Prováhali jsme Ukrajinu, poučme se pro Tchaj-wan, burcuje senátor demokratů Spojené státy se musí poučit z chyb na Ukrajině a rozhodnout se, jak nejlépe podpořit Tchaj-wan. Takový názor zastává americký senátor za demokraty Bob Menendez, podle kterého autoritářští vládci, jako je ruský prezident Vladimir Putin, získali v posledních letech odvahu kvůli nefunkčnosti demokratických zemí a váhavosti mezinárodních institucí.

Menendez, který je předsedou senátního výboru pro zahraniční vztahy, ve středečním článku v New York Times upozornil, že USA se nesmí chovat tak nejednoznačně ve vztahu k Tchaj-wanu. Podle něho je k udržení míru a stability v Tchajwanské úžině oddělující Čínu od Tchaj-wanu je zapotřebí jasnosti „ve slovech i činech“.

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů rovněž z demokratického tábora Nancy Pelosiová Tchaj-wan v rámci své širší cesty po Asii právě nyní navštívila. Čína cestu ostře kritizovala a pořádá nyní u ostrova vojenské manévry.

V článku zveřejněném v deníku The Washington Post Pelosiová uvedla, že USA musí stát na straně Tchaj-wanu proti Číně, která podle ní ohrožuje demokracii. Od roku 1997, kdy Tchaj-wan navštívil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, byla nejvýše postaveným představitelem USA, který na ostrov zavítal.

Menendez upozornil, že bouřlivá reakce Číny na cestu Pelosiové je jen záminkou pro agresivní kroky, které již tak jako tak plánovala podniknout. Uvedl, že USA viděly varovné signály pro budoucnost Ukrajiny už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a takzvaní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské vládě v oblasti Donbasu. Nicméně nepodnikly žádné kroky, aby zabránily další agresi.

Menendez spolu s republikánským senátorem Lindseyem Grahamem představil návrh zákona, který má v příštích čtyřech letech poskytnout Tchaj-wanu téměř 4,5 miliardy dolarů na financování bezpečnosti.

Legislativa by rovněž uznala ostrov jako „významného spojence mimo NATO“, což by posílilo vojenské a bezpečnostní vazby na alianci, a umožnila by Tchaj-wanu účastnit se mezinárodních organizací a mnohostranných obchodních dohod.

Menendez rovněž napsal, že návrh zákona by rovněž uvalil sankce na Čínu, pokud by podnikla „nepřátelské kroky“ proti Tchaj-wanu. Senátor soudí, že čínská vláda pravděpodobně plánuje obvinit USA z jakékoli agresivní akce bez ohledu na to, že je to právě Peking, kdo se snaží změnit status quo. Politik podotkl, že USA nejsou „světovým četníkem“. Země má však podle něho morální povinnost podpořit tchajwanský lid.

X X X

Napětí roste. K Tchaj-wanu zamířilo 30 čínských stíhaček, proti nim vyslal své letouny

Tchaj-wan ve středu vyslal do vzduchu stíhačky, aby varoval 27 čínských letadel, která se pohybovala v tchajwanské zóně vzdušné obrany. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že 22 z čínských letounů překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje ostrov od Číny. Informovala o tom agentura Reuters.

Situace mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking pokládá za součást svého území, se vyhrotila po úterní návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Čína návštěvu ostře odsoudila a vzápětí oznámila, že zahájí vojenské cvičení s ostrou střelbou v blízkosti ostrova.

 Tchaj-wan v reakci na středeční průlet čínských letounů vyslal do vzduchu stíhačky a rozmístil raketové systémy, aby monitorovaly čínské aktivity v takzvané tchajwanské identifikační zóně vzdušné obrany (ADIZ). V čínské letce bylo 16 stíhaček Su-30 a 11 dalších letounů, upřesnilo tchajwanské ministerstvo obrany.

ADIZ není totožná s tchajwanským teritoriálním vzdušným prostorem; zahrnuje mnohem větší oblast, která se částečně překrývá s čínským vzdušným prostorem a zahrnuje dokonce i část čínské pevniny.

Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že 22 čínských letounů, které překročily střední linii v Tchajwanské úžině, nezaletělo příliš daleko. Letadla žádné ze stran běžně střední linii nenarušují.

Čína nemůže světovým vůdcům bránit v cestách na Tchaj-wan, uvedla předsedkyně americké sněmovny Nancy Pelosiová po návštěvě ostrova. K její cestě se kromě Číny vyjádřilo i Rusko. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marijy Zacharovové má návštěva Pelosiové „provokativní“ účel.

Na zvýšené napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem reagovali ministři zahraničí skupiny velkých světových ekonomik G7 „Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, aby návštěva sloužila jako záminka k agresivní vojenské aktivitě v Tchajwanské úžině. Mezinárodní cesty zákonodárců našich zemí jsou normální a běžné,“ uvedli ve středečním prohlášení.

Peking už před cestou americké političky zaujal postoj, kdy začal ukazovat svaly. V pobřežních oblastech naproti Tchaj-wanu začal shromažďovat velké množství vojenské techniky. V ulicích měst i třeba na plážích tak jezdily tanky a obrněná vozidla pěchoty.

X X X

Biden navrhl na post velvyslance v Česku investora Bijana Sabeta

Prezident Spojených států Joe Biden dnes navrhl amerického investora Bijana Sabeta na post velvyslance v České republice. Spolu s dalšími jmény nominovaných na velvyslanecké posty v jiných zemích to v prohlášení oznámil Bílý dům. Nominace ještě musí schválit americký Senát.

Posledním americkým velvyslancem v Praze byl Stephen King, na konci roku 2020 oznámil, že se této pozice s nástupem nového prezidenta Bidena vzdá. Od té doby je post velvyslance Spojených států v Praze neobsazený.

King byl v pořadí devátým ambasadorem USA v Česku. Úřadu se ujal v prosinci roku 2017 po právníkovi Andrewovi Schapirovi, se kterým neměl dobré vztahy prezident Miloš Zeman.

„Jsme potěšeni, že prezident Biden oznámil záměr nominovat Bijana Sabeta jako velvyslance v České republice. Demonstruje to silné přátelství mezi Spojenými státy a Českou republikou. Nominaci teď musí schválit americký Senát,“ uvedla na twitteru americká ambasáda v Praze.

 Jsme potěšeni, že prezident Biden oznámil záměr nominovat Bijana Sabeta jako velvyslance v České republice. Demonstruje to silné přátelství mezi a . Nominaci teď musí schválit americký Senát.

Třiapadesátiletý Sabet je spoluzakladatelem a generálním partnerem společnosti Spark Capital, která se zabývá rizikovým kapitálem. Předtím pracoval jako vedoucí pracovník v řadě začínajících technologických společností v Silicon Valley, Kalifornii a Massachusetts. Je členem správní rady vysoké školy Boston College, na které získal bakalářský titul.

X X X

Čekají nás nejdražší a nejchudší Vánoce, varuje ekonom. Místo dárků se budou platit účty

Letošní Vánoce budou nejen nejdražší v historii, ale zároveň i nejchudší za poslední léta, varuje ekonom Lukáš Kovanda. Lidé totiž prý před dárky budou muset upřednostnit platbu za plyn či elektřinu. Pod stromeček se proto podle něj vyplatí nakupovat už nyní.

Evropu čeká zima, jakou nepamatuje. Kreml podle všeho využije silné závislosti, kterou si na jeho plynu vypěstovalo v prvé řadě Německo, a celý starý kontinent „skřípne“. „Znamená to, že vysoké ceny nejen plynu, ale také elektřiny pro domácnosti, přetrvají, ba se dále zvýší. Řadě domácností také v druhé polovině roku doběhne fixace mnohem levnějších cen energií, případně je konec fixačního období čeká hned zkraje příštího roku,“ říká Kovanda.

 Takzvaný úsporný tarif letos domácnostem prý také příliš nepomůže, nejčastěji se jedná o částku kolem dvou tisíc korun. „Bohaté domácnosti si tedy budou moci za peníze státu zajít na rodinnou předvánoční večeři, chudým domácnostem dva tisíce navíc opravdu příliš nepomohou,“ kritizuje vládu ekonom.

Ceny neklesnou, naopak

Spojí se tak předpokládaná těžká energetická krize, jež Evropu v zimě zasáhne, s vysokou inflací. Právě to podle Kovandy destruuje kupní sílu domácností při nákupech dárků pod vánoční stromeček.

„Propad maloobchodních tržeb je v Česku patrný už z jarních čísel. Nedá se čekat, že by se to ve zbytku roku zlepšilo, naopak. Nálada spotřebitelů v tuzemsku je totiž nyní nejhorší v celé historii měření od roku 2003. To vše signalizuje, že letošní Vánoce budou jak nejdražší v historii, tak ovšem také nejchudší za poslední řadu let. Místo dárků se budou platit účty za elektřinu či plyn,“ pokračuje.

Lidé tedy prý neudělají chybu, pokud začnou na Vánoce nakupovat už teď, čímž si rozloží pořizování dárků do delšího časového období. Právě to jim dle Kovandy umožní vyhnout se náporu na svoji peněženku v čase adventu a posledních týdnech roku. „Zároveň by samozřejmě ani nyní neměli podnikat příliš nákladné nákupy, pokud si nejsou jistí, že ve zbytku roku a zkraje roku příštího zvládnou platit své účty za energie, respektive příslušné zálohy, které se ještě mohou dramaticky navýšit,“ radí.

Vedle toho prodejci mají letos v důsledku odeznívající světové přepravní krize poměrně vysoké zásoby zboží, a proto budou zřejmě vánoční prodeje zahajovat dříve. I toho lze včasným zahájením vánočního nakupování využít. Lze totiž nakupovat levněji než v posledních týdnech před Vánoci. Protože do té doby inflace dále zrychlí a prodejci už nemusí být tak štědří se slevami.

X X X

PIRÁTI  ŽÁDAJÍ  REZIGNACI  EUROPDSLANCE  POSPÍŠILA

Vídal se s mafiány a lhal. Piráti znovu vyzvali Pospíšila k rezignaci. Absurdní, reagoval

Piráti vyzvali předsedu pražské TOP 09 Jiřího Pospíšila kvůli kauze Dozimetr k rezignaci na všechny magistrátní funkce. To europoslanec odmítá. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a jeho spolustraníci výzvu opírají o fakt, že se Pospíšil několikrát sešel s obviněným podnikatelem Michalem Redlem – tedy za účasti členů hnutí STAN. Pospíšil v poslední době také měnil svá tvrzení ohledně toho, kolikrát Redla viděl.

„Sám Jiří Pospíšil přiznal, že se stýkal s mafiány. Ukazuje se ale také, že o svých kontaktech v průběhu času lhal. Naše výzva k rezignaci na všechny magistrátní funkce trvá. Nelze uplatňovat presumpci viny na ostatní politiky, a zároveň ne na sebe,“ uvedl Zdeněk Hřib v úterý na sociálních sítích.

Za jeho stanoviskem stojí i celá Pirátská strana, která takřka identické vyjádření uveřejnila o den později. Piráti Pospíšila vyzývají k rezignaci kvůli jeho vazbám na podnikatele Michala Redla, který byl podle policie společně s bývalým radním Petrem Hlubučkem (dříve STAN) hlavou celé zločinecké skupiny. Ta měla manipulovat veřejné zakázky v pražském dopravním podniku.

 Pospíšil v případě Redla v posledních týdnech měnil své výpovědi o tom, kolikrát se s kontroverzním podnikatelem ze Zlína vlastně setkal. Například 22. června, tedy týden poté, co kauza Dozimetr vypukla, Pospíšil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl, že se s Redlem za svůj život setkal pouze jednou.

„Viděl jsem ho (Redla) před několika lety jednou na jednání se STAN. Přišel se zástupci Starostů, je to tak pět let. To bylo v době, kdy jsem vůbec nebyl v zastupitelstvu. V mém telefonu není jeho jméno, nekomunikuju s ním, nepotkávám se s ním. Za čtyři roky, co jsem zastupitel, jsem ho ani jednou nikde neviděl,“ řekl tehdy Pospíšil.

Když byl však hostem stejného pořadu v pondělí, připustil, že setkání s Redlem bylo víc. „Byly desítky schůzek za celý rok, tak asi třikrát jsem v tom týmu STANařů viděl i pana Redla.” Bližší kontakt s ním však europoslanec nadále kategoricky odmítá. Výzvu od Pirátů považuje za absurdní a pokryteckou.

Vypovídal jako svědek

„Přijde mi opravdu absurdní, že mě k rezignaci vyzývá primátor, který jako hlava města nese politickou odpovědnost za kauzu v dopravním podniku. Jsem si plně vědom, že probíhá volební kampaň, ale výzva mi přijde mimořádně pokrytecká,“ odpověděl na dotaz webu Novinky.cz.

V pondělí Pospíšil ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž řekl, že kvůli kauze Dozimetr rezignovat nebude. Připustil však, že to zvažoval. „Přeci jen jsem dvacet let v politice. Zakládám si na svém jménu,“ popsal. Rezignace by podle něj ale znamenala přiznání chyby.

O jeho odstoupení se spekulovalo i kvůli tvrzením jednoho z obviněných. Podnikatel Pavel Dovhomilja totiž řekl, že za vznikem zločinecké skupiny měl společně s Hlubučkem a Redlem stát právě Pospíšil. Nutno podotknout, že šéf pražské TOP 09 na rozdíl od Hlubučka, Redla či Dovhomilji v kauze nefiguruje jako obviněný. Na vlastní žádost vypovídal jako svědek.

X X X

Další konflikt ve světě? Ázerbájdžánci podnikli mstivou operaci v kritickém regionu

Už několik měsíců probíhá válka na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo svojí únorovou invazí, Čína aktuálně shromažďuje techniku blízko Tchaj-wanu a vyhrožuje, a nyní přichází další napětí. Ázerbájdžánci totiž v nestálém regionu Náhorní Karabach podnikli vojenskou operaci proti místním ozbrojencům, kteří straní Arménům. Oblast je dlouhodobě sporným územím, o které Ázerbájdžánci už několikrát válčili s Arménií.

Informace o střetu přinesla s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo obrany zahraniční média. Podle resortu situaci ve středu započal „provokativní úder nelegálních ozbrojených skupin Arménie“, který měly podniknout na území Ázerbájdžánu.

Ministerstvo navíc uvedlo, že ozbrojenci se k útoku odhodlali i přes to, že se v oblasti pohybují ruští vojáci. Ti do oblasti dorazili již před časem, aby zde působili coby mírové síly a zabránili eskalaci konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

Ozbrojenci se měli podle Ázerbájdžánců pokusit obsadit vyvýšeninu v horách, aby si zajistili výhled na regiony Kalbajar a Lachin. „Chtěli si zde zřídit nové bojové pozice,“ tvrdí ministerstvo.

Ázerbájdžán následně zahájil svůj protiúder. Operaci navíc pojmenoval „Pomsta“. Podle dostupných informací ve svém snažení uspěl a získal zpět své pozice v horách na západě země, poblíž hranic s Arménií.

Resort obrany k tomu ještě zveřejnil video, na kterém zachycuje své letecké údery proti údajným nepřátelským ozbrojencům z Náhorního Karabachu.

Ázerbájdžánci útočí od pondělí, hlásí Náhorní Karabach

Představitelé Náhorního Karabachu již v pondělí obvinili Ázerbájdžán, že proti spornému regionu podniká útoky na severu a severozápadě. Již v pondělí se měli podle vojáků Náhorního Karabachu jejich protějšci z Ázerbájdžánu „snažit překročit linii doteku“.

„Arménská strana neutrpěla žádné ztráty. Situace zůstává napjatá,“ hlásil Náhorní Karabach v pondělí večer. Až 95 procent místní populace se totiž hlásí k arménské národnosti, ačkoliv oficiálně spadá pod Ázerbájdžán.

Samotní Ázerbájdžánci doposud odmítali, že by na Náhorní Karabach zaútočili. Jejich středeční zpráva je tak jejich prvním oficiálním přiznáním akce.

Mír v regionu je nejspíš utopií

Situace v Náhorním Karabachu je dlouhodobě velmi nestálá. O region se už léta pokouší Arménie, která své snahy zdůvodňuje převážně arménskou populací v oblasti. Ázerbájdžán se ovšem nechce svého území vzdát, ačkoliv nad ním nemá kontrolu. Kromě toho i tento stát má zálusk pro změnu na některé území v Arménii.

V nedávné době kvůli tomu již vypukly dvě války o Náhorní Karabach, které ovšem až na drobné změny situaci příliš nevyřešily. Ázerbájdžán se může spolehnout zejména na podporu Turecka, Arménii naopak zřetelně pomáhají Rusové.

V minulém měsíci se přitom ještě zdálo, že by se vzájemné vztahy v regionu mohly zlepšit. Takto hovořil americký ministr zahraničí Antony Blinken poté, co si telefonoval jak s představiteli Arménie, tak Ázerbájdžánu. Blinken následně hovořil o „historické možnosti dosáhnout míru v regionu“.

X X X

Situace v Záporožské elektrárně je extrémně nestabilní, varuje šéf agentury pro atomovou energii

Situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní, uvedl podle agentur AP a DPA šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. V největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou na jaře obsadilo Rusko, byly podle něj porušeny bezpečnostní náležitosti.

 „Každý princip jaderné bezpečnosti byl porušen. V sázce jsou nesmírně závažné a nebezpečné záležitosti,” uvedl Grossi. Bezpečnostní narušení jsou v místech aktivních bojů nedaleko Ruskem kontrolovaného území, uvedl šéf agentury v sídle OSN v New Yorku v úterý večer místního času.

Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch na konci července uvedl, že Rusové hloubí na území elektrárny zákopy. Kyjev dříve Rusko obvinil, že v areálu skladuje těžké zbraně a munici. Ukrajinci na začátku července podnikli nálet na město Enerhodar, ve kterém elektrárna leží.

„Pokud jde o situaci v Záporožské elektrárně, tak se tam neděje nic, co by se nedělo od 4. března, kdy ji Rusové obsadili. Ředitel agentury má pravdu, situace je nepřijatelná, ne však kvůli radiaci. Ta zůstává normální,“ napsala z New Yorku na Twitteru šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě i na Ukrajině. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Podle Grossiho je na místo nutné vyslat technickou inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují. Agentura by pro vyslání kontroly potřebovala nejen podporu Kyjeva a OSN, ale i dohodu s Ruskem.

Obavy nad situací tento týden projevily i Spojené státy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena existují věrohodné zprávy, že ruská armáda používá elektrárnu jako jakýsi ochranný štít a ukrajinské síly ostřeluje z místa nedaleko zařízení. Ukrajinci z obav před jadernou katastrofou nemohou střelbu opětovat, uvedl Blinken.

    X X X

  Biden: Jsme připraveni jednat s Ruskem o nové jaderné smlouvě. Moskvu prohlášení rozhořčilo

Spojené státy jsou připravené začít vyjednávat s Ruskem o nové smlouvě o nešíření jaderných zbraní, uvedl v pondělí americký prezident Joe Biden. K účasti na jednáních, která „sníží pravděpodobnost špatného odhadnutí situace“ vyzval také Čínu. V Moskvě návrh vyvolal rozpaky, informovala agentura Reuters.

 Biden k tématu jaderných zbraní hovořil u příležitosti začátku konference států, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z roku 1970. „Můj úřad je připravený neprodleně dojednat rámec nové dohody o omezení zbraní, která nahradí Nový START, který vyprší v roce 2026,“ uvedl Biden.

Severokorejský vůdce kritizoval Spojené státy a Jižní Koreu. ‚Jaderné válečné odstrašení je připraveno,‘ řekl

„Je to vážně míněné prohlášení, nebo se někdo naboural do webových stránek Bílého domu?“, komentoval to podle agentury Reuters zdroj z ruského ministerstva zahraničí. „Pokud je to opravdu vážný záměr, s kým přesně o tom hodlají jednat?“, dodal.

Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.

‚Měli jsme štěstí‘

Na pondělním zahájení konference 191 signatářů smlouvy o nešíření jaderných zbraní v New Yorku uvedl generální tajemník OSN António Guterres, že „lidstvo může být jen jedno nedorozumění nebo chybu úsudku od jaderného vyhlazení“.

„Doposud jsme měli výjimečné štěstí. Ale štěstí není strategií ani štítem pro zabránění jadernému konfliktu,“ upozornil Guterres. Hrozba jaderného konfliktu? Rusko by tím prolomilo tabu, doposud to bylo nemyslitelné, popisuje odborník

 Desátá konference k potvrzení smlouvy je podle generálního tajemníka příležitostí smlouvu posílit a upravit ji vzhledem k současné situaci ve světě. „Odstranění jaderných zbraní je jedinou zárukou, že nikdy nebudou použity,“ řekl Guterres.

Ruský prezident Vladimir Putin účastníkům konference v poselství napsal, že jaderná válka „nikdy nesmí být rozpoutána“, neboť v ní „nikdo nemůže zvítězit“. Uvedl také, že Rusko coby smluvní strana „důsledně dodržuje literu a ducha“ smlouvy, citovala agentura TASS z Kremlem vydaného prohlášení.

Rusko letos 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, jejíž části nyní okupuje, ukrajinský Krym protiprávně anektovalo už v roce 2014. Rusko přitom Ukrajině garantovalo územní celistvost v roce 1994 v takzvaném Budapešťském memorandu společně s USA a Británií. Ukrajina se tehdy zavázala zbavit se svých jaderných zbraní zděděných po rozpadu Sovětského svazu a připojit se právě k smlouvě o jejich nešíření.

Signatáři smlouvy

V den zahájení konference promluvil i japonský premiér Fumio Kišida, který vyzval všechny jaderné mocnosti k „zodpovědnosti“ při plnění dohod o nešíření zbraní. Jižní Korea objevila stopy pravděpodobně severokorejských raket. Armáda zvýšila pohotovost

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém projevu zmínil stále neúspěšná jednání o jaderné dohodě s Íránem z roku 2015. Návrat k ní „je pro Spojené státy stále nejlepším řešením,“ uvedl Blinken. Zopakoval také varování USA, že Severní Korea se připravuje na svůj sedmý jaderný test.

Mezi 191 signatáři smlouvy je pět jaderných mocností; USA, Rusko, Čína, Británie a Francie. Indie a Pákistán dohodu nepodepsaly, Severní Korea ano, ale zakrátko od ní odstoupila.

Izraelský premiér Jair Lapid dnes uvedl, že Izrael „nebude měnit svoji politiku vzhledem k jaderným zbraním“. Není zcela jasné, zda Izrael jadernou zbraní disponuje, ačkoli odborníci věří, že ji získal už v roce 1966, píše agentura Reuters.

Jaderné mocnosti se podepsáním dohody zavazují, že se vzdají práva rozšiřovat svůj arzenál a budou se naopak odzbrojovat. Země, které je nevlastní, se naopak vzdávají práva je vyvíjet a na oplátku získají rovnoprávný přístup k jaderným technologiím pro mírové účely. Konference potrvá až do 26. srpna a jejím výsledkem by měla být společná dohoda na dalším postupu.

X X X

Chystáte útok na Ankaru, stáhněte se z ostrovů, obvinili Turci Řeky

Vojenského napětí ve světě není zřejmě dost. Kromě známých konfliktů a vyhrocených situací na pokraji vypuknutí války se čas od času vypouští „pára“ u spíše méně sledovaných oblastí. Například mezi Tureckem a Řeckem poté, co turecký ministr obrany Hulusi Akar svého spojence v NATO obvinil, že chystá na Ankaru útok.

 Odejděte z ostrovů v Egejském moři, jinak přistoupíme k preventivním akcím, varoval v těchto dnech Akar. Po Aténách požaduje úplnou demilitarizaci ostrovů u tureckého pobřeží. Kvůli údajně agresivní rétorice ze strany Atén prý navíc Ankara přichází o důležité dodávky zbraní.

Plánovaný útok na Ankaru je podle Akara zjevný vzhledem k pětinásobnému navýšení rozpočtu na obranu, ke kterému letos řecká vláda přistoupila.

Podle tureckého ministra obrany dělá navíc Řecko vše pro to, aby zabránilo prodeji zbraní a vojenského vybavení do Turecka. Konkrétně má jít o americké stíhačky F-16 a flotilu německých ponorek.

Akar obvinil také premiéra Kyriakose Mitsotakise a ministra zahraničí Nikose Dendiase z toho, že agresivní rétorikou a agresivními činy kazí potenciální pozitivní klima, které by se mohlo mezi oběma národy vytvořit.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již dříve prohlásil, že Řecko v poslední době záměrně porušuje ustanovení Lausannské mírové smlouvy, která umožnila vytyčit pozemní hranice Turecka, zaručit práva turecké národnostní menšiny v Řecku a potvrdit demilitarizovaný status řeckých ostrovů u tureckého pobřeží.

„Vyzýváme Řecko, aby přestalo vyzbrojovat ostrovy, které nemají vojenský status, a aby jednalo v souladu s mezinárodními dohodami,“ řekl v minulosti Erdogan při příležitosti vojenských cvičení na tureckém pobřeží Egejského moře. „Nežertuji, mluvím vážně. Tento národ je odhodlaný.“

Podle Řecka ale ostrovy leží v příliš těsné blízkosti velké turecké námořní flotily a nelze nechat je tak ponechat bez obrany.

Na řeckou stranu ve sporech s Tureckem se postavila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která region navštívila minulý týden

Řecké ostrovy ležící ve východní části Egejského moře podléhají řadě různých mezinárodních smluv, což způsobuje spory v jejich výkladu. Mezi sporně ozbrojené ostrovy pak patří například turisticky populární ostrov Rhodos či Kos, Kalymnos a Kastellorizo a zbytek souostroví Dodekanésy.

„Ostrovy v Egejském moři jsou řeckým územím a nikdo nemá právo o tom pochybovat,“ řekla šéfka německé diplomacie. Řecko a Turecko, jež jsou členy NATO, vyzvala, aby urovnaly své spory dialogem. „Hádky v řadách aliance jsou přesně to, co si přeje ruský prezident Vladimir Putin,“ dodala.

I přes slova podpory se Baerbockové ale dostalo kritiky, a to za chystanou dodávku německých ponorek Ankaře. „Kvůli těmto ponorkám hrozí destabilizace poměrů sil ve východní Středomoří ve prospěch země, která ohrožuje Řecko vyvoláním záminky k válce,“ uvedl. Právě v této oblasti se Ankara a Atény přou o vymezení námořních zón.

V Turecku pak jednala šéfka německé diplomacie se svým protějškem Mevlütem Çavuşogluem. Ten jí vyčetl, že Německo mělo dříve neutrální postoj v řešení sporů mezi Tureckem, Řeckem a Kyprem, ale v poslední době ztratilo svou nestrannost.

„Chceme, aby si Německo udrželo vyvážený postoj v otázkách Egejského moře a východního Středomoří,“ řekl na tiskové konferenci, která byla celkově velmi napjatá.

Podle Erdogana Řecko v poslední době záměrně porušuje ustanovení mírové smlouvy v Lausanne, zejména pokud jde o práva turecké národnostní menšiny. Poukázal na to, že Ankara nemůže akceptovat takovou situaci, která je v rozporu se zásadami dobrého sousedství a závazkem k dohodám.

Erdogan dále oznámil, že Turecko je připraveno vynaložit veškeré úsilí k nastolení trvalého míru a stability v regionu, jakož i k zajištění práv tureckého lidu.

X X X

Nečekaný útok žraloka v Evropě, ženě se zakousl do nohy. Turistka popsala děsivý zážitek

Křik a krvavá voda. Během organizovaného výletu na moře napadl u britského pobřeží turistku žralok. Zraněné ženě byla okamžitě poskytnuta první pomoc. Plavkyně vyvázla s vážným zraněním nohy a bude zřejmě potřebovat plastickou operaci. O události informoval web Daily Mail.

K incidentu došlo minulý týden v Cornwallu ve Velké Británii. Skupinka lidí se vydala na organizovanou vyjížďku za šnorchlováním. Po chvíli plavání se však ozval bolestivý výkřik. Jedna z účastnic byla napadena pravděpodobně žralokem modrým. Ten se jí znenadání zakousl do nohy. Žena se okamžitě vydala zpět k lodi, kde jí byla poskytnuta první pomoc. „Byl to děsivý zážitek. Pomohlo mi ale to, jak byli všichni okolo mě klidní,“ uvedla zraněná pro cestovní kancelář Blue Shark Snorkel, která výlet organizovala.

 Agentura se na výlety za těmito mořskými predátory specializuje. „Chceme pomoci lidem, aby překonali svůj strach ze žraloků,“ uvedla pro Daily Mail Victoria Walkerová, která Blue Shark Snorkel vede. Tyto věci se podle ní mohou stát. Ubezpečuje ale, že ve vodě jsou spolu s turisty i zkušení potápěči. Ti mají navíc speciální vybavení, kterým mohou případného vetřelce odehnat. Walkerová dodala, že slyšela, že žena šla do vody zraněná. Pokud se tak stalo, krev mohla žraloka snadno přilákat. Společnost proto nyní vyšetřuje, jak k incidentu došlo.

První útok po 175 letech

Tento útok je v Británii vůbec prvním takovým po 175 letech. Místní rybáři zde tyto predátory zpozorovali již pár dní před útokem. Mluvčí společnosti Visit Cornwall ale pro The Telegraph uvedl, že není žádný důvod k obavám. Hlavně pokud budou lidé k plavání využívat především ty pláže, na kterých je přítomen plavčík. „Žraloci v Cornwallu lidi nejí. Opravdu není důvod zavírat pláže,“ dodal.

Žraloci se do vod na jihu Velké Británie vrací pravidelně každý rok. Vedle žraloků modrých to jsou pak například také žraloci velicí nebo sleďoví. Zraněná žena nakonec uvedla, že navzdory tomu, jak výlet dopadl, bylo úžasné vidět toto majestátní zvíře ve volné přírodě.

X X X

POČASÍ HRÁLO V POLSKÉ LIMANOWĚ HLAVNÍ ROLI  PŘI  ZÁVODECH  MOTORISTŮ

 U našich severních sousedů se konalo šesté pokračování evropského šampionátu v závodech automobilů do vrchu. Nedělní program ovlivnil déšť, a především v závěrečné závodní jízdě limitovala výkony nejrychlejších jezdců mokrá trať. Další absolutní vítězství zaznamenal Christian Merli, skvělé druhé místo vybojoval náš reprezentant Petr Trnka.

 Polská trať s délkou 5493 metrů a převýšením 302 metrů je svým charakterem technická ve spodní části, poslední třetina je naopak velmi rychlá. V úvodní pasáži je navíc extrémně kluzký asfalt, který dokáže potrápit i za sucha. Když se k tomu přidá déšť, je o zábavu postaráno. V sobotu bylo sucho, přeháňky přišly v noci a v neděli. Někteří jezdci stihli obě závodní jízdy za sucha, vydatnější déšť ovlivnil průběh závěrečné části závodu.

Petr Trnka se s nástrahami polské tratě vyrovnal skvěle a s výsledným časem 4:21.518 v součtu obou závodních jízd vybojoval druhé místo za vedoucím Italem. V průběžném pořadí je rovněž druhý a s velkým náskokem drží první místo ve skupině CN/E2-SC. „Celý víkend panovalo celkem nejisté počasí. Sobota se odjela na suchu, v neděli dopoledne trať po nočních přeháňkách rychle osychala, ale ochladilo se. V první tréninkové jízdě jsem dal Merlimu vteřinu, což vypadalo docela slibně.

Trať byla trochu špinavá, do první závodní jízdy jsme obuly nejměkčí gumy, Merliho Avony byly asi ještě lepší, protože nám dal šest vteřin. Do druhé jízdy zasáhl déšť, museli jsme přezout na mokré. Auto ale fungovalo skvěle a podařilo se mi o dvě vteřiny předstihnout Christiana. V celkovém součtu jsme skončili druzí absolutně. Překvapilo mě, že jsem dokázal zajet srovnatelné časy s Merlim v tak náročných podmínkách. Jsem spokojený a děkuji celému týmu.“

 Vojtěch Bejda startuje ve třídě 2 s Porsche 911 GT3 Cup. Od premiérových startů v evropském šampionátu očekává především zkušenosti. Ve skupině 2 obsadil v Polsku sedmou příčku, v absolutním pořadí mu patřila 26. pozice. „Překvapilo mě, jak moc klouzal zdejší asfalt, především ve spodní části. Do toho se přidal déšť, takže s naším autem to nebyla žádná legrace. Udržet silnou zadokolku na mokré trati bylo náročné. Na druhou závodní jízdu jsem obul suché gumy, ale bohužel nám zapršelo, takže tím padly jakékoliv šance na dobrý čas. Konkurence byla také výživná, polští jezdci mají ve skupině jedna a dvě brutální monstra.“

S vozem VW Scirocco zatím odjel všechny evropské podniky Jiří Ošmera. Brněnský jezdec pravidelně sbírá body a ve třídě 4 mu patří průběžně druhé místo. „V Polsku jsem startoval už potřetí. Celý víkend jsme čekali, jestli bude pršet nebo ne. Trať v Limanowě je totiž velmi kluzká i na suchu, hlavně ve spodní části. První závodní jízda se mi celkem vydařila, odjel jsem ji ještě na suchu. Do druhé jízdy jsme očekávali déšť, takže jsem nasadil přechodné pneumatiky. Pršet sice začalo, ale mokro jsem měl až od poloviny tratě, takže to nevyšlo o pár minut. To mě pochopitelně stálo drahocenné vteřiny.  Škoda, že nezačalo pršet o trochu dřív, ale na kdyby se pochopitelně nehraje. Zatím držíme prozatímní druhé místo ve skupině a před námi jsou ještě tři evropské podniky.“ Jan Koudelka, Předseda komise ZAV

x x x

Vrátí se MS ve fotbale po sto letech do Uruguaye? V roce 1930 tam bylo vůbec poprvé

Alejandro Dominguez (vlevo), prezident Jihoamerické fotbalové federace, gestikuluje pod dohledem prezidenta Uruguayského fotbalového svazu Ignacia Alonsa při představovaní společné jihoamerické kandidatury.Zdroj: AP

Čtyři jihoamerické státy v úterý podaly oficiální kandidaturu na uspořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2030. Zástupci Argentiny, Chile, Paraguaye a Uruguaye chtějí, aby se šampionát vrátil po sto letech tam, kde se konal vůbec poprvé.

V roce 1930 hostila premiérové mistrovství světa samostatně Uruguay. Nyní se spojila se sousední Argentinou, kterou před sto lety porazila ve finále 4:2, a s jejími dalšími dvěma sousedy Chile a Paraguayí.

 „Jsme na tomto symbolickém místě, kde začala historie fotbalového šampionátu,“ poznamenal při ohlašování společné kandidatury Alejandro Dominguez, prezident Jihoamerické fotbalové federace (CONMEBOL). Slavností akt se konal na stadionu Centenario v Montevideu, kde se v roce 1930 hrálo první finále MS.

Kandidatura nese slogan „Juntos 2030“ („Společně 2030“). „Není to projekt jedné vlády, ale sen celého kontinentu. Budou další mistrovství světa, ale 100 let se bude slavit jen jednou,“ dodal Dominguez.

Uruguayský ministr sportu Sebastian Bauza uvedl, že tyto čtyři země předloží Mezinárodní fotbalové federaci (FIFA) společnou dokumentaci příští rok. O pořadateli se rozhodne v roce 2024.

Udržitelný šampionát, ne chátrající stadiony

„Musíme uspořádat udržitelné mistrovství světa, které zanechá v těchto čtyřech zemích pozitivní odkaz,“ uvedl Bauza. Reagoval na to, že po posledním fotbalovém šampionátu na jihoamerickém kontinentu, který se konal v roce 2014 v Brazílii, chátrá v této zemi mnoho stadionů.

Záměr některých jihoamerických zemí uspořádat mistrovství světa v roce 2030 byl znám již několik let. Jako první se přihlásila dvojice Ekvádor a Kolumbie. Později se uvažovalo o společné nabídce Argentiny a Uruguaye. Následně se přidala Paraguay a jako poslední se do hry zapojilo Chile. Nyní toto kvarteto oficiálně spojuje své síly, aby přeneslo Mistrovství světa „století“ do Jižní Ameriky.

Mistrovství světa ve fotbale se v Jižní Americe konalo celkem pětkrát. Kromě prvního šampionátu v Uruguayi ho dvakrát pořádala Brazílie (1950 a 2014), přidaly se také Argentina (1978) a Chile (1962), kde bývalé Československo získalo stříbrné medaile.

O uspořádání fotbalového šampionátu v roce 2030 se ale hlásí ještě další zájemci. Silnou konkurencí Jihoameričanům jsou Portugalci se Španěly, a to proto, že se za čtyři roky má mistrovství světa konat také v Americe, ale severní. Přidělené ho mají Kanada, Mexiko a USA.

Konkurence z Evropy

Druhou evropskou kandidaturu oznámily již před čtyřmi roky Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Srbsko. Maroko má údajně ambice stát se druhým africkým hostitelem mistrovství světa po Jihoafrické republice, která ho hostila v roce 2010.

Zájem o pořadatelství se objevuje na všech kontinentech. Hovořilo se o tom, že se Saúdská Arábie snaží přemluvit ke společnému podniku Itálii. Čeká se také, zda se do boje přihlásí dvojice Austrálie a Nový Zéland.

X X X

Ve věku 76 let zemřela dramaturgyně Lidmila Kraváková

Výrazná divadelní osobnost, milovnice mýtů a poezie, která na přelomu tisíciletí působila také v Západočeském divadle v Chebu. Lidmila Kraváková se narodila 30. dubna 1946. Formovala ji uvolněná atmosféra šedesátých let a studentské intelektuální podhoubí v Praze, kde absolvovala na Karlově univerzitě divadelní vědu, ale prakticky do divadelního života vstoupila až v tehdejším Divadle pracujících v Gottwaldově, dnešním Městském divadle Zlín. S tím byla úzce spjata od roku 1972 až do roku 1999.

Poté uzavřela svou dlouholetou a plodnou kariéru tříletým intenzivním působením v Západočeském divadle v Chebu. Jako milovnice literatury se soustředila zejména na textovou přípravu inscenací. ,,Byla vášnivou čtenářkou poezie, hledačkou neotřelých jazykových i divadelních řešení, bylo jí blízké hledat témata lidsky hluboká, duchovní až existenciální,” popsal za Městské divadlo Zlín dramaturg Vladimír Fekar. Ne náhodou je její jméno spjato i s Vladimírem Holanem, s nímž vedla od roku 1966 až do roku 1975 korespondenci. ,,Zajímal ji apokryfní přístup k mytickým příběhům, k tématům, jež přesahují dimenzi lidského života,” doplnil Fekar.

Právě v tomto duchu se nesla také její tvorba v Západočeském divadle v Chebu. ,,Diváci mohou určitě vzpomínat na její výraznou úpravu inscenace Merlin aneb pustá zem, kterou režíroval Branislav Mazúch, do pomyslného mýtického cyklu v Chebu zapadá také její dramaturgie hry Rostislava Křivánka s názvem Rút. Podílela se tu ale i na titulech jako Zkrocení zlé ženy, Hrdina západu nebo Dvojí nestálost,” popsala současná dramaturgyně Západočeského divadla v Chebu Martina Pokorná. Své divadelní působení zakončila Lidmila Kraváková již v divadelním důchodu v roce 2005 apokryfním monodramatem Mirjam, ve kterém titulní roli ztvárnila chebská herečka Radmila Urbanová.

Lidmila Kraváková zůstává ve vzpomínkách pamětníků jako osoba naplno žijící divadlem i jako citlivá duše ponořená do světa slova a metafor.

,,Maminka byla celý život dítětem zavřeným v dospělém těle. Dítětem milujícím nade vše divadlo, poezii, herce, knihy, básníky a ten svět, ve kterém je všechno možné a nic jí v něm nezraní. Dokázala dohlédnout tam, kam v úterý ráno odešla,”zakončila její dcera Irena Benešová. Tereza Švecová