Exministr Jandák měl být šéfem ČSSD, určitě by strana byla v parlamentu. Dnes ostře kritizuje Fialu, EU, která kváká a dodává Ukrajině šrot. Neříkejte, že je to pár kilometrů. Na východní Ukrajině třeba válka vůbec není,“ prohlásil Jandák v rozhovoru pro XTV.  „Ve válce nejsme. Kdo komu vyhlásil válku? Bylo by to logický. Rus má připomínky k tomu, co se děje a ke své bezpečnosti. V takovém případě vyhlásí Ukrajině válku. Zatím, jak hledám a hledám, nikdo nikomu žádnou válku nevyhlásil,“ zopakoval někdejší ministr.

Z hlediska oficiálních formulací má pravdu. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil 24. února 2022 vpád vojsk na Ukrajinu jako zvláštní vojenskou operaci v souvislosti se situací na Donbasu. „Okolnosti vyžadují, abychom podnikli rozhodné a okamžité kroky. V tomto ohledu v souladu s článkem 51, částí 7 Charty OSN, se svolením Rady federace a v souladu se smlouvami o přátelství, které ratifikovalo shromáždění, jsem se rozhodl provést speciální vojenskou operaci,“ uvedl tehdy.

Konflikt zemí, které se na sebe naštvaly

Jenže podobné názvosloví používají jen sami Rusové. Zbytek světa až na výjimky typu Běloruska jednoznačně hovoří o válce. „Máme hodně možných stavů. Rusové říkají, že je to denacifikace nebo bezpečnostní akce, ale válka ne. Je to konflikt dvou sousedících zemí, které se na sebe naštvaly,“ stál si za svým Jandák. Konflikt prý mimo území Ukrajiny nenabobtná, i když přiznává, že nikdo dodnes neví, jaký má Putin doopravdy úmysl.

Na straně Ukrajiny už téměř pět měsíců stojí zejména západní státy v čele s USA a Evropskou unií. Dodávají zemi prezidenta Volodymyra Zelenského zbraně, školí vojáky a uvalují sankce na Ruskou federaci a její vybrané obyvatele. Ukrajina opakuje, že potřebuje ještě větší podporu, ale i za dosavadní pomoc vřele děkuje a nejspíše míří jak do EU, tak do NATO.

Jandákovi se ale zmíněné kroky nezdají správné. „Děláme vše pro to, abychom se dostali do velkého konfliktu. Posíláme zbraně, říkáme, že jsme solidární, a válku neustále podporujeme. Každá válka je blbá a odnesou to lidi, ale mělo by se jednat a hlavně neurážet,“ uvedl exministr kultury.

Odkázal se na slova bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana. „Říkal, že Rusa nesmíme urážet. A měl pravdu. Štěkáme, jak to řekl papež. Politika souvisí s diplomacií, ale také s psychologií. Musím mít protivníka přečteného. EU tohle vůbec nedělá, jen kváká a dodává Ukrajině šrot,“ zkritizoval dodávky techniky, která je v mnohých případech modernější, než mají sami Ukrajinci.

X X X

Maďarská ministryně pro CNN Prima NEWS: Ta válka není naše. EU pořádá hon na čarodějnice

Konflikt na Ukrajině není naší válkou, prohlásila maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Budapešť se proto snaží od dopadů konfliktu co nejvíce distancovat, třebaže ruskou agresi jasně odsuzuje. Vargová v rozhovoru mluvila také o sporech Maďarska a Evropské unie nebo o zastropování cen.

x Maďarsko je mnohými v Evropské unii považováno za černou ovci. Ale jak je to za zavřenými dveřmi při jednáních? Baví se s vámi ostatní kolegové normálně, nebo si říkají „to je ta zlá Maďarka, s ní se nebavíme“?

Právě jsme ukončili zasedání rady ministrů spravedlnosti a nic takového, co jste právě zmínil, jsem tam nepociťovala. Vůbec nejsme proti unii. Jsme kritičtí v určitých otázkách, o kterých si myslíme, že škodí společnému dobru a společné budoucnosti celého kontinentu. A právě proto bychom vždy rádi našim partnerům připomínali, proč toto společenství bylo založeno – co to znamená, že společně sdílíme výkon určitých pravomocí, ale také jsme členským státům ponechali některé pravomoce, které jsou podstatnou součástí suverenity.

x Ale víte, že v Evropské unii platí dogma o stále hlubší a širší integraci?

Vzpomínáte si, proč Spojené království vlastně opustilo Evropskou unii. Problémem byl právě ten koncept stále užší unie. Myslím, že postoj Velké Británie, dokud byla členem, byl velmi dobrým kompromisem týkajícím se otázky, co je příliš mnoho Evropy a co je optimální Evropa. Vždy bychom si měli připomínat, kde se společenství dotýká základních suverénních otázek. Třeba když řešíme, s kým chceme žít, to je otázka migrace. Nebo ohledně pojetí rodiny nebo spousty otázek, které se týkají kulturní identity. Těch by se to nemělo dotýkat.

Není to náš konflikt. A chtěli bychom udělat všechno pro to, aby z něj naše země byla vynechána.

x Vy ale hájíte v unii často menšinová stanoviska. Předpokládám, že to není jednoduché?

Náš evropský postoj vždy vychází ze zájmu našeho národa. Nejprve musíme definovat, jaký důsledek má každý návrh pro náš národ, pro naši zemi. Pak to formulujeme, abychom našli spojence a snažíme se postupovat společně. Proto je spolupráce Visegrádské čtyřky velmi důležitá. V praxi funguje velmi dobrá pragmatická spolupráce. Média to ale často vykreslují jinak. Maďarsko častokrát není se svým názorem samo. Problém je v tom, že ne všechny vlády mají tak velkou legitimitu, jako má vláda maďarská. My máme dvoutřetinovou většinu. Věřte mi, že na chodbách často slyším od kolegů, že máme jejich podporu, ale samozřejmě ne vždy to mohu říct nahlas. Každopádně to, co děláme, je především pro Maďarsko.

x Ale nyní v době války na Ukrajině vidíme, že i mezi zeměmi Visegrádské čtyřky existují rozdíly. Česká republika, Polsko i Slovensko vyzbrojují Ukrajinu a také dovolují přesun vojenského materiálu přes své území. Maďarsko nevyzbrojuje Ukrajinu ani nedovoluje přesun vojenského materiálu. Proč?

Máme jasnou pozici od vypuknutí války. Především odsuzujeme ruskou agresi a vždy jsme stáli za evropským stanoviskem. Vždy jsme stáli na straně těch, kteří trpí a jsou napadáni. Pokud jde o dlouhodobé strategické uvažování, vidíme, že to není náš konflikt a chtěli bychom udělat všechno pro to, aby z něj naše země byla vynechána.

x A co covid a postcovidová situace?

To je složitá situace, protože i před válkou hrozil nárůst cen energií. To jsme také viděli na konci loňského roku. S válkou se všechno jen zrychlilo a ještě více prohloubilo.

x Vy jste se v Maďarsku rozhodli zastropovat ceny plynu.

Ano, zastropovali jsme také cenu pohonných hmot, nafty a benzínu.

x Je to stále 480 forintů za litr (přibližně 29 korun, pozn. red.)?

Ano, tolik jsem tuhle platila na čerpací stanici.

x To by čeští pravicoví politici považovali za takřka socialistický recept. Jak to v praxi funguje, když litr pohonných hmot stojí na čerpací stanici 480 forintů, ale jeho tržní cena je 700 forintů?

Jsme připraveni z právního i rozpočtového hlediska. Vyhlásili jsme nouzový stav, přesněji řečeno stav ohrožení. V Maďarsku to znamená, že vláda má k dispozici zvláštní nástroje, aby mohla rychle a velmi účinně přijímat rozhodnutí k řešení ekonomických a humanitárních důsledků války. Války, která je v naší přímé blízkosti, protože Maďarsko s oblastí válečného konfliktu přímo sousedí. Tato právní možnost jasně ukázala, že vláda musí zakročit.

Také jsme upravili rozpočet, vytvořili jsme dva velké fondy. První je fond vojenské obrany, druhý fond má za cíl snížit ceny komunálních služeb pro domácnosti a účty za energie. Dali jsme všechny rezervy a to, co můžeme přenastavit a přerozdělit v rozpočtu, dohromady, abychom měli dostatek finančních nástrojů. Abychom pomohli našim domácnostem. Náš základní princip na začátku války byl takový, že nenecháme maďarské občany a maďarské domácnosti za tuto válku platit. Jsou tu odvětví, která na válce vydělávají, takže je logické, aby ten extra zisk, který tam je, šel do zmíněných fondů.

x Kterých sektorů ekonomiky se to týká?

Například bankovního sektoru, můžete se podívat na seznam, je velmi podrobný. Také například společností s pohonnými hmotami.

x A čerpací stanice tedy prodávají benzín za nižší než tržní cenu?

Ano, pomáháme jim vyrovnat a sdílet tu zátěž, kterou ale nenesou domácnosti, protože v tom je ten základní princip. Jsou čtyři hlavní pilíře, jak bránit společnosti a domácnosti před důsledky války. Nedopustíme, aby se snížila kupní síla důchodů, nedopustíme, aby se snížil náš velmi cenný a jedinečný systém podpory rodin. Nedopustíme, aby se snížila zaměstnanost, kterou jsme měli, a nedopustíme, aby se snížily ceny veřejných služeb. Zastropovány jsou pohonné hmoty, úrokové sazby, ceny základních potravin a také účty za energie pro domácnosti. To vše dohromady musí udržet inflaci na úrovni nejméně pěti až šesti procent.

x Pomáhá to?

V Maďarsku máme prognózu růstu HDP čtyři až šest procent. Příjmy státu se zvyšují. Dokázali jsme kontrolovat, stabilizovat, a dokonce snížit státní deficit. A také výši státního dluhu. To jsou ty stabilní pilíře, plus ještě cenové stropy, na kterých můžeme postavit možná zvláštní středoevropský způsob řízení nebo zvládání krize.

Právní stát je módní slovo. Evropský parlament ho používá k honu na čarodějnice.

x Mluvila jste o tom, že pomáháte udržet ceny energií a základních potravin tak, aby se to nedotýkalo domácností. To musí stát ale hodně peněz. Stačí ty zisky z daně na extra profit? Na to, aby toto pokryly?

Ano, my jsme to počítali. Upravujeme a navrhujeme i rozpočet na příští rok s ohledem na to, abychom tyto dva fondy, které jsou nezbytné pro řešení hospodářských důsledků, shromáždili. Ale, jak jsem řekla, například investice mají stoupající tendenci, takže vidíme tyto stabilní pilíře.

x Jaká je ta definice mimořádného zisku? Jaký musí být rozdíl mezi běžným ziskem a mimořádným ziskem?

Víte, já nejsem ekonom, možná by na to byl vhodnější jiný ministr. Víte, co to je zisk, když se očekává v normálním podnikatelském scénáři. Takže zisk, který jde vlivem okolností nad rámec tohoto normálního podnikatelského scénáře, to by mohla být definice. Ale to je na daňovém specialistovi, aby to definoval vhodněji.

 x S tím ale nejsou úplně všechny společnosti srozuměny, že?

Jsou některé společnosti, které se těmto opatřením brání. Chtěli bychom vyslat vzkaz všem společnostem, že v této době by měli odevzdat svůj spravedlivý podíl, abychom před ekonomickými důsledky války ochránili občany. Je to spravedlivý podíl.

x Aerolinky Ryanair označily ten zákon o extra profitu za idiotský, pokud si dobře vzpomínám.

Ano. A podívejme se na ten jazyk, co používají.

x V loňském roce zablokovala Evropská komise Maďarsku prostředky na postcovidovou obnovu. Jak je to s těmi prostředky nyní? Jsou stále ještě zablokované, nebo už jsou na cestě do Maďarska?

Jsme v neustálém jednání. To se z médií ne vždy dozvíte, ale naše úřady jsou ve velmi úzkém kontaktu a dialogu. Jen bych zopakovala, že kdykoliv jsme měli odbornou nebo skutečně právní disharmonii s Evropskou komisí, vždy jsme se dokázali dohodnout.

x Jaký je současný stav sporu mezi Maďarskem a Evropskou komisí ohledně právního státu v Maďarsku? Protože tady je ve hře možná blokace dalších peněz pro Maďarsko.

Ve skutečnosti je to velmi složitá otázka, protože právní stát je dnes módním slovem. Bohužel Evropský parlament tento nástroj používá, jako by to byl hon na čarodějnice – jako politický nátlak na některé členské státy, což jsme vždy odmítali. Ale kdykoliv byla možnost, kdy Komise vedla skutečnou právní diskusi a dospěla ke skutečnému právnímu řešení a dohodě, vždycky mohly být implementovány rozsudky soudního dvora.

x A nakonec nepolitická otázka. Vy jste nejen politička, ministryně, ale také manželka a matka. Máte tři děti. Jak zvládáte skloubit péči o rodinu a děti s tak náročnou funkcí?

To je každodenní výzva. Naučila jsem se to v Bruselu, když jsme tam žili bez prarodičů, protože ti zůstaly v Maďarsku. Naučila jsem se, jak úspěšně zvládnout příštích 24 hodin se třemi dětmi i tehdy, když byly miminka a já je kojila a běhala s nimi do školky. Dnes je to mnohem snazší, protože jsou větší a samostatnější. Jsem také velmi vděčná, protože mám dobrou rodinu, podporují mě stejně jako můj manžel. Mám i skvělé kolegy. A já jsem velmi dobrá v tom, že se umím rozdělit o své úkoly.

X X X

RUSKO:  GAZPROM  BUDE  PLNIT  EU  SVÉ  ZÁVAZKY

Putin uklidnil odběratele plynu. Gazprom bude plnit své závazky, prohlásil

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom je připravena dostát svým závazkům ve vývozu plynu. Informovala o tom agentura Reuters. Před novináři po své návštěvě Teheránu šéf Kremlu rovněž uvedl, že Gazprom nenese vinu za snížení tranzitní kapacity plynu, včetně uzavření jedné z tras přes Ukrajinu do Evropy Kyjevem.

X X X

Ruské jednotky nasazené v Donbasu na Ukrajině podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) zřejmě ukončily několikadenní pauzu v bojích.

Přestože desetidenní pauza nebyla pro obnovu sil potřebných pro rozsáhlé útočné operace dostatečná, ruské síly v neděli podnikly omezené pozemní útoky v Doněcké oblasti. Bomby ruské armády dopadají i na civilní cíle ve městech daleko od bojů.

Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na pondělí otřáslo asi deset explozí. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedla agentura Unian s odvoláním na starostu města Oleksandra Sjenkevyče. Mykolajiv leží poměrně blízko oblastí okupovaných Ruskem, ruské jednotky jej tento týden ostřelovaly opakovaně.

X X X

Společně s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednali také o situaci v Sýrii. Írán podle Chamaneího prosazuje politické řešení, Turecko tvrdí, že „nemůže nečinně přihlížet“ snahám kurdských milic o rozdělení Sýrie.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chamaneí, který také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“.

 Ve vztahu k ekonomice Chamaneí řekl, že „dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu“. Putin po jednání řekl, že s Chamaneím diskutoval o používání národních měn při vzájemných vyrovnáváních.

Rusko a Írán jsou společnými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada a obě země také spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Rusko i Írán čelí západním sankcím.

Podle trojice účastníků dnešního jednání, Putina, Chamaneího a Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Putin a Erdogan mluvili také o situaci kolem ukrajinského obilí v černomořských přístavech. Reuters uvádí, že Putin dává touto cestou Západu najevo, že chce upevňovat vztahy s „nepřítelem Západu“ Íránem.

Cesta do Teheránu je Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu se vydal do středoasijských postsovětských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu.

Trojstranné jednání komentoval v televizním projevu íránský prezident Ebrahím Raísí. Uvedl, že „o osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence“. „Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje. Silná přítomnost syrské armády pomůže udržet integritu země,“ řekl prezident.

Zatímco Moskva a Teherán syrský režim Asada podporují, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan dnes řekl, že „boj Turecka proti terorismu bude pokračovat nehledě na to, kdo jej podporuje“. Uvedl ale, že očekává podporu od Ruska i Íránu.

„Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG,“ řekl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet.

Kurdské milice YPG považuje Turecko za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Turecko vede proti YPG a členům turecké strany kurdských pracujících (PKK) dlouhodobou vojenskou kampaň.

YPG jsou ozbrojenou složkou kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD), která je přední opoziční stranou v Sýrii, kde má pod kontrolou několik území. Cílem syrských Kurdů je dosáhnout co možná největší autonomie na svých roztříštěných územích, tu jim ale vláda Bašára Asada přiznat odmítá. Od roku 2016 provedla Ankara především proti Kurdům čtyři vojenské operace na severu Sýrie.

Putin po jednání uvedl, že Rusko, Írán i Turecko jsou odhodlaní „normalizovat“ situaci v Sýrii a dohodli se na dalších konzultacích.

X X X

EKONOMKA  ŠVIHLÍKOVÁ  KRITIZUE  FIALU  A  SPOL

Místo topení svetry? Radám politiků se musím smát, jsou mimo realitu, říká ekonomka

Krize dopadá na střední třídu, vláda ji ale může zbrzdit, uvedla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Zatím se to podle ní nedaří. Politická oznámení jsou prý mimo realitu a rady typu omezit topení označila za návrat do 18. století.

„Každý mít finanční rezervu nemůže, ukazatel úspor je zrádná veličina. Navíc nehovoříme jen o nízkopříjmových, kam patří senioři, samoživitelky, ale celý segment střední třídy,“ popsala dopady krize ekonomka Švihlíková, bývalá poradkyně Jana Maláčové (ČSSD).

 Lidé jsou tak nuceni šetřit, nejvíce financí vydají za jídlo, bydlení i energie. „Když se bavíme o plynu, tak se řekne, že si vezmeme čtyři svetry a snížíme teplotu topení, ale tomu se musím smát, vracíme  se do 18. století,“ kritizovala vládu ekonomka.

Firmy potřebují pomoc

Upozornila, že spotřeba plynu se navíc netýká jen domácností. „Jsou to celé firemní sektory, těžký průmysl, chemie, pekárny, živočišná výroba, sklárny, porcelánky,“ podotkla v pořadu K věci. Vzhledem k opatření jiných vlád v Evropě se české výrobky prý budou stávat nekonkurenceschopnými.

Ve vysílání CNN Prima NEWS také uvedla, že neexistuje žádná náhrada, která by dokázala plně nahradit ruský plyn. „V celé Evropské unii na to není infrastruktura, která zaručí rychlé dodávky,“ upozornila Švihlíková.

Sama zůstává v odhadech vývoje pozitivní. „Kdyby Rusko chtělo vypnout plyn, udělá to už dávno. Nyní nastupuje role strategických zásobníků, kterou pro jistotu nevlastníme a jsme v pozici, která je nevýhodná,“ podotkla s tím, že „politická oznámení jsou absolutně mimo realitu a vedou k nejistotě na trzích“.

Žijeme podle ní v době, kdy trh patří nabídce. „Kdo má plyn, je na koni a poptávka nedominuje,“ dodala. Dopady krize může podle ní vláda zmírnit. „Nemusíme být otrokem toho, co se děje v globální ekonomice. Stát má pořád dost nástrojů, jak tyto tendence zbrzdit a zjemnit,“ uzavřela.

X X X

 O východ Ukrajiny bojují dvě vyčerpané armády. Rozhodnou další týdny o konci války?

Ruský prezident Vladimir Putin s plánem bleskové války na Ukrajině sice neuspěl, za uplynulé měsíce však některých částečných a draze vykoupených úspěchů dosáhl. Nyní se konflikt na východě Evropy dostal na další rozcestí, kde by se mohly misky pomyslných vah překlopit. Tématu se ve své analýze pro CNN věnuje novinář Rob Picheta.

 Když Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku na Ukrajině na východ země, učinil tak zejména v zoufalé snaze zachovat si tvář poté, co selhal jeho úvodní výpad proti Kyjevu. Picheta pro CNN dále popisuje, že po završení pomalého a krvavého ruského pochodu Luhanskem, které symbolizuje dobytí města Lysyčansk, by se Putin mohl domnívat, že je v polovině své cesty. Nyní je dle něj možné očekávat, že Rusko napne své síly k ovládnutí Doněcka. Tím by se naplnil jeden z cílů Kremlu, a to zmocnit se celého regionu Donbas, kde se od roku 2014 nacházejí separatistické státy podporované Ruskem.

„Je to velmi vyčerpávající boj. Jde o bitvu mezi dvěma armádami, z nichž každá utrpěla obrovské ztráty a je na pokraji svých sil,“ popisuje průběh války Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník pro vzdušné síly a technologie na Royal United Services Institute.

 Kdy a jak dojde k další větší ofenzivě, je sice těžké predikovat, podle vyjádření amerického Institutu pro válečné studie (ISW) jsou ale ruské pozemní jednotky nyní uprostřed operační pauzy. Během té by si měli vojáci odpočinout, jednotlivé regimenty obnovit své síly a také rekonstruovat techniku. To může Ukrajincům pomoci k získání drahocenného času na obranu některých částí Doněcka – především průmyslného pásu jižně od města Slovjansk.

Nyní očekávaná další fáze bojů dle analytiků sice nemusí být konečným střetem války, ale na druhou stranu není možné ji podceňovat. V sázce je totiž budoucnost významného ukrajinského regionu, jehož osud může výsledek celého konfliktu do značné míry ovlivnit.

Ponaučení z Luhanska

Přesměrování vojenského úsilí na východ Ukrajiny se dle odborníků nakonec ukázalo jako šikovný Putinův tah, jenž vedl k sice pomalému, ale stabilnímu pokroku Ruska, jehož armády následně vyhrály několik bitev o strategická města. Zároveň s tím nová taktika odkryla achillovu patu bránící se Ukrajiny – omezený arzenál jejích ozbrojených sil.

I kvůli tomu se na bojištích začaly bezprostředně projevovat výhody plynoucí z masivního vyzbrojení Ruska, které jako již tradičně těží především z kvantity a nikoli z kvality. „Ruská protivzdušná obrana, obrněné formace i speciální prostředky pro narušení elektromagnetického spektra využívaného obránci se mohly soustředit na velmi malá území, což agresorům umožnilo získávání lokální převahy nad více rozprostřenými defenzivními pozicemi Ukrajinců,“ vysvětlil Bronk.

Experti se domnívají, že v započaté taktice bude Putinova vojenská mašinérie pokračovat i v dalších týdnech. „Ruské síly se budou pravděpodobně i nadále omezovat na bojové akce malého rozsahu. Nyní obnovují své síly a zároveň stanovují podmínky pro zahájení výraznější ofenzivy v nadcházejících týdnech či měsících,“ uvedl ISW s tím, že v kratším termínu ruské jednotky, jež dříve bojovaly o Severodoněck a Lysyčansk, pravděpodobně připraveny na velké útočné operace nebudou.

Dílčí porážky v soubojích o vlastní území uznali i samotní Ukrajinci, když zveřejnili seznam více než 40 měst a vesnic v Donbasu, které se staly terčem ruských útoků v nedávné době. Přitom konstatovali také „částečný úspěch“ ruského pokusu o postup na frontě u města Bachmut.

 Jako možný klid před bouří nynější situaci popsal i Max Bergmann, ředitel evropského programu z Centra strategických a mezinárodních studií. „Zdá se, že jsme ve stagnaci, ale je to velmi nestabilní rovnováha a nevíme, kterým směrem se zlomí. V zákulisí bude na obou stranách horečné úsilí připravit se na budoucí ofenzivu,“ tvrdí.

Další scénáře války

Svůj (nejen) symbolický význam může mít především pokračování války v Doněcku. Experti upozorňují, že pokud by se Putinovi podařilo zničit a obklíčit ukrajinské jednotky v tamní oblasti, získal by do područí Moskvy region, o kterém dlouhodobě tvrdí, že kulturně i duchovně patří pod nadvládu Ruské federace. Takový výsledek by mohl mít pro propagandu ruského prezidenta významný přínos.

O konkrétních městech, které se zřejmě brzy stanou hlavními cíli v hledáčku ruské armády, se zmiňuje Samir Puri, vedoucí pracovník pro městskou bezpečnost a hybridní válku z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), jenž v letech 2014 až 2015 pracoval jako pozorovatel příměří na Donbasu. „Jsou tu dvě jména, která se bohužel v dalších fázích bojů stanou nechvalně známými názvy klíčových bitev. Jde o města Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcka. Mám podezření, že to budou další Severodoněck a Mariupol,“ obává se Samir Puri.

 Obě města jsou nyní na východě a jihu obklopena Ruskem kontrolovaným územím a jejich dobytí by dle analytiků představovalo pro Kreml velký průlom. Putinovu armádu proto od očekávaného devastujícího zásahu s největší pravděpodobností neodradí ani skutečnost, že se daná města na situaci, kdy se stanou ohniskem války, připravovala několik měsíců. „Myslím, že jakmile bude nepřítel schopen provést útočné operace, začne ničit infrastrukturu i samotná města,“ řekl šéf ukrajinské městské vojensko-civilní správy Vadim Liach.

Zadarmo to však mít Rusově zřejmě nebudou. Max Bergmann predikuje, že ukrajinská obrana bude opět tvrdě čelit jakýmkoliv útokům. „Chtějí to Rusům udělat co nejtěžší. Je to jejich způsob vedení této války – bojovat o každý centimetr území. A když se stane nějaká taktická chyba, stahují se, ale ne ukvapeně,“ popsal dosavadní počínání ukrajinských sil.

Pokud by si však někdo myslel, že se bude Ukrajina na svém území už jen bránit, zřejmě by se dle Picheta spletl. Hlavní ambice Ruska na Donbasu by totiž mohly narušit i protiútoky obránců v jiných regionech země. V posledních týdnech Ukrajina například znovu získala Hadí ostrov. Rovněž zaznamenala určitý úspěch s protiofenzivami poblíž Chersonu na jihu země. Tamní boje navíc sílí, což nutí okupanty přecházet do defenzivy. „Hlavní síly Rusů se stále koncentrují v malé oblasti, na Donbasu, zatímco se zdá, že Ukrajinci se tlačí kupředu a vytváří průlom v Chersonu,“ popsal situaci Bronk s tím, že pokud by v tom Ukrajinci pokračovali, mohlo by to pro Rusko znamenat závažný problém.

Otázka zbraní

Svoji nezanedbatelnou roli hrají také dodávky vojenské techniky ze Západu. Napadená země díky nim začala útočit na ruská velitelská stanoviště a muniční sklady daleko za frontovými liniemi v Chersonu i Donbasu, což by bez moderních systémů s větším dostřelem, jako jsou například americké rakety HIMARS, vůbec nebylo možné.

 

Zničené ruské vojenské vozidlo v Kyjevské oblastiZdroj: Getty Images

Ukrajinské velení i v těchto týdnech hlásí těžké ztráty na nepřátelské straně. S jejich ověřením je však problém. Ruské ministerstvo obrany totiž počty mrtvých a raněných vojáků pravidelně nezveřejňuje. Utvořit si konkrétní představu o průběžných číslech je i proto takřka nemožné. Podle Bergmanna je však pravděpodobné, že Rusové disponují obrovskými zálohami i navzdory úspěšným ukrajinským protiútokům.

Zatímco vojáků má Rusko zřejmě dostatek, to samé už nemusí platit o bojeschopné technice a munici. Někteří analytici v této souvislosti poukazují na nasazení starého arzenálu ze sovětské éry, jako jsou protilodní střely Ch-22 či téměř padesátileté tanky T-62. V obou případech by mohlo jít o signály tenčících se ruských zásob.

 Oproti tomu Ukrajinci mají ohledně dodávek a stavu své výzbroje do určité míry problém zcela opačný. „Je to trošku logistická noční můra. Dostávají spoustu různých, a často špičkových, verzí zbraní, a to z mnoha různých zemí,“ vysvětlil Bronk. Háček je dle něj v tom, že jde o množství odlišné techniky a munice s rozdílnou logistikou i starostmi s údržbou. „V některých případech se dokonce vyžaduje, aby vojáci opustili zemi, a to právě kvůli nutnosti získat k obsluze zbraní know-how v zahraničí,“ konstatoval vedoucí výzkumný pracovník pro vzdušné síly a technologie na Royal United Services Institute.

Na jeho slova nepřímo navázal také Bergmann: „Ukrajina stojí před obrovskou logistickou výzvo – musí přeorientovat svou armádu, která má kořeny v ruském a sovětském vybavení, a modernizovat ji směrem k použití vybavení NATO. A to přímo v době zuřící války.“

Vize dlouhé války

V souvislosti s dalším postupem Putina se odborníci zamýšlejí také nad tím, jaký by mělo případné dobytí Doněcku vliv na další pokračování války. „Nemyslím si, že se ambice Rusů mimo východní regiony úplně rozplynuly,“ odhaduje Bergmann. „Jsou opravdu odhodláni ovládnout Donbas, ale pokud to dokážou, pokusí se dosáhnout ještě dalších zisků,“ obává se ředitel evropského programu z Centra strategických a mezinárodních studií.

Podle Picheta by se Putin v další fázi války mohl rozhodnout tlačit směrem k břehům řeky Dněpr, jež půlí Ukrajinu ze severu na jih. To by naznačovalo snahu Ruska zmocnit se alespoň poloviny země. Zároveň upozornil, že jde o scénář, jenž oprávněně děsí Západ – znamenal by totiž značné prodloužení celého konfliktu, který zásadně dopadá i na ekonomiky států podporujících Ukrajinu.

Vedle toho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc na summitu G7 prohlásil, že chce ukončit válku za měsíce, ne za roky. Zda ale v konečném důsledku půjde jen o jeho zbožné přání, nebo o reálnou možnost, to dle odborníků závisí na různých faktorech, z nichž jsou mnohé mimo Zelenského kontrolu.

Shoda expertů proto panuje pouze v tom, že o budoucnosti jedné z největších pozemních válek v Evropě za poslední desetiletí řeknou více až nadcházející týdny a měsíce na východní Ukrajině.

X X X

EUROPOSLANKYNĚ  KONEČNÁ:  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ  ODSUZUJEME,  NEMÁ  BÝT

Komunistická strana Čech a Moravy není proruskou stranou a invazi na Ukrajinu odsuzuje. V letním speciálu pořadu 360° to prohlásila šéfka KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. Zároveň však kritizuje českou vládu za to, že Ukrajině posílá dodávky zbraní. Tím podle ní pouze eskaluje současný konflikt.

Konečná ve vysílání prohlásila, že její KSČM „není proruská“ a válku na Ukrajině odmítá. „Distancujeme se jakkoliv od toho, jak nám někteří říkají, že jsme proruští nebo něco podobného. My odmítáme tuto válku stejně, jako jsme odmítali všechny ostatní války za 32 let, na kterých se Česká republika více či méně podílela,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka komunistů.

Zároveň však tvrdí, že ze strany Evropské unie nepřichází žádná iniciativa konflikt ukončit, přestože si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem například pravidelně volá jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Ten si podle ní aktuálně de facto drží pozici nejvlivnějšího evropského politika.

 Konečná předpověděla, že válka skončí dohodou, ale nikoliv jen mezi Ruskem a Ukrajinou. „Paradoxně si u této války nemyslím, že to bude dohoda čistě mezi Ukrajinou a Ruskem. Musí to být dohoda mezi USA, Evropskou unií, Ukrajinou, Ruskem a troufnu si říct i Čínou. Pokud tam nebudou ti velcí hráči hrát svou roli, tak to prostě bude dohoda, která v podstatě nemusí platit déle než pár hodin, a to by byla velká chyba,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS Konečná. Dodala, že i přes odpor řady západních politiků a veřejnosti bude nutné jednat přímo s Putinem.

Šéfka tuzemských komunistů se ovšem na druhou stranu staví proti tomu, aby Česká republika dodávala na Ukrajinu zbraně. „My jsme od začátku říkali, že dodávky zbraní nejsou řešením válečných konfliktů a trváme si na tom. Myslím, že to dokazuje i řada ekonomů a zahraničních politologů z celého světa, včetně Spojených států amerických, kteří tvrdí, že dodávky zbraní konflikty pouze eskalují. My jsme od začátku říkali, že odsuzujeme konflikt na Ukrajině, odsuzujeme to, co Ruská federace udělala, ale zároveň odsuzujeme českou vládu za to, že tam ty dodávky zbraní posílá,“ prohlásila dále Konečná.

„Vláda nic nedělá“

Konečná kritizuje současný vládní kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) za nečinnost navzdory krizi s cenami energií či pohonných hmot. „Vláda ani ohledně energií, kde by něco dělat mohla, ani v rámci toho hypotečního trhu prostě nic nedělá,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka KSČM.

 Krize se prohloubila kvůli invazi na Ukrajinu. Podle Konečné si ostatní vlády zemí Evropské unie vedou lépe než ta česká, protože přistupují k různým plošným opatřením. Zmiňuje například zastropování cen energií či benzínu, příspěvky pro lidi jezdící hromadnou dopravou či pomoc zemědělcům. „My jsme v celé té krizi nesáhli například na supermarkety, ty nám dál vesele vydělávají,“ řekla Konečná v letním speciálu 360°.

Podle ní by vláda měla přistoupit k opatření typu zastropování cen jako jinde v zahraničí, například ve Francii. Česká vláda podle ní nechává napospas i střední třídu. „Ve chvíli, kdy 60 procent lidí podle statistik chudne, tak jestli je cílem této vlády likvidace střední třídy, je to samozřejmě její věc. Možná to mohla říct ve volebním programu,“ prohlásila komunistická europoslankyně.

 Jen žádná planá gesta

Česká republika nedávno také převzala předsednictví v čele Rady Evropské unie. Při posledním předsednictví v roce 2009 přitom tehdejší vláda Mirka Topolánka padla a podle Konečné tato vzpomínka mezi europoslanci nadále rezonuje.

„Připomenou vám to vždycky všichni, že jenom Češi si uměli shodit vládu v době předsednictví. Jenom Češi tvrdili, jak to Evropě osladí a pak nevěděli, jak z toho,“ řekla v letním speciálu 360° Konečná.

Ohledně českého předsednictví by byla ráda, aby nebyla plná planých politických gest a memorand. Už nyní jí vadí, že se všechno bude točit kolem Ukrajiny, jak tvrdí. „Vláda má sedm měsíců jedno jediné téma, a tím je Ukrajina. Já to nechci zpochybňovat, válka je blízko, ti uprchlíci tady jsou, ale nemůže to být argument, proč se vykašlat na vlastní občany i na české předsednictví,“ dodala europoslankyně.

X X X

UKRAJINA  DÍRA  NA  ZBRANĚ,  KDO  JE  ZAPLATÍ?  ČR  PŘESTAT  DÁVAT  MILIARDY  UKRAJINĚ,  KDYŽ  ČR  NEMÁ  PRO  LIDI  A  FIRMY

Ukrajinci toho dostávají dost. Frontová linie je ale bezedná díra na zbraně, hodnotí poradce premiéra

Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny v jejím konfliktu s Ruskem. Nejde přitom jen o podporu na poli mezinárodní diplomacie, ale i ve zcela praktické rovině. Česko je mezi pěti největšími dodavateli vojenského materiálu na Ukrajinu. Z cesty na Ukrajinu se čerstvě vrátil poradce premiéra a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, který byl hostem Interview Plus Jana Bumby.

„Jednal jsem na úřadu premiéra a úřadu prezidenta, také s několika ministry a náměstky. V zásadě to bylo o našem předsednictví v EU, o programu a harmonogramu a o tom, co chystáme a jak to nejlépe sladit,“ říká Pojar ke své cestě.

Na Ukrajině jednal také o obnově země. „Bavili jsme se o tom, kdy a jak se Česko může zapojit a hlavně jak se do obnovy budou moci zapojit naše firmy, školy, případně nevládní organizace. A pak jsme diskutovali o pomoci, která směřuje k jejich ozbrojeným silám tak, aby se Ukrajinci mohli bránit. To byla taková tři hlavní témata.“

Na pořadu dne je prý především obnova oblastí okolo Kyjeva a oblastí na severu až k Charkovu. Důležitá je i podpora ukrajinské ekonomiky, kdy se mnoho podniků na východě muselo evakuovat a posunout na západ. „Ta země musí ekonomicky fungovat i v době války.“

„Nebyl jsem na žádné frontové linii, ale to, co jsem viděl, tak byl nepochybně funkční stát.“

Tomáš Pojar

Obnova se zatím nebude týkat oblastí frontové linie, kde se nyní bojuje, a ani dobytých území.

České firmy se zapojí ve čtyřech základních směrech. „Jeden je podpora železniční dopravy, příměstské dopravy… Druhá oblast je zařízení nemocnic, které budou potřeba obnovit… Třetí je energetika, a to zejména ta jaderná, kde k nějaké spolupráci docházelo a může docházet i v budoucnosti zase i ku našemu prospěchu. Není to jenom jednosměrná pomoc, ale jsou to byznysové dealy, které pomůžou jak Ukrajině, tak nám… A ta poslední oblast je jakási sanace, dekontaminace, odminovávání. A tady opět máme firmy, které dokáží fungovat nejenom na území Česka, ale i ve světě.“

Ukrajina chce válku prostě vyhrát

„Nebyl jsem na žádné frontové linii, na východě Ukrajiny, ale to, co jsem viděl, tak byl nepochybně funkční stát a funkční společnost, která má přes všechny obtíže velkou vitalitu a chuť ty obtíže překonat a tu válku prostě vyhrát, udržet se, nebýt porobená.“

Se zástupci Ukrajiny se dostali i k tématu postojů jiných zemí. „Snažili jsme se dobrat k tomu, proč jsou ty postoje takové, jaké jsou. Takže jsem někdy vysvětloval postoje jiných zemí nebo z čeho pramení a jak vypadají debaty uvnitř EU tak, aby je Ukrajinci pochopili lépe a mohli tak nějakým způsobem lépe ovládat svá očekávání.“

„Čím více se podaří Ukrajincům vzdorovat, tím menší pravděpodobnost je, že my budeme bojovat na našem území.“

Tomáš Pojar

Zda evropské země posílají na Ukrajinu dostatek vojenského materiálu, závisí podle Pojara na úhlu pohledu. „Na jednu stranu toho dostávají dost, ale ta válka proti té obrovské ruské síle je válka seriózní, velká, brutální. Ta frontová linie má mnoho set kilometrů, takže je to do určité míry jakási bezedná díra na zbraně. Od druhé světové války je to největší válka na evropském kontinentě, válka s obrovskou mocností, armádou a podle toho jsou potřeby Ukrajinců opravdu velké.“

Do situace, kdy pošleme na Ukrajinu zbraně, ale sami zůstaneme bez nich, bychom se prý dostat neměli. „Je to přesně ta otázka, která se vždy váží ve chvíli, jestli můžeme něco poslat, v jakém množství to poslat tak, abychom věděli, že budeme mít ještě na vlastní obranu a na udržení vlastních schopností po nějakou dobu tak, abychom nebyli zranitelní.“

„Na druhou stranu platí to, že čím více se podaří Ukrajincům vzdorovat, tím menší pravděpodobnost je, že my budeme bojovat na našem území.“

X X X

Úředníci EU dostanou přidáno. Výsměch uprostřed krize, zuří poslanec

Zhruba 60 tisíc úředníků a zaměstnanců EU se může nejpozději na přelomu roku těšit na zvýšení platů o zhruba 8,5 procenta. Ty mají kompenzovat vysokou inflaci a zdražování. Výrazné zvýšení platů již tak dobře placených úředníků EU v úterý kritizoval německý deník Bild a v době krize to nazval za zvrácené.

Podle dokumentu z roku 2013 dochází každoročně k automatické aktualizaci platů. Vývoj platů je vázán na inflaci, takže úředníci EU a poslanci Evropského parlamentu dostanou kompenzaci za současnou vysokou inflaci, která v celé EU panuje.

Základem pro výpočet je míra inflace v Belgii a Lucembursku. V současné době činí 9,4 % a 8,5 %. Podle listu Handelsblatt se o konečné částce v Evropské komisi stále diskutuje, ovšem již nyní je jasné, že zvýšení platů bude opravdu vysoké a jak napsal deník Bild v „XXL balení“.

Například ředitel EU s předchozím platem 15 590 eur měsíčně (382 890 korun) se může těšit na přibližně 16 890 eur (414 818 korun), což je o 1 300 eur více (31 928 korun). To pro srovnání představuje medián mezd v Česku z 1. čtvrtletí 2022, což bylo 31 923 korun.

Paradoxem celého zvyšování mezd je hlavně to, že se většina státu EU nyní potýká s vysokou inflací a navíc většina zaměstnanců o zvyšování platu může jen snít. Podle Spolkového statického úřadu například zaměstnancům v Německu, jak zmiňuje Bild, se mzdy od ledna do března naopak snížily o 1,8 procenta.

Předseda CSU Stefan Müller rozhořčeně řekl deníku BILD: „EU je zcela zjevně samoobsluha, pokud jde o placení. Žádný zaměstnanec v Německu nedostává automatickou kompenzaci inflace. Toto osmiprocentní zvýšení mezd je výsměchem pro všechny těžce pracující.“

X X X

Poslanec Havlíček: Vládní energetický tarif je naprostá katastrofa. Jiné země pomáhají už od jara

Česko bojuje o čas. V případě zastavení dodávek plynu z Ruska by mělo vydržet o jeden a půl až dva měsíce déle. Pomoci by tomu měly nasmlouvané kapacity zkapalněného plynu v terminálu v Nizozemsku. Řada domácností mezitím čeká, kolik stát přispěje na neustále rostoucí ceny energií. O příspěvku by se mělo rozhodnout v následujících týdnech. Exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) však vládu za její politiku na poli energetiky tepe, protože podle něj nepomáhá českým lidem dostatečně.

Havlíček ve vysílání CNN Prima NEWS pochválil kabinet za sjednaný terminál v Nizozemsku. „Toto je racionální krok. Kdybychom byli v pozici vlády, tak bychom jednali pravděpodobně stejně,“ řekl exministr.

Poté následovala kritika. Havlíčkovi vadí zejména nedostatečná vládní pomoc lidem, na které vysoké ceny energií nejvíce doléhají. „To je naprostá katastrofa, protože doposud se neudělalo vůbec nic. Toto je příspěvek, který by měl platit od podzimu, zatímco ostatní země podporují už od jara,“ řekl Havlíček k vládnímu energetickému tarifu, díky kterému by lidé mohli získat pomoc v hodnotě až 16 tisíc korun.

Podle něj je tato částka nedostatečná. „Před rokem jsme platili za megawatthodinu tisíc korun. Dnes je to sedm a půl tisíce, na podzim to bude devět tisíc, čili devítinásobně více,“ řekl exministr průmyslu a obchodu s dovětkem, že vláda zatím nijak nepomohla firmám.

Podle něj je dobře, že vláda hledá cesty, jak se obejít bez ruského plynu, ale v brzké době to prý není možné. „Závislost Střední a Východní Evropy na ruském plynu je velká a není možné se jí okamžitě zbavit, že bychom ji doplňovali zkapalněným plynem,“ poznamenal první místopředseda opozičního hnutí ANO. Přechod z ruského plynu tak dle něj musí být postupný.

 Síkela: Nevidím důvod jít nad rámec dohodnutých částek

„Čím později rozhodneme, tím více informací budeme mít a lepší rozhodnutí uděláme.“ To je odpověď ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) na otázku, kdy domácnosti budou vědět, kolik přesně dostanou na energie. Zatím se mluví o 16 tisících korun.

„Já v tuto chvíli nevidím důvod jít nad rámec těch částek, které byly předjednány, ale samozřejmě pokud se na vládě dohodneme, že potřebujeme reagovat, tak budeme jednat,“ informoval Síkela.  Pro ty domácnosti, které na plyn mít nebudou, může být alternativou návrat k neekologickým zdrojům, jako je topení uhlím.

Tím dodnes topí například Zdeněk Háze. „Teď netopíme vůbec, ale když topíme, tak třeba jen k večeru, když začne být malinko zima. Do rána je to pak vyhřáté,“ řekl Háze.

„Není možné všechno svalovat na domácnosti. My už to koneckonců vidíme. Už za květen nám spadly maloobchodní tržby, což je první náznak recese ekonomiky,“ varuje ekonomka a vysokoškolská pedagožka Ilona Švihlíková.

 Neví se, kolik plynu do ČR poputuje

Velký otazník visí nad tím, kolik plynu do Česka vůbec poteče. Zásobníky jsou podle ministerstva naplněné na 77procent. Pomoci by měl zkapalněný plyn, který k nám poteče z Nizozemska. Ministerstvo v současné chvíli shání konkrétní prodejce. Kapacity v tomto terminálu i trubkách, které k nám vedou, by měly nahradit zhruba třetinu ruského plynu.

Právě zajištění přepravní kapacity by mělo v důsledku přispět k tomu, že ceny plynu budou v budoucnu násobně levnější než teď. „V momentě, kdy si česká republika zajistí dodávky plynu odjinud, tak celosvětová cena plynu v těch lodích může být podobná. Třeba v řádu dvou či tří let, logicky až nebudeme závislí na Rusku, tak ceny začnou klesat,“ sdělil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Už ve středu by měla Evropská komise představit možné společné kroky Unie, jak zmírnit dopad ukončení dodávek plynu z Ruska.

X X X

V areálu ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny došlo před víkendem k dosud nevysvětlenému incidentu, při kterém se zranilo nebo zemřelo nejméně devět ruských vojáků. Přesný počet obětí není znám. Starosta přilehlého města Enerhodar popsal incident s tím, že okupanti „ve strachu pobíhali kolem elektrárny“.

 Otrava, sabotáž, výbuch, vzpoura? Zatím nikdo netuší, co přesně se stalo minulý týden v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Objekt zabrali Rusové v prvních dnech války a nukleární stanici dokonce ostřelovali. Na místě nyní pod taktovkou okupantů stále působí ukrajinská obsluha elektrárny, která zajišťuje proud pro zhruba 20 procent Ukrajiny.

Směny se obyčejně pravidelně střídají, to se ale kvůli tajemnému incidentu změnilo. Jaké informace jsou zatím k dispozici?

 Dmytro Orlov, starosta města Enerhodar, které leží v přímé blízkosti jaderné elektrárny, pro média popsal, že v nemocnici skončilo s různě vážnými zraněními nejméně devět lidí. Neřekl ale, co přesně se stalo. „Jeden z nich je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Někteří zemřeli, ale nemůžeme říct, kolik jich bylo,“ uvedl Orlov. Informovaly o tom ukrajinská mutace webu Pravda a list Daily Mail.

 „Vojáci byli tak vystrašení, že v panice pobíhali kolem elektrárny. Blokovali dvě směny personálu, které si měly normálně předat práci,“ popsal Orlov.

Výbuch munice?

Další kousky do záhadné skládačky přidal Petro Kotin, šéf ukrajinské nukleární agentury Energoatom. Podle něj byla situace v oblasti „velmi napjatá“. Na rozdíl od Orlova navíc mezi řádky naznačil, co se mohlo stát. Rusové totiž k Záporožské jaderné elektrárně navozili řadu vojenské techniky a mohlo teoreticky dojít k nehodě či zpackanému výstřelu do vlastních řad.

„Okupanti sem přivezli raketové systémy, ze kterých ostřelují druhou stranu Dněpru a území kolem Nikopolu,“ uvedl Kotin.

„Těžká technika, zbraně i výbušniny jsou uskladněné v areálu Záporožské jaderné elektrárny,“ doplnil šéf Energoatomu.

X X X

Odboráři ČR s dělníky a rolníky vyjdou do ulic, když jim Fiala nepřidá tisíce, jako Leyenová a Michel úředníkům EU?

Odbory jednaly s vládou o růstu platů kvůli inflaci. Nedohodly se

Odbory a vláda jednaly o zvýšení platů pracovníků veřejných služeb. Ke shodě však nedošly. Navýšení svazy požadovaly kvůli inflaci i růstu cen. Odboráři uvedli, že budou hledat cesty, jak přesvědčit kabinet ke změně postoje. Ministr práce Marian Jurečka řekl, že vláda prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.

Ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka již před jednáním avizoval, že vláda má snahu se dohodnout. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula napsal, že doufá, že Jurečka bude připraven a půjde na jednání s cílem najít dohodu. Jejich přání se však nenaplnila, předáci vlády a odborů se během téměř dvouhodinového jednání nedohodli.

„Jednoznačně je tady z naší strany zklamání. Budeme hledat cesty jak apelovat na vládu, aby rozhodnutí změnila… Stávka je poslední prostředek, něco jako válka. Věříme pořád, že vláda bude vnímat realitu,“ řekl po jednání místopředseda ČMKOS Vít Samek.

Odbory žádaly kvůli vysoké inflaci pro pracovníky veřejných služeb a správy přidání buď od srpna, nebo od září. Pro lidi se zmrazeným platem požadovaly navíc deset procent a pro učitele a zdravotníky pevnou částku 700 až 1000 korun. Pro všechny pak chtěly vyjednat další zvýšení od ledna. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo začátkem června do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

„Platí, že asi 305 tisícům nepedagogických pracovníků ve školství, lidem v kultuře, sociálních a dalších službách se zvýší jejich tarifní složka platu o deset procent,“ uvedl Marian Jurečka na tiskové konferenci. Potvrdil, že se od ledna zvýší platy ozbrojených bezpečnostních složek.

„Nejsme spokojeni, situace v našich resortech není dobrá, zejména v sociálních službách. Zaměstnanci sociálních služeb patří k nejhůře odměňovaným zaměstnancům a rámci veřejných služeb…Těch 700-1000 korun měl být symbolický vzkaz vlády, že na ně myslí,“ uvedla Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborobého svazu zdravotníků a sociální péče ČR.

„Čekali jsme, že vláda nahlédne na situaci ve vývoji inflace. Lidé, na které v již schváleném navýšení nebude pomýšleno, ztratí téměř pětinu své kupní síly,“ poznamenal Samek.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna navýšil základ platu neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Plat by jim měl růst od ledna. „S ohledem na vývoj rozpočtu tady za vládní koalici (pro letošek) prostor nevidíme,“ uvedl Jurečka. Podle něj je ale vláda připravena tarify od ledna zvýšit o pět procent. „To, s čím se rozcházíme dnes, není finální dohoda. Vůle ze strany vlády tady je,“ dodal. Další jednání má proběhnout v srpnu.

X X X

Hamáček prohrál soud o Vrbětice a cestu do Moskvy. Musí zaplatit soudní výlohy

Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se neodvolal proti zamítnutí žaloby na portál Seznam.cz, majitele serveru Seznam Zprávy a reportéry Jana Kroupu a Kristinu Cirokovou kvůli tvrzením o jeho záměru vyměnit kauzu Vrbětice za ruské vakcíny. Rozhodnutí je pravomocné, v úterý o tom informovaly Seznam Zprávy. Hamáček v žalobě tvrzení odmítal a požadoval odškodnění deset milionů korun.

Obvodní soud pro Prahu 5 na konci května uvedl, že články serveru nezasáhly do exministrových osobnostních práv. Žalobu proti reportérům pak soudkyně Eva Harmachová zamítla i proto, že nebyli jako zaměstnanci za články zodpovědní. Zaměstnanci jsou podle ní obecně odpovědní pouze v případě, že se dopustí takzvaného excesu, tedy když například vydají články bez souhlasu zaměstnavatele nebo proti jeho vůli.

Zpravodajský server loni v květnu uvedl, že Hamáček na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Harmachová uvedla, že napadenými články nebylo zasaženo do osobnostních práv bývalého ministra, a proto byla žaloba vůči webu Seznam.cz zamítnuta.

Hamáček přišel o soudní poplatek 100 tisíc a musí nyní uhradit náklady řízení přes 70 tisíc korun.

Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního z muničních skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. Loni 17. dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) s Hamáčkem oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby z toho, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch.

Rusko účast svých agentů na explozích popřelo. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.

Server Seznam Zprávy následně počátkem května s odkazem na své zdroje zveřejnil, že Hamáček chtěl v dubnu odcestovat do Moskvy s plánem „vyměnit mezinárodní skandál“ za dodávky Sputniku V a možnost, že by se v Praze uskutečnil summit amerického a ruského prezidenta.

Hamáček informace v minulosti popřel, zpráva serveru Seznam Zprávy byla podle něj plná lží a spekulací. Uvedl, že v žádném okamžiku se neplánoval „jakýkoliv výměnný obchod s Ruskem“. Šéfredaktor webu Jiří Kubík už dříve prohlásil, že Seznam Zprávy jsou připraveny pravdivost svých zjištění u soudu prokázat.

X X X

Mezi zakázkami v kauze Dozimetr zmiňuje spis i hloubětínskou vozovnu

Už v první polovině září by měla v Hloubětíně začít růst nová vozovna pro tramvaje, která nahradí vozovnu odstřelenou v roce 2019. Kromě toho, že se během let jejího plánování zvýšil odhad ceny a celý projekt nabral zpoždění, se zakázka na stavbu vozovny také objevuje v policejním spise vztahujícím se ke kauze Dozimetr.

„Po více než 70 letech začneme v Praze stavět novou, moderní, kapacitnější tramvajovou vozovnu šetrnou k životnímu prostředí. Další by v blízké budoucnosti mohla vzniknout v oblasti Braníka, kde zásadně chybí, a její výstavbou bychom dokázali s DPP do budoucna každoročně snížit provozní náklady vznikající zbytečným přejížděním tramvají vypravovaných z vozoven v jiných částech města,“ poukazuje náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr (Praha sobě).

Stavbu, která vyjde skoro na dvě miliardy korun, provází však hned několik nepříjemností. Ta nejnovější se týká kauzy Dozimetr. Do tohoto spisu měl redaktor MF DNES možnost nahlédnout.

Již v polovině června vtrhla policie mimo jiné na magistrát a do dopravního podniku, začala zajišťovat důkazy a zatýkat členy skupiny, která podle vyšetřovatelů dlouhé roky tunelovala pražského dopravce, uplácela a ovlivňovala stamilionové zakázky. Policisté jen v dopravním podniku napočítali celkem osm veřejných zakázek, do kterých podle nich skupina zasáhla.

Právě ve spojitosti se zakázkou na novou vozovnu se kriminalisté začali o skupinu kolem podnikatele Michala Redla a bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) zajímat, respektive začíná s ní policejní spis.

Podle něj totiž Národní centrála proti organizovanému zločinu začala na konci července 2019 vyšetřovat, zda ve spojitosti se zakázkou na stavbu hloubětínské vozovny nedochází k rozkrádání unijních peněz. Podle policistů koncem června 2019 někdo nezjištěným způsobem doručil Janu Velikovskému, obchodnímu řediteli a členu představenstva společnosti EDIKT, flash disk uložený v obálce s popisem Ing. Velikovský. Podle kriminalistů měl obsahovat kompletní dokumentaci pro vydání stavebního povolení označeného „Výstavba nové vozovny Hloubětín“ společně s oceněným položkovým rozpočtem.

„V důsledku toho mohla nezjištěná osoba sjednat společnosti EDIKT výhodnější podmínky na úkor jiných potenciálních účastníků v dosud nevyhlášeném zadávacím řízení na výstavbu nové vozovny Hloubětín, neboť dokumentace umístěná na USB flash disku nebyla v dané době volně dostupná, protože do data vydání předmětného záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení nebylo společností DPP vyhlášeno zadávací řízení ve věci výstavby nové vozovny Hloubětín,“ uvádí k tomu spis.

Velikovského policie nakonec z ničeho neobvinila a vyšetřování se přesunulo k jiným jménům a jiným zakázkám. V květnu 2021 navíc policisté přestali podezření na rozkrádání evropských peněz vyšetřovat, protože DPP celý projekt financuje bez evropských dotací.

Energocentrum už stojí

Projekt nové vozovny DPP připravuje už od roku 2016. Jelikož střecha té staré hrozila zřícením, muselo město v srpnu 2019 odstřelit celou budovu.

Pražské vozovny · V Praze je osm tramvajových vozoven, když počítáme i tu nově vznikající v Hloubětíně. · Nejmladší v celé síti byla už před svým odstřelením právě hloubětínská vozovna, i přesto musela jít k zemi. Otevřena byla v roce 1951. · Naopak nejstarší dosud provozovanou tramvajovou vozovnou v Praze je Strašnická, která svůj provoz zahájila 8. října 1908. · Od roku 1991 je Vozovna Střešovice kulturní památkou a od září 1992 už proto neslouží běžnému provozu. Mimo jiné se v ní nachází Muzeum MHD.

Již loni v říjnu uvedl DPP do provozu jako první etapu stavby nové energocentrum. Bude zásobovat energií budoucí vozovnu i přilehlé tramvajové tratě. A minulý měsíc DPP vysoutěžil stavebníky samotné budovy, konkrétně společnosti VCES a Chládek & Tintěra ve sdružení „Společnost VCES-CHT pro Vozovnu Hloubětín“.

Nová hala bude rozdělená na dvě části, přičemž parkovat tam bude moci až 61 tramvají. Opravárenská část vozovny bude mít kapacitu až 12 vozidel.

„Samotná výstavba nové vozovny Hloubětín by měla trvat 773 dnů, její zprovoznění očekáváme ve druhé polovině října 2024. Předpokládané celkové náklady na výstavbu vozovny Hloubětín jsou téměř 1,9 miliardy korun, což zahrnuje už zrealizované práce, jako je příprava projektu, bourání staré deponovací haly, odvoz sutin a výstavba první etapy – nového energocentra. Jaký bude nakonec konečný účet, bude záležet na vývoji inflace v dalších měsících,“ vysvětluje předseda představenstva a generální ředitel DPP Petr Witowski. Z původního areálu zůstanou zachovány a projdou pouze modernizací haly soustruhu a hala denního ošetření s myčkou.

X X X

Fiala prosazuje do škol Ukrajince, místo schopných studentů ČR. Kdo tomu zabrání?

‚Letos se na gymnázia nedostaly ani děti, které na to opravdu mají.‘ Střední školy nemají dostatek míst

Místo na gymnázium zamíří někteří premianti ze základních škol v září na učňovský obor. Více deváťáků než obvykle se kvůli velkému počtu uchazečů nedostalo na školy, kam se hlásili. Je to tím, že tento ročník je populačně silný, ale počet míst na výběrových školách se příliš nezvýšil. Největší problém je ve větších městech, hlavně v Praze. Zájemců o střední školy tam bylo letos o třicet procent víc než v roce 2019.

 „Já jsem se hlásil na policejní a na chemickou školu a nedostal jsem se ani na jednu. Hned jsem dával odvolání na tyto dvě školy a zase jsem se nedostal. Pak jsem se dostal na kuchařskou školu, střední s maturitou,“ vypráví Anatolij. Je Ukrajinec, v Česku žije tři roky.

Základní školu končil s výborným prospěchem – měl jen jednu dvojku. Přesto u přijímacích zkoušek neuspěl. „Byl jsem trochu smutný, protože jsem se chtěl dostat na toho policistu,“ říká.

Anatolijův neúspěch s ním prožíval jeho nevlastní otec Libor Kristofčak. Poslední měsíce byly i pro něj ve znamení zklamání a taky stresu.

„Sehnat další školy nám trvalo až dva měsíce. Pak jsem doslova obvolal asi třicet škol různých oborů, protože jsme se báli, aby se na nějakou střední školu dostal,“ popisuje letošní komplikace.

Podobně jsou na tom po celém Česku odhadem tisíce dětí. Přesné počty neúspěšných uchazečů ale ministerstvo školství ani zřizovatelé neevidují.

Další kola

Některé střední školy a učiliště přes léto studenty ještě přijímají. Ovšem oblíbené obory a gymnázia mají kapacity naplněné.

„Myslím, že se letos na gymnázia nedostaly ani děti, které na to opravdu mají,“ konstatuje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která vede pražské Gymnázium Nad Štolou.

Dočasnou ochranu získalo asi 24 tisíc Ukrajinců od 15 do 18 let, na střední školu se přihlásilo jen 1300

 Podle mluvčího ministerstva školství Ondřeje Macury je zvýšení zájmu uchazečů o střední vzdělávání způsobeného zvyšující se populační křivkou v kombinaci s příjezdem uchazečů z Ukrajiny, a to zejména ve velkých městech. V celorepublikovém průměru je míst ve středním vzdělávání dostatek.

Jako nejlepší zdroj informací o aktuálních volných kapacitách středních škol doporučuje stránky infoabsolvent.cz. „Žáci nepřijatí do středního vzdělávání mají možnost ještě během července a srpna se přihlásit na ty střední školy, které nabízejí volná místa v dalších kolech přijímacího řízení,“ vysvětluje.

„V případě, že jsou přijati do oboru vzdělání, který jim nevyhovuje, mají možnost kromě nového přijímacího řízení v příštím školním roce požádat v případě uvolnění kapacity o přestup do jiného oboru vzdělání,“ dodává Macura.

Systémový problém

V Praze ale nemusí fungovat ani to, upozorňuje ředitelka Gymnázia Nad Štolou. I proto, že se na pražské střední školy hlásí hodně dětí se středních Čech.

„A vím, že spousta dětí doteď není umístěná ani v tom druhém třetím kole, to třetí tady v Praze snad ani neproběhlo. Ty děti jsou po deváté třídě a je otázka, co teď s nimi,“ říká. Známky často nevypovídají o nadání a schopnostech žáků, zjistila studie. Ovlivňují ale jejich budoucnost

 Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký upozorňuje na to, že problém je systémový, podle něj stát neumí pracovat s demografií.

„Krajští zřizovatelé zjišťují, že jim přichází patnáctileté děti, jako kdyby těch patnáct let neexistovaly. A najednou se jim nevejdou. Stejně zjišťují i obce u šestiletých dětí, že se jim nevejdou do prvních tříd, jako kdyby se rodily šestiletí. To mě nepřestává fascinovat,“ popisuje.

Příští rok bude podle údajů statistického úřadu končit deváté třídy ještě zhruba o pět tisíc dětí víc.

X X X

ZBYTEČNÉ  ZABÍJENÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ,  KOMU  SLOUŽÍ  ZELENSKYJ,  USA  A  SPOL?  JAK  DLOUHO?  CO  MÁ  ZA  TO  SLÍBENO?  IZRAEAL  UŽ  DÁVNO  USILOVAL  O  SKONČENÍ  BOJŮ,  ZELENSKYJ  TO  ODMÍTL

Když začal boj o Azovstal, věděli jsme, že je náš poslední, říká voják pluku Azov zajatý v Mariupolu

Denys Piskun je vojákem druhého praporu pluku Azov, patří pod speciální průzkumnou četu. On ani jeho přátelé neměli s válkou do ruské invaze žádné zkušenosti, poprvé se s boji setkali v Mariupolu. V březnu byl Piskun postřelen a následně převezen do ocelárny Azovstal, poté upadl do ruského zajetí. Na konci června se v rámci výměny zajatců vrátil na Ukrajinu. O svých zkušenostech mluví v rozhovoru zveřejněném plukem Azov.

 X Jak dlouho jsi u pluku Azov

Pět let, předtím jsem byl u tankové roty. Na začátku roku 2014 mi bylo 17 let.

X Kdy jsi byl raněn?

Raněn jsem byl 26. března v přestřelce. Schytal jsem čtyři kulky. Jsem šťastlivec, protože žiju. Stalo se to na sídlišti, běželi jsme do pětipatrové budovy přímo naproti nám. Můj kamarád Danja běžel jako první, já za ním. Když jsme doběhli ke vchodu, viděl jsem, jak se z jiného domu začíná střílet. Byli od nás asi 30 nebo 40 metrů, měli jsme štěstí, že nestříleli přesně.

Šlo vidět, jak kulky dopadají na zem a létají vzduchem. Danja stihnul vběhnout dovnitř. První kulka mě zasáhla do stehna. Zhroutil jsem se přímo před dveřmi, protože mi přestalo fungovat koleno. Začali mě dodělávat. Zasáhli hýždě, zadní část mého stehna a patu.

Měl jsem štěstí, že jsem měl vepředu na těle kulomet. Díky jeho váze jsem přepadnul dopředu rovnou do dveří. Taky jsem měl štěstí, že Danja byl v boji se mnou. Nebál se, vylezl ven a odtáhnul mě dovnitř do budovy.

X Co se dělo potom?

Neměli jsme žádná anestetika. V té době bylo také velmi málo záchranářů a i to málo bylo rozptýleno na různých pozicích. Neměl jsem rány nijak umrtvené, ale vlastně to nebolelo.

Jestli umřu, neplačte. Pusťte mi na pohřbu AC/DC, aby se lidé usmívali, říká první žena pluku Azov

 Jedinou věc, kterou jsem dostal, byla plechovka energetického nápoje od Medevacu (zdravotně humanitární skupina – pozn. redakce). Tu jsem vypil a cítil jsem se velmi dobře. Pak mě odvezli do Azovstalu.

X Co se dělo v nemocnici v bunkru?

V nemocnici bylo nejprve vše v pořádku, alespoň první týden, když ještě bylo co jíst. Potom to začalo být těžké, velmi těžké. Příliv raněných, co nemohli chodit, neustával. Docházelo nám jídlo.

X Kolik tam bylo lidí?
Na začátku do 200 lidí. Potom se počet zvýšil na 300. Leželi jsme v podstatě na sobě.

Někteří to nemohli vydržet

X Na co tam lidé nejčastěji umírali?

Ve válce je nebezpečné zranění pánve a zranění v oblasti žaludku. Ze všech mužů, kteří byli zasaženi do břicha, za dobu, co jsem strávil v nemocnici, přežil jeden. Sám doktor mu řekl: „Jsi šťastlivec. Momentálně nemáme žádné další přeživší podobného zranění.“

Amputace jsou v pohodě, ty se hojí. Ale pánev a žaludek to je něco jiného. Samozřejmě ani nemluvím o zranění hlavy. Někteří moji bratři z Azovu za sebou měli už třetí či čtvrté zranění a doktoři jim říkali: „Zůstaňte v posteli, máte za sebou masivní krvácení, akorát jsme vás sešili.“ Jednoho takového jsem sledoval. S radou od doktora souhlasil, pak přišel ke mně a řekl, že to nejde a že musí za kamarády. Potichu vstal a odešel pomáhat ostatním.

Tohle je válka. Někteří lidé to nemohli vydržet. Měli jsme tam muže, co se chtěl zastřelit. Střelil se do brady, ale kulka prošla čelem, byl mu vidět mozek. I s tou ránou mohl chodit a komunikovat. Samozřejmě potom zemřel.

Zeptali jsme se doktorů, jestli můžeme sledovat operace a učit se od nich. Psal jsem si, jak použít škrtidlo a jak pilou řezat kosti do poznámek na telefonu. Poznámky jsem si psal i později v zajetí. Sebrali mi telefon, takže jsem psal na papír.

Obránci Azovstalu skončí podle separatistů před soudem. Rusko nevylučuje jejich výměnu

 Azovci i v těžkých situacích spolupracovali, dali se dohromady, i když byli zranění. I tak se učili užitečným věcem. Nepanikařili, nebyli demoralizováni.

X Co pro vás bylo nejstrašnější?

Nejstrašnější pro mě bylo, když jsem věděl, že budeme obklíčeni. Uvědomili jsme si, že už nebude žádná deblokáda. Bylo jasné, že se k nám pomoc nedostane. Věděli jsme, že Azovstal je jednosměrná cesta.

X Bál jste se?

Když mě ranili, nebál jsem se. I když se mě pokusili zabít. Je to boj a adrenalin, vlastně je to skvělé. Strašná představa pro mě byla, že zemřu pod ruinami. Zemřít v boji je jedna věc, ale být rozdrcen nebo pohřben ruinami, to je něco jiného.

Když začal boj o Azovstal, věděli jsme, že to pravděpodobně bude náš poslední souboj. Bylo jasné, že nás buď zastřelí, nebo spálí granáty. Rozkaz ke kapitulaci jsme zatím nedostali. Dohodli jsme se, že uděláme, co se dá.

Proč dělat práci za nepřítele?

X Jak jste si smrt představoval?

Nebál jsem se. Nikdo z Azovu nepřemýšlel o sebevraždě. Proč dělat práci za nepřítele? Představoval jsem si, že mě asi zastřelí. Přijdou dovnitř, následuje přestřelka a budu zastřelen. A třeba u toho zastřelím někoho z nich.

X Kdy jste poprvé slyšeli, že nastal čas se stáhnout?

Náš azovský zdravotník Chudik přišel a řekl, že máme dvě možnosti—nechat se zajmout nebo zabít. Později jsme se tomu smáli.

X Co jste si přál vy?

Když začala „vojenská operace“, tak jsem chtěl válku. Nechtěl jsem zemřít, ale chápal jsem, že boje jsou nevyhnutelné a šance na přežití je malá. To je normální, jsem voják. Smrt na bitevním poli je normální. Volal jsem ženě a řekl jsem: „Buď připravena na mou smrt“.

Byli jsme připraveni na jakýkoliv scénář, na zajetí nebo na poslední souboj. Stačilo dát rozkaz.

X Když jste se vzdali, šel jste jako první?

V prvních číslech šli vážně ranění. Já jsem šel později. Už jsem mohl chodit, ale bylo to těžké. Přinesli mě na nosítkách. Pak mě trochu vyslýchali, ptali se, z jaké jsem jednotky. Měl jsem si sundat triko, hledali, jestli mám tetování.

Pak mě předali ruským doktorům do sanitky a odvezli do Novoazovsku a ještě jednou mě zkoumali. Ptali se, jestli se nestydíme a proč jsme zničili Mariupol. Říkali, že jsme nacisti. To byla první fáze, když nás vysadili z ambulance.

Pak nás vyslýchali v Novoazovsku, hned když jsme v noci přijeli. Prohledali mě, vzali mi pásek a tkaničky, prý abychom někoho nenapadli. Bylo to spíš, abychom něco neudělali sobě.

X Na co se ptali?
Na všechno. Na náš vztah k velitelům, jak jsme se cítili, když nás obklíčili. Proč jsme neutekli. Jestli bychom zůstali, kdybychom věděli, že nás zatknou. Jestli jsme někoho zabili. Řekl jsem, že ano, že jsem zabíjel nepřítele, tedy Rusy. Neřekl jsem jim konkrétní číslo.

Pak jsme snili

X Nabízeli vám spolupráci?

Řekli, že existuje možnost, že mi seženou pas Doněcké lidové republiky a obvinění proti mně budou stažena. Že bych mohl žít pod jiným jménem v Mariupolu. Odmítnul jsem.

X Vydírali vás, že pokud nabídku občanství nepřijmete, udělají vám něco?

Řekli, že pokud nebudu spolupracovat a svědčit, tak přijde trest smrti. Prý čeká všechny členy nacistické teroristické organizace. Odpověděl jsem, že jestli mě chtějí zastřelit, ať to udělají. To jsme řekli všichni.

X Komunikovali jste v zajetí se zbytkem jednotky?

Mluvili jsme, když se stráže nedívaly. Nemohli jsme chodit nebo mluvit bez vyzvání. Ukrajinské úřady evidují zhruba 7200 pohřešovaných vojáků. Velká část z nich je naživu, ale v zajetí

 X O čem jste mluvili, když byla příležitost?

Mluvili jsme o úspěšných operacích a práci, kterou jsme vykonali. A také o lidech, co utekli. Překvapilo nás, kolik se našlo dezertérů. A pak jsme začínali snít.

X O čem jste snili?

Snili jsme o tom, že až se vrátíme domů, zůstaneme ve stejné jednotce a objednáme si nějaké dobroty. Pamatuji si, že můj přítel Snow chtěl sushi, pizzu, cigarety a Baileys. Další z nás, Akvel měl zase chuť na raka a dort, něco jako medovník s ořechy.

Každý z nás by si také dal velký kyblík z KFC. Ve čtyři ráno bychom šli na balkón, kouřili cigarety a pili kávu. Ale kluci zůstali v Doněcku, takže na ně čekám. Dostal jsem se zpátky, všechno se zdá v pořádku. Všem děkuji za výměnu. Ale bez kluků…

X Plánujete se vrátit?

Samozřejmě. Chci se vrátit co nejdříve to půjde. Vrátil bych se klidně hned. Byla by to pro mě taková morální rehabilitace. Tam bych se se vším lépe srovnal. Klidně bych dělal na nějaké podřadné pozici, čistil bych zbraně nebo poslouchal rádio.

X Vzkázali po vás kamarádi něco?

Požádali mě, abych vyřídil jejich rodičům a přítelkyním, že jsou naživu.

X Myslíte si, že ostatní muže také propustí?

Doufám. Nemohu na tohle odpovědět. Doufám, že ano. Sám jsem z Mariupolu. Nic mi nezbylo. Když mě zavolali, řekl jsem, že chci, aby nás vyměnili. Aby šel Snow a já zůstal v zajetí. Za výměnu jsem velmi vděčný, ale v bunkru jsme byli spolu. Snow by tu měl být taky. Je odsud, má tu přítelkyni a matku. Jeho měli propustit, ne mě.

X o vám řekli, když vás vyměnili? O čem byl váš poslední rozhovor?

Objali jsme se. Řekli jsme si, že se nebudeme loučit, ale že spolu někdy zajdeme na jídlo.

X X X

Více než třetina učňů chce pracovat mimo obor. Školu volí často z nouze

Mnoho učňů není spokojeno s výběrem střední školy a dvě pětiny z nich by volily jinak. Důvodem je hlavně nezájem a obava z nízkého výdělku. O něco spokojenější jsou se svou volbou žáci středních odborných škol. Asi čtvrtina všech středoškoláků by uvítala praktičtější výuku. Vyplývá to z průzkumu Národního pedagogického institutu, kterého se zúčastnilo 1642 žáků středních škol.

Přibližně 38 procent vyučených nehodlá pracovat ve svém oboru a chce zaměstnání hledat jinde, ukázal průzkum. Volbu vzdělávacího oboru přitom u učňů ve srovnání se studenty maturitních oborů častěji ovlivňují horší známky a nepřijetí na původně vybranou školu. Kvůli špatnému prospěchu si jich svůj obor volí zhruba pětina, podobné množství pak po nepřijetí jde jinam.

Hlavní motivací středoškoláků pro volbu oboru je podle průzkumu zájem o něj a snadné uplatnění na trhu práce. Zatímco ale u studentů maturitních oborů hraje zájem svou roli v 78 procentech případů, u vyučených je to 69 procent. Možnosti nalezení práce jsou rozhodující u 74 procent žáků v oborech s maturitou a 65 procent učňů.

Učňové jsou při volbě oboru víc ovlivněni horším prospěchem na základní škole a nepřijetím jinam. Špatné známky stojí za rozhodnutím 21 procent učňů a čtyř procent žáků středních odborných škol, nepřijetí do jiného oboru mělo vliv na vzdělávací dráhu 18 procent žáků v učebních a devíti procent v maturitních oborech.

Svůj obor by si podle průzkumu opět zvolilo jen kolem 60 procent středoškoláků. Spokojenější jsou s ním žáci středních odborných škol. Značná část žáků by kromě jiného oboru zároveň raději absolvovala i jinou kategorii vzdělání. Klasickou střední odbornou školu by znovu studovaly asi tři čtvrtiny žáků, učební obor by si opět zvolilo jen asi 61 procent vyučených, plyne z průzkumu.

Jako důvod, proč by si raději zvolili jiný obor, uváděli oslovení nejčastěji zájem o praktičtější výuku. Chtěla by ji zhruba čtvrtina studentů maturitních i učebních oborů. Kolem pětiny žáků ztrácí při studiu o obor postupně zájem.

Asi 15 procent učňů navíc už do školy nastupuje s tím, že je daný obor nezajímá. Podle autorů průzkumu to ukazuje, že ve školách chybí dostatečné kariérové poradenství.

Přibližně pětina absolventů učilišť a odborných škol je také nespokojena s úrovní teoretické výuky a přípravou na případné další studium na nástavbě, vyšší odborné či vysoké škole.

Průzkum podle autorů rovněž potvrdil potřebu rozšíření odborného základu a všeobecných znalostí ve výuce tak, aby se absolventi mohli lépe přizpůsobovat požadavkům trhu práce.

Často totiž odcházejí po dokončení školy pracovat mimo svůj obor. Přímo v něm plánuje zůstat 37 procent vyučených, dalších 25 procent v oboru příbuzném. Kolem pětiny jich opouští svůj obor, protože v něm nikdy pracovat nechtěli.

Zhruba pětina uvádí jako důvod nízký plat, podobné množství výhodnější nabídku práce jinde a 14 procent špatné pracovní podmínky. Absolventi s maturitou hledají práci jinde častěji kvůli studiu odlišného oboru na vysoké škole.

X X X

Za litr oleje stejné množství piva. Německý pivovar řeší nedostatek zásob výměnným obchodem

Mnichovský pivovar bojuje s tenčícími se zásobami oleje, kterého je nyní v Evropě kvůli válce na Ukrajině nedostatek, zvláštním způsobem, a to placením v naturáliích. Zákazníci v něm mohou totiž za pivo platit dvojím způsobem – penězi, nebo slunečnicovým olejem.

Zaměstnanci mnichovského pivovaru a hospody Giesinger našli unikátní řešení nedostatku oleje, který potřebují například ke smažení řízků. Zákazníkům vymění litr piva za stejné množství slunečnicového oleje.

„Přistoupili jsme k tomu proto, že nám zkrátka došel v kuchyni olej a museli jsme tudíž být vynalézaví,“ vysvětlil manažer Erik Hoffmann zpravodajské agentuře Reuters. „Sehnat olej je velmi těžké… Když potřebujete třicet litrů na týden a podaří se vám místo toho koupit jen patnáct, přijde okamžik, kdy už nebudete moc usmažit ani řízek,“ vysvětlil.

Ve Francii kvůli výpadkům dovozu chybí slunečnicový olej. Tamní farmáři proto zaseli víc než loni

 Nedostatek zásob

Kvůli válce na Ukrajině se mnoho Evropských zemí potýká s nedostatkem jedlého oleje. Jeho hlavními dodavateli na světový trh jsou totiž právě Ukrajina a Rusko, které zajišťují přibližně 80 % jeho exportu.

Řepkový a slunečnicový olej mizí i z německých obchodů. Mnoho prodejců tak omezuje počet lahví, které si zákazníci mohou odnést z regálů domů. Tenčící se zásoby přitom trápí nejen domácnosti, ale také restaurace a hospody, které ho využívají na vaření a smažení.

Výměnný obchod, který Hoffmann v pivovaru a hospodě Giesinger zavedl, je proto velmi výhodný. Říká to i jeden ze zákazníků, který při humanitární cestě na Ukrajinu koupil ve válkou zužované zemi 80 litrů slunečnicového oleje a následně je vyměnil za osm bas piv.

„Ta kampaň je skvělá,“ uvedl. „Máme levné pivo a ano, pomáhá to i pivovaru Giesinger,“ dodal.

Zatímco litr piva stojí v Německu kolem sedmi eur, tedy přibližně 172 korun, cena stejného množství slunečnicového oleje se pohybuje kolem 4,5 eur (přibližně 110 korun). Zákazníci si proto mohou dopřát levnější pivo a kuchaři se nemusí obávat nedostatku surovin na vaření.

X X X

Obuvník ze Sexu ve městě Blahnik vyhrál dlouholetý soud o ochrannou známku, smí vstoupit na čínský trh

Dvaadvacet let trvala právní bitva módního návrháře Manola Blahnika o vstup na čínský trh. Slavný obuvník tam doposud neměl na své jméno registrovanou ochrannou známku, vlastnil a využíval ji totiž někdo jiný. Značka Manola Blahnika není první nadnárodní firmou, která se v Číně musela přít o své místo s plagiátory.

  Skalní fanoušci amerického seriálu Sex ve městě si nejednou položili otázku, kolik má jeho hlavní postava Carrie Bradshaw párů bot. Nejsou to jednoduché počty. Newyorská spisovatelka v téměř každém dvacetiminutovém díle převlékne obuv hned několikrát a svou sbírku neustále rozšiřuje. Když se Eva Herzigová svléká ze zvířecího kostýmu, je ideálem české krásy, říká Manolo Blahnik

 Milovníci seriálu se tak dokáží shodnout na tom, že párů luxusních bot bude určitě přes sto. Zcela bez váhání ale jistě odpoví na otázku, jaká módní značka v jejím botníku převažuje – Manolo Blahnik.

O tom, že postava módní ikony Carrie Bradshaw pomohla španělskému obuvníkovi na cestě mezi nejvyhledávanější designéry, není pochyb. Jeho sláva tak stejně jako popularita seriálu rostla okolo roku 2000.

A právě tehdy si obchodník Fang Jü-čou zaregistroval v Číně ochrannou známku na jméno Manolo Blahnik a prodej bot mohl začít. Módní dům se proti těmto krokům ohradil a žádal neúspěšně o změnu majitele ochranné známky.

V Číně platí pravidlo „first to file“ – kdo první požádá o registraci, ten ji také získá nehledě na to, zdali už pod stejným názvem někdo globálně působí.

Signál pro další módní značky

Týmu Blahnika trvalo přes dvacet let, než u čínských soudů různých instancí dokázal, že je úspěšnou, důvěryhodnou a populární značkou. Až letos našel tým pochopení u Nejvyššího čínského soudu, který mu svým verdiktem otevřel dveře na tamní módní trh.

Kristina Blahniková, generální ředitelka značky a také neteř 79letého návrháře popsala deníku Financial times, že jí dobré zprávy z čínské justice vehnaly slzy do očí. Absenci na čínském trhu prý vnímala jako obrovské mezery v jejich podnikání.

Italský módní dům Versace změní majitele. Za 1,8 miliardy eur ho kupuje Michael Kors

 To, že vstup na čínský trh bude pro Manola Blahnika jistě výnosný tah, je nezpochybnitelné. Verdikt, který nad ním Nejvyšší soud vynesl, ale znamená slibný signál i pro další světoznámé značky, které bojují s obdobnými překážkami.

V loňském roce slavila podobné vítězství americká sportovní značka New Balance, která se soudila s čínskou lokální firmou za používání jejího loga, stejně graficky upraveného písmene N.

Bývalý hráč NBA Michael Jordan zase uspěl v žalobě proti výrobci čínského sportovního oblečení za to, že v překladu používal Jordanovo jméno a vyvolával tím dojem, že jde o značku slavného basketbalisty.

V soudním sporu proti čínskému výrobci pánských obleků se stejným názvem v čínštině se naopak už od roku 1997 nedaří právníkům francouzské luxusní společnosti Hermès. Přesto ale může současný módní svět vnímat úspěch značky španělského obuvníka s českými kořeny jako teoretický přelomový precedens.

X X X

Na jeho památku. Rodina zemřelého vojáka si koupila za odškodné nové auto

Ruská státní televize První kanál zveřejnila reportáž o rodině vojáka zabitého na Ukrajině, která si za odškodné pořídila „nové pěkné auto“ značky Lada. Rodina koupi ospravedlňuje tím, že zesnulý syn si právě toto auto v bílé barvě přál.

 Sanace zdiva od roku 1996 - Sanace vlhkého zdiva provádíme od roku 1996. Nám můžete dův…

„Jako jeho dědeček a pradědeček i on bojoval proti fašismu,“ představuje reportér Sergej Zenin seržanta Alexeje Malova, který zahynul již třetí den po zahájení ruské „speciální vojenské operace“ na Ukrajinu. „Na památku našeho syna jsme koupili nové pěkné auto,“ říká v reportáži Malovův otec.

„Nové auto značky Lada si pořídili za to, čemu se populárně říká ‚peníze z rakve‘. Oficiálně je to jednorázový příspěvek rodině zesnulého,“ vysvětluje Zenin, kde rodina vzala na auto peníze.

Rodina tvrdí, že zesnulý voják snil o bílém autě. „A to je to, které si koupili,“ zdůrazňuje reportér, zatímco na záběrech z reportáže rodina ve vysněném automobilu odjíždí směrem k hřbitovu, kde je Malov pochován. „Jejich první výlet,“ dodává Zenin.

Podle Malovy matky byl voják vážně zraněn při útoku vrtulníků. S těžkými popáleními skončil v nemocnici, kde později i zemřel. Údajně požadoval, aby se informaci o jeho zraněních dozvěděla jen jeho žena a otec. „Bál se, že jeho bratr ztratí nervy a pokusí se ho pomstít.“

Malovův starší bratr též slouží ve vojsku. Stále bojuje na Ukrajině ve stejné jednotce, 56. gardovém leteckém útočném pluku.

„Zdůraznili auto. Nestarali se o mrtvého člověka,“ komentoval reportáž poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.

Cena automobilu Lada představeného v reportáži začíná na 698 tisících rublech (300 140 korun), podotýká server Meduza. První kanál neuvedl, jakou částku rodina obdržela jako kompenzaci. Podle ruského zákona mají rodiny zesnulých vojáků právo na odškodné ve výši 7,4 milionů rublů (3 182 000 korun).

Ruský prezident Vladimir Putin pak částku zvedl o dalších pět milionů rublů (2 150 000 korun). Regionální vlády zavedly další dodatečné platby ve výši jednoho (430 tisíc korun) až tři miliony rublů (1 290 000 korun). V Saratovské oblasti, kde Malova rodina žije, vláda obvykle vyplácí milion rublů.

Kompenzace náleží jen rodičům, manželkám a dětem zesnulého. Někteří pěstouni si stěžují, že taková praxe je nespravedlivá. Ve snímku o kompenzacích, kde vystupují pěstouni zabitého vojáka Ilji Vašilenka, si novináři povšimli, že rodina má ledničku s nápisy v ukrajinštině, což naznačuje, že voják ji ukradl na Ukrajině a poslal domů.

Ruské ministerstvo obrany naposledy oficiálně přiznalo vojenské ztráty 25. března, kdy zveřejnilo údaje o smrti 1 351 ruských vojáků. Šéf obranného výboru Státní dumy Andrej Kartapolov v červnu tvrdil, že Rusko nemusí aktualizovat statistiku, protože Rusko „v podstatě přestalo ztrácet lidi“. Ukrajinci odhadují, že od začátku války Rusko ztratilo asi 38 tisíc vojáků.

 

X X X

Balaton vysychá, jeho hladina denně klesá o jeden centimetr

Hladina vody maďarského jezera Balaton je dvanáct centimetrů pod ideálním stavem. U města Siófok naměřili minulý týden její výši jen 90 centimetrů. Za vysycháním stojí vysoké teploty i malé množství srážek v posledním období. Denně klesne hladina největšího jezera ve střední Evropě o jeden centimetr, na svém webu to potvrdila tamní vodohospodářská správa.

 Jestliže v nejbližším období nepřijde dostatečný úhrn srážek, postupné vysychání jezera bude mít neblahý dopad nejen na podvodní floru a faunu, ale také na turistický ruch v oblasti. Nízká hladina vody by mohla ohrozit například návštěvu pláží či půjčování lodí. S její nedostatečnou výškou by pak mohli mít potíže zejména jachtaři.

Jezero Balaton je největším jezerem rozkládajícím se na území střední Evropy. Ačkoliv jeho rozloha dosahuje téměř šest set kilometrů čtverečních, ve většině svých částí je poměrně mělké. Průměrná hloubka Balatonu je 3,5 metru a v nejhlubších místech dosahuje jedenácti metrů.

K vysychání dochází i v sousedním Neziderském jezeře ležícím na území Maďarska i Rakouska. I tam vodohospodáři naměřili nejnižší úroveň hladiny za poslední desetiletí. Nyní se obávají, že jezeru může hrozit vyschnutí. Důvodem jsou vysoké teploty a silný vítr. Rakouská televize ORF uvedla, že aktuální hladina Neziderského jezera je jen o čtyři centimetry vyšší, než je doposud historicky nejnižší naměřená hodnota.

X X X

Za Kúdelou a Krmenčíkem odchází do indonéské Jakarty třetí hráč z české ligy

Indonéský klub Persija Jakarta se stává zajímavou destinací pro český i německý fotbal. V noci na úterý tam podepsal tříletou smlouvu další útočník z české ligy – Júsuf Hilál. Kmenový hráč Slavie Praha, který minulou sezonu hostoval ve Slovanu Liberec, doplní Ondřeje Kúdelu a Michaela Krmenčíka.

Podnikatelské tarify

Jsme první volba českých živnostníků. Zanechte nám svůj kontakt a získejte lepší nabídku. Koučem Persije, nejznámějšího a také nejpopulárnějšího indonéského klubu, je od 24. dubna 2022 Němec Thomas Doll, jenž se jako hráč prosadil v Hanse Rostock, později v Hamburgeru SV, Eintrachtu Frankfurt či italských klubech Lazio Řím a Bari.

 Trenérskou kariéru odstartoval u mládeže Hamburku, následně vedl tři roky A-tým v první bundeslize. Později působil také v Borussi Dortmund či Hannoveru 96. Nejdelší dobu trénoval maďarský Ferensváros Budapešť, se kterým získal v průměru 2,02 bodu na zápas.

„Júsufa Hilála jsem trenérovi Dollovi nabídl a on s jeho příchodem souhlasil,“ vysvětlil fotbalový agent Feras Ali, Libanonec žijící roky v Česku, a doplnil: „Pokud bude chtít trenér Doll hrát svým oblíbeným systémem se dvěma či třemi útočníky, budou hrát Júsuf a Krmenčík spolu, pokud by upřednostnil rozestavění 4-2-3-1, bude Júsuf tzv. pod hrotem.“

Právě Feras Ali stojí za všemi přesuny Čechů a Němců do Jakarty. Samotného trenéra Dolla přitom doplnil na začátku července letošního roku i jeho krajan a záložník Hanno Behrens. Ten přišel z druholigové Hansy Rostock, předtím hrál první bundesligu například za Hamburk či 1. FC Norimberk, kde se potkal s českým záložníkem Ondřejem Petrákem.

Česko-německá spolupráce

„Na Hanna Behrense jsem se byl podívat na soustředění Hansy Rostock v Rakousku, protože trenér Doll už byl v Jakartě. A tam jsme také vše domluvili,“ popsal Ali, který jako prvního přivedl do Persije českého trenéra brankářů Jana Klímu.

Devětadvacetiletý Bahrajnec Júsuf Hilál přišel do Česka v létě 2018, když ho z Al-Maharraq získali Bohemians 1905. Již po prvním půlroce, kdy vstřelil pět gólů, ho koupila Slavia Praha, ale nechala ho na hostování v Bohemians. Do prvního mužstva Slavie se bahrajnský útočník nikdy napevno neprosadil, a proto i nadále hostoval – poslední sezonu ve Slovanu Liberec, v jehož dresu třikrát skóroval.

X X X

 Cestující oceňují služby a příjemnou atmosféru krajského letiště v Karlových Varech

Zatímco na evropských a světových letištích kulminuje zátěž spojená s cestami na dovolenou, prodlužují se čekací doby a lety mají často zpoždění, karlovarské letiště nabízí klidné zázemí, odbavení na čas a bezchybné služby. Potvrzují to i reakce cestujících a pilotů, kteří letiště využívají.

„Je to samozřejmě dáno tím, že u nás nelétají pravidelné linky, ale spíše bizjety, a nyní od poloviny června do konce září každou středu také charterové spojení do Turecka. Chvála nás těší a i do budoucna se budeme snažit držet a zlepšovat kvalitu služeb. Pro cestující je důležité, že na našem letišti nejsou vystaveni žádnému stresu –  u letiště máme dostatek místa na zaparkování zdarma, na odbavení se nečeká zbytečně dlouho, vše probíhá plynule a v klidu a ani kufr se nemůže zatoulat na jiný let,“ popsal Jan Bureš, uvolněný krajský zastupitel pro oblast dopravy.

Na konci června cestující do turecké Antalye po návratu dokonce písemně ocenili dobrou práci a přátelský přístup personálu letiště. „Při odchodu z letištní plochy pasažérům zamávali i pracovníci řízení letového provozu z věže, což se na velkých letištích prostě nestane. Za asistenci při letech vrtulníkem ve festivalovém týdnu nám zase poděkoval jeden z pilotů, který se podle svých slov pohybuje na podobných letištích v Evropě, ale takovou časovou synchronizaci všech úkonů nikde jinde nezažil,“ dodala Alice Undus, jednatelka společnosti Letiště Karlovy Vary.

V příštím roce plánuje karlovarské letiště ve spolupráci s cestovní kanceláří ČEDOK nabídnout kromě charterového spojení do Turecka také lety na Krétu. Vedení společnosti ale také bude jednat mimo jiné o zavedení pravidelné linky do izraelského Tel Avivu. Více informací o karlovarském letišti a o možnostech zajistit si zájezd do Turecka s odletem z karlovarského letiště najdete na letištním webu: Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

ANENSKÁ  POUŤ  NA  BOŽÍM  DARU

V sobotu 23. července se na Božím Daru uskuteční 11.ročník Anenské pouti. Rukodělná výroba a domácí produkce dávaly po staletí obživu krušnohorským domácnostem. O nadcházejícím víkendu budou moci návštěvníci obdivovat řemesla a techniky, které se předávají po generace. Více než šest desítek krušnohorských výrobců najdete od 10 do 17 hodin nejen na náměstí u radnice ale také podél hlavní komunikace ke kostelu sv. Anny.

TIPY pro malé i velké

O hudební kulisu letošní Anenské pouti se postará vystoupení flašinetářky. Věděli jste, že o božídarských obyvatelích se říkalo, že mají výborný hudební sluch? Věděli jste, že řada krušnohorských muzikantů a kapelníků působila ve významných hudebních tělesech v Sasku i v Rakousko-uherské monarchii?

Také děti si přijdou na Božím Daru na své. V kreativních dílničkách si mohou vyrobit hezký pouťový dárek. Na 14 hodinu je naplánováno pohádkové představení divadelního souboru Ochotníci Ostrov.

Ve stejný den si na Božím Daru sejdou čeští a saští řezbáři. Ti ukáží své mistrné zacházení s motorovými pilami. Přijďte se na ně podívat na parkoviště areálu Hranice od 10 do 17 hodin.

Přesně před rokem byl po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřen kostel sv. Anny. V průběhu Anenské pouti si můžete prohlédnout jeho interiéry, včetně nádherně zrestaurovaného hlavního oltáře. Pro zájemce jsou v průběhu celých letních prázdnin připraveny komentované prohlídky, každou středu, pátek a sobotu od 17 a od 18 hodin.

Privilegium pořádat poutě na svátek svaté Anny udělili hornímu městu Boží Dar již saský kurfiřt Johann Friedrich II. v polovině 16.století. A město Boží Dar na tuto tradici od počátku 21. století úspěšně navázalo. Děkujeme za podporu akce městu Boží Dar a Karlovarskému kraji.

PŘED PŘÍJEZDEM

Parkování ve městečku je zakázáno! Vjezd bude z důvodu konání Anenské poutě omezen. Pro návštěvníky jsou připravena velkokapacitní vyhrazená parkoviště, například Kapka naproti čerpací stanici Boží Dar. Cena celodenního parkovného činí Kč 100. Těšíme se na viděnou na Božím Daru. Tým Infocentra Boží Dar