Z ČR mizí obilí do ciziny, zatímco vzdělaný Fiala neřeší ceny paliv a energií, firmy z Německa, Polska a dalších zemí to vykupují masivně! Obiloviny za ceny přes 10 tisíc Kč/ tunu. Němci vykupují i naše uhlí, protože dávají o „korunu“ víc, a tak se vozí vagonama rovnou do Německa. Tipuji, že v srpnu vystoupí profesor Fiala a ministr zemědělství, lidovec Nekula, a vyhlásí, že ty desetinásobné ceny za pečivo a další potraviny jsou Putinova práce. A že došlo uhlí, svede na Babiše! Vláda diletantů, amatérů, prohlašují odborníci a chudáci, kteří živoří, jichž je už podle statistiky a médií na milion. Jak řekl majitel nejstarší sklárny v Čechách, je to nejhorší vláda po druhé světové válce.

X X X

Naše muže zradili, zoufají si manželky obránců Azovstalu. O pomoc prosí papeže

V podzemním komplexu pod ocelárnami Azovstal v Mariupolu stále zůstávají ukrajinští vojáci, kteří vzdorují ruské agresi. O vysvobození bojovníků teď mezi jinými usilují jejich manželky, kteří se za ně byly přimluvit i u papeže. Ženy navíc novinářům řekly, že obránce Azovstalu zradili vlastní spolubojovníci v čele Zelenského.

„Prosím, nenechte je zemřít,“ apelovaly na papeže dvě ženy, jejichž manželé zůstávají v obleženém Azovstalu. S hlavou katolické církve se 29letá Julija Fedosjuková a 27letá Kateryna Prokopenková setkaly krátce ve Vatikánu. Informovala o tom agentura Reuters.

„Jste naše poslední naděje, doufám, že můžete zachránit jejich životy,“ žádala ho Prokopenková. Manželky bojovníků doufají, že se podaří zprovoznit humanitární koridor, kterým by vojáci opustili obležení.

Podle Reuters ženy popsaly papeži, v jak otřesných podmínkách nyní obránci Azovstalu žijí. Řeč prý byla o zraněných vojácích, kterým nemůže nikdo pomoci, hnijícím mase a nedostatku vody, jídla i léků.

 Zrádci ve vlastních řadách

„Naši vojáci čekají na evakuaci do třetí země, ruské zajetí pro ně není přípustné,“ zmínila Prokopenková s tím, že obránce Azovstalu by v takovém případě čekalo mučení a smrt. Členy batalionu Azov by pak v Moskvě mohli využít k propagandě.

Manželky vojáků pro list Daily Telegraph naznačily, že jejich muže zradili vlastní spolubojovníci. Bojovníci v Mariupolu údajně čekali, že se mohou dostat do obklíčení. Jeden z velitelů ukrajinské brigády Volodymyr Baranjuk, který měl mít vazby na Rusko, se měl nechat zajmout okupanty ve chvíli, kdy jeho vojáci ještě mohli vzdorovat.

Manželky bojovníků uvězněných v Azovstalu teď vědí, že jejich muže čeká jen jediné – evakuace, nebo smrt.

X X X

Začala evakuace obránců Azovstalu, míří na Rusy okupovaná území

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo v pondělí evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Pluk Azov uvedl, že evakuací splnil rozkaz Kyjeva. Zraněné převezli k ošetření na Rusy okupovaná území. Část vojáků dál zůstává v obklíčeném areálu.

 Pět desítek raněných podle Maljarové zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Obránci oceláren dlouho odmitali, že se vzdají Rusům, protože by to by prý pro ně znamenalo jistou smrt. Navrhovali přesun na území třetí země. Nedávno pomoc s jejich evakuaci nabízelo třeba Turecko.

Hanna Maljarová dala najevo, že řada ukrajinských obránců v Azovstalu zůstává a ukrajinské úřady se snaží také o jejich záchranu. „Díky obráncům Mariupolu jsme získali kritický důležitý čas na vytvoření rezerv, přeskupení sil a přijetí pomoci od partnerů. Obránci Mariupolu splnili všechny úkoly stanovené velením,“ cituje CNN Maljarovou, podle níž chtějí ukrajinské úřady dostat vojáky zpět v rámci výměny zajatců.

Krátce po náměstkyni šéfa resortu obrany se k situaci v Azovstalu vyjádřil prezident Zelenskyj, jenž rovněž naznačil, že v Azovstalu zůstávají obránci.

„Díky akcím ukrajinské armády – ozbrojeným silám Ukrajiny, tajné služby, vyjednávacího týmu, Mezinárodního výboru Červeného kříže a OSN doufáme, že se nám podaří zachránit životy našich mužů,“ uvedl Zelenskyj podle CNN. Vyjednání jejich návratu podle něj vyžaduje citlivost a čas.

Obránci splnili svou bojovou misi

„Obránci Mariupolu splnili své rozkazy, navzdory všem obtížím 82 dní na sebe stahovali přesilu nepřítele a umožnili ukrajinské vládě přeskupit síly, vycvičit další personál a získat velké množství zbraní z partnerských zemí,“ uvedl pluk Azov na Twitteru.

„V zájmu záchrany životů celá mariupolská posádka plní schválené rozhodnutí vrchního vojenského velení a doufá v podporu ukrajinského lidu,“ dodal v dalším příspěvku.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil v noci uvedl, že Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi. „Vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu. Operace na záchranu ukrajinských obránců zablokovaných uvnitř závodu pokračuje,“ oznámil generální štáb ukrajinské armády podle agentury Unian a bojovníky označil za „hrdiny naší doby“.

„Tím, že drželi pozice u Azovstalu, nedovolili nepříteli v přesunu až 17 praporových taktických skupin (kolem 20 000 lidí) v jiných směrech. Narušili tím realizaci plánu na rychlé dobytí Záporoží, dosažení administrativní hranice Doněcké a Záporožské oblasti a vytvoření podmínek pro obklíčení sil OOS,“ dodal štáb s odkazem na ukrajinské síly zapojené do operace na východě země (OOS).

Ukrajinské úřady neupřesnily, kolik vojáků v hutním areálu nadále zůstává. Předpokládá se, že uvnitř oceláren se před evakuací nacházelo přibližně 600 členů ozbrojených složek, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla.

Podle ukrajinského generálního štábu mezi nimi byli členové pluku Azov, národní gardy, námořní pěchoty, pohraničníci, policisté, dobrovolníci a příslušníci teritoriální obrany. Jejich evakuace pravděpodobně znamená konec nejdelší a nejkrvavější bitvy současné války na Ukrajině a významnou porážku pro tuto zemi, poznamenal Reuters.

Moskva už dříve oznámila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných ukrajinských vojáků z Azovstalu do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk. Kyjev až dosud dohodu o evakuačním koridoru z ruskými silami obklíčeného metalurgického komplexu nekomentoval.

Všichni evakuovaní budou vyměněni, uvedla nyní Maljarová. Podle nočního vyjádření Maljarové pokračuje mise na záchranu zbývajících ukrajinských obránců v metalurgickém komplexu, který představuje poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě na jihovýchodě Ukrajiny, které je nyní pod kontrolou ruských invazních sil.

Ukrajina odhaduje, že během několikaměsíčního obléhání Mariupolu ruskými silami zahynuly desítky tisíc civilistů ve městě. Vyjma rozlehlého metalurgického závodu Azovstal je strategicky důležité přístavní město nyní pod kontrolou ruských jednotek.

X X X

Ukrajinci zbytečně krvácejí a umírají za vlast

Zelenskyj lidi stále žene na smrt podle příkazu USA, Bidena a spol. Proč není v první linii i Zelenskyj?, ptají se odborníci a odpůrci vražd a zabíjení lidí?

Ruský plukovník ve výslužbě a vojenský expert Michail Chodarenok zaskočil během vysílání ruské státní ruské televize Rossija snad všechny diváky, další hosty ve studiu i samotnou moderátorku. Oproti posledním vyjádřením ruské propagandy varoval před silami Ukrajinců a podotkl, že situace ve válce se z pohledu jeho domoviny zhoršuje.

„Někdy se šíří informace o jakémsi psychologickém zhroucení ukrajinských ozbrojených sil, které jsou údajně na pokraji morální krize. To vše je, mírně řečeno, nepravdivé,“ prohlásil Chodarenok ve vysílání ruské státní televize.

Konkrétní případy válečných zajatců, jednotek a Ukrajinců, kteří se opravdu zhroutili, jsou podle něj ojedinělé. Moderátorka Olga Skabajevová ihned namítla, že pokud už několik ukrajinských jednotek oznámilo, že nemají finance ani zbraně, nelze jejich nesnáze přehlížet.

„Jistě. Ale situace z celkové strategické pozice je taková, že ukrajinské ozbrojené síly jsou schopny vyzbrojit milion lidí. Sami říkají, že pro ně není problém mobilizovat takový počet obyvatel. Celá otázka spočívá v tom, do jaké míry jsou schopni armádu vybavit moderními zbraněmi a vojenskou technikou,“ sdělil expert.

Situace se pro Rusko ještě zhorší?

Ukrajinci by prý sami o sobě nic nedokázali, ale vzhledem k tomu, že má začít fungovat program Lend-Lease, se může situace změnit. Narážel na americký zákon, který umožní rychlejší dodávání zbraní a dalšího materiálu na Ukrajinu. Ve Spojených státech o něm hovoří jako o Lend-Lease Act (Zákon o půjčce a pronájmu), což byl program USA za druhé světové války, který umožňoval zásobování spojenců válečným materiálem, aniž by Spojené státy přímo vstoupily do válečného konfliktu.

A vzhledem k tomu, že pak plně vstoupí v platnost další pomoc Západu, milion ozbrojených ukrajinských vojáků je třeba vnímat podle experta jako realitu velmi blízké budoucnosti. „Musíme v našich operačních a strategických kalkulacích vzít v úvahu, že situace se pro nás v tomto ohledu, upřímně řečeno, zhorší,“ upozornil Chodarenok.

„Kolik mužů je v jejich profesionální armádě? Myslím ty, kteří jsou mobilizováni,“ zeptala se moderátorka. „Úroveň profesionality armády není dána počtem těch, kteří byli povoláni do profesionální služby, ale úrovní výcviku osob, morálkou a připraveností prolévat krev za vlast. Vysoce profesionální může být i branná armáda,“ odvětil plukovník ve výslužbě.

V Rusku podle něj velmi formálně zakořenilo dogma, že pokud je člověk smluvní voják, je ihned profesionál. „Zdaleka tomu tak není,“ zdůraznil Chodarenok. Na Ukrajině podle něj existuje touha chránit svou vlast a vojáci hodlají bojovat do posledního muže.

„Je touha zemřít za svou vlast profesionalita?“ opáčila reportérka. „Není to profesionalita, ale součást vysoké bojeschopnosti armády. Nakonec o vítězství na bojišti rozhoduje vysoká morálka, nikoli personál, který není připraven bojovat za ideje,“ uvedl Chodarenok.

Chodarenok hovořil také o vztahu Ruska k Severoatlantické alianci, do níž směřují Finsko a dosud neutrální Švédsko. „Musíme zůstat realisty. Pokud tak neučiníme, dříve či později nás realita zasáhne tak tvrdě, že nebudeme vědět, čemu čelíme. Nemůžeme se proboha ohánět raketami proti Finsku. Vypadá to komicky. Největší problém naší vojenské a politické situace je, že jsme v absolutní geopolitické izolaci,” dodal  Chodarenok.

Rusko si podle něj nechce přiznat, že stojí proti celému světu. Bezvýhradná není ani podpora Indie nebo Číny. „Stojí proti nám koalice 42 zemí a naše zdroje jsou omezené. To zkrátka není normální a musíme to vyřešit,“ konstatoval.

X X X

EXPREMIÉR   SR  FICO  SE  PUSTIL   ZA   POLITIKY   EVROPY  I  SVĚTA  DO  KRITIKY  ZELENSKÉHO

OB  DED  OTRAVUJE  VEDOUCÍ   POLITIKY   EU  I  SVĚTA ,  KRITIZUJE  VŠECHNY,  ŽE  UKRAJINĚ  NEDODÁVAJÍ  VÍC   ZBRANÍ

FICO  SE  DIVÍ,  ŽE   SI  TO   NĚMECKO,  FRANCIE,  ITÁLIE  A  DALŠÍ  ZEMĚ  NECHAJÍ   LÍBIT

Bývalý slovenský premiér Robert Fico poslední dny se čím více opírá o ukrajinského prezidenta Zelenského. Ten před pár dny vystoupil on-line ve slovenském parlamentu, ale Fico společně s částí svých poslanců opustil sál. Dlouholetý šéf strany Směr-SD navíc Zelenského označuje za „komedianta“, který podle něj „lže na denní bázi“. Kontroverze Fico vyvolává i svými výroky, jak by řešil ukrajinskou krizi, kdyby byl u moci.

Slovensko je totiž jednou ze zemí nejvíce zasažených důsledky války na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že s Ukrajinou přímo sousedí, sem proudí davy uprchlíků. Na východě Slovenska navíc už byly slyšet i poplašné sirény, protože Rusové ostřelovali západní oblast Ukrajiny poblíž slovenských hranic.

Vláda premiéra Eduarda Hegera se zařadila mezi spojence Ukrajiny, a tudíž se nejenže stará o příchozí uprchlíky, ale zároveň svého východního souseda podobně jako jiné státy Evropské unie či Severoatlantické aliance (NATO) zásobuje vojenským materiálem.

Zelenskyj se stal jedním z terčů slovenského expremiéra a nyní opozičního lídra Roberta Fica. „Já tam určitě nebudu. Nebudu poslouchat člověka, který lže na denní bázi,“ prohlásil před Zelenského vystoupením předseda Směru. Ukrajinského prezidenta navíc označil za „herce“ a „komedianta“, čímž narážel na Zelenského kariéru před vstupem do politiky

Ukrajinský prezident podle Fica „poškozuje zájmy Slovenské republiky“. Kritizuje Zelenského slova například o tom, že Slovensko a další státy EU mají odstoupit od ruské ropy a klást důraz na lidské hodnoty. „Jaké hodnoty? Že na straně ukrajinské armády bojují fašisti, kterým naše vláda posílá zbraně?“ vykřikoval před novináři Fico s dovětkem, že Ukrajinci podle něj poslední roky na Donbasu „zabíjeli národnostní menšiny“.

Fico: Ukrajina? Co my s tím, proboha?

Fico od začátku války na Ukrajině tvrdí, že Slovensko by se do konfliktu vůbec nemělo zapojovat. V minulosti sice připustil, že by vláda mohla svému sousedovi zaslat humanitární materiál, dodávky zbraní ale odmítá. Stejně tak dnes říká, že by se postaral o válečné uprchlíky, ale ne o „spekulanty, kteří přijedou v Porsche a zaplatí za noc v luxusním slovenském hotelu 400 eur“.

Slovenský expremiér zároveň odmítá přistoupit na odstřižení Slovenska od ruské ropy. To je podle něj „totální výmysl USA“. „Kvůli komu mají lidé platit dvě a půl nebo tři eura za benzín a naftu? Kvůli Zelenskému? Kvůli Ukrajině? Co my s tím máme, proboha. To je válka mezi Spojenými státy a Ruskou federací,“ prohlašoval Fico a dodal, že on s válkou v zemi svého východního souseda „nechce nic mít“.

K Zelenského projevu na půdě slovenského Parlamentu se vrátil ještě v jednom facebookovém videu. „Tak teda prrr, pane prezidenta. My nejsme žádní vaši sluhové,“ řekl Fico. Zároveň zaútočil na vládu Eduarda Hegera i slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, že ukrajinské hlavě státu vychází vstříc. „Klesli tak hluboko, že po neoprávněných požadavcích cizího prezidenta mu ještě ve stoje zatleskají,“ vyčetl jim slovenský expremiér.

S Ficem odešla i krajní pravice

Jak dopředu avizoval, Fico svůj slib splnil a před projevem Zelenského z pléna Národní rady skutečně odešel. Následovala ho část poslanců jeho Směru-DS a přidali se také poslanci krajní pravice. Sál tak opustili zákonodárci z Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby, který před časem kvůli odsouzení za propagaci neonacistických symbolů přišel o poslanecký mandát, tak i poslanci z hnutí Republika. To tvoří bývalí Kotlebovci, kteří se s LSNS rozešli ve zlém.

Negativní názor na Zelenského projevovali zástupci slovenské krajní pravice už od začátku války. Kotleba, který byl tehdy ještě poslancem, hlásil, že Slovensko se do konfliktu nemá zapojovat a podobně jako Fico brojil i proti uprchlíkům.

Předseda zmiňované Republiky, europoslanec Milan Uhrík, o sobě dal vědět již během Zelenského vystoupení na půdě Evropského parlamentu. Ve chvíli, kdy od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uběhl jen zhruba týden, ukrajinský prezident promluvil před europoslanci a sklidil mohutný potlesk ve stoje. Jeho slova ovšem byla zcela jedno Uhríkovi, který si během nich bez zájmu četl na mobilu.

X X X

Proč Rusové nevyužívají přelomové letouny? Bojí se, co by Ukrajinci zjistili, říká analytik

Ústup ruské armády z okolí Charkova není jen zásluhou Ukrajinců, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS vojenský analytik Jiří Vojáček. Vyjádřil se také k zastaralé výbavě ruské i ukrajinské armády a nastínil, jaké prostředky mohou být zbraněmi budoucnosti.

Ukrajincům se v posledních dnech či týdnech podařilo u Charkova zahnat okupanty zpět k hranicím mezi oběma státy. „Ukrajinci sice bojují hrdinsky, ale není to stoprocentně jen jejich zásluha. Rusové stahují jednotky a budou je soustředit na povstalecké republiky na Donbasu, které ještě nemají pod kontrolou,“ vysvětlil Vojáček.

 Rusové tomu budou říkat přeskupování sil, Západ bude akci nazývat ústupem. Podle analytika ale rozhodně nemůžeme říct, že Rusové vyklidili pozice. Právě u Charkova – jen pár kilometrů nedaleko hranic – byly boje od začátku války velmi tvrdé. Rusové ale už vidí, že v této oblasti úspěch nezískají, takže se stahují jižněji.

Jedním ze strategických cílů je přístavní město Oděsa. „Na tu ale nemají. Mohou provést námořní výsadek, ale je tam tolik námořních min, že z moře nebude útok možný. Po zemi dobyli Cherson, ještě však musejí získat Mykolajiv, což se jim nedaří. A není to ani pravděpodobné,“ odhadl Vojáček.

Ruské tanky? Za den a půl zničené

Velkým tématem aktuálně probíhajícího konfliktu na Ukrajině je vojenské vybavení. „Obě země většinu výzbroje rekrutují ze skladů po sovětské armádě,“ nastínil Vojáček. Ruský i ukrajinský vojenský průmysl je rozsáhlý a v obou zemích se vyrábělo dál i po rozpadu Sovětského svazu. Výrobci však ztratili 90. léta, kdy neměli peníze. V Rusku pak nastal pomalý rozjezd, v jeho vývojových programech ale mnoho nového není.

Rusové na Ukrajině nasadili nejmodernější tanky T-90. „Za den a půl byly zničené,“ pousmál se Vojáček. Vyjádřil se také ke stíhacímu letounu Suchoj SU-57, který považuje za přelomový, Rusové ho ale ve válce téměř nepoužívají.

„Letoun se ale připravoval 43 let. Teď máme rok 2022 a Rusové mají 11 prototypů a část z nich nelétá. Kdyby SU-57 Ukrajinci sestřelili, prozkoumají elektroniku, radary a motory. To si Rusové nemohou dovolit. Zjistilo by se, že to není tak pokročilá technologie, jakou mají třeba Američané,“ dodal analytik.

Ruská armáda podle něj funguje jako prodejní kanál tamních zbrojních podniků. „Nemůžou přiznat, že ruční pancéřovka Carl Gustav za 100 tisíc dolarů zničila tank za 15 milionů dolarů,“ narážel na vyjádření Rusů, kteří o některých svých zničených tancích tvrdí, že je omylem zasáhli sami.

Vojáček od začátku invaze 24. února tvrdí, že Rusko je „obr na hliněných nohou“. Jeho armáda má pověst tvrdé, moderní a výkonné síly, ukázalo se ale, že realita je poněkud jiná.

Současná válka může přinést i změny v bojové taktice. „Ve všech armádách se etablují drony. Nejen jako průzkumné, ale jako bitevní prostředky. To, co ukazují na Ukrajině, je úžasné,“ dodal Vojáček.

X X X

Proč Rusové zabili českého dobrovolníka? Možná ze strachu a zhovadilosti, připouští expert Šándor

Důvodů, proč Rusové zabili českého dobrovolníka, se nabízí hned několik. Vojáci se mohli obávat, že podává Ukrajincům informace, uvažoval ve Zprávách Plus bezpečnostní expert Andor Šándor. Armáda také mohla střílet jen ze „zhovadilosti“. Reagoval tak na nález mrtvého Čecha v hrobě u Kyjeva.

„Když Rusové vidí řidiče, který telefonuje, mohou si vydedukovat, že pomáhá Ukrajincům. Může to být ale jen zhovadilost vojáků, kteří jsou frustrováni, psychika je u nich napnutá,“ uvedl Šándor.

Okomentoval tak úterní informaci o nálezu tří těl v Kyjevské oblasti. Mezi mrtvými měl být i muž českého původu. „Válka je hrozný byznys, zapojují se do něj civilisté, ale i umírají,“ doplnil dále bezpečnostní expert ve Zprávách Plus.

Mrtvý na Ukrajině pracoval jako řidič kamionu, po začátku ruské invaze se přihlásil jako dobrovolník. „Mezi zabitými je i český občan,“ informovala policie Kyjevské oblasti. V Česku má prý řidič manželku a bratra.

Redakci CNN Prima NEWS informaci potvrdilo ministerstvo zahraničí. „Případ českého občana můžu potvrdit. Náš zastupitelský úřad v Kyjevě je ve spojení s policejními složkami. Rodinu českého občana jsme informovali a poskytujeme jí konzulární služby,“ sdělila mluvčí resortu Lenka Do. Dodala také, že po dohodě s pozůstalými nebude sdělovat žádné další detaily.

Podle dřívějších informací český dobrovolník přišel o život poté, co v autě čelil palbě ruských vojáků. Incident popsal český web Voxpot

X X X

UBOŽÁCI  V  ČR  BEZ  PENĚZ,  DOKÁŽE  TAK  ŽÍT  I  FIALA?

Koupit jídlo, nebo zatopit. Účinné státní pomoci brání byrokracie, říká Hůle

Česko se nadále potýká s rapidním zdražováním. Zásadní problém pro pomoc lidem v krizi představuje rozbujelá byrokracie, řekl Daniel Hůle z Člověka v tísni v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

„Lidí do potravinových bank chodí stále více. Prognóza je taková, že o letních prázdninách budeme podporovat o třicet tisíc lidí více, tedy celkem 230 tisíc. Na konci roku to může být čtvrt milionu lidí,“ uvedla ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová ve vysílání CNN Prima NEWS. Hůle doplnil, že zdražování, které dopadá na stále větší část populace, pokračuje každým dnem.

„Nevíme, kam to povede. Řada lidí nemá a nebude mít jak ze svých příjmů hradit náklady, které jsou pro ně nezbytné. Nejedná se o to, zda si odepřou dovolenou nebo kde uspoří. Řeší, zda budou mít na nákup základních potravin, zajistí si teplo či energie,“ připomněl. Vláda pro tyto lidi připravuje příspěvky a balíčky pomoci. Jenže podle vedoucího programu Kariérní a pracovní poradenství z Člověka v tísni je zásadním problémem administrace

„Příspěvek na bydlení čerpá řádově jedna třetina potenciálních příjemců. Někteří o něm nevědí, další se za svou chudobu stydí a pro jinou skupinu lidí je bariérou administrativní procedura. Ten proces jim za to nestojí. Jde o čtrnáct dokumentů,“ přiblížil Hůle s tím, že se nejedná o problém, za který by mohla současná vláda.

Pomoc má být co nejjednodušší

Podle něj je legitimní, když stát stanoví parametry, podle kterých si člověk může zažádat o pomoc. „Pokud je ale splňuje, má být cesta k pomoci krátká a rychlá. Vláda by neměla hledět na názory administrativního aparátu, vzít rozum do hrsti a uvědomit si, že nám hrozí bezprecedentní krize a je třeba rychle pomáhat lidem, kterým rostou náklady,“ pokračoval Hůle. Ti, kteří nyní situaci těžko zvládají, mohou již za měsíc čelit chudobě.

„Nejšílenější je, že se každé tři měsíce musí dokládat náklady. A to i přesto, že víme, že pouze rostou. Snižme šikanu lidí v nouzi a vyděláme všichni,“ dodal. Hosty pořadu byli i poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) a Aleš Juchelka (ANO). Zástupce vládní koalice se slovy Hůleho souhlasil. „Budeme dělat vše pro to, aby cílená adresná pomoc, která se připravuje, byla co nejjednodušší,“ uvedl Výborný s odkazem například na chystaný energetický tarif.

Juchelka připomněl, že se digitalizace ministerstva práce a sociálních věcí táhne již desítky let. „Musíme jako politici reagovat. Můžeme to změnit pokyny a zákony, které schvalujeme jako na běžícím páse. Není nic jednoduššího,“ uzavřel.

X X X

Začala evakuace obránců Azovstalu, míří na Rusy okupovaná území

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo v pondělí evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Pluk Azov uvedl, že evakuací splnil rozkaz Kyjeva. Zraněné převezli k ošetření na Rusy okupovaná území. Část vojáků dál zůstává v obklíčeném areálu.

 Pět desítek raněných podle Maljarové zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Obránci oceláren dlouho odmitali, že se vzdají Rusům, protože by to by prý pro ně znamenalo jistou smrt. Navrhovali přesun na území třetí země. Nedávno pomoc s jejich evakuaci nabízelo třeba Turecko.

Hanna Maljarová dala najevo, že řada ukrajinských obránců v Azovstalu zůstává a ukrajinské úřady se snaží také o jejich záchranu. „Díky obráncům Mariupolu jsme získali kritický důležitý čas na vytvoření rezerv, přeskupení sil a přijetí pomoci od partnerů. Obránci Mariupolu splnili všechny úkoly stanovené velením,“ cituje CNN Maljarovou, podle níž chtějí ukrajinské úřady dostat vojáky zpět v rámci výměny zajatců.

Krátce po náměstkyni šéfa resortu obrany se k situaci v Azovstalu vyjádřil prezident Zelenskyj, jenž rovněž naznačil, že v Azovstalu zůstávají obránci.

„Díky akcím ukrajinské armády – ozbrojeným silám Ukrajiny, tajné služby, vyjednávacího týmu, Mezinárodního výboru Červeného kříže a OSN doufáme, že se nám podaří zachránit životy našich mužů,“ uvedl Zelenskyj podle CNN. Vyjednání jejich návratu podle něj vyžaduje citlivost a čas.

Obránci splnili svou bojovou misi

„Obránci Mariupolu splnili své rozkazy, navzdory všem obtížím 82 dní na sebe stahovali přesilu nepřítele a umožnili ukrajinské vládě přeskupit síly, vycvičit další personál a získat velké množství zbraní z partnerských zemí,“ uvedl pluk Azov na Twitteru.

„V zájmu záchrany životů celá mariupolská posádka plní schválené rozhodnutí vrchního vojenského velení a doufá v podporu ukrajinského lidu,“ dodal v dalším příspěvku.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil v noci uvedl, že Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi. „Vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu. Operace na záchranu ukrajinských obránců zablokovaných uvnitř závodu pokračuje,“ oznámil generální štáb ukrajinské armády podle agentury Unian a bojovníky označil za „hrdiny naší doby“.

„Tím, že drželi pozice u Azovstalu, nedovolili nepříteli v přesunu až 17 praporových taktických skupin (kolem 20 000 lidí) v jiných směrech. Narušili tím realizaci plánu na rychlé dobytí Záporoží, dosažení administrativní hranice Doněcké a Záporožské oblasti a vytvoření podmínek pro obklíčení sil OOS,“ dodal štáb s odkazem na ukrajinské síly zapojené do operace na východě země (OOS).

Ukrajinské úřady neupřesnily, kolik vojáků v hutním areálu nadále zůstává. Předpokládá se, že uvnitř oceláren se před evakuací nacházelo přibližně 600 členů ozbrojených složek, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla.

Podle ukrajinského generálního štábu mezi nimi byli členové pluku Azov, národní gardy, námořní pěchoty, pohraničníci, policisté, dobrovolníci a příslušníci teritoriální obrany.

Jejich evakuace pravděpodobně znamená konec nejdelší a nejkrvavější bitvy současné války na Ukrajině a významnou porážku pro tuto zemi, poznamenal Reuters.

 Moskva už dříve oznámila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných ukrajinských vojáků z Azovstalu do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk. Kyjev až dosud dohodu o evakuačním koridoru z ruskými silami obklíčeného metalurgického komplexu nekomentoval.

Všichni evakuovaní budou vyměněni, uvedla nyní Maljarová. Podle nočního vyjádření Maljarové pokračuje mise na záchranu zbývajících ukrajinských obránců v metalurgickém komplexu, který představuje poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě na jihovýchodě Ukrajiny, které je nyní pod kontrolou ruských invazních sil.

Ukrajina odhaduje, že během několikaměsíčního obléhání Mariupolu ruskými silami zahynuly desítky tisíc civilistů ve městě. Vyjma rozlehlého metalurgického závodu Azovstal je strategicky důležité přístavní město nyní pod kontrolou ruských jednotek.

X X X

Německé dráhy pomáhají s exportem ukrajinského obilí. Přepravují ho k Jadranu a Severnímu moři

Nákladní divize německých drah DB Cargo se zapojila do pomoci s exportem ukrajinského obilí, které kvůli ruské invazi není možné vyvážet do světa přes černomořské přístavy. V úterý to oznámil německý ministr dopravy Volker Wissing. Nákladní vlaky umožní přepravu zemědělských produktů do přístavů v Severním moři a na Jadranu.

Ukrajina patří k hlavním dodavatelům obilovin a dalších zemědělských plodin na světový trh, zemi se přezdívá obilnice Evropy | Foto: stock exchange, Uživatel: MMNoergaar

„DB Cargo se již podílí na zprovoznění železničního mostu, přes který bude moci v budoucnu proudit značné množství zemědělských produktů z Ukrajiny do severomořských a jadranských přístavů,“ řekl Wissing, který v úterý jednal s evropskou komisařkou pro dopravu Adinou Valeanovou a americkým ministrem dopravy Petem Buttigiegem.

Černé moře nahradila cesta přes Rumunsko. Ukrajina zatím do přístavu Constanca vyvezla 80 tisíc tun obilí.

Šéf německé železniční společnosti Deutsche Bahn Richard Lutz uvedl, že tento drážní koncern již nyní na objednávku exportérů vyváží až tři vlaky ukrajinského obilí denně.

Ukrajina patří k hlavním dodavatelům obilovin a dalších zemědělských plodin na světový trh, zemi se přezdívá obilnice Evropy. Kvůli blokádě přístavů tak vázne hlavně vývoz pšenice. Podle Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny 20 milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.

Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski v pondělí po schůzce s ministry zemědělství Polska, Ukrajiny a Spojených států řekl, že vývoz ukrajinského obilí by neměl klesnout pod čtyři až pět milionů tun měsíčně. Jinak podle něj hrozí, že ve světě nebude dostatek potravin. Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk dnes řekl, že Polsko dokáže přepravit pouze jeden až dva miliony tun ukrajinského obilí měsíčně.

Kabinet vyhlásil nouzový stav na 30 dnů od 4. března, Sněmovna následně odsouhlasila jeho prodloužení do konce května. Vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od nouzového stavu během epidemie koronaviru tentokrát nijak neomezuje české občany.

X X X

Silná zpověď Abrhámova rodinného přítele: Pomáhal jsem mu smířit se s koncem života

Na zesnulého herce Josefa Abrháma zavzpomínal ve speciálním vysílání pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS kněz a blízký rodinný přítel Jakub František Sadílek. Připomněl zejména chvíli, když to vypadalo, že Abrhám umírá. Hercův stav se ale po návštěvě Sadílka a rodiny nečekaně zlepšil.

„Poslední rok a půl byl nejvíce intenzivní. Josef byl sympatický tím, že byl napůl introvert a napůl extrovert. Připomínal mi mého otce, měl specifický smysl pro humor a lišácké oči. Duchovní setkání mi zůstanou v srdci nejvíce,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS Sadílek.

 S Abrhámem se v posledních letech potkával zejména v kostele jako farář, při křtu vnoučat nebo na návštěvách u herce doma či jeho rodiny. Přátelé Abrháma připomínali často ve spojitosti s jeho ženou Libuši Šafránkovou, s kterou podle nich tvořil nerozlučnou dvojici. Šafránková zemřela loni v červnu. „Věřím, že jsou opět zase spolu,“ řekl kněz.

V paměti mu zůstane zejména Abrhámův specifický úsměv. „Vzpomínám hlavně na jedno setkání. Asi před rokem a půl mi zavolal jeho syn s tím, že táta asi odchází, tak jestli bych nemohl přijet mu pomoci se smířením s koncem života,“ vyprávěl Sadílek.

Doběhl k autu, ale měl píchlou pneumatiku, takže ji před odjezdem ještě musel rychle vyměnit. Když dorazil na místo, naskytl se mu nepěkný pohled. „Už se nemohl hýbat, ležel na posteli a vypadalo to, že je v terminálním stavu, kdy odchází. Udělal jsem s ním duchovní obřad, poprosili jsme za odpuštění toho, co udělal v životě špatně,“ vzpomínal rodinný přítel.

„Najednou se na mě otočil a vykouzlil přítomný úsměv, až mě to dojalo,“ dodal. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Po měsících na lůžku začal herec mluvit a chodit. Jeho stav se prý radikálně zlepšil a ještě rok a půl byl s rodinou, která se o něj pečlivě starala.

Dokázal si pohrát se svou povahou

Když ještě Šafránková žila, manželé se podle něj chovali nenápadně. Chodívali spolu do kostela, Josef rád navštěvoval i tamní restauraci. „Do Spořilova hezky zapadli, ne vždy se asi chtěli ukazovat na veřejnosti. Všichni je ale měli rádi, vydrželi spolu až do konce,“ popsal kněz.

Abrháma má spojeného hlavně s rolemi z filmů Vrchní, prchni! nebo Marečku, podejte mi pero. „Mám rád jeho humor. Dokázal si pohrát se svou povahou,“ ocenil Sadílek.

Abrhám zemřel ve věku 82 let, proslavily role fešáků, svůdníků, lékařů nebo falešného vrchního, role humorné i vážné. Během své bohaté kariéry se mimo jiné stal držitelem prestižní Ceny Thálie.

X X X

Uprchlíci z Maďarska? Naložit do vlaku a odvézt zpět do domoviny, apeluje starosta

Nemůžete člověka se statusem uprchlíka nutit, kam půjde. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl starosta Prahy 13 a zastupitel hlavního města David Vodrážka (ODS). Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) ale zdůraznil, že stát musí uprchlíky z Ukrajiny začít rozdělovat do všech regionů. Pokud jde o běžence z Maďarska, měli by podle Vodrážky nasednout na vlak a jet domů.

Není uprchlík jako uprchlík. Po vlně běženců z Ukrajiny, kteří opravdu utíkali před válkou, začíná přibývat lidí, kteří cestují po Evropě a jejich hlavním cílem je získat v daném státě sociální dávky. Za válečné běžence se často vydávají například občané Maďarska. Také se více objevují nepřizpůsobiví uprchlíci, nejčastěji romského původu.

 „Nepřizpůsobiví jsou problém, vytvářejí obraz celé komunity. To je špatně. Místo toho, abychom s hrdostí přijímali uprchlíky, budeme je teď házet do jednoho pytle s Romy z Maďarska nebo Ukrajiny. Stát by měl zjistit, odkud člověk je, a pokud nemá status uprchlíka, tak ho naložit do vlaku a odvézt zpět do domoviny. Snaha pomáhat se ochlazuje,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS pražský zastupitel Vodrážka.

Stanové městečko v Praze je jen čekárna

Například asistenční centrum (KACPU) ve Vysočanech, které slouží pro metropoli a střední Čechy, odbavilo od začátku ruské invaze na konci února kolem 88 tisíc uprchlíků. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vyzval k vytvoření celostátního mechanismu jejich přerozdělování mezi kraji. Podle něj je v Praze čtyřikrát více uprchlíků z Ukrajiny na tisíc obyvatel než v některých jiných regionech. Podle Hřiba hrozí, že Praha bude muset KACPU uzavřít.

 Praha také vybudovala v Troji stanové městečko, během víkendu v něm našlo azyl 142 uprchlíků včetně několika rodin. Mělo sloužit jako úleva pro Hlavní nádraží, kde zůstávají stovky běženců, kteří často nemají nárok na dočasnou ochranu nebo s nimi řízení o udělení ochrany ani nebylo zahájeno.

„Stanové městečko je jen čekárna podle toho, jak budeme dostávat lůžka. Potřebujeme, aby premiér představil návrh na relokaci těch ostatních uprchlíků. Stát ukázal před týdnem mapy, ze kterých vyšly nějaké regiony červeně, jiné zeleně. Logicky by měl vzniknout systém na přesun do zelených zón,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Hřib.

Hlavním problémem podle něj nejsou stovky lidí na nádraží, ale 99 a půl procenta ostatních. „Zvyšují se náklady obyvatel kvůli energetické krizi a vláda to musí řešit prioritně. Lidé na nádraží se vyřeší. Nesmí se zvyšovat náklady lidí, jinak odstartuje populismus, který jsme zde ještě neviděli,“ varoval primátor.

Vondrák: Už je není kam dávat

Složité situace ale řeší i další vytížené kraje. V Moravskoslezském se dosud prostřednictvím asistenčního centra zaregistrovalo 19 821 uprchlíků. Za poslední tři týdny jich přibylo přes 2 700, což oproti předchozím třem týdnům bylo zhruba o pětinu méně.

Hejtman Ivo Vondrák (ANO) ale zmiňuje hlavně problémy s ubytováním desítek podle něj nepřizpůsobivých běženců. „Máme hodně těch, které nemůžeme ubytovat. Po naplnění kapacit na tom budeme stejně jako v Praze. Lidé jsou na nádraží a čekají, zda mohou někam jít. Situace s nepřizpůsobivými je komplikovaná. Není jiné řešení, než aby je stát rozprostřel,“ vyzval hejtman.

V pátek se v KACPU registrovalo 104 lidí a 50 z nich si požádá o ubytování. Kraj ale neví, kde se ubytuje druhá půlka registrovaných uprchlíků. „Už je není kam dávat,“ zdůraznil Vondrák.

Největší problém podle něj vznikl, když do Česka přijeli právě nepřizpůsobiví. Pokud se jedná o standardní uprchlíky, běží prý vše hladce. „Ale pak jsou tu tací, kteří sem jedou jen kvůli dávkám. Ale opravdu se nejedná o všechny,“ navázal na slova starosty Vodrážky, že není správné házet všechny uprchlíky do jednoho pytle.

X X X

Zničily sankce Rusko? Rubl se drží

 Rusko už téměř tři měsíce čelí bezprecedentním sankcím, které na něj uvalily západní státy v souvislosti s vojenským útokem na Ukrajinu. Jak v současnosti vypadá ruská ekonomika? Podle ekonoma Petra Dufka je složité něco takového posuzovat, protože dopady sankcí bývají obvykle zpožděné a Moskva navíc nezveřejňuje mnoho makroekonomických údajů. Efekt sankcí však Dufek považuje za neoddiskutovatelný.

 „Když se lidé koukají na kurz ruské měny a vývoj tamní ekonomiky, tak jsou asi zklamaní. Ruská měna se drží, ale vlastně se s ní nedá obchodovat. Ten kurz neříká vůbec nic. Nutno také podotknout, že dopady jsou zpožděné. Rusko se rozhodlo, že některé údaje vůbec nebude zveřejňovat,“ řekl Dufek ve vysílání CNN Prima NEWS.

Inflace v Rusku vzrostla již na více než 17 %, a to i přes to, že tamní centrální banka krátce po zahájení útoku na Ukrajinu zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 % z předchozích 9,5 %. Na konci dubna pak sazbu snížila na 14 %.

Ruský rubl se v březnu propadl na rekordní minima, což podpořilo poptávku po řadě zboží od základních potravin po automobily v očekávání, že se ceny budou ještě výrazněji zvyšovat. Od té doby se nicméně ruská měna zotavila. V současnosti je rubl vůči euru či dolaru dokonce silnější než před začátkem invaze.

Ruský státní rozpočet jen za letošní duben přišel o 133 miliard rublů za neprodanou ropu a plyn. Tato čísla uvádí oficiální zpráva ruského ministerstva financí. To předpokládá, že HDP země za rok 2022 poklesne o 12 %, šlo by tak o nejhorší hospodářský výsledek Ruska od roku 1994.

X X X

Karlovarský kraj má stále málo lékařů, mladé chce motivovat už ve škole

Kritický nedostatek praktických lékařů a zubařů bude muset řešit Karlovarský kraj. Vyplývá to z výsledků jednání vedení regionu se starosty obcí s rozšířenou působností a zástupci regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Finanční motivace pro stávající lékaře už nestačí. Navíc jejich věkový průměr se velmi blíží sedmdesátce.

Tristní situaci ve zdravotnictví chce kraj řešit motivačními projekty, které mají na západ Čech přilákat právě nedostatkové praktiky a zubaře.

„Karlovarský kraj se za pomoci řady programů snaží motivovat lékaře, aby ve městech a obcích působili. Podporujeme například vznik ordinací, přispíváme na jejich vybavení i na specializační vzdělávání,“ uvedl hejtman Petr Kulhánek.

Právě z programu na podporu zřízení ordinací dotovaného milionem korun čerpá v letošním roce 600 tisíc korun Jáchymov. Částka zčásti pokryje náklady na zřízení zubařské ordinace.

Zubař v lázeňském městě chyběl téměř dva roky. Jeho nově vybavená ordinace ožije už 1. června. „Stála nás přibližně tři miliony korun,“ uvedl starosta Jáchymova Bronislav Grulich.

O tom, že lékařka, která se ordinace ujme, nebude mít o pacienty nouzi, svědčí zájem veřejnosti. Jáchymov na svých stránkách zveřejnil možnost předem se k ní hlásit. „Jen za několik prvních hodin jsme evidovali na šest stovek žádostí,“ potvrdil Grulich.

Snaží se i radnice

Pomoc při shánění lékařů nabízejí i samotné radnice. Ta jáchymovská například může zajistit v případě potřeby pro zubařku byt v rekonstruovaném domě jen pár metrů od ordinace. V Sokolově zase nabízejí hned dvě stavební parcely.

„Bohužel se ukazuje, že finanční motivace pro stávající lékaře už není to pravé a situace se nelepší. V některých částech kraje, zejména na Chebsku, se věkový průměr praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost blíží hranici 70 let, jejich počet je navíc nedostatečný. Proto jsme se sešli se všemi aktéry, kteří mohou nabídnout motivační prvky, jež by pomohly lékaře přesvědčit, aby v kraji pracovali,“ konstatoval hejtman Kulhánek.

Jedním z motivačních momentů může podle hejtmana být systém stipendií pro studenty vysokých škol. Nyní tento projekt rozšiřuje i o studenty lékařských fakult. Ti mají šanci získat až 150 tisíc korun ročně, a to už od prvního roku studia.

„Pravidla stipendijního programu samozřejmě musíme rozpracovat do detailu. Cílem je přimět absolventy lékařských fakult z našeho kraje, aby se po studiích vrátili zpět do regionu,“ naznačil Kulhánek. Obdobné programy, které už fungují, předpokládají, že se dotovaný student „upíše“ na předem domluvenou dobu.

Při rozhodování o budoucím působišti by studentům lékařských fakultu mohl pomoct i katalog benefitů, který kraj chystá vydat.

„Bude v něm kompletní přehled benefitů. Finančních i nefinančních, které praktickým lékařům v regionu nabízíme. Katalog budeme šířit mezi studenty lékařských fakult, ale i mezi absolventy a stávajícími lékaři,“ doplnil hejtman.

Podle názoru vedení Karlovarského kraje by ale jednu ze stěžejních rolí při zajišťování lékařů měla sehrát Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Našemu kraji by měla věnovat zvýšenou pozornost, protože právě tady je situace kolem chybějících praktických lékařů a zubařů horší než ve zbytku republiky. A my ji musíme aktivně řešit,“ dodal Petr Kulhánek s tím, že hodlá v tomto ohledu oslovit ředitele VZP Zdeňka Kabátka. Diskuse s ním by se opět měli zúčastnit starostové, kraj ale pozve i zástupce Sdružení praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost i zubních lékařů.

X X X

 Státní zástupce podal obžalobu na soudce kvůli pokusu o sexuální nátlak na nezletilou

 Případ pokusu o sexuální nátlak ze strany soudce brněnského soudu na nezletilou míří k soudu, státní zástupce podal obžalobu. Soudci Karlu Kaniflovi hrozí až pět let vězení. Na webu Krajského státního zastupitelství o tom informoval mluvčí Hynek Olma. Soudce vinu odmítá. V dubnu navrhli soudce obžalovat policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Obžalobu na soudce podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi 12. května, a to u Městského soudu v Brně. Soudce byl loni obviněn z trestných činů sexuálního nátlaku ve stadiu pokusu, ohrožování výchovy dítěte, zneužití pravomoci úřední osoby a výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií. „V případě, že citovaným soudem bude uznán vinným z žalované trestné činnosti, hrozí mu trest odnětí svobody v délce jeden až pět roků,“ uvedl Olma.

S dívkou si soudce údajně dlouhodobě psal a následně ji i navštěvovat. Od poloviny loňského roku je postaven mimo službu. Na podzim podala kvůli případu tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na soudce kárnou žalobu.

Není ale jisté, zda kauza u městského soudu zůstane, vzhledem k tomu, že dotyčný soudce působil u soudu v Brně. „Zdejší soud obdržel obžalobu v této věci. Současně s obžalobou byl podán také návrh na odnětí a přikázání věci a spis je nyní předložen KS (krajskému soudu) v Brně k rozhodnutí o tomto návrhu,“ napsala ČTK mluvčí městského soudu Petra Hovorková.

Soudce Knaifl se podle vyšetřovatelů předloni v létě dostal k nezletilé dívce prostřednictvím svého povolání. Následně si s ní začal dopisovat přes sociální sítě a dívku také opakovaně navštěvoval, a to i přes upozornění lidí z jejího okolí, že to není vhodné. Muž se posléze údajně pokusil dívku donutit k sexu, což se ale nestalo. Soudce loni Deníku N potvrdil, že obviněný je, odmítl ale, že trestné činy spáchal.

„Sám nevím, co za tím je. Nic takového jsem neudělal, připadám si jako postava z románu Franze Kafky. Nevím, co si o tom myslet, připadám si jako ve zlém snu. Na nikoho jsem nikdy sexuální nátlak nedělal. Co nashromáždila policie, se nezakládá na pravdě. Víc k tomu říkat nechci, pro mě je to dlouhodobá noční můra,“ sdělil soudce.

Případem brněnského soudce se budou primárně zabývat kriminalisté a trestní justice, teprve později by teoreticky mohlo přijít na řadu kárné řízení. V kárném řízení se mohou soudci zodpovídat i z prohřešků, které nedosahují intenzity trestného činu. Nejčastěji jde o průtahy, ale důvodem může být i nevhodné chování, které ohrožuje pověst justice a důvěru veřejnosti v nezávislé soudní rozhodování. Nejpřísnějším postihem v kárném řízení je zbavení taláru.

Stejný soudce čelí ještě jiné kárné žalobě. Podal ji předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy kvůli tomu, že soudce řádně neplnil oznamovací povinnost podle zákona o střetu zájmů. Kárný senát by měl žalobu projednat v červnu, už jednou však termín rušil a odkládal, ceskajustice.cz

X X X

Rozsudek nad generálem Syrovým byl zrušen. Komunisté ale okradli i jeho bratra. Po letech to bude řešit soud

  Dlouhá léta zpochybňovali historici rozsudek československého Národního soudu, jímž byli v roce 1947 odsouzeni k 20 letům těžkého žaláře předsedové vlády v letech 1938-1939 generál Jan Syrový a Rudolf Beran. Rozsudek byl zrušen až po 75 letech, učinil tak v dubnu Vrchní soud v Praze. Málo se ale ví, že komunisté znárodnili také majetek bratrovi generála – Ladislavovi. Zabrali mu nejen úspěšnou stavební firmu, ale i zahradnictví. Na konci června se touto nepravostí nedemokratického režimu bude zabývat pražský Městský soud.

Letos 12. dubna byl po 75 letech zrušen rozsudek Národního soudu, jímž byl k trestu dvacetiletého těžkého žaláře odsouzen generál Jan Syrový, bývalý ministerský předseda a ministr obrany. Spolu s Janem Syrovým byl v roce 1947 ke stejnému trestu odsouzen i předseda vlády let 1938-1939 Rudolf Beran. I v jeho případě došlo k zrušení rozsudku; viz text Ekonomického deníku ZDE (včetně zmíněného usnesení Vrchního soudu v Praze).

Jan Syrový byl nejstarším ze 6 sourozenců, kteří se v letech 1888-1902 narodili v Třebíči manželům Janu a Anně Syrovým.

Zatímco Jan se věnoval vojenské kariéře, nejmladší Ladislav se stal uznávaným architektem a stavitelem.

Kolem některých jeho staveb dnes Pražané chodí (případně v nich i bydlí), aniž si to uvědomují. Domy v Praze-Střešovicích, Patočkova č.p. 676-680; dům č. p. 676 si Ladislav Syrový postavil pro vlastní potřebu.

Nepřehlédnutelná je také například vila hudebního skladatele a nakladatele Františka „Ferryho“ Kovaříka v Praze na Barrandově, Barrandovská 268/22. Nebo dům publicisty a překladatele Karla Teigeho v Praze na Cihlářce, U Šalomounky 2369/5.

Syrového stavební firma vystavěla také dům v pražských Vinohradech, v Londýnské 334/83.

Ladislav Syrový se v druhé polovině 30. let minulého století podílel také na budování opevnění, které mělo chránit Prahu před útokem nacistických vojsk.

Syrového úspěšnou stavební firmu ale v červenci 1948 ministerstvo techniky znárodnilo. A to vyhláškou ze dne 29. 7. 1948 č. 1669/1948 Ú. l., v položce č. 33.

Dokument podepsal ministr Emanuel Šlechta, český a československý politik Československé strany socialistické, hlavní představitel poúnorového prokomunistického kurzu ČSS, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Šlechtovi se náklonnost ke komunistickému zřízení nakonec nevyplatila. Byl sám pronásledován a nakonec se svou manželkou spáchali v roce 1960 sebevraždu.

Ale zpět. Do firmy Ladislava Syrového také zahradnictví v Praze-Troji, které „bylo dotováno ze zisku podniku stavebního“. Také to bylo v prosinci následujícího roku (1949 – pozn. red.) znárodněno i zahradnictví.

Není divu, že se Ladislav rozhodl opustit Československo. Do země sed už nevrátil; zemřel v roce 1980 v USA ve státě Illinois (Viz ZDE; položka č. 15)

Spolu s ním odešla i jeho manželka Ivana Syrová, rozená Kohoutová, narozená v roce 1916 ve Vídni.

Nato Lidový soud trestní v Praze 21. 12. 1953 vyslovil, že veškerý majetek Ladislava a Ivany Syrových „připadá státu“. Pod usnesením se spisovou značkou 8/a Nt 1553 je podepsán Stanislav Sokol.

Tyto postupy ze strany státu jsou dnes pokládány za nepřijatelné, viz například článek 11 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, kde se zaručuje ochrana osobního vlastnictví.

„Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje,“ stojí v Listině.

Manželé Syroví zemřeli bezdětní. Nejbližšími žijícími příbuznými jsou potomci Ladislavova bratra Bohumila (1892-1979).

Návrhy na soudní očištění perzekuovaných členů rodiny iniciuje Bohumilův pravnuk Jan Syrový (narozen 1990) z Třebíče.

Zmiňované soudní rozhodnutí z roku 1953 je nicméně stále pravomocné.

Zda se ho po téměř 70 letech podaří zrušit a zda budou manželé Syroví rehabilitováni, se ukáže při veřejném zasedání.

Rozsudek zrušen po 75 letech

Dlouhá léta zpochybňovali historici rozsudek československého Národního soudu, jímž byli v roce 1947 odsouzeni k 20 letům těžkého žaláře předsedové vlády v letech 1938-1939 generál Jan Syrový a Rudolf Beran. Nicméně až nyní, po 75 letech, byl rozsudek zrušen. Učinil tak Vrchní soud v Praze.

Z iniciativy generálova praprasynovce, jeho jmenovce Jana Syrového podal loni městský státní zástupce v Praze v generálův prospěch návrh na povolení obnovy řízení. Ale neuspěl.

Městský soud v Praze jeho návrh 14. 12. 2021 zamítl. Ustanovený obhájce Jakub Backa se však nevzdal a podal stížnost.

A senát Vrchního soudu v Praze pod vedením Vladimíra Stiboříka jeho námitkám vyhověl. Uznal, že proces byl nezákonně ovlivněn, a proto je třeba odsuzující rozsudek zrušen. Soudci odhalili i celou řadu dalších pochybení, které přiložené usnesení podrobně popisuje.

Ačkoli původní podnět směřoval jen ve prospěch generála Jana Syrového, soudci vrchního soudu dospěli k závěru, že důvody pro obnovu řízení svědčí stejně i ve prospěch Rudolfa Berana, a proto zrušili rozsudek i v jeho případě.

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2022 zásadním způsobem přepsal novodobé československé dějiny. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

KLDR má přes milion případů covidu. Nasadila armádu, lidem radí kloktání a čaj

Severní Korea týden po oznámení covidu na svém území překonala hranici milionu infikovaných. Tamní zdravotnické úřady mluví o nákaze „horečkou neznámého původu“. Testovací kapacity v zemi jsou ale omezené, případů bude tedy nejspíš víc. Vůdce Kim Čong-un povolal armádu, aby distribuovala léky. Lidem, kteří onemocní, zdravotníci radí užívat běžné léky na chřipku, antibiotika či domácí medicínu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na víkendovém mimořádném zasedání politbyra vládnoucí Korejské strany práce kritizoval představitele zdravotnických úřadů za pomalou reakci na epidemii a nařídil armádě, aby pomohla při distribuci léků.

V úterý severokorejské zdravotnické úřady oznámily, že se příznaky horečky nově objevily u 269 510 lidí, čímž se jejich celkový počet zvýšil na více než 1,48 milionu. Kolik z těchto nemocných mělo pozitivní test na koronavirus, Pchjongjang nesdělil.

Izolovaná země poprvé oficiálně přiznala výskyt covidu-19 minulý týden. Severní Korea, která má na 26 milionů obyvatel, zatím vykázala 56 úmrtí.

Panují obavy, že šíření nemoci způsobí v Severní Koreji humanitární krizi. Severokorejský zdravotnický systém je dlouhodobě ve špatném stavu a předpokládá se, že většina obyvatel není proti covidu-19 očkovaná. Severokorejský vůdce minulý týden vyhlásil v celé zemi uzávěr.

Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že covid-19 by se mohl v Severní Koreji rychle rozšířit. „V zemi, která má teprve zahájit očkování proti covidu-19, je riziko, že by se virus mohl rychle masově rozšířit, dokud nebude omezen okamžitými a přiměřenými opatřeními,“ uvedla podle agentury Reuters regionální šéfka WHO Púnam Singhová. V prohlášení rozeslaném novinářům WHO uvedla, že přímo od severokorejských úřadů ještě nedostala informace o epidemii.

Kromě armády země v boji s nemocí nasadila rovněž více než 10 000 zdravotníků, aby pomohli vysledovat potenciální pacienty s tímto onemocněním.

Jihokorejská agentura Jonhap v úterý uvedla, že Severní Korea zároveň vyslala tři letadla pro zdravotnickou pomoc do Číny. „Tři letadla společnosti Air Koryo z KLDR přiletěla v pondělí do čínského města Šen-jang a týž den se vrátila se zdravotnickou zásilkou do vlasti. Šlo o jeden z prvních mezinárodních letů z KLDR od začátku pandemie covidu před více než dvěma lety,“ napsala agentura Jonhap s odvoláním na nejmenované zdroje. Podle nich je pravděpodobné, že budou následovat další podobné lety.

Mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) Liz Throssellová dnes varovala, že opatření, která Pchjongjang přijme v boji proti covidu, by mohla mít ničivé následky, protože by mohla bránit lidem obstarat si dostatek potravin a dalších základních potřeb.

„Děti, kojící matky, starší lidé, bezdomovci a ti, co žijí v odlehlejších venkovských a pohraničních oblastech, jsou zvlášť zranitelní,“ podotkla Throssellová.

Kloktejte slanou vodu, pijte čaj ze zimolezu

Mezinárodní společenství loni nabídlo KLDR, že jí zašle několik milionů vakcín proti covidu. Pchjongjang to ale odmítl s tím, že na začátku pandemie v lednu 2020 uzavřel hranice a do země se žádná nákaza nedostala.

Nyní, když se zemí nákaza šíří rychlým tempem, zdravotníci pacientům radí užívat běžné léky na chřipku, antibiotika či domácí medicínu, píše agentura Reuters.

Severokorejská státní televize v pondělí odvysílala záběry, na nichž bylo vidět pracovníky v červených ochranných kombinézách, jak otevírají okna, čistí stoly a rozprašují dezinfekci. K léčbě covidu a jeho příznaků státní média vyzvala nakažené, aby brali léky jako ibuprofen či amoxicilin a další antibiotika – která sice nedokážou bojovat s viry, ale jsou někdy předepisována proti sekundárním bakteriálním infekcím.

Pomoci může podle severokorejských médií také například kloktání slané vody nebo pití čaje ze zimolezu japonského či vrbových listů třikrát denně.

„Tradiční léčba je nejlepší!“ prohlásila ve státní televizi jedna ze severokorejských žen, zatímco její manžel popsal, jak dohlíží na to, aby děti každé ráno a večer kloktaly slanou vodu. Starší obyvatelka Pchjongjangu zase uvedla, že jí pomohlo pít zázvorový čaj a větrat pokoj. „Nejdřív jsem se covidu bála, ale řídila jsem se radami lékaře, dostala jsem správné léky a nic hrozného to nebylo,“ řekla.

Vzhledem k tomu, že KLDR sdílí hranice s Jižní Koreou a Čínou, které zaregistrovaly mnoho případů nákazy koronavirem, odborníci opakovaně zpochybnili tvrzení severokorejských úřadů, že do země covid nepronikl.

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení nabídlo Pchjongjangu uspořádání rozhovorů na pracovní úrovni, na kterých by Jižní Korea se svým sousedem projednala možnou humanitární pomoc. Soul je podle ministerstva připraven poskytnout léky, vakcíny a testovací sady i technickou spolupráci.

X X X

Přísná trenérka ruských krasobruslařek narazila v USA, nemohla koučovat dceru. Proč?

Je známá pro svůj přísný, možná až despotický přístup. Ale právě i díky tvrdé ruce vzešlo zpod křídel ruské trenérky Eteri Tutberidzeové mnoho výjimečných krasobruslařek, a to včetně mladičkého zázraku Kamily Valijevové. Tu na olympijských hrách v Pekingu semlela informace o tom, že měla dříve pozitivní dopingový test. A nyní možná tento fakt pokazil Tutberidzeové výlet za dcerou, která trénuje ve Spojených státech amerických.

Sama Tutberidzeová mnoho let v USA žila a její dcera v zámoří zůstala. Nyní se úspěšná a zároveň obávaná trenérka vypravila do Ameriky, aby svoji Dianu – jež se vydala ve stopách matky – navštívila, probrala s ní i záležitosti ze sportovní kariéry, poradila choreografii.

Tento krok se ale ve Spojených státech nepotkal s úplným pochopením. Když totiž chtěla Tutberidzeová v městečku Norwood poblíž Bostonu pomoct dceři s tréninkem, nebyla vpuštěna na led, dokonce ani nemohla stát za mantinelem a přidávat trefné trenérské poznámky. Musela mezi ostatní rodiče na tribunu.

Proč takovýto razantní přístup, který například manželka mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova a bývalá krasobruslařka Taťjána Navková označuje za šílenství? Na vině není rusofobie umocněná současnou válkou na Ukrajině. „Tutberidzeová může přijít a sledovat trénink z tribuny. Stejně jako každý rodič však bude muset dodržovat naše pravidla. Rodičům je zakázáno být na ledě nebo stát vedle,“ měla vzkázat Rebecca Stumpová, ředitelka krasobruslařského areálu. Jenže vzhledem k statusu Tutberidzeové by ale běžně neměl být problém dostat se k mladým závodnicím, i když nejsou jejími svěřenkyněmi.

K zákazu přiblížit se k ledu mohly zčásti přispět amerického zákony. Konkrétně jeden, přezdívaný Rodčenkův. Grigorij Rodčenko je bývalý šéf ruské antidopingové agenturu (RUSADA), přičemž jeho svědectví pomohlo rozkrýt údajný státem organizovaný doping ruských sportovců během zimních olympijských her 2014 v Soči. Ve své rodné zemi je to muž „na odstřel“, ukrývá se v USA a je zařazen do programu na ochranu svědků.

Podle zákona přijatého na konci roku 2020 jsou pro americkou populaci a její zájmy „hrozbou“ všichni sportovci, kteří měli pozitivní dopingový test ze závodů, na kterých se objevili i Američané. A dané hříšníky – případně lidí do dopingu namočených – pak mohou trestat americké soudy.

Jedna svěřenkyně Tutberidzeové si dopingovými strastmi prošla nedávno. Kamila Valijevová si přijela na olympijské hry do Pekingu pro dvě zlaté medaile, vracela se „jen“ s jednou. V průběhu akce pod pěti kruhy přišla pro v tu chvíli ještě 15letou závodnici zpráva, se kterou se po psychické stránce nedokázala vypořádat. V oficiální zprávě bylo oznámeno, že při prosincovém ruském šampionátu byla Valijevová pozitivně testována na jednu ze zakázaných látek.

„Eteri nebere v úvahu, že Američané přijali Rodčenkovův zákon. Vůbec ji to nezajímá. Nebo nezná problematiku, proto se chová tak drsně,“ citoval web Sovsport.ru čtyřnásobného olympijského vítěze v biatlonu Alexandra Tichonova.

X X X

Hejnová končí kariéru. Olympijská medailistka je těhotná, loni nezávodila

Dvojnásobná mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek Zuzana Hejnová končí kvůli těhotenství kariéru. Bronzová olympijská medailistka z Londýna se v poslední době potýkala se zdravotními problémy, nezávodila téměř dva roky. S fanoušky se rozloučí na Zlaté tretře 31. května v Ostravě.

„Moje atletická kariéra se nachýlila ke konci, protože s přítelem Markem Zúberem čekáme miminko. Už by to šlo těžko skrývat, tak jdeme s pravdou ven,“ uvedla v tiskové zprávě a nahrávce pro média pětatřicetiletá Hejnová, jedna z nejúspěšnějších českých atletek poslední dekády.

„Mám za sebou skvělou kariéru, jsem vděčná za všechno, co se mi povedlo i nepovedlo, a ze srdce děkuju všem, kteří mě podporovali a podporují. Teď se těším na novou roli a na nového šampiona… Všechno probíhá dobře, jen mi roste břicho a už se nevejdu do džín,“ dodala Hejnová.

Konec si představovala jinak

Naposledy závodila 8. září 2020 na Zlaté tretře, kde běžela 300 metrů překážek. Právě prestižní ostravský mítink si vybrala jako místo oficiální rozlučky. „Chtěla jsem se loučit na stadionu před českými diváky,“ řekla Hejnová. „Ten konec jsem si asi nepředstavovala takhle, že už se neproběhnu… Ale samozřejmě z toho, co nás čeká, mám velkou radost. Teď nás už čeká úplně jiný život,“ dodala někdejší dorostenecká mistryně světa.

Dvojnásobná vítězka ankety Sportovec roku ČR a držitelka tří ocenění pro nejlepší českou atletku na letošek tak jako tak plánovala rozlučkovou sezonu s přáním udělat v ideálním případě tečku za závodní kariérou na mistrovství Evropy v Mnichově. Dlouhodobě se ale nemohla naplno připravovat kvůli problémům s achilovkou, které ji stály i účast na loňských olympijských hrách v Tokiu. Až začátkem tohoto roku podstoupila operaci výrůstku na patě, který na šlachu tlačil, a vynechala i halovou část atletického roku. Už v dubnu ale avizovala, že její návrat na dráhu není jistý.