K demonstraci proti vládě Petra Fialy, za předčasné volby a za jednání s Ruskem kvůli dodávkám plynu se v centru Prahy sešli lidé podporující iniciativu Česká republika na 1. místě. „Demisi, demisi,“ skandovali. „Toto je nové národní obrození a jeho cílem je, aby byla Česká republika samostatná. Když vidím plné náměstí, tohle už nikdo nezastaví,“ řekl organizátor Ladislav Vrabel.

 „Je tu více lidí, než tu bylo 3. a 28. září,“ řekl Vrabel. „My převezmeme tuto zemi,“ vyhlásil na demonstraci.

„Přijeli jsem sem vlakem z Uherského Hradiště i se sousedy, celkem osm lidí. Válka je hnus, umírají lidé, musí to skončit. Měly by být také zastropované ceny potravin. Moje maminka má 18 tisíc důchod a má platit 14 tisíc za energie. Vláda by měla skončit a měly být předčasné volby“ řekla reportérovi iDNES.cz paní, která dorazila na demonstraci Česko na první místě a o sobě prozradila, že se třicet dva let stará o mentálně postižené.

„Chceme, aby se Česká republika vrátila do českých rukou,“ řekl Vrabel. Padala i slova, že Česko není ve válce a že nepřítelem není Rusko, ale vláda válečných štváčů.„My Češi přejeme lásku a mír celému světu,“ zaznělo na demonstraci a symbolicky byla také vypuštěna holubice míru.

Jděte laskavě do řiti a nechte nás, řekl Vyskočil

„Kdyby tady fungovala justice, tak pan Fiala jde dávno sedět. Když tvrdí, že jsme ve válce, tak je hlavní dezinformátor,“ řekl herec Ivan Vyskočil. Podivoval se nad tím, že na Národním muzeu visí ukrajinská vlajka. „Ve Strakově akademii sedí ta nejlepší vláda, jakou kdy Ukrajina měla,“ tvrdil Vyskočil. Kdo chce mír, neposílá podle něj zbraně. „Jděte laskavě do řiti a nechte nás. Nejsou všichni umělci ku*vy, jak jsem tu také slyšel,“ zakončil své vystoupení a měl velký aplaus.

„Každý má právo jít demonstrovat, vyjádřit tímto způsobem svůj názor. Tyto názory slyšíme a nebereme je na lehkou váhu. Na druhé straně je také potřeba, aby každý uvažoval nad tím, kdo demonstraci svolává a za jakým cílem,“ řekl k páteční demonstraci premiér Petr Fiala.

 O práci přijdou statisíce lidí, varoval Paroubek

Jako jeden z prvních řečníků na demonstraci vystoupil bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek. Kritizoval třeba, že si politici od ledna přidají na platech desítky tisíc korun, zatímco na občany drtivě dopadá ekonomická situace.

„Kvůli pádící inflaci se naše životní úroveň propadá, ale obávám se, že to je začátek,“ řekl Paroubek. Varoval před tím, že zkrachuje velké množství firem a na dlažbě se bez práce ocitnou statisíce lidí. „Klíčem je ukončení války na Ukrajině,“ prohlásil Paroubek.

U muzea několik desítek lidí vyjadřovalo nesouhlas s demonstrací. Měli ukrajinské vlajky, vlajky EU a drželi velký transparent Sláva Ukrajině. Hlídalo je několik policistů. „Nebojím se, když jsem tady demonstrovala v roce 1989, bála jsem se víc,“ řekla Lenka, která držela jeden z transparentů.

Radikální odpůrci vlády sbírali na Václavském náměstí podpisy pod petici požadující, aby vládu prezident republiky Miloš Zeman odvolal. Opírají se o to, že v Ústavě je v článku 62 napsáno: „Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.“

„Prezident sice nemůže odvolat vládu, pokud by to výklad ústavy nedovoloval, protože jeho čin by znamenal hrubé porušení ústavy, ústavního pořádku a demokratického řádu, jenže protože vláda jedná proti svrchovanosti a celistvosti republiky, má na její odvolání dle článku 62, bodu a plné právo, bez ohledu na takzvané ústavní zvyklosti,“ tvrdí Jiří Havel, jeden z představitelů iniciativy Česká republika na 1. místě, který shromažďuje podpisy pod petici za odvolání vlády.

Prezident Zeman při své nedávné návštěvě Děčína řekl, že by měl někdy chuť vládu odvolat, ale porušil by zákon. Prohlásil, že by musel být diktátor, aby mohl vládu odvolat. „Přiznávám se, že já jsem vládní strany také nevolil, a je to poprvé, co to říkám. Ale respektuji výsledky voleb a respektuji právo většiny sestavit vládu,“ řekl Zeman.

Pozvali i zájemce o volbu na Hrad

Na demonstraci s názvem Nenásilná revoluce – Česká republika na 1. místě organizátoři pozvali i lidi, kteří mají ambici kandidovat na prezidenta.

„Fialovej hnus,“ burcoval v narážce na premiéra Petra Fialu účastníky demonstrace bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, jehož uvedla šéfka strany Kateřina Konečná. Jen demonstracemi to podle Skály nemůže skončit. Cílem je podle něj nenásilná revoluce.

Slovo dostal i europoslanec za SPD Hynek Blaško. SPD se ale rozhodla nominovat poslance Jaroslava Baštu, a tak to Blaško zkouší na vlastní pěst.

Původně měla dorazit i bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, kterou jako kandidátku na prezidenta podpořil už dříve současný prezident Miloš Zeman. Aspoň to avizoval Vrabel. Vitásková je přesvědčena, že se jí podaří sesbírat podpisy 100 tisíc občanů. Již v létě oznámila, že jich má 51 tisíc, což ke kandidatuře stačí.

Podle Vrabela jsou vhodnými kandidáty do boje o Hrad i Skála a profesor na lékařské fakultě Univerzity Palackého a Fakultě chemie na brněnském VUT Jaroslav Turánek, který se v době covidové epidemie profiloval jako odpůrce očkování.

Miroslav Suchopár sbíral v průběhu demonstrace na Václavském náměstí podpisy na podporu kandidatury Skály. I Suchopár byl již při předchozích protestech. „Za jednu demonstraci jsme nasbírali asi 2 500 podpisů. V kampani hlavně musí být slušnost, ať každý podporuje, koho si přeje, ale hlavně slušně a bez vulgarit,“ řekl iDNES.cz Suchopár.

K petičními stánku Skály dorazila paní sbírající podpisy pro kandidaturu Jaroslava Turánka na Hrad, a tak se u jednoho petičního stánku kuriózně sbíraly hlasy pro dva různé kandidáty.

Chtějí o plynu uzavřít smlouvy přímo s Ruskem

Již na první demonstraci začátkem září iniciativa Česko na 1. místě zveřejnila své požadavky a zopakovala je v pátek znovu. Žádá mimo jiné uzavření smluv na plyn přímo s Ruskem, vystoupení z NATO i z Evropské unie, OSN a Světové zdravotnické organizace (WHO) i ukončení „plánovaného ředění národa ukrajinskými uprchlíky“. Požaduje také stop dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Na demonstraci na Václavské náměstí s českou vlajkou přišla i žena, která tvrdí, že je Ukrajinka a v Česku žije dvacet pět let. „Jsem z Donbasu, vím, jak to doopravdy je. Bombardují to tam Ukrajinci. Ať tam česká vláda neposílá zbraně, umírají tam civilisté. Mám tam maminku, a ta mi říkala, že kdyby ty rakety Rusové nesestřelovali, tak město už není,“ řekla reportérce iDNES.cz.

Největší bouři nevole demonstrantů vyvolalo, když v závěru demonstrace četl vzkaz exposlankyně za ANO Jany Lorencové, že vrátí medaili Za zásluhy, protože nejvyšší státní vyznamenání letos od prezidenta Miloše Zemana obdrží prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Demonstranti na to reagovali pískotem a voláním hanba, hanba. Jasně tak dali najevo, na čí straně stojí ve válce, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině.

17. listopadu se podporovatelé iniciativy Česko na 1. místě sejdou znovu a chtějí jít protestovat před Českou televizi.

X X X

EXPREZIDENT  KLAUS  VYZVAL  NA  PRAŽSKÉM  HRADĚ  K  UKONČENÍ  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ  A  ZBYTEČNÉM  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

Klaus vyzval k ukončení války na Ukrajině, aby nebyla používaná jako výmluva

X X X

DRZÍ  UKRAJINCI  V   DRAHÝCH  AUTECH  SI  V  ČR  I  SR  DOVOLUJÍ

PROČ  NA  UKRAJINĚ  NEBOJUJÍ?  JAK  DLOUHO  JE  JEŠTĚ  ČR,  SR,  EU  BUDOU  FINANCOVAT?

X X X

NOVÝ  17.  LISTOPAD  PŘIPRAVENÝ  EXPERTY  USA   A  RUSKA?

PŮJDE  DO  ČELA  I  EXPREMIÉR  ČSSD   PAROUBEK?

Bývalý premiér Jiří Paroubek na začátku svého projevu uvedl, že policejní odhad počtu účastníků protestu je podceněný. Kritizoval vyjádření koaličních lídrů vůči demonstrantům, Českou televizi i plánované armádní zakázky.

Kvůli vysoké inflaci se podle něj propadá životní úroveň občanů a stát chudne. „Obávám se ale, že jsme teprve na začátku velké krize. Můžeme se všichni oprávněně strachovat, že nebude plyn. Obávám se, že díky hazardérské energetické politice Fialovy vlády a Bruselu tak zkrachují stovky českých firem a na dlažbě se dříve nebo později objeví statisíce lidí,“ řekl. Vládu nazval protinárodní, zpupnou a arogantní.

Dalšími řečníky jsou předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, astrolog Antonín Baudyš, Pynelopi Cimprichová z hnutí Švýcarská demokracie nebo bývalý poslanec Lubomír Volný (Volný blok).

Kritika vysokých cen a podpory Ukrajiny

Pořadatelé demonstrace s názvem Nenásilná revoluce – Česká republika na 1. místě nesouhlasí se současnou politikou vlády a chtějí změnu. Z pódia na předchozích dvou shromážděních řečníci kritizovali především vysoké ceny energií, prozápadní kurz současné vlády a její podporu Ukrajině.

V pátek se mají představit mimo jiné tři prezidentští kandidáti, europoslanec Hynek Blaško, který skončil v SPD, imunolog Jaroslav Turánek a Skála. Demonstranti jsou rozčílení a emoce v nich soustavně probouzí také řečníci na vyvýšeném pódiu. Ti mluvili mimo jiné o tom, že vláda nehájí zájmy naší země.

Někteří také tvrdí, že Česko podporuje válku na Ukrajině tím, že tam posílá zbraně. Požadují kvůli tomu demisi vlády.

Dav lidí reaguje hlasitým pískotem. Lidé rozzlobeně mávají protivládními transparenty a českými vlajkami.

Spontánně se také ozývá skandování požadující právě demisi vlády. Lidé jsou velmi kritičtí nejen k premiérovi Petru Fialovi (ODS), ale také k dalším politikům a političkám. Hanlivě se k nim vyjadřuje také část lidí, která si přinesla vlajky KSČM. Podle aktuálních odhadů policistů přišli na shromáždění nižší desítky tisíc lidí.

Účastníci protestu v polovině října úředníkům na Pražském hradě předali petici adresovanou prezidentovi s výzvou, aby odvolal vládu. Podepsalo ji podle nich v té době přes 30 tisíc lidí.

Podle ústavních právníků ale prezident nemá pravomoc kabinet odvolat jen na základě vlastního rozhodnutí.

Prezident Miloš Zeman v reakci uvedl, že by musel být diktátor, aby mohl vládu odvolat. „Ani nevíte, jakou bych měl někdy chuť udělat to, co navrhujete, ale porušil bych zákon,“ uvedl minulý týden při návštěvě Děčína.

X X X

DEMONSTRACE  PROTI  FIALOVI  TAKÉ  V  BRNĚ

Na demonstraci proti vládě, zdražování a válce přišly na Zelný trh v Brně podle odhadu policie a pracovníků městské části Brno-střed asi dvě tisícovky lidí. Podle mluvčí radnice Brna-střed ale pořadatelé počítají s tím, že dorazí až 5000 demonstrantů.

Protestní akci zde zorganizovali zástupci SPD spolu s Trikolorou a Hnutím PES. Řečníci kritizují hospodaření i další kroky vlády Petra Fialy, žádají její demisi. Na místě jsou podle transparentů a vlajek zástupci a přívrženci organizátorů.

Jako první vystoupil s projevem předseda SPD Tomio Okamura. Vláda podle něj nezvládá energetickou krizi. „Vláda uvrhává miliony lidí a firem do obrovských problémů,“ řekl Okamura demonstrantům, kteří zaplnili horní část náměstí zhruba po kašnu Parnas.

„Nebude na důchody, nebude na adekvátní zdravotní péči, nebude na základní životní potřeby. Musíme říct vládě dost, nebo to bude obrovský problém,“ uvedl Okamura. Dav nesouhlasným hvízdáním a křikem reagoval na slova o tom, jak česká vláda podporuje Ukrajinu a Ukrajince.

Negativní reakci lidí vyvolala také každá zmínka o předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) nebo ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN).

Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová připomněla, že před 104 lety se Češi společně se Slováky vymanili z područí Rakouska-Uherska a založili samostatný stát.

Nyní národu znovu hrozí ztráta suverenity, uvedla. „Vláda nás uvrhuje do vazalství Evropské unie, Bruselu, Washingtonu, Berlína – vyberte si,“ řekla Majerová.

Na Zelný trh přišla také malá skupina lidí, kteří vyjadřovali podporu Ukrajině napadené Ruskem a kritizovali politiku SPD. Jeden z nich měl transparent s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka a ukrajinskou vlajkou.

Účastníci hlavního shromáždění na ně pokřikovali, diskutovali s nimi, nakonec je oddělili od demonstrace velkým transparentem a špalírem lidí s vlajkami. Případným fyzickým konfliktům předcházeli policisté.

X X X

NOVÝ  17.  LISTOPAD  PŘIPRAVENÝ  EXPERTY  USA   A  RUSKA?

PŮJDE  DO  ČELA  I  EXPREMIÉR  ČSSD   PAROUBEK?

POLITICKÉ  STRANY,  ODBORÁŘI?  JINAK  ZLEPŠENÍ  V  ČR  NENASTANE,  TVRDÍ  ODBORNÍCI

K demonstraci proti vládě Petra Fialy, za předčasné volby a za jednání s Ruskem kvůli dodávkám plynu se v centru Prahy sešli lidé podporující iniciativu Česká republika na 1. místě. „Demisi, demisi,“ skandovali. „Toto je nové národní obrození a jeho cílem je, aby byla Česká republika samostatná. Když vidím plné náměstí, tohle už nikdo nezastaví,“ řekl organizátor Ladislav Vrabel.

Podle policie se sešly nižší desítky tisíc lidí, tedy o něco méně, než při předchozích dvou akcích iniciativy Česko na 1. místě 3. a 28. září, kdy na Václavák dorazilo 70 až 100 tisíc lidí.

„Je tu více lidí, než tu bylo 3. a 28. září,“ oponoval odhadu policie Vrabel. „My převezmeme tuto zemi,“ vyhlásil na demonstraci.

„Přijeli jsem sem vlakem z Uherského Hradiště i se sousedy, celkem osm lidí. Válka je hnus, umírají lidé, musí to skončit. Měly by být také zastropované ceny potravin. Moje maminka má 18 tisíc důchod a má platit 14 tisíc za energie. Vláda by měla skončit a měly být předčasné volby“ řekla reportérovi iDNES.cz paní, která dorazila na demonstraci Česko na první místě a o sobě prozradila, že se třicet dva let stará o mentálně postižené.

O práci přijdou statisíce lidí, varoval Paroubek

Jako jeden z prvních řečníků na demonstraci vystoupil bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek. Kritizoval třeba, že si politici od ledna přidají na platech desítky tisíc korun, zatímco na občany drtivě dopadá ekonomická situace.

„Kvůli pádící inflaci se naše životní úroveň propadá, ale obávám se, že to je začátek,“ řekl Paroubek. Varoval před tím, že zkrachuje velké množství firem a na dlažbě se bez práce ocitnou statisíce lidí. „Klíčem je ukončení války na Ukrajině,“ prohlásil Paroubek.

X X X

EU,  LEYENOVÁ  Z  NĚMECKA,  ZLEPŠENÍ  V  EVROPĚ  NEZAJISTÍ,  VYMĚNIT

Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘

„Když se podíváte na projekty, které Evropa rozjela po letošním únoru, není mezi nimi žádný nový plynovod,“ upozorňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dodává, že Evropská unie se snaží hledat alternativní zdroje, třeba za pomoci LNG terminálů. Hlavně se ale vyhýbá tomu, aby se plynovodem „přivázala“ k nějaké zemi. „Plynovod je vlastně oboustranná, dlouhodobá vazba,“ říká.

X Energetická témata se dostala do popředí v posledních měsících a turbulentní události sledujeme především v posledních týdnech. Co byste vyjmenoval jako nejzávažnější momenty?

Určitě začátek otevřené války na Ukrajině 24. února tohoto roku, protože to změnilo náhled Evropy nejen na Rusko, ale obecně na svět. To byl nepochybně důležitý okamžik. Za poslední měsíce bych tam dále ještě zařadil to, že Německo převzalo pod svoji správu majetky Rosněfti 16. září, výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 z 26. září a dohodu sdružení OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) s Ruskem a dalšími zeměmi na snížení těžby ropy, což má vést ke zvýšení cen ropy.

X Válka do situace na energetických trzích významně zasáhla. Rusové navíc v posledních týdnech čím dál tím více útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jak moc je podle vás zranitelná?

Energetická infrastruktura všude na světě je zranitelná. Co se týče dlouhodobého bombardování, o tom není sporu. Cíl ruského bombardování je zcela jasný: vrátit Ukrajinu do středověku. Říkají to zcela otevřeně. V této chvíli je jejich válečný cíl zastrašit populaci, vyděsit lidi, vrátit je před vynález elektřiny a pohonných hmot. V posledních týdnech na tom pak usilovně pracují. Takovému způsobu vojenského útoku nemůže odolat žádná infrastruktura nikde na světě.

X Jaká by v této věci měla být reakce Západu? Ten se snaží Ukrajině pomáhat, ale nemůže přímo na místo přijít a bránit ukrajinské energetické rozvody…
Jedna věc jsou dodávky zbraní, ale to musí posoudit někdo jiný, to není moje expertní oblast. Tohle masové bombardování civilních cílů asi změní uvažování některých zemí Evropské unie či zemí NATO ohledně toho, co posílají na Ukrajinu a co dřív nebyly ochotny posílat.

Snažíme se Ukrajině pomoci tam, kde můžeme, což jsou v této chvíli spíše ty menší zdroje – náhradní zdroje elektřiny, generátory, lokální zdroje elektřiny. Nicméně je jasné, že nemůžeme nahradit tu velkou přenosovou síť.

‚Obrovský unijní posun‘

X V evropském kontextu se teď řeší také unijní energetický mix. Během jednání se projevují rozdílné přístupy členských států, například při debatách o zastropování cen, ať už obecně plynu, nebo když to vezmeme specifičtěji, ruského plynu – to je zejména problém posledních týdnů. Jak dosavadní postup hodnotíte? Je podle vás dostatečně rychlý, aby objektivně reagoval na výzvy, které přicházejí?
Je to snaha o dohodu 27 států, což není nikdy rychlé. Na druhou stranu je ten posun za posledních pár měsíců obrovský. Je to vidět i na cenách jak zemního plynu, tak elektřiny.

Spekulanti, kteří na konci srpna vyhnali ceny elektřiny na hodnoty až přes tisíc eur za megawatthodinu a cenu zemního plynu ke čtyř stům eur za megawatthodinu, pochopili, že proti nim bude nasazená ekonomická síla Evropské unie, to je zřejmé. Unijní státy od Finska přes Portugalsko a Řecko až po Německo nasazují stále silnější ekonomické kalibry.

U nás v České republice je to třeba zastropování cen plynu a elektřiny, v Německu je to 200 miliard eur ekonomické pomoci, ve Švédsku a Finsku to byla masivní pomoc státu firmám, aby fungoval dále prodej energií přes burzy. V mnoha zemích unie je to přímá finanční pomoc lidem a myslím si, že tohle všechno přispělo ke zklidnění situace. Kdyby se s tou situací ze srpna nic nedělalo a nedošlo by k zásahům národních vlád, tak teď bychom měli trh s energiemi už dost rozvrácený.

Upřímně těch tisíc eur bylo nesmyslných a naprosto přes čáru. Mimochodem ta razantní reakce v sobě obsahuje i tři mimořádné rady pro energetiku, které schválilo české předsednictví v Radě EU a myslím, že tam naše předsednictví odvádí velmi dobrou práci.

Lotyšsko a zkapalněný plyn: Země chce postavit LNG terminál na moři, odebírat ho může z Norska i Kataru

 X Kdo a co tvoří cenu energií, kterou jste teď zmiňoval?

Z obchodování se podařilo vytlačit velkou část spekulativních hráčů, kteří dost výrazně rozkývali ceny během letošního jara a léta. Cenotvorba se vrací zpátky k velkým energetikám. U zemního plynu dneska cenu pro Evropu ovlivňuje nejvíc Norsko, Alžírsko a LNG – ty hlavní zdroje zemního plynu.

V podstatě zmizela role ruského plynu. Ten sice stále do Evropy proudí přes Ukrajinu a přes Turecko, ale už nemá sílu tvořit cenu. Tu Rusko ztratilo během léta poté, co přestalo dodávat plyn přes Nord Stream 1, ještě předtím, než došlo k výbuchům na Nord Streamu. Je to velká změna, že cenu plynu tvoří všichni jiní dodavatelé zemního plynu.

U elektřiny pak hlavní roli přebírají státy. Když vezmeme v potaz, že v České republice i dalších zemích unie dneska funguje zastropování cen elektřiny, tak to je jasná politika vlád, která říká, že elektřina není jen čistá komodita, ale je to prostě něco, co lidé potřebují k životu a my jako vlády se postaráme, aby to měli za dostupnou cenu a v potřebném množství. Role národních vlád se za posledních osm měsíců obrovsky zvětšila.

Od koho nakupovat?

X V souvislosti s Ruskem jste napsal: „Energie není pouhým zbožím, které si může každý koupit. Může být i nástrojem manipulace a vydírání.“ Předpokládám, že jste tím narážel na Rusko a jeho výhrůžky ohledně utažení kohoutků plynovodů…

Zdaleka ne jenom Rusko. Přestaňme v oblasti energetiky vnímat pouze Rusko jako problematického hráče. Evropa je obklopená světem, který je plný zemí, které se chovají v energetice velice podobně jako Rusko. Takže představa, že se zbavíme Ruska tím, že budeme mít nové dodavatele zemního plynu, kteří budou jakoby voňaví a čisťouncí, tak to zkrátka není realita. Demokracií, které skupují plyn, je poměrně málo, většina světa prostě není přátelská.

X V této souvislosti mě napadá, že bych na vás mohla navázat s tím, že ještě před válkou se mluvilo o tom, že by se uzavřela dohoda EastMed, která by zařídila převod plynu do Evropy přes Turecko, ale právě kvůli tomu, že Turecko je vnímáno EU jako jeden z problematických spojenců, k dohodě dodnes nedošlo, a to i ve chvíli, kdy se dnes hledají alternativní zdroje energií. Je to tedy něco, na co jste před chvílí narážel?

V EastMedu jsou vedle sebe dva protichůdné projekty. Jeden z nich je dovést plyn do Evropy z Blízkého východu přes Turecko, a druhý, který překvapivě prosazuje Řecko s Kyprem (které spolu jinak mají dlouholeté vzájemné spory – pozn. red.), je podmořský plynovod, který se samozřejmě Turecku vyhýbá velkým obloukem. Takže EastMed jsou dva různé projekty, které se jmenují stejně, ale jeden je turecký a druhý je řecký a nemají mnoho společného.

K čemu ale došlo po letošním únoru, je zásadní přehodnocení těchto projektů ze strany unie a my budeme především investovat do LNG terminálů, protože chceme mít dodavatele po celém světě. Hlavně se plynovodem nepřivázat k jedné konkrétní zemi nebo skupině zemí. Protože plynovod je vlastně oboustranná, dlouhodobá vazba.

Když se podíváte na projekty, které Evropa rozjela po letošním únoru, není mezi nimi žádný nový plynovod, jenom zvýšení dodávek plynu plynovody z Norska, Alžírska a Ázerbájdžánu, to je pravda. Nové plynovody zde ale nechceme, stavíme terminály na LNG. Od Finska po Řecko, od Francie po Itálii. Takže vidíme v té různorodosti dodavatelů LNG větší záruku bezpečí dodávek než v tom postavit jeden plynovod přes jednu konkrétní zemi z nějaké části světa. A tím nemířím nijak specificky proti Blízkému východu nebo Turecku. Myslím to obecně. Evropa je dnes mnohem více opatrná a nebude důvěřovat jedné konkrétní zemi pro velkou část dodávek. Ani Kataru, ani Spojeným státům.

Evropské plány na život bez ruského plynu. Spoléhání na LNG, jádro i úspory, část zemí opět pálí uhlí

 Budoucnost energetických zdrojů s ohledem právě na bezpečnost lze vnímat právě v rozptýlených LNG terminálech a možná i v obnovitelných zdrojích energie, o kterých jsme ještě nemluvili, ale na půdě Evropské unie se o nich taktéž vede debata. Nicméně ty jsou spíše investicí do budoucna, není to zdroj, ze kterého bychom mohli čerpat okamžitě.
Zemní plyn rozhodně není vítězem této krize (LNG je zkratka pro zkapalněný zemní plyn – pozn. red.). Za vítěze můžeme považovat úspory, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje a jádro.

Až krize skončí, myslím, že role zemního plynu bude nižší, než v této chvíli je. Protože mnoho odběratelů – ať jsou to domácnosti, nebo podniky – hledá jiný zdroj energií, ať už tepla, nebo elektřiny. A když si jednou postavíte náhradní zdroj, k plynu už se vracet nebudete.

Myslím, že bude velmi zajímavé v příštích několika letech zjistit, jaké jsou reálné spotřeby Evropy v oblasti zemního plynu. Dočasně je nahrazujeme primárně uhlím, což samozřejmě není úplně ekologické. Ale nepochybně tady do budoucna naroste podíl obnovitelných zdrojů a věřím, že i jádra.

Kompenzace

Energetická společnost ČEZ podle jejího šéfa Daniela Beneše utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách korun. V Otázkách Václava Moravce zaznělo, že je vyloučené jednat s ruským dodavatelem o dodávkách na příští rok. Jediným možným krokem je naopak podle Beneše mezinárodní arbitráž. Bylo by to z vašeho pohledu proveditelné?
Je to naprosto správný postup. ČEZ o tomto svém záměru už vládu informoval a má v tomto ohledu podporu. Je to srozumitelné a jasné. Tyto kroky podniká řada evropských firem, samozřejmě s podporou a vědomím evropských vlád.

Německo bude mít až 200 miliard eur na regulaci cen energií. Parlament souhlasil s možností půjčky

 X Na evropské půdě rozohnilo debaty rozhodnutí Německa, že dá finanční injekci svým firmám. Bylo to zodpovědné? Německo je přece jenom největší ekonomika kontinentu, co udělají tam, má vliv na jeho sousedy. A ti si nemohou dovolit 200miliardový finanční stimul.

Nepochybně máte pravdu, že toto rozhodnutí rezonovalo. Německá vláda, podobně jako další evropské země, se rozhodla pomoci svým firmám, aniž by se zvlášť ptala někoho okolo, zda to jsou schopni zvládnout podobně. Nicméně vidíme v této chvíli i ze strany dalších členů unie, že mají potřebu něco udělat a udělat to rychle – aby předkládali svým občanům rozhodnost a akceschopnost. Myslím, že ještě zdaleka nejsme u konce těchto pomocí.

Nemám teď na mysli pouze Německo. Třeba česká vláda neměla původně v úmyslu prosadit zastropování cen zemního plynu a elektřiny, ale musela to udělat, protože jinak by tady opravdu hrozil veliký sociální problém. Nedokážu říct, jaká bude ekonomická situace v listopadu nebo v březnu příštího roku, ale rozhodně bych nevylučoval to, že kvůli tomu vlády národních států sáhnou k naprosto mimořádným opatřením.

X Rozkol v možnosti poskytování finanční pomoci nevadí? Díváte se na to jako na kompetenci každého členského státu? Může si rozhodnout jakoukoliv výši příspěvku a nelze to potírat nějakým jednotným způsobem?
Evropa má svá pravidla pro státní pomoc. Ale ta jsou teď mnohdy měněna za pochodu. Členské státy jsou vystaveny naprosto bezprecedentní situaci. Upřímně – a teď to nemyslím vyloženě jako kritiku – když se česká vláda rozhodla pro zastropování cen, tak se nikoho také na nic neptala. Nebyla žádná konzultace s Bruselem, zda smí, nebo nesmí. Byli jsme donuceni to udělat, byla to otázka týdnů, nikoliv měsíců a prostě se to stalo.

Německo umožní čínské firmě převzít část přístavu Hamburk, půjde ale o maximálně čtvrtinový podíl

 Toho budeme v energetické oblasti svědky stále častěji, že národní státy budou stát před dilematem, zda udělají něco teď v tuhle chvíli, anebo padnou.

X Co úvahy německé vlády, zda umožní čínské státní společnosti Cosco převzít podíl v hamburském přístavu? Čína jakožto významný geopolitický hráč, se kterým má Evropská komise problém, by měla operovat v Německu – jak se na to díváte?

Na tohle vám řeknu jedinou věc. Česká republika strávila čtyři roky ostrými debatami o tom, zda vpustit Rusy a Číňany do výstavby Dukovan. Byla to velmi ostrá vnitřní debata. To poslední, co bychom v té chvíli chtěli řešit, by byl názor našich sousedů. V Německu nyní řeší, co udělat nejen s hamburským přístavem, ale i dalšími možnými investicemi. Ale tohle si musí oni vyříkat mezi sebou. Do toho my v tuhle chvíli nemáme co vstupovat.

Vzkaz Evropanům

X Na druhou stranu už na začátku rozhovoru jste zmiňoval a psal jste o tom i na twitteru, že ropná společnost Rosněfť se stala druhým největším majitelem rafinerií v Německu. Po ruské invazi na Ukrajinu se Rosněfť stala pro spolkovou vládu bezpečnostním problémem. Zároveň bylo jasné, že krok proti ní vyvolá tvrdou reakci. Co očekáváte, že Rusové udělají? A jak se to může podepsat na evropském energetickém trhu?

Myslím, že primární odpověď se na to vztahuje k Německu. Zklamání v Rusku je citelné a viditelné, protože oni opravdu věřili, že Německo pro ně bude jakýsi klíč do Evropy. Co udělají, to opravdu nevím, záleží, jak moc se budou chtít Německu mstít. Ale Němci sami očekávají tvrdou reakci a ta nepochybně nějaká přijde.

Úniky z plynovodů Nord Stream? Nic podobného nepamatuji, ceny to ovlivní

X Mohla by ta reakce být obdobná útokům na Nord Stream? Mohou tyto útoky pokračovat nebo se zintenzivňovat?

Vyšetřování švédských a dánských úřadů ještě není u konce, stále ještě běží. Je ale dost možné, že nikdy nedospějí k jednoznačnému závěru. Jsou podezření a nepochybně část populace bude věřit tomu, že to byla americká CIA, možná větší část lidí bude věřit, že to udělali Rusové.

Každopádně sdělení výbuchů je naprosto jasné a adresuje vzkaz celé Evropě: nejste v bezpečí. Infrastruktura ve vašich výsostných vodách a na vašem území může být zničena. Ten, kdo výbuchy provedl, má know-how a schopnosti, které umožňují zničit prakticky jakoukoliv část energetické infrastruktury.

Když vezmeme v potaz, že roury Nord Streamu 1 i 2 se skládají z centimetru a půl oceli, čtyř centimetrů izolací a okolo toho ještě šest centimetrů betonu – tohle rozervat v délce 50 metrů, jako se to stalo na jednom z těch míst, to musela být pořádná šlupka. Berme to tak, že ať už to udělal kdokoliv, je to jasný vzkaz nám Evropanům, že nejsme v bezpečí ani u sebe doma.

X X X

Zeman jmenoval generály. Povýšil válečného veterána Masopusta, odmítl šéfa olomoucké policie Landsfelda

Prezident Miloš Zeman jmenoval u příležitosti státního svátku generály. Celkem povýšil osm dosavadních plukovníků armády, policie, hasičů a vězeňské služby. Devátým povýšeným je válečný veterán z druhé světové války Miloslav Masopust. Mezi povýšenými není ředitel krajské policie v Olomouckém kraji Tomáš Landsfeld. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář již dříve řekl, že důvodem odmítnutí vládního návrhu je řízení pod vlivem alkoholu z roku 2014.

 Generálem opět jmenován nebyl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Vláda jej ale tentokrát do generálské hodnosti nenavrhla a chce tak učinit až příští rok v květnu novému prezidentovi.

Tradičně nejvíce nových generálů je z armády, Zeman celkem povýšil čtyři dosavadní plukovníky. Od vzniku Československa uplynulo 104 let. ‚Mentálně jsme stále mezi Masarykem a Benešem,‘ říká historik.

Brigádními generály se stali ředitel sekce logistiky ministerstva obrany Robert Bielený, velitel 24. základny dopravního letectva Jaroslav Falta, velitel hranické 7. mechanizované brigády Zdeněk Mikula a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petr Milčický.

Všichni noví vojenští generálové mají za sebou působení na zahraničních misích.

Zeman také vyslyšel návrh vlády, aby jmenoval do vyšší generálské hodnosti Masopusta, bojovníka z východní fronty druhé světové války. Dosavadní generálmajor ve výslužbě, který se nedávno dožil 98 let, má nově hodnost generálporučíka ve výslužbě.

Generálskou hodnost má od pátku také náměstek šéfa vězeňské služby Tomáš Hůlka, náměstek policejního prezidenta David Fulka, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petr Ošlejšek a ředitel Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Karel Kolářík.

Odmítnutí jmenovaní

Vláda zároveň Zemanovi navrhla, aby povýšil šéfa olomouckých policistů Landsfelda. Deník N tento týden připomněl, že olomoucká policie v minulosti pod jeho vedením obvinila kancléře Vratislava Mynáře z dotačního podvodu.

Mynář ve vysílání internetové televize XTV popřel, že by to byl důvod pro odmítnutí jmenování generálem. Analytický odbor Kanceláře prezidenta republiky podle něj zjistil, že při schvalování jeho nominace na vládě nezaznělo, že v roce 2014 byl Landsfeld potrestán za řízení pod vlivem alkoholu.

Řehka se stal generálmajorem. Zeman ho povýšil kvůli funkci náčelníka generálního štábu

 Zeman proto poslal předsedovi vlády dopis, ve kterém ředitele olomoucké policie odmítl povýšit.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) tentokrát nenavrhl jmenování do generálské hodnosti ředitele BIS Koudelky, kterého Zeman opakovaně povýšit odmítl. Podle serveru Aktuálně.cz vláda nový návrh předloží až příštímu prezidentovi příští rok v květnu.

Zeman po jmenování generálů připomněl, že někteří v nich byli nasazeni v Afghánistánu, další se podíleli na řešení ukrajinské uprchlické krize a jeden pomáhal při odminování Jordánu.

„Každý z vás má svůj životní příběh, každý z vás má za sebou úspěšnou kariéru a já bych vám přál, abyste v ní se zdarem pokračovali,“ řekl.

Dodal, že se připojuje ke kritice generála Masopusta, která se týkala nedostatečné péče o válečné veterány.

„Myslím si, že je naší společnou odpovědností, aby, ať už jde o dostupnost nemocničních lůžek, nebo cokoli dalšího, abychom toto vše dokázali zařídit a nevymlouvali se na peníze ani na cokoli jiného,“ poznamenal.

Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to na den vzniku samostatného Československa 28. října a 8. května u příležitosti Dne vítězství. Zemanovi skončí prezidentský mandát příští rok v březnu, páteční jmenování je tak poslední.

X X X

Zaměstnanec Hradu má stále bezpečnostní prověrku. Přes podezření z úniku informací z BIS. Ve hře jsou i nezákonné odposlechy

 Pracovník prezidentské kanceláře Jiří Rom – bývalý letitý šéfanalytik Bezpečnostní informační služby – nadále disponuje bezpečnostní prověrkou. A to i přes zjištění, že je podezřelý z přijímání tajných informací ze svého bývalého pracoviště, které podle všeho souvisely s prověřováním aktivit některých pracovníků prezidentské kanceláře. Kancelář prezidenta republiky to sdělila Ekonomickému deníku na základě žádosti poskytování informací. Podle zjištění Ekonomického deníku nedávné odhalení úniků informací z BIS potvrzuje, že se civilní kontrarozvědka měla věnovat nejbližšímu okolí prezidenta republiky Miloše Zemana. A to včetně sledování a nasazení zpravodajské techniky. Sílí signály, že některé z těchto aktivit mohly být nezákonné.

Kancelář prezidenta republiky na žádost o poskytování informací uvedla, že Jiří Rom nadále disponuje bezpečnostní prověrkou, tedy může na Hradě dále pracovat. Prezidentská kancelář už ale odmítla sdělit další podrobnosti, na které se Ekonomický deník tázal (viz níže).

Odbor vnitřní bezpečnosti Bezpečnostní informační služby sledoval několik měsíců pracovníka takzvané velké techniky BIS, která má mimo jiné na starosti nasazování zpravodajské techniky. Důvodem měly být jeho styky s pracovníkem prezidentské kanceláře Jiřím Romem – bývalým letitým šéfanalytikem BIS.

Proč? Kvůli podezření z úniků informací.

Jiří Rom byl totiž tvůrcem podkladů pro prezidenta Miloše Zemana, na jejichž základě se hlava státu opírala do nejen práce, ale i do vedení, civilní kontrarozvědky.

„Jak jste si možná všimli, tak v Kanceláři prezidenta republiky začal pracovat pan Jiří Rom, bývalý šéf analytiky BIS. A já panu premiérovi při naší nejbližší večeři předám materiál, který se týká pana Koudelky. Myslím si, že každé rozhodnutí se má argumentovat, a tento materiál bude argumentací,“ prohlásil Miloš Zeman v říjnu roku 2020. Hlava státu se do BIS trefuje již delší dobu, nechce ředitele BIS jmenovat z plukovníka generálem, a přitvrdil právě po příchodu Jiřího Roma.

Protože Jiří Rom na Hradě evidentně disponoval interními informacemi z BIS, které získával i po svém odchodu, vytipovala si tajná několik „svých“ lidí, kteří mu mohli tyto poznatky poskytovat.

A sledování vytipovaných „objektů“ zjevně přineslo nějaké výsledky. Minimálně v podobě konkrétních zjištění u jednoho z pracovníků služby.

„Jmenuje se Martin Kropík, pracoval na velké analytice v centrále, a odbor vnitřní bezpečnosti na něm dělal delší dobu. Kvůli stykům s Jiřím Romem sledovali tři lidi, dva příslušníky a jednoho expříslušníka a nahrávali si je. Kropíka s Romem monitorovali například na schůzkách v restauracích. Je to zadokumentované,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů, které si přejí zůstat v anonymitě.

„Odbor vnitřní bezpečnosti se zaměřil na kontakty Jiřího Roma s dalšími příslušníky BIS. Probírali organizační strukturu, odposlechy, nákup techniky, jaká technika je kde nasazená a konkrétně kam, a podobně,“ zní dále od zdrojů Ekonomického deníku.

„Po konfrontaci s příslušníky odboru vnitřní bezpečnosti se Martin Kropík vzepřel, že žádné citlivé informace nevynášel. Nyní je v záloze pro nezařazené, kde může být až jeden rok. Pozor, i Jiří Rom má prověrku,“ podotkl další ze zdrojů.

Bývalý šéf analytik BIS Jiří Rom. Foto: Jan Hrbáček

Protože jde o velmi vážnou věc, Ekonomický deník položil Bezpečnostní informační službě několik dotazů.

Není to totiž první případ z poslední doby, kdy na postu ve službě skončil pracovník takzvané velké techniky. V roce 2019 ve službě skončil její šéf Martin Sedlář. Stalo se tak nedlouho poté, co z vedení policejního Útvaru zvláštních činností – také má na starosti odposlechy a částečně je realizuje i pro BIS – odešel Vladimír Šibor. Oficiálním důvodem Šiborova odchodu měly být zdravotní důvody. Ze zpravodajské komunity ale zaznívají jiné důvody.

„Oba odchody, Šibora a Sedláře, spolu úzce souvisely. Šlo o nestandardní výměnu informací, která podle všeho nebyla úplně v pořádku. Proto, jak se říká, sami odešli,“ uvedly k tomu zdroje Ekonomického deníku.

„Děkujeme za vaše dotazy jejichž záběr je opravdu široký. Bohužel vás tentokrát musím zklamat, ale ani na jeden z nich vám nemohu odpovědět. I kdyby vaše dotazy vycházely z reality, tak by je nebylo možné komentovat. Jedná se většinou buď o dotazy personálního charakteru či mířící k typu témat, o kterých informujeme pouze naše zákonné adresáty,“ zareagoval na dotazy Ekonomického deníku mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

Pokud byl skutečně odhalen únik informací z tajné služby, a to dle zpráv ze zpravodajské komunity poměrně zásadní, je překvapivé, že nebyly zahájeny úkony v trestním řízení. BIS má totiž sama inspekční orgán, který je oficiálním orgánem činným v trestním řízení. Ekonomický deník proto požádal službu o popis postupů při odhalování úniků informací.

„Obecně platí, že pokud by zpravodajská služba pojala podezření, že její příslušník vyzrazuje neoprávněným osobám informace týkající se činnosti služby, zahájí činnost odbor vnitřní bezpečnosti, který má za úkol zajistit veškeré informace týkající se podezření. Pokud je potvrzeno, je spis předán odboru vnitřní inspekce, který má v rámci BIS postavení nezávislého policejního orgánu. Ten zahájí s příslušníkem úkony řízení. V případě, že by se ukázalo, že příslušník vyzradil či vyzrazoval utajované informace, tak jak je definuje zákon 412/2005 o utajovaných informacích, je spis postoupen státnímu zástupci, který zahájí kroky trestního řízení. Trestní sazba se v tomto případě odvíjí od toho, jak velkou újmu vyzrazením utajované informace Česká republika utrpěla. Jednotlivé stupně újmy definuje par. 3, zákona 412/2005,“ uvedl dále Ladislav Šticha.

Odposlech, sledování. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

„Příslušníkovi vynášejícímu informace by byla odebrána tzv. bezpečnostní prověrka z důvodu ztráty bezpečnostní spolehlivosti. A vzhledem k tomu, že prověrka je podmínkou příslušnosti ke zpravodajské službě, byl by ukončen i jeho služební poměr,“ dodal Šticha.

Protože podle zdrojů Ekonomického deníku Martinu Kropíkovi bezpečnostní prověrka odebrána nebyla a má být v záloze pro nezařazené, je otázkou, co BIS vlastně při jeho kontaktech s Jiřím Romem zadokumentovala.

Ekonomický deník se proto obrátil na Kancelář prezidenta republiky, jak to má nyní s bezpečnostní prověrkou Jiří Rom, se kterým se měl příslušník BIS Martin Kropík stýkat.

„Pokud jde o Vaše dotazy, odkazuji na laskavost zákona č. 106/1999 Sb. S přátelským pozdravem,“ zareagoval ředitel Tiskového odboru a tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.

Ekonomický deník proto modifikované otázky poslal cestou zákona o poskytování informací. Kancelář prezidenta odpověděla a omluvila se za nedodržení sedmidenní pořádkové lhůty.

Na otázku, zda Jiří Rom disponuje bezpečnostní prověrkou odpověděla kladně. Odmítla ovšem reagovat na otázku, zda nebyla Romovi kvůli podezření z vynášení informací z BIS (respektive jejich příjmu) prověrka takzvaně otevřena.

K žádosti, prověrkou na jaký stupeň Jiří Rom disponuje a zda mu nebyl prověrka otevřena Kancelář prezidenta republiky odpověděla: „V této části žádosti je bez dalšího žádána informace o stupni bezpečnostní prověrky fyzické osoby, resp. o osvědčení fyzické osoby seznamovat se s utajovanými informacemi v určitém stupni utajení. Požadován je tedy osobní údaj fyzické osoby. V případech, kdy je žádána informace o osobním údaji fyzické osoby, je s ohledem na nález Ústavního soudu nezbytné, aby povinné subjekty posoudily střet dvou základních práv, ke kterému v případě takových žádostí dochází, tj. práva na informace dle článku 17 Listiny základních práv a svobod a práva na ochranu soukromí dle článku 10 Listiny, a to prostřednictvím modifikovaného testu proporcionality tak, jak jej stanovil Ústavní soud ve výše uvedeném nálezu,“ zareagovala hradní kancelář.

V takzvaném modifikovaném testu proporcionality povinné subjekty (v tomto případě Kancelář prezidenta republiky) hodnotí naplnění řady podmínek, včetně samotné osoby žadatele.

„Jelikož žadatel žádá bez dalšího o poskytnutí osobního údaje fyzické osoby, vzala KPR v úvahu výše uvedený nález Ústavního soudu. Z tohoto nálezu vyplývá, že k provedení testu proporcionality je nutno především posoudit: zda účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, zda informace samotná se týká veřejného zájmu,“ vysvětlil Hrad obstrukci.

Otázky ke stykům Jiřího Roma s příslušníkem BIS Martinem Kropíkem prezidentská kancelář odložila.

Pokud by se skutečně úniky utajovaných informací z tajné služby prokázaly, nebude jednoduché z nich vyvodit příslušné následky, pokud nebyly vyšetřovány také po tzv. policejní linii, tzn. inspekcí BIS či policií. Odposlechy a sledování nasazované dle zákonů o zpravodajských službách totiž nelze zprocesnit v trestním řízení. Pokud by šlo o skutečně tak závažné úniky a BIS do vyšetřování nezapojila orgán činný v trestním řízení, nabízí se řada otázek proč se tak nestalo. Včetně té, jestli nejde o další vyřizování účtů uvnitř zpravodajské komunity.

Pokud by byly informace o únicích pravdivé, každopádně by to nebyly první defekty podobného charakteru. Vyšetřování podobných úniků, které nezřídka kdy zavánělo vyřizováním si účtů, vždy vyšumělo do ztracena nebo skončilo totálním propadákem.

Odposlechy na žádost USA?

Případ ale může být mnohem závažnější, než jak se na první pohled zdá. V posledním čísle se této prekérní události věnoval měsíčník Reportér, konkrétně jeho investigativní reportér Jaroslav Kmenta. Ten naznačil, že sledování na Hradě prováděla BIS zřejmě pro partnerskou službu z cizí země.

„České zpravodajské služby relativně hojně poskytují určitý servis americké CIA nebo třeba izraelskému Mosadu. Tak zásadní prosba směrem k české BIS, jaká zazněla v roce 2016, však byla neobvyklá. Co přesně po českých službách CIA chtěla, není možné zjistit. Ale na základě jiných informací, které s její žádostí souvisely, lze konstatovat, že obě české tajné služby se do akce kolem shromažďování důkazů o ruském zasahování do vnitřní politiky USA zapojily,“ napsal Jaroslav Kmenta v měsíčníku Reportér.

Rozvědka ÚZSI podle Reportéru podnikla na základě žádosti spojenců tajné operace, které se odehrávaly v cizině. A kontrarozvědka BIS měla za úkol zjistit, jak a o čem – v souvislosti se vztahy mezi Ruskem a USA – komunikují lidé kolem českého prezidenta Miloše Zemana.

Na samém začátku existovalo podezření, že součástí operací ruských zpravodajských služeb na ovlivnění amerických voleb byly i aktivity vedené přes Českou republiku. V říjnu 2016 navíc v Česku zatkli ruského hackera Jevgenije Nikulina. Bylo to na základě amerického zatykače, podle něhož Nikulin provedl hackerský útok a zcizil privátní data technologických firem (později ho za to americký soud odsoudil k 88 měsícům). Existovaly však také informace, že se Nikulin podílel na útoku na server vedení americké demokratické strany; únik e-mailů poškodil před prezidentskými volbami v roce 2016 demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.

O Nikulina se pak vedla politicko-diplomatická válka. Moskva žádala, aby Česká republika vydala Nikulina do Ruska. Spojené státy apelovaly, aby byl Nikulin vydán do Washingtonu. Do případu zasáhl i prezident Miloš Zeman. Jeho lidé lobbovali za to, aby byl vydán do Ruska. (Později, v listopadu 2017 projednával Nikulinův případ Miloš Zeman přímo s Vladimirem Putinem při společném setkání v Soči.)

„A právě v této atmosféře se americká CIA snažila přes české tajné služby dostat k informacích ze zákulisí Hradu. Jak se k těmto zprávám česká BIS dostane, bylo podle informací magazínu Reportér plně na ní. Američané neurčili, aby kontrarozvědka rovnou špehovala prezidenta republiky či jeho okolí. Ale tajná služba usoudila, že to bude nejvhodnější – a nejúčinnější,“ napsal měsíčník.

Problém podle Reportéru byl, že Miloš Zeman nepoužíval ve své funkci osobní ani služební mobilní telefon. Zeman je v tomto ohledu mezi státníky dost unikátní. Jenže toto zvláštní počínání českého prezidenta má i jeden bezpečnostní zádrhel. Zatímco jiní státníci, kteří mobil používají, dodržují přísná pravidla pro volání z mobilů i s patřičným technickým zabezpečením, Miloš Zeman občas podle potřeby využívá obyčejných mobilů svých nejbližších spolupracovníků. Jde zejména o mobily osobního asistenta Jaroslava Hlinovského, protokoláře Vladimíra Kruliše a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře.

„Když někdo narychlo a bez ohlášení potřeboval hovořit s prezidentem – a ten s tím souhlasil –, dělo se tak právě prostřednictvím mobilů těchto tří úředníků. A tak se stalo, že tajná služba BIS začala odposlouchávat tyto tři mobilní telefony. (Později k nim přibylo i několik dalších.) Celá akce byla nejen tajná, ale probíhala naprosto a důsledně bez jakýchkoli úředních záznamů a povolení. Odposlechy se neprováděly běžnou cestou – tedy tak, že by BIS legálně požádala Vrchní soud v Praze o povolení konkrétních odposlechů, jak to běžně dělává,“ napsal dále Reportér.

„Pokud jde o techniku, kontrarozvědka použila k odposlechům Agátu, tedy mobilní zařízení, které v blízkosti Hradu snímalo a nahrávalo telefonní hovory. Agáta je schovaná v dodávce a má zakrytou výkonnou anténu. Funguje tak, že v daném místě – v tomto případě kolem Pražského hradu – nahradí stacionární převaděč mobilního signálu, tedy takzvanou bétéesku (BTS). Kdokoli zvedne svůj mobil a telefonuje, spojí se nejdříve právě s nejbližším „přenašečem signálu“ BTS a teprve od něj pak směřuje hovor prostřednictvím příslušné sítě operátora dál k druhé straně hovoru. Jakmile je tato bétéeska nahrazena výkonnou Agátou, může její ´majitel´ hovory přes ni přenášené ´poslouchat´ a nahrávat. Jakmile Agáta z místa odjede a přestane fungovat, funkci převezme automaticky stacionární BTS mobilního operátora.

Zde udělal Jaroslav Kmenta drobnou chybu, odposlechové zařízení se hravě vejde do zaparkovaného osobního automobilu, tedy vozu, který by na rozdíl od dodávky v blízkosti Hradu, nebudil takové podezření.

„Co přesně tímto odposloucháváním BIS zjistila, není jasné. Je ale vysoce pravděpodobné, že z hlediska amerických bezpečnostních složek šlo o částečný úspěch,“ tvrdí Jaroslav Kmenta dále ve svém textu.

České úřady nakonec v březnu 2018 vydaly hackera Nikulina do USA. Podle americké obžaloby ukradl Nikulin data z více než 117 milionů účtů na sociálních sítích LinkedIn a Formspring a napadl také webové úložiště Dropbox. Sám Nikulin později prohlásil, že ho už v Praze po zatčení nutili agenti FBI – federálního úřadu vyšetřování, který má v USA i roli kontrarozvědky – k tomu, aby se doznal k ovlivňování amerických voleb. „Máte říct, že jste se naboural do pošty Clintonové a pronikl do sítě demokratů na Putinův příkaz, vyjmenujete společníky, budete souhlasit s vydáním a v Americe vyřešíme všechny problémy, vše zajistíme,“ citoval sám Nikulin údajné návrhy agentů FBI.

Měsíčník Reportér dále připomíná, že šéf BIS Michal Koudelka obdržel později za významnou spolupráci se CIA ve Spojených státech vyznamenání. Bylo to v březnu 2019 přímo v sídle CIA v Langley a šlo o ocenění George Teneta „za dlouhodobou efektivní spolupráci se spojeneckou tajnou službou“. Ocenění nese jméno po řediteli CIA Georgi Tenetovi, který sloužil dvěma americkým prezidentům z dvou odlišných stran – demokratovi Billu Clintonovi i republikánovi Georgi Bushovi mladšímu.

„Toto nejvýznamnější ocenění, které CIA dává, beru nejen jako ocenění své práce, ale především jako ocenění práce BIS,“ sdělil v dubnu 2019 Lidovým novinám Koudelka.

Znesváření v tajné službě

Za co přesně medaili CIA šéf BIS obdržel, nebylo nikdy zveřejněno. Lidé ze zpravodajské komunity ale mají podle Reportéra za to, že to bylo právě za „akci s Hradem“.

„Tohle všechno by zůstalo utajené za zdmi BIS, a navíc jen v okruhu několika málo vyvolených a nikdo nepovolaný by se to zřejmě nikdy nedozvěděl. Jenže jednoho dne – někdy koncem roku 2017 nebo začátkem 2018 – přišla na Hrad k Zemanovi delegace důstojníků tajné služby. Nešlo o oficiální návštěvu. Byla to neformální schůzka, s níž na doporučení svých nejbližších poradců prezident Zeman souhlasil.

Delegaci vedl podle měsíčníku Reportér důstojník BIS – tehdejší šéf zpravodajské techniky tajné služby Martin S. Podle informací Ekonomického deníku dnes už někdejší, výše zmiňovaný, šéf techniky Martin Sedlář. Kdo přišel s ním, a kdo tedy tvořil členy této neobvyklé delegace, se nepodařilo redakci Reportéra zjistit.

„Miloš Zeman se na této schůzce dozvěděl šokující informaci: ´Tři vaši blízcí spolupracovníci byli odposloucháváni a při tom bylo nahráno také to, co si povídáte do telefonu i vy, pane prezidente.´ Nejdříve tomu Miloš Zeman nechtěl věřit. Když mu ale sdělili další detaily včetně toho, s kým v inkriminované době hovořil, dostal Zeman vztek. Ne na členy delegace, ale na ředitele BIS Michala Koudelku, který byl schopen něco takového dopustit,“ napsal Jaroslav Kmenta.

Od té chvíle Miloš Zeman Koudelku nesnášel. A často mu to dával najevo i veřejně. Když ho vláda navrhla – ostatně jako většinu šéfů tajných služeb – do hodnosti generála, Miloš Zeman ho nepovýšil.

Prezident dokonce několikrát žádal odvolání ředitele BIS a pak tlačil alespoň na to, aby Koudelka odešel z čela BIS v polovině srpna 2021, tedy ve chvíli, kdy měl skončit jeho řádný pětiletý mandát.

Jenže kabinet Andreje Babiše neudělal ani jedno. Koudelku sice v půli srpna po skončení jeho pětiletého mandátu nejmenovala Babišova vláda na další řádné pětileté období, ale umožnila mu BIS řídit dál provizorně s tím, že o novém řediteli rozhodne až vláda vzešlá z říjnových voleb. Nová vláda Petra Fialy v únoru 2022 pak Koudelku jmenovala na dalších pět let ředitelem tajné služby.

V srpnu prezident Miloš Zeman řekl ve videohovoru se deníkem Blesk, že se dozvěděl, že BIS odposlouchávala jeho spolupracovníky, a tudíž i jeho. „Já, jak víte, telefon, mobilní ani jiný, nemám, takže když se s těmito spolupracovníky bavím, jsem odposloucháván i já. Tak jsem o tom informoval pana premiéra. Posléze mi pan premiér za přítomnosti pana kancléře sdělil, že odposlechy zastavil, ale nebyla to pravda, protože z útrob BIS jsem se opět dozvěděl, že odposlechy pokračují,“ řekl Zeman a dodal, že čekal, zda se mu Koudelka omluví, ale on že se neomluvil a s odposlechy pokračoval.

„A to byla doba, kdy jsem požádal pana premiéra (Babiše), aby pana Koudelku odvolal, protože není možné, aby si šéf tajné služby vymyslel bez důkazů a bez důvodu, že bude odposlouchávat prakticky každého občana této země, který ho zrovna napadne. Takže tady máte jeden z důvodů, proč si myslím, že pan Koudelka není mužem na svém místě,“ řekl prezident.

Na poznámku redaktorky, že odposlechy povoluje na žádost BIS předseda senátu Vrchního soudu v Praze, Zeman reagoval: „Zeptejte se předsedy senátu, zda skutečně takový souhlas udělil. Já o tom mám své pochybnosti. A pokud ho neudělil, pak ty odposlechy jsou nelegální a o to je to horší.“

„Prezident byl v té době už zřejmě informován, že celá akce proběhla nestandardně prostřednictvím systému Agáta,“ naznačil měsíčník Reportér.

Důležité také bylo, že Zeman řekl, že se opírá o informace, které mu poskytli minimálně dva důstojníci BIS. „Těch důstojníků bylo víc, konkrétně dva,“ řekl Zeman.

Na otázku, proč přišel s touto závažnou informací a obviněním BIS až v srpnu 2021, prezident odpověděl: „Protože jsem nechtěl tohle příliš rozmazávat, zejména ne před volbami, a pevně jsem doufal, že pan Koudelka skončí 15. srpna a bude klid… No a do 15. srpna jsem se mohl domnívat, že pan Koudelka v míru odejde, přijde tam člověk, který nebude fízlovat, nebude špiclovat, nebude šmírovat, já nevím, jak to chcete nazvat. Ale protože se tak nestalo, tak jsem se ozval,“ napsal dále Reportér.

Prověřování podezření z aktivit jdoucích proti bezpečnostním zájmům státu je primárním úkolem Bezpečnostní informační služby. Prezidentova Martina Nejedlého BIS začala posléze podle zdrojů Reportéra odposlouchávat už legálně se svolením soudu. Pokud se ale prokáže tvrzení Miloše Zemana, že byli lidé z prezidentova okolí odposloucháváni nezákonně, tedy bez souhlasu soudu, představuje to pro BIS i jejího ředitele Michala Koudelku obrovský problém.

Před pár lety by po takovém odhalení střídala tisková konference tiskovou konferenci, věcí by se zabývala Poslanecká sněmovna, Komise pro kontrolu BIS a v plénu Sněmovny by zněly hlasy po zřízení vyšetřovací komise.

Dnes se ale, přes závažné signály, překvapivě neděje vůbec nic. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice, cz

X X X

Wintonův syn se na hlavním nádraží sešel s premiérem, poté odjel sázet stromy

Na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží se vedle sochy Nicholase Wintona sešel jeho syn Nicky Winton s premiérem Petrem Fialou, generálním ředitelem Českých drah či ředitelem Nadace Partnerství. Poté odcestoval vlakem na Roudnicko, kde v aleji v Račiněvsi vysadí počest svého otce stromy.

 „Máme krásné počasí na sázení stromů,“ řekl syn Nicholase Wintona Nicky na tiskové konferenci.

Připomněl, že v současné době je velké množství lidí, kteří prchají před klimatickými změnami, a toto je jen jeden z malých kroků. Dodal také, že se v Praze před třemi lety rozhodl oženit a ve městě je velmi rád.

V 8:46 se pak vypravil speciálním vlakem do Roudnice nad Labem, kde budou stromy sázet v Aleji sira Nicholase Wintona v Račiněvsi na dohled od hory Říp. Dobrovolníci na místě na počest zachránce dětí vysadí 90 třešní, lip a dubů. Asi půl kilometru dlouhé stromořadí povede podél staré polní cesty mimo obecní zástavbu. V budoucnu plánuje v lokalitě račiněvský úřad vybudovat relaxační zónu pro odpočinek v přírodě, uvedli organizátoři výsadby aleje.

V čele stromořadí bude stát moruše černá. Stromek, který byl vypěstovaný z roubu stromu ze zahrady Wintonových, na počest svému otci a nedávno zesnulé sestře Barbaře zasadí Nicholas Paul Winton se svou rodinou. Sázení se zúčastní například i Milena Grenfell-Bainesová, Zuzana Marešová, které WInton před 83 lety zachránil.

Sir Nicholas Winton se narodil v roce 1909 a zemřel roku 2015. Na začátku druhé světové války v roce 1939 zorganizoval odjezd 669 převážně židovských dětí z Československa do Velké Británie a tím je zachránil před transportem do koncentračních táborů.

Wintonův čin má aktuální rozměr, řekl premiér

„Slavíme důležitý svátek, 104. výročí založení samostatného Československa,“ uvedl Fiala poté s připomínkou, že se roku 1918 stalo to, po čem dlouho toužily a o co usilovaly generace našich předků. Tehdejší Československo připomněl jako stát, kde mohli žít lidé ve svobodné a demokratické společnosti.

Zmínil, že je rád, že si neobyčejný čin Nicholase Wintona připomenou právě sázením stromům v aleji. „Měli bychom sázet aleje a stromy co nejvíce,“ vyzval.

Winton podle něj byl neobyčejně skromný člověk. „Kdyby nebylo náhody, svět by se na sklonku 80. let nedozvěděl o jeho pomoci,“ doplnil s tím, že zpráva poté obletěla celý svět. Winton se nadto věnoval charitativní činnosti do konce života a se zachráněnými dětmi se scházet až do své smrti.

„Jeho čin má právě dnes aktuální rozměr. Znovu čelíme válečnému konfliktu a umírají děti. Tyto děti a jejich rodiny potřebují záchranu. Všichni víme, jak strašné dopady války jsou,“ řekl dále premiér s tím, že by si přál, aby svět konečně našel poučení. „Vždycky budeme potřebovat nové Nicholase Wintony a ty, kteří udělají, co je potřeba. Právě oni drží na ramenou civilizaci a brání ji před krutostí a barbarstvím,“ uzavřel.

Nebudu hodnotit výběr vyznamenaných

„Svoboda a demokracie nejsou abstraktní pojmy, stojí na lidech,“ dodal Fiala.

Vyjádřil se také ke státním vyznamenáním s tím, že správné podle něj bylo spolupodepsat prezidentův návrh. „Nebudu hodnotit ten výběr. Jsou tam jména, která jsou nesporná a zaslouží si účtu, ale jsou tam i lidé, u kterých bylo podepsání těžké,“ konstatoval.

„Respektoval jsem výběr prezidenta. Je to jeho odpovědnost a řekněme také právo. Co je důležité a co mi pan prezident sám sdělil, bylo, že se snažil v co největší míře respektovat návrhy, které mu přišly z parlamentu. Kdybychom tu dlouhodobě měli takovou spolupráci institucí, bylo by to dobře,“ řekl.

Dodal také, že doufá, že se do budoucna vyhneme nepozvání určitých lidí na Hrad.

X X X

Ivana Trumpová se sešla se Zemanem, převezme vyznamenání pro zesnulou matku

Dcera Ivany Trumpové Ivanka je od pátku v Praze. Večer na Hradě převezme státní vyznamenání pro svou zesnulou matku Ivanu. Odpoledne se na soukromé audienci setkala s prezidentem Milošem Zemanem. Trumpová má v Česku také vyřizovat matčino dědictví. Doprovází ji manžel Jared a starší bratr Donald.

Ještě před slavnostním udílením státních vyznamenání přijal Ivanku Trumpovou, jejího manžela a bratra prezident Miloš Zeman. Od hlavy státu dostala dárek k narozeninám, informoval na Twitteru hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Narozeniny Trumpová oslaví v neděli.

Trumpová do Prahy dorazila před 9. hodinou ranní. Na ruzyňském letišti v době jejího příletu hlídkovala policie.

Že Trumpová přiletěla do Prahy, potvrdil dopoledne rádiu Frekvence 1 ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš. Do hotelu v centru Prahy později dorazil její starší bratr Donald a manžel Jared.

„Ta jednání o návštěvě Ivanky Trumpové začala probíhat velmi brzo, vše jsme domluvili. Jsem velmi potěšen a trochu i udiven, že Ivanka Trumpová je naprosto normální osoba, nemá žádné zvláštní požadavky, vůbec nic po nás nechtěla,“ prozradil Frekvenci 1 Kruliš.

„Neustále mi opakovala, že si strašně váží toho, že tady může být a že od pana prezidenta za svou maminku to vyznamenání převezme. Je velice skromná, velice příjemná. A myslí si, že ten večer bude úžasný pro všechny, kdo tam budou v sále,“ dodal.

Ivana Trumpová přijela do Prahy jako soukromá osoba, uvedlo už dřív americké velvyslanectví v ČR. „Velvyslanectví USA se na její návštěvě nepodílí. Nicméně jsme velmi rádi za ocenění, které má její matka – slavná Čechoameričanka – dostat; je vyjádřením dlouholetých osobních vazeb mezi našimi dvěma národy,“ uvedla na dotaz iDNES.cz dříve mluvčí amerického velvyslanectví v ČR Natalie Wilkins.

Po dvouleté pauze předá prezident Miloš Zeman letošní státní vyznamenání dle tradice, a to při slavnostním ceremoniálu ve Vladislavském sále Pražského hradu o státním svátku 28. října. Někteří politici budou chybět, pozvánku nedostala například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ale také další významní politici.

Zeman chce ocenit zhruba osm desítek lidí, například tenistu Ivana Lendla, ředitele Ústřední vojenské nemocnice a prezidentova lékaře Miroslava Zavorala či protinacistického odbojáře a člena skupiny Tři králové Josefa Mašína. Prezident nezapomene ani na zemřelou zpěvačku Hanu Zagorovou a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

K předávání státních vyznamenání se v pátek ráno vyjádřil také premiér Petr Fiala, který uvedl, že správné podle něj bylo spolupodepsat prezidentův návrh. „Nebudu hodnotit ten výběr. Jsou tam jména, která jsou nesporná a zaslouží si účtu, ale jsou tam i lidé, u kterých bylo podepsání těžké,“ konstatoval.

X X X

Evakuace Chersonu je u konce, tvrdí šéf ruské správy Krymu. ‚Jsou to deportace,‘ reaguje Kyjev

Rusové dokončili evakuaci civilistů z okupovaného Chersonu na jimi kontrolovaná území, uvedl šéf ruské správy okupovaného Krymu Sergej Aksjonov. Na sociální síti telegram také napsal, že Cherson navštívil zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

„Práce na zajištění evakuace obyvatel byly dokončeny,“ napsal Aksjonov. Kirijenko, bývalý šéf Rosatomu, podle něj v Chersonu dohlížel na evakuaci v přístavu, z nějž se civilisté před očekávanou ofenzivou ukrajinské armády trajekty přepravovali na levý břeh Dněpru.

Kyjev označuje přesuny civilních obyvatel v Ruskem okupované části Chersonské oblasti za deportace.

Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo oznámil přesun obyvatel z pravého břehu Dněpru na levý minulé úterý a zdůvodnil ho hrozbou ukrajinských útoků. Ve čtvrtek Saldo oznámil, že se z města dosud přesunulo 70 tisíc civilistů.

„Skutečně, evakuace skončila. Nebyla to nucená evakuace, dali jsme lidem možnost odejít od palebné linie, z oblasti ostřelované nacisty,“ uvedl podle agentury TASS Saldův zástupce Kirill Stremousov. Počet evakuovaných neupřesnil.

Přeprava přes Dněpr nicméně podle TASS nadále funguje. Ze samého Chersonu podle místopředsedkyně proruské oblastní vlády Jekatěriny Gubarevové odjelo přes 36 tisíc obyvatel, přičemž v poslední době počet zájemců klesal.

Britská rozvědka v pátek ve své pravidelné zprávě hodnotící situaci na bojišti uvedla, že Rusko pravděpodobně posiluje své jednotky na západ od Dněpru. Podle ní je ale ruská armáda v oblasti Chersonu nadále schopna pouze obranných akcí.

Ukrajinská armáda v příspěvku na facebooku uvedla, že za 24 hodin při útocích v oblasti Chersonu zabila 44 ruských vojáků a zničila sklad munice. Její představitelé ale připouštějí, že plánovaný hlavní postup na Cherson se zdržel kvůli špatnému počasí a složitému terénu.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu.

Region má obrovský strategický význam, protože je pozemní spojnicí mezi Rusy ovládanými územími na východě Ukrajiny a poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

X X X

Mobilizace je u konce, řekl Šojgu Putinovi. Do války šlo 80 tisíc rekrutů

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek řekl, že částečná mobilizace, kterou prezident Vladimir Putin vyhlásil v září, byla dokončena. Do války se tímto způsobem zapojilo 82 tisíc mužů, dalších 218 tisíc mužů je ve výcviku. Ministr to řekl ve vysílání státní televize, informuje agentura Reuters.

 „Dnes (v pátek) bylo dokončeno vypravení občanů povolaných v rámci mobilizace. Další povolávání občanů bylo přerušeno. Úkol povolat 300 000 lidí, který jste stanovil, byl splněn. Žádné dodatečné úkoly se neplánují,“ řekl Šojgu podle agentury TASS.

Početní stavy jednotek nasazených do speciální vojenské operace proti Ukrajině se podle ministra budou napříště doplňovat pouze dobrovolníky a zájemci o služby v armádě na základě profesionálního kontraktu.

„Výnos o ukončení mobilizace Putin dosud nepodepsal,“ upozornil ovšem list Ukrajinska pravda. Ruská redakce BBC zase připomněla, že experti předpokládají, že do armády bude povoláno mnohem více lidí, než oficiálně ohlášených 300 000, a poukázala na dohady, že mobilizace – přinejmenším dokud Putin nepodepíše výnos o jejím ukončení – může být jen přerušena po dobu, než se vojenské správy vypořádají s pravidelným podzimním povoláváním branců k povinné vojenské službě. Tito povolanci nemají být podle Putinova pokynu nasazováni na Ukrajině.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci v Rusku 21. září. Šojgu tehdy uvedl, že úřady do zbraně povolají 300 000 záložníků s předchozí vojenskou zkušeností. Oba činitelé zdůrazňovali, že všem mobilizovaným se před vysláním na Ukrajinu dostane výcviku.

Podle zpráv médií a pravidelných hlášení ukrajinské armády o bojích byli ale někteří mobilizovaní posláni rovnou na frontu, často se špatným vybavením.

Povolávací rozkazy podle svědectví dostávali v některých případech například i chronicky nemocní, otcové mnoha dětí nebo muži, kteří výrazně přesáhli branný věk, což koncem září uznal i sám Putin. Z chyb obvinil úřady a vyzval je, aby nesrovnalosti napravily.

Mobilizace dopadla více na chudší regiony obydlené primárně jinými etniky než Rusy, což vyvolává napětí mezi různými skupinami ruské společnosti, upozornili američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). V médiích se objevovaly zprávy, že povolávací rozkazy dostávali hromadně například obyvatelé některých oblastí v Burjatsku na ruském Dálném východě, generální štáb ukrajinské armády zas upozornil na vyslání krymských Tatarů do míst tvrdých bojů.

X X X

V Rusku rapidně roste počat svateb, důvodem může být odškodnění pět milionů rublů za smrt v boji

Ačkoli nejsou k dispozici žádné celostátní údaje o sňatcích v Rusku, sociální sítě jsou svateb plné. To, že po vyhlášení částečné mobilizace prudce vzrostl jejich počet, naznačují i údaje z různých regionů, všímá si nezávislý ruský zpravodajský server Moscow Times.

 Sverdlovská oblast na Urale zaznamenala během prvních dvou týdnů mobilizace 65 procentní nárůst počtu sňatků. V Chabarovském kraji na Dálném východě bylo podle místních médií v posledním zářijovém týdnu uzavřeno o 60 procent více manželství než za celý předchozí měsíc.

V centrální Omské oblasti zase média informovala o skupinách ženichů, které na obřad svážely autobusy přímo z vojenských základen.

Některé páry se rozhodly uzavřít sňatek na výraz vzájemné oddanosti, sužovány strachem, že jeden o druhého přijdou. Pro jiné je formalizace jejich vztahu způsobem, jak získat přístup k mnoha výhodám, které rodinám odvelených mužů přislíbila ruská vláda.

Kromě standardního pojistného krytí a jednorázových dávek mají slíbeno odškodnění ve výši více než pěti milionů rublů v případě, že odvedený muž zemře v boji.

„Měla jsem smíšené pocity, bylo to velmi radostné, ale zároveň zvláštní slavit takovou událost bez naší rodiny,“ řekla dvacetiletá Anastázie o obřadu, který s Olegem uspořádali na vojenské základně ve středním Rusku. Její manžel Oleg už tou dobou sloužil v armádě.

Obřady se konají v rychlosti a často se jich mohou zúčastnit jen svědci. Také na přípravy nezbývá moc času. Anastázie popisuje serveru Moscow Times, že na nákup svatebních šatů a prstenů měla pouze jeden den.

Mobilizace jako výjimečná okolnost

Podle ruských zákonů musí páry oznámit svůj záměr vzít se matričnímu úřadu alespoň měsíc předem. Začátkem října však úřady přidaly mobilizaci na seznam výjimečných okolností, za kterých se svatba může uskutečnit okamžitě.

Kromě toho, že úřady zjednodušily proceduru kolem uzavírání sňatků, aktivně pomáhají mobilizovaným mužům, kteří chtějí uzavřít rychlý sňatek. Poskytují jim bezplatné byrokratické poradenství, dopravu a dny volna v práci. S pomocí místních úřadů se minulý týden v Petrohradě uskutečnil skupinový obřad, během kterého bylo oddáno 43 párů.

Sňatková kampaň je pro Kreml nejspíše nástrojem, kterým se snaží posílit skomírající popularitu prezidenta Vladimira Putina v zemi, domnívá se server Moscow Times.

Výhody pro rodiny obětí se sice liší podle regionů, ale zahrnují právo na bezplatnou veřejnou dopravu, jednorázové platby až do výše 300 tisíc rublů a také lékařskou pomoc.

Odškodnění rodin vojáků padlých v boji ve výši pěti milionů rublů vyplývá z prezidentského dekretu zveřejněného na začátku října. Jedná se o obrovskou částku zejména pro obyvatele ruského venkova. Ve středoruském regionu, kde novomanželé Anastázie a Oleg žijí, je to asi stokrát víc než průměrný měsíční plat.

Zatímco pro některé novomanžele mohou být největší motivací peníze, jiní pevně věří v morální poslání, které prý Kreml na Ukrajině sleduje.

„Ukážeme všem, jak vypadá Rusko, společně vyženeme NATO a obnovíme mír,“ slibuje Oleg v básni věnované své manželce.

X X X

Rakousko prodlouží kontroly na slovenských hranicích, zadrželo už 12 převaděčů

Rakouská vláda prodlouží o 15 dní kontroly na hranicích se Slovenskem, které zavedla koncem září kvůli zvýšené migraci. Informovalo o tom ministerstvo vnitra ve Vídni. Původní lhůta pro provádění kontrol na rakousko-slovenské hranici měla skončit v pátek. Česko již ve čtvrtek oznámilo, že kontroly prodlouží až do 12. prosince.

Při kontrolách na hranicích se Slovenskem, které rakouská policie zahájila 29. září, bylo podle údajů ministerstva vnitra dosud zadrženo 12 převaděčů. V celém Rakousku je to letos již více než 500. Rakousko, Česko a Slovensko hraniční kontroly vzájemně koordinují.

„Kontroly na hranicích se Slovenskem jsou stále nutné, protože jinak by převaděči okamžitě zareagovali a změnili své trasy. Tento špinavý obchod nedopustíme a budeme proti pašerácké mafii důsledně bojovat,“ řekl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.

Česká vláda ve čtvrtek kontroly prodloužila o 15 dní podle části evropského nařízení, které umožňuje zavést ochranu hranic neprodleně, dalších 30 dní pak budou kontroly fungovat podle jiné části nařízení. Celková doba kontrol může podle této části trvat až půl roku.

Rakouské ministerstvo vnitra podle APA dosud neoznámilo, zda podobně jako ČR prodlouží kontroly po uplynutí oznámené 15denní lhůty o dalších 30 dní.

Cizinci přicházející zejména ze Sýrie využívají Slovensko jako tranzitní zemi, chtějí přes něj pokračovat do dalších států EU. Trasa vede přes Maďarsko a Srbsko. Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se podle pohraniční agentury Frontex meziročně zvýšil o 170 procent.

X X X

Policie znovu obvinila podnikatele, který lákal na investice do cizího hotelu. Obral lidi o miliony

Slibovali vysoké výnosy z investic do opravy horského hotelu v Krkonoších. Ten jim ale vůbec nepatřil, desítky lidí tak přišly o své úspory. Podnikatele Martina Šťávu za to kriminalisté nedávno znovu obvinili z podvodu. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdily dva na sobě nezávislé důvěryhodné zdroje obeznámené s vyšetřováním.

 Desítky poškozených a škoda přes 14 milionů korun. V případu podvodných investic do krkonošského hotelu Hnědý vrch padlo nové obvinění, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

‚Oči pro pláč a dál nic.‘ Slíbili rekonstrukci hotelu a důchodce obrali o miliony, teď je policie obvinila

 „V souvislosti s dotazovanou věcí bylo jedné fyzické osobě sděleno policejním orgánem obvinění pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. V současnou chvíli ve věci probíhá vyšetřování. S ohledem na neveřejnost přípravného řízení bližší informace v současnou dobu poskytovat nebudeme,“ uvedl.

Jak zjistil server iROZHLAS.cz ze dvou nezávislých zdrojů obeznámených s případem, jde o Martina Šťávu. Právě on byl v případu obviněn už dříve, a to společně s Marcelem Dohnalem. Na konci června ale dozorující státní zástupkyně obvinění zrušila a vrátila ho policii k došetření. Ta už znovu obvinila pouze Šťávu.

Server iROZHLAS.cz se ho pokusil kontaktovat, na telefonáty ovšem nereagoval.

Investice do cizího?

O co v případu jde? Podnikatel Martin Šťáva byl od roku 2016 do roku 2020 jediným akcionářem firmy Prago Investment. Ta slibovala investorům velmi lákavý investiční záměr – opravu krkonošského hotelu Hnědý vrch, ze kterého mělo vzniknout moderní horské středisko. Lidé mohli investovat do dluhopisů s deklarovaným, vysokým výnosem.

‚Taky vám dluží peníze?‘ Policie viní pět lidí z podvodu, škoda dosahuje desítek milionů korun

 Nemovitost ale firma nikdy nevlastnila, a jak už dříve popsal na základě policejního dokumentu Radiožurnál, ani se jí rekonstruovat nechystala.

Skutečným majitelem hotelu Hnědý vrch je totiž pražská firma TBJ, která nemá s kauzou nic společného. „Poškozuje nás, když jsme s kauzou spojováni,“ reagovala jednatelka firmy Jana Vondráčková Hrubá na dotazy reportérů s tím, že se o kauze dozvěděla až při policejním výslechu.

Podnikatelům spojeným s firmou Prago Investment se podařilo ze sedmi desítek lidí a jedné firmy na fiktivní investici do dluhopisů 14,2 milionů korun. Některým „investorům“ přitom bylo i přes 80 let. Peníze jim firma nevrátila.

Další případ zadluženého důchodce. Firma vybrala od lidí 27 milionů, peníze už nikdy neviděli

Radiožurnál příběhy některých z nich ještě před létem zmapoval. Své úspory do dluhopisů vložila třeba i žena, která kvůli strachu o vlastní bezpečnost nechtěla být jmenovaná.

„Jsem strašně znechucená, protože jako obyčejný člověk jsem přišla o dost peněz, manžel taky. Nebyly to velké částky, ale pro mě to v té době bylo dost, brala jsem 11 tisíc. Už jsem v důchodu, tak jsme s tím počítali tak nějak na stáří. Je to velké zklamání, oči pro pláč a dál nic,“ popsala reportérovi.

Podle Kamily V. projekt zase působil zpočátku seriózně. „Zpočátku to šlo o dobře, spláceli úroky, jak měli. A doplatili, když to třeba někdy zahaprovalo. V závěru to ale dopadlo tak, že jsme o peníze přišli. Pak nás oslovila policie a připojili jsme se k hromadnému trestnímu oznámení. Jediná satisfakce, aby aspoň šli sedět, když už nic jiného,“ vysvětlila.

Invalidní důchodce z Kutné Hory

Firmu Prago Investment převzala po roce 2016 od podnikatele Šťávy italská firma Free Cars, za kterou oficiálně stojí invalidní důchodce Jaroslav Š. z Kutné Hory.

‚Dal mu na kafe desítku.‘ Stát vymáhá 666 milionů, vlastníkem firmy je zadlužený invalidní důchodce

 Radiožurnál se ho pokoušel kontaktovat telefonicky, ale i přes jeho bratra Josefa Š. Ten pouze uvedl, že Jaroslava občas potkává v centru Kutné Hory, spojit se s ním dá ale velmi těžko.

„Potkávám ho jen ve chvílích, kdy jdu okolo místa, kde přebývá. To se tam zastavím, ale jinak se s ním nespojím,“ popsal s tím, že jinak o podnikání svého bratra mnoho neví.

„Nemyslím si, že by se Jaroslav dokázal orientovat v nějakých takových věcech,“ uvedl s odkazem na bratrův vážný zdravotní stav. Už v dříve Radiožurnálu popsal, že jeho bratr „zapomíná, neví, má toho Parkinsona, je to člověk, který je prostě nemocný“.

X X X

Policie vyšetřuje žhářský útok v Budyšíně. Hořela ubytovna pro uprchlíky

Německá policie vyšetřuje žhářský útok na ubytovací zařízení v Budyšíně na východě země, které se má brzy stát domovem zhruba 200 uprchlíků. V budově začalo hořet ráno, informovala agentura DPA. Hasičům se podařilo požár uhasit a nikdo ze čtyř lidí, kteří uvnitř nocovali, neutrpěl zranění.

Případ vyšetřuje policejní oddělení pro boj s terorismem a extremismem. Zatím není jasné, zda žhářský útok nějak souvisí se shromážděním příznivců protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), kteří tento týden před bývalým hotelem Spreehotel protestovali proti záměru udělat z něj ubytovnu pro žadatele o azyl.

Podle saského ministra vnitra Armina Schustera ale vše nasvědčuje tomu, že budovu někdo zapálil z xenofobních pohnutek.

„Zapalovat z nenávisti domy, když nechcete mít v okolí uprchlíky, je nanejvýš primitivní a pohrdlivé,“ řekl Schuster, podle kterého tento čin neodráží většinovou náladu v Sasku.

Jako možné žhářství se vyšetřuje také požár ubytovny pro ukrajinské uprchlíky ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde hořelo minulý týden. Ani v tomto zařízení nebyl při požáru nikdo zraněn.

X X X

Severní Irsko čekají předčasné volby. Politici od února nedokázali složit vládu

Předčasné parlamentní volby v Severním Irsku ohlásil státní tajemník pro Severní Irsko Chris Heaton-Harris, jejich termín však zatím nestanovil. V pátek vypršela lhůta, kterou měly severoirské strany od květnových voleb na sestavení vlády.

 „Mám zákonnou povinnost vyhlásit volby do 12 týdnů,“ uvedl Chris Heaton-Harris, ministr britské vlády pro místní rozvoj zodpovědný za Severní Irsko, řekl novinářům v Belfastu. „O tomto konkrétním bodu ode mě uslyšíte více příští týden.“

Média v Severním Irsku označila 15. prosinec za nejpravděpodobnější datum hlasování, uvádí agentura Reuters.

Severní Irsko bylo bez funkčního decentralizovaného vlády od února. V posledních volbách do regionálního parlamentu poprvé zvítězila nacionalistická strana Sinn Féin. Severoirská Demokratická unionistická strana s ní ale odmítla utvořit vládu kvůli brexitovým pravidlům.

Severoirští politici se ve čtvrtek naposledy pokoušeli patovou situaci prolomit. Ani tentokrát nedokázali zvolit předsedu parlamentu.

Heaton-Harris vyjádřil zklamání, že se nepodařilo složit vládu a řekl, že „byl a vždy bude optimistou“. Situace je podle něj však „opravdu vážná“ a podnikne „omezené, ale nezbytné kroky“, aby zajistil další fungování veřejných služeb a ochránil veřejné finance.

„Existuje však určitá hranice toho, co může státní tajemník za daných okolností udělat,“ řekl.

X X X

Moldavský šéf diplomacie: Jsme nejzranitelnější soused Ukrajiny. Se separatisty nepřetržitě jednáme

Moldavsko je nejmenší a nejzranitelnější soused Ukrajiny. Ruská válka zuří jen pár desítek kilometrů od jeho hranic a země se navíc sama potýká s proruskými separatistickými tendencemi regionu Podněstří. Jak proevropská vláda v Kišiněvě situaci zvládá? A jak se brání separatistickým snahám v Podněstří? O tom v rozhovoru pro Český rozhlas mluví moldavský ministr zahraničí Nicolae Popescu.

 X Moldavsko je nejmenší ukrajinský soused se silnou proruskou menšinou v Podněstří. Obáváte se, že by Rusko mohlo vaši zemi zatáhnout do války?
Myslím, že všichni na evropském kontinentu, a nejen na něm, se od začátku brutální ruské agrese proti Ukrajině, která podkopává mezinárodní právo a nerespektuje mezinárodně uznávané hranice, cítí mnohem méně bezpečně.

A pokud mluvíme o Moldavsku – naše situace je nesrovnatelná s utrpením, kterým procházejí Ukrajinci. Ale zároveň bychom si měli všichni uvědomovat, že Moldavsko je nejzranitelnější soused Ukrajiny.

Máme mnoho problémů v oblasti bezpečnosti a obrany, řešíme ekonomickou, humanitární a energetickou situaci. Tvrdě pracujeme na zvládnutí všech těchto výzev. Taky se potýkáme s nelegální přítomností cizích vojsk naší půdě – v separatistickém regionu podporovém Ruskem.

V posledních měsících děláme vše proto, aby se válka nepřesunula i na naše území, a to mimo jiné tak, že konstantně jednáme se separatistickými úřady v regionu Podněstří. To je konflikt, který už trvá 30 let. Ale zároveň je jasné, že všichni na moldavském území, všichni sdílí zájem na tom, aby tu zůstal mír.

A to zahrnuje i lidi, kteří nemají nutně stejné preference v oblasti zahraniční politiky jako naše vláda. Naše vláda je silně proevropská, i většina populace je silně proevropská. Ale i ti, kteří nutně nejsou příznivci připojení Moldavska k Evropské unii, chtějí žít v míru. A to nás spojuje.

X Zmínil jste přítomnost ruských vojáků v Podněstří. Kolik jich tam v současnosti je a jsou aktivní?

Je tam kolem třinácti set jednotek od začátku devadesátých let, tedy od doby, kdy se Moldavsko stalo nezávislým státem. Část z toho jsou mírové jednotky.

Kvůli separatistickým snahám byla totiž v Podněstří v roce 1992 krátká válka. A následná dohoda o příměří opravňuje přítomnost ruských mírových jednotek na našem území.

Ale většina ruských vojáků je v Podněstří nelegálně. Jejich přítomnost nemá žádný právní základ a Moldavsko dlouhodobě trvá na tom, aby Rusko tyto své jednotky stáhlo z našeho území.

Teď v posledních měsících je situace klidná. Nesledujeme žádné přípravy nepřátelských vojenských akcí proti Ukrajině ani proti zbytku Moldavska a vládě v Kišiněvě. Takže pro tuto chvíli je klid. Ale nemůžeme předvídat, co se stane dál, a do budoucna nemůžeme vyloučit žádný scénář.

X V červnu Moldavsko získalo status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Česku trvalo osm let od podání přihlášky, než do Unie reálně vstoupilo. Třeba takové Turecko ale už marně čeká skoro 23 let. Jaká jsou vaše očekávání a odhady? Kdy by Moldavsko mohlo do Evropské unie reálně vstoupit?

Naše očekávání je, že se to stane v dohledné době. Myslíme, že míč je teď na naší straně. Musíme provést mnoho reforem, to je přirozené.

Velmi rychlým tempem na nich pracujeme navzdory válce, která má na Moldavsko mnoho negativních dopadů. Řešíme problémy v oblasti bezpečnosti, obrany, energetiky, v humanitární oblasti, řešíme ohrožení jaderné bezpečnosti.

A přesto investujeme spoustu energie i do toho, abychom naši zemi přibližovali standardům Evropské unie. A posouvá se to docela dynamicky. Upevňujeme naši demokracii. V posledním roce jsme na žebříčku svobody médií vydávaným organizací Reportéři bez hranic postoupili o 49 míst.

Ruský útok na Moldavsko nedává smysl, říkají experti. Vojska v Podněstří vážou ukrajinské jednotky

 Spustili jsme justiční reformu a systém komisí na prověřování práce soudců a státních zástupců. Korupce v soudním systému byla totiž obrovskou překážkou pro naše evropské aspirace. Takže toto všechno děláme. A doufáme, že s ohledem na tuto dynamiku budeme schopni připojit se k Evropské unii přibližně stejnou rychlostí jako Česká republika.

X To by znamenalo někdy koncem dvacátých let?

Víte, říkání nějakých časových závazků je vždy ošemetné. Protože to částečně záleží na nás a částečně na Evropské unii. Jak víte, jsou státy, které chtějí zahájit jednání o vstupu s Evropské unie, jsou na to připravené, ale kvůli vnitro-evropské dynamice to není vždy možné. Co mohu říct, je, že Moldavsko je naprosto otevřené přistoupení k Evropské unie.

Všechny evropské země nás v tom zatím velmi podporují – i Česká republika a české předsednictví. Jsem v tom velmi optimistický, jsme na dobré cestě. A navíc naše cesta do Evropské unie nezačala udělením kandidátského statusu.

Už mnoho let přijímáme a implementujeme Acquis communautaire, tedy všechna možná právní pravidla ve vztahu k Evropské unii. Náš oficiální jazyk v Moldavsku je rumunština, což je také jeden z oficiálních jazyků Evropské unie. Takže naše cesta do Evropské unie bude, doufejme, kratší než u jiných států.

X Začátkem října se v Praze konal první summit Evropského politického společenství. Tam premiér Petr Fiala spolu s prezidentkou Moldavska Maiou Sanduovou a francouzským prezidentem Emanuelem Macronem oznámili, že další summit Evropského politického společenství bude v Moldavsku. Už víme kdy? A co to pro vaši zemi znamená?

Logikou toho summitu je, že se v jeho pořádání budou střídat unijní a neunijní země. My jsme tedy po České republice další na řadě.

Summit bude někdy pozdě na jaře nebo zkraje léta v Kišiněvě, přesné datum ještě ladíme. Těšíme se na to, že budeme pokračovat v rozvoji Evropského politického společenství. Je to podle nás dobrá cesta, jak posílit naše ukotvení v Evropě. Chceme samozřejmě standardní cestou vstoupit do Evropské unie.

Ale další iniciativy včetně Evropského politického společenství urychlují naše snahy spolupracovat se státy Evropské unie už teď na různých výzvách, včetně těch bezpečnostních.

X Neobáváte se, že Evropské politické společenství je dalším krokem k vícerychlostní Evropě? Že by se z toho mohl stát jen jakýsi druhotný status pro země, které se ve snaží stát plnohodnotnými členy Evropské unie?

My velmi jasně říkáme, že jediná cesta je pro nás do budoucna stát se skutečným plnohodnotným členem Evropské unie. A projít standartní přístupovou cestou. Tuto cestu už v minulosti absolvovalo Španělsko, Portugalsko, Řecko Česká republika, Polsko, Rumunsku a mnoho dalších. A my ji chceme absolvovat také.

Ale zároveň je tu řada dalších způsobů jak spolupracovat a mít prospěch z evropské integrace. Jsme součástí evropské zóny volného obchodu, s Evropskou unií máme od roku 2014 asociační dohodu, a už teď spolupracujeme v oblasti obrany.

Všechny tyto nové paralelní iniciativy nás silněji ukotvují v evropském prostoru. A takto taky přistupujeme k Evropskému politickému společenství – je to iniciativa, která pro nás může vytvořit nové cesty, jak být součástí Evropy, zatímco zároveň budeme na cestě ke vstupu do Evropské unie.

X Moldavsko se od svého vzniku v roce 1994 považuje za neutrální zemi. Ruskou invazi jste odsoudili, nicméně k protiruským sankcím se Moldavsko nepřipojilo. Není na čase neutrální pozici země přehodnotit, mimo jiné i proto, že usilujete o vstup do Evropské unie?

Ústava Moldavska byla přijata v roce 1994 a ta skutečně stanovuje, že Moldavsko má být neutrální země.

Ústavní změna, jak víte, není jednoduchý proces. Ale zároveň naše neutralita ale zároveň neznamená, že se izolujeme z dění na mezinárodní scéně, nebo že jsme lhostejní k porušování mezinárodního práva.

„Velmi jasně říkáme, že jediná cesta je pro nás do budoucna stát se skutečným plnohodnotným členem Evropské unie. A projít standartní přístupovou cestou.“

Nicolae Popescu (moldavský ministr zahraničí)

Ruskou agresi na Ukrajině jsme velmi nahlas odsoudili – v rámci našich ústavních možností. A podporujeme a iniciujeme celou řadu diplomatických aktivit a iniciativ na podporu Ukrajiny v rámci Organizace spojených národů, Rady Evropy a tak dále.

Co se týče systému mezinárodních sankcí – v Moldavsku ten finanční sankční režim respektujeme. V oblasti obrany spolupracujeme s Evropskou unií nebo Spojenými státy. To je nejlepší cesta, jak pojistit, že i neutrální země jako Moldavsko bude mít kapacitu bránit vlastní svobodu a neutralitu a naši partneři včetně České republiky nám v tom pomáhají.

X Říkáte, že změna ústavy není jednoduchá ani rychlá. Myslíte ale, že by Moldavsko mělo touto cestou do budoucna jít?

Tuto otázku by bylo nejlepší položit zástupcům našeho parlamentu. Co můžeme dělat na vládní úrovni je, že v rámci naší existující ústavy uděláme vše, co je potřeba pro posílení moldavské obrany a bezpečnostního partnerství se zeměmi, které nás podporují. Jako je Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Japonsko.

A samozřejmě také s Ukrajinou máme dobrou spolupráci. Vždy jsme to brali tak, že Moldavsko může přistoupit k Evropské unii i se současnou existující ústavou.

X Ptám se, protože pokud by Moldavsko v tuto chvíli už bylo členem Evropské unie, bylo by přeci jen problematické, že nepodporuje sankce…

Je jasné, že už teď jsme v souladu s pozicemi Evropské unie a všemi jejími diplomatickými vyjádřeními. A samozřejmě jak budeme postupovat k přijetí do EU, bude Moldavsko plně v souladu se všemi postupy, které Evropská unie v reakci na válku přijala.

‚Sovětský skanzen‘ v Moldavsku. Separatistické Podněstří je proruské, ale válku si nepřeje

 X Moldavsko je vysoce závislé na dovozu plynu z Ruska. Společnost Gazprom přitom postupně snižuje dodávky do země. A vyhrožuje tím, že je může každým dnem zcela zastavit? Jaký má vaše vláda plán?

V posledních dnech Gazprom oznámil, že bude do Moldavska dodávat mnohem méně plynu, než stanovuje naše smlouva. Moldavsko už asi rok vstupuje i na evropský a mezinárodní trh s plynem, takže tvrdě pracujeme na hledání řešení. (Loni v říjnu Moldavsko poprvé nakoupilo plyn odjinud než z Ruska, milion kubíků od polské společnosti PGNiG, pon. red.)

Situace je ale dost komplikovaná. Moldavsko pravděpodobně čeká období výrazné energetické nestability. Ohrožený je i trh s elektřinou. Snažíme se teď výrazně snižovat spotřebu elektřiny, abychom zatím neměli blackouty. Ale nemůžeme je vyloučit.

Náš velmi silný partner, který nám pomáhal zajistit bezpečnost dodávek elektřiny, byla Ukrajina. Ale ruské bombardování ukrajinské civilní infrastruktury bylo také výrazným útokem na energetickou bezpečnost Moldavska. Ukrajinská města jsou teď kvůli těmto útokům ponořená ve tmě a zimě.

A stejné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu představují de facto významný útok na moldavské kapacity. Ještě před pár týdny jsme brali třicet procent dodávek energií z Ukrajiny. Takže situace na Ukrajině je kritická. A zároveň začíná být kritická i v Moldavsku.

X  X X

Strádající Britové nemají na mýdlo a stydí se chodit do práce, ukázal průzkum

Tisíce Britů nechtějí chodit do práce, protože si nemohou dovolit základní hygienické potřeby. Ve čtvrtek to napsala stanice Sky News s odvoláním na průzkum agentury YouGov a charitativní organizace Hygiene Bank. Podle ní lidé ve Velké Británii nemají na mýdlo či deodoranty peníze, protože už tak mají problémy s placením jiných účtů.

Zpráva neziskové organizace naznačuje, že až 3,2 milionu dospělých Britů žijí v takzvané hygienické chudobě a mnoho z nich se kvůli tomu stydí chodit do práce. Až 12 procent dotázaných uvedlo, že v důsledku této „skryté krize“ se vyhýbá setkání s kolegy.

„Je to mnohem rozšířenější, než jsme se obávali, narůstá to a má to nepřiměřený dopad na ty nejzranitelnější,“ řekla výkonná ředitelka Hygiene Bank Ruth Brocková. „Myslím, že si to lidé neuvědomují stejně jako palivovou nebo potravinovou chudobu. Ale pravda je, že ve chvíli, kdy si nezapínáte topení nebo jdete do potravinové banky pro základní potraviny, už jste si před několika týdny přestali kupovat základní hygienické potřeby,“ dodala.

Podle průzkumu si lidé, kteří čelí hygienické chudobě, nejčastěji vystačí bez holicích přípravků, deodorantů, pracích prášků a dalších čisticích prostředků. Čtvrtina z 2 200 respondentů uvedla, že se musela obejít bez toaletního papíru nebo mýdla. Až 30 procent žen si nekoupilo menstruační pomůcky.

„Vlasy si teď myju jednou týdně, dřív to bylo každý druhý den… Už si nekupuju sprchový gel, používám pěnu ze šamponu,“ řekla jedna z respondentek. Další uvedla, že se u ní doma pravidelně rozhoduje mezi koupí zubní pasty a tím, zda si na pár minut pustí topení.

Polovina lidí, která se potýká s hygienickou chudobou, uvedla, že kvůli tomu trpí depresí či úzkostmi. Podobný počet řekl, že se stydí a cítí se trapně. „Dřív jsem chodil ven a stýkal se s přáteli, ale začal jsem mít úzkost z toho, jak vypadám a jak jsem cítit, takže jsem se stal samotářem, byl jsem velmi rozrušený z toho, jak se můj život změnil,“ řekl jeden z účastníků průzkumu.

Rostoucí ceny paliv a potravin problém zhoršily a nová čísla ukazují, že téměř polovina dospělých v Británii má problém vyjít s penězi. Z údajů statistického úřadu ONS zveřejněných v úterý vyplynulo, že 45 procent dospělých, kteří platí účty za energie, má velké nebo malé potíže si je dovolit, což je nárůst oproti 40 procentům v červnu. Samostatná data také ukázala, že ceny nejlevnějšího zboží v supermarketech vzrostly o 17 procent.

X X X

Předvečer státního svátku patřil v Berlíně úspěšné prezentaci kraje

V  předvečer Dne vzniku samostatného československého státu uspořádalo Velvyslanectví České republiky v Berlíně společně s Pardubickým krajem tradiční recepci, na které se přítomným hostům odprezentovaly krajské střední školy, turistické zajímavosti, ale také tradiční řemesla. Hlavním hostem byl z německé strany saský ministerský předseda Michael Kretschmer.

„Byli jsme osloveni naší ambasádou, zda bychom neměli zájem prezentovat náš kraj na tradiční recepci přímo v budově ambasády. Rozhodli jsme se, že opět dáme příležitost našim středním školám, tentokrát ze Žamberka a Litomyšle, ale také odprezentujeme turistické zajímavosti regionu či tradiční řemesla. Pro naše studenty je takováto zahraniční zkušenost mimo jiné odměnou a motivací do dalšího studia a práce.

Podle ohlasů všech přítomných se máme opravdu čím pochlubit,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který jednal také s českým velvyslancem Tomášem Kafkou a zástupci Českého centra a agentury Czech Tourism o prezentaci Pardubického kraje v Německu. „Ve spolupráci s naší Destinační společností Východní Čechy jsou v německých médiích pravidelně úspěšně prezentovány turisticky zajímavé destinace našeho regionu. V letošním roce vzbudil velký ohlas především Sky Bridge na Dolní Moravě. Tradičně pak láká také zámek v Litomyšli,“ řekl hejtman s tím, že další aktivity včetně veletrhů jsou plánovány na příští rok.

V rámci recepce se třem stovkám hostů prezentovala Střední škola gastronomická a technická Žamberk, jejíž studenti připravili občerstvení s velkým zastoupením regionálních potravin. Květinovou výzdobu zajistila Střední škola zahradnická a technická Litomyšl. Studenti Konzervatoře Pardubice pak celou akci zahájili státními hymnami a starali se o hudební doprovod po celé odpoledne.

Kromě středních škol zřizovaných krajem se mohli návštěvníci seznámit s tradičními vánočními ozdobami společnosti Koulier, výrobky krajkářky Jiřiny Rejentové či prací řezbáře Františka Malého. Turistickou nabídku prezentovala Destinační společnost Východní Čechy a Východočeské muzeum v Pardubicích představilo výstavu Pernštejnské ženy a Evropa. Nechyběla ani ochutnávka perníků od Pavla Janoše či pivní speciály Pivovaru Pernštejn a Měšťanského pivovaru v Poličce. Dominik Barták

X X X

Premiér chudé země přijel na jmenování vlády Rolls Roycem. V kampani sliboval snížit výdaje

Nově zvolený premiér chudé africké země Lesotho v pátek přijel na jmenování své vlády luxusním automobilem značky Rolls Royce, v doprovodu koní a motorek. Miliardář Sam Matekane, který na začátku října nečekaně vyhrál volby, sliboval snížit vládní výdaje. Jmenování vlády dnes proběhlo na stadionu v metropoli Maseru, píše AFP.

 „Navrhuji společenskou smlouvu, kterou Lesothu vrátíme jeho velikost,“ řekl Matekane přítomnému davu. Slíbil také zajistit ekonomickou stabilitu a ukončit opakované zneužívání veřejných prostředků. Jmenování vedle tisícihlavého davu přihlíželo i několik afrických státníků, včetně jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy. Záběry ze stadionu se objevily na sociálních sítích.

„Silné pouto našich dvou národů je založeno na rodinných vazbách, společném jazyce, historii… naše minulost je neoddělitelná a naše budoucnost je propojená,“ řekl Ramaphosa. Území JAR zcela obklopuje malé, neklidné horské království, které je nezávislé od roku 1966.

Čtyřiašedesátiletý Matekane, původem z chudých poměrů, vydělal miliony těžbou diamantů a je považován za nejbohatšího občana země. Jeho strana Revoluce za prosperitu (RFP), která vznikla teprve před půl rokem, získala ve volbách 56 ze 120 křesel v parlamentu.

X X X

Slovácko přišlo o postupovou naději. Bitvu s Kolínem nad Rýnem rozhodl Slovák Duda

Fotbalisté Slovácka prohráli v pátém kole Evropské konferenční ligy s Kolínem nad Rýnem 0:1 a ztratili naději na postup ze skupiny D. V 82. minutě rozhodl gólem z pokutového kopu Ondrej Duda. Domácí brankář Filip Nguyen předtím v 51. minutě další penaltu chytil.

Utkání bylo ve čtvrtek po sedmi minutách za bezbrankového stavu přerušeno kvůli mlze a během pátečního odpoledne se dohrávalo. Slovácko tak ani na třetí pokus nedokázalo v EKL zvítězit v domácím prostředí: předtím remizovalo s Partizanem Bělehrad 3:3 a podlehlo Nice 0:1.

Ve druhém utkáni skupiny D vyhrálo Nice ve čtvrtek nad Partizanem Bělehrad 2:1. Oba tyto celky mají po osmi bodech, Kolín po páteční výhře sedm. Slovácko tak skončí ve skupině poslední, zatím získalo čtyři body. Do jarní vyřazovací části postoupí dva týmy.

Dvoudenní utkání začalo autem

Dohrávka začala v pátek v čase čtvrtečního ukončení v osmé minutě autovým vhazováním hostů, v nezměněných sestavách a před znovu zaplněným stadionem. Od prvních minut měl duel ostré tempo, hra se přelévala od branky k brance, nicméně vyložené šance dlouho chyběly.

 Až po půlhodině zastavil po dlouhém nákopu Kalabišku ofsajdový praporek a z protiútoku dostal možnost vyniknout Adamjan, který ji ale v šestnáctce nevyužil. Největší šanci otevřít skóre ze strany Slovácka měl ve 42. minutě Doski, jenž po přetaženém Tomičově centru trefil z těžkého úhlu tyč Schwäbeho branky.

V 50. minutě nařídil gruzínský rozhodčí po souboji Trávníka s Adamjanem pokutový kop, jenže Nguyen skočil k tyči a střelu kolínského kapitána Kainze zneškodnil. Partie tak nabrala i emoční grády, žlutou kartu dostali oba trenéři, ale obraz hry se zásadně nezměnil. Ofenzivu Slovácka tahal neúnavný Petržela a v 61. minutě se dostal do střelecké příležitosti, jenže z hranice šestnáctky zamířil těsně nad.

V 73. minutě se po Schindlerově akci hrnul do zakončení znovu Adamjan, avšak Nguyen byl opět na místě. To platilo i v 79. minutě při akci střídajícího Slováka Dudy. Rozhodnutí padlo v 82. minutě, kdy rozhodčí odpískal další pokutový kop po kontaktu Kohúta s Tiggesem a tentokrát už Duda Ngyuena překonal.

V závěru plály emoce na obou stranách. Hostující Schirí trefil tyč, na druhé straně viselo vyrovnání ve vzduchu, ale závěrečný tlak Slovácka vyšel vniveč. Český tým tak v pohárech nevyhrál s německými soupeři pátý duel za sebou.