Expert Peterka vysvětlil úskalí oznámeného příspěvku na bydlení. Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Výrok ve vysílání CNN Prima NEWS rozebral ekonom Pavel Peterka a slova předsedy uvedl na pravou míru. „Těch 30 procent se netýká všech,“ upřesnil.

„Chci zdůraznit, co už vláda řekla: nenecháme občany padnout. V praxi slova znamenají, že občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent, respektive v Praze 35 procent, ze svých příjmů, a to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady na bydlení nad 30 procent jejich příjmu je jim stát připraven uhradit, a to prostřednictvím příspěvku na bydlení,“ prohlásil Fiala po jednání vlády.

 Aktualizace nebyla dostatečná

Ekonom Peterka však ve vysílání CNN Prima NEWS slova Fialy korigoval. „Není to 30 procent pro každého. Příspěvek na bydlení má stanovenou celou řadu parametrů, které například zahrnují normativní náklady na bydlení, které stanovují nějakou normu nákladu,“ podotkl. Pokud náklady domácnosti v určitých parametrech normu přesahují, je pro příspěvek využita právě tato norma.

V praxi to znamená, že pokud rodina na náklady spojené s bydlením vynaloží více než 30, respektive 35 procent svých čistých příjmů, a zároveň je tato částka stejná nebo nižší než normativ – průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti – má na příspěvek nárok.

„Jenže norma pravděpodobně nebyla dostatečně aktualizována ve světle růstu cen nemovitostí, nájmů a cen energií,“ pokračoval. Následně uvedl dva příklady. „Pro dvoučlennou rodinu, která bydlí v Praze, je měsíční normativ nákladu na bydlení ve výši 13 629 korun, což je hluboko pod průměrem,“ vzkázal.

Následně představil hranici pro stejně početnou rodinu, avšak z města do 50 tisíc obyvatel. „Zde je normativ 9 261 korun, což velmi pravděpodobně neodpovídá nákladům na energie a růst nájmů. Tedy – silná věta, že stát proplatí domácnostem jakékoliv náklady nad 30 procent jejich příjmu příspěvkem na bydlení, není úplně pravdivá,“ uzavřel s tím, že i příspěvek má své limity, aby nebyly dopláceny náklady například na obrovské byty či domy, v nichž žije pouze jeden člověk.

Mluvčí: Normativy vláda upravila

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách uvádí, že průměrná výše příspěvku je něco málo přes čtyři tisíce korun. Na dotaz CNN Prima NEWS, zda byly normativy vzhledem k rostoucím cenám dostatečně upraveny, mluvčí vlády Václav Smolka odpověděl, že ano. „Normativy samozřejmě platí. Jejich úpravou se již podařilo docílit toho, aby se 70 procent žadatelů do těchto limitu vešlo – na rozdíl od minulých let, kdy to byla sotva polovina žadatelů,“ uvedl.

Vzkázal, že vláda také pravidelně žádá příslušné orgány o aktualizaci skutečných nákladů na bydlení a tyto normativy na čtvrtletní bázi aktualizuje. „Na příštím jednání vlády by se o tato nová čísla mělo znovu požádat a na jejich základě normativy aktualizovat,“ uzavřel.

Fiala na tiskové konferenci připomněl, že o příspěvek lze již nyní žádat on-line nebo fyzicky na úřadu práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) premiéra doplnil a sdělil, že stát za první pololetí letošního roku vyplatil na pomoc domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení a mimořádné okamžitě pomoci přes pět miliard korun.

X X X

Desetkrát dražší elektřina. Jak k tomu mohlo dojít?

Silová elektřina se na burzách prodává za desetinásobek proti cenám, za jaké byla k mání před covidovou krizí. Pokud to vydrží nějakou dobu, může se na účtech domácností objevit částka 25 korun za kilowatthodinu, tedy pětinásobek toho, co jsme byli zvyklí platit. Na první pohled to nedává žádný smysl.

 Dodávky plynu škrtí ruský prezident Vladimir Putin, proto je jeho cena čtyřikrát vyšší než v roce 2019. Cenu ropy šroubuje politika arabských šejků, proto ve srovnání s předkrizovým obdobím stojí barel o polovinu víc.

X X X

Petr Holub: Desetkrát dražší elektřina. Jak k tomu mohlo dojít?

Připisovat zdražení elektřiny Putinovi nebo šejkům tedy není možné. Důvody je třeba hledat v selhání systému a některých důležitých hráčů, konkrétně Německa a Francie, případně obecných pravidel platných v Evropské unii. Samotné Česko je v roli oběti, která se zatím ještě nezačala bránit.

Všichni pamatují velké zdražení elektřiny na začátku podzimu roku 2021, kdy přestal foukat vítr nad Severním mořem a Evropa tak zažila výpadek německých větrných elektráren.

Najednou se ukázalo, že je není čím rovnocenně nahradit, protože produkce uhelných elektráren byla zatížena drahými povolenkami a plyn zdražil vysokou poptávkou. Krátkodobě tehdy elektřina zdražila na polovinu současné úrovně.

Green Deal

Dnes je to podobné. Francie vysadila polovinu svých atomových elektráren, protože v některých provádí údržbu a jiné dočasně zavřela kvůli nedostatku vody v suchém létě.

‚Nevhodné a život ohrožující.‘ Domovy pro seniory kritizují návrh na snížení teplot uvnitř budov

Proto se z největšího exportéra elektřiny náhle stal dovozce odkázaný na dodávky z Velké Británie. Jádro problému je ovšem v Německu, pokud lze věřit tamním médiím v čele s deníkem Welt a Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Už na počátku ruské invaze na Ukrajinu a po prudkém omezení dodávek ruského plynu přislíbila německá vláda, že nahradí výrobu elektřiny z drahého plynu mnohem levnějšími uhelnými elektrárnami, a zároveň začala diskutovat o tom, že přestane vypínat atomové reaktory.

X X X

 Exšéf civilní rozvědky Bublan: Medializování Mlejnkovy osoby může civilní rozvědku poškodit

Vláda neshledala důvody k odvolání Petra Mlejnka z čela Úřadu pro zahraniční styky a informace. Mlejnek měl sehrát pozitivní roli při objasňování kauzy Dozimetr. Právě kvůli informacím o kontaktech šéfa rozvědky s klíčovou postavou této kauzy, podnikatelem Michalem Redlem, se vznášely otazníky nad jeho dalším působením.

Bývalý ředitel civilní rozvědky, následně také ministr vnitra František Bublan řekl.

 „On, stejně jako kdokoli jiný z ostatních šéfů služeb v České republice, musí mít prověrku na přísně tajné. Pokud by samozřejmě takovou prověrku nezískal, tak v té chvíli nemá kompetenci k tomu, aby vykonával tuto funkci. “

 X Vy máte zkušenosti, jak z vedení civilní rozvědky, tak také z vlády. Považujete z obou těchto pohledů výsledek středečního jednání kabinetu, tedy setrvání pana Mlejnka v čele rozvědky, za rozumný?

Tak on nemohl být jiný, protože vláda musí vyslovit souhlas na návrh ministra vnitra. Pokud by ministr vnitra dal návrh, aby byl odvolán, tak by to zase vláda musela schválit. Takže tento postup je celkem jasný. Já jsem také očekával, že se to bude všechno vázat na dokončení prověrky, respektive na to, aby pan plukovník Mlejnek měl prověrku na přísně tajné. To si myslím, že je jediná silná podmínka, která může i vyloučit všechny pochybnosti, které tam nastaly nebo které by mohly nějak ovlivnit to jeho další působení ve službě.

X Na druhé straně nepoškozuje už v tuto chvíli to, jak se veřejně rozebírá osoba a kontakty šéfa civilní rozvědky, chod této tajné služby?

Musím se přiznat, že moc dobrý dojem z toho nemám. Samozřejmě poškození tady může nastat. Zvláště civilní rozvědka je hodně závislá na zahraničních kontaktech, takže tam by mohlo nastat určité ochlazení nebo respektive vyčkávání, jak to všechno dopadne a spolupráce by nemusela být úplně stoprocentní, jak to bylo třeba v minulých letech. Ale říkám, je to ale pouze taková moje domněnka. Moje zkušenost je taková, že jsem tam nastoupil, to jsem nebyl jaksi příliš známý, tak první půlrok byl skutečně oťukávající, než jsme se poznali a než jsem nastavil kvalitu skutečně bez nějakých problémů, silnou spolupráci.

X Vnímáte to, co se odehrává, co se objevuje v médiích okolo pana Mlejnka, jako boj o to, kdo bude mít vliv na tajnou službu?

A to si myslím, že ne. Protože zase civilní rozvědka nemá takový vliv na vnitřní politiku, nebo aspoň neměla by mít. To jsou informace ze zahraničí a jsou důležité třeba pro ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra samozřejmě také, ale ne v takové míře jako pro zahraničí. Takže tady si myslím, že politický vliv nemusí být tak silný nebo respektive zájem o to mít tu službu pod kontrolou nemusí být tak velký.

X Už jste mluvil o tom, že důležité je, jestli pan Mlejnek získal prověrku na nejpřísnější stupeň, na přísně tajné. Ale on už teď má prověrku na tajné. Podle serveru Aktuálně.cz ovšem při jejím prodloužení tajné služby neřešily kontakty pana Mlejnka z doby jeho podnikání, tedy z těch posledních let. Mimo jiné tedy kontakty na pana Redla, o kterých se píše v médiích. Toto je standardní, že při prodloužení prověrky na stupeň tajné se něco takového nezkoumá?

Standardní to není, ale já vycházím z toho, že pan Mlejnek byl soukromý podnikatel. Takže tam se hledělo asi na to, aby při tom svém podnikání neměl nějakou příležitost něco porušit, nějakou utajovanou informaci, ke které by se normálně asi nedostal. Takže pokud ovšem člověk nastupuje do státní správy, do bezpečnostních složek, tak tam by ta prověrka měla být daleko důkladnější a detailnější. A tam si myslím, že by měla být i spolupráce ostatních a služeb včetně policie, která by k tomu také mohla přidat své informace.

‚Top secret‘ situace

X Teď tedy pan Mlejnek prochází prověrkou na stupeň přísně tajné, na nejpřísnější stupeň. Jak dlouho to může trvat?

Přísně tajné může trvat i rok. To záleží skutečně na tom, v jaké fázi už to to je. Myslím si, že to podal možná tak před dvěma měsíci nebo možná i dřív, takže už asi nějaké výsledky tam jsou a také se trošku vychází z předchozí prověrky, že se některé věci znovu neobjasňují. Ale počítám, že minimálně půl roku a možná i delší dobu to může trvat. Záleží také, jestli se tam vyskytnou nějaké pochybnosti, nebo ne. Potom je ta prověrka delší.

X A je únosné takto dlouho čekat?

Může nastat určitý problém. Já si umím představit to, že přijde nějaká informace od nějaké zahraniční služby a bude tam napsáno ‚top secret‘. Takže on by se s tím neměl seznámit. A měl by si říct, tak já tady mám náměstka nebo nějakého ředitele odboru, který má tu prověrku na přísně tajné, tak to předám jemu, ať to vyřídí. Bude muset v tom být zdrženlivý a respektovat to, že ještě nemá to nejvyšší prověrku.

X Deník N informoval o tom, že prověrky svých lidí dělá vždycky tajná služba, kde lidé pracují. Což tedy vlastně znamená, že pana Mlejnka teď na nejpřísnější stupeň mají prověřovat jeho vlastní podřízení. Přijde vám toto v pořádku?

Tak praví zákon. Mně přijde v pořádku to, že si služba prověřuje svoje vlastní příslušníky a zaměstnance.

X I když je to šéf té služby?

Ne. Ale právě říkám, jenom ty ostatní. A u šéfa, tam bych byl asi trošku opatrnější nebo respektive tam by asi zákon mohl přinařídit, aby do toho vstoupily ještě ostatní služby, aby nedocházelo k tomu, že vlastně jeho podřízení budou rozhodovat o tom, jestli dostane prověrku nebo ne. To není zrovna nejlepší přístup. Ale u ostatních zaměstnanců je to samozřejmě na místě kvůli utajení a tak dále. To je v pořádku.

X Vy máte zkušenost jak šéfa civilní rozvědky, tak také ministra vnitra. Když teď vezmeme působení ministra vnitra, nakolik může a má ministr vnitra sám prověřovat kandidáty na posty ve vedení tajných služeb? Má být odkázán jenom na výsledky prověrek, nebo má sám pátrat a zkoumat, jestli v minulosti kandidáta není něco problematického?
Pokud ho nezná, pokud s ním dříve nespolupracoval na nějaké jiné pozici, tak by si asi měl vyžádat nějakou referenci od bezpečnostní komunity u nás, a pokud možno co nejširší. To si myslím, že by měl udělat. Jestli je to pan Rakušan udělal, nevím, ale někde jsem četl, že snad nějaké reference dostal. Jestli byly dostačující, anebo se týkaly pouze toho působení pana Mlejnka v armádě…

 X X X

Bradáčová nepotvrdila, že by Mlejnek sehrál pozitivní roli při objasňování kauzy Dozimetr

Vrchní státní zástupkyně nepotvrdila slova premiéra Petra Fialy, že ředitel rozvědky Petr Mlejnek sehrál pozitivní roli při objasňování kauzy Dozimetr. Informaci přinesla internetová verze Deníku N.

„O participaci pana Mlejnka na vyšetřování vámi dotazované trestní věci mi není nic známo,“ řekla Deníku N vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Na její slova reagoval mluvčí vlády Václav Smolka. „Podle informací předložených vládě Petr Mlejnek sehrál v kauze Dozimetr pozitivní roli před zahájením a mimo rámec trestního řízení,“ upřesnil vládní mluvčí.

X X X

Opozice skočila po STAN jako po lahůdce, glosují komentátoři. Zmínili Rakušanovu naivitu

O budoucnosti ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka se v posledních dnech vedou intenzivní debaty, ministr vnitra však za ním nadále stojí. Podle komentátorů Miroslava Koreckého a Petra Fischera to ale svědčí o tom, že je Vít Rakušan (STAN) buď naivní, nebo k pochybnostem přistupoval malicherně. Toho nyní logicky využívá opozice.

„Ukazuje se, že Mlejnek neprošel standardním řízením, prověrka je starší. To je pochybení a při nejlepším politická naivita, která se u Rakušana projevila už několikrát,“ kritizoval šéfa resortu komentátor týdeníku Euro Petr Fischer.

Druhou možností podle něj je, že lídr Starostů nebyl dostatečně obezřetný. „Mohla to být nepřipravenost a přílišná důvěra v lidi, kteří Mlejnka doporučovali. Nebo pochybnosti byly pro Rakušana příliš malicherné,“ dodal s tím, že je otázkou, která varianta je horší.

Situaci využívá opozice

K těmto dvou teoriím se přiklání i komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. „Obě varianty jsou špatné, ministr vnitra prokazuje chybu a naivitu, už to je špatné,“ zdůraznil. Připomněl, že v září navíc budou komunální volby. Ty jsou pro Starosty klíčové.

O Mlejnkově budoucnosti v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se hovoří v souvislosti s jeho kontakty se stíhaným podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) několikrát zopakoval, že Mlejnek dál má jeho důvěru. Jediným důvodem k odvolání by podle něj bylo to, kdyby nezískal prověrku na nejvyšší stupeň, tedy „přísně tajné“.

Situace využívá opozice – hnutí ANO i SPD. „Každá opozice by po takové lahůdce skočila, nynější tak dělá. Má navíc naskočeno i proto, že se vláda trápí v energetické otázce. Kauza ohledně šéfa civilní rozvědky je pak dobře mediálně uchopitelná, od opozice to bude divadlo,“ míní Korecký. Opozice ale vládu svrhnout nemůže, padnout může jedině sama.

„Kdyby Petr Fiala (ODS) Rakušana odvolal, tak by odešel i STAN, a tím by vláda padla,“ připomněl Korecký. „Rakušan zbytečně nahrává opozici, měl si dát větší pozor, je to velká politická chyba,“ dodal Fischer.

X X X

 Medveděv ukázal novou mapu Ukrajiny. Zelenskému zbyde jen Kyjev, východ bude ruský

Rusko zabere celý východ, sever i jih Ukrajiny a pochopitelně mu zůstane poloostrov Krym. Tak si rozdělení Ukrajiny představuje bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Nové uspořádání přestavil i na mapě, kterou zveřejnil i na sociálních sítích, přičemž se odkazuje na zahraniční experty, ty ale nejmenuje. Na mapě zaujme také to, že by samostatné ukrajinské republice zbyla pouze Kyjevská oblast. Zbytek země by podle Medveděvovy mapy připadl okolním zemím. Historik Libor Svoboda CNN Prima NEWS vysvětlil historické vazby zmíněných států na jednotlivé oblasti. Zároveň dodal, že Rusové v podstatě nemají ani historický nárok na poloostrov Krym, o kterém Moskva tvrdí, že „byl a je odjakživa ruský“.

Škola už je za rohem

 „V drogami poškozené mysli ukrajinského prezidenta takto vypadá mapa jeho země v blízké budoucnosti,“ napsal na sociální síti Telegram ruský exprezident a připojil ke svému textu mapu, kde je Ukrajina v podobě, v níž byla naposledy před revolucí Euromajdan v roce 2014. Žlutě zbarvený je kromě dnešní Ukrajiny rovněž poloostrov Krym, který po revoluci rychle obsadili Rusové a od té doby jej drží.

 „Západní analytici se domnívají, že spíše je tomu takto,“ dodal Medveděv k druhé mapě, kterou na Telegramu sdílel. Zde ze samostatné ukrajinské republiky zbývá pouze Kyjev a jeho přilehlá oblast. Celý východ, Krym, ale také jih a sever země až po Kyjevskou oblast by podle mapy patřil Rusku. Na západ od Kyjeva se pak táhne prodloužené území Polska, byť se dvěma výjimkami. Černovická a Vynnická oblast má podle Medveděva patřit Rusku a Zakarpatská Ukrajina pro změnu Maďarsku. Poslední zmiňovaná oblast je přitom územím bývalé Podkarpatské Rusi, která v minulosti patřila Československu v době první republiky.

Medveděv, dnes místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, vůbec nezmínil, o které západní analytiky podle něj jde. Jím zveřejněnou mapu však kritizují ukrajinská média, podle nichž Medveděv svým krokem „znovu přiznal ruské ambice zničit Ukrajinu“. Například list Odessa Journal se podivuje nad tím, že Bělorusko, které zůstává ruským spojencem, by nezískalo žádné nové území.

S reakcí přišel i jeden ze států, který by podle zmíněné mapy získal nové území. „Takové postoje jsou součástí propagandy a dezinformačních nástrojů, které Ruská federace používá už delší dobu a které využívá od zahájení nelegální a nelegitimní agresivní války proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo zahraničí Rumunska.

Historická oblast s významem pro Poláky

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Libor Svoboda pro CNN Prima NEWS řekl, že územní vývoj Ukrajiny je z historického pohledu velmi složitý a táhne se stovky let do minulosti. Zároveň popsal, z jakých důvodů by část země dle mapy mohly náležet státům jako Polsko, Rumunsko či Maďarsko.

Svoboda zmínil, že dnešní západní Ukrajina, historicky východní část Haliče, v minulých stoletích po léta náležela právě Polsku, potažmo Litvě, která pak s Polskem v 16. století vytvořila Polsko-litevskou unii, a tudíž šlo o jednotný státní útvar.

„Faktem je, že ve středověku až do 17., respektive 18. století velká část Ukrajiny od stepí po města jako Kyjev a celý západ byly součástí Litevského velkoknížectví, a od 16. století tedy součást Polska,“ popsal Svoboda. Poláci k unii pro změnu přidali dnešní ukrajinský Lvov a přilehlou oblast. Svoboda dodal, že později se část území dostala do područí Ruska, ale posléze znovu měnila majitele, když byla připojena k Rakousku-Uhersku.

„Pro Poláky má toto území obrovský význam, protože ho Polsko historicky vnímalo jako součást své identity,“ popsal pro CNN Prima NEWS historik s dovětkem, že z oblasti pocházela řada osobností polské historie či kultury. Jmenovitě například pianista a později i premiér samostatného Polska Ignacy Jan Paderewski. V oblasti zároveň měla velký vliv polská kultura a místní elity podle Svobody mluvily zejména polsky.

Krym není ruský, vysvětluje historik

„Území Haliče za Rakouska-Uherska bylo až do rozpadu v roce 1918 ve stejném státním útvaru, jako jsme byli my. To se týká i území Bukoviny,“ dodal Svoboda. Bukovinou míní právě oblast kolem města Černovice, která by podle mapy měla společně s Vinnickou oblastí náležet Rumunsku.

Připadnutí Zakarpatské oblasti Maďarsku lze pak podle historika přisoudit tomu, že oblast je historicky součástí Uher. Jde mimochodem o území, které v minulosti patřilo Československu. „Po roce 1918 bylo toto území stejně jako Slovensko odtržené a připojené k Československu,“ zmínil Svoboda s tím, že v jižní části tehdejší Podkarpatské Rusi žila početná maďarská menšina.

 Svoboda se navíc pozastavil i nad stále propíraným poloostrovem Krym, který Rusové drží od roku 2014 a tvrdí, že „Krym byl odjakživa ruský“. „Jestli dneska Rusové vykládají, že Krym je ruský, není tomu tak. Od roku 1475 tam existoval Krymský chanát , který byl v takové lenní závislosti na Osmanské říši,“ vysvětlil historik pro CNN Prima NEWS. V přilehlých stepích pak žily zejména hordy kočovných Tatarů, kteří spadali právě pod Krym.

Krymský chanát zůstal i přes faktickou závislost na Osmanech samostatný až do 18. století, kdy jej k Rusku násilně připojila ruská carevna Kateřina Veliká. „Vím, že to Rusové tvrdí, ale historicky to není ruské území. Kdybychom to tak brali, tak patří krymským Tatarům, kteří ve stepích kočovali,“ dodal Svoboda.

Válka trvá už téměř půl roku

Ukrajina čelí už téměř 6 měsíců ruské vojenské invazi, která započala 24. února. Rusové v prvních dnech války, kterou však sami nazývají jako „speciální vojenská operace“, dokonce obléhali a ostřelovali Kyjev, ale Ukrajinci své hlavní město ubránili a ruské síly vytlačili. Dnes Rusové drží Donbas, kde mají podporu místních separatistů, a také jih Ukrajiny od Chersonské oblasti na východ.

 Ukrajinci aktuálně rozjíždějí své protiofenzivy, od kterých si slibují vyhnání Rusů z jihu země. Zároveň sebevědomě hlásí, že chtějí ruské vojáky vyhnat i z poloostrova Krym, který však Kreml drží již několik let ve své moci. V posledních dnech došlo na Krymu k několika sabotážím, které způsobili Ukrajinci a které měly za následek zničení ruské letecké techniky.

Rusové aktuálně chystají na některých okupovaných oblastech referenda, jaká vyhlásili už před lety na Krymu. Tehdy se údajně drtivá většina obyvatel vyjádřila pro připojení poloostrova k Rusku. Západ i Ukrajina však referendum neuznaly.

X X X

Obrovský rozdíl mezi Ukrajinou a Ruskem. Expert\ Visingr popsal, jak útoky na Krymu ovlivňují válku   

 Ukrajinské útoky na strategické cíle Rusů – letiště a muniční sklady – se začínají projevovat. Podle analytika Lukáše Visingra například tím, že Rusové vypálí denně méně granátů než dříve. Na Krymu explodoval v úterý ráno ruský muniční sklad, před týdnem exploze zasáhla vojenské letiště u města Saki. Zatímco o útoku na základnu Rusové mluvili jako o nehodě, úterní výbuch munice Kreml přímo označil za výsledek sabotáže. Prošetřuje se, zda nešlo o útok dronu.

Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra se sklad nachází ve větší vzdálenosti, než jaký je dostřel ukrajinských zbraní. „Rakety HIMARS mají dostřel maximálně 80 až 85 kilometrů. Z toho vyplývají dvě možnosti, buď Ukrajina disponuje nějakou novou zbraní, která má větší dostřel, nebo exploze způsobily nějaké operace na zemi, pravděpodobně akce ukrajinských speciálních jednotek nebo nějakého místního odboje,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Před týdnem byla na Krymu zničena i ruská letecká základna. Podle Visingra se Krym stává důležitým bojištěm, přestože ho Rusko okupuje už od roku 2014. „Je spojen s Chersonskou oblastí, kde se Ukrajinci chystají k protiofenzivě. Jelikož je Chersonská oblast zásobována z Krymu, je pro Ukrajince důležité napadat ruské zázemí a Rusy znepokojit,“ vysvětlil analytik.

S častějšími útoky na zásoby munice se na Ukrajině mění i strategie jejich skladování. „Projevuje se obrovský rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinci si toho jsou dobře vědomi a mají velké množství menších skladů, které umožňují flexibilní distribuci, zatímco ruský systém odpovídá jejich stylu velení a řízení. Mají velké divizní sklady, ze kterých rozvážejí,“ vysvětlil Visingr.

Takové sklady jsou pro Ukrajince lákavým cílem a jejich destrukce se začíná ve válce projevovat. „Než dorazily rakety HIMARS, vypálili Rusové za den asi 50 tisíc granátů, zatímco Ukrajinci jen 5 tisíc. Teď je situace jiná, Rusové sice stále mají převahu, ale již není řádová,“ popsal Visingr.

X X X

Němci mají kvůli vysokým cenám plynu extrémní zájem o uhlí. Chceme spát v teple, říkají

Němci berou útokem prodejny s pevnými palivy. Kvůli extrémním cenám plynu je zájem hlavně o uhlí. Německá vláda se také připravuje na možné problémy v souvislosti s návratem k jádru.

Venku sice panují supertropy, ale Německo už začíná pociťovat uhelnou horečku. Koupit uhlí nebo dřevo je pro majitele rodinných domků nebo bytů prakticky neřešitelný úkol. „Zaznamenáváme takový nápor nových zákazníků, jaký jsme u pevných paliv ještě neviděli. Každý, kdo má doma plynový kotel, ale i sporák, chce teď uhlí,“ popsal berlínský dodavatel uhlí Frithjof Engelke.

Zájem o uhlí mají hlavně starší lidé, jejichž byty a domy neprošly modernizací. V briketárně pracují na tři směny, přesto nedokážou všem zájemcům vyhovět. „Uhlí kupuji poprvé po mnoha letech. Dosud jsem topil plynem a do kamen jsem používal jen dřevo. Ale s rostoucími cenami plynu bych chtěl mít v noci teplo, které déle vydrží, tedy uhlí,“ sdělil zákazník Jean Blum.

 Uhlí zažívá v Německu velký návrat v celé ekonomice. Prodloužení životnosti nebo znovuotevření uhelných elektráren ale nemusí být bez problémů. Hlavně tam, kde spalují černé uhlí, které musí Německo dovážet. „Vidíme, že je problém jeho dovážení po Rýnu, protože není dostatek vody,“ popsal Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky.

Prodloužení životnosti u posledních tří jaderných elektráren, které zůstaly ještě v provozu, musí schválit německá vláda a parlament. Pokud to bude jen na několik měsíců, palivo vystačí. Pokud by to měly být roky, je situace složitější. Na nákup nového paliva je totiž třeba licence.

„Hlavně by to musely posoudit dozorové orgány. U nás Státní úřad pro jadernou bezpečnost musí dost intenzivně posuzovat přechod paliva od Rosatomu k Westinghausu a podobně,“ řekl Wagner.

X X X

 Prokop: Stát by měl změnit příspěvek na stavební spoření, funguje jako dotace pro banky a pojišťovny

V rámci projektu Život k nezaplacení se Daniel Prokop věnuje tomu, jak by stát měl pomáhat lidem s rostoucími energiemi, jak podporovat či nepodporovat příspěvky a spoření a jestli by měly kraje suplovat roli státu v podpoře. Lidé také nemají velký zájem o čtvrtou dávku vakcíny. Podle Prokopa by měla podpora očkování jít přes zdravotní benefity.

X Projekt život k nezaplacení nesleduje jenom dopady zdražování, ale třeba také vztah ke covidu a k očkování proti němu. My jsme v pondělí společně publikovali nejnovější údaje v tomto směru. Ukazují, že klesá podíl těch, kdo chtějí očkování proti covidu. Počet lidí, kteří nejsou očkovaní nebo mají jenom základní očkování a další odmítají, narostl ze 37 na 44 procent. Proč tomu tak je?

Klesá počet lidí, kteří mají základní očkování a nechtějí třetí dávku. Ještě někdy v zimě, v lednu, nějakých 63 procent lidí buď mělo třetí dávku, nebo ji chtělo v rámci poslední vlny. Ale počet lidí, kteří mají základní očkování a chtěli by posilující dávku, tak ten klesl. Dohromady je to tedy nějakých 56 procent, který booster mají, nebo by ho chtěli.

Mě se lidé, co mají tři dávky, začínali ptát na to, jestli chtějí i čtvrtou dávku. Klíčové je číslo z poslední vlny, když sečteme, kolik lidí má zájem o přeočkování. To znamená, že buď booster nestihli v minulé vlně a mohl by mít třetí dávku, nebo mají tři dávky a mohl by mít čtvrtou. Toto číslo je na 38 procentech.

Takže 38 procent má zájem o přeočkování v podzimní vlně. Velmi se to liší podle věku. Mezi generací, kde je to nejvíce potřeba, nad 55 let je zájem asi poloviční. 50 procent je ochotných k přeočkování. Posilovací dávky jsou hodně vzdálené od téhle generace. Zhruba polovina má zájem o přeočkování, ale extrémně se to liší podle toho, v jaké jsou socioekonomické pozici, jaké mají vzdělání a podobně.

X Jsou tam rozdíly tak, jak bychom předpokládali a odhadli?

Možná víc, než by posluchač očekával. Třeba ochota k jakémukoliv boosteru mezi lidmi, kteří jsou ve věku nad 55 let a mají vysokou školu, je nějaký 75 procent. A mezi lidmi, kteří jsou ve starším věku a nemají ani maturitu, je to 40 procent.

Ty socioekonomické nůžky jsou obrovské v ochotě a přístupu k očkování. A je to asi dané důvěrou ve zdravotnictví a v instituce. Je to dané horším přístupem k očkování, který se obrovsky liší v Praze a v pohraničních regionech. A také podporou mladší generace, jejich dětí, která se liší u různě vzdělaných části společnosti. Není to tím, že by byl někdo hloupý, ale těmito faktory, a informovaností.

X Vy jste v jedné odpovědi naznačil, nebo dotkl se i toho, co mě zaujalo ve výsledcích. Velké rozdíly mezi jednotlivými kraji a regiony. Čím si toto vysvětlujete? Je to socioekonomickou skladbou obyvatel, která je různá, nebo dostupností zdravotní péče, nebo může to mít jiný důvod?

Obecně se velmi liší Praha a Středočeský kraj, kde je zájem o očkování výrazně vyšší. Je tam více očkovaných lidí, takže to jde z většího základu. Ale je i výrazně jednodušší se v Praze nechat očkovat. Někde musíte jet do nemocnice 30 minut, některé regiony jsou závislé v podstatě jenom na síti praktiků, takže je tam chybí jeden pilíř nemocnic a očkovacích center.

To samé bylo v testování v covidu. My máme velké regionální nerovnosti ve zdravotnictví. To není jenom otázka covidu, je to otázka třeba léčby onkologických nemocí. Člověk z Karlovarského kraje, nebo z nějakých periferiích má horší přístup k moderním metodám, než člověk v Praze.

X Ministerstvo zdravotnictví v pondělí představilo kampaň, která má lidi k očkování přesvědčit. Základní slogan je: Očkujeme se pro život beze strachu. Podtitul je: Zdraví přeje připraveným. Může toto zafungovat?

Já si myslím, že by bylo dobře, kdyby to bylo rámované přes zdravotní benefity. Protože kampaň tečce slibovala tečku, ačkoli bylo jasné, že žádná nebude anebo nemusí být. Je dobré vysvětlovat i zdravotní přínosy.

Myslím si, že trošku chyba je v tom, že pokud víte, že to potřebuje zejména populace nad 55 let nebo s komorbiditami a problémy zdravotními, tak toto přece zdravotní pojišťovny vědí. Oni vědí, kdo je očkovaný z jejich klientů, a kdo má nějaké zdravotní problémy. Dokonce vědí, kdo měl covid. Takže oni by mohli obeslat v první řadě lidi, kteří by se měli očkovat.

Mně by přišlo rozumnější udělat cílenou kampaň a potom na to navázat tu masovou, protože zájemců o očkování, přestože zájem omezený, mohou být třeba dva možná i tři miliony. A to nebude jednoduché proočkovat za měsíc, až se to rozjede. Takže je lepší, když ta místa obsadí prvně potřební. Proto by mi přišlo lepší začít cílenou kampaní ze strany pojišťoven

X Když se podíváme na grafy, které jsou k vidění na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz, to znamená, jak velká část lidí není očkována, má základní očkování, nechce třetí dávku a tak dále, tak tam zůstává 23 nebo 24 procent lidí, kteří nemají ani jednu dávku a nechtějí očkování. Má smysl, aby se kampaň zaměřila i na tuto část? Je vůbec reálné někoho z této části ještě v tuto chvíli přesvědčit?

To bych řekl, že skoro není. Možná to je jedno procento, ale neměl by to být základ kampaně.

X Mimochodem, když jsem se na to díval, tak mě tam zaujala taková drobnost, že se tento údaj od minulého průzkumu změnil. O jeden procentní bod klesl počet těch, kdo mají základní očkování. Přitom, pokud se nepletu, se ptáte stále stejného panelu. Jak je to možné? To znamená, že si to někdo rozmyslel nebo neodpověděl. Jak je možné, že to může klesnout?

Nám tam osciluje panel lidí, takže třeba 50 lidí neodpoví, kteří odpověděli v minulé vlně. Takže výsledky kolísají okolo půl procentního bodu a jsou zaokrouhlené na tom webu, takže to může takto náhodně kolísat.

Ukazuje to spíš základní věc, kterou musí lidé chápat u výzkumů, a to že mají jistou nepřesnost i u panelových šetření, kde se ptáte těch samých lidí. Jednu vlnu jich 50 neodpoví a odpoví jiných 50. Takže výzkumy mají nepřesnosti a to je dané náhodnou nepřesností výsledků.

X A je to důkaz, že nic nekašírujeme, že všechno necháváme tak, jak to vyjde, i když to vypadá paradoxně.

Je to zaokrouhlení a náhodná nepřesnost.

X Ukazuje váš průzkum nějaké zásadnější změny nebo posuny názorů směrem ke covidu, směrem k očekávané podzimní vlně?

My jsme hodně epidemiologických otázek vyřadili, protože už neměly smysl tolik, ale obecně hlavní problémy v Česku zůstávají. Že relativně málo lidí, oproti Anglii nebo Skandinávii, pracuje na home office. Máme obrovské množství vícegeneračních domácností, kde žijí děti s rodiči.

Jsou to věci, které napomáhají šíření a přenosu na starší ročníky. Máme hodně lidí, kteří mají relativně nízké platy, a u 60procentní nemocenské, a zvažují, jestli jít na nemocenskou. Takže chodí do práce, i když jsou nemocní. To jsou systémové problémy v Česku, které v epidemii hodně pomáhají viru, aby se šířil.

Stát, daně, spoření, podpora a důchody

X My zveřejníme aktuální data z nové vlny vašeho průzkumu za týden. Teď zatím nemůžeme víc naznačit, ale můžeme slíbit, že ty výsledky budou zajímavé a že za týden je opravdu přineseme. Využiji toho, že jste zároveň členem Národní ekonomické rady vlády. Další schůze NERV má být příští týden, tuším v úterý. Co všechno budete probírat? Víte to už?

Tam jsou skupiny pracovní, takže naše skupina připravila návrh, jak pomoci těm ohroženým skupinám, protože ten výzkum, který jste teď citoval, ukazuje, že výrazně větší problémy má chudší polovina domácností s dětmi, samozřejmě lidé pod hranicí příjmové chudoby, samostatně žijící důchodci.

Takže je tam takový balíček opatření, který na to reaguje. A zároveň ty další skupiny připravují různé další návrhy, které by měly třeba trošku ozdravit veřejné finance. Takže asi tyto dva směry se tam budou probírat.

X Z těch konkrétních nápadů v posledních dnech hodně debat vyvolal návrh zrušit nebo omezit státní podporu stavebního spoření. I o tom v NERV budete jednat, nebo už jste jednali? Máte na to nějaký názor?
To myslím neinicioval NERV. To bylo prostě vyjádření pana ministra. Ale myslím si, že já, i řada dalších kolegů ekonomů, jako je Libor Dušek nebo Daniel Münich apod. vlastně souhlasí s tím, že to stavební spoření je zvláštní produkt, protože na něj stát dává v těch příspěvcích asi čtyři až pět miliard korun.

A zároveň se v něm kombinuje to, že tam nyní máte relativně malé výnosy, nemusíte to použít pro to stavění. Je tam nezacílenost a zároveň tam jsou relativně vysoké poplatky spořitelen.

Běžný poplatek za roční vedení je nějakých 300 až 350 korun. Ale k tomu máte u řady těch smluv jednoprocentní poplatek za sjednání stavebního spoření. Takže když spoříte třeba 200 000, tak zaplatíte 2000. Když si to sečtete, tak je to u některých lidí, kteří mají spoření, třeba 700 korun ročně, když si sečtete ty poplatky roční a to za to zřízení, pokud je neodpustí ta spořitelna.

No, a když máte třeba půl milionu lidí, kteří mají to spoření, tak na ty poplatky může jít třeba na dvě miliardy. To by stát měl vyčíslit, protože je zvláštní, když dává 4,2 miliardy na podporu lidí do produktu, který nemá vlastně nějaký větší smysl než spořicí účet, a z toho si spořitelny a banky vezmou až třeba dvě miliardy zpět na poplatcích. To není ani dotace potřebná chudším lidem. To je zejména dotace těm finančních institucím.

Někteří politici, a to jak z opozice, tak třeba i s KDU-ČSL, s tím omezením podpory stavebního spoření nesouhlasí. Argumentují tím, že by to dál zkomplikovalo cestu k vlastnímu bydlení. Existují v tomto směru nějaká data, nějaké analýzy, jestli opravdu stavební spoření reálně může a pomáhá lidem k tomu, aby se dostali k vlastnímu bydlení nebo aby si ho zásadním způsobem zlepšili?
To právě neexistuje. To stát nezkoumá, ani v tom stavebním a ani v tom penzijním spoření. Některé ty produkty mají relativně vysokou ziskovost a tu podporu si zaslouží. A některé ty fondové produkty, ty starší, prostě mají ziskovost tak minimální, že je taky problematické, jestli by to stát měl podporovat, když tam jsou vysoké poplatky a malé výnosy.

U toho stavebního spoření by mi přišla třeba rozumná reforma směrem, že by to bylo zaměřené pouze na to, aby se spořilo na úspornější bydlení. To znamená, že byste to musel využít na zateplení, fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo. Protože teď to je opravdu velmi potřeba, ale ty firmy už to nestíhají. A bylo by dobré, kdyby si lidi naspořili na další podzim a bylo by to jen na ty úspory.

X Pardon, ale na druhé straně to stavební spoření je na pět let, to znamená do příštího podzimu, tím rozhodně nenašetříme.

Ono to bude potřeba i za pět let. To je prostě dlouhodobá věc, kterou jsme zanedbali. Ale ten účel se nezkoumá a dneska i ta první platba za hypotéku je násobně vyšší než to, co se spoří v tom stavební spoření.

Já myslím, že to je spíš spořicí účet, který má tu státní podporu, naopak je zatížena obrovským poplatky a ten účel tam pravděpodobně ve většině případů není. Možná na nějaké rekonstrukce, ale nikdo to neví.

Vy jste se zmínil o tom, že s otazníkem by mohly být třeba i státní příspěvky na penzijní spoření nebo penzijní připojištění. Debatujete třeba i o tom v NERV a případně o nějakých dalších možnostech, kde by stát mohl, lidově řečeno, osekat své výdaje tak, aby ten strukturální deficit státního rozpočtu nebyl tak velký, jak je?
Tak v NERV, myslím si, že tyto věci, které jsou dlouhodobé, se musí opravdu dobře připravit, protože i to stavební spoření je součástí širšího návrhu, tak zatím o tomto moc debata nebyla. Bude to součástí nějakých debat.

Můj osobní názor je, že u toho penzijního spoření je to potřeba, a stát by měl zajistit, aby nebyly tak vysoké poplatky bank. Aby ta podpora byla směřovaná do produktů, které mají vyšší výnosy a aby bylo vynuceno vyplácení v tom důchodovém věku nějakou roční anuitou.

Aby to prostě mělo smysl zabezpečení na důchod. Potom tam je spousta dalších věcí. My se hodně v těch příbězích o českém státu zaměřovali na sociální výdaje, ale ty, když se kouknete na Eurostat, tak v Česku jsou výrazně pod průměrem EU.

Zejména důchody jsou normální, ale ty další sociální výdaje jsou pod průměrem EU. Hodně peněž uniká, kromě těch podpor spoření, v nějakých neproduktivních slevách z daní, která jako jsou občas i kontraproduktivní. Máme obrovský počet lidí pracujících na dohody. Nikdo to vlastně nekontroluje, kolik uniká přes ty dohody.

Takže tam je obrovská ztráta prostředků. A potom v těch výdajích, kromě těch spoření, tak tam jsou vysoké podpory firem a výrobních podniků, kde si občas nejsem jistý tím účelem. A potom věci, které souvisí s takovou fragmentací českého státu. My máme skoro nejvíce obcí na občana a tam se rozkládá ta odpovědnost a ta administrativa.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ

Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.

Máme hodně policistů v přepočtu na obyvatele, máme velký počet vězňů, máme velkou recidivu. Mimo jiné díky tomu, že ti vězni jsou zadlužení, tak se tam spousta lidí vrací. Máme obrovské tresty. Pamatujete si, když někdo ukradl rohlík? Dostal za to, já nevím, dva roky.

Na druhé straně to bylo v době nouzového stavu atd.

Ale i podle Jakuba Drápala, který analyzuje ty tresty, tak je máme obrovské za úplně marginální věci, když ten člověk byl předtím trestaný. Zaplňujeme ty věznice, což má obrovské další náklady. Máme prostě tak fragmentovanou správu a vysoké náklady.

Řeknu poslední příklad, který by za mě měla udělat tato vláda a velmi by prospěl státu v řadě případů, třeba odvody a daně. V Česku daně u lidí vybírá finanční správa a odvody vybírá pojišťovna a správa sociálního zabezpečení.

To by se dalo sloučit pod Finanční správu, vybírala by to dohromady a rozdělila by to těm institucím. Ušetřil byste prostě tisíce úředníků, jelikož výběr daní a odvodů je rozdělený mezi tolik institucí. Ti by tak mohli pracoval třeba v sociálních službách, kde máme málo lidí.

Což mimochodem třeba u paušální daně vlastně už takto funguje, že člověk pošle jednu částku a potom si to ty úřady předají.

X Vy v tomto pořadu opakovaně mluvíte o vládní pomoci těm, na které dopadá inflace a rostoucí náklady. Ovšem novinkou je krajská podpora lidí, které postihuje růst cen. V pondělí schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje podporu pro rodiny s dětmi a také pro seniory, kteří mají nízké příjmy. V případě rodin s dětmi půjde část na proplácení nákladů dětských aktivit typu sportovních kroužků nebo jazykových kurzů. V případě malých dětí a seniorů jde potom o příspěvek, který není nijak vázán, pokud jde o ten účel. Než se k těm parametrům dostaneme, je podle vás správné, aby kraj poskytoval takovou podporu svým obyvatelům? Nemá to být opravdu věc státu?

No, mě se Praha i Jihočeský kraj na to ptaly a můj názor je, že to cílení je dobré. Samostatně žijící senioři, chudší rodiny s dětmi, to cílení je dobré. Co by ten kraj podle mě neměl dělat, je, že posílá nějakou přímou finanční podporu, protože my máme příspěvek na bydlení a o ten by si lidé měli žádat a neměly by to ty obce a kraje nahrazovat.

Cena trojnásobná, datum dodání neznámé. Chybí dřevěné pelety, prodejci mluví o výpadku z východu

 Naopak by měly motivovat ty lidi, aby si žádali o státní podporu, protože ta je k tomu určená. Já jsem třeba navrhoval hlavnímu městu Praha, aby naopak zavedlo instituci, že když si člověk požádá o příspěvek na bydlení, což občas může být třeba 200 korun, tak aby zavedly minimum a doplácelo to těm lidem, minimálně by to byla tisícovka.

Když si o to požádáte, tak vám garantujeme, že to bude mít smysl. Podporovat to, aby lidé používali tu státní podporu. Co mi přijde, že smysl má, tak jsou to ty kroužky, obědy zdarma a volnočasové aktivity, protože je riziko, že ta chudší část rodičů na těchto věcech začne šetřit. Bude osekávat ty výdaje a můžou to odskákat i volnočasové aktivity.

U nejchudších to může odskákat možná i stravování v školkách a školách. A tam si nejsem jistý, jestli je dobré jim to proplácet. Možná je lepší z hlediska toho kraje nebo obce zajistit, aby to část rodičů měla zdarma, aby to ani neplatil. Je to jednodušší systém, než to jako zpětně proplácet. Ale možná to není úplně jednoduchá.

Mně se obecně líbí takový ten britský systém, že máte definované nějaké potřebné rodiny, dejme tomu, že mají přídavky na děti, příspěvky na bydlení nebo že měli tak nízké příjmy, že jim sleva na dítě přechází do bonusů.

Když máte slevu na dítě a máte nízké příjmy, nevyčerpáte ji, tak vám přejde do tzv. daňového bonusu, což odhaduji je zhruba nějaká třetina domácnosti s dětmi. Toto všechno ten stát ví a dal by se udělat systém, který by to těm rodičům doložit, dál nárok na třeba obědy nebo školkovné zdarma.

X Pokud jde o ty parametry, tak třeba v případě seniorů by měli mít nárok v Jihočeském kraji na příspěvek samostatně žijící senioři, kteří mají méně než 16 000 příjem čistého měsíčně. Pokud jsou to dva senioři, kteří žijí dohromady, tak tou hranicí je 12 000 na osobu. V případě těch příspěvků pro rodiny s dětmi, tak tam tou hranicí je čistý příjem 13 000 čistého na jednoho člena domácnosti. Tyto úrovně z vašeho pohledu jsou nastavené správně?

Asi jsou zhruba správně nastaveny, ale jak říkám, u těch rodin s dětmi jsou administrativní informace, ty přídavky, sleva do bonusu, že ta rodina je třeba v insolvenci apod., protože dokladování těch příjmů, to jako obrovsky složitá záležitost a omezí to počet žadatelů a vytvoříte administrativu.

Takže já vždycky prosazuji to, abychom využili ty informace, které stát o těch lidech má, krajské finanční správy apod., a použijeme tyto informace místo nějaké definice 13 000. A u těch důchodců, ten kraj reaguje na problém, který je podle mě úkon států, že v těch valorizacích, které teďka probíhají, v červnu a v září, tak se valorizuje pouze ta zásluha a procentuální složka.

Nevalorizuje se ten základní důchod 3900 korun a díky tomu, když si spočítáte zářijovou valorizaci, tak lidé, kteří mají pod 14 000 nebo pod 16 000, tak ta valorizace bude relativně nízká. A když máte důchod 30 000, tak ta valorizace je dost vysoká, a to nejen v té částce, ale i procentuálně.

Ti chudí důchodci dostanou navíc tři procenta a ti bohatí pět procent. Takže ta valorizace důchodu v Česku je obrovsky nákladná. To jsou desítky miliard korun ročně.

X Ale vlastně ještě rozevírají ty nůžky.

Část důchodců na tom bude mnohem lépe než před dvěma lety nebo před rokem. A části důchodců to nepomůže se dostat z těch problémů s rostoucími náklady bydlení.

 X X X

Zeman v Lánech přijal Schwarzenberga, s nímž bojoval o Hrad před 10 lety

Prezident republiky Miloš Zeman se na zámku v Lánech ve středu setkal s bývalým předsedou hnutí TOP 09 a prezidentským kandidátem roku 2013 Karlem Schwarzenbergem. Informoval o tom prezidentův mluvčí Ovčáček na Twitteru. Schwarzenberg se se Zemanem utkal v druhém kole volby o prezidentský mandát, ve kterém nakonec zvítězil Zeman.

Prezidentův mluvčí na Twitteru informoval o schůzce Zemana se Schwarzenbergem bez větších podrobností. Pravděpodobně šlo o přátelskou schůzku během středečního slunného odpoledne na zámku v Lánech, na kterém aktuálně Zeman tráví většinu svého času.

Podle Schwarzenberga přišlo podobné pozvání na oběd do Lán poprvé. Schůzku označil za příjemné sousedské setkání, politiku neřešili. „Bylo to příjemné sousedské setkání s kultivovanou konverzací o dějinách, vývoji v posledních letech a podobně. Žádné politické a jiné otázky jsme neřešili,“ sdělil prostřednictvím Filipa Štědrého ze své kanceláře.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že šlo o přátelské setkání spojené s obědem. „Pan prezident velmi rád pozval Karla Schwarzenberga do Lán, aby spolu debatovali o současném dění. Určitou neformálnost schůzky podtrhuje krásné prostředí zámeckého parku,“ uvedl.

Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se utkali před téměř deseti lety během historicky první přímé volby prezidenta. Oba muži díky volebním hlasům veřejnosti postoupili do druhého kola o prezidentský mandát, který nakonec získal s 54,8 procenty a rozdílem téměř půl milionu hlasů Miloš Zeman.

Schwarzenbergovi se Zemana během druhého kola podařilo porazit jen v několika málo okrescích, a to zejména v Praze, periferiích Prahy spadajících pod Středočeský kraj, v Českých Budějovicích, Brně, Plzni, Náchodě a na Liberecku.

Volební účast během prvního kola prezidentské volby roku 2013 dosáhla na 61,31 procent, zatímco v druhém kole 59,11 procent.

Miloš Zeman se o prezidentský mandát znovu ucházel i v roce 2018. Opět postoupil do druhého kola a tentokrát s převahou „pouze“ sto padesát tisíc hlasů zvítězil nad bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem.

Již druhé prezidentské období Miloše Zemana končí počátkem roku 2023. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna. Kandidáti mají momentálně stále čas pro sbírání podpisů občanů, senátorů či poslanců, které jsou pro kandidaturu nutné. Mezi nejžhavější dvojku kandidátů dle výzkumů patří bývalý vojenský generál Petr Pavel a expremiér a podnikatel Andrej Babiš, který však oznámení kandidatury, dle svých slov, stále zvažuje.

X X X

Trump zoufale hledá právníky na budoucí bitvy. Všude však slyší „ne“

Bývalý šéf Bílého domu Donald Trump strávil se svými poradci víc než týden od zásahu FBI v jeho sídle snahou sestavit tým respektovaných obhájců pro očekávané právní bitvy. Znova a znova ovšem dostávají odpověď „ne“, píše list The Washington Post. Podle jeho informací jsou dlouholetí Trumpovi spolupracovníci extrémně znepokojení složením jeho právního týmu.

 Exprezident je vystaven právním rizikům na několika frontách, například v souvislosti se snahou zvrátit výsledek posledních prezidentských voleb. Jeho nejpalčivějším problémem se ovšem nyní zdá být kauza kolem zacházení s utajovanými dokumenty.

Několikaměsíční vyšetřování v tomto směru eskalovalo minulé pondělí domovní prohlídkou ve floridském resortu Mar-a-Lago, odkud agenti FBI podle později zveřejněného seznamu odnesli i několik sad dokumentů s označením „přísně tajné“. Vyšetřovatelé o povolení k prohlídce žádali i kvůli podezření na porušení zákona proti špionáži.

A Trumpovi se v posledních dnech nedaří najmout zkušeného obhájce v trestních záležitostech s dobrými výsledky z podobných kauz, píše The Washington Post (WP). „Všichni říkají ne,“ řekl jistý prominentní republikánský právník, který o věci mluvil pod podmínkou zachování anonymity.

Podle deníku by možnost zastupovat bývalého prezidenta ve spojení se složitými právními otázkami figurujícími v aktuální kauze byly za jiných okolností lákadlem pro vysoce kvalifikované právníky. Trumpovu snahu získat takové lidi však komplikuje jeho polarizující vystupování a jeho pověst špatného klienta, uvádí WP.

„Několik lidí řeklo, že Trumpa je takřka nemožné zastupovat a že by nebylo jasné, zda by někdy dostali zaplaceno,“ dodává deník.

Právní tým prezidenta z let 2017 až 2021 aktuálně zahrnuje dva bývalé federální prokurátory: Evana Corcorana a Jamese Trustyho. Další členové však mají méně zkušeností se spory na federální úrovni. To platí pro někdejší pracovnici protrumpovské televize One America News Christinu Bobbovou nebo pro někdejší právničku firmy provozující parkovací garáže Alinu Habbaovou, které Trumpa rovněž zastupují.

„Dlouholetí důvěrníci a poradci Trumpa začali být extrémně znepokojeni ohledně jeho aktuální sestavy právníků, přičemž podotýkají, že většina z nich má malé nebo vůbec žádné zkušenosti s případy tohoto druhu,“ napsal WP s odvoláním na dva nejmenované zdroje obeznámené s úvahami Trumpova okolí.

Reportérka listu The New York Times Maggie Habermanová, jež dění kolem Trumpa sleduje řadu let, k článku poznamenala, že má tento byznysmen už sedmý či osmý právnický tým od chvíle, co se stal prezidentem. „A hledání nového je výzva, když touží k věci přistupovat jako ke krátkodobému PR problému a ne jako k dlouhodobému problému právnímu,“ napsala na Twitteru.

Trumpa v minulosti zastupoval například bývalý newyorský starosta Rudy Giuliani, který je nyní vyšetřován kvůli snahám zasahovat do potvrzování předloňských voleb a od Trumpa za své služby podle dřívějších informací amerických médií nedostal zaplaceno.

Exprezidenta zastupoval i Michael Cohen, který byl v roce 2018 odsouzen mimo jiné za lhaní Kongresu. Listu WP řekl, že Trump je jako klient velmi náročný, protože „vždycky tlačí na pilu, zřídka naslouchá rozumným právnickým radám a chce po vás, abyste dělali věci, které jsou nevhodné eticky i právně“.

X X X

 Rozbili jsme na Krymu islámskou teroristickou buňku, tvrdí ruská tajná služba

Ruské tajné službě FSB se podařilo rozbít krymskou buňku islámské Strany osvobození (Hizb at-Tahrír) a její členy zatknout, tvrdí. Hizb at-Tahrír je v Rusku považovaná za teroristickou organizaci a od roku 2003 je zakázaná.

Zadržení podle prohlášení FSB „prováděli činnost s úmyslem šíření teroristické ideologie na území naší země“ a v rámci tajných setkání do svých řad nabírali muslimské obyvatele Ruska. Příslušníci tajných služeb šest lidí zatkli ve městech Džankoj na severu a Jalta na jihu poloostrova.

X X X

V kauze dezinfekce stadionů obvinila policie šest lidí a čtyři firmy. Hrozí jim až osm let vězení

V kauze podezřelé zakázky Fotbalové asociace ČR na dezinfekci stadionů policisté obvinili šest fyzických a čtyři právnické osoby z podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti. Fyzickým osobám hrozí v případě prokázání viny vězení od dvou do osmi let. Policie o tom informovala na webu.

„Věc se týká smlouvy související s provedením dezinfekce fotbalových stadionů hrazené z finančních prostředků Fotbalové asociace České republiky. Trestní stíhání všech fyzických osob probíhá na svobodě, kdy v případě pravomocného rozsudku obviněným hrozí tresty odnětí svobody v délce trvání od dvou do osmi let,“ řekl Radiožurnálu mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Na nesrovnalosti kolem zakázky na dezinfekci upozornila v prosinci 2020 kontrolní a revizní komise fotbalové asociace. FAČR uzavřel smlouvu s dezinfekční firmou Tymich na 9,89 milionu korun, které měly jít na dezinfekci šaten a chodeb na 90 stadionech. Jak později zjistila revizní a kontrolní komise svazu, objem prací, a tudíž i celková cena byly extrémně nadsazené.

Kriminalisté v souvislosti s podezřelou zakázkou zasahovali v sídle FAČR loni v únoru. Půl roku předtím vypukla aféra údajné korupce a ovlivňování výsledků zápasů kolem bývalého místopředsedy asociace Romana Berbra. S největší pravděpodobností je mezi obviněnými právě i Berbr.

Jeho advokát Tomáš Gřivna to ale Radiožurnálu nechtěl komentovat s tím, že jeho klient nechce o případu podávat informace. Tehdejší předseda výkonného výboru svazu Martin Malík, který zakázku také podepsal, na dotaz Radiožurnálu neodpověděl. A nereagoval ani tehdejší právník svazu Jan Lego, který smlouvu podle pokynů Berbra vypracoval.

„O kauze „dezinfekce“, která byla realizována v létě 2020 – tedy ještě za bývalého vedení – měla Fotbalová asociace ČR díky zprávě své Revizní a kontrolní komise podrobné informace. V návaznosti na tuto zprávu RKK FAČR následně probíhalo policejní prověřování celé záležitosti, kdy fotbalová asociace poskytovala NCOZ po celou dobu veškerou součinnost. V současné době tak došlo k obvinění několika fyzických a právnických osob, které se měly na této trestné činnosti podílet. FAČR prozatím nemá dosud k dispozici bližší informace, očekává však, že jí bude v této kauze přiznán statut poškozené osoby. “

Přerozdělení peněz

 Radiožurnál poukázal na to, že když se měla většina peněz ze zakázky na dezinfekci stadionů vrátit, sešly se finance opět na účtu Tymichovy firmy a odtud šly zpět na FAČR.

Částku 4,74 milionu dostala úklidová firma 4cleanPrague fitness trenéra Davida Hufa. Bývalý mistr Evropy i světa ve sportovním aerobiku vysvětlil peníze od Tymichovy firmy tím, že získal subdodávku a měl na zakázce spolupracovat.

Práce byla nakonec provedena jen na stadionech 41 týmů. Huf uvedl, že mu chyběl potřebný materiál i proškolení zaměstnanci. Jeho firma se měla zapojit až do další etapy prací.

Platba za reklamu

„Já jsem prostě získal nějakou subdodávku. Týkala se zboží, chystala se školení pro nové pracovníky. Poměrně drahé záležitosti. Takže my jsme se dohodli, že bude nějaká předplatba,“ uvedl pro Radiožurnál David Huf.

Davida Hufa Radiožurnál kontaktoval i nyní, na přímou otázku, jestli je v této kauze obviněný, odpověděl, že se k tomu nebude vyjadřovat. Stejně reagoval i Tymich, který zakázku dostal.

Čtyři miliony korun dostala řemeslnická firma Proparts group, kterou vlastní Pavel Simandl a do listopadu byl společníkem ve firmě i jeho bratranec Petr Zádamský. Oba byli v minulosti souzeni v kauze tzv. Zádamského gangu. Členové skupiny podle obžaloby vydírali podnikatele na Karlovarsku, vina jim ale nebyla prokázána.

Z peněz pro Proparts group bylo 1,3 milionu vybráno v hotovosti a 2,42 milionu korun putovalo na účet fotbalového klubu 1. FK Příbram. Oficiálně mělo jít o platbu za reklamu.

Mluvčí 1. FK Příbram Tomáš Větrovský na dotaz Radiožurnálu, jestli klub je mezi obviněnými, napsal tuto SMS: „Stanovisko klubu pro média je v tuto chvíli takové, že se nebudeme vyjadřovat. Vyjádřit se může pouze majitel klubu, který je nyní mimo ČR.“

Majitel klubu Jan Starka na naší SMS nereagoval a mobil nezvedl. Telefon nebral ani jeho otec, prezident 1. FK Příbram Jaroslav Starka.

X X X

Kauzu exstarosty Lomeckého dostane na stůl nový soudce, Hájková odchází na Městský soud

 Případem bývalého starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého, který čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s prodejem bytu, se bude u Obvodního soudu pro Prahu 1 zabývat nový soudce. Stávající předsedkyně trestního senátu Pavla Hájková od září nastupuje k Městskému soudu v Praze. Případ začal soud projednávat v květnu.

Státní zástupce tvrdí, že Lomecký nezákonně prodal byt v centru hlavního města a způsobil městské části škodu přes tři miliony korun. Lomecký obžalobu odmítá, tvrdí, že pouze dodržel podmínky veřejné soutěže.

Trestní řád s možností změny složení soudního senátu počítá. Stanoví, že jestliže s tím souhlasí státní zástupce i obviněný, přečte nový soudce „podstatný obsah“ protokolu o hlavním líčení včetně v něm provedených důkazů a poté může v procesu pokračovat dál. Pokud by ovšem některá ze stran s tímto postupem nesouhlasila, muselo by být celé hlavní líčení provedeno znovu. I proto Hájková dnes po výslechu znalkyně v hlavním líčení nepokračovala a odročila ho na neurčito.

Případ by měl na stůl dostat soudce Jan Kratina. Hájková avizovala, že bude zřejmě potřeba provést konfrontaci autorů znaleckých posudků. U minulého hlavního líčení znalec mimo jiné vypověděl, že cenu obvyklou u daného bytu není možné určit, zatímco znalecký ústav, jehož zástupkyni soud vyslechl dnes, ji stanovil zhruba v rozmezí 10,3 až 12,1 milionu Kč.

Veřejné řízení na sedmipokojový byt v Opletalově ulici vyhrála dcera manželky miliardáře Pavla Tykače, která za něj nabídla podle žalobce Tomáše Jarolímka téměř 18 milionů korun. Někdejší starosta však nakonec v roce 2013 uzavřel smlouvu s jinou uchazečkou, která skončila v soutěži pátá s nabídkou 7,1 milionu. Udělal to podle obžaloby bez vědomí zastupitelstva, přestože jeho povinností bylo nechat ji zastupiteli schválit. Lomecký tak podle státního zástupce způsobil škodu 3,262 milionu korun.

Byt posléze skončil ve vlastnictví společnosti Ivany Tykač, koupila jej zhruba za deset milionů korun.

Někdejší komunální politik v květnu soudu řekl, že se cítí nevinen. Právní kancelář pro městskou část podle něj vypracovala podmínky soutěže. Problémem podle něj v té době ale bylo vybydlování centra, v podmínkách tak například stálo, že jeden člověk nesmí koupit více bytů nebo že nemovitosti nesmějí být prodány firmám. Městská část tím chtěla podle Lomeckého zabránit bohatým lidem a realitním kancelářím, aby byty kupovali jako investici a předělali je na Airbnb.

Bývalý starosta také řekl, že si uvědomoval cenový rozdíl mezi tím, za kolik prodej schválilo zastupitelstvo a za kolik ho nechal převést sám. Podle jeho výpovědi však předchozí nabídky nesplňovaly podmínky. Uzavření smlouvy konzultoval s právníky, uvedl. Uchazečku podle své výpovědi neznal a žádné peníze z prodeje nezískal.

X X X

„Superúředník“ Petr Hůrka oznámil, že ke konci září skončí ve funkci, mluví se o bossingu

 Náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka na konci září skončí ve funkci. Uvedl, že své působení na ministerstvu spojil s přípravou materiálu o modernizaci státní správy, který dnes odevzdal. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl serveru Deník N, že důvodem Hůrkovy rezignace byly stížnosti zaměstnankyň v Hůrkově sekci. Hůrka řekl, že stížnosti se týkaly tzv. bossingu, tedy šikany ze strany nadřízeného. Popřel, že se choval nevhodně a že zmíněné stížnosti vedly k jeho odchodu.

„Působení v sekci pro státní službu jsem spojil s přípravou koncepčního materiálu Modernizace státní služby. Proto jsem dnes s odevzdáním tohoto materiálu vládě a ministru vnitra oznámil ukončení své služby k 30. září 2022,“ uvedl Hůrka ve vyjádření, které poskytlo ministerstvo vnitra. Hůrkovo odvolání na dnešním zasedání podle výsledků formálně potvrdila i vláda.

Ministr Rakušan uvedl jiné důvody pro Hůrkův odchod. „Důvodem byly záležitosti související s atmosférou, která panovala v jeho sekci,“ řekl Deníku N. „Vycházeli jsme z podnětu, který podaly zaměstnankyně jeho sekce. Obdrželi jsme ho někdy v červnu a začali jsme se jím neprodleně zabývat,“ doplnil.

„Jak pro pana náměstka, tak pro zaměstnankyně sekce byla situace v této chvíli taková, že měli oboustranně pocit, že vzájemná spolupráce není možná,“ řekl serveru Rakušan. Neupřesnil, na co si pracovnice v Hůrkově sekci stěžovaly. „Spíš to bylo něco ve smyslu bossingu a tak dále,“ řekl Deníku N k obsahu stížností Hůrka. „Kolegů a kolegyň na sekci si maximálně vážím. Na koncepční věci a na to, jak má vypadat státní služba do budoucna, jsme měli odlišný názor, to připouštím. Odmítám ale jakékoliv jiné důvody,“ dodal.

Rakušan později uvedl, že s odborným výkonem náměstka byl spokojen. Na rezignaci se dohodli na společném jednání. „Důvody jako takové bych nechtěl konkretizovat, ale ne kvůli nějakému zamlžování,“ řekl. Doplnil, že jeho úkolem je řešit podání zaměstnanců ministerstva, což učinil. Týkala se atmosféry na pracovišti, více nechtěl prozradit s odkazem na příslib diskrétního přístupu k lidem, od kterých podání dorazila. „Pro mě je důležité, že se na ministerstvu vnitra žádný typ problémů nezametá pod koberec,“ dodal.

Hůrku do funkce takzvaného superúředníka jmenovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), funkce se ujal v červenci 2020. Na ministerstvo vnitra přešel z ministerstva práce a sociálních věcí, kde působil jako náměstek pro řízení sekce legislativy. Stal se nástupcem Josefa Postráneckého, který z funkce předčasně odešel poté, co nastoupil na vnitru na pozici státního tajemníka. Hůrku jmenoval kabinet na šest let, a to na základě doporučení výběrové komise.

Dvaapadesátiletý Hůrka je expertem na pracovní právo. Od září 1997 působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde je od roku 2010 docentem na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. V letech 1997 až 1998 pracoval na České správě sociálního zabezpečení a od roku 2001 na částečný úvazek na ministerstvu práce a sociálních věcí jako odborný referent v odboru pracovněprávní legislativy, náměstkem se stal v roce 2016.

X X X

Ženě z Íránu odmítlo několik bank zřídit účet, podle ombudsmana v případu pochybila ČNB

 Hned několika pochybení se podle veřejného ochránce práv dopustila Česká národní banka (ČNB) v případě ženy z Íránu, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Ombudsman především upozornil, že ČNB měla zaujmout jasné stanovisko k řešení rozporu mezi právem osob legálně pobývajících na území České republiky na alespoň jeden základní účet a povinnostmi vyplývajícími bankám ze zákona o praní špinavých peněz („Anti-Money Laundering” neboli AML zákon). Česká národní banka v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv nakonec uvedla, že banky mají individuálně posuzovat konkrétní rizika u každého zákazníka.

Ombudsman ve svém šetření zjišťoval, zda Česká národní banka v případě íránské žadatelky o účet dostála svým povinnostem v oblasti ochrany spotřebitele. Žena z Íránu se na ČNB obrátila s žádostí o pomoc ve chvíli, kdy se jí u několika bank nepodařilo založit účet. Česká národní banka reagovala pouze obecným konstatováním, že lidé oprávněně pobývající v členských státech EU mají právo na zřízení platebního účtu, ale i přesto musí jednotlivé subjekty dodržovat ustanovení dalších předpisů, zejména zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). To podle ombudsman nebylo dostatečné a Česká národní banka tím porušila jeden z principů dobré správy, které formuloval první ombudsman Otakar Motejl.

„Porušení principu souladu s právem vidím v tom, že Česká národní banka jako orgán vykonávající dohled nad bankovním sektorem nezaujala jednoznačné právní stanovisko k rozporu mezi výše zmíněnými předpisy. Tímto přístupem stěžovatelce nijak nepomohla vyřešit situaci, kdy jí banky s odkazem na AML zákon odmítají založit účet, na který má podle jiného předpisu právo,“ shrnul jeden ze závěrů svého šetření ombudsman Stanislav Křeček.

Chybou podle ombudsmana bylo i to, že se Česká národní banka nepokusila zjistit, proč dotyčné banky odmítly stěžovatelce platební účet zřídit. ČNB se pak nemohla ani zabývat otázkou možného diskriminačního jednání v případě, že by banky stěžovatelku odmítly nikoli na základě konkrétního posouzení důvěryhodnosti její osoby, ale pouze kvůli její národnosti či státní příslušnosti. „Stěžovatelka je přitom žadatelkou o mezinárodní ochranu, potenciálně je jí tedy k tíži příslušnost ke státu, před kterým sama utíká,“ upozornil ve zprávě o šetření ombudsman.

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) už dříve uvedl, že právo EU výslovně nevyžaduje, aby finanční instituce odmítly nebo ukončily obchodní vztahy s celými kategoriemi zákazníků, o kterých se domnívají, že představují vyšší riziko, jako je tomu například u lidí ze zemí, na kterém míří mezinárodní sankce. Banky by měly každý případ posuzovat individuálně.

Česká národní banka se v návaznosti na šetření ombudsmana začala kolizí pravidel pro základní platební účet a AML zákona zabývat. Ve svém šetření pak zdůraznila, že je potřeba konkrétní rizika posuzovat jednotlivě pro každého zákazníka. Banky by také měly být schopné České národní bance zpětně doložit individualizované posouzení, ze kterého budou alespoň rámcově patrné konkrétní důvody, proč danému spotřebiteli základní platební účet nezřídily, ceskajustice.cz

X X X

Žalobci dál odmítají sdělit, kdo z nich má bezpečnostní prověrku. NSZ podalo kasační stížnost

 Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) dál odmítá na základě zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout údaje o tom, kolik státních zástupců má jednotlivé stupně bezpečnostní prověrky podle zákona o ochraně utajovaných informací. Proti rozsudku Městského soudu v Praze, který žalobcům poskytnutí informací nařídil, podalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) kasační stížnost.

Věcí se tak nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud (NSS). „Proti předmětnému rozsudku Městského soudu v Praze byla dne 8. 8. 2022 Nejvyšším státním zastupitelstvím podána kasační stížnost. Součástí jejího obsahu je návrh, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek,“ sdělil žalobkyni Zdeňce Kovaříkové Vítězslav Pýša z analytického a legislativního odboru NSZ. Rozsudek Městského soudu v Praze je pravomocný, avšak státní zástupci žádají odkladný účinek. Kasační stížnost nemá automaticky odkladný účinek. NSS jej však může na návrh přiznat.

Městský soud postup v Praze VSZ nařídil údaje žalobců o bezpečnostních prověrkách na základě zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout a argumenty státního zastupitelství označil za „poměrně plytké“.

Podle soudu neexistuje legitimní důvod k odmítnutí takové žádosti. VSZ v Praze, jehož rozhodnutí posléze posvětilo NSZ, údaje poskytnout odmítlo kvůli tomu, že by mohlo dojít k ohrožení hájení veřejného zájmu. K jakému ohrožení plnění úkolů ve veřejném zájmu by v důsledku poskytnutí této informace žadateli došlo však upřesnit státní zastupitelství odmítlo s vysvětlením, že by tím poskytlo k takovému zneužití návod.

Podle názoru MS v Praze však takové rozhodnutí nemůže obstát, a to hned z několika důvodů. Není například podle soudu vůbec zřejmé, jak by požadovaná informace mohla být zneužita. Podle soudu se VSZ v Praze i NSZ uchýlila „jen k obecným proklamacím, které nemohou indikovat reálné ohrožení veřejného zájmu na vyhledávání a odhalování trestné činnosti, resp. stíhání trestných činů“.

Údaje o prověrkách žadatelce v minulosti bez problémů poskytlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Musk si vystřelil z fanoušků Manchesteru United. Žádné sportovní týmy nekupuji, ujasnil

Napětí ve fotbalovém Manchesteru United sílí a lepší zítřky jsou v nedohlednu. Slavný anglický gigant zažívá bídný start do nové sezony. Fanouškům i klubovým legendám dochází trpělivost zejména s majiteli z bohaté americké rodiny Glazerových. Ty ve středu překvapil nejbohatší muž světa Elon Musk, když na Twitteru napsal, že chce slavný klub koupit. Zprávu ale později označil za vtip.

Až šesté místo v posledním ligovém ročníku a vstupenka jen do základní skupiny Evropské ligy byly pro Manchester United zklamáním. Jenže nový soutěžní ročník začal snad ještě hůře, než si kterýkoliv fanoušek klubu s rekordními dvaceti tituly v Premier League dokázal představit. Tým nového trenéra Erika Ten Haga prohrál úvodní dvě kola s Brightonem a Brentfordem a poprvé od roku 1992 se propadl na úplné dno ligové tabulky.

 United vlastní rodina Glazerových, která dlouhodobě pobývá na Floridě. Fanouškům i legendám už s nimi dochází trpělivost, podle nich se majitelé o klub nestarají a nechtějí do něj přivádět posily. „Nastal čas, aby rodina Glazerů fotbalový klub prodala. Teď je ten čas,“ vyzval například bývalý obránce a v současnosti expert stanice Sky Sports Gary Neville, který za „Rudé ďábly“ odehrál za téměř dvacet let přes 600 soutěžních utkání.

Od Tesly a Twitteru až k Manchesteru?

Do celé situace se ve středu ráno vložil nejbohatší muž světa Elon Musk. „Kupuji Manchester United, rádo se stalo,“ napsal na Twitteru. Tým ze severu Anglie má na svém hlavním účtu na zmíněné sociální síti více než 32 milionů sledujících a Muskův tweet získal na této platformě během dvou hodin 370 tisíc „lajků“.

 Lidé komentář výkonného ředitele giganta v oblasti elektromobilů Tesla ihned ocenili, protože United potřebují co nejrychleji sehnat několik posil, na které budou potřeba nemalé peníze. Finanční injekce od Muska by klubu rozhodně pomohla, ještě důležitější by byl zájem původem jihoafrického podnikatele s kádrem včetně Portugalce Cristiana Ronalda vůbec něco udělat.

Právě o Ronaldovi se v posledních týdnech mluví v souvislosti s jeho odchodem z týmu. Od zbytku hráčů se údajně distancoval, na hřišti často jen kroutí hlavou a také trenér Ten Hag už změnil názor a připustil, že by hvězdný 37letý CR7 mohl odejít. Problémem je astronomický plat, který ne každý případný zájemce dokáže akceptovat. Spekuluje se, že by Ronaldo mohl nakonec zakotvit v Atléticu Madrid. Čas na přestup má do konce srpna.

Kolik by musel Musk zaplatit?

Ale zpět k samotným United. Jak informuje agentura Reuters, akcie klubu kótované na burze v New Yorku se za posledních 12 měsíců propadly o 24 procent a jejich hodnota se pohybuje těsně nad 2 miliardami dolarů (přes 48 miliard korun).

.Časopis Forbes ve svém letošním výročním žebříčku vyhodnotil Manchester s obrovskou celosvětovou fanouškovskou základnou jako třetí nejhodnotnější fotbalový klub (4,6 miliardy dolarů), hned za španělskými giganty Realem Madrid a Barcelonou. Glazerovi v roce 2005 údajně kupovali „Rudé ďábly“ za 957 milionů dolarů. Majitelé jsou ochotni klub prodat, ale pouze v případě, že jim bude nabídnuta částka téměř 5 miliard dolarů. Pokud by se Musk skutečně rozhodl ke koupi, tato částka by pro něj asi nebyla problém, Forbes odhaduje jeho majetek na 270 miliard dolarů.

Musk si často dělá legraci

Jenže po několika hodinách se ukázalo, že podnikatel nemyslel svůj tweet vážně. „Ne, to je dlouhodobý vtip na Twitteru. Nekupuji žádné sportovní týmy,“ zdůraznil. Už z minulosti má za sebou několik nekonvenčních akcí a komentářů, takže je občas těžké poznat, kdy si dělá legraci. „Příště koupím Coca-Colu, abych do ní vrátil kokain,“ napsal například na Twitteru 27. dubna, dva dny poté, co představenstvo společnosti Twitter přijalo jeho nevyžádanou nabídku na koupi sociální sítě.

Musk se v současné době snaží dohodu o koupi společnosti v hodnotě 44 miliard dolarů ukončit, což ho přivedlo před soud. „Muskovy tweety o potenciálních akvizicích ho v minulosti přivedly do zájmu amerických regulačních orgánů,“ připomíná Reuters.

V roce 2018 napsal, že je „zajištěno financování“ pro dohodu o převzetí společnosti Tesla do soukromých rukou v hodnotě 72 miliard dolarů, ale s nabídkou už se nic dál nedělo. Musk a společnost Tesla zaplatili občanskoprávní pokuty ve výši 20 milionů dolarů a podnikatel odstoupil z funkce předsedy společnosti Tesla, aby vyvrátil tvrzení americké Komise pro cenné papíry (SEC), že podvedl investory.

Muskovy ambice sahají od kolonizace Marsu až po vytvoření nové udržitelné energetické ekonomiky a během tohoto procesu vybudoval nejhodnotnější automobilku na světě, výrobce elektromobilů Tesla, raketovou společnost SpaceX a řadu menších firem. Jednou z nich je výrobce tunelů Boring Company.

X X X

Remíza, kterou nelze nebrat. Plzeň má po bitvě v Baku Ligu mistrů stále na dosah

Odměna půl miliardy korun a zápasy s těmi vůbec nejlepšími fotbalovými týmy Evropy se Viktorii Plzeň nevzdálily. Příjemnostem je naopak o 90 minut blíž, protože v play-off Ligy mistrů uhrála remízu 0:0 s ázerbájdžánským Karabachem. Za to, že si Západočeši do odvety odnášejí z bouřlivého a horkého prostředí v Baku více než slibný výsledek, vděčí zejména brankáři Jindřichu Staňkovi, který své parťáky podržel několika výtečnými zákroky.

V odvetě ale pro získání vstupenky do společnosti evropské fotbalové smetánky potřebuje Viktoria vyhrát. Ať už v základní hrací době, nebo v prodloužení či na penalty.

Obhájce ázerbájdžánského titulu, který si v letošní kvalifikaci poradil s Lechem Poznaň, FC Curych a Ferencvárosem Budapešť, usiluje o druhou účast v hlavní fázi „milionářské“ soutěže. Dosud si ji zahrál pouze v sezoně 2017–18. Naopak Plzeň po postupu přes HJK Helsinky a Šeriff Tiraspol bojuje o čtvrtý start ve skupině Ligy mistrů po letech 2011, 2013 a 2018.

Západočeši vyřadili v roce 2016 Karabach ve 3. předkole Ligy mistrů po remízách 0:0 doma a 1:1 venku díky pravidlu o vyšším počtu branek venku, které už neplatí. České týmy nepodlehly v pohárech ázerbájdžánskému soupeři v žádném z dosavadních 11 utkání.

Oproti dvojzápasu s Tiraspolem udělal trenér Plzně Bílek jedinou změnu v základní sestavě. Místo útočníka Klimenta nastoupil stoper Jemelka.

Kalvach v páté minutě našel z rohového kopu Hejdu, ale kapitánovi Viktorie zakončení nesedlo. Na druhé straně podržel Viktorii hned dvakrát gólman Staněk. Nejprve vyrazil Vešovičovu střelu a následně i prudkou dorážku Kadyho. Po čtvrthodině hry Zoubir ve skluzu před odkrytou brankou těsně nedosáhl na Wadjiho přihrávku.

Úřadující český mistr zahrozil z dalšího rohu. K zakončení se dostal Chorý, jenže záložník Jankovič vykopl míč z brankové čáry. Vzápětí Bucha vypálil pouze do brankáře Magomedalijeva.

 Po krátkém občerstvení kvůli vedru vytáhl Staněk Wadjiho střelu z úhlu. Chorý zase vracel před branku Sýkorův centr, ale Kopic hlavou ideálně netrefil.

Karabach, který hraje kvůli bezpečnostní situaci domácí zápasy v Baku, hnal dopředu zaplněný stadion Tofika Bachramova. V úvodním dějství hledištěm několikrát oběhla mexická vlna.

V 63. minutě dostal třetí žlutou kartu v letošní kvalifikaci Hejda, který si tak nezahraje odvetu. O 20 minut později Staněk vytáhl na roh ránu střídajícího Ozobiče zpoza vápna.

Plzeň v letošním pátém kvalifikačním duelu Ligy mistrů poprvé nevyhrála. Karabach doma v kvalifikacích evropských pohárů neprohrál 11. duel za sebou.

Viktoria si už v kvalifikaci vydělala minimálně 8,63 milionu eur (211 milionů korun) za účast v play off a jistotu nejméně skupiny Evropské ligy plus několik dalších desítek milionů korun za desetiletý koeficient. Za postup do skupiny LM by dostala minimálně 15,64 milionu eur (384 milionů korun) plus další finance za desetiletý koeficient a televizní práva.

X X X

  Kraj opět požádá o dotaci na venkovské prodejny na Vysočině z programu Obchůdek 2021+. Rozdělí další 4 miliony korun

Rada Kraje Vysočina rozhodla o podání projektové žádosti do výzvy č. II programu Ministerstva průmyslu a obchodu Obchůdek 2021+. S využitím takto získaných finančních prostředků připravuje Kraj Vysočina opětovné vyhlášení pravidel rady kraje na podporu zachování prodejen potravin a smíšeného zboží v obcích od 501 do 3 000 obyvatel (z toho v obcích od 1 tisíce do 3 tisíc obyvatel pouze v místní části obce). Do tohoto krajského programu podávají žádosti přímo podnikatelé provozující jednotlivé prodejny. V roce 2022 bude tedy kraj rozdělovat další 4 miliony korun s maximální dotací 60 tisíc korun na jednu prodejnu.

Z tohoto dotačního titulu budou už na podzim podporovány provozní náklady prodejen, jako jsou mzdy zaměstnanců nebo náklady na energie či na platební terminály. V letošním ročníku programu bude umožněn i nákup neinvestičního vybavení prodejny do 80 tisíc korun. Sběr žádostí byl předběžně stanoven na termín od 24. 10. do 31. 10. 2022. Vše potřebné k podání žádosti bude v 2. polovině září zveřejněno na www.fondvysociny.cz v sekci Regionální rozvoj a veřejná správa.

Pro obce do 500 obyvatel vyhlásil Kraj Vysočina už na jaře vlastní grantový program Venkovské služby. „V rámci této podpory grant pomůže 138 venkovským prodejnám, v dalších 19 obcích kraj podpoří v rámci tohoto grantu jiné veřejné, především turistické služby,“ uvedla Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje. Celkem Kraj Vysočina přes Fond Vysočiny poslal na záchranu malých venkovských prodejen 7 miliónů korun, stejnou částku jako loni.

Při zohlednění obou typů dotací bude letos na pomoc provozu venkovských prodejen v regionu rozděleno až 11 miliónů korun. „Jsou to peníze, které pomohou uhradit například rostoucí náklady na energie, nájemné, internet nebo mzdy. Kraj prostřednictvím těchto jednoduchých dotací pomáhá udržet konkrétní služby na venkově. I přesto, že jsou služby těchto obchůdků využívány omezeně, stále existuje poměrně velká skupina obyvatel, pro které neexistuje alternativní náhrada a nemohou z objektivních důvodů této služby využít v nejbližších větších obcích či městech. Význam obchůdků v malých obcích se potvrdil i v době pandemie, kdy o ně zájem rostl,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Ing. Eva Neuwirthová