ředitel společnosti Heimstaden Jan Rafaj.

Nedělní program nabídne zájemcům možnost účastnit se komentovaných prohlídek po pohornické krajině, a také některých areálů dolů. Na tyto prohlídky bude nutné se předem registrovat prostřednictvím odkazu, který bude zveřejněn na události na sociální síti Facebook. Po celou dobu konání festivalu budou posíleny autobusové spoje z Ostravy, Karviné i Havířova. Zároveň bude mezi starou Orlovou a areálem dolu Gabriela zajištěna pravidelná kyvadlová doprava.

Organizátory akce jsou Moravskoslezské Investice a Development, a.s., které koordinují program POHO 2030, TV Prima, Moravskoslezský kraj a Lodičky Dokořán, festival spoluorganizuje státní podnik DIAMO. Více informací k festivalu najdete na události na Facebooku nebo na webových stránkách programu POHO 2030 Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí