Takového premiéra, jako je Fico, by potřebovala i ČR místo Fialy. Proto většina národa jde do stávky na odstranění Fialy. Fico: Nesledoval jsem, kdo mi gratuloval. Chceme dobré vztahy, říká Fico. Slovenský premiér Robert Fico (SMER) po setkání s exprezidentem Milošem Zemanem mluvil exkluzivně s MF DNES a CNN Prima News o dojmu z návštěvy Česka, o vztazích s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou.

 Vyjádřil se i k tomu, že mu nejvyšší představitelé Česka po zvolení nepogratulovali a prezident Pavel ho údajně původně nechtěl přijmout na Hradě.

X Před setkáním s bývalým prezidentem Milošem Zemanem jste na Pražském hradě navštívil stávající hlavu státu Petra Pavla. V tuzemských médiích se spekulovalo, že se s vámi prezident Pavel nechtěl sejít i kvůli tomu, že jste se loni na setkání se svými příznivci v Nitře nedistancoval od vulgárních slov na adresu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Nakonec prý právě ona Pavla přesvědčila.

X Bylo to na vašem setkání s Petrem Pavlem nějakým způsobem znát?
Ze setkání, které jsme v Praze absolvovali, jsou různé závěry. Za mimořádně důležité považuji dva. Jeden se týká pana premiéra Fialy, druhý se týká pana prezidenta Pavla.

Dohodli jsme se, že se naše spolupráce nebude řídit informacemi, které se objevují v médiích. Promiňte, bavím se teď s médii, ale nejste právě důvěryhodní, pokud se týče informací. Pokud by se objevilo něco, co by mohlo narušit naše vztahy, bude přímá linka, která bude zabezpečovat, že si věci budeme moci vysvětlit přímo.

Obě setkání mezi čtyřma očima, která jsem měl s pány premiérem i prezidentem, byla naprosto konstruktivní. Jediný rozdíl, který máme, je v pohledu na válku na Ukrajině. Tam pan premiér Fiala i pan prezident Pavel setrvávají na potřebě vojenské pomoci Ukrajině. S panem prezidentem České republiky jsem si vyměnil – řekl bych až odborné – pohledy na válku na Ukrajině.

Obě setkání byla mimořádně přátelská a myslím, že je velmi dobré, že jejich obsah ani zdaleka neodpovídal dělostřelecké mediální palbě, která tu byla před mojí návštěvou.

X Do programového prohlášení vlády jste dokonce napsali samostatnou pasáž věnující se rozvoji vztahů s Českem. A to navzdory tomu, že vám po vítězství ve volbách nepřišla od nejvyšších tuzemských ústavních činitelů ani gratulace a před slovenskými volbami říkali, že můžete být ohrožením demokracie. Neovlivnilo to, spolu se spekulacemi o tom, že vás třeba prezident Pavel nechtěl ani přijmout, váš pohled?

Pokud jde o některé části programového prohlášení vlády, byly do jisté míry kopií našich stranických dokumentů. Je to normální, protože jsme v zahraniční politice měli jeden poměrně důležitý dokument schválený našimi orgány, ve kterém se už tehdy mluvilo o nadstandardním postavení České republiky v naší zahraniční politice.

Takže to bylo z těchto stranických dokumentů převzaté a já toho vůbec nelituji. Protože se domnívám, že je tyto vztahy nutné opět naplnit konkrétními věcmi. Myslím, že jsem byl na tiskové konferenci dost otevřený, když jsem řekl, že už bylo dost řečí a vzpomínkového optimismu. Máme před sebou jedenáct živých témat. Nejsou to témata politická, ale týkají se dopravy, obrany, hospodářství, energetiky…

Pan premiér Fiala přislíbil, že možná v březnu či dubnu bude společné zasedání obou vlád. Do té doby se ministři připraví a myslím, že budeme moci začít naplňovat slovensko – české, či česko – slovenské, vztahy s úplně novým obsahem a kvalitou. Tato cesta k tomu posloužila, může vnést klid a pokoj. A myslím, že vnesla, protože rozhovory byly velmi otevřené.

A druhá část otázky? To znamená, jestli vás neovlivnilo, že vám naši nejvyšší ústavní činitelé po zvolení premiérem nepogratulovali, že údajně byly velké diplomatické problémy i se samotným dohodnutím vaší cesty…? 

Já o tom nevím nic. Slyšel jsem z médií nejrůznější pomluvy. I proto jsem rád, že jsme se dohodli, že si budeme věci raději říkat napřímo. Pan prezident Pavel má svůj tým, který může kdykoli komunikovat s mým týmem a povíme si, co je pravda, a co ne. V případě pana premiéra Fialy bude určitě přímý kontakt, protože jsme partnery v Evropské radě.

V  ČR  MÍSTO   POLITIKŮ  HULVÁTI

X To, že vám nepogratulovali, je přece fakt. Stejně jako to, že o vás před slovenskými volbami mluvili coby o ohrožení demokracie, ne?

Pane redaktore, možná v tom opět hledáte nějakou senzaci. Politika je velmi živý organismus a já jsem ani neměl čas sledovat, kdo mi blahopřál, a kdo ne. Protože po volbách bylo třeba rychle zajistit sestavení vlády, schválení jejího programového prohlášení.

Pro mě jsou důležité konkrétní kroky. A dnes jsem na vlastní kůži zažil, jak se čeští nejvyšší ústavní činitelé chovají. A toto chování vůči Slovenské republice je přátelské. Přijel jsem sem s těmi nejlepšími úmysly a doufám, že dojem, který tu moje delegace zanechala, bude také velmi dobrý.

X X X

ZEMAN  VĚNOVAL  FICOVI  SBORNÍK,  BABIŠ  FICA  POZVAL  DO  HOTELU

V  PRŮHONICÍCH

Zeman věnoval Ficovi sborník. Babiš ho vzal do salónku své restaurace

Premiér Slovenska Robert Fico se po českém předsedovi vlády Petru Fialovi a prezidentovi Petru Pavlovi v pátek setkal také s bývalou hlavou státu Milošem Zemanem a expremiérem Andrejem Babišem. Miloš Zeman Ficovi pogratuloval k vítězství ve volbách a daroval mu svou knihu. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš pak přivítal Fica ve své luxusní restauraci v Průhonicích.

 Fico přijel za Zemanem do jeho pražské kanceláře v šesté městské části krátce po 15. hodině. Zeman Ficovi tykal. „Ahoj Roberte, jak se máš,“ ptal se Zeman. „Jako politik,“ zněla odpověď.

Poté mu Miloš Zeman pogratuloval k vítězství v nedávných parlamentních volbách, pozdravil se i se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem a dal Ficovi svoji knihu, reedici futurologického sborníku ze 70. let, s věnováním. Připomněl také, že se oba po odmlce do politiky úspěšně vrátili.

Zeman připravil pro slovenského premiéra nápoje, nechyběla váza s čerstvými květinami a česká a slovenská vlaječka. Exprezident Ficovi s nadsázkou svěřil svou obavu, že ho zdrží současný prezident Petr Pavel. „Ne, ne, vše proběhlo v pohodě,“ opáčil Fico s tím, že si popovídají. „Pak novináře vykázali,“ informoval redaktor MF DNES.

Zeman vyjádřil Ficovi a jeho straně Smer-SD podporu už před zářijovými volbami. „My sociální demokraté jsme jedna evropská i celosvětová rodina. Věřím, že i na Slovensku sociální demokracie zvítězí a že bude úspěšnou stranou i proto, protože bude stranou mezilidské solidarity,“ řekl Zeman v nahrávce, kterou Ficovi v září zaslal.

Zeman, který v minulosti působil v české sociální demokracii (nyní SOCDEM), se s Ficem zná dlouhá léta. V roce 2014 z pozice hlavy českého státu podpořil Fica v přímé prezidentské volbě, ve které ale nakonec zvítězil Andrej Kiska. Zemanovi druhý pětiletý prezidentský mandát skončil letos v březnu.

Směru-SD vyjádřil podporu také další bývalý český prezident Václav Klaus, který v minulosti ve stranické politice prosazoval pravicové hodnoty.

S Babišem chtěli soukromí

Kolem páté hodiny odpoledne se Fico sešel také s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Slovenský premiér za Babišem přijel do jeho luxusní restaurace Paloma za Prahou v Průhonicích. Kvůli soukromí se přesunuli do horní části restaurace. Fico Babišovi po přivítání sdělil, že vypadá dobře, popsal situaci z místa redaktor iDNES.cz.

Také český expremiér Andrej Babiš Slovákům před parlamentními volbami doporučil, aby raději volili konzervativní stranu Směr-SD expremiéra Roberta Fica než proevropské hnutí Progresivní Slovensko. To na sociální síti X označil za „promigrantské zelené šílence“.

Po setkání Babiš uvedl, že s Ficem řešili témata jako Visegrádská čtyřka, Green Deal, jádro a nelegální migrace, která podle poslance ANO ohrožuje bezpečnost občanů nejen obou zemí, ale i celé Evropy. „Jsem rád, že v těchto zásadních otázkách se naprosto shodneme,“ napsal Babiš po schůzce na sociální síti X.

Kromě Ukrajiny myslíme podobně, řekl Fico

Slovenský premiér návštěvou u Zemana pokračoval ve svém pátečním programu. Postupně se sešel s Petrem Fialou i Petrem Pavlem. „Je to potvrzení nadstandardních vztahů,“ řekl po jednání s ním premiér Petr Fiala. „Snad s výjimkou dodávek zbraní na Ukrajinu máme podobné postoje,“ uvedl Fico, který pak zamířil na Hrad za prezidentem Petrem Pavlem.

 S Robertem Ficem jsem diskutoval o současné bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě a o našich vzájemných postojích. Dobré vztahy mezi našimi zeměmi jsou naprostou prioritou a předvolební rétorika už nemůže vstupovat do současné spolupráce. Jsem přesvědčený, že Slovensko zůstane…

„Jsem přesvědčený, že Slovensko zůstane naším významným spojencem v EU i v NATO a budeme rozvíjet sousedské ekonomické a politické vazby,“ napsal po jednání s Ficem na síti X český prezident.

X X X

FICO  POUČIL  FIALU,  JAK  SE  DĚLÁ   SPRÁVNÉ  POLITIKA

Kubáček: Fico dal české vládě dloubanec. Ukázal jí, jak se dělá politika, míní Korecký

Předseda slovenské vlády Robert Fico dal českému kabinetu svým setkáním s hlavním představitelem opozice Andrejem Babišem (ANO) na návštěvě Prahy dloubanec. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Podle komentátora MF Dnes Miroslava Koreckého naopak svou návštěvou českým státníkům ukázal, jak se dělá politika. Přestože Ficovi před volbami vyjadřovali své antipatie, slovenský premiér při státní návštěvě vystupoval „distingovaně a s grácií“.

S neústupností Roberta Fica s datem státní návštěvy v Praze se podle Kubáčka vrací to, co proběhnout nemělo. Narážel tím na projevované postoje některých českých politiků před slovenskými volbami. „Komentáře českých vrcholných představitelů, koho mají Slováci volit, to se prostě nedělá. Je to základní diplomatický zákon. O demokratických volbách v demokratických státech s demokratickými kandidáty nepochybujete, nekomentujete je a nehodnotíte. Pak se vám to vrátí a kazí to vzájemné vztahy,“ shrnul politolog.

  „Názorně jsme to v pátek viděli na mnoha setkáních. Byly tam jakoby nucené úsměvy a nepříjemná jednání. Kuriózně vlastně nejhodnotnější a nejprofesionálnější jednání proběhlo mezi oběma premiéry, všechna ostatní byla opravdu krátká a střídmá. Fico jim to vrátil ještě setkáním s Andrejem Babišem. Že se setkal s předchozím prezidentem Milošem Zemanem, to bývá zvyklostí v mnoha jiných státech. Ale že se sešel s předsedou nejsilnější opoziční strany, to je samozřejmě dloubanec českým vládním a ústavním představitelům,“ doplnil.

 Korecký: Fico ukázal, jak se dělá politika

Ke kritice českých politiků a jejich vystupování před slovenskými volbami se přidal i komentátor Korecký: „Pan Vystrčil a paní Pekarová Adamová se s ním určitě netoužili setkat. Je to evidentní, nemají ho rádi, dali to mnohokrát najevo. Před volbami se skutečně angažovali neuvěřitelným a nepřijatelným způsobem, když dávali podporu jeho protikandidátům.“

Z návštěvy v České republice podle Koreckého vyšel Fico oproti českým politikům v lepším světle. „Ukázal jim, jak se dělá politika. Že se nedělá citem, ale rozumem. Přestože tady bylo neuvěřitelné vměšování do slovenských voleb, a přestože ani jeden ústavní činitel České republiky neměl tu slušnost, že by pogratuloval vítězi v sousedním státě, on přesto přijel, choval se distingovaně, vyjadřoval úzké city k České republice a s grácií odjel,“ okomentoval Korecký.

X X X

DVĚ  TŘETINY  LIDÍ  ČR  PODPORUJÍ  STÁVKU  A  TRVAJÍ  NA  ODCHODU  FIALY

Stávku podporují dvě třetiny Čechů, nejvíce voliči ANO, tvrdí průzkum

Stávku odborů podporují asi dvě třetiny lidí v Česku, naprostá většina z nich ale sama v pondělí stávkovat nebude. Pro stávku jsou hlavně voliči opozice, především hnutí ANO. Ani velká část voličů koalice však nesouhlasí s výrokem premiéra Petra Fialy (ODS), že je stávka neodůvodněná a ze strany odborů nezodpovědná.

Kroky odborů, které na pondělí 27. listopadu svolaly stávku a další protestní akce, podporuje podle průzkumu 64 procent obyvatel Česka. Proti stávce se vyslovilo 27 procent lidí. Pro jsou hlavně příznivci sněmovní opozice, lidé ve věku nad 60 let a bez maturity.

Proti stávce se vyjadřovali nejčastěji voliči koalice, především ODS, a také vysokoškolsky vzdělaní lidé. Podle odborových předáků se bude stávkovat ve všech krajích v řadě škol, firem či úřadů. Někde se práce zastaví na hodinu, někde na dvě hodiny či na celý den.

V průzkumu uvedla pouze čtyři procenta dotázaných, že se stávky osobně zúčastní. Dalších 35 procent lidí volí tichou podporu stávky a více než tři pětiny Čechů se na protestech nebudou podílet vůbec.

Odbory počet stávkujících nezveřejnily. Předseda nejpočetnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo před několika dny uvedl, že v průmyslových podnicích bude stávkovat až milion zaměstnanců, což by představovalo skoro desetinu obyvatel Česka. Školské odbory odhadují, že se do stávky zapojí kolem 70 procent škol.

S malou osobní účastí lidí na stávce možná souvisí to, že většina Čechů nevěří tomu, že stávka přiměje vládu k ústupkům a změnám. Jen pětina lidí si podle průzkumu myslí, že protest povede k ústupkům ze strany kabinetu. Jsou to většinou voliči Pirátů, vysokoškolsky vzdělaní či lidé ve věku do 45 let.

Premiér Fiala ve středu označil stávku za neodůvodněnou a odbory podle něj jednají nezodpovědně. Jeho názor ale sdílí pouze čtvrtina lidí v Česku, zbytek s ním nesouhlasí. Podle STEM/MARK si i téměř polovina voličů vládní koalice myslí, že se premiér mýlí.

Více než čtyři pětiny lidí také uvedly, že rozumějí důvodům protestních akcí odborů. Tři čtvrtiny dotázaných například míní, že vláda by měla více podporovat školství. Školské odbory usilují o více peněz pro školství na příští rok, nedostatek peněz ve školách by podle nich způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce.

Odbory protestují také proti podobě vládního konsolidačního balíčku i důchodové reformy nebo proti nenavyšování platů ve veřejném sektoru. V otázce na nezbytnost konsolidačního balíčku úsporných opatření je česká společnost rozdělená. Téměř polovina lidí – podle průzkumu 48 procent – ho pokládá za nezbytný, opačný názor tak převažuje jen mírně.

Průzkum agentura STEM/MARK prováděla 23. a 24. listopadu. Zúčastnilo se ho 800 obyvatel Česka starších 18 let.

X X X

LANGER:  FIALOVA  ODS  BEZ  ZÁPACHU,   PO  KLAUSOVI  JI  ZNIČIL

Langer: ODS se proměňuje v bezpohlavní stranu bez zápachu. S opozicí by ale bylo ještě hůř

Současná ODS je stranou bez chuti, zápachu a pohlaví. V nedělní Partii PLUS na CNN Prima NEWS to řekl někdejší ministr vnitra z řad této strany Ivan Langer. Reagoval tak na nejnovější volební model agentury STEM, podle nějž se ODS propadla s 11,6 procenta až na třetí místo za ANO a SPD. Přesto považuje současnou vládu za lepší variantu, než kdyby byla u moci opozice. Podle Langera je však patrné, že současný kabinet nebyl na vládnutí připraven.

„ODS se významně hodnotově posunula, respektive proměňuje se v takovou stranu bez chuti, zápachu a pohlaví. Je tam ztráta tahu na bránu a touhy vítězit,“ řekl Langer.

Kabinet Petra Fialy (ODS) se podle něj s vládnutím potýká jen těžko. „Ukazuje se, že na své vládnutí nebyl připraven. Vládne díky tomu, že propadlo přes milion hlasů. Chybělo málo a vláda by byla úplně jiná. Ukazuje se, že se potenciál transformace devadesátých let vyčerpal a proměnili jsme se v dotační ekonomiku,“ sdělil exministr vnitra.

Vadí mu, že vláda až příliš zasahuje do života občanů: „Kdyby alespoň neškodila. Pořád má ale ambici zasahovat do lidských životů a rozhodovat, co mají lidé dělat.“

Přesto považuje současnou situaci za lepší alternativu, než kdyby u moci byla opozice. „Rizikem pro tuto zemi jsou dvě věci – vláda a opozice. Alternativa, kterou přináší opozice, by byla ještě horší,“ zdůraznil.

Našel však také body, za které by vládu pochválil. „Nejsme svědky dramatických střetů uvnitř vládní koalice. Myslím si, že z pohledu zahraniční politiky je možné tuto vládu pochválit a ocenit. Rozumíme svému premiérovi, mluví dobře. V souvislosti s energetickou bezpečností dávají dlouhodobé projekty vládě naději,“ dodal.

X X X

DNY  PROTESTŮ   PROTI  FIALOVI,  VÁLKOVI,  PEKAROVÉ,  LIDOVCŮM

Začaly dny protestů proti vládě. Do stávky jde řada škol, firem i úřadů

V Česku začal odborářský den protestů proti krokům vlády. Stávky se dotknou řady firem, škol či úřadů. Tisíce odborářů také dorazí do Prahy na protestní pochod a demonstraci. Premiér Petr Fiala stávku považuje za neodůvodněnou. Podle ministra práce Mariana Jurečky je vláda připravena s odboráři dál jednat.

Odbory protestují proti podobě vládního konsolidačního balíčku i důchodové reformy, nenavyšování platů ve veřejném sektoru, drahým energiím, vysoké inflaci či nedostatku peněz na školství. Stěžují si na to, že s nimi vláda nehledá kompromis. Členové kabinetu naopak opakují, že s odboráři jednají.

Stávku vyhlásilo deset odborových svazů. Vedle školských odborů a svazu KOVO jsou to odbory úřednické, dřevařské, zdravotnické, dopravní, kultury, knihoven, potravinářů a vysokoškolský svaz. Další svazy je podporují.

Na protestech spolupracuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s Asociací samostatných odborů (ASO). ČMKOS jako největší centrála v zemi zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. ASO má 12 organizací s asi 110 000 odboráři. Ke členům patří vlivné železničářské a lékařské odbory.

Podle školských odborů se chystá do celodenní stávky zapojit asi 70 procent škol. Na dvě hodiny se má přerušit práce ve všech závodech automobilky Škoda Auto, a to od 13:00 do 15:00. Podle předsedy svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře chtějí celý den stávkovat úředníci některých úřadů práce či sociální správy, v části úřadů bude hodinová stávka přes poledne a část se připojí symbolicky.

Symbolické zapojení plánují i dopravní odbory, třeba řidiči autobusů by mohli jezdit v reflexních vestách. Předák nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo minulý týden řekl, že se stávka uskuteční ve stovkách průmyslových firem. Mohl by to být až milion zaměstnanců. Podle dostupných údajů jsou v ČR asi čtyři miliony zaměstnanců.

Jurečka v pátek řekl, že kvůli stávce a protestům zrušil svou cestu do Bruselu na jednání ministrů práce. Místo toho se chce sejít s odboráři a stávkujícími. Vláda podle ministra odborům nabídla, že by se na zvýšení výdělků ve veřejné sféře a posílení rozpočtů resortů mohly využít peníze, které se letos neutratí.

Putovaly by hlavně do odměn. Výše sumy by měla být jasná kolem poloviny ledna. Odboráři požadují ale navýšení platových tarifů. Předák ČMKOS Josef Středula řekl, že věří v to, že kabinet po stávce a protestech k nějakým opatřením a ústupkům přikročí.

Z průzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK pro Českou televizi vyplývá, že stávku odborů podporují asi dvě třetiny lidí v Česku, naprostá většina z nich ale dnes stávkovat nebude. Pro stávku jsou hlavně voliči opozice, především hnutí ANO. Ani velká část voličů koalice však nesouhlasí s výrokem premiéra, že je stávka neodůvodněná a ze strany odborů nezodpovědná.

X X X

Vláda neumí mluvit s veřejností. Může se to vymstít, říká hejtman Martin Kuba

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje a předseda asociace krajů, už dlouho říká, že vláda – v níž je jeho mateřská ODS hlavní stranou – velmi špatně komunikuje. A že se jí to může brzy vymstít. V rozhovoru pro MF DNES také říká, že je potřeba si definovat, co je populismus. Ty, kdo se obávají o budoucnost Evropy, nelze podle něj jednoduše označit za populisty či rasisty.

X Jak vnímáte pondělní stávku?

Pro mě jako hejtmana je důležité, aby bylo zachováno co nejvíce veřejných služeb. Jsem v kontaktu s provozovateli veřejné dopravy, kteří mě ujistili, že nebude žádná stávka, která by omezovala pohyb v regionu, a že řidiči, kteří se budou chtít ke stávce připojit, ji budou vyjadřovat například vestami a podobně. To považuji za velmi korektní a chci za to poděkovat. Co se týče školství, přiznám se, že důvodům příliš nerozumím. Myslím si, že školství by v této chvíli opravdu více slušela debata o tom, jak ten systém má být nastaven. Obě strany by měly pokládat na stůl relevantní čísla a bavit se o tom, aby byl systém kvalitní, ekonomicky udržitelný s dobrými platy. My už dnes máme na jednoho učitele méně žáků než třeba v Německu nebo Holandsku. Můžeme si to jako Česká republika dovolit? Kdyby byl počet stejný jako v Německu, neměli by třeba učitelé pak vyšší platy? Opravdu ještě dělení čtrnácti žáků při výuce na dvě skupiny po sedmi zvyšuje kvalitu? Je třeba se o tom bavit a taky se snažit, aby podmínky byly stejné ve všech školách v Česku.

Politika nemůže být postavena na tom, že někoho odstraníte, vy prostě musíte ještě prací prokázat, že vás lidé nevolili pro nic za nic.

X X X

POLÁKŮM  NA  CENY  V  ČR  PADÁ  BRADA

FIALA  NEDOKÁZAL  SPOLUPRÁCI  S  POLSKEM,  NĚMECKEM

Polákům při pohledu na české ceny spadla brada. Není divu, že berou naše obchody útokem, tvrdí

Poláci žasnou nad cenami potravin v českých obchodech (ilustrační foto).Zdroj: CNN Prima NEWS

Polské obchody u hranic s Českou republikou se již dlouhou dobu potýkají s náporem Čechů. Ti jezdí za hranice za vidinou levnějších potravin. Novináři z polského deníku Fakt se vydali opačnou cestou a nakoupili v Česku a nad cenami užasli. „Není divu, že naše obchody berou útokem,“ napsali.

„V příhraničních městech můžete už několik týdnů potkat před obchody skoro stejný počet Poláků jako Čechů. Prudký nárůst inflace a s tím související zdražování vedlo k velkému nárůstu nákupní turistiky mezi Čechy, kteří nyní s chutí navštěvují Polsko i Německo,“ píší polští novináři z deníku Fakt.

Rozhodli se zjistit, jak velký cenový rozdíl činí nákup stejných potravin v obchodech řetězců v Náchodě a polské Toruni. Při pohledu na cenovky se nestačili divit. „Ceny jsou minimálně o 20–30 procent vyšší,“ napsali.

Největší rozdíl naši sousedé pozorují v ceně masa. „Kilogram kuřecích řízků stojí u nás něco přes 17 zlotých, ale tam je dvaapůlkrát dražší. Totéž platí pro vepřovou panenku bez kosti,“ uvedli novináři. V nákupním košíku našli pouze dvě potraviny, které v Česku koupili levněji – cukr a pivo.

„Když se však podíváme na celkový nákupní košík, ukázalo se, že český košík je až o 70 procent dražší než polský,“ uvedli novináři. Všímají si také toho, jaké jsou průměrné výdělky v obou zemích. Podle serveru Time Doctor si Poláci v průměru vydělají měsíčně 7 560 zlotých, zatímco českou průměrnou mzdu přepočítali na přibližně 7 700 zlotých.

Přestože Češi vydělávají v průměru o něco více, v obchodech si toho koupí o dost méně. Podle portálu Fakt si za své vydělané peníze naplní potravinami přibližně 27 vozíků, naši sousedé si za měsíční plat mohou pořídit 60 vozíků.

 Ceny v Polsku by však od ledna mohly zdražit. „Pokud Sejm (dolní komora polského parlamentu, pozn. red.) neprodlouží sazbu DPH na základní potraviny ve výši 0 procent, zdraží se od 1. ledna o pět procent,“ dodal Fakt.

Rozdíl v cenách zjistil i Fiala

O kolik je v zahraničí, konkrétně v Německu, levněji, nedávno překvapilo také českého předsedu vlády Petra Fialu (ODS). Video ze svého nákupu zveřejnil na sociální síti X. Následně se pustil do srovnávání jednotlivých produktů. „Velký rozdíl byl třeba u másla, kdy u nás stálo o více než třetinu víc než to, které jsem koupil v Německu. Podobně velký rozdíl byl třeba u ceny Nutelly,“ uvedl premiér ve videu.

Za svůj počin sklidil kritiku i posměch od opozičních politiků. „Premiér Fiala právě zjistil, že v Německu je levnější a často kvalitnější zboží, často ve větším balení. Ve svých 59 letech právě pochopil, že trh vše nevyřeší. Jsem zvědavá, kdy zjistí, že je už dva roky premiérem téhle země a že si ho platíme, aby s tím něco udělal,“ napsala na sociální síti X bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Přidali se také místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) či předsedkyně KŠČM Kateřina Konečná.

X X X

Moldavsko je extrémně motivované stát se členem EU, říká bývalá premiérka

Evropská komise ve své nejnovější hodnotící správě týkající se rozšíření pro rok 2023 pochválila Moldavsko. Na základě toho ho 8. listopadu uvedla společně s Ukrajinou a potenciálně také Bosnou a Hercegovinou jako země, s nimiž doporučila zahájit přístupová jednání. „Nejsme velká země a v minulosti jsme dokázali, že se umíme adaptovat,“ uvedla pro iDNES.cz bývalá moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová.

 Moldavsko dostalo pochvalu zejména za pokrok, kterého dosáhlo v průběhu komplexní reformy justice a rozšíření protikorupční politiky.

Země také přijala akční plán s cílem omezení vlivu oligarchů na fungování země a v neposlední řadě posílila ochranu lidských práv a účast občanské společnosti na rozhodovacím procesu.

I když je doporučení zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem bezpodmínečné, o návrhu unijní exekutivy budou muset jednomyslně rozhodnout prezidenti a premiéři všech zemí EU v rámci prosincového zasedání Evropské rady. Ta udělila Moldavsku oficiální status kandidátské země loni 23. června.

„Je to pro nás velice důležité. A to jak z hlediska střednědobé, tak i dlouhodobé perspektivy, jejímž smyslem je skutečně transformovat a modernizovat naši zemi. Evropskou unii máme jako model. Nám to přinese všechny aspekty a pravidla, podle kterých funguje demokratická společnost,“ řekla bývalá moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová.

„Samozřejmě si uvědomujeme, že se tak stalo i kvůli tomu, že se momentálně nacházíme ve velice složité situaci. Válka, která je na Ukrajině doprovázená obrovskými obětmi ukrajinského lidu, pokračuje,“ uvedla pro iDNES.cz bývalá předsedkyně vlády, která jež v Rumunsku zúčastnila dvoudenní mezinárodní konference Aspen – GMF Bucharest Forum 2023.

Moldavsko je malá vnitrozemská země s 2,64 miliony obyvatel nacházející se mezi Rumunskem a Ukrajinou. Nezávislost získala v roce 1991, nicméně od svého vzniku čelí problémům se separatistickým Podněstřím, které sice vyhlásilo samostatnost, mezinárodně však uznáno nebylo. Součástí Moldavska je Gagauzie, jež má od roku 1994 autonomní status.

Po vypuknutí války na Ukrajině Kišiněv útok Ruska odsoudil a parlament vyhlásil nouzový stav. Moldavsko se cítilo válkou přímo ohroženo, na jeho území několikrát dopadly zbytky sestřelených raket, opakovaně byl také narušen jeho vzdušný prostor. Pro bezpečnost země bylo klíčové, že Ukrajinci zabránili vstupu ruských vojsk do Oděsy.

Moldavsko čelí v důsledku války ekonomické, energetické a uprchlické krizi. Inflace v loňském roce dosahovala 21,98 procenta, přičemž nejvíce rostly ceny potravinářských výrobků, energií a služeb. Ceny zemědělských produktů se meziročně zvýšily v průměru o 13,7 procenta.

Ruská hybridní válka a otázka plynu

„Toto všechno nás oslabuje a navíc jsme vystaveni neustálým útokům hybridní války, která je vůči nám ze strany Ruska vedena. Čelíme neuvěřitelnému množství kybernetických útoků a dezinformací. Například v průběhu posledních komunálních voleb, které se konaly 5. listopadu, Rusko utratilo podle našich informací nejméně 15 milionů eur, mimo jiné i na úplatky lokálních politiků, aby ovlivnilo výsledky těchto voleb,“ říká bývalá premiérka.

Potvrzuje, že velkým problémem zůstává separatistický region Podněstří, které Ruská federace napřímo podporuje. Státní Gazprom stále dodává do oblasti 5,7 milionu metrů krychlových plynu denně.

Kišiněv přestal nakupovat plyn od ruského energetického gigantu již loni v prosinci, i když to přineslo tamním obyvatelům značné komplikace.

„V průběhu předcházející zimy se Moldavsku podařilo něco, co by čekal málokdo. Diverzifikovali jsme svoji, do té doby 100procentní závislost na plynu z Ruska a v poměrně krátkém čase jsme se jí dokázali zbavit. Byli jsme schopni dopravit do země plyn a také elektřinu, kterou jsme nakupovali z Rumunska. Máme jasné plány a cíle a postupujeme rychle, abychom byli v dodávkách energií autonomní. Také produkce z obnovitelných zdrojů se zdvojnásobila a cílem je, aby tyto zdroje nevyužívaly pouze domácnosti, ale i průmyslová produkce,“ vysvětluje Gavrilitsaová.

Letos koncem září převzal provozování plynovodů na území Moldavska od firmy ovládané ruským Gazpromem rumunský provozovatel páteřní plynovodní sítě Transgaz. Provozovat by ji měl nejméně pět let.

Povinné oddělení obchodu od páteřní sítě podpoří vazby země na Evropskou unii. Gazprom se musel kontroly nad plynovody vzdát, protože tyto požadavky nesplnil.

„Touto iniciativou Transgaz posiluje svou strategickou přítomnost v Moldavské republice a přispívá k zajištění strategických zájmů regionu. Oddělení provozovatelů přepravních soustav zemního plynu od vertikálně integrovaných společností, které těží, skladují a dodávají zemní plyn nebo s ním obchodují, patří mezi základní předpoklady pro vytvoření liberalizovaného trhu se zemním plynem v Moldavské republice,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Transgazu Ion Sterian.

Provozovatelem moldavské sítě nyní bude firma Vestmoldtransgaz, kterou z 75 procent vlastní Transgaz a z 25 procent Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Ta už dnes na moldavském trhu aktivně působí. V minulém desetiletí naplánovala a postavila plynovod Ungheni-Chisinau, jenž umožnil diverzifikaci dodávek do Moldavska a odbourání závislosti na ruském plynu.

Zatím není úplně jasné, jak se změna provozovatele sítě dotkne Podněstří. V původním provozovateli sítě, společnosti Moldovagaz, držel Gazprom 50procentní podíl. Moldavská vláda zde měla přes 35 procent akcií a separatistické úřady z Podněstří zhruba 13 procent.

Vztahy mezi moldavskou vládou a Gazpromem nemohou být vzhledem k okolnostem jiné než napjaté. Gazprom tvrdí, že mu Moldavsko dluží za dodaný plyn 709 milionů dolarů, zatímco moldavská vláda vyčíslila dluh na pouhých 8,6 milionu dolarů. „Nemáme v úmyslu platit neexistující dluhy,“ uvedl ke sporu moldavský ministr energetiky Victor Parlicov. Jak dodal, Moldavsko je nyní schopno získat plyn od evropských dodavatelů za lepší cenu, než nabízel Gazprom.

Moldavsko čelilo od začátku války také uprchlické krizi, od loňského února překročilo podle údajů UNHCR hranice do Moldavska k 12. listopadu více než 974 tisíc uprchlíků, ze kterých přes 113 tisíc zůstává na území republiky.

„Velice rychle jsme pro ně zavedli ochranný mechanismus. Jsme jedinou zemí mimo EU, která má tato specifická pravidla pro ukrajinské uprchlíky. Tato práva jsme zavedli rychle kvůli jejich ohrožení a poté jsme je schválili jako zákon. Ukrajinští uprchlíci mohou na území Moldavska pracovat, mají přístup ke vzdělání, ke zdravotní péči a mimo jiné i díky tomu se řada z nich byla schopna do naší společnosti poměrně rychle integrovat,“ uvádí bývalá premiérka.

Gavrilitsaová věří, že Evropská rada rozhodne v prosinci pozitivně a rozhovory o vstupu země do EU budou zahájeny. Podle ní je to příležitost, jak připojit Moldavsko k svobodnému světu.

„Nejsme velká země a v minulosti jsme dokázali, že jsme schopni se adaptovat. Uvědomujeme si, že přístupové rozhovory jsou složitý proces a že nás čeká hodně úkolů, ale Moldavsko je extrémně motivované a postupuje v tomto směru rychle kupředu,“ dodává.

X X X

Nulová tolerance pro antisemity. V Londýně vyšly do ulic desetitisíce lidí

Desetitisíce lidí se v neděli sešly v Londýně na pochodu proti antisemitismu a proti nárůstu počtu zločinů z nenávisti vůči Židům v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News. Policie zadržela dva lidi. O den dříve britskou metropolí prošel rozsáhlý propalestinský pochod, jehož účastníci žádali trvalé příměří v Pásmu Gazy.

 Desetitisíce lidí se v neděli sešly v Londýně na pochodu proti antisemitismu a proti nárůstu počtu zločinů z nenávisti vůči Židům v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News. Policie zadržela dva lidi. O den dříve britskou metropolí prošel rozsáhlý propalestinský pochod, jehož účastníci žádali trvalé příměří v Pásmu Gazy.

Demonstranti v neděli nesli transparenty s nápisy jako „Nulová tolerance pro antisemity“, další měli fotografie rukojmích unesených Hamásem a dalšími islamistickými radikály během jejich krvavého útoku na Izrael ze 7. října.

„Jsem tady, abych podpořil svou židovskou komunitu, a myslím, že se musíme za sebe postavit, protože když se za sebe nepostavíme, kdo to udělá?“ řekl podle agentury Reuters student Avraham El Hay.

„Chci, aby tento pochod dosáhl pochopení mezi lidmi, že v této zemi není místo pro rasismus. Všichni jsme si rovni. A je naprosto nepřijatelné, co se právě teď děje Židům,“ prohlásila pracovnice cestovní agentury Kate Worthová.

Londýnská policie obdržela mezi začátkem října a začátkem listopadu hlášení o 554 antisemitských přečinech, což je více než desetinásobný nárůst oproti loňsku, kdy jich ve stejném období evidovala 44. V témž časovém období vzrostl i počet hlášených islamofobních přečinů, a to ze 78 na 220.

Nedělního pochodu proti antisemitismu se podle agentury AP zúčastnil také bývalý britský premiér Boris Johnson nebo britský vrchní rabín Ephraim Mirvis.

Organizátoři pochod označili za největší shromáždění proti antisemitismu v Londýně za celá desetiletí, zúčastnilo se ho podle nich na 60 000 lidí. Agentura AP, která podobně jako další agentury původně informovala o tisícovkách účastníků, později aktualizovala svou zprávu, kde psala o desítkách tisíc demonstrujících.

Policie podle agentury Reuters večer odhadla počet lidí na dnešní akci na 50 000, sobotní propalestinské demonstrace se podle ní zúčastnilo asi 45 000 lidí. Oba pochody jsou zatím poslední z řady podobných akcí, které se konaly v britské metropoli od začátku současné války mezi Izraelem a Hamásem.

Policie v neděli podle agentur na začátku pochodu zatkla krajně pravicového aktivistu Stephena Yaxleyho-Lennona, známého jako Tommy Robinson, který nechtěl místo shromáždění opustit, ačkoliv ho organizátoři demonstrace požádali, aby se jí neúčastnil.

Nyní čtyřicetiletý Yaxley-Lennon býval šéfem krajně pravicové Anglické obranné ligy (EDL). Kromě něj zadržela policie také muže, který pronášel protižidovské výroky, když dav opouštěl vládní čtvrť Whitehall, napsala BBC.

V sobotu policie informovala o 18 zadržených, některé z nich podezírá z podněcování k rasové nenávisti. Drtivá většina účastníků propalestinské akce ale protestovala v rámci zákona, uvedla metropolitní policie v prohlášení. Dříve podle agentury AP čelila tlaku vysoce postavených vládních činitelů, aby byla přísnější vůči projevům antisemitismu při protestních akcích.