Kriminalita v ČR stoupá. Přibylo majetkových deliktů, násilí i vražd. Policisté z Prahy 5 a 2 před časem šetřili krádež mobilního telefonu, která se stala U Anděla, v obchodním domě Prahy 5. Pachatelem byl, jak se později zjistilo, Pavel Wamser z Boleradic u Hustopeče u Brna, což potvrdil i starosta obce. V obci má matku i sestru, kterou bylo nutné vyslechnout policisty z Hustopeče nebo Břeclavi, aby se zjistilo, kde po odchodu z Boleradic bydlí.

Zda v Brně nebo někde jinde, protože tvrdil, že se rozvádí, s ženou už nechce žít a touží jít za otcem do Německa. V Praze se potuloval kolem obchodních domů a hledal levné ubytování, protože na drahé hotely nemá peníze. Nejčastěji prý přespává v ubytovně v Dělnické ulici v Praze 7, ale i jinde.

Policisté o tom byli informování, ale po Pavlu Wamserovi nevyhlásili pátrání, jak to dříve dělala Federální kriminální ústředna, kde pravidelně hovořil kriminalista Jirsák, a takřka denně po hledaných osobách psaly Zemědělské noviny, Svobodné slovo a vysílala i populární slovenská rozhlasová motoristická stanice Pozor zákruta, kterou denně v poledne poslouchalo více než 5 milionů lidí.

Pavel Wamser udělal škodu podle O2 na 15 tisíc korun, ale o pátrání po něm nemělo zájem ani Městské státní zastupitelství. VSZ dr. Bradáčová teď upozornila na to, že i menší trestné činy nejsou řádně vyšetřeny a pachatelé postiženi. Pavel Wamser tak i nadále se může v Praze, nebo v Brně či jinde krádežemi a podvody zabývat, nebo to může dělat i v Německu, kam přesídlil za otcem.

X X X

Před časem přišli na Policii v Praze 2 dva mladí, dívka s přítelem, kteří byli také okradeni o mobil. Mladému zájemci předali telefon za 15 tisíc nebo i více tisíc korun, a ten hned s ním ujel na motorce. Sami pak zjistili, že je mobil porouchaný.

X X X

Kriminalita v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku stoupla meziročně skoro o desetinu. Přibyly majetkové i násilné delikty. Letos se do března stalo 47 vražd, loni 35. Do března policie zaregistrovala 51 282 trestných činů, v loňském roce to bylo 46 940 skutků. Přibylo majetkové kriminality a vražd, naopak se stalo méně hospodářských či mravnostních trestných činů.

 Vyplývá to z policejních statistik. Policie za tři měsíce letošního roku evidovala 47 vražd, o 12 více než za stejné období loňského roku. Statistika zahrnuje nejen dokonané skutky, ale také pokusy o vraždu či přípravy trestného činu.

Zatím policisté objasnili více než polovinu z nich. Osobními vztahy bylo podle policistů motivováno 28 vražd, podle policistů také došlo k jedné vraždě novorozence matkou a jedné vraždě sexuální.

Policie do března evidovala 27 261 majetkových trestných činů, oproti prvním třem měsícům loňského roku je to o 4 089 skutků více. Mravnostních trestných činů naopak ubylo o 81 na 946 skutků a hospodářských trestných činů o 282 na 3 979 skutků.

Za celý loňský rok zaznamenali policisté oproti roku 2021 nárůst kriminality o téměř pětinu. Počet registrovaných skutků byl ale stále nižší než v roce 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19.

 Loni se stalo 150 vražd, o 45 více než předloni

Zatímco v roce 2021 došlo za 12 měsíců ke 105 skutkům, loni to bylo 150. Vyplývá to ze statistik, které v lednu zveřejnilo policejní prezidium. Podle policie vývoj kopíruje negativní změny v současné společnosti, která je orientovaná na materiální hodnoty a má tendenci k silovému řešení problémů. Prezidium ale také zdůraznilo, že téměř polovina vražd zůstala ve stadiu pokusu.

„Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covid-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace,“ konstatovala v lednu policie.

Celkový počet 150 vražd zahrnuje nejen dokonané skutky a pokusy o vraždu, ale také osm případů, kdy loni pachatel vraždu teprve připravoval. Předloni byly případy přípravy vraždy dva. Dokonaných vražd spáchali loni pachatelé 79, předloni 46. Pokusů evidovala loni policie 63, což je meziročně o šest více.

Většinu vrahů i nadále motivují osobní rozepře, loni takových vražd bylo 76. Stále platí, že oběť vraždy obvykle zná svého vraha – bývají to příbuzní nebo partneři.

Více obětí vražd meziročně tvořili cizinci, podle prezidia se ale toto zvýšení nijak výrazněji nevymyká počtům z předchozích několika let.

Policie loni nezjistila žádnou sériovou vraždu – tedy dva a více skutků vražd spáchaných jedním pachatelem.

Nejvíce vražd se loni stalo v hlavním městě – bylo jich 24, meziročně o čtyři více. Ve Středočeském kraji bylo vražd 19, v Ústeckém 17 a v Moravskoslezském 15. Nejméně se vraždilo v kraji Libereckém, a to dvakrát. Nejvyšší meziroční procentuální nárůst vražd evidují policisté v Pardubickém kraji – předloni tam řešili jediný případ, loni deset.

V letech 2020 a 2021 kriminalita včetně vražd poklesla, a to v souvislosti s opatřeními zavedenými proti šíření koronavirové pandemie. V roce 2019, tedy před propuknutím nemoci covid-19, řešili policisté vražd 143. „Počty registrovaných vražd v roce 2022 lze připodobnit vývoji a počtům zaznamenaných v letech 2015 až 2019,“ uzavřelo na začátku roku prezidium.

X X X

Soud přiznal radní Prahy Vorlíčkové dalších 840 tisíc za stíhání v kauze Opencard

  Bývalá pražská radní pro informatiku Eva Vorlíčková dostane od státu přes 840.000 korun s úroky jako odškodné za obhajobu a ušlý zisk kvůli trestnímu stíhání v kauze opencard. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Žena žádala jako náhradu škody za nemajetkovou újmu přes pět milionů korun. Tvrdila například, že kvůli kauze nebyla znovu zvolena do funkce radní. Vorlíčková už dříve vysoudila zhruba půl milionu korun.

Soud uznal, že obhajoba v případu byla náročná. Prvoinstančním soudem přiznaných 21.000 korun navýšil o dalších zhruba 681.000. Na rozdíl od obvodního soudu, který ženě nepřiznal žádný ušlý zisk, pak uvedl, že Vorlíčková opravdu musela strávit zhruba 640 hodin nad svojí obhajobou a po tento čas nemohla pracovat. Měla by za to od státu dostat zhruba 140.000 korun.

„Že nebyla žalobkyně zvolená do funkce radního kvůli stíhání je pouze hypotetická domněnka,“ uvedl však právní zástupce ministerstva spravedlnosti. Na radnici byla podle něj v době voleb už jiná politická situace. Odvolací senát mu dal za pravdu. Vorlíčkové v tomto ohledu žádné odškodnění nepřiznal.

Vorlíčková čelila stíhání od roku 2013, a to společně s bývalými pražskými primátory Bohuslavem Svobodou (ODS) a Tomášem Hudečkem (TOP 09) a s dalšími radními. Policie jim kladla za vinu to, že o rok dříve neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k městské kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty. Pražský městský soud nejprve radní dvakrát uznal vinnými. Až po výměně předsedy senátu Alexandra Sotoláře, který manipuloval s protokoly z jednání, soudy Vorlíčkovou i zbylé obžalované v roce 2020 osvobodily. Podle konečného verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.

Vorlíčková už od státu vysoudila půlmilionové odškodné za nemajetkovou újmu, Nejprve jí ministerstvo spravedlnosti dobrovolně vyplatilo 344.000 korun, soudně se pak domohla dalších 156.000 korun.

Obvinění radní se hájili tím, že opencard byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Schválení smluv jim navíc doporučila hodnotící komise.

Vorlíčková v minulosti ostře zkritizovala jak Sotoláře, tak původní dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchovou. Jejich postup označila za zvěrstvo. V souvislosti s kauzou opencard získala bývalá radní cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci – mimo jiné za to, že právě na základě jejích informací se přišlo na manipulování s protokoly z hlavního líčení. Kárný senát následně soudce Sotoláře odvolal z funkce předsedy senátu, talár mu však ponechal. Neprokázalo se totiž, že by do protokolů zasahoval ve snaze poškodit obžalované, ceskajustice.cz

 X X X

SOUDCE  FILIP:  ROZHODOVÁNÍ   ÚS  MŮŽE  ZKLIDNIT  SITUACI  V  ČR

Rozhodováním na ÚS můžete pomoci ke zklidnění ve společnosti, vzkazuje soudce Filip svým nástupcům

 Zajímavé případy přeje svým nástupcům končící ústavní soudce Jan Filip. Doporučuje jim rozvahu a trpělivost. Soud podle něj musí hledat obecná řešení, někdy je tak lepší se „ještě měsíc zamyslet“, než se snažit za každou cenu rychle „rozseknout“ konkrétní spory. „Můžete být soudcem, který se za deset let nepotká se zajímavější věcí, ale můžete mít štěstí, že se objeví věci, o kterých se bude hodně mluvit. Svým rozhodnutím můžete hodně pomoci ke zklidnění ve společnosti,“ řekl dnes Filip novinářům.

Filipovo funkční období končí 3. května. Před deseti lety přicházel spolu s Jaroslavem Fenykem a Miladou Tomkovou, kteří se poté stali místopředsedy Ústavního soudu (ÚS). Byli tehdy spolu s Vladimírem Sládečkem prvními kandidáty prezidenta Miloše Zemana, které potvrdil Senát, a tedy zároveň prvními tvářemi třetí generace českých ústavních soudců. Jaká to byla generace, lze podle Filipa, který už dříve působil u soudu asi 20 let jako asistent, hodnotit až s odstupem času.

Nejzajímavější byly začátky ÚS

Z hlediska rozhodování byla podle něj nejzajímavější první dekáda, tedy 90. léta. Není to však dáno složením soudu, ale spíše problémy, které tehdy společnost řešila a se kterými se obracela na ÚS. V současnosti je řada základních otázek judikovaná, tedy už o nich soud rozhodoval a nyní „běží v zaběhlých kolejích“. Pořád se ale objevují nové situace a problémy, Filip zmínil například nový občanský zákoník a sérii rozhodnutí ÚS v oblasti rodinného práva a střídavé péče.

Letos po dvou funkčních obdobích skončí také předseda ÚS Pavel Rychetský, jenž v posledních letech čas od času čelil kritice kvůli komentářům politického dění a jeho aktérů. Koncem loňského roku v rozhovoru pro server Aktuálně.cz například nepřímo kritizoval předsedu ANO a tehdejšího kandidáta na prezidenta Andreje Babiše. „Nechtěl bych, aby došlo k agrofertizaci naší země. A doufám, že ÚS nikdy nebyl a nebude součástí Agrofertu, který se snaží ovládnout naši zemi,“ řekl tehdy Rychetský s připomínkou holdingu, který Babiš do února 2017 vlastnil.

Politické výroky k Rychetskému patří

Podle Filipa podobná vyjádření „patří k panu předsedovi Rychetskému, ale ne k předsedovi ÚS“. Kritiku předsedy za některá rozhodnutí ÚS jako celku ale Filip označil za zcela nespravedlivou. „Představa, že on za něco může, že něco rozhoduje…Tam rozhoduje 15 lidí,“ uvedl Filip s poukazem na plénum ÚS, které se zabývá například návrhy na rušení zákonů a hledá při tom vždy většinovou shodu. Předseda je tak jen jedním hlasem z 15.

„Nehodnotím, nesleduji, nekomentuji,“ řekl Filip na dotaz k výběru nových ústavních soudců. Složení soudu je podle Filipa především věcí hlavy státu, přičemž Petr Pavel, který slíbil transparentnější proces výběru a obdržel z mnoha institucí návrhy vhodných adeptů, se podle končícího ústavního soudce „možná trošku nechal zatlačit do kouta“. O budoucí soudce se Filip neobává, vše prý zvládnou, nečekají je hory nerozhodnutých spisů, navíc budou mít k ruce zkušený soudní aparát i asistenty. „Nejlepší by bylo, kdyby sem kandidát přišel na půl roku bez asistentů a ukázal, co umí,“ konstatoval Filip.

Zbylo 14 spisů

Na Filipově stole zůstane po skončení jeho funkčního období asi 14 spisů, které se už vyřídit nedaly, například proto, že se soudci v tříčlenném senátu nedokázali dohodnout na výsledku. „Ty už pošleme někomu čerstvému, kdo se nezakecá,“ řekl Filip s využitím repliky z jedné z cimrmanovských her. Filip se dále chystá učit na brněnské právnické fakultě.

Nejlepší pocity jako soudce podle svých slov zažíval v posledních týdnech, kdy už mu nepřibývaly na stůl nové stížnosti. Hromada nevyřízených věcí se tedy pořád zmenšovala. Jinak to je nekonečný seriál – pět věcí uděláte, pět nebo šest nových přijde, řekl Filip.

X X X

PROČ  BY  MĚL  PREZIDEN  ČÍNY  ZVEDAT  TELEFON  BIDENOVI  A  ZELENSKÉMU?

A proč by měl Si proboha brát telefon Bidenovi či Zelenskému?

Na stránkách západních médií, ale včera i Lidových novin se objevují překvapené články, že dosud prezident Si nevzal či dokonce nevolal prezidentovi Zelenskému. A je to navíc formulováno tónem, že je Si tak nějak drzý. Už méně se hovoří o tom, že na totéž si ztěžuje i mluvčí amerického prezidenta Bidena. O tom už se ani nemluví, protože by to ukázalo pravdivou realitu, kdo je v dnešním světě vlastně izolován, zda Rusko, či USA. Jestli to nebude v tom, že má Si nějaký důvod telefon nebrat.

Když v den velkolepé třídenní státní návštěvy  u Vladimíra Putina v Moskvě  přijal Zelenský zástupce G7,  japonského premiéra Fumia Kišidu a veřejně s ním odsouhlasil prohlášení proti agresi Číny vůči Tchaj-wanu, bylo vymalováno. Očekávat, že po takové provokaci mu šéf takové supervelmoci  jako je Čína zavolá, může jenom tupec. A když Zelenskyj  zároveň nejeví ani minimální snahu ukončit boje, což bylo podmínkou čínského mírového plánu, pak není nejmenší důvod na telefonát.

A když Si nebere telefon Bidenovi, tak se rovněž nelze divit. Biden Čínu označuje za strategického nepřítele číslo 1 a navíc to byl Biden, který odmítnutím diskutovat  věcně o návrzích Vladimíra Putina o bezpečnostních zárukách pro Rusko a nerozšiřování NATO k ruským hranicím, tento v podstatě světový konflikt vyvolal.

Si Ťin-pching se stává zřejmě faktickou hlavou globálního jihu, který v brzké době mocensky a zřejmě ekonomicky odsune Západ na nižší level geopolitické důležitosti.  Jeho spojencem a bojovým předvojem proti Západu je Rusko, které přes mohutný vojenské a sankční nasazení celého NATO i EU nijak neselhává. (Mimochodem, podobné to bylo během 2.světové války a jak skončila – pádem Berlína a Velkoněmecké říše po čtyřech letech). Ruska a Čína jsou tedy nezbytným geopolitickým tandemem

Věci pomalu dozrávají. Náš Petr Pavel si může plácat co chce o tom, že Rusko musí být poraženo. Zatím ovšem absolutně nic tomu  nenasvědčuje.

A Si? Možná jednou vezme telefon a nebo také ne. Macronovi by ho vzal, ale proč ho brát Zelenskému či Bidenovi ? Zatím není důvod. Asi tak přátelé…, JUDr. Jiří Vytlačil, server vasevec.cz

X X X

LAVROV  KRITIZOVAL   GENERÁLA  PAVLA

GENERÁL  PAVEL  VÍC  SE  VĚNOVAT  ČR  A  STÍŽNOSTEM  NA  FIALU  A  SPOL

MYSLET  NA  ODVOLÁNÍ  FIALY,  ZATÍM  NIC  NEUDĚLAL  A  LIDÉ  A  FIRMY  ŽIVOŘÍ

Lavrov kritizoval Pavlův výrok o Číně, Súdánu nabídl ruské žoldnéře

Výrok českého prezidenta Petra Pavla, který zpochybnil zájem Číny na míru na Ukrajině, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neodpovídá činnosti „normálního politického představitele“. Lavrov tak v úterý podle agentury TASS komentoval na okraj jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku rozhovor, který dal Pavel bruselskému webu Politico. Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský označil Lavrovovo vyjádření za směšné.

„Je to výrok takového typu, který nemá nic společného s působením normálního politického činitele,“ řekl Lavrov, jenž nyní řídí zasedání RB OSN díky rotačnímu předsednictví, které tento měsíc připadlo Rusku.

Lavrov také uvedl, že šéf unijní diplomacie Josep Borrell se nedávno nechal slyšet, že Evropská unie bude rozvíjet vztahy s jinými státy v závislosti na jejich postoji k Rusku a Číně. „Je to indikátor současné mentality v evropské diplomacii,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Český ministr zahraničí označil Lavrova za klauna. „Výroky klauna Lavrova na adresu našeho prezidenta Petra Pavla jsou k smíchu. Rusko je teroristický stát a jeho vedení patří před mezinárodní tribunál,“ uvedl Lipavský na twitteru na adresu země, která před více než rokem rozpoutala válku na Ukrajině.

Pavel v úterý zveřejněném rozhovoru pro Politico řekl, že mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka Pekingu umožňuje nutit Rusko k ústupkům. „Nemyslím si, že by Čína měla skutečný zájem válku v krátké době ukončit,“ citoval server českého prezidenta. „Myslím si, že je v zájmu Číny prodlužovat status quo, protože může tlačit Rusko k různým ústupkům,“ řekl Pavel.

Rusku tento měsíc připadlo předsednictví v patnáctičlenné Radě bezpečnosti OSN, což vyvolává kritiku zejména ze strany Kyjeva vzhledem k tomu, že Moskva už přes rok vede invazi na Ukrajine. Pozice Pekingu ve vztahu k válce budí dlouhodobě na Západě obavy.

Čína s Ruskem udržuje čilé diplomatické vztahy i poté, co ruské jednotky loni v únoru zaútočily na Ukrajinu. Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu sice staví spíše na ruskou stranu, k přímé vojenské či finanční podpoře zatím ale nesáhla, přestože Moskva ji vykresluje jako svého spojence. Čínský prezident Si Ťin-pching se od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dvakrát.

Súdán má právo využít žoldnéřů, míní Lavrov

Súdán, v němž zuří boje mezi znepřátelenými frakcemi, má právo využít služeb soukromé ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, sdělil v úterý novinářům Lavrov.

Rusko aktuálně Radě bezpečnosti předsedá a Lavrov tak vede její úterní jednání v New Yorku. Ruský ministr zároveň podle Reuters na tiskové konferenci kritizoval Západ za to, že podle něj přivedl jednání o vývozu ukrajinského obilí do mrtvého bodu.

Lavrov prohlásil, že nevidí důvod, proč by Súdán nevyužil služeb Wagnerovy skupiny. Zdůraznil přitom, že tato organizace je soukromá. Její zakladatel Jevgenij Prigožin je ale znám svými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a členové skupiny se spolu s ruskou armádou podílejí na ruské invazi na Ukrajině.

Situaci v Súdánu označil Lavrov za tragédii. Prohlásil také, že o rozdělení této africké země jde dlouhodobě Spojeným státům.

Wagnerova skupina podle dřívější zprávy stanice CNN dodala súdánským polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF) rakety a další vybavení pro boj se súdánskou armádou. Boje v Súdánu, které se rozhořely 15. dubna, si podle zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádaly nejméně 459 mrtvých a 4072 zraněných.

Ruský ministr zahraničí v New Yorku rovněž kritizoval plnění dohody, která má umožnit vývoz obilí ze zablokovaných ukrajinských přístavů. Dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem loni v létě pomohly dojednat OSN a Turecko.

Smlouva byla od té doby několikrát prodloužena, naposledy do 18. května. Moskva opakovaně pohrozila, že na další prodloužení nepřistoupí, pokud nenastane pokrok při plnění ruských požadavků na odstranění překážek ve vývozu ruské zemědělské produkce a hnojiv. Lavrov uvedl, že v tomto ohledu ale nebyly „prakticky žádné výsledky“, a obvinil Západ, že ujednání přivedl do „mrtvého bodu“.

X X X

KOMUNISTÉ   RAKOUSKA  SE  DOSTÁVAJI  DO  POPŘEDÍ

Rakouští komunisté vstali z mrtvých, extremisté v zemi přitahují stále víc

Rakouská komunistická strana, poslední roky spojená s mladými Zelenými, se po desítkách let vrací na politickou scénu. V nedělních zemských volbách v Salcbursku dosáhla neočekávaného výsledku a z nuly se dostala na čtvrté místo s téměř dvanácti procenty hlasů. S vysokým výsledkem uspěla také Svobodná strana Rakouska (FPÖ) na opačné straně politického spektra. Pro parlamentní volby příští rok to není dobré znamení.

Minus a minus se rovná KPÖ plus, hodnotí výsledek posledních zemských voleb v Salcbursku rakouští političtí novináři. Dvě minus dostaly obě tradiční, středové strany: jedno lidovci (ÖVP), kteří sice udrželi první místo a s 30 procenty vyhráli, ovšem oproti zemským volbám před pěti lety utrpěli vysoké ztráty. Druhé minus je pro sociální demokraty (SPÖ), kteří s necelými 18 procenty spadli z druhého místa na třetí.

Ještě jedno minus by se také našlo u liberální strany NEOS. Během minulého volebního období vládla v koalici s lidovci a Zelenými, tentokrát ale o procentní bod nepřekročila nutnou pětiprocentní hranici, a dalších pět let tedy zůstane mimo salcburský zemský sněm.

Plus si naopak připsala Komunistická strana Rakouska, dosud víceméně mrtvé uskupení, které má posledních šest let toto znaménko i ve svém názvu: KPÖ Plus, nebo KPÖ+. To značí propojení klasických komunistů s aktivisty z organizace Mladých Zelených, kteří se rozhádali s vlastní stranou a posléze z ní byli vyloučeni. V roce 2017 pak došlo na propojení obou organizací a úpravu nového společného názvu, v němž Mladí Zelení zastupují ono komunistické plus.

KPÖ Plus nyní v zemských volbách získala velmi dobré čtvrté místo a 11,7 procenta hlasů. Právě tato strana se tak stala pomyslným vítězem voleb: na této úrovni je to nejlepší výsledek komunistů přinejmenším od druhé světové války. „Podařilo se nám přesvědčit ty, kteří už nevědí, koho volit,“ řekl po uzavření volebních místností 34letý lídr komunistů Kay-Michael Dankl. Dodal, že se budou snažit být konstruktivní opoziční stranou.

„Nic proti Kay-Michaelu Danklovi. Ale je nepochopitelné, že se seriózní politici ještě dnes hlásí ke komunismu,“ podivují se rakouská média nad tím, zda je k řešení současných problémů skutečně nutné vyvolávat radikální ideologii režimu, který způsobil smrt až sto milionů lidí.

Voliči chtějí jednoduchá řešení

Stejně jako krajní levice opět uspěla také krajní pravice. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) přeskočila socialisty a s téměř 26 procenty zabrala druhé místo, jen s malým odstupem od vítězných lidovců. Po nedávných zemských volbách v Dolních Rakousech je to pro FPÖ druhé významné vítězství během krátké doby. I proto nelze mluvit o výrazném společenském obratu doleva.

Dobře patrný je ovšem jiný trend, a to pokračující schopnost okrajových, protestních a protisystémových stran překračovat dosavadní hranice a ve složitém a nepřehledném světě nabízet rychlá a jednoduchá řešení.

„Voliče v Salcbursku, kteří mají své starosti a potřeby, ulovily strany levého a pravého okraje. Tedy ty, které slibují nejjednodušší řešení. Politický střed nemá v současné době nic, co by mohl přesvědčivě nabídnout,“ komentuje výsledek voleb šéfredaktor regionálního deníku Vorarlberger Nachrichten Gerold Riedmann.

Okrajové strany znají problémy voličů, jednají s nimi osobně, nepoužívají klasický politický žargon. Vzhledem k tomu, že se běžně nepodílejí na vládě, jsou „noví“ a jiní. To je i důvod, proč lídr komunistů Kay-Michael Dankl zejména v Salcburku zaznamenal drtivý volební triumf. Úspěch mu do velké míry zajistila orientace na problematiku dostupného bydlení.

Koalice pestrá jako dirndl končí

Celostátní parlamentní volby jsou naplánovány na podzim příštího roku, výsledky zemských voleb v Salcbursku jsou ale již nyní důležitým ukazatelem politické nálady v zemi, kde se průzkumy veřejného mínění neprovádějí tak často.

Zemská koalice Lidovců (černí), Zelených a NEOS (sytě růžová), označovaná vzhledem k barvám zastupujícím její strany jako dirndl, po neúspěchu NEOS končí. Výsledky ÖVP a FPÖ na prvním a druhém místě oběma stranám umožňují vytvořit koalici, kterou ovšem na spolkové úrovni všechny parlamentní strany alespoň formálně odmítají. Zda k tomu nakonec dojde, bude se zatajeným dechem sledovat celé Rakousko.

X X X

EU  POTŘEBUJE  ZMĚNU,  NESCHOPNOU  LEYENOVOU  Z  NĚMECKA  VYMĚNIT

Máte strach z občanů? ptal se Okamura při jednání o petici za referendum o EU

Desítky občanů přilákalo veřejné projednávání petice za referendum o vystoupení z Evropské unie. „My, níže podepsaní občané České republiky, tímto žádáme, aby Parlament České republiky přijal ústavní zákon o referendu o vystoupení ČR z Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů,“ píše se v petici.

Tomio Okamura (SPD) na tiskové konferenci. (10. května 2022) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Petici, kterou iniciovalo opoziční hnutí SPD, podepsalo 13 104 občanů a na internetu přes 80 tisíc lidí.

„Proč se bráníte tomu, aby občané v referendu rozhodli, jestli chtějí být v Evropské unii, nebo ne?“ řekl lídr SPD Tomio Okamura. „Vládní elita má strach umožnit rozhodnout občanům,“ rozčiloval se Okamura a v jednacím sále Sněmovny zazněl potlesk přihlížejících.

„Obecně peticím fandíme i každé občanské iniciativě. Programové prohlášení vlády je kompromisem a v tomto volebním období se neuvažuje o referendu. V příštích volbách to mohou občané změnit,“ řekl náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.

„My se přímo podílíme na tom, co Evropská unie tvoří. Podílíme se na rozhodnutí a zda je přijmeme,“ řekla na veřejném slyšení ředitelka odboru komunitárního práva ministerstva zahraničí. K politickým otázkám, zda by měl být přijat ústavní zákon o referendu, se odmítla vyjádřit.

Výbor vzal petici na vědomí, šéf SPD neuspěl

Okamura na zhruba dvouhodinovém jednání nakonec nezískal podporu petičního výboru pro svůj návrh, aby výbor doporučil poslancům, ať přijmou zákon o obecném referendu umožňujícím i hlasování o vystoupení Česka z Evropské unie. Výbor vzal pouze projednávanou petici na vědomí.

Ve Sněmovně leží dva návrhy opozičních stran, které počítají s přijetím ústavního zákona o referendu. Jeden od SPD, druhý od hnutí ANO.

Podle návrhu ANO by občané mohli rozhodovat o záležitostech vnitřní i zahraniční politiky. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, změny ústavního pořádku, členství České republiky například v Evropské unii a Severoatlantické alianci a rozpočet, daně a poplatky. Nesměli by zasahovat do soudní moci, do ustanovování kandidátů do funkcí a do jejich odvolávání či do působnosti České národní banky.

Referendum by se mohlo konat podle předlohy ANO na základě petice s podpisy nejméně 450 tisíci obyvatel nebo z podnětu parlamentu. Návrh SPD předpokládá podpisy nejméně 250 tisíc občanů. Přípustnost otázek by podle obou návrhů posoudil Ústavní soud a hlasování by vyhlašoval prezident.

X X X

Úřad dohlížející na politické strany loni rozdal pokuty za 1,6 milionu

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ve výroční zprávě za rok 2022 uvedl, že loni udělil pokuty za 1,6 milionů korun. Nejvyšší pokutu činila 60 tisíc korun, kterou úřad udělil při volbám do Poslanecké sněmovny. Mezi nejčastější prohřešky patřilo mimo jiné nepředložení výročních zpráv nebo chyby ve volebních kampaních.

Úřad loni zahájil 103 správních řízení. Zároveň jich bylo ve stejném roce 127 pravomocně ukončeno. Rozdíl způsobuje zahájení některých správních řízení už v roce 2021 nebo společná řízení pro více přestupků. K pokutě úřad přistoupil v 88 případech, v dalších zvolil napomenutí nebo řízení zastavil,“ stojí v tiskové zprávě ÚDHPSH.

Více než 40 ukončených přestupkových řízení se týkalo porušení povinností při hospodaření politických stran a politických hnutí. „Bylo to zejména z důvodu nepředložení výročních finančních zpráv za rok 2021 v zákonem stanovené lhůtě nebo neodstranění jejich nedostatků ve lhůtě stanovené úřadem,“ uvedl předseda ÚDHPSH František Sivera.

Pokuta za volby do Sněmovny

Dalších 36 přestupkových řízení se podle úřadu vztahovalo k chybám ve volební kampani do Senátu. Čtyřicet čtyři ukončených řízení mělo souvislost s kampaní u voleb do Sněmovny v roce 2021, přičemž zde padla i loňská nejvyšší pokuta 60 tisíc korun.

„Téměř dvacítka přestupkových řízení souvisela s kontrolami podle kontrolního řádu a měla různé důvody, například porušení zákona o sdružování v politických stranách nebo v pěti případech neposkytnutí součinnosti v rámci kontrol,“ uvádí dále zpráva.

Pro srovnání předloni úřad například zahájil 267 správních řízení, v roce 2020 to bylo celkem 207. O rok dříve jich bylo 203, v roce 2018 zahájil 246 správních řízení a v roce 2017 bylo započato 152 správních řízení.

Za úřad vybírá a vymáhá pokuty v rámci dělené správy Celní úřad. Z jeho údajů vyplývá, že z loňských sankcí v celkové výši přesahující 1,6 milionu bylo zaplaceno 1 078 009 korun, což jsou asi dvě třetiny z celkové částky. Z 88 pokut bylo zcela nebo částečně uhrazeno či vymoženo 58 pokut.

X X X

Restituční kauzu Walderode přezkoumá Ústavní soud, dědička podala stížnost

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Dědička šlechtického rodu Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Stát majetek zkonfiskoval na základě Benešových dekretů.

 Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode, tedy právě Kammerlanderová. Nedávno její dovolání odmítl Nejvyšší soud.

Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Spis má asi 1 600 stran.

Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu Walderode předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu a případně i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.

Okresní soud totiž v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale zpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.

V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Walderode zemřel v roce 2000.

X X X

Zisky zemědělců loni dosáhly hranice 22 miliard Kč. Bohatí prý ale nejsou

Čeští zemědělci hlásí za loňský rok rekordní zisky. Nevídaně vysoké sumy přitom za ovoce a zeleninu platí také zákazníci v obchodech. Kdo má na zdražování největší podíl — jsou to právě zemědělci, potravináři nebo obchodníci? Ani sami hlavní aktéři se na odpovědi neshodnou. O tématu se v pořadu Interview Plus rozpovídal Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Ten jasně říká: „Fakt, že zemědělci měli rekordní zisky, neznamená, že zázračně zbohatli.“ Další hrozbu pak znamenají škrty v dotacích, které by prý mohly mít za následek zavírání chovů a vypalování sadů.

V přesných číslech loňský zisk zemědělců v Česku dosáhl mimořádných 22 miliard korun. A pro srovnání — o rok dřív to nebyla ani polovina, zhruba devět miliard korun. Loni tak naši pěstitelé a chovatelé od roku 2014, kdy vydělali 19 miliard korun, dosáhli největšího zisku v historii.

Bohatí zemědělci?

Podle Martina Pýchy byl rok 2022 velmi specifický. A kdo by si myslel, že českým zemědělcům pomohl k bohatství, velmi by se spletl. „Bylo by fajn, kdybychom dosahovali takovýchto zisků standardně. Bohužel zemědělci loni sice prodávali svoji produkci za vysoké ceny, ta panika ve vazbě na Ukrajinu vedla ke zvýšení cen obilovin, olejnin a některých dalších komodit, ale měli zároveň i vysoké výdaje. Nakupovali hnojiva za 300, 400 procent standardní ceny, energie i pohonné hmoty,“ vyjmenovává předseda Zemědělského svazu ČR jednotlivé náklady a dodává, že zásadní roli v chápaní zisku zemědělců hrají pojmy hospodářský a ekonomický rok.

„Účetní rok je od 1. ledna do 31. 12. Ale zemědělci hospodaří v hospodářském roce. To znamená, že my, když nakoupíme hnojiva nebo vyrobíme krmiva, tak je do nákladů můžeme dát až v okamžiku, kdy sklidíme. Takže opticky to vypadá, že máme zisk. Ale zemědělci loni vynaložili náklady a ty si budou moct započítat až v letošním roce, kdy sklidí tu úrodu.“

Zjednodušeně řečeno – radost z nevídaných zisků zemědělcům kazí vysoké náklady, které si ovšem nemohou odečíst z daní.

 „Teď někteří zemědělci nemají finanční prostředky, protože je vložili do nákladů, ale účetně vykážou vysoký zisk a budou si muset u banky půjčit, aby z něj odvedli daně,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR.

Aktuálně už ceny energií klesají, stále ale podle Pýchy zůstávají vyšší než dřív. „Je otázka, kdy zemědělec nakoupil, za jakou cenu a na jaké období, protože jestliže v loňském roce nakupoval na rok, dva dopředu, tak i když na trhu cena klesne, tak on bude platit ještě rok nebo dva stejně.“

Vyhlídky na rok 2023

Letošní rok tak podle předsedy Zemědělského svazu ČR bude velmi odlišný od všech předchozích. A v pořadu Interview PLUS vysvětluje, v čem: „Kdyby to byl standardní rok, ne s takovými extrémními výkyvy, měl bych radost a řekl bych, že je to fajn. Zemědělci si zaslouží ten zisk. Ale on je vytvořen umělým výkyvem. Hlavní komodita, kterou zemědělci pěstují a prodávají, je potravinářská pšenice. Ta se prodávala za 10 000 korun za tunu, dnes se prodává za 5 000 korun. A protože je tady ukrajinská pšenice, tak se vůbec neobchoduje. Ceny dále klesají, hroutí se trh a ti zemědělci mají vysoké náklady a hnojí je nejdražšími hnojivy, které kdy v historii samostatné České republiky nakoupili,“ vysvětluje dále Martin Pýcha, proč se zemědělcům nedaří tak skvěle, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tuto otázku prý bude možné zodpovědět až po skončení roku 2023, kdy se budou dát poslední sezóny zprůměrovat.

Rušení dotací = další zavírání chovů a vypalování sadů

Další starosti by pěstitelům a chovatelům v Česku mohlo přidělat vládní hledání úspor. Ministr financí Zbyněk Stanjura se zaměřil na dotační tituly, kterých u nás podle něj máme stovky a jsou na ně vynakládány stovky miliard korun. Jejich omezení by se výrazně dotklo i zemědělských podniků. „Rozumím tomu, že pan ministr Stanjura hledá úspory v rozpočtu. Nicméně jestli si někdo myslí, že v sektoru zemědělství ušetří významné množství miliard korun, tak se mýlí. Většina těch dotačních titulů, které jsou vypláceny zemědělcům, je evropských anebo jsou to prostředky, které jsou kofinancované Českem, ale jsou to evropské peníze. Tam škrtat určitě nebude. Pak mu zbývají národní dotace. Letos máme zatím na národní dotace přislíbeno 2,7 miliardy korun oproti 5 miliardám korun v minulých letech, takže tady rozhodně velké finanční prostředky neušetří. “

A jaký by byl podle Martina Pýchy následek, pokud by k výrazným škrtům v dotacích pro zemědělce přece jen došlo?

 „Dramaticky to postihne sektory, které jsou národními dotacemi podpořené. A bude to samozřejmě znamenat další zavírání chovů. Především prasat a drůbeže, které nemají podporu z evropských zdrojů a jsou podporovány jenom ze zdrojů národních. Bude to znamenat další vypálené, vybité sady a další větší plochy pšenice nebo řepky. Protože zkrátka a dobře ty národní dotace někam cílí, a pokud tam budeme krátit, tak se to projeví v produkci.“

Rušení dotačních titulů by se navíc citelně dotklo také potravinářů a dalších důležitých členů trhu. „Ale pro zemědělce je to obzvlášť citlivé téma, protože zemědělský sektor je přeregulovaný, je extrémně dotovaný a dotace jsou dnes vůbec podmínkou existence zemědělců. A to všude v Evropě. V okamžiku, kdy jim jenom v České republice dotace odeberete, ztrácí konkurenceschopnost,“ varuje Martin Pýcha s tím, že výrazným handicapem českých zemědělců je fakt, že oproti těm německým či rakouským mají poloviční až třetinovou přímou platbu. Ta je podle něj nejnižší v EU.

X X X

Zemědělci chtějí po vzoru Slovenska zastropovat marže u základních potravin. Prouza to odmítá

Zastropování marží u základních potravin – takový krok navrhuje Zemědělský svaz. Pro podobnou cestu se rozhodli loni na Slovensku a tamní ministr si opatření pochvaloval, prý zbrzdilo rapidní nárůst cen potravin. V Česku se ale dohoda zatím nerýsuje, spíše naopak. Vztahy mezi ministrem zemědělství a obchodníky se zhoršují.

Slovenský ministr zemědělství se loni v březnu domluvil se zástupci obchodů, aby nezvyšovali marže u 13 položek, jako je třeba chleba, mléko, máslo nebo vejce. „Budeme se ještě přísněji hlídat a vnímat, aby tam nevzniklo něco neodůvodněného v neprospěch spotřebitele,“ uvedla tehdejší prezidentka Svazu obchodu SR Nadežda Machútová.

Například jedno vejce prodávali v prosinci čeští zemědělci za téměř 3,30 koruny. V obchodech pak stálo přes 5 korun. Zemědělský svaz by šel stejnou cestou jako Slováci. „U některých základních potravin by to mohlo snížit jejich finální cenu. Začali bychom více vnímat i pohled obchodních řetězců, protože oni svá data velmi pečlivě tají,“ mínil pro CNN Prima NEWS předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

 Zástupci supermarketů to ale odmítají. „Hospodářské právo jasně říká, že se nesmí koordinovat ceny, nesmí se koordinovat marže,“ reagoval pro CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. České ministerstvo zemědělství zatím o podobné opatření zájem nemá. Nechce prý zasahovat uměle do trhu.

„V tuto chvíli jsme oslovili slovenské kolegy, aby nám poskytli informace a vyhodnocení, jak postupovali,“ sdělil redakci mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Vztahy mezi ministerstvem zemědělství a obchody jsou teď navíc vyhrocené. Sám ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se na sociálních sítích pořádně opřel do prezidenta Svazu obchodu.

 Přestřelka mezi Prouzou a Nekulou

„Tomáš Prouza v rozhovoru pro iROZHLAS.cz řekl, že nechce, aby ceny potravin kontroloval ministr zemědělství. Zřejmě se toho bojí. Také řekl, že data Českého statistického úřadu jsou absolutně jasná. Ano, jsou. A ukazují, že obchodníci se rozhodli ze zákazníků vytáhnout co nejvíce peněz,“ napsal ministr na sociální sítě.

Prouza mu v reakci pomyslný úder vrátil. „Ministr Nekula jasně ukázal, že nedokáže být nestranný. Stojí na straně agrobaronů, kteří vydělávají miliardy na tom zvyšování cen,“ vzkázal. Nekula ve vysílání CNN Prima NEWS na tato slova reagoval. „Chápu, že pan Prouza může být trochu nervózní, ale jak podotkl, data statistického úřadu jsou pravdivá. Myslím, že bychom si na ceny potravin měli trochu posvítit. Pojďme se sejít u kulatého stolu a bavme se bez postranních úmyslů,“ navrhl.

Marže by mohl kontrolovat Antimonopolní úřad na pokyn ministerstva financí. To ale dlouhodobě takový krok odmítá.

X X X

GEN  PAVEL  POUČIT  LIDOVCE,  NEKULU,  JURAČKU  A  SPOL

HLAVNĚ  MYSLET  NA  ZEMĚDĚLCE   ČR,  NIKOLIV  UKRAJINU

UKRAJINA  VE  SLUŽBÁCH  USA,  ANGLIE,  ZÁPADU

KRITIZUJE  TO  I  EXPREZIDENT  KLAUS

Lidé koupí méně kvalitní pečivo, tvrdí zemědělci. Kvůli dovozu z Ukrajiny neprodají své obilí

Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny, uvedl v úterý Zemědělský svaz ČR. Z jeho průzkumu vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství (MZe) sdělilo, že do zemí EU se Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Zákaz jeho dovozu do ČR ale nechystá.

Je to problém, který hlásí všechny země sousedící s Ukrajinou. Kvůli ruské námořní blokádě vznikly v Evropské unii takzvané „koridory solidarity“, kterými se ukrajinské obilí a další zemědělské produkty vyvážejí bez cel a tarifů dál do světa. Ukázalo se ale, že velké množství levné ukrajinské produkce se v tranzitních zemích dostává na trh – a podkopává ceny místních zemědělců. „Přišel jsem o půl milionu eur. To je moje ztráta. Stále mám tisíc tun slunečnicových semínek, ale ceny šly dolů a stále padají,“ vylíčil rumunský farmář Marian Popa.

„Je zřejmé, že tyto problémy nám způsobují obrovské bolení hlavy,“ uvedl polský premiér Mateusz Moraviecki. Polsko o víkendu jako první oznámilo zákaz dovozu ukrajinského obilí a vybraných potravin, a to včetně tranzitu. Brzy následovalo Maďarsko a v pondělí se přidalo Slovensko. To ale Ukrajincům možnost tranzitu ponechalo.

Česko se k zákazům jako v sousedních zemích nechystá. „U nich to významným způsobem snižuje ceny a způsobuje to konkurenci jejich zemědělcům. U nás zatím taková situace nenastává. Naopak my děláme kroky k tomu, abychom snížili ceny potravin,“ sdělil CNN Prima NEWS premiér Petr Fiala. Ministerstvo zemědělství ale pokračuje v kontrolách ukrajinských potravin, ve kterých Slováci objevili nepovolené pesticidy. Zatím ale žádné nenašlo.

 Zemědělský svaz ČR však již dříve upozorňoval na to, že kvůli dovozu levné produkce z Ukrajiny panují obavy, aby čeští zemědělci dokázali prodat svoji produkci z loňské sklizně a měli kam uskladnit letošní úrodu. Velká část domácí produkce se vyváží.

„Zásoby obilí jsou po dovezení ukrajinské pšenice do České republiky příliš vysoké, kvalita je ale nízká. Navíc hrozí, že naše mnohem kvalitnější obilí vypěstované podle standardů platných v Evropské unii nebudeme mít kam uskladnit,“ uvedl v úterý předseda svazu Martin Pýcha. „Pokud k tomu dojde, může se stát, že si lidé budou kupovat méně kvalitní mouku a pečivo z ukrajinského obilí, zatímco čeští zemědělci budou muset svou úrodu spálit. Evropský trh je ukrajinským obilím tak nasycen, že ani není možné českou produkci prodat do zahraničí,“ dodal.

Do EU se podle MZe dovezlo do ledna letošního roku 3,526 milionu tun pšenice, do ČR to bylo téměř čtyři tisíce tun. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý uvedl, že v porovnání s celkovou domácí produkcí, která činí zhruba 4,8 milionu tun, je to zanedbatelné množství. Podle svazu zemědělcům ale v silech zůstává nejvíce pšenice, na skladech je nyní 1,6 milionu tun. Minulý rok v březnu to bylo milion tun.

Podle soukromého pěstitele obilovin Jiřího Michaliska by si každý stát i Evropská unie měli chránit svůj domácí trh. „Směrnice, které máme uvnitř, tak vně unie samozřejmě neplatí. Jde například o užití přípravku na ochranu rostlin nebo regulaci hnojení. Naši zemědělci pak nejsou schopni konkurovat levným dovozům,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

X X X

Václav Neckář skončil po nešťastném pádu a zranění v ústavu v Kladrubech

Václav Neckář (79) skončil kvůli zdravotním potížím v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Zpěvák si před několika dny při pádu z vysokého schodu zranil levý kotník, pomocí rehabilitací se nyní dává opět dohromady.

„Jel jsem natáčet pro televizi, v mikrobusu mě posadili vedle řidiče. Když jsem chtěl vystoupit, vůbec jsem nepočítal s tím, že ten schůdek je tak vysoký, zhroutil jsem se a zvrtl si kotník,“ popsal Václav Neckář pro Blesk.

Zranil si navíc levou nohu, ve které má od roku 2002, kdy ho postihla mozková mrtvice, často křeče. Zpěvák doufal, že se kotník dá po čase sám do pořádku.

„Bylo to ale horší a horší. A tak jsem začal chodit na obstřiky k Pavlovi Kolářovi,“ vysvětlil s tím, že známý fyzioterapeut, který se stará například i o hokejistu Jaromíra Jágra a tenistku Petru Kvitovou, ho nakonec poslal do Rehabilitačního ústavu Kladruby.

„Řekl mi, že bez denních rehabilitací a procedur se to nespraví. Tak jsem tady. A po týdnu je to vážně lepší,“ svěřil se Neckář, který od prodělané mrtvice trpí závažnou poruchou řeči, afázií, momentálně ale mluví naprosto plynně a nemá problémy ani se zvratnými zájmeny či rody, píše Blesk. „Asi proto, že jsem tu v naprostém klidu a nemyslím na nic než na sebe,“ dodal s úsměvem zpěvák.

Václava Neckáře postihla mrtvice v roce 2002 při řízení auta. Zapomněl texty ke svým písním a musel se znovu učit mluvit. Jeho praktická lékařka mu naštěstí našla dobrou logopedku, která ho tři čtvrtě roku učila, jak správně tvořit věty. Zpěvák bojuje se zdravotními následky dodnes.

„Problém se zvratnými zájmeny či rody mám stále. Stejně tak i s držením vidličky v levé ruce,“ popsal v roce 2021 v pořadu Povídej následky mozkové příhody s tím, že oporou v těžkých chvílích mu byla hlavně jeho rodina, zejména mladší bratr Jan Neckář.

„Naštěstí ještě vidím a během vystoupení používám čtečku. Bez toho bych nemohl vůbec existovat. Na dlouhé proslovy a moderování mezi písničkami mám ale bráchu,“ přiznal muzikant.

X X X

Děsivé záběry: Fanoušci se při rallye rvali přímo na trati, k tragédii chyběly sekundy

Japonec Katsuta a Johnston z Irska startují se svým vozem během Mistrovství světa v rallye v Chorvatsku 23. dubna 2023 v chorvatském Záhřebu. (Ilustrační foto)Zdroj: Getty Images

Při nedávném závodu WRC v Chorvatsku chybělo jen několik sekund do obrovské tragédie. Přímo na trati rallye se totiž popralo několik fanoušků a pořadatelé měli co dělat, aby vyklidili trať včas před nic netušícím závodníkem, který se místem prohnal ve velké rychlosti. Děsivé záběry kolují na sociálních sítích.

„Prožili jsme smutné chvíle při rallye minulý týden. Musíme respektovat všechny bezpečnostní pokyny na rychlostních zkouškách, a hlavně naše osobní chování. Opravdu velmi nebezpečný moment na chorvatské rallye,“ uvedl administrátor stránky T4T World Rally Team na Facebooku, který záběry poslal do světa.

 Pod příspěvek přidal video, které zachycuje asi minutu dlouhou rvačku několika příznivců. Ti se perou v blízkosti vozovky i přímo na trati, kolem níž jsou k vidění i české vlajky. Několik lidí v oranžových vestách dohlížejících na průběh akce se je snaží zklidnit, avšak marně.

Řidiči nemají čas na rozhodování

V ten moment se rozezní píšťalky, které značí, že se ze zatáčky za chvíli vyřítí auto. To zapůsobí i na rváče a neochotně vyklidí trať. Poslední z organizátorů pak vyběhne na kopeček u silnice na poslední chvíli. Sotva vozovku opustí, vyřítí se auto. Jen shodou okolností se nikomu nic nestane.

„Šílené chování, někdo mohl být zraněn nebo zabit. Respektujte se navzájem a respektujte ‚maršály‘, ti se dobrovolně starají o vaši bezpečnost. Užívejte si motoristický sport, nebo o něj přijdete,“ upozornil jeden z uživatelů na Facebooku.

Jak uvádí například web auto.cz, který na video upozornil, moderní soutěžní vozy jsou „pekelně rychlé“ a jejich řidiči mají na rozhodování jen minimum času. S lidmi na trati přitom už většina závodníků nepočítá.

K úmrtí diváka došlo například při letošním ročníku Rallye Dakar, kdy pod koly speciálu českého závodníka Aleše Lopraise zahynul italský divák, který se pohyboval v místech, kde stejně jako tito fanoušci neměl co dělat. Lídr kategorie kamionů tehdy ze závodu po tomto incidentu odstoupil.

X X X

Loni prudce klesl počet nově narozených dětí

Vyšší poptávka po umělém oplodnění tento trend nezvrátí

  Poptávka po asistované reprodukci loni vzrostla – podle odborníků přibližně o 15 % ve srovnání s rokem předchozím. Protože se ale touto metodou snaží otěhotnět čím dál starší ženy, u nichž šance na otěhotnění s přibývajícím věkem klesá, populační křivku to nijak neovlivní. Loni se v České republice narodilo nejméně dětí za posledních 18 let. Podle Českého statistického úřadu jejich počet dokonce klesl pod hranici 100 000.

„Počet jednotlivých cyklů asistované reprodukce na naší klinice každoročně roste. Loni to oproti roku 2021 bylo asi o 15 %. Vyšší poptávka po umělém oplodnění ale bohužel nenahradí všechny nenarozené děti. Asistovaná reprodukce je sice jednou z možných cest, jak klesající trend porodnosti zvrátit, ale tento nástroj je sám o sobě slabý a situaci zcela jistě nezachrání,“ říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař největší české reprodukční kliniky – Reprofit. K poklesu porodnosti dochází v České republice již delší dobu. Meziroční úbytek dětí narozených v roce 2022 byl ale daleko výraznější než v předcházejících letech. Propad dosáhl 11 %, a byl tak největší od poloviny 90. let 20. století. „Ženy odkládají těhotenství na pozdější věk a s přibývajícími roky u nich bohužel dochází ke snížení kvality vajíček, a tím pádem i plodnosti,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.

Záchrannou variantou pro ně v takovém případě může být právě asistovaná reprodukce. „Ani ta ale není všemocná. Řadě žen můžeme pomoci, ale čím dál častěji se stává, že k nám přijdou až po 37. roce věku, kdy nastává zlom, a šance na otěhotnění pak začíná výrazně klesat. Ve 42 letech se například i s pomocí IVF pohybuje přibližně jen kolem 10 %,“ vysvětluje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.

S nedostatečnou porodností se nepotýká jenom Česká republika, jde o celosvětový trend. Klesá ve všech zemích, kde je dobrá dostupnost antikoncepce a vysokoškolského vzdělání. Na „vině“ je také zvyšující se kvalita života a větší rovnoprávnost mezi muži a ženami. „To vede k tomu, že porodnost klesá pod reprodukční číslo 2, což je hodnota nutná k tomu, aby docházelo k přirozené obnově společnosti,“ popisuje MUDr. Pavel Otevřel. Zatímco před padesáti lety vycházely publikace zabývající se tím, co dělat proti přelidnění světa, dnes je problém opačný. „Lidé se dožívají stále vyššího věku, a dětí se naopak rodí méně. Nůžky mezi generacemi se tak otevírají pořád víc.

To může vyvolat velký socioekonomický problém, protože mladší lidé nebudou schopni uživit osoby v důchodovém věku,“ říká MUDr. Štěpán Machač. Stát by proto měl začít klást velký důraz na aktivní propopulační politiku, a tedy i podporu asistované reprodukce, která problém klesající porodnosti zmírňuje. „Už na základních školách by tak součástí sexuální výchovy mělo být nejenom poučení o tom, jak neotěhotnět. Vysvětlovat by se také mělo, jaké jsou faktory ovlivňující plodnost ženy a muže a jak důležitou roli hraje při plánování rodičovství věk ženy,“ dodává MUDr. Otevřel. Ing. Barbora Mertová,

X X X

Starosty z francouzského regionu Grand Est zajímá výběr lokality pro uložení jaderného odpadu na Vysočině

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek tento týden přijal skupinu starostů z partnerského francouzského regionu Grand Est, konkrétně z lokality Bure, kde s největší pravděpodobností vznikne hlubinné úložiště pro jaderný odpad nejen z padesátky jaderných reaktorů. Francouzské státní úřady musí do roku 2027 rozhodnout o definitivní stavbě, už nyní se v lokalitě nachází podzemní laboratoře, kde odborníci už téměř 20 let studují možnosti ukládání opadu. Tuto lokalitu si loni v létě osobně hejtman Vysočiny prohlédl.

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek seznámil starosty z francouzské lokality Bure na hranici departementů Meuse a Haute-Marne a zástupce francouzské Národní agentury pro nakládání s radioaktivním odpadem (ANDRA)  s aktuální energetickou skladbou České republiky, s lokacemi současných tuzemských dočasných povrchových úložišť jaderného odpadu a popsal stručně také obě ze čtyř vytipovaných lokalit pro eventuální vybudování trvalého úložiště situované právě v Kraji Vysočina.

Zahraniční hosté potvrdili, že zásadní pro jejich rozhodnutí o budoucím umístění úložiště bylo to, že mu v jejich regionu předcházela intenzivní téměř 30letá otevřená diskuze nejen s odborníky, národními institucemi, ale i s občany regionu. „Veřejnost v této věci nebyla zcela jednotná, ale nyní je více lidí spíše pro výstavbu než lidí, kteří výstavbu úložiště v oblasti Meuse/Haute-Marne odmítají. Tato skupina navíc není z podstatné části tvořena místními, ale spíše mimoregionálními aktivisty, kteří v rámci Francie odmítají různé veřejné projekty,“ uvedl zástupce agentury ANDRA Patrice Torres.

„I přesto, že jaderná energie patří mezi tuzemské energetické pilíře a o řešení budoucího uložení vyhořelého jaderného paliva by mělo být do několika let definitivně rozhodnuto, obcím v užším výběru stále chybí důsledná komunikace ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu i odpovědné Správy úložišť radioaktivních opadů. Vláda například nenabízí ekonomickou kompenzaci, pravděpodobně podcenila legislativní přípravu, průzkum bohužel nedoprovází stálé sdílení informací s místní komunitou, což logicky v lidech vzbuzuje velkou nedůvěru,“ upozornil na skutečnosti českého prostředí hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

Francouzští hosté se v doprovodu náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hany Hajnové na vlastní žádost setkali se svými vysočinskými protějšky z lokality Hrádek na Vysočině. Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák seznámil hosty se situací v jeho katastru. Francouzské hosty udivila situace, kdy výběr lokality pro budoucí úložiště nemá Česká republika aktuálně upraven odpovídající legislativou, rozhodnutí centrálních orgánů se mění v čase a lidé nemají s dostatečným předstihem informace o krocích, např. průzkumech, které jsou v jejich těsném sousedství prováděny, ani jejich dostatečné vysvětlení.

Na francouzské straně má výběr lokality zákonnou podporu už od roku 1991, dokumentace má několik tisíc stránek a je stále doplňována. Výstavba a ukládání je naplánována na období následujících asi 120 let. Budování však ještě nebylo zahájeno. „Nechápeme nyní umístění úložiště jako ničení krajiny, ale jako průmyslový a ekonomický rozvoj území, kdy zároveň řešíme ochranu naší přírody a životního prostředí před kontaminací nebezpečným odpadem. Je to součást rozvoje naší energetiky. Zásadní pro nás bylo zřízení výzkumného pracoviště, které dává podložené odpovědi na otázky nejen odborníků, ale i veřejnosti. Navíc v našem případě jde o úložiště, jehož odpad může být stále využit, a to až do chvíle, kdy se definitivně rozhodne o jeho nevratném uložení. Toto rozhodnutí bude až na budoucích generacích. Je tu tedy šance na další využití potenciálu jaderného odpadního materiálu,“ uvedl Patrice Torres. Starostové z lokality Bure v diskusi s občany Dolní Cerekve a okolí jeho slova potvrzovali.

Obě skupiny starostů se shodly, že k nalezení řešení je bezpodmínečně nutné sdílet veškeré informace, nejlépe v čase, kdy vznikají. Jako klíčovou vidí proaktivní přístup centrálních orgánů státu a odpovědné výkonné agentury a především hledání a nabízení odpovídajících kompenzací pro území, které projekt už ve fázi průzkumů a výběru ovlivňuje.

X X X

KRAJ I LENZING BIOCEL PASKOV DRŽÍ SLOVO. SVÉ ZÁVAZKY PRO ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V REGIONU SPLNILY

Moravskoslezský kraj a společnost Lenzing Biocel Paskov se v květnu 2022 zavázaly k aktivitám, které povedou k menšímu zatížení životního prostředí v regionu. Obě strany své závazky splnily, vyplynulo to ze zpětného hodnocení dobrovolné dohody.

„Velmi si cením přístupu společností, které patří k největším v našem regionu a jejich činnost tak má na naše životní prostředí velký vliv. Takzvané dobrovolné dohody uzavíráme už několikátým rokem. Místní velké podniky využívají nejmodernější dostupné technologie, čímž významně snížily negativní dopady své činnosti na životní prostředí. Dobrovolnou dohodou se ale navíc zavazují k dalším prospěšným aktivitám nad rámec legislativy. Stejně tak se v dobrovolných dohodách zavazuje i Moravskoslezský kraj,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Vyjmenoval, že kraj například přispívá na výměny kotlů, podporuje obce v efektivnějším nakládání s odpady, přispívá na regionální monitoring kvality ovzduší nebo nadlimitně čistí silnice.

„Vše, k čemu se kraj v dobrovolné dohodě zavázal, také do posledního bodu splnil. Zmínit mohu například snižování prašnosti v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Díky nadlimitnímu čištění bylo ze silnic odstraněno přes patnáct set tun nečistot, které by se jinak mohly dostat zpět do ovzduší. Celkem 952 kilometrů krajských silnice se nadlimitně čistilo ve čtyřech cyklech a krajský rozpočet přišlo na 12,8 milionu korun,“ vyčíslil hejtman kraje Ivo Vondrák.

Lenzing Biocel Paskov se v rámci dobrovolné dohody zavázal k celkem 6 opatřením. „Jsem ráda, že se nám podařilo splnit všech šest opatření, ke kterým jsme se zavázali,  a že náš přínos pomáhá zlepšovat stav životního prostředí v našem regionu. Těmito a dalšími opatřeními budeme i nadále pokračovat ke zlepšování současného stavu. Vnímám tyto závazky také jako zprávu pro budoucí generace, že naše společnost není lhostejná vůči svému okolí a naopak podniká kroky vedoucí k udržitelné budoucnosti.“, řekla generální ředitelka Lenzingu Biocel Paskov Kateřina Kupková.

Moravskoslezský kraj má aktuálně dobrovolnou dohodu uzavřenou s celkem pěti velkými podniky působícími v regionu. Kromě Lenzingu Biocel Paskov se k aktivitám nad rámec legislativy zavázaly ještě společnosti BorsodChem MCHZ, Třinecké železárny, OKK Koksovny a AL INVEST Břidličná./bir/

X X X

Vyrovnané čtvrtfinále basketbalistů Prahy na Folimanku

Zvládnou basketbalisté Prahy tlak mistra na domácí palubovce? 3. a 4. čtvrtfinále Kooperativa NBL 2022/23. 27.4.23 18:00, 28.4.23 v 18:00 hod. Praha. USK Praha – ERA Basketball Nymburk.

Letošní čtvrtfinále Kooperativa NBL přineslo několik překvapení. Kampaň #predevnevis trefila hřebíček na hlavičku. Do tohoto modelu přesně zapadá i čtvrtfinálová série mezi Nymburkem a USK Praha. Pražané prohráli první utkání hrozivým rozdílem dvaačtyřiceti bodů, aby o sedmadvacet hodin pozdějiuštědřili mistrovi porážku ve druhém čtvrtfinále 86:83.

Překvapení? Papírově určitě. Série za vyrovnaného stavu tak míří na Folimanku a dva nadcházející duely v Praze dostávají hned jiný náboj. Pro fanoušky basketbalu v ČR
příjemná změn a skvělá zpráva. Sovy již mají zkušenost z loňského roku, kdy za stejné
konstelace vyzvaly na Folimance Opavu. Byl z toho kopanec do hýždí, z kterého se USK v sérii již nedokázalo vzpamatovat. Tohle si musí minimálně ve čtvrtek domácí
pohlídat. Nejmladší tým soutěže si už teď vynutil minimálně páté utkání, ale bude chtít ve své domovské haly podat co nejlepší výkon a v ideálním případě mít možnost znovu zaskočit mistra.

V pondělí se svěřencům trenéra Tabelliniho podařilo zastavit údernou a rychlou hru soupeře, která se často kouskovala. To jim hrálo do karet. Přestože prohrávali čtyři a půl minuty do konce rozdílem deseti bodů 70:80, vyhráli zbytek utkání 16:3. Odvety pod Nuselským mostem budou mít opět jiný náboj a bude zajímavé sledovat, jak budou oba týmy čelit tlaku.

Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Jsme hrdí na to, co se nám povedlo ve druhém čtvrtfinále v Nymburce. Jsme si vědomi, že ten výsledek byl ovlivněný tím, že soupeř byl možná namlsaný z obrovského bodového rozdílu v prvním utkání. Byli jsme za ten bodový rozdíl v prvním zápase naštvaní
a o to více hladoví v odvetě. To je minulost a důležitější je, co nás čeká. Máme šanci se v sérii ukázat naFolimance, kde nás fanoušci skvěle podporují a já věřím, že bude vyprodáno. Už se nemůžeme dočkat a věřím, že se jim ukážeme v tom nejlepším světle.“

David Böhm (hráč USK Praha): „Po posledním zápase jsme dokázali, že s Nymburkem můžeme hrát. V play-off je každý zapas úplně jiný, takže očekávám, že přijedou s vyšším nasazením a budou nám chtít poslední zapas vrátit. Pro nás je to skvělá příležitost hrát další zapas na vysoké úrovni, kdy bude hlavní se s Nymburkem udržet až do koncovky, kde se pak muže stát cokoliv. Pokusíme se zopakovat pondělní
výkon a moc se těšíme na domácí atmosféru play-off, která může byt rozhodující výhodou.“/mš/