Jak dlouho se ještě bude hovořit o komunistech, kteří jsou dnes v jiných stranách, jako nacisté, fašisté v Německu? Za dr. Husáka, Dubčeka se lidem v ČR, SR lépe žilo, než dnes za Fialy a jeho mladých poskoků, kteří nic neumějí, nedokázali a mají statisícové platy. Fiala se všemi drží, aby měl koryto premiéra. Bez nich by tam nebyl.

Zvláštní je i postoj vojáka Pavla, který za komunistů, jako jeho otec byl v armádě, v NATO, a dnes se pustil do expředsedy KSČM Skály, který byl dříve předsedou Mezinárodního svazu studenstva a skvěle vedl celou organizaci.

X X X

Otec, plukovník Josef Pavel, působil jako zpravodajec a měl na starosti i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO; počínaje rokem 1973 působil po mnoho let v Táboře na tamním Velitelství Západního vojenského okruhu.

A syn Pavel, dnešní generál, se pak dal do služeb NATO, Německa, USA, Anglie a dalších zemí, které dnes bojují na Ukrajině proti Rusku. A do této války Západu stále více zatahována i ČR a SR, proti čemuž hned varoval populistu Fialu i exprezident Klaus. Ale marně. Dnes se musí otec, plk. Pavel, v hrobě obracet.

X X X

Generála Pavla nelze srovnávat s prezidentem Svobodou, který nebyl v NATO, ale s Rudou armádou Stalina bojoval proti Hitlerovi a jeho armádu hnal až do Berlína. Pavel nic takového nedělal, a pro ČR se v ničem nevyznamenal.

Varšavská smlouva byla jako NATO, a rozpustila se dohodou USA, Bushe a Gorbačova. Ale už nebylo rozpuštěno NATO, o čemž se také hovořilo, avšak žádný dokument neexistuje, nebo ano? Zapomnělo se na to možná schválně, že zůstane jen NATO

X X X

ZELENSKÝ  NA  UKRAJINĚ  VYHÁNÍ  FAŠISTY  A  NACISTY,  NA  KTERÉ  UPOZORNILO  RUSKO

NA   FAŠISTY  NA  UKRAJINĚ  UPOZORNILO  I  POLSKO,  JINAK  PRÝ  S  UKRAJINOU  NEBUDE  SPOLUPRACOVAT

POLSKO  TAKÉ  TOUŽÍ  PO  ČÁSTI  UKRAJINY  A  CHCE  MILIARDY  OD  NĚMECKA  ZA  HITLEROVU  VÁLKU

NĚMECKO  NECHCE  POLSKU  NIC  UHRADIT

Zelenskyj čistí zkorumpovanou státní správu, funkcionáři nesmí ze země

Reuters: Tři vysoce postavení ukrajinští činitelé končí na svých pozicích. Rezignoval zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko, náměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov a odvolán byl i náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko. Končí také šéfové pěti oblastních správ. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ohlásil personální změny ve státní správě kvůli korupčním skandálům.

Zelenskyj uvedl, že tento týden budou oznámeny personální změny ve vládě, regionech a v bezpečnostních složkách. Nesdělil konkrétní jména, nicméně podle Reuters to prohlásil po nejzávažnějších obviněních z úplatkářství, která se v zemi objevila od začátku ruské vojenské agrese.

Zelenskyj prohlásil, že plánuje zefektivnit svou válečnou vládu a potlačit korupci. Rovněž řekl, že ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany v pondělí zakázala pracovníkům ve státní správě odjezd ze země vyjma služebních cest. Učinil tak ve zjevné reakci na informace o Symonenkově dovolené.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak personální změny označil za reakci Zelenského na „klíčový požadavek veřejnosti“, aby se spravedlnost vztahovala na všechny.

Tymošenko oznámil svou rezignaci 23. ledna a podal Zelenskému žádost o odstoupení. „Děkuji ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru a příležitost konat dobré skutky,“ napsal na svém telegramovém účtu, kde dále děkoval i dalším představitelům. Na stránkách prezidenta se mezitím objevil dekret o přijetí Tymošenkovy rezignace.

Třiatřicetiletý Tymošenko působil od roku 2019 jako zástupce šéfa prezidentské kanceláře, měl na starosti regiony a regionální politiku, píše Reuters. Se Zelenským spolupracoval už v době jeho volební kampaně, kdy dohlížel na mediální a kreativní obsah.

Od začátku ruské invaze loni v únoru se Tymošenko podle ukrajinských médií zapletl do několika skandálů souvisejících s osobním užíváním drahých automobilů. On sám všechna obvinění popíral.

Podle listu Ukrajinska pravda se očekává, že ho nahradí Oleksij Kuleba, dosavadní gubernátor Kyjevské oblasti. Ukrajinská média již dříve informovala, že Tymošenko měl rezignovat společně s Olehem Tatarovem, dalším zástupcem šéfa Zelenského kabinetu.

Kromě něj končí ve funkcích i další vysoce postavení ukrajinští činitelé, mimo jiné náměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov zodpovědný za zásobování vojáků potravinami a vybavením a náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko.

Šapovalov podle Reuters reagoval na „mediální obvinění“ z korupce, která jsou podle něj i ministerstva neopodstatněná.

V prohlášení na webu resortu obrany se uvádí, že jeho rezignace je „důstojným činem“, jenž pomůže udržet důvěru v ministerstvo. Podle ukrajinských médií resort obrany platil neodůvodněně vysoké částky za dodávky jídla pro ukrajinskou armádu. Ministr Reznikov uvedl, že se jednalo o technickou chybu, nikoliv korupci.

Následně média informovala také o odvolání náměstka ukrajinského generálního prokurátora. Úřad nesdělil důvod, podle prohlášení prokuratury Symonenko končí na vlastní žádost.

Ukrajinska pravda píše, že náměstek jel na konci loňského roku na dovolenou do Španělska, a to podle ukrajinských médií navzdory výzvě prezidenta Zelenského, aby veřejní činitelé na dovolené do zahraničí za válečného stavu nejezdili. Podle serveru Ukrajinska pravda se navíc náměstek na dovolenou vypravil v autě jistého podnikatele ze Lvova.

ODVOLÁNÍ PĚTI REGIONÁLNÍCH ŠÉFŮ

Ukrajinská vláda také odvolala pět šéfů regionálních správ. Konkrétně kabinet schválil odvolání Valentyna Rezničenka (Dněpropetrovská oblast), Oleksandra Starucha (Záporožská oblast), Oleksije Kuleby (Kyjevská oblast), Dmytra Žyvyckého (Sumská oblast) a Jaroslava Januševyče (Chersonská oblast).

Rezničenko požádal o odvolání sám, zatímco ostatní vedoucí oblastních správ mají být odvoláni po vzájemné dohodě, napsal už dříve server Ukrajinska pravda.

PROBLÉMY KORUPCE

Ukrajina se dlouhodobě potýká s problémem korupce, jejíž omezení je jednou z podmínek členství země v Evropské unii. Skandály by rovněž mohly podkopat ochotu západních spojenců poskytovat zemi bránící se ruské agresi vojenskou i finanční pomoc.

V neděli ukrajinská protikorupční policie oznámila, že zadržela náměstka ministra infrastruktury pro podezření z přijetí úplatku ve výši 400 tisíc dolarů (8,8 milionu korun) za umožnění dovozu generátorů elektrické energie v září loňského roku.

Ukrajinská média současně s touto kauzou zveřejnila, že ministerstvo obrany platilo neodůvodněně vysoké částky za dodávky jídla pro ukrajinskou armádu. Ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že se jednalo o technickou chybu, nikoliv korupci.

„Již nyní existují personální rozhodnutí, která se týkají činitelů na různých úrovních ministerstvech a dalších ústředních vládních struktur, stejně jako v regionech a orgánech činných v trestním řízení,“ řekl Zelenskyj v pondělí večer ve svém pravidelném nočním videoposelství.

Uvedl také, že ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany v pondělí zakázala pracovníkům ve státní správě odjezd ze země vyjma služebních cest. Učinil tak ve zjevné reakci na informace ukrajinských médií, že náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko odjel na dovolenou do Španělska autem ukrajinského podnikatele. Podle agentury Unian již byl Symonenko vyzván, aby odstoupil.

X X X

BABIŠ  CHCE  POMÁHAT  FIALOVI,  ABY  LIDÉ  A  FIRMY  ČR  NEŽIVOŘILY

ŠKOLÁCI  NEMAJÍ  NA  OBĚDY,  DŮCHODCI  NA  BYDLENÍ,  POTRAVINY,  DOPRAVU

Fialovi bych radil zdarma a rád, Válka seřval, řekl Babiš v TV Nova

Prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel se ve čtvrtek večer utkali v poslední televizní debatě před druhým kolem, kterou vedli po výzvě Pavla a vzájemné dohodě slušně. Přeli se o ekonomických otázkách i výrocích o válce, shodli se však na snažení o mír. Babiš překvapil slovy, že jako prezident by do čela armády jmenoval právě svého soupeře o Hrad Pavla.

Na úvod debaty požádal Petr Pavel o krátké prohlášení. Pavlův tým musel totiž ve čtvrtek čelit dezinformaci šířené v řetězových e-mailech a na falešných webových stránkách, že údajně zemřel.„Já jsem se ráno cestou do Prahy dozvěděl, že už vlastně nežiju,“ řekl Pavel s tím, že kromě dezinformací, které se na internetu objevily čelily i jeho vlastní webové stránky útoku hackerů.

„Nechutného v kampani už bylo hodně. My jsme si s panem předsedou v předchozích debatách dokázali, že se umíme konfrontovat, že umíme být tvrdí. Ukažme voličům, že se také umíme normálně bavit,“ vyzval Pavel. Andrej Babiš s návrhem souhlasil a dodal, že on sám apeloval na slušnou kampaň poté, co jeho předvolební mítinky s příznivci opakovaně narušovali odpůrci.

Dezinformaci o údajném úmrtí svého soupeře Babiš odsoudil. „Kdo to poslal, to musel být strašný hlupák, protože přece musel vědět, že pan Pavel tady dnes večer bude,“ dodal lídr hnutí ANO.

Jako nejdůležitější hodnotu v životě označili oba kandidáti shodně rodinu. Následně byli moderátorem Rayem Korantengem vyzváni, aby jmenovali tři nejdůležitější hodnoty ve vztahu k lidem. „Sociální cítění, tolerance a pravda,“ řekl Babiš. „Čest, odvaha, odpovědnost,“ odpověděl Pavel.

Na svých spolupracovnících si pak lídr hnutí ANO váží nejvíce pracovitosti, loajality a tahu na branku, generál ve výslužbě zase oceňuje hlavně otevřenosti, solidnosti ve výkonu a smyslu pro humor.

Své zvolení označil Babiš za historickou šanci, jak propojit vládní a opoziční voliče. „Já bych mu mohl radit jakým způsobem pomáhat lidem, jak zařídit dostupné léky, fungující Úřady práce. Já bych mu radil zdarma a rád,“ řekl lídr opozičního hnutí ANO. Pavel by chtěl v roli prezidenta moderovat diskuzi mezi vládní koalicí a sněmovní opozici. „Na některé zahraniční cesty bych bral i zástupce opozice, aby se mohli účastnit zahraničních jednání,“ prohlásil.

Dotaz padl i k postoji obou kandidátů k případné účasti hnutí SPD ve vládě. Zatímco Pavel uvedl, že hnutí zastává v určitých ohledech extrémní názory, třeba k vystoupení z NATO, a proto by vnímal jako možné bezpečnostní ohrožení Česka, kdyby měl nominant SPD zastávat post ministra obrany. Tudíž by se v takovém případě snažil apelovat na premiéra, aby zvážil pro hnutí jiný resort, kde podobné riziko nebude existovat. Babiš uvedl, že SPD není extremistickou stranou a že by respektoval vůli voličů.

Shoda na sňatcích gayů, na marihuaně ne

Oba kandidáti se shodli, že by jako prezidenti podpořili uzákonění manželství stejnopohlavních párů, naopak rozdílný názor mají na legalizaci marihuany či uzákonění eutanazie. Pavel by oba návrhy podpořil, Babiš nikoliv. „Věřím na zázrak,“ řekl k možnosti ukončení života ve výjimečných případech pod lékařským dohledem.

Místo legalizace marihuany by Babiš preferoval podporu center pro drogově závislé. „Zkušenosti z mnoha zemí světa ukazují, že je lepší to mít legalizováno a pod kontrolou, než abychom čelili masivnímu zneužívání mladých,“ mínil naopak Pavel s tím, že daleko škodlivější drogou na lidské zdraví je alkohol, který je legální.

Debatovali i o ekonomických otázkách a návrzích Národní ekonomické rady vlády, které cílí na snížení výdajů i zvýšení příjmů státního rozpočtu. Pavel s Babišem se shodli například na tom, že by se neměly zpoplatnit vysoké školy, nesouhlasí ani se zkrácením doby pobírání rodičovského příspěvku. Odlišný názor měli kandidáti například u revize spotřební daně, kde by Pavel byl pro, Babiš ji odmítl.

 Babiš: Pavla bych jmenoval do čela armády

Stejně jako ve středeční debatě i tentokrát se tématem staly výroky o válce. Babiš odsoudil slova náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky v rozhovoru pro ČTK, že by se Česko mělo připravovat na válku velkého rozsahu, ta lídr hnutí ANO označil za „stresování s mobilizací“. „Já bych na jeho místo navrhl tady pana Pavla, on říká že nechce válku, já chci mír,“ dodal.

Pavel se Řehky zastal. „Je to respektovaný profesionál každým coulem. Moc dobře ví, co je to válka a ví, že ji nechce. Vojáci jsou tady od toho, aby vyhodnocovali rizika a připravovali se na jejich eliminaci. Musí se připravovat na nejhorší možný scénář, na který připravují i opatření,“ řekl s tím, že nezná přesný kontext slov Řehky a nemá se strašit, ale zároveň se nemají občanům malovat vzdušné zámky.

Debata se stočila i k mírovému summitu v Praze, který by se chtěl Babiš snažit uspořádat v případě zvolení novou hlavou státu. Expremiér zopakoval, že by na summit pozval všechny evropské lídry, amerického prezidenta Joe Bidena, ukrajinského prezidenta Volodymira Zelenského. „Proč bychom to nemohli zkusit? Mohli bychom sehrát tu roli. Přes osobní vztahy bych to mohl iniciovat,“ prohlásil Babiš.

Pavel souhlasil, že je nutné o mír usilovat, s Babišem se však liší ve formě. „Nejsou k tomu elementární podmínky. Mírový summit je nyní nereálný. Rusko nemá zájem na jednání. Pokud hovoří o jakémkoliv míru, tak za svých podmínek,“ reagoval generál ve výslužbě.

Oba kandidáti přiznali, že původně na post hlavy státu kandidovat nechtěli. Babiše přivedla ke změně názoru nynější vláda, Pavla přesvědčili mladí lidé, kteří se ho na kandidaturu ptali zejména při přednáškách.

„Je to vývoj situace. My jsme ani ve zlých snech si nemysleli, že budeme mít takovou hroznou vládu. A bohužel ta vypadá, že tam zůstane až do roku 2025,“ řekl Babiš. „Sloužil jsem celé zemi a všem lidem, a pokud jsem začal uvažovat o možné kandidatuře, vnímal jsem to úplně stejně jako službu všem občanům,“ vysvětlil zase Pavel.

Prostor k závěrečnému apelu na voliče dostaly netradičně manželky obou kandidátů. Eva Pavlová vyzvala, aby si lidé vzpomněli na slova české hymny a představili se českou zemi jako společný domov, kde budou moci všichni žít dál důstojně. Poprosila, aby lidé přišli k volbám. „Mého manžela všichni znají,“ uvedla Babišova manželka Monika. Zmínila, že společně už deset let pomáhají lidem svou nadací a že se stejným cílem Babiš vstoupil i do politiky.

X X X

Kdyby proti mně šel Putin, tak ho lidi volí, tvrdí Babiš.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) se před druhým kolem volby snaží shánět voliče, kdekoli to jen jde. Zúčastnil se proto videorozhovoru s komunistou Josefem Skálou a vystoupil ve studiu hnutí Trikolora, kde nešetřil kontroverzními výroky. Například prohlásil, že „kdyby na českého prezidenta kandidoval Putin a Babiš, tak všichni volí Putina“. Podle marketingového experta Oty Klempíře Babiš potřebuje každý hlas, a tak jeho vystoupení u těchto stran rozumí. Podobně to vidí i politolog Jan Kubáček.

Do studia Trikolory přišel šéf hnutí ANO v pondělí. Zpovídal ho tam první místopředseda partaje Petr Štěpánek. A Babiš drsnými výroky nešetřil.

„Kdyby na českého prezidenta kandidoval Putin a Babiš, tak oni všichni volí Putina. Protože ta jejich nenávist vůči Babišovi, kterou tady pěstují deset let, vymývají mozky lidem, lžou o všem. Čapí hnízdo, dluhopisy… O tom můžeme mluvit dlouho. Všechno bylo vylhané. Je to peklo,“ prohlásil ve studiu Babiš.

Expremiér také označil ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) za „šílenou“. Nešetřil ani kritikou současné vlády premiéra Petra Fialy (ODS) a svého soupeře v prezidentských volbách Petra Pavla, který podle něj „rozumí jen válce“ a připomněl jeho setkání s náčelníkem Generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerijem Gerasimovem v roce 2017.

 „Když se potkal s Gerasimovem, tak si hráli na vojáky. Proč mu neřekl ‚vypadni z toho Krymu‘? Já jsem byl v roce 2019 u (Volodymyra) Zelenského (ukrajinský prezident – pozn. red.), že Rusko nemá být tam,“ pokračoval Babiš.

Zaútočil také na neúspěšnou uchazečku o prezidentský post Danuši Nerudovou, respektive na jejího manžela – právníka Roberta Nerudu. „Když bude Pavel na Hradě, tak její (Nerudové) manžel rozhodne, kdo bude šéf antimonopolního úřadu. To je střet zájmů jako prase,“ řekl dále ve studiu Trikolory Babiš.

Již v pátek šéf ANO vystoupil ve videorozhovoru s bývalým místopředsedou KSČM Josefem Skálou, který chtěl také kandidovat na prezidenta, ale nezískal dostatečný počet podpisů. Skála, který je označován za zarytého stalinistu, přímo vyjádřil Babišovi podporu svojí a také „levicové veřejnosti“.

K tomuto rozhovoru se Babiš vrátil i během Superduelu na CNN Prima NEWS. „Neměl jsem žádnou schůzku, pan Skála natočil nějaký podcast. Byla to iniciativa organizace v Děčíně. Nic jsem mu za to neslíbil. Jednal jsem s paní Kateřinou Konečnou (předsedkyně komunistů – pozn. red.), ti mě označili za menší zlo. A to je vše,“ sdělil expremiér v živém vysílání CNN Prima NEWS.

KSČM i Trikolora deklarovaly, že ve druhém kole prezidentských voleb z dua Pavel–Babiš podpoří právě bývalého premiéra. Ani jedna z partají se přitom v posledních parlamentních volbách nedostala do Poslanecké sněmovny a podle průzkumů je jejich současná podpora i nadále pod hranicí pěti procent, která je určující pro zisk křesel v dolní komoře.

Boj o voliče na dně kotle

Že se Babiš snaží zlákat voliče těchto uskupení na svoji stranu, je podle odborníků v jeho zájmu. „Může se stát, že se průzkumy trochu mýlí a bude to skutečně o prsa. Babiš si je vědom, že jestli rozdíl bude o chloupek, musí shánět všechny hlasy, které jsou v dosahu,“ řekl CNN Prima NEWS marketingový expert Oto Klempíř. Zároveň dodal, že se tak mezi komunisty a příznivci Trikolory můžou najít lidé, kteří jej budou volit. „Je to boj o voliče na dně kotle, ale i tam se dá něco vyškrábnout,“ komentoval Klempíř.

Podle něj je sice možné, že některým Babišovým umírněným voličům může podpora z řad komunistů či Trikolory vadit, ale pouze v případě, kdyby jeho spolčení se s těmito partajemi bylo široce medializováno.

 Také politolog Jan Kubáček si myslí, že spolupráce s představiteli KSČM či Trikolory Babišovi neuškodí. „Dokáže jich (voličů) pár vyprofilovat a myslím, že teď je vzájemná vyhecovanost obou prezidentských táborů tak vysoká, že už to tak neškodí, jako za normální situace,“ řekl CNN Prima NEWS Kubáček. Ten má za to, že kampaň druhého kola působí až „fanouškovsky“, přičemž tábory Babiše a Pavla se v podstatě už jen utvrzují. „Už tam není moc umírněného pohledu, kdy by člověk racionálně zvažoval jednoho či druhého kandidáta,“ doplnil politolog.

Druhé kolo prezidentských voleb se koná v pátek a sobotu 27. a 28. ledna. Sledujte speciální vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

NĚMECKO  SE  PŘIPRAVUJE  NA  NOVOU  VÁLKU,  JAKO  HITLER?

Scholz s tanky správně váhal, pamatujme na druhou světovou, říkají Němci

Váhání, s nímž německý kancléř Olaf Scholz dospěl ke středečnímu rozhodnutí zaslat na Ukrajinu rotu bitevních tanků Leopard 2 a dát tak zelenou k jejich vyslání i dalším zemím, frustrovalo nejen zahraniční spojence Berlína, ale také mnohé v německém Bundestagu. Zdá se však, že Scholzova rozvážnost má v ulicích metropole vesměs pozitivní ohlas.

 „Bylo mi sympatické, že Scholz váhal. Myslím, že jeho rozhodnutí dodat Ukrajině tanky je správné, ale bylo rovněž správné vzít si čas na rozmyšlenou,“ říká třiasedmdesátiletá důchodkyně z Düsseldorfu, která se ve středu vydala na návštěvu Berlína.

Její přítelkyně souhlasí. „Musíme pamatovat, že jsme prohráli druhou světovou válku s Rusy. A pokud se Rusko rozhodlo v tomto konfliktu pokračovat, pak Německo alespoň nesmí být tím, kdo vede úsilí proti němu,“ konstatovala žena, jež si rovněž přála zůstat v anonymitě.

Když Scholz loni v únoru hovořil o „epochálním obratu“ v německé bezpečnostní politice, vyvolal tím očekávání, že největší ekonomika EU překonala svou historickou zdrženlivost v armádních záležitostech a postaví se do řízení pomoci Ukrajině. Diskuse o vývozu zbraní se ale od té chvíle řídila podle známého (a pro mnohé spojence frustrujícího) vzorce – Berlín čekal, až se vedení ujme někdo další.

Scholzova opatrnost nicméně podle listu The Guardian odráží postoje německé veřejnosti, zejména věkové kategorie nad šedesát let.

„Myslím, že to, co Scholz udělal v posledním týdnu, bylo dobře promyšlené,“ míní třiašedesátiletý Berlíňan Karl-Ludwig. „Pokud jde o komunikaci, vláda udělala absolutní nepořádek z něčeho, co mohli prodat jako úspěch. Ale pro Německo by nebylo dobré, pokud by se stalo první zemí, která dodá Ukrajině bitevní tanky,“ podotýká.

Podle historika Jana Claase Behrendse z Leibnizova centra pro soudobou historii postoje k válce na Ukrajině odhalily generační propast mezi mladšími Němci, kteří podporují rychlou vojenskou akci a „boomery“ (lidmi narozenými v letech 1946 až 1964), jejichž názory jsou stále formovány strachem – především z ruské nepředvídatelnosti a jaderné eskalace.

„Putin nikdy nepřipustí porážku. Je na to příliš starý. Raději by rozpoutal nukleární válku. Myslím, že se nestane, že by ho zastavil někdo zevnitř, na to jsou jeho muži příliš loajální,“ uvedl ve středu padesátník z Berlína, zatímco u Braniborské brány venčil psa.

Tanky valící se na východ Němce děsí

„Spousta Němců má opravdu problém s myšlenkou, že uvidí německé tanky, jak se valí na východ od Německa a zabíjejí tam ruské vojáky. Je to obraz, který nám velmi připomíná druhou světovou válku,“ uvedla politoložka Ulrike Frankeová z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „V Německu existuje velké přesvědčení, že zbraně nejsou řešením,“ dodává.

Průzkum německé stanice RTL z počátku tohoto týdne ukázal, že pro vyslání tanků Leopard na Ukrajinu je 44 procent Němců. Proti se vyslovilo 45 procent dotázaných.

Dodávku strojů nejvíce podporují příznivci Zelených (62 procent) a Křesťanskodemokratické unie (52 procent). Mezi zastánci sociálních demokratů (45 procent) a svobodných demokratů (46 procent) je schvalování znatelně opatrnější. Většina voličů krajně pravicové Alternativy pro Německo (89 procent) dodávku nadále odmítá.

Přibližně čtvrtina Němců si myslí, že šance na ukončení války na Ukrajině se zlepší, pokud bude dodáváno více zbraní, včetně těžkých. Stejné množství lidí předpokládá opak a 43 procent věří, že konec konfliktu nezávisí na tom, kolik zbraní bude Ukrajině od spojenců dodáno.

Němečtí kritici dodávek tanků mimo jiné tvrdí, že zásobování Ukrajinců stále těžšími zbraněmi vytvoří „eskalační spirálu“, která nakonec zatáhne Německo do totální války se známým koncem. „Rozhodnutí poslat rotu bitevních tanků je šílenství, které může skončit katastrofou,“ prohlásila ve středu poslankyně levicové strany Die Linke Sahra Wagenknechtová.

X X X

PREZIDENT  ZEMAN  LETÍ  DO  SRBSKA

Zeman navštíví Srbsko. Otevře Český dům, za který lobboval, a setká se s Vučičem

Méně než čtyřicet dní před koncem svého mandátu navštíví prezident Miloš Zeman Srbsko. V Bělehradě se v neděli a pondělí setká se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem, představiteli vlády nebo parlamentu. Zúčastní se také otevření Českého domu, za jehož zřízení se v posledních letech opakovaně zasazoval, řekl prezidentův poradce pro zahraniční politiku Rudolf Jindrák.

 Oficiální část programu bilaterální návštěvy se uskuteční v pondělí. Nejprve českého prezidenta Miloše Zemana v Bělehradě přijme jeho srbský protějšek Aleksandar Vučič, a poté se sejde s dalšími čelními politiky.

S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Českou republiku mířili z Turecka do Německa.

Tématem rozhovoru tehdy bylo i otevření Českého domu. Právě jeho zřízení bude podstatnou částí srbské cesty Zemana. Za jeho obnovení se přimlouval Zeman opakovaně, s Vučičem o něm mluvil například při své návštěvě v Srbsku v roce 2019. Jeho stavbu zaplatila ve dvacátých letech 20. století česká krajanská komunita, v 60. letech jej zkonfiskovala Jugoslávie.

Vučič Zemanovi slíbil, že se zasadí o vyřešení majetkoprávních sporů. Srbsko následně investovalo do opravy domu a většinu budovy je nyní připraveno darovat České republice.

Zeman s Vučičem proto na své návštěvě v Bělehradě podle Pražského hradu podepíše Společné prohlášení prezidentů obou zemí o rozvíjení kulturní spolupráce a o zřízení Českého domu v Bělehradě, které má představovat politické stvrzení záměru dům Česku darovat. Darovací smlouvy budou uzavřeny následně mezi příslušnými institucemi obou zemí.

V domě bude sídlit České centrum i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Právě Česká centra by měla mít Český dům ve správě. Aby bylo zajištěno financování, budou některé prostory nabídnuty k pronájmu českým firmám.

Srbsko je tradičně jedním z nejbližších spojenců Ruska v Evropě. V poslední době se však snaží udržet si od Moskvy určitý odstup a válka na Ukrajině vnáší do rusko-srbských vztahů napětí, poznamenala nedávno agentura Bloomberg, když se Vučič opakovaně postavil na stranu Ukrajiny v konfliktu s Ruskem.

„Pro nás je Krym Ukrajina a Donbas je Ukrajina. A tak to také zůstane,“ řekl v rozhovoru s agenturou Vučič. „Od samého začátku jsme říkali, že nejsme schopni a nemůžeme podpořit ruskou invazi na Ukrajinu,“ dodal srbský prezident, který se v nedávných letech se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem často osobně setkával, ale jak uvedl, s Putinem už „mnoho měsíců“ nehovořil.

X X X

 Už víme, jak to bude se stíhačkami a piloty, říká Ukrajina. Pentagon mlčí

Dodávky západních tanků na Ukrajinu znovu rozproudily debatu, zda ukrajinská armáda získá i západní stíhačky. Mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat uvedl, že už „byl stanoven“ typ letadla, které by mohli Ukrajinci získat od USA, i podmínky tréninku ukrajinských pilotů. Pentagon zatím nic takového nepotvrdil.

 Ihnat uvedl, že téma letectví během diskuzí o vojenských dodávkách Ukrajině vždy zaznívalo.

„Na začátku invaze ze strany Ruské federace jsme požádali o poskytnutí takových zbraní Ukrajině, jako je víceúčelový letoun. Je to pochopitelné, protože bez spolehlivého leteckého krytí je velmi obtížné vůbec nějakou vojenskou akci provést,“ uvedl Ihnat den předtím, než Německo a USA oznámily poslání svých tanků Leopard 2 a Abrams na Ukrajinu. Ukrajinci mají dlouhodobě zájem o americké stíhačky F-16.

Mluvčí naznačil, že určitá dohoda se narýsovala. „Naši vojenští piloti navštívili Spojené státy, byly přiděleny prostředky na výcvik našich pilotů,“ prohlásil Ihnat. „Typ letadla, který bude pravděpodobně poskytnut Ukrajině, a odpovídající podmínky výcviku již byly stanoveny.“

Mluvčí Pentagonu John Kirby na otázku, co má Ihnat na mysli, odpověděl, že co se týče letectva, nemůže oznámit nic nového. „Nejsem si vědom žádných ukrajinských pilotů, kteří by v současné době cvičili ve Spojených státech, navzdory tomu, co říkají zprávy zahraničního tisku,“ řekl Kirby.

V listopadu mluvčí ukrajinského letectva uvedl, že velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk určil skupinu pilotů, která bude moci odcestovat do USA a „studovat už zítra“, jakým způsobem s americkými letouny operovat. „Tito letci jsou mladí, nadějní, zběhlí v angličtině a mají bojové zkušenosti,“ řekl Ihnat s tím, že zbývá jen rozhodnout, jaký typ letounů jim bude poskytnut.

V červenci americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček 100 milionů dolarů na výcvik ukrajinských pilotů. Autor schváleného návrhu, tehdejší kongresman a bývalý pilot amerického letectva Adam Kinzinger, uvedl, že ukrajinští letci by mohli cvičit na základnách v Mississippi a Texasu. Výcvik se stíhačkami F-15 a F-16 zabere na základní úrovni asi tři měsíce, uvádí server Defense News.

Téma příštích týdnů?

Rozhodnutí Berlína a Washingtonu poslat Ukrajině západní tanky mezi západními diplomaty debatu o dodání stíhaček Ukrajině oživilo, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru.

Spojené státy zatím ukrajinské žádosti o stíhačky odmítaly kvůli obavám, že by Kyjev tyto stroje mohl použít k útokům na ruské území. Diplomaté ovšem připomínají, že USA už několikrát schválily dodávky vojenské techniky, vůči kterým se zprvu bránily. „Stíhačky jsou dnes zcela nemyslitelné, ale za dva nebo tři týdny bude možná tato diskuze na stole,“ řekl listu jiný vysoce postavený evropský činitel.

K potenciálním dodávkám stíhaček F-16 se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu“. Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy.

Nizozemsko má v arzenálu asi 40 stíhaček F-16 a v současnosti je nahrazuje pokročilejšími letouny F-35. Stíhačky F-16 má ve výzbroji dalších sedm členských zemí NATO včetně Polska, Norska a Rumunska.

Lockheed se nasazení letounů nebrání

Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, deníku The Financial Times (FT) sdělila, že je připravena poptávce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyhovět. Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemi, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, sdělil listu provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.

Poradce ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Jurij Sak uvedl, že po zajištění dodávek západních tanků bude teď Ukrajina vyvíjet tlak, aby získala právě i západní stíhačky. „Pokud získáme (západní stíhačky), výhody na bojišti budou přímo obrovské. Nejde jen o F-16. Chceme letouny čtvrté generace,“ vysvětlil Sak.

I poradce ministra obrany poukázal na to, že dříve nesplnitelné požadavky nakonec byly splněny. „Nechtěli nám dát těžké dělostřelectvo, pak nám ho dali. Nechtěli nám dát raketomety Himars, pak se to stalo. Nechtěli nám dát tanky, teď nám je dávají. Kromě jaderných zbraní nezbylo nic, co bychom nezískali,“ řekl Sak.

X X X

Ať žije Rusko, křičel otec Djokoviče. Ikonu v Austrálii hnali za vítězstvím fanoušci Putina

Často ve veřejném prostoru padá věta: „Politika do sportu nepatří.“ Australian Open je ovšem důkazem, že se na obrovské sportovní události může objevit vyložená propaganda. Když Novak Djokovič ve středečním čtvrtfinále demoloval Andreje Rubljova, v aréně se nacházeli fanoušci třímající ruský válečný symbol Z či vlajku s podobiznou Vladimira Putina. Ke skupince příznivců agresora se hlásil i Djokovičův otec Srdjan.

Navzdory válce na Ukrajině mohou ruští i běloruští tenisté hrát ty nejprestižnější akce, tedy i grandslamy. Jen musí oželet vlajku země vedle svého jména. Prapory těchto států by se neměly objevit ani v publiku.

Jak ukázal tenisový novinář Ben Rothenberg, instrukce pořadatelů Australian Open zní jasně: Na tribunu se nesmí dostat žádná varianta ruské či běloruské vlajky ani lidé v oblečení se symbolem Z, ruské propagandistické heslo znamenající „za vítězství“.

Zřejmě dosti ledabylou kontrolou prošli fanoušci, kteří zamířili na čtvrtfinále prvního grandslamu sezony do arény Roda Lavera. Na ochozech okolo kurtu – na kterém Novak Djokovič zničil Rusa Andreje Rubljova 6:1, 6:2 a 6:4 – se objevila skupinka lidí fandící nejen tenisu, ale také tomu, aby Rusko konflikt s Ukrajinci vyhrálo.

Přímo v hledišti se nacházel muž v triku s obrovským „zetkem“, a to v sektoru s vysokou koncentrací Srbů. Sociálními sítěmi se pak šířily záběry z útrob stadionu po konci zápasu. Srbští fandové oslavovali Djokovičův triumf s ruskými vlajkami s podobiznou Vladimira Putina a pokřikem „Rusko, Rusko“.

Podle agentury Reuters byli hned čtyři lidé vyslýcháni policií státu Victoria kvůli vystavování „nevhodných vlajek a symbolů“.

„Je to kompletní balíček: vedle srbských vlajek tu máme ruskou vlajku, Putina, symbol Z a vlajku takzvané Doněcké lidové republiky,“ glosoval na Twitteru ukrajinský velvyslanec Vasyl Myrošnyčenko.

Loňský strach o zmizelou tenistku vadil

Celá citlivá záležitost měla v pozdějších hodinách pokračování, které opět po roce staví jméno Djokovič do špatného světla. Loni se v Melbourne „Djoker“ stal pro velkou část Australanů personou non grata. Do země, která ke koronavirové pandemii přistoupila velmi striktně, přicestoval neočkován, protože si myslel, že mu postačí udělená výjimka. Po vleklých sporech s australskými úřady byl nakonec vyhoštěn.

Letos si „protinožce“ svými výkony naklání opět na svoji stranu, zatím je jeho cesta turnajem suverénní. Sám naznačil, že ho za 22. grandslamovým titulem žene i touha po odplatě za loňskou deportaci. „Dá se říci, že kvůli zranění i kvůli tomu, co se loni stalo, hraju s ještě větším zaujetím a odhodláním.“

Ale zavařil mu otec Srdjan. Po postupu svého syna byl zachycen na záběrech s prorusky orientovanými srbskými fanoušky, přičemž jeden z nich byl rovněž oděn do trika s písmenem Z. Do toho s nimi Djokovič starší pokřikoval: „Ať žije Rusko!“

Že toto všechno bylo možné, vytváří velký kontrast s tím, co se dělo v Melbourne Parku minulý rok. Ochranka fanouškům zabavovala trika s nápisem „Kde je Pcheng Šuaj?“. Potištěné oblečení odkazovalo na to, že se celý svět strachoval o bezpečí čínské tenistky, po které se v listopadu 2021 na chvíli slehla zem, když obvinila bývalého vicepremiéra komunistického režimu ze sexuálního zneužívání.

Pořadatelé se loni za krok ochranky postavili, protože „oblečení, transparenty nebo různé nápisy s komerčním či politickým podtextem jsou v rozporu s pravidly“. Česko-americká legenda Martina Navrátilová tehdejší krok organizátorů Australian Open označila za ubohý.

X X X

FIALA   DO  ČR  NASTOLIL  TURECKÉ  HOSPODÁŘSTVÍ

Je to turecké hospodaření, kritizuje zadlužování současnou vládou Schillerová

„Budeme bojovat, seč nám budou síly stačit, kdybychom se měli připoutat k pultíku,“ kritizuje šéfka poslanců ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová plán vlády Petra Fialy, která chce zrušit desetiprocentní sazbu daně z přidané hodnoty, což by zdražilo léky, vodu a další základní životní potřeby.

 Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce místo dvou snížených sazeb DPH (10 a 15 procent) prosadit jen jednu a to tak, aby se zároveň vybralo více peněz z této daně. Podražit by také mohly knihy a časopisy nebo vstupenky na kulturní či sportovní akce, z nichž dnes stát vybírá desetiprocentní daň.

Schillerová kritizovala také rychlosti zadlužování České republiky. „Je to turecké hospodaření,“ vytkla pětikoaliční vládě. „Ministr financí Zbyněk Stanjura zadlužil naši republiku o 429 miliard korun,“ komentovala Schilllerová roční působení vlády ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Podle odhadů ministerstva financí hospodaření veřejných financí skončilo loni se schodkem 3,6 procenta HDP a s dluhem 44,6 procenta HDP. V letošním roce by se měl celkový schodek přechodně zvýšit na 4,2 procenta HDP, deficit by měl prohloubit zadlužení až na 45,8 procenta HDP.

„Tento týden vydal Eurostat aktuální čísla a jediná Česká republika je zemí, která prohlubuje v poměru k HDP svoje zadlužení,“ řekla ve Sněmovně stínová ministryně financí s tím, že vláda o uzdravení veřejných financích jenom mluví. „Bude se prodražovat obsluha státního dluhu. Za to nese odpovědnost ODS a celá vláda,“ řekla Schillerová.

Hnutí ANO minulý týden na mimořádné schůzi Sněmovny neúspěšně usilovalo o vyjádření nedůvěry vládě Petra Fialy. Pro svržení vlády bylo jen 81 poslanců ANO a SPD. Na straně vlády hlasovalo 102 poslanců, zbytek byl omluven.

X X X

 EVROPA   SE  NEOBEJDE  BEZ  JADERNÉHO  PALIVA  RUSKA

Evropa stále závislá na jaderném palivu z Ruska.

Zatímco závislosti na ruské ropě nebo plynu se Evropská unie víceméně úspěšně zbavuje, problém v oblasti jaderné energetiky přetrvává. Necelá pětina jaderných reaktorů v Evropě, včetně těch v Česku, totiž odebírá palivo z Ruska. Jinou možnost zatím nemají. V debatách o dalších protiruských sankcích se přitom pravidelně objevují výzvy k embargu na ruské jaderné palivo.

 Obě české elektrárny Dukovany a Temelín zatím využívají pouze ruské palivo. U Temelína už je ale problém do budoucna vyřešený. Loni se totiž společnost ČEZ dohodla na dodávkách s americkým Westinghousem a francouzským Framatomem.

Palivo do Temelína budou zajišťovat společnosti Westinghouse a Framatome. Nahradí ruské dodávky

Palivo pro Temelín začnou dodávat v roce 2024. I kdyby teď z jakéhokoli důvodu dodávky z Ruska ustaly, má Temelín do té doby dostatečné zásoby paliva.

V Dukovanech je ale jiný typ reaktoru, konkrétně ruský VVR 440. Pro ten zatím umí vyrábět palivo pouze ruská společnost TVEL. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže už se na řešení pracuje.

„V předchozím období žádná firma daný typ jaderného paliva na trhu komerčně nenabízela. Probíhají tak intenzivní jednání nejen nás, ale i finských a slovenských provozovatelů. Věřím, že během letošního roku se nám podaří tuto poslední závislost na Rusku nějak vyřešit,“ uvedl Kříž.

Na přípravě paliva pro dukovanský typ reaktorů pracuje například zmíněná americká společnost Westinghouse.

Desátý balíček sankcí

Stejný problém jako české Dukovany řeší jaderné elektrárny v několika dalších státech, a to na Slovensku, ve Finsku, Maďarsku a Bulharsku. V Evropské unii podle Světové jaderné asociace aktuálně funguje 103 reaktorů, z nichž osmnáct je právě typu VVR, které jsou zatím na ruském palivu závislé

Mluvčí asociace Jonathan Cobb upozorňuje, že Rusko je významným hráčem nejen v samotné výrobě paliva, ale i v těžbě a prodeji uranu, ze kterého se palivo vyrábí. Společnosti z Evropské unie aktuálně dováží zhruba deset procent uranu z Ruska. Nejvíce jej pak nakupují v Nigeru, Austrálii a Kanadě.

Velký otazník se zatím vznáší nad embargem na dovoz paliva z Ruska. O desátém balíku sankcí se v Evropské komisi momentálně vedou intenzivní debaty. Mluví se o tom, že by mohl zasáhnout právě i jadernou energetiku.

K tomu v minulosti vyzývali i představitelé Ukrajiny. Jak konkrétně ale nové sankce budou vypadat, zatím není jasné. Unijní představitelé v každém případě chtějí desátý balík sankcí schválit nejpozději do 24. února, kdy uběhne přesně rok od ruského vpádu na Ukrajinu.

X X X

Legislativní rada vlády nedoporučila paragraf o rozdělení ČEZ

 Legislativní rada vlády (LRV) na zasedání nedoporučila kabinetu přijmout pasáž novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, která se zabývá možným rozdělením polostátní energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z vyjádření ministra pro legislativu a předsedy LRV Michala Šalomouna (za Piráty) zaslaného ČTK. Na ustanovení týkající se ČEZ na svém facebookovém účtu dnes upozornil člen LRV Petr Bezouška z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Premiér Petr Fiala (ODS) dříve uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy.

Cenné papíry ČEZ na pražské burze dnes posílily o více než 4,5 procenta a kolem 16:30 byla jejich cena kolem 915 korun za akcii, vyplývá z údajů na webu Patria Online.

Podle jednoho z navrhovaných ustanovení novely předložené ministerstvem spravedlnosti by ke schválení rozdělení akciové společnosti strategického zájmu s nerovnoměrným výměnným poměrem stačilo 85 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Valná hromada by se tak mohla usnést za přítomnosti akcionářů reprezentujících přes dvě třetiny základního kapitálu.

Šalomoun ve vyjádření zaslaném ČTK uvedl, že novela je především transpozicí evropské směrnice. „Zmíněné ustanovení s touto transpozicí nesouvisí, ale součástí novely zákona je. Zatímco k transpozici evropské směrnice LRV neměla žádné vážnější výhrady a vládě ji doporučila k přijetí, u zmíněné pasáže výhrady měla a vládě přijetí této pasáže nedoporučila,“ uvedl.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Minoritní akcionář energetické společnosti Michal Šnobr dnes na twitteru uvedl, že záměr odporuje unijní legislativě a zasahuje do soukromých práv akcionářů. „Má se týkat jen ČEZ, ač to není řečeno exaktně,“ napsal. Požadavek, aby s rozdělením muselo souhlasit 85 procent přítomných akcionářů, podle něj „v reáliích valných hromad ČEZ znamená, že by sedmdesátiprocentní podíl státu měl stačit“.

Fiala před dvěma týdny řekl, že platí úmysl získat větší kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou. Chystané kroky nechtěl ani naznačovat kvůli vlivu komentářů na burze a na hodnotu společnosti. „Mohu jenom říct: ano, máme zájem provést určitou transformaci české energetiky a její součástí je získání větší kontroly státu nad energetickou infrastrukturou,“ uvedl premiér. Předpokládá, že některé kroky se projeví letos.

Loni v květnu Fiala v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Agentuře Reuters pak řekl, že ve hře je několik scénářů. Diskuse se měly točit kolem toho, že by se oddělila stará energetická aktiva ČEZ, jako jsou uhelné a jaderné elektrárny, od obnovitelných zdrojů energie.

x x x

Sankce i zmrazený majetek. USA označily Vagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci

Americké ministerstvo financí ve čtvrtek označilo ruskou žoldnéřskou Vagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalilo na ni další sankce. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se sankce vztahují na osoby i společnosti napojené na vagnerovce. Spojené státy také skupině, která na Ukrajině nasadila asi 50 000 bojovníků, zmrazily majetek. Washington přijal i další opatření vůči lidem s vazbami na ruskou armádu.

 Spojené státy už v prosinci Vagnerovu skupinu, která v bojích na Ukrajině hraje stále větší roli, obvinily z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje. I proto už minulý týden oznámily další sankce.

Podle Reuters se nová opatření ministerstva financí týkají řady subjektů a lidí na několika kontinentech, kteří podle Washingtonu podporují vojenské aktivity vagnerovců. Zakazují také Američanům, aby skupině poskytovali financování, zboží nebo služby.

Také americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvalilo sankce na desítky subjektů a lidí napojených na wagnerovce, na majitele této společnosti Jevgenije Prigožina a navíc i na osoby s vazbami na ruský vojensko-průmyslový komplex. Zavede i vízová omezení vůči 531 členům ruské armády.

„Dnešní (čtvrteční – pozn.red.) rozšířené sankce vůči Wagnerově skupině stejně jako nové sankce vůči jejím spolupracovníkům a dalším společnostem podporujícím ruský vojenský komplex dále omezí Putinovu schopnost zbrojit a vybavovat jeho válečnou mašinérii,“ uvedla v prohlášení americká ministryně financí Janet Yellenová.

Vagnerovu skupinu založil před více než osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014.

Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. V jejích řadách bojují také lidé naverbovaní z ruských věznic.

 X X X

Před domem křičeli ‚vydejte nám vraha‘, popisuje Kubek chování skupiny okolo dezinformátora Tušla

Pražský soud začal projednávat případ obtěžování prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Jeden z obžalovaných Patrik Tušl je obviněný z nebezpečného pronásledování, podle obžaloby se opakovaně snažil vynutit si s Kubkem kontakt, aby mu mohl pokládat otázky. Měl na něj čekat před domem, kde bydlel, zvonit na něj, čekat na něj před pracovištěm nebo mu volat do ordinace, popisuje Kubek v Interview Plus.

 Obtěžování, ke kterému mělo docházet během pandemie, však Tušl odmítá. Kubek se na policii obrátil poté, co se dozvěděl, že na internetu byla zveřejněna adresa jeho bydliště, fotografie domu a okna s výzvou, aby lidé chodili k němu domů „na návštěvy“.

„Pak se objevili ti obžalovaní v červených mikinách s nápisem ,Ministerstvo vnitra‘ a snažili se dostat až k nám do bytu. V tom momentě byla situace opravdu vážná. Když se vám potom srocují před okny domu, skandují v pozdních večerních hodinách megafony, snaží se proti vám poštvat sousedy a křičí ,vydejte nám vraha‘,“ popisuje Kubek chování, ke kterému mělo docházet.

‚Křičí vám do obličeje‘

Nejhorší pro něj byl fyzický kontakt, když ho obžalovaní pronásledovali. „Jde kolem vás, křičí vám do obličeje nadávky, urážky a další lidé jdou okolo s mobilním telefonem a nahrávají to. Jak jsem totiž později zjistil, protože já sám sociální sítě nesleduji, zveřejňovali to na různých sociálních sítích a žebrali o peníze. A bohužel jim naivní lidé peníze za pronásledování mě a mé rodiny ještě posílali,“ vysvětluje Kubek.

Obtěžování podle něj ustalo v momentě, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Moji pronásledovatelé získali novou oblast působnosti, nový objekt zájmu a začali se věnovat, abych tak řekl kulantně, problematice Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků,“ dodává Kubek.

„Jde kolem vás, křičí vám do obličeje nadávky, urážky a další lidé jdou okolo s mobilním telefonem a nahrávají to.“

Milan Kubek

Podle advokátky Kláry Kalibové, která je ředitelkou organizace In Iustitia, se do podobné situace dostává množství především žen, které působí ve veřejném prostoru.

„Jde například o Olgu Richterovou, která nikdy nebyla úspěšná, když se na policii obrátila s žádostí o svoji ochranu. Dále třeba Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra Praha, řada novinářek, které tuto ochranu nikdy nedostaly,“ říká Kalibová.

Zákony vs. praxe

Podle ní zákony chrání lidi před podobným obtěžováním relativně dostatečným způsobem. Výjimky by se daly najít u předsudečných pohnutek, jako je homofobní obtěžování nebo pronásledování z důvodu zdravotního stavu.

„To, co ale nechrání dostatečně, je právní praxe. Policie, státní zastupitelství i soud v minulosti rezignovaly na ochranu některých z jejich pohledu tzv. veřejně činných osob, které ale veřejně činnými osobami nejsou. To jsou lidi, kteří do veřejného prostoru vstupují z důvodu své profese,“ vysvětluje Kalibová.

Případ doktora Kubka, který se dostal až k soudu, je však výjimkou. Podle Kalibové Kubek ochrany požívá proto, že byla jeho situace spojena s pandemií a situa

X X X

V německém vlaku zemřeli dva teenageři. Útočil Palestinec, z vazby byl pár dní

Oběťmi středečního útoku nožem v německém regionálním vlaku byla sedmnáctiletá dívka a devatenáctiletý mladík. Oznámila to zemská ministryně vnitra. Podle informací německých médií měl útočit uprchlík z Palestiny, kterého teprve před několika dny pustili z vazby, kde byl za ublížení na těle.

 Podle státního zastupitelství v Itzehoe nic nenasvědčuje teroristickému pozadí útoku. Oba mladí lidé zemřeli na následky bodných poranění. Ministryně vnitra spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko Sabine Sütterlinová-Waacková uvedla, že mladé oběti se znaly. Úřady nejprve hovořily o tom, že dívce bylo 16 let, později její věk opravily.

Útok si vyžádal podle upravených informací také šest zraněných včetně pachatele. Tři lidé jsou ještě v nemocnici, dva z nich jsou po operaci. Zraněného pachatele policie zadržela, převezla do nemocnice a následně do vazby. Zbraň zajistila.

Útok se stal ve středu v regionálním vlaku mezi Kielem a Hamburkem na severu země. Kolem 15. hodiny tam neznámý muž začal napadat cestující. Podle deníku Bild po něm lidé začali házet kufry, aby eliminovali jeho řádění.

Když vlak zastavil v Brokstedtu, vyběhli z něj cestující co nejrychleji ven, aby se dostali do bezpečí. Ve vlaku cestovalo kolem 120 lidí.

Deník, ale i web Spiegel.de dále uvedly, že podezřelým z útoku byl 33letý Palestinec Ibrahim A. Do Německa přišel v roce 2014 jako uprchlík, což potvrdila i ministryně Sütterlinová-Waacková. Nejprve žil v Severním Porýní – Vestfálsku, později ve Šlesvicku-Holštýnsku. Do konfliktu se zákonem se údajně dostal už dvanáctkrát za krádeže, fyzické obtěžování či sexuální napadení, dodává Bild.

Policie: Nebyl intezivním pachatelem trestných činů

Státní zástupce Carsten Ohlrogge později ve čtvrtek na tiskové konferenci potvrdil, že úřady muže nepovažovaly za intenzivního pachatele trestných činů, i když už byl třikrát trestán.

Sütterlinová-Waacková poznamenala, že kolem jeho posledního činu panuje nadále mnoho nejasností. Výsledky výslechu ještě nejsou k dispozici, takže okolnosti jsou nejasné a k motivu nelze nic říct, podotkla.

Ministryně také řekla, že vyšetřovaný do Německa poprvé přicestoval v roce 2014 a v roce 2017 mu byla poskytnuta takzvaná subsidiární, tedy časově omezená ochrana. V listopadu 2021 pak bylo zahájeno řízení k jejímu obnovení.

V létě 2021 se podle místních úřadů přestěhoval do Kielu, kde žil v obecní ubytovně, ale brzy tam měl zákaz vstupu. Ve vyšetřovací vazbě v Hamburku byl od loňského 21. ledna do minulého čtvrtka. Ještě ve středu přitom podezřelý navštívil cizinecký úřad a žádal povolení k pobytu, poté se odebral na úřad evidence obyvatel.

X X X

Státní podnik vyvinul vozidlo za 62 milionů, prodal jen 69 kusů

V soukromém firmě by to byl problém, ve státním podniku to nevadí. VOP CZ, firma Ministerstva obrany určená k výrobě a opravám vojenské techniky, vyvinula ve vlastní režii čtyřkolové civilní vozítko Dapper 5000. Vývoj stál 62 milionů, od uvedení na trh v roce 2014 se ale prodalo jen 69 kusů. Do toho za poslední roky nahromadil stamilionové dluhy.

Nový produkt se začal prodávat v době, kdy podnik řídil generální ředitel Marek Špok. Ten nastoupil do čela podniku v roce 2014 a státem vlastněná společnost se od té doby utápí v dlouhodobé krizi. Od Špokova nástupu do současnosti vygenerovala ztrátu 526 milionů Kč. V roce 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar rozhodl Špoka odvolat pro neschopnost v situaci, kdy podnik neměl na výplaty. O to překvapivější je, že Špoka vrátila do čela VOP CZ loni v létě ministryně obrany Jana Černochová. Plusem pro Špoka mohlo být, že byl donedávna členem ODS a přispěl jí několika sponzorskými dary.

Špok v roce 2014, když nastupoval do funkce, sliboval zdvojnásobit obrat podniku a posílit ho zejména v zakázkách na vojenskou pozemní techniku. To se ale nepodařilo. VOP CZ totiž musí o zakázky na servis armádní techniky soutěžit s firmami soukromého sektoru a není v nich příliš úspěšný. Od roku 2014 tvoří zakázky od Ministerstva obrany pouhých 8 procent tržeb, velká část z toho navíc připadá na konto jediného projektu, generální opravě, oficiálně nazývané „technické zhodnocení“, tanků T-72M4 české armády. To je navíc zakázka, kterou VOP CZ získal bez soutěže.

Vzhledem k tomu, že práce pro českou armádu odvádí VOP CZ minimum, neplní zákonnou podmínku svojí existence, podle které jsou státní podniky zakládané kvůli významným strategickým nebo veřejně prospěšným zájmům.

Nenaplněné kapacity a dluhy u bank

„Příčinou jsou nenaplněné kapacity alokované pro vojenskou výrobu. Z důvodu udržení opravárenské schopnosti u vojenské techniky v období poklesu zakázkové náplně byla zřízena tréninková pracoviště pro odborný výcvik dílenského personálu,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany David Jareš.

„Finanční ztráty v posledních letech byly významným podílem ovlivněny nepředvídatelnými faktory jako situace s pandemií covidu, která měla dopad na obchodní politiku společnosti, ale i válkou na Ukrajině. Tyto skutečnosti významně zasáhly do finančního plánování nejen obchodu, především v podobě zvýšení cen energií v desítkách procent a hutního materiálu dokonce o 240 %,“ uvedla tisková mluvčí společnosti Kateřina Urban Samková.

Toto vysvětlení ale kulhá. Zatímco soukromé společnosti obranného průmyslu prosperovaly i během covidu, s růstem cen energií se vyrovnaly a konflikt na Ukrajině byl pro ně vzhledem k dodávkám pro Ukrajinskou armádu impulsem pro prudký růst, VOP CZ zatím z této situace neprofituje. Dle svého vyjádření podnik pouze jedná s ukrajinskou stranou o případných zakázkách na servis pozemní techniky.

Samková doplnila, že investice podniku směřovaly a směřují do výzkumu a vývoje pro armádu jako například do vývoje autonomní pozemní robotické platformy TAROS, která byla v roce 2020 zavedena do Armády ČR. Dalším vývojovým projektem VOP CZ byla realizace 5 speciálních variant vozu Pandur dle požadavků Armády ČR, které byly vyrobeny a dodány pro její potřeby. Veškerý vývoj a výzkum je financován ze zdrojů podniku, ten si peníze půjčuje za úroky u soukromých bank.

O problémech firmy hovoří i experti. „VOP není v dobrém stavu a je otázkou zda je to jen věc tohoto vedení, nebo se projevují následky dřívějších špatných rozhodnutí,“ napsal iDNES.cz generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Security Magazín zase upozornil na to, že dozorčí rada firmy neplní svoji funkci.

Vozítko za milion

VOP CZ se v obranném průmyslu nedaří ani na volném trhu. Jediný významný projekt na vojenskou techniku po nástupu Špoka byla zakázka na výrobu čtyřkolových lehkých obrněných vozidel pro jordánskou společnost NIMR. Tu ale ve skutečnosti vyjednal Špokův předchůdce Adolf Veřmiřovský. Po splnění výrobní zakázky pro NIMR Špok získal v roce 2017 od jordánského výrobce zastoupení, aby mohl tato vozidla nabízet armádám zemí V4. Při uzavření smlouvy Špok doufal, že tento krok přinese VOP CZ zakázky až za půlmiliardy dolarů a že vytvoří desítky nových pracovních míst. Přes bombastická prohlášení ale v zemích V4 neprodal ani jedno vozidlo.

Tržby společnosti v hubených letech, kdy jí vedl Špok, generovaly z 80 procent civilní zakázky, VOP CZ fungoval v podstatě jako součást českého automotive a dodával díly pro finální výrobce. VOP CZ nechybí ambice přijít s vlastním produktem, ale výsledky jsou nevalné, jak ukazuje příklad vozítka Drapper 500, jehož vývoj stál 62 milionů a za 8 let, co je v nabídce, se ho prodalo jen 69 kusů.

Obří zakázka na BVP

VOP CZ by mohl hrát roli tzv. systémového integrátora u padesátimiliardové zakázky na nová švédská bojová vozidla pěchoty. To znamená, že bude primárním českým průmyslovým partnerem pro švédského výrobce, společnost BAE a přerozdělovat práci dalším českým firmám, které se na projektu budou podílet. Za to si samozřejmě bude účtovat i svou marži, což v minulosti potvrdila společnost i v odpovědi na dotazy Transparency International.

„VOP CZ je dlouhodobě ve špatné finanční kondici, která je provázená mimo jiné i úbytkem zaměstnanců. Je tedy otázkou, zda-li podnik v tuto chvíli má dostatečné personální kapacity a know-how na potenciální výrobu podvozků pro vozidla CV-90, kompletování celých vozidel včetně jejich testování tak, jak oznámila ministryně obrany Černochová. Je na managementu společnosti VOP CZ a politickém vedení Ministerstva obrany rozptýlit spekulace o tom, že podnik na tuto zakázku nemá kapacity, případně že je schopen potřebné kapacity zajistit jinak, než subdodávkami. Taková komunikace směrem k veřejnosti i politické reprezentaci se prozatím nedaří,“ napsal iDNES.cz hlavní analytik Transparency Marek Chromý. Podle mluvčího resortu obrany Davida Jareše byla však i při nedostatku zakázek zachována odborná pracovní místa.

Před realizací obří zakázky na vozy BVP za současného stavu varuje i generál Šedivý. Do té doby než bude hospodaření VOP konsolidované by se tak zásadní zakázka neměla VOP svěřit. V opačném případě by se mohlo MO ČR dostat do problémů v realizaci celého programu. „Ze zkušenosti podobného postavení VOP z produkce Pandurů existuje nebezpečí zbytečného zvýšení ceny bez přidané hodnoty,“ napsal šedivý.

Redakce kontaktovala velké hráče na tuzemské scéně obranného sektoru. Otevřeně však nikdo ze soukromých firem obranného průmyslu roli VOP CZ kritizovat nechce. Oslovené firmy se bojí, aby se jim VOP CZ nepomstil tím, že je o podíl na práci na nových BVP připraví.

X x x

Muž na ubytovně v Novém Jičíně ubodal známého, pohádali se kvůli ovoci

Smrtí skončila slovní rozepře na jedné z ubytoven v Novém Jičíně. Dva muži se tam pohádali údajně kvůli ovoci, přičemž jeden z nich vzal nůž a na soka se vrhl.

Incident se stal v úterý v pozdních nočních hodinách, bližší čas ani místo policie neuvedla. Když policisté na základě telefonického oznámení přijeli na místo, narazili na dva muže, z nichž jeden byl těžce zraněný.

„Ten i přes poskytnutou lékařskou pomoc zraněním podlehl,“ konstatovala policejní mluvčí Soňa Štětínská.

Moravskoslezští záchranáři podle svého mluvčího Lukáš Hampla na místo vyjížděli okolo dvaadvacáté hodiny a muž měl bodná zranění v oblasti trupu. „Pacient v době našeho příjezdu měl zástavu krevního oběhu, takže jsme zahájili resuscitaci. Po asi dvaceti minutách se krevní oběh podařilo obnovit a muž byl transportován do ostravské fakultní nemocnice,“ sdělil mluvčí.

Jenže při příjezdu na urgentní příjem se zraněnému opět zastavilo srdce. „Muže jsme předávali kolegům z nemocnice za současné resuscitace,“ dodal Humpl. Už se ho však nepodařilo zachránit.

Policisté zadrželi osmačtyřicetiletého muže, přičemž napadený byl o tři roky mladší. Jak vyšlo najevo, muži se mezi sebou pohádali, údajně šlo o konzumaci ovoce. Spor vyústil napadením a bodnutím.

Vyšetřující kriminalista už útočníka obvinil z vraždy a navrhl jeho vzetí do vazby. Vzhledem k závažnosti trestného činu je jisté, že soud žádosti vyhoví. Pachateli hrozí vězení od deseti do osmnácti let.

X X X

REŽISÉRA   DRÁBKA  V  PRAZE  VYHODILI  Z  DIVADLA

Byl jsem odejit. Režisér Drábek končí v Městských divadlech pražských

Režisér a dramatik David Drábek už nebude kmenovým režisérem Městských divadel pražských. Ve velké pražské scéně, pod kterou spadají divadla ABC, Rokoko a Komedie, s ním ke konci února ukončí spolupráci v této pozici. Post kmenového režiséra totiž divadlo ruší.

 Režisér o svém konci na pražské scéně informoval na Facebooku, kde má přes 22 tisíc sledujících. K plakátům shrnujícím jeho kompletní tvorbu zde dopsal: „Přátelé, tohle je konečný výčet mých inscenací v Městských divadlech pražských. Byl jsem v týdnu před Vánoci odejit,“ napsal v úterý večer.

„David Drábek je stále kmenovým režisérem Městských divadel pražských. Jeho pracovní úvazek skončí ke konci února letošního roku, a to kvůli zrušení místa kmenového režiséra,“ zareagoval na dotaz iDNES.cz ředitel scény Daniel Přibyl. „Městská divadla pražská bude i nadále svými inscenacemi profilovat umělecký šéf Michal Dočekal a s ostatními režiséry bude divadlo spolupracovat na základě uměleckých smluv vždy na konkrétní inscenaci. Tuto formu spolupráce nabídlo vedení divadla i Davidu Drábkovi,“ dodal Přibyl.

David Drábek byl přitom jednou z tváří nového směřování Městských divadel pražských právě pod vedením Daniela Přibyla a Michala Dočekala. Spolu s nimi sem nastoupil v roce 2018 a od té doby zde vytvořil sedm inscenací. Mezi jeho nejvýraznější díla patří autorské inscenace Kanibalky a Kanibalky 2 s Vandou Hybnerovou a dále například muzikál Elefantazie s Tomášem Klusem. Poslední premiérou zůstává komedie Pupek Paříže, která měla v ABC premiéru koncem listopadu.

„Návštěvnost inscenací Davida Drábka je u jednotlivých titulů různá, některé tituly mají vysokou návštěvnost, například Herečka sobotní noci s Pavlou Tomicovou v hlavní roli v Rokoku nebo Revizor v divadle ABC, jiné si takovou přízeň diváků nenašly, například druhý díl Kanibalek v Rokoku. V nejbližších měsících nicméně není v plánu žádná derniéra inscenace Davida Drábka,“ doplnil ještě Přibyl. Sám Drábek záležitost více komentovat nechtěl.

Dvaapadesátiletý režisér předtím dlouhé roky působil v královéhradeckém Klicperově divadle. Vedle režie je i zavedeným dramatikem, je autorem více než pětatřiceti divadelních her. Mezi jeho nejznámější díla patří kontroverzní, původně rozhlasová hra Koule o Heleně Fibingerové. Svou prvotinou Ochechule pak David Drábek předloni vstoupil i na pole beletrie.

 Přátelé, tohle je konečný výčet mých inscenací v Městských divadlech pražských. Byl jsem v týdnu před Vánoci odejit.

Ale nebojte se, rozhodně tady nebudu prát špinavé prádlo.
Radostně jsem se nadechl k novému počátku.
A jsem rád, že moje inscenace v Městských jsou tak divácky úspěšné. Od loňského září se na ně chodí stejně jako za mojí zlaté éry v Klicperáku…. Děkuju ze srdce.

X X X

HEREC  LÁBUS  NECHCE  ŽENY?

Tajemství Jiřího Lábuse. Proč se nikdy nestal otcem a nebyl viděn se žádnou ženou

Soukromý život herce Jiřího Lábuse, který letos slaví 73. narozeniny, je tak trochu zahalen tajemstvím. Proč se nikdy neoženil a nezaložil rodinu?

Jiří Lábus patří mezi umělce, kteří nikdy nezkazí žádnou legraci. Nejenže umí bravurně ztvárnit komické i vážné role, ale je i znamenitým dabérem. V americkém animovaném seriálu Simpsonovi, který každý den vysílá Prima COOL, promlouvá hlasem Marge Simpsonové. Zatímco v profesním životě se mu daří a dosáhl téměř všeho, čeho mohl, v soukromém to skřípe. Zařadil se mezi nejznámější svobodné mládence v Česku.

 Ne že by o ženy nestál, jen v ideálním věku nenašel tu pravou. Částečně za to mohla i výchova rodičů, se kterými dlouho bydlel, na rozdíl od bratra, jenž se brzy osamostatnil. Především maminka, která pracovala jako zdravotní sestra, v něm pořád viděla malého Jiříčka. Otec architekt zase razil teorii, že dokud s nimi bude žít pod jednou střechou, musí je poslouchat na slovo. „Když mi bylo pětadvacet, šel jsem s mámou do Domu módy a tam prodavačkám řekla: Tady kabát pro chlapce. Já myslel, že mě raní mrtvice, to byl takový trapas,“ přiznal herec v rozhovoru se Zuzanou Maléřovou pro sadu nahrávek Nevyslovené monology.

 Některé věci ho doháněly doslova až k šílenství. „Jednou mě na Silvestra rodiče zamkli doma, že prý jsem hodně opilý. Tak jsem vyhodil z okna pět tisíc korun a řekl jim, že musím jít ven, protože jsem tam hodil peníze. Oni mi nevěřili a nepustili mě. Ráno tam ty peníze už samozřejmě nebyly,“ vzpomínal Lábus.

 Největší strach

Rodina měla vliv i na jeho nevydařené známosti. „Když jsem si jednou přivedl dívku domů, babička se jí pochlubila, že co je maminka v lázních, krásně piju mléko – a byl konec,“ popsal herec. Podobně to dopadlo i s dalšími vztahy. „Jedna holka mi kdysi řekla, že jsem citový mrzák. Možná to párkrát vypadalo, že se ožením, ale vždycky jsem zdrhnul,“ poznamenal herec.

Nakonec to vzdal, věnoval se pouze milované profesi a na ženy a založení rodiny neměl pomyšlení. Dnes si ale čím dál častěji uvědomuje, že to nebyla nejlepší volba. Nejvíce ho děsí pomyšlení, že se o něj v případě vážného onemocnění nebude mít kdo postarat. Proto si všechny vydělané peníze pečlivě šetří na horší časy. Dobře ví, že pomoc si bude muset zaplatit. „Chci mít finanční prostředky k tomu, abych si mohl dovolit nějaký ústav s nadstandardní péčí, kde se o mě, až nebudu moci, dobře postarají. Z blízkých a kamarádů nechci nikoho otravovat. Vím, jak trýznivé to bylo pro mého otce (trpěl Parkinsonovou chorobou, pozn. red.), který se stále omlouval za to, když jsem mu pomáhal. Já mu říkal, že je to přirozené, ale on to tak nebral,“ uzavřel herec.

 X X X

 KDO  ZÍSKÁ  MAJETEK  IVANY  TRAMPOVÉ  ZE  ZLÍNA?

Kdo zdědí majetek Ivany Trumpové? Exprezident USA v závěti zahrnut nebyl

Charita, přítelkyně, poslední exmanžel a děti – ti všichni budou dědit velký majetek, který zůstal po Ivaně Trumpové. Exmanželka bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, která zemřela loni v červenci, po sobě zanechala pozůstalost v hodnotě 34 milionů dolarů (skoro 744 milionů korun). Trump mezi dědice zahrnut nebyl, i když ho Ivana Trumpová přátelsky podporovala až do své smrti.

Součástí dědictví po Ivaně Trumpové je mimo jiné byt v centru Zlína, který mají dostat její děti – Donald junior, Eric a Ivanka – s podmínkou možnosti dožití Marie Zelníčkové (matky Trumpové) v tomto bytě.

Zelníčková žije v tuto chvíli v USA se svými vnoučaty. Byt ve Zlíně, v němž dlouhé roky žila, je teď prázdný. O nemovitost se starají známí rodiny. Přesto sousedé na Marii Zelníčkovou nezapomínají. Rádi by se s ní ještě někdy alespoň pozdravili. Nezapomněli ani na již zesnulého tatínka Ivany Trumpové – Miloše Zelníčka.

„Paní Zelníčková je úžasná dáma. Je spravedlivá, klidná a objektivní. Pan Zelníček byl dobrý, líbil se mi,“ zmínili sousedé. Podle Jarmily Trávníčkové – spolužačky Ivany Trumpové – to byl právě Miloš Zelníček, který svou dceru hnal k větší ctižádosti.

„Myslím, že tak v sedmé třídě s ní promluvil její tatínek, protože se do té doby flákala, ostatně jako my všichni. Sedmou, osmou i devátou třídu se učila i na záchodě,“ vzpomínala Trávníčková. Miloš Zelníček je pohřbený na Lesním hřbitově ve Zlíně. Na jeho poslední cestě ho doprovodil i zeť Donald Trump.

S pozdějším americkým prezidentem se Trumpová setkala již v roce 1976, když pracovala jako modelka. Svatba se konala o rok později. Do své rodné země se ale i s dětmi pravidelně vracela, především kvůli českým rodičům. „Ona o něj (Trumpa) ani nestála, ale on jí telefonoval. Snažil se ji ulovit,“ glosovala Trávníčková.

Sňatek Trumpových ukončil rozvod v roce 1992, a to po Trumpově románku s bývalou Miss Georgia Marlou Maplesovou. Trumpová se poté stala úspěšnou podnikatelkou. S někdejším prezidentem USA měla však až do své smrti velmi dobrý vztah. Přesto se v její závěti neobjevil.

 X X X

 DAKO-CZ POPRVÉ v historii PŘEKONALO  DVOUMILIARDOVÉ TRŽBY.
ZA POSLEDNÍ ČTYŘI ROKY VYROSTLO O 100 PROCENT

Společnost DAKO-CZ, výrobce brzdových systémů a komponent pro kolejová vozidla z východočeské Třemošnice, pokračuje ve strmém růstu. V roce 2019 poprvé překonala miliardový obrat a za pouhé čtyři roky jej dokázala zdvojnásobit. V roce 2022 firma poprvé v historii překonala dvoumiliardové tržby. Za uplynulé čtyři roky také společnost přerostla přes hranice regionu i celé České republiky, když v loňském roce založila dva společné podniky s tamními předními výrobci v Indii a letos na tamním trhu plánuje založit dceřinou společnost.

 „Za pochodu budujeme firmu na dvoumiliardový obrat,“ říkal s oblibou Lukáš Andrýsek, předseda představenstva společnosti DAKO-CZ poté, co firma prolomila miliardovou hranici. Již za čtyři roky dokázala firma své tržby zdvojnásobit. Navzdory nepříznivým okolnostem jako byly covidová pandemie, narušení dodavatelských řetězců či extrémní nárůst cen energií související s konfliktem na Ukrajině.

„V průběhu covidu jsme ani na jeden den nepřerušili výrobu, v roce 2020 jsme navíc za plného provozu vybudovali nový centrální sklad, rozšířili jsme montážní halu a kompletně jsme inovovali logistické toky ve výrobě, čímž se nám povedlo významně navýšit její kapacitu. Za to, že to v tak těžkých podmínkách zvládli a výroba neustále běžela naplno, patří všem našim zaměstnancům velký dík,“ říká Lukáš Andrýsek.

Kromě toho se DAKO-CZ postupně rozrůstalo. Nejprve přibyla společnost Transelco vyrábějící spřáhla, stavěče a brzdové válce, následovalo založení dceřiné společnosti DAKO-CZ Service v severočeském Mostě, kam se soustředil servis a opravy brzdových jednotek a komponent. V roce 2021 vznikla v Ostravě další dceřiná společnost DAKO-CZ Machinery zaměřená na sériovou výrobu, především pro Indii. Zakázky pro tamní trh tvoří dnes zhruba třetinu obratu společnosti.

„V roce 2022 naše expanze pokračovala. V Indii jsme s klíčovým hráčem na tamním trhu, společností Medha Servo Drives, založili podnik MEDHA DAKO-CZ Pvt. Ltd. se sídlem v Hyderabadu. Naše spolupráce se soustředí na dodávky ucelených a moderních brzdových systémů pro nově připravované vozy EMU, metra a lokomotiv pro Indickou železnici. Se společností Jupiter Wagons, dvojkou na trhu výroby nákladních vozů, jsme založili společnost JWL DAKO-CZ India Ltd., který sídlí v Kalkatě. Indické aktivity zastřeší nově vznikající dceřiná společnost DAKO-CZ India,“ popisuje Lukáš Andrýsek indickou expanzi.

Na další růst má společnost, která tři čtvrtiny své produkce exportuje, zaděláno i v Evropě, Africe a Jižní Americe, kde bude implementován zcela nový brzdový systém na projektu Automated People Mover. Tento speciální vlak bude provozován na mezinárodním brazilském letišti v São Paulu. Společnost čeká v příštích letech ještě jeden velký cíl a to sáhnout si na trh Severní Ameriky.

„Především ale – kromě investic do rozšíření výroby a moderních technologií – masivně podporujeme výzkum a vývoj. Díky tomu naše společnost udává trendy v oboru, zejména v ekologickém a bezúdržbovém řešení našich brzdových systémů a komponentů. Například vloni jsme na prestižním veletrhu InnoTrans v Berlíně představili revoluční elektromechanickou kotoučovou brzdovou jednotku, která je součástí naší koncepce DAKO Brake By Wire. Jejím principem je, že k zastavení vlaků není potřebný stlačený vzduch ani olejové hospodářství,“ doplňuje Lukáš Andrýsek.

Úspěch DAKO-CZ nezůstává bez odezvy. V roce 2021 byla společnost vyhlášena Firmou roku Pardubického kraje a v celostátním finále se umístila mezi pěti nejlepšími společnostmi. V minulém roce získala ocenění Czech Superbrands 2022. Vše nasvědčuje tomu, že společnost, jež je stoprocentně vlastněna Czechoslovak Group, průmyslově-technologickou skupinou českého podnikatele Michala Strnada, a která dnes tvoří základ samostatné divize CSG Rail. Jaroslav Martínek

X X X

Dřevo místo železa. Menší mosty se mohou opravovat pomocí nové metody, která šetří čas, přírodu i peníze

Pardubický kraj chce v pilotním projektu vyzkoušet novinku při opravách mostů. Místo klasické železobetonové konstrukce odborníci z českých vysokých škol a stavebních firem přišli s nápadem využívat lepené lamelové dřevo v kombinaci s betonem. Ověřená technologie, která se už desítky let využívá například v Kanadě, Spojených státech či Skandinávii, má umožnit rychlejší rekonstrukci mostu za využití ekologicky přívětivějších materiálů, prodloužit jeho životnost a ušetřit náklady.

V České republice se zatím jedná o novinku a Pardubický kraj ji chce vyzkoušet u menších mostních staveb. „Oslovili nás odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, kteří se společně s kolegy z dalších vysokých škol metodou zabývají a již ji v praxi úspěšně vyzkoušeli. Samozřejmě vítáme možnou úsporu času, při rekonstrukci mostů touto metodou se místo části železných nosníků používá speciálně upravené lamelové dřevo. Opravený most má finální povrch z pojezdového betonu, takže řidiči nepoznají rozdíl. Ten ale následně pozná samospráva, protože užití této metody do budoucna slibuje velké úspory na emisních povolenkách. Jedná se tedy o ekologickou a ekonomickou možnost jak opravovat či modernizovat menší mosty, a to rychleji než doposud, se stejnou kvalitou a splňující všechny normy. Pro velké konstrukce ji nezvažujeme, ale v současné době vytipováváme tři možné projekty menšího charakteru. Na nich si chceme vyzkoušet nejenom zadání této specifické zakázky zhotoviteli, ale i projektovou přípravu a další administrativní kroky. Jedná se o novou metodu, takže uvidíme, jaký bude zájem firem o tuto zakázku,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Pilotní projekty vybere Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) tak, aby se co nejvíce uplatnily výhody navrhovaného technického řešení. „Takováto mostní stavba klade nižší nároky na únosnost podpěr a základů. Výrazně snižuje hmotnost, šetří spotřebu betonu. Jsme přesvědčeni, že tudy vede cesta k vylepšení uhlíkové stopy v mostním stavitelství. Je to zcela jistě proveditelné, převažují výhody,“ sdělil ředitel SÚS Pk Miroslav Němec.

Inovativní metody mají snižovat ekologickou zátěž

Na zavedení dřevěných konstrukcí při opravách mostů do praxe pracuje tým odborníků z České zemědělské univerzity s dalšími vysokými školami i stavebními firmami. Ve Spojených státech a Skandinávii mosty postavené podobnou metodou fungují v běžném provozu až 70 let. Lepené lamelové dřevo dostává před instalací do konstrukce speciální chemický nástřik, který dodává materiálu lepší mechanické vlastnosti.

V České republice se se zkoušením metody v praxi začalo v roce 2019 v Třebíči a na příští roky ji chtějí využít další samosprávy. „Do budoucna nás nejenom kvůli Green Dealu čeká debata o zavádění inovativních technologií v dopravních stavbách. Řešit musíme ekologickou udržitelnost, uhlíkovou stopu a další věci, které se doposud nechávaly být. Mám na to svůj názor, ale pokud se opravdu dá použít při rekonstrukci mostů dřevo a výsledná vozovka splní všechny normy, tak nevidím důvod, proč to nezkusit. Řada lidí si asi řekne, že rekonstruovat most pomocí dřeva je v roce 2023 zvláštní, ale jedná se pouze o menší komunikace, ne dlouhé stavby. Dřevo se používá v konstrukci společně s betonem, samotný povrch vypadá jako u klasického železobetonového mostu. Pokud nám metoda nabízí takové výhody, tak bychom ji podle mého názoru měli vyzkoušet a pak zhodnotit výsledek,“ dodal náměstek Kortyš. Michele Vojáček, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Olomoucká delegace s Moravskou filharmonií jede do Švýcarska. Prohloubí spolupráci s partnerským městem Luzern

Digitalizace, ekologie, ale i dlouhodobá spolupráce v oblasti kultury, jsou hlavními tématy bilaterálních jednání Olomouce ve švýcarském městě Luzern. Cílem návštěvy olomoucké delegace v partnerském městě je prohloubení dlouholetých vztahů a získání důležitých inspirací v oblasti Smart City, environmentálních a kulturních projektů. Výchozím bodem aktuální spolupráce se stane švýcarské turné Moravské filharmonie Olomouc.

„Luzern je jedním z velmi strategických měst, se kterým se můžeme více propojit nejen v rámci moderních technologií, ale i v oblasti kultury, například s její prezentací nebo v souvislosti s výměnným hostováním umělců. Naší společnou představou je, že partnerství nezůstane jenom formální záležitostí, ale že jej více otevřeme široké veřejnosti,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu a cestovní ruch Viktor Tichák.

Kromě Luzernu, vystoupí početně těleso olomouckých filharmoniků také v Thunu a Basileji. Téměř devadesát muzikantů bude na koncertech řídit hlavní hostující dirigent Moravské filharmonie, Švýcar Christian Knüsel. Právě on totiž nyní významně přispívá k realizaci turné a další etapě spolupráce s partnerským městem. „Hudba má spojovat. A když jsem se dozvěděl, že Olomouc má partnerství s Luzernem, byla to pro mě jasná výzva k uspořádání turné, které spolupráci ještě více propojí a zdokonalí,“ vysvětlil dirigent Christian Knüsel, který vybral místa koncertů a podílel se na realizaci turné.

Christian Knüsel je vedle působení na postu hlavního hostujícího dirigenta Moravské filharmonie Olomouc také šéfdirigentem a uměleckým vedoucím orchestru Neues Orchester Basel. V roce 2022 ho časopis Who is Who zařadil mezi nejprominentnější osobnosti města Basileje. V dubnu 2022 pozval Christian Knüsel členy Moravské filharmonie na koncert do Basileje, který se uskutečnil pod patronací českého velvyslanectví. Setkal se s velkým úspěchem a navazuje na něj i nadcházející turné.

První z programů obsahuje předehru k opeře Ruslan a Ludmila Michaila Ivanoviče Glinky a Symfonií č. 8 G dur Antonína Dvořáka, dále Klavírní koncert č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova, který přednese bulharská klavíristka žijící v Basileji Irina Georgieva. Druhý z programů je věnován tvorbě Patra Iljiče Čajkovského. Publikum v Luzernu uslyší v podání olomouckých filharmoniků předehru Romea a Julie, suity z Louskáčka, Šípkové Růženky a Labutího jezera. Koncerty se uskuteční ve vyhlášených koncertních sálech, konkrétně v Kulturund Kongresszentrum Luzern, Schadausaal v Thunu a Stadtcasino v Basileji. „Naše výjezdy do zahraničí, které nejsou pouze o umělecké prezentaci Moravské filharmonie a Olomouce, ale také o kulturní diplomacii, o navazování nových kontaktů a prohlubování mezinárodních vztahů. O to více, že jeden z našich tří švýcarských koncertů připadl na Luzern, partnerské město Olomouce,“ vyzdvihl ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman.

Olomoucké delegaci, zastoupené primátorem Miroslavem Žbánkem, náměstkem pro kulturu, cestovní ruch a školství Viktorem Tichákem a ekonomickým náměstkem Otakarem Štěpánem Bačákem, v Luzernu představí i průběh stavby nového divadla, části hlavního nádraží a kromě kulturních témat povedou jednání v oblasti politiky bydlení, environmentálních projektů, včetně energetické a klimatické strategie města.

Spolupráce s Luzernem se datuje od roku 1991, kdy byly vztahy mezi oběma městy navázány z iniciativy českých emigrantů. O jejím významu svědčí mnoho výměnných stáží, projektů i velkorysá pomoc luzernské radnice a obyvatel Luzernu, kteří na konto zaplavené Olomouce v roce 1997 zaslali částku ve výši 13 milionů korun. Zajímavým výsledkem spolupráce byl také společný projekt na ochranu ovzduší v Zoologické zahradě Olomouc, kdy luzernská radnice spolufinancovala stavbu výtopny na biomasu. Významným momentem švýcarské spolupráce pak byla finanční účast Švýcarské konfederace při výstavbě nové tramvajové trati, která v roce 2012 zamířila z centra města na Nové Sady a Povel. Radka Štědrá, tisková mluvčí

X X X

Skončilo 134. plenární zasedání České biskupské konference

Na Arcibiskupství pražském jednali od 23.-25. ledna 2023 biskupové Čech, Moravy a Slezska. 134. zasedání ČBK se účastnil i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a zástupci mužských a ženských řeholí, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek. Jednání předcházel studijní den biskupů na téma Evangelizace v digitálním věku se sr. Rose Pacatte, členkou kongregace Dcer sv. Pavla z USA.

Na začátku zasedání přítomné pozdravil apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který hovořil mimo jiné o procesu Synody o synodalitě, jejíž evropská fáze se bude konat za několik týdnů v Praze a ujistil přítomné o svých modlitbách za toto setkání. Dále s biskupy společně debatoval o krocích, které již byly učiněny v rámci ochrany nezletilých a zranitelných osob v církvi i o dalších iniciativách, které jsou k této problematice plánovány do budoucna.

Biskupové se v rámci jednání věnovali ekonomickým záležitostem, schválili rozpočet ČBK, Charity i České katolické charity pro rok 2023. Debatovali o podnětech z komisí, rad a pracovních skupin ČBK. Jmenovali nového koordinátora vysokoškolské pastorace, schválili zveřejnění vybraných liturgických knih Římského rituálu online pod portálem Liturgie.cz, což může napomoci pro přípravu bohoslužeb či další studium. Biskupové rovněž hovořili o přípravách a o programu Světových dnů mládeže, které se uskuteční první srpnový týden tohoto roku v Lisabonu. Byli informováni také o plánovaném eucharistickém kongresu v Ekvádoru v roce 2024 a přípravách ze strany Vatikánu na Jubileum 2025. Členové ČBK také schválili záštitu slavnostnímu dokončení kopie fatimské Capelinhy v Koclířově.

Generální sekretář P. Stanislav Přibyl informoval členy ČBK o programu a formě nadcházejícího Evropského kontinentálního setkání, které se uskuteční od 5.-12. února v Praze v Hotelu Pyramida, které organizuje sekretariát ČBK společně s CCEE (Radou evropských biskupských konferencí). Pozval české a moravské biskupy k účasti na mši svaté s předsedy biskupských konferencí v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha ve středu 8. února od 18 hodin. Biskupové také zvolili delegáta ČBK na zasedání biskupské Synody o synodalitě, které se bude konat 4.-30. října 2023 v Římě. Zdenek Wassebauer, pomocný biskup pražský, byl zvolen delegátem, náhradníkem českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Členové ČBK během zasedání společně s P. Prokopem Brožem, členem národního synodálního týmu, reflektovali výsledky synodálního procesu jednotlivých diecézí a národní úrovně.

V úterý 24. ledna biskupové koncelebrovali bohoslužbu za účasti veřejnosti v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Hlavním celebrantem byl pražský arcibiskup a předseda ČBK Jan Graubner, kazatelem českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska.

X X X

 Sportovní gymnázium má nový atletický tunel

Nový atletický tunel s moderním zázemím dnes slavnostně uvedli do provozu zástupci Plzeňského kraje a města Plzně. Prostory tunelu se zázemím navazují na sportovní halu Sportovního gymnázia Plzeň. Stavba tunelu a přilehlého parkoviště s více než padesátkou parkovacích míst trvala rok a vyšla Plzeňský kraj na téměř 118 mil. Kč. Město Plzeň na realizaci stavby poskytlo vybrané pozemky, jejichž vypořádání proběhne po zaměření stavby.

„Sportovní gymnázium má od roku 2016 moderní sportovní halu, na kterou je nyní provozně připojen nový atletický tunel. Ten je navržen tak, aby svými parametry splňoval požadavky mezinárodní atletické federace. Pro sportovce je vybudováno moderní zázemí, kde je relaxační prostor, sauna i fyzioterapie. Součástí novostavby je také výtah pro vozíčkáře. Tunel bude sloužit tak nejen sportovcům krajského gymnázia, ale budou jej využívat i sportovní kluby a samozřejmě i veřejnost,“ říká hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták a dodává: „Kvalitní příprava sportovců není jen v samotné fyzické přípravě, ale spočívá právě i v moderním zázemí, kde bude možnost regenerace i fyzioterapie a vše spojené na přístupném místě přímo ve škole.“

Objekt samotný má dvě části, a to je vlastní tunel pro sportovce a moderní zázemí. V přízemí se nachází vlastní atletický tunel, který umožňuje trénink nebo závod v řadě atletických disciplín –  běh na 100 m, překážkový běh, skok do dálky, trojskok, skok do výšky, skok o tyči a vrhačské disciplíny, u kterých  jde pouze o trénink první fáze vrhu do namontované sítě. Rozměry a světlé výšky sportovních prostor jsou navrženy dle požadavků a zadání Mezinárodní atletické federace (IAAF). Přes hlavní vstup je zároveň nově zřízen přístup do hlediště stávající sportovní haly. Ve 2. podlaží jsou umístěny prostory se zázemím pro sportovce a trenéry. Jsou zde šatny se sociálním zázemím, relaxační místnosti pro muže a ženy, sauny, sklady prádla, místnost pro masáže a technické zázemí. Přímo u hlavního vstupu je navržen výtah pro bezbariérový přístup do zázemí ve 2. podlaží. Cena stavby, která probíhala od prosince 2021 do prosince 2022, je 117,6 mil. Kč vč. DPH (97,2 mil. Kč bez DPH).

Atletický tunel byl vybudován na pozemcích jak Plzeňského kraje, tak i Statutárního města Plzeň. Po zaměření stavby dojde k majetkoprávnímu vypořádání, kdy atletický tunel bude na pozemcích Plzeňského kraje a bude připojen ke stávajícímu areálu ve Vejprnické ulici (SOU elektrotechnické Plzeň) a nové parkoviště, včetně cyklostezky mezi oběma sportovními komplexy bude majetkově Statutárního města Plzeň.

Součástí stavby je i nově vybudované parkoviště v počtu 52 míst pro osobní automobily. „Toto parkoviště je náhradou za zastavěná parkovací místa, která sloužila pro Atletický stadion města Plzně. V areálu elektrotechnického učiliště, v blízkosti hlavního vstupu do Atletického tunelu, jsou nově vybudovaná pak dvě místa pro autobusy a také prostory vyhrazené pro vozidla Hasičského záchranného sboru pro případ zásahu,“ doplňuje náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí, investic a majetku Martin Záhoř s tím, že je navýšena kapacita parkoviště o 14 míst oproti původním 38 místům.

Nová metoda zadávání projektu

Výstavba atletického tunelu byla poprvé zadána formou Design & Build. Jedná se o metodu dodávky výstavbových projektů charakteristickou tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i za celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela na zhotovitele stavby. Zadavatel specifikuje ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění. Cena je následně stanovena paušální cenou bez vymezení soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Platby se provádí podle harmonogramu plateb. Zadavatel tak může lépe předvídat celkovou cenu a dobu dokončení. Naopak, zhotovitel na sebe bere vyšší riziko, které je zohledněno v jeho cenové nabídce a v jeho nabízeném technickém řešení. Bc. Eva Mertlová, tisková mluvčí

X X X

Další rána pro ohněm poničené České Švýcarsko. Oblíbené soutěsky nejspíš letos neotevřou

Podnikatelé v Českém Švýcarsku dostali další ránu. Turisticky nejnavštěvovanější cíle, Edmundova soutěska a Gabrielina stezka, totiž zřejmě zůstanou zavřené i letos. Podle starosty Hřenska pro ně mohou být dopady tohoto rozhodnutí bolestivé.

Na Edmundovu soutěsku řeky Kamenice a Gabrielinu stezku k Pravčické bráně se turisté letos nejspíš nepodívají. „Pro nadcházející sezónu je prakticky nereálné zvládnout bezpečnostní zásah nad přístupovými cestami do Edmundovy soutěsky a nad její plavební dráhou,“ uvedl mluvčí Správy Národní park České Švýcarsko Tomáš Salov.

Omlouváme se, ale toto video již není dostupné z licenčních důvodů.

„Odhadujeme, že ztráty budou několikamilionové, nejen pro obec, ale dramatičtější budou zřejmě pro naše podnikatele,“ sdělil starosta Hřenska Zdeněk Pánek (Soutěsky – Věc veřejná). „Pro celou destinaci České Švýcarsko, která je zhruba okres Děčín plus část Tisé a Petrovic, jsou celkové ztráty zhruba kolem dvou miliard korun. Pokles návštěvnosti bude asi 40procentní,“ doplnil ředitel společnosti České Švýcarsko Jan Šmíd.

Například do jedné z restaurací prý teď chodí zhruba o polovinu méně lidí než dřív. „Začalo to covidem, teď jsme do toho měli ten požár. Turisti chodí za určitými cíli, ale je i vysoká inflace, co se týče nákupu zboží. Je to pro nás hodně znát, protože tržby se rapidně snížily,“ popsala servírka Anna Marie Urbanová.

„Jsme z toho v takovém lehčím šoku, protože jsme všichni předpokládali, že obě dvě soutěsky budou po dvouletém covidu a po požáru v provozu. Dopad to na nás bude mít určitě ohromný,“ připojil majitel a provozovatel Resortu Mezná Roman Pluháček.

A smutní jsou i turisté. Letos by se ale návštěvníci měli dočkat alespoň jízdy na lodičkách na divoké soutěsce řeky Kamenice a na Pravčickou bránu se dostanou po červené stezce od tří pramenů.

X X X

Bělorusko-ruská show v Melbourne. Už žádné zákazy, život je krátký, apeluje  

Dvě rodačky z Minsku, jedna z Moskvy, doplňuje je hráčka pocházející z polské Poznaně. Takové je složení ženského semifinále Australian Open. Někoho – třeba hokejovou ikonu Dominika Haška – drásá, že tenistky narozené v zemích bojujících proti Ukrajině „dělají reklamu válce a zabíjení“. S postupem tenisového kalendáře začíná být rovněž aktuální, jak se k nim po roce postaví slavný Wimbledon. Ten s nimi loni zametl. Proti opakování podobného postupu je například tenisová legenda Billie Jean Kingová.

Odsoudit činy Vladimira Putina, kterému sekunduje „bratr“ Alexandr Lukašenko. To je to, co chtějí mnohé sportovní federace i osobnosti po ruských a běloruských sportovcích. Pak s nimi budou zacházet shovívavěji.

Podle někdejšího brankářského mága a hlavního hrdiny z olympijských her v Naganu Dominika Haška ale na názoru tolik nezáleží. Rusům a Bělorusům by jeho optikou mělo být zamezeno, aby svými výkony zviditelňovali země agresorů během pokračující války na Ukrajině.

 Proto opakovaně na Twitteru tepe tenisové asociace, které jsou vzácnou výjimkou a nezavírají dveře profesionálům narozeným v největším státě světa a u jeho loajálního spojence. Jen jim z grafik odebraly vlaječky.

„Ruští sportovci si na světových turnajích mohou vesele bouchat do tenisového míčku či v NHL do puku. A bohužel dělat výbornou reklamu na ruskou válku a zabíjení. Ještě dlouho jim demokratické země budou vydávat víza?“ umístil Hašek v úterý na Twitter.

Rusové, potažmo Bělorusové, bouchají na vrcholícím prvním tenisovém grandslamu sezony opravdu vesele. Semifinále na Australian Open proti Řekovi Stefanosovi Tsitsipasovi si zahraje Karen Chačanov, moskevský rodák. Do finálové čtyřky v ženském pavouku se na slavném turnaji s raketou v ruce prošermovala Polka Magda Linetteová. Vedle ní pak dvě Bělorusky narozené v Minsku Aryna Sabalenková s Viktorií Azarenkovou a také Moskvanka Jelena Rybakinová.

Chačanov ohledně války neučinil žádné vyjádření kromě toho, když bez jakýchkoliv podrobností uvedl, že „je pro mír“. Sabalenková, která v Melbourne zatím neztratila ani set, kolem tématu války také opatrně našlapuje, nepřišla se žádným silnějším poselstvím. Chování Kremlu veřejně stejně tak neodsoudila její krajanka Azarenková, nicméně loni na konci léta dvojnásobná vítězka Australian Open z let 2012 a 2013 prohlásila, že nabízí pomoc těm, které ruská invaze podporovaná Běloruskem zasáhla.

Moje angličtina není dobrá

A pak je tu Rybakinová. Ta má na rozdíl od Chačanova, Sabalenkové a Azarenkové vedle svého jména i vlajku. Před pěti lety totiž udělala rozhodnutí, které se jí optikou minulé sezony náramně vyplatilo. Kvůli lepším podmínkám pro přípravu změnila dnes 23letá hráčka občanství a místo Ruska reprezentuje Kazachstán.

Díky tomu měla oproti ryze ruským a běloruským kolegyním možnost vyrazit na Wimbledon, který šel proti proudu a účast profesionálů ze zmiňovaných zemí zatrhl. Rybakinová této možnosti využila dokonale – grandslam na londýnské trávě pro ni skončil senzačním triumfem. Během životní cesty Wimbledonem se nevyhnula otázce na konflikt probíhající na východě Evropy. „Nerozumím dotazu. Moje angličtina není dobrá,“ odpálila citlivé téma, jako by bylo míčkem, který má skončit na druhé straně sítě, a ne u ní.

 Blíží se chvíle, kdy bude jasné, jak Wimbledon naloží s Rusy a Bělorusy letos. Loňský řez způsobil i u tenisových osobností velkou nevoli, zákaz nevpustit na událost Rusy a Bělorusy kritizovali Novak Djokovič nebo Martina Navrátilová. Vyloučení určitého počtu hráčů a hráček totiž ve finále uškodilo prakticky všem, když asociace ATP a WTA na protest proti britským pořadatelům odmítly udělovat na Wimbledonu body do žebříčku.

I podle jiné ikony Billie Jean Kingové – vítězky 12 grandslamových titulů a velké bojovnice za rovné příležitosti tenistek a tenistů – by se mělo udělat vše pro to, aby se podobný scénář neopakoval. „Nechte je hrát a dejte jim jejich peníze,“ konstatovala na tiskové konferenci k 50. výročí vzniku WTA, kterou spoluzakládala.

„Doufám, že budou hrát a pořadatelé Wimbledonu se zachovají stejně jako všichni ostatní. Život je příliš krátký. Kvůli tomu byla založena WTA, aby tu byl jednotný hlas, který bude chránit hráčky,“ apelovala 79letá Američanka

X X X

Šílený „Jágr“ stále v akci. Ikonický bitkař z NHL za sebou i v 51 letech nechává kaluže krve

Fanoušci NHL si jistě vzpomenou na Donalda Brasheara. Neoslnil množstvím gólů, šikovností nebo nápaditostí. Do paměti všech se zapsal především na konci 90. let jako legendární bitkař, který neměl během jedné sezony v nejlepší hokejové lize světa problém nasbírat přes 350 trestných minut. Možná překvapí, že tento vrstevník Jaromíra Jágra stále hraje. A stále se pere.

Za mořem si na statistiky extrémně potrpí. Proto není problém dohledat, že útočník jménem Donald Brashear absolvoval během 16 sezon v NHL 212 bitek, valné množství z nich v dresu Vancouveru Canucks. Hlavně kvůli zálibě v pěstních soubojích končil v hvězdné lize s nasbíranými 2 755 trestnými minutami. Hráčů, kteří by se těšili na střetnutí s americkým tvrďákem neostýchajícím se shodit rukavice, příliš nebylo.

S NHL se rozloučil už v roce 2010 jako hokejista New Yorku Rangers, když mu bylo 38 let. V profesionální kariéře ještě pokračoval a ani teď nelze říct, že už by Brashear uklidil brusle a hokejku  do skříně. V „jágrovském“ stylu stále hraje i v 51 letech, byť na úrovni, která je spíše amatérská.

A i když je pro něj nyní hokej v týmu Wendake Black Jack působícím v kanadské Ligue de hockey Senior Lac au Fleuve (LHSLF) spíše zpestřením volného času, bitkařská krev se v něm pořád vaří. Během víkendového utkání připomněl, co byla a je jeho nesilnější stránka.

Do jednoho ze soupeřů se pustil tak, že na ledové ploše zůstaly krvavé mapy. Na Brasheara – který si zahrál také za Philadelphii Flyers i Washington Capitals – nyní s největší pravděpodobností čeká dodatečný trest.

„To jsou věci, které nelze tolerovat. Mojí zodpovědností je, aby hráči mohli hrát bezpečně. To je naše poslání. Není jiná možnost než jednat,“ cituje komisaře LHSLF Mathieuho Carona web Hockey Beast.