Sociálně slabší budou mít na den jeden rohlík, varuje šéfka potravinářů. Večeřová V potravinách už není na čem šetřit a Česko se blíží k tomu, že sociálně slabší skupiny budou mít na den jeden rohlík, myslí si prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Podle ní takový scénář nastane, jestli inflace nadále poroste. Hlad v Česku nehrozí, ale i tak je podle ní to, že někteří lidé budou muset omezit svůj jídelníček, ostuda.

Večeřová varovala před tím, že Češi nebudou mít na základní potraviny, už v lednu. „Myslím, že se k tomu blížíme mílovými kroky, protože inflace je 17 procent a ekonomové říkají, že na podzim by mohla být kolem 20 procent. Z potravinářského hlediska zatím bohužel nevidíme žádný prostor na to, aby se ty ceny snižovaly. Naopak máme obavu, že budou růst ještě dál, protože se nestalo nic s náklady, které dál dennodenně rostou,“ řekla Večeřová na CNN Prima News.

Hlavní příčinou zdražování potravin jsou právě rostoucí náklady, připomněla Večeřová. „Snažíme se s tím bojovat, ale není na to odpověď ze státních orgánů,“ řekla.

„Začalo to obalovým materiálem, pokračovalo to tím, že na podzim minulého roku zkrachovali někteří distributoři,“ popsala prezidentka komory. „Už někdy v lednu nebo v únoru se zvedly náklady na energie některým podnikům o 200 až 300 procent. To byla doba, kdy nikdo netušil, co se stane na konci února,“ vysvětlila.

Omezení vývozu obilí z Ukrajiny nemá podle Večeřové přímý vliv na zdražování. „Nikdy jsme to obilí z Ukrajiny moc nebrali. Něco jiného je slunečnice, krmiva a hnojiva,“ sdělila.

„V Evropě je obilí dost, ale za jakou cenu,“ vznesla ve studiu. Hlad v Evropě podle ní nehrozí. Česko však čeká to, že se lidé budou dlouho rozmýšlet nad tím, co si koupí.

„Je tady skupina lidí, kteří mají takzvaně hluboko do kapsy. Jsou to senioři, samoživitelé a sociálně vyloučení lidé. Ti možná velmi omezí svůj jídelníček. Už se to děje,“ varovala Večeřová.

Podle ní ale hrozí i závažnější scénáře. „V potravinách už není na čem ušetřit. Nakupuje se hlavně ve slevách a mnohem méně,“ sdělila s tím, že potravinové banky jsou totálně vyčerpané. „Jestli inflace poroste, někdo může šetřit tak, že bude mít na den jeden rohlík. Myslím si, že to je ve 21. století v centru Evropy docela ostuda,“ uvedla prezidentka komory.

 X X X

Rusko může zkusit bránit okupovaná území jadernými zbraněmi, říká analytik

Prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že geografické cíle Ruska na Ukrajině nyní už zahrnují i okupované území na jihu země, je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka překvapivé. Rusko se snaží najít argumenty pro pokračování války, připojením území by teoreticky na nich mohlo rozmístit taktické jaderné zbraně, říká analytik.

x Překvapilo Vás vyjádření ruského ministra zahraničí?

Jak se to vezme. My vidíme realitu, ale ruský režim se stále snaží na diplomatické a rétorické rovině profilovat jako ochránce občanů Donbasu. Kvůli tomu ostatně Moskva rozpoutala „speciální vojenskou operaci“, tedy napadení Ukrajiny. Z hlediska oficiálně uváděných strategických cílů Ruska to proto poněkud překvapivé je. Oni tím totiž uznávají skutečnou realitu na Ukrajině, která jde nad rámec Donbasu.

Musíme se ptát, z jakého důvodu se rétoricky do této pozice posouvají a jaké mají další záměry s okupovanými teritorii. Protože pokud se bavíme o dosavadním průběhu války, tak se v poslední době koncentrovali na východ Ukrajiny. Toto je rozšíření původních ambicí a plánu, který na počátku představovali.

x Proč právě teď? Je to reakce na to, že Ukrajina zahájila protiofenzívu na jihu Ukrajiny, případně proto, že se Rusku na východě Ukrajiny daří pomalu postupovat?

Těch motivací může být více. Je otázka, zda je to reakce na to, že se Ukrajinci snaží o znovudobytí Chersonu a jeho návrat pod ukrajinskou vlajku, nebo jestli si Rusové nevytváří podmínky pro další nástup. Hodně se spekuluje o budoucí podobě těch okupovaných území, tedy Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Mluví se o možnosti vypsání referenda v Chersonu a i dalších oblastech, čímž by se samozřejmě posunula mocenská základna a posílila kontrola Ruské federace nad částí tohoto území.

Hodně se též mluví o časovém horizontu, kdy v půlce září mají v některých částech Ruska proběhnout volby. Rusko může chtít uchopit iniciativu i v těchto dalších potenciálních regionech. Může to být rétorická příprava na nějaké další kroky, i když se nám zdá, že to je reakce na to, co se děje v tom regionu teď.

x List Meduza s odvoláním na zdroje z Kremlu a prezidentské administrativy uvedl, že Kreml chystá připojit okupovaná území Ukrajiny jako nový federální okruh. Myslíte si, že tato možnost, ve světle vyjádření ruského šéfa diplomacie, je skutečně na stole?

Rusko jednoznačně na těchto územích posiluje svou přímou kontrolu. Když se například podíváme na vývoj uvnitř těch takzvaných separatistických republik, tak za několik týdnů a měsíců zde proběhla celá řada mocenských výměn a výrazně narostla kontrola ze strany Moskvy.

Kreml si přestal hrát na to, že fungují jakási separatistická teritoria, která by měla zůstat součástí Ukrajiny, ale takovým způsobem, aby Moskva skrze ně mohla manipulovat s děním v Kyjevě. Tato strategie se ukázala být neefektivní. Nyní vidíme nástup mnohem silnější ruské kontroly prováděný přes kádrovou politiku. A Rusko může připravovat pole pro další kroky v této oblasti.

Na druhou stranu taková integrace by pro Rusko nebyla vůbec snadná. Znamenala by celou řadu dalších nákladů, nejen co se týče přepsání hranic. Východ a jih Ukrajiny též Rusové vnímají hodně jinak než Krym. Připojení by tedy nebylo pro Moskvu tak snadné prodat vnitřnímu publiku jako tomu bylo u anexe „jejich“ poloostrova.

Byl by to i problém pro řešení válečného konfliktu. Pokud se podíváme na ruské zákony, tak v okamžiku, kdyby se regiony staly součástí Ruské federace, by Moskva mohla na základě vnitřních norem nasadit silnější nástroje, například i taktické jaderné zbraně.

x  Dává z vojenského hlediska pro Rusko smysl, aby kvůli jihu štěpilo své síly?

Když se podíváme na rovnováhu sil na bojišti, ruská strana sice pomalu postupuje, ale není to za cenu velkých ztrát a drtivých porážek Ukrajinců. V tom samém gardu se Ukrajina pohybuje na jižním křídle. Obě strany nyní do značné míry spoléhají na fragmentaci sil, která nijak zásadně neovlivňuje celkový vývoj na bojišti. Tedy, že mají navrch v jedné pro ně klíčové oblasti a zároveň nijak fatálně neprohrávají v té druhé.

x Lavrov ospravedlňuje nové geografické cíle Moskvy tím, že Západ dodal Ukrajině zbraně dlouhého dosahu včetně amerických salvových raketometů HIMARS a oni nemohou dovolit, aby ohrožovaly Rusko. Není to záminka pro prodloužení války?

Přesně tak. Je to velmi alibistický argument. Oni si samozřejmě hledají záminky pro to, proč v konfliktu pokračovat a dále jej eskalovat. To se skutečně nedá brát jako validní argument. Ty údery těmito typy zbraní, především raketami HIMARS, nebyly primárně směřovány na ruské území, ale třeba na sklady munice, které jsou na okupovaném teritoriu. Ten argument je skutečně jalový.

x Mohlo by Rusko tento argument využívat i k případnému napadení dalších zemí?

Nedovedu si to představit. Zvláště, když se bavíme o západních zemích. Rusko si je velmi dobře vědomo, že v této paritě sil naprosto ztrácí a má problémy i na samotné Ukrajině. Proto si nedovedu představit, že by Moskva ten konflikt nějakým zásadnějším způsobem rozšířila i proti jiným zemím, které mají vojenský potenciál mnohem větší než samotné Rusko. Zejména když se podíváme na principy kolektivní bezpečnosti v rámci NATO a EU.

x Mohla by Ukrajina zkusit přenést konflikt i do samotného Ruska?

Ono se to z části děje, ale ne za pomoci těchto zbraní. Tam jsou jasně nastavené spojenecké limity ohledně možností používaní západních zbraní. Zejména Američané dávají velmi důrazně najevo, že nechtějí, aby konflikt dále eskaloval i do Ruska. Je to spíše Ukrajina, která se chápe vlastní iniciativy za pomoci některých zbraní. Ale ne těch s delší formou dostřelu jako jsou právě americké raketomety HIMARS. Takže spíše se konflikt nepřenese dál, Rusko to jen zneužívá v rétorické rovině.

X X X

Rusko může zkusit bránit okupovaná území jadernými zbraněmi, říká analytik

Prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že geografické cíle Ruska na Ukrajině nyní už zahrnují i okupované území na jihu země, je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka překvapivé. Rusko se snaží najít argumenty pro pokračování války, připojením území by teoreticky na nich mohlo rozmístit taktické jaderné zbraně, říká analytik.

x Překvapilo Vás vyjádření ruského ministra zahraničí?

Jak se to vezme. My vidíme realitu, ale ruský režim se stále snaží na diplomatické a rétorické rovině profilovat jako ochránce občanů Donbasu. Kvůli tomu ostatně Moskva rozpoutala „speciální vojenskou operaci“, tedy napadení Ukrajiny. Z hlediska oficiálně uváděných strategických cílů Ruska to proto poněkud překvapivé je. Oni tím totiž uznávají skutečnou realitu na Ukrajině, která jde nad rámec Donbasu.

Musíme se ptát, z jakého důvodu se rétoricky do této pozice posouvají a jaké mají další záměry s okupovanými teritorii. Protože pokud se bavíme o dosavadním průběhu války, tak se v poslední době koncentrovali na východ Ukrajiny. Toto je rozšíření původních ambicí a plánu, který na počátku představovali.

x Proč právě teď? Je to reakce na to, že Ukrajina zahájila protiofenzívu na jihu Ukrajiny, případně proto, že se Rusku na východě Ukrajiny daří pomalu postupovat?

Těch motivací může být více. Je otázka, zda je to reakce na to, že se Ukrajinci snaží o znovudobytí Chersonu a jeho návrat pod ukrajinskou vlajku, nebo jestli si Rusové nevytváří podmínky pro další nástup. Hodně se spekuluje o budoucí podobě těch okupovaných území, tedy Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Mluví se o možnosti vypsání referenda v Chersonu a i dalších oblastech, čímž by se samozřejmě posunula mocenská základna a posílila kontrola Ruské federace nad částí tohoto území.

Hodně se též mluví o časovém horizontu, kdy v půlce září mají v některých částech Ruska proběhnout volby. Rusko může chtít uchopit iniciativu i v těchto dalších potenciálních regionech. Může to být rétorická příprava na nějaké další kroky, i když se nám zdá, že to je reakce na to, co se děje v tom regionu teď.

x List Meduza s odvoláním na zdroje z Kremlu a prezidentské administrativy uvedl, že Kreml chystá připojit okupovaná území Ukrajiny jako nový federální okruh. Myslíte si, že tato možnost, ve světle vyjádření ruského šéfa diplomacie, je skutečně na stole?

Rusko jednoznačně na těchto územích posiluje svou přímou kontrolu. Když se například podíváme na vývoj uvnitř těch takzvaných separatistických republik, tak za několik týdnů a měsíců zde proběhla celá řada mocenských výměn a výrazně narostla kontrola ze strany Moskvy.

Kreml si přestal hrát na to, že fungují jakási separatistická teritoria, která by měla zůstat součástí Ukrajiny, ale takovým způsobem, aby Moskva skrze ně mohla manipulovat s děním v Kyjevě. Tato strategie se ukázala být neefektivní. Nyní vidíme nástup mnohem silnější ruské kontroly prováděný přes kádrovou politiku. A Rusko může připravovat pole pro další kroky v této oblasti.

Na druhou stranu taková integrace by pro Rusko nebyla vůbec snadná. Znamenala by celou řadu dalších nákladů, nejen co se týče přepsání hranic. Východ a jih Ukrajiny též Rusové vnímají hodně jinak než Krym. Připojení by tedy nebylo pro Moskvu tak snadné prodat vnitřnímu publiku jako tomu bylo u anexe „jejich“ poloostrova.

Byl by to i problém pro řešení válečného konfliktu. Pokud se podíváme na ruské zákony, tak v okamžiku, kdyby se regiony staly součástí Ruské federace, by Moskva mohla na základě vnitřních norem nasadit silnější nástroje, například i taktické jaderné zbraně.

x  Dává z vojenského hlediska pro Rusko smysl, aby kvůli jihu štěpilo své síly?

Když se podíváme na rovnováhu sil na bojišti, ruská strana sice pomalu postupuje, ale není to za cenu velkých ztrát a drtivých porážek Ukrajinců. V tom samém gardu se Ukrajina pohybuje na jižním křídle. Obě strany nyní do značné míry spoléhají na fragmentaci sil, která nijak zásadně neovlivňuje celkový vývoj na bojišti. Tedy, že mají navrch v jedné pro ně klíčové oblasti a zároveň nijak fatálně neprohrávají v té druhé.

x Lavrov ospravedlňuje nové geografické cíle Moskvy tím, že Západ dodal Ukrajině zbraně dlouhého dosahu včetně amerických salvových raketometů HIMARS a oni nemohou dovolit, aby ohrožovaly Rusko. Není to záminka pro prodloužení války?

Přesně tak. Je to velmi alibistický argument. Oni si samozřejmě hledají záminky pro to, proč v konfliktu pokračovat a dále jej eskalovat. To se skutečně nedá brát jako validní argument. Ty údery těmito typy zbraní, především raketami HIMARS, nebyly primárně směřovány na ruské území, ale třeba na sklady munice, které jsou na okupovaném teritoriu. Ten argument je skutečně jalový.

x Mohlo by Rusko tento argument využívat i k případnému napadení dalších zemí?

Nedovedu si to představit. Zvláště, když se bavíme o západních zemích. Rusko si je velmi dobře vědomo, že v této paritě sil naprosto ztrácí a má problémy i na samotné Ukrajině. Proto si nedovedu představit, že by Moskva ten konflikt nějakým zásadnějším způsobem rozšířila i proti jiným zemím, které mají vojenský potenciál mnohem větší než samotné Rusko. Zejména když se podíváme na principy kolektivní bezpečnosti v rámci NATO a EU.

x Mohla by Ukrajina zkusit přenést konflikt i do samotného Ruska?

Ono se to z části děje, ale ne za pomoci těchto zbraní. Tam jsou jasně nastavené spojenecké limity ohledně možností používaní západních zbraní. Zejména Američané dávají velmi důrazně najevo, že nechtějí, aby konflikt dále eskaloval i do Ruska. Je to spíše Ukrajina, která se chápe vlastní iniciativy za pomoci některých zbraní. Ale ne těch s delší formou dostřelu jako jsou právě americké raketomety HIMARS. Takže spíše se konflikt nepřenese dál, Rusko to jen zneužívá v rétorické rovině.

X X X

Lukašenko: Ukrajina se musí smířit se ztrátou území

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v rozhovoru pro agenturu AFP ve čtvrtek řekl, že další vývoj války zaleží na Ukrajině. Podle něj za vyprovokováním konfliktu stojí Západ. Dodal, že Ukrajina se musí smířit se ztrátou území.

Běloruský prezident rovněž vyzval k ukončení válečného konfliktu. „Musíme se zastavit, dosáhnout dohody, ukončit tento nepořádek, operaci a válku na Ukrajině,“ řekl v rozhovoru pro agenturu AFP. Varoval, že pokud válka bude pokračovat, může hrozit použití jaderných zbraní. „Zastavme se a pak vymyslíme, jak dál žít. Není třeba jít dál – dále leží propast jaderné války. Není třeba k tomu zacházet,“ upřesnil Lukašenko.

 Spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina viní z vyprovokování válečného konfliktu na Ukrajině západní země. Podle něj válku podnítily a pokračují v ní. „Kdyby vás, členy NATO, Rusko nepředběhlo, zorganizovali byste se a zasadili byste mu ránu,“ okomentoval válečný konflikt Lukašenko a zopakoval to, co již v minulosti řekl Vladimir Putin.

Lukašenko v rozhovoru pro AFP také vyzval Kyjev, aby zasedl k jednacímu stolu a dohodl se, že nebude ohrožovat Rusko. „Vše závisí na Ukrajině,“ řekl. „Právě teď je výjimečný okamžik, kdy lze tuto válku ukončit za přijatelnějších podmínek pro Ukrajinu,“ dodal běloruský prezident.

Lukašenko je názoru, že se musí Ukrajina smířit se ztrátou území okupovaného ruskými silami. Na jednání o zachování celého území Ukrajině je podle něj příliš pozdě. „O tom se už nemluví. O tom se dalo diskutovat v únoru nebo březnu,“ přidal svůj pohled pro agenturu AFP.

Běloruský prezident se v rozhovoru rovněž nechal slyšet, že pokud by Západ dal Rusku „bezpečnostní záruky“, které požadovalo, nemuselo k válce vůbec dojít. „Vy, členové NATO a Američané, jste potřebovali válku,“ trval na svém názoru Lukašenko.

X X X

  Británie neplní brexitovou dohodu. EU proti ní ohlásila nové právní kroky

Evropská komise v pátek zahájila další čtyři řízení proti britské vládě s cílem vynutit si dodržování části dohody o brexitu týkající se uspořádání v Severním Irsku. Nové právní kroky oznámila poté, co v britském parlamentu pokročilo schvalování návrhu zákona, kterým by Británie tzv. severoirský protokol jednostranně změnila. První řízení v této souvislosti unijní exekutiva zahájila už loni, v červnu pak oznámila další dvě.

 Evropská komise v pátek zahájila další čtyři řízení proti britské vládě s cílem vynutit si dodržování části dohody o brexitu (ilustrační foto) | Foto: Neil Hall | Zdroj: Reuters

„Dnešní dopisy požadují, aby Spojené království učinilo svižné nápravné kroky pro zajištění souladu s podmínkami protokolu. Spojené království má dva měsíce na to odpovědět na tyto dopisy,“ uvádí komise v prohlášení na svém webu.

Dodává, že pokud Londýn nepřijme požadovaná opatření a neodpoví na stanovisko zaslané v polovině června, zváží EK zahájení procesu u Soudního dvoru Evropské unie.

Napětí mezi dvěma stranami tak dál eskaluje asi dva a půl roku poté, co Británie formálně opustila EU. Učinila tak na základě „rozvodové dohody“, která ošetřuje i klíčovou výzvu v podobě zachování volného režimu na hranici Severního Irska s Irskou republikou, z níž se v důsledku brexitu stala hranice EU.

Dohodu se snaží upravit

Nakonec se Londýn a Brusel dohodly, že na uvedenou část Spojeného království se budou nadále vztahovat pravidla jednotného unijního trhu, zatímco kontroly zboží budou probíhat při jeho cestě do regionu ze zbytku Británie.

Britská vláda ale ustanovení nikdy plně nepřevedla do praxe a nyní se snaží protokol bez souhlasu EU upravit. Návrh, který by tyto změny uzákonil, tento týden prošel dolní komorou britského parlamentu a nyní jej přebírá Sněmovna lordů, která pravděpodobně navrhne řadu změn.

Vláda premiéra Borise Johnsona proces spustila po měsících vyjednávání, při kterých komise odmítala zásahy do složitě dojednaného protokolu a místo toho prosazovala spolupráci skrze existující rámec. Ten nyní Britové označují za překážku pro politickou stabilitu v Severním Irsku, jakkoli to byl sám Johnson, kdo v roce 2019 na tento kompromis přistoupil.

X X X

Při ranních příznacích zpozorněte. Expert radí, jak poznat nákazu novými mutacemi koronaviru

Počet lidí nakažených koronavirem po celém světe roste. Jak onemocnění nezaměnit s běžným nachlazením či chřipkou? Epidemiolog Tim Spector popsal dva příznaky, které v případě covidu převládají, a to zejména ráno.

 Ve Velké Británii podle odhadů studie ZOE Health Study od úterý přibylo přes čtyři a půl milionu nových případů nákazy koronavirem. Tamní profesor Tim Spector, který studii vedl, popsal dva klíčové příznaky, na které by si lidé měli dávat pozor, a podle níž lze COVID-19 identifikovat, uvádí web Express.uk. Tyto příznaky jsou nejvíce patrné ráno.

 Tím hlavním je podle Spectora ranní únava, která se projevuje i přes dlouhý a kvalitní spánek, dalším pak bolest v krku, taktéž zejména po probuzení. „Pokud člověk tyto problémy zaznamenal, měl by se nechat otestovat,“ konstatoval vědec. Profesor na Twitteru také upozornil, že je v Británii „dvakrát více případů covidu než běžného nachlazení“. Takový poměr prý v minulosti ještě nenastal.

Ve zprávě ZOE Health Study jsou v souvislosti s aktuálními daty o pandemii často uváděny také příznaky jako rýma, bolest hlavy či přetrvávající kašel a únava. Spector konstatoval, že varianty omikron BA.4 a BA.5 způsobují prudký nárůst případů kvůli tomu, že narušují imunitní obranu mnohem účinněji než předchozí varianty.

Odborníci očekávají, že letní vlna pandemie by mohla koncem července kulminovat, pokles bude ale postupný. Za posledních sedm dní přibylo v Česku 14 710 nových případů. V zemi aktuálně neplatí žádná plošná opatření proti šíření viru, některé nemocnice či sociální zařízení už ale nařídily nošení respirátorů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doporučil lidem používání ochrany nosu a úst také v hromadné dopravě. Vláda podle něj od svého nástupu nechce restrikce nařizovat, sází na odpovědnost a dobrovolné dodržování zásad.

X X X

Na rezortu školství končím, potvrdil Štábl. Vaz mu zlomila kauza Hlubuček

Náměstek pro IT a veřejné zakázky Milán Štábl končí na ministerstvu školství. Redakci iDNES.cz potvrdil, že jeho konec je naplánovaný na polovinu srpna. Poté se přesune naplno do Cermatu. Vaz mu měla zlomit kauza Dozimetr, do které je zapletený i Luděk Šteffel, poradce pro IT, kterého Štábl na rezort přivedl. Náměstkův konec naznačoval ministr Vladimír Balaš již před uvedením do funkce.

 „Je to pravda. Včera si mě zavolal státní tajemník a pan ministr a po dohodě došlo ke zrušení služebního místa. Do konce srpna jsem v šestiměsíční zkušební lhůtě. Trochu jsem s tím počítal, já se tomu usmívám,“ sdělil v pátek redakci Štábl.

O škatulatech mezi náměstky mluvil pro iDNES.cz Balaš již před svým jmenováním do funkce ministra. Tehdy na přímý dotaz odpověděl: „Myslím si, že by bylo dobré udělat na ministerstvu audit, jak to tam funguje. Určitě s ním (Štáblem, pozn. red.) budu mluvit. Byl bych rád, kdyby pochopil, že jakékoli pochybnosti nejsou něco, co bych připouštěl, a kdyby eventuálně svou funkci sám nabídl.“

Posun v celé záležitosti pak sdělil v pátek novinářům před zahájením neformálního zasedání evropských ministrů pro vědu. Vaz náměstkovi měl zlomit jeho podřízený Luděk Šteffel, poradce pro IT záležitosti, který je zapletený do kauzy Dozimetr a nekalých machinací v Pražském dopravním podniku.

Podle informací ze spisů měl pro ministerstvo školství nejprve dojednat slevu, aby si následně řekl u daných dodavatelů ještě o desátek, že jim daná zakázka zůstane.

Nový šéf školství, kterého do úřadu uvedl předseda vlády 1. července, tak stihl první čistky ve svých řadách ještě před koncem prvního měsíce v pozici. Rád by svůj tým stabilizoval do konce prázdnin. Už nyní je jisté, že zůstává ekonomická náměstkyně Pavla Katzová, náměstek pro vzdělávání Jan Mareš a náměstkyně pro vysoké školy Radka Wildová. Ve vedení ministerstva je ještě náměstek pro mezinárodní vztahy a EU Václav Velčovský a politický náměstek Jaroslav Miller.

Z ministerstva míří do Cermatu

Problémy se Šteffelem se týkaly kontraktů pro příspěvkovou organizaci ministerstva na zajišťování maturit a přijímacích zkoušek na střední školy – Cermat (CZZV). Štábl v něm zastává pozici krizového ředitele poté, co bývalou ředitelku odvolal dnes již exministr školství Petr Gazdík.

V pozici náměstka skončí 19. srpna a následně se přesune dočasně na plný úvazek do Cermatu, v němž má nyní čtvrtinový úvazek.

„Povedu jej do doby, než se najde někdo jiný, komu předám složitou agendu. Apeloval jsem ale na to, aby co nejdříve za mě někoho vybrali,“ sdělil s tím, že nemá motivaci v práci dál pokračovat, přesto nehodlá nechat Cermat napospas.

Mezitím chce dosluhující náměstek vyřešit otázku, zda i nadále pokračovat ve státní správě. Přiznává, že je z práce v ní unavený. „Mám nabídku ze stavební firmy nebo firmy spravující průmyslové zóny. Ale mám jich víc, to mě těší,“ doplnil. O svém konci ještě ve čtvrtek zpravil i bývalého ministra Gazdíka, za jehož vedení na rezort přišel, a s nímž se zná z dřívějšího působení ve Zlíně.

Do výběrového řízení, které úřad na pozici vyhlásil, se podle ministra zatím přihlásil jeden člověk. Podle informací iDNES.cz by mělo jít o osobu, která (CZZV) v minulosti vedla. Balaš navíc zvažuje, že lhůtu pro podání přihlášek prodlouží do konce července. Nezájem o místo šéfa Cermatu si vysvětluje obavami lidí z řízení této organizace.

O budoucím fungování Cermatu chce jednat příští týden také se zástupci České školní inspekce a Národního pedagogického institutu. Ve vedení je podle něj potřeba týmové spolupráce. „Těch důvodů, proč je potřeba propojit Cermat s dalšími institucemi, je celá řada. Myslím si, že je nepřijatelné, aby to, co se učí na školách v České republice, určoval Cermat,“ míní. Poukázal na to, že testy od Cermatu ovlivňují obsah vzdělávání ve školách.

Kauza Dozimetr

Podle policie se kauza Dozimetr na ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku točí kolem podnikatele Michala Redla a exnáměstka pražského primátora Petra Hlubučka. Redla, který se od roku 2017 pohybuje kolem politiků STAN, policie považuje za hlavu, či jednu z hlav skupiny. Kriminalisté na základě sledování zjistili, že měl činnost skupiny řídit primárně ze dvou bytů v Praze.

Měl rozdávat jednotlivým členům úkoly a rozdělovat peníze z úplatků. Hrozí mu 10 let vězení za účast na organizované zločinecké skupině, přijetí dvou úplatků a nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami

V kauze korupce v dopravním podniku chtěla Národní centrála proti organizovanému zločinu podle médií minulý týden obvinit celkem 13 lidí, zastihla jich ale jen deset. Jedním z nich je nyní již bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN), který stejně jako Redl skončil ve vazbě.

Jedenáctý podezřelý, podnikatel a Redlův blízký spolupracovník Pavel Kos, se podle Radiožurnálu přihlásil policii v polovině června. Zbývající dva podezřelí – exmanažer dopravního podniku Matej Augustín a podnikatel Pavel Dovhomilja – byli v době razie v zahraničí. Česká televize uvedla, že Augustína, který se nyní vrátil ze Slovenska, už policie zadržela a obvinila.

Kauza vedla k rezignaci ministra školství Petra Gazdíka (STAN), který byl s Redlem v kontaktu. Europoslanec Stanislav Polčák pozastavil kvůli známosti s Redlem členství v hnutí STAN.

Výslech manažerů DPP se bude týkat téměř celého širšího vedení. Mezi předvolanými svědky nechybí předseda představenstva a generální ředitel Petr Witowski, jeho předchůdce v pozici „generála“ Martin Dvořák nebo šéf dozorčí rady a náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Ten na policii vypovídal už jednou krátce po Hlubučkově zatčení. Detektivové si předvolali rovněž Redlova konkurenta Petra Michovského, který se s nimi scházel ještě před velkou červnovou razií, nebo lobbistu Jiřího Fremra, který dříve působil v TOP 09.

Větví kauzy Dozimetr, jež se týká VZP, se podle všeho detektivové teprve začínají zabývat. Podobně se budou zabývat vlivem Redla a spol. na zakázky středočeské správy silnic. Ředitel správy Jan Lichtneger podle policie pro skupinu pracoval.

X X X

Vypnutím ruských dezinformačních webů stát praštil kladivem. A výsledek je pochybný, tvrdí analytik

Česká vláda ihned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vyzvala operátory, aby zamezili šíření dezinformací v kyberprostoru. Překročila tak své pravomoci, porušila principy právního státu a je na místě žaloba? „Byla chyba provést omezení tímto způsobem. Mohl se použít způsob, který by byl přinejmenším efektivnější,“ uvádí v Pro a proti Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, která podává žalobu na ministerstvo obrany.

 Analytik z Institutu pro politiku a společnost Roman Máca považuje krok vlády za opodstatněný. „Ale byl to nestandardní krok reagující na nestandardní situaci.“

„Žaloba není útok na ministerstvo, ale jde o principy jako občanské svobody a práva. Stát zaspal, nevěděl kudy kam a praštil kladivem do něčeho. Otázkou je, jestli to vedlo k předpokládanému cíli. Možná byl i poškozen mnohem větší prostor, než bylo zamýšleno. Výkonná moc vybočila ze své kompetence a ukradla si kus moci zákonodárné, v tom je ten problém,“ dodává analytik Otevřené společnosti Kužílek.

„Výkonná moc vybočila ze své kompetence a ukradla si kus moci zákonodárné.“

Oldřich Kužílek

Připomíná, že bezpečnostní instituce dlouho upozorňují na ruské hybridní působení.

„Selhali jsme v tom, že se nic moc nedělalo. Věřím, že by tato žaloba mohla prospět tomu, aby soud rozhodl, jestli zde převažuje svoboda projevu, nebo veřejný zájem. Je třeba najít transparentní pravidla právního státu do budoucna,“ uvažuje Kužílek.

Jsou dezinformátoři nebezpeční?

„Jsou tu lidé, kteří hlásají, že v další válce budou bojovat na straně Ruska proti České republice. A jsou to vášniví čtenáři ruského Sputniku. Připravují teroristické útoky, jeden z nich měl doma ilegálně držené zbraně. Stát měl snahu zabránit ruským dezinformacím, aby se dostaly právě k těmto lidem,“ obhajuje kroky vlády analytik institutu Máca.

„Jsou tu lidé, kteří hlásají, že budou bojovat na straně Ruska. A jsou to vášniví čtenáři Sputniku.“

Roman Máca

Kužílek namítá, že není jasné, jakou hrozbu dezinformace přestavují.

„Když se někdo dá po stopě největších českých dezinformátorů, často najde osiřelou chaloupku na konci městečka, kde sedí nějaký zoufalec a něco blábolí na webu. Nemáme dobře změřeno, jak intenzivní nebezpečí to je, ačkoliv ho nepodceňuji.“

„Máme případ, kdy senior zaútočil na osobní vlaky, nebo rozsudky Čechů, kteří bojovali na východní Ukrajině. Už jsou odsouzení za terorismus a papouškují to, co zaznívá na dezinformačních webech. Ruská federace si tyto ‚vlastence‘ dlouhodobě pěstuje. Jsou v kontaktu s ruskými tajnými službami a šiřitelé dezinformací,“ upozorňuje analytik.

Tyto případy, existují, souhlasí Kužílek.

„Já tyto jednotlivosti nehájím, je to stejný ‚fujtajbl‘ jako ruská agrese. Ale když vláda nařídí takový zákrok, tak se všichni utvrdí v tom, že je co tajit. Přesunou se do úkrytu, přestaneme vědět, kdo to je. A normální lidé si začnou dávat pozor, aby náhodu něco neřekli,“ kritizuje dopady nepromyšlené regulace Oldřich Kužílek.

„Bezpečnostní stránka je zásadní. Jsou tu ti, kteří jednoznačně pracují pro agresivní režim, zneužívají výhod demokratické společnosti a zaklínají se svobodou slova. Otázka pro mě je, jestli jsou tito lidé pro pluralitu, svobodu názorů a projevu prospěšní. Když někdo vystřelí, tak nesankcionujete kulku, ale střelce. Aby nevystřelil jinde. Nelze sedět s rukama v klíně,“ shrnuje Roman Máca.

X X X

Pecková nechce být místopředsedkyní hnutí STAN. Musím získat zkušenosti, řekla

Středočeská hejtmanka Petra Pecková nebude na sobotním sněmu Starostů a nezávislých v Hradci Králové kandidovat na místopředsedkyni hnutí. Zdůvodnila to vytížeností v čele kraje. V pátek sdělila, že se bude ucházet o zvolení řadovou členkou předsednictva. Připomněla, že dosud nebyla členkou hnutí, žádost podala teprve nedávno.

Své rozhodnutí Pecková oznámila na celostátním výboru v Hradci Králové. „Velmi si vážím podpory členů a nominací z několika krajů. Velká časová dotace, kterou místopředsedové podle mě nutně musí práci věnovat, mě vede k rozhodnutí podpořit další výborné kandidující kolegy, kteří budou mít na toto poslání prostor,“ uvedla hejtmanka.

 Připomněla, že Středočeský kraj nemá po úmrtí náměstka Věslava Michalika (STAN) zvoleného nového radního a ona má nyní ze zákona svěřenou násobně větší agendu. „Středočeský kraj chci řídit odpovědně a být skvělou hejtmankou. Po zvážení všech okolností požádám delegáty o jejich hlasy při volbě na řadového člena předsednictva,“ dodala.

Připomněla také, že dosud nebyla členkou hnutí, ale pouze registrovaným příznivcem. Na řízení STAN se nijak nepodílela. Svou podporu hnutí projevila podáním přihlášky do STAN před 14 dny.

„Dnes ji krajský výbor schválil a já jsem teprve několik hodin členkou. Člověk má kariérně jít postupnými kroky a získáváním zkušeností,“ uvedla Pecková. Dodala, že chce udělat maximum, aby pomohla STAN z pozice členky předsednictva a hejtmanky největšího českého kraje.

Mimořádný sněm vládního hnutí v sobotu rozhodne o novém vedení. S podporou všech krajů bude stranický mandát obhajovat předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Zbytek užšího vedení se z velké části změní poté, co hnutí o většinu jeho členů přišlo.

Narychlo svolaným sněmem reaguje STAN mimo jiné na korupční kauzu spojenou s pražským dopravním podnikem, v níž čelí stíhání bývalý primátorův náměstek za STAN Petr Hlubuček. Rakušan před sněmem zmínil, že by si ve vrcholných rolích dokázal představit své nejbližší spolupracovníky, mimo jiné právě Peckovou.

X X X

Rakovinu plic „umí“ nejlépe v centrech, Přibližně 40 % pacientů se ale léčí mimo ně

 I tak závažné onemocnění, jako je rakovina plic, nemusí znamenat rozsudek smrti. Záleží na rychlosti diagnózy, ale také na tom, kde se pacient léčí. Největší šanci na uzdravení nebo co nejdelší život v dobré kvalitě má, pokud se dostane do některého ze sedmi pneumoonkochirurgických center. Přesto se 40 % pacientů s plicním karcinomem ocitá mimo tato centra. Pneumologové na to upozorňují při Světovém dni rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.

 „V Česku se dosud operuje bronchogenní karcinom tam, kde by se operovat neměl. Někde zase pacientům nasazují léčbu až za několik měsíců od diagnózy. To je špatně. Lidé by se měli dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, kde je na jednom místě kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti, lékaři patřičných specializací a vše navazuje na komplexní onkologická centra,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Stav potvrzuje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Programu transplantace plic pro Českou republiku. Podle něj se nyní karcinom plic operuje na 21 pracovištích, přestože by se tak mělo dít v sedmi specializovaných centrech. Asi 40 % pacientů se tedy ocitá „mimo“. „Pneumoonkochirurgických center je přitom dostatek.

Pro srovnání v Dánsku s necelou šestimilionovou populací jsou obdobná centra dvě a v Norsku dokonce jedno. Zda bude léčba pacienta úspěšná, záleží do velké míry na zkušenosti odborníků. Tato zkušenost přichází s tím, že se daných operací dělá na pracovišti hodně. Z poznatků ze zahraniční víme, že vyšší úspěšnost mají ta oddělení, kde se soustředí na konkrétní typ zákroků. Měřítkem není jen míra úmrtnosti, ale také kvalita života po operaci, následné komplikace, bolest, jak dlouho trvá rehabilitace a v jakém stavu pacient vstupuje do další onkologické léčby,“ vysvětluje prof. Lischke. Podle něj je centralizovaná léčba pro zdravotní systém levnější a za několik let k ní stejně dojde. „Znakem kvalitního centra se v brzké budoucnosti stane například to, zda používá pro operaci karcinomu plic robotické systémy,“ dodává.

Nedílnou součástí specializovaných center jsou zkušené bronchoskopické týmy, které ví, jak a kde ideálně odebrat vzorek nádoru, aby jej bylo možné důkladně prozkoumat. „Je to umění a je potřeba, aby bylo bronchoskopické oddělení vybaveno kvalitními nástroji a mělo šikovné, zkušené lékaře,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně pneumoonkologické sekce ČPFS. Podle ní se díky novým terapiím život pacientů s rakovinou plic, a to i v neoperovatelných stadiích, přehoupl přes hranici 40 měsíců v dobré kvalitě. „Neustále přicházejí nové verze léků, které dobře doplňují stávající terapie, kombinuje se imunoterapie s chemoterapií a biologickou léčbou. Abychom však u pacientů dosáhli co nejlepšího účinku, musíme nádor správně vyšetřit a poradit se v širším týmu lékařů různých oborů, jak léčbu vést. Toho lze dosáhnout pouze v centrech vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče,“ dodává prof. Skřičková.

V ČR v průměru každoročně rakovinou plic onemocní přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře. Drtivá většina přichází k lékaři pozdě, tedy v okamžiku, kdy nelze onemocnění vyléčit. To má změnit nově spuštěný program časného záchytu karcinomu plic. Garantem je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi. Pilotní fáze projektu potrvá pět let a lékaři si od ní slibují zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %. „Již v prvních měsících prošlo programem přes 400 jedinců, kteří splnili kritéria, jejich průměrný věk činil 63 let. U 5,2 % výsledek ukazoval na riziko nádoru, u 25,9 % vykázalo vyšetření zatím neurčitý výsledek a 68,8 % bylo v první vlně negativní,“ popisuje prof. Koziar Vašáková. Podle prim. MUDr. Ivany Čierné Peterové z Českého občanského spolku proti plicním nemocem a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS se zapojilo 323 plicních a 500 praktických lékařů. „Předpokládáme, že v prvních letech vyšetříme v rámci programu desítky tisíc osob, řadě z nich to zachrání život,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Plicní lékaři posílají rizikové pacienty na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a porada tzv. multidisciplinárního týmu, jaký postup nejlépe zvolit. Zapojeni jsou také praktičtí lékaři, kteří k pneumologovi posílají ty, jimž je mezi 55 a 74 lety a kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den.

„Program se teprve rozbíhá, zatím na našem pracovišti provádíme v průměru čtyři vyšetření týdně. Celkem jsme vyšetřili 40 lidí, nádor měl jeden z nich. U přibližně tří čtvrtin jsme našli tzv. plicní uzly, většinou drobné a nezhoubné. To ale neznamená, že některý z nich nemůže být zatím neodhaleným počátečním stadiem nádoru, proto sledujeme jejich vývoj na kontrolních vyšetřeních. V případě, že je uzel větší než jeden centimetr nebo roste, riziko malignity stoupá a je třeba provést podrobnější a náročnější vyšetření, které upřesní jeho podstatu, například biopsii. U kuřáku je výskyt uzlů častější,“ popisuje prim. doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň a zástupce Radiologické společnosti ČLS JEP pro program. Vyšetření provádí 13 akreditovaných radiologických pracovišť, dalších 9 dostalo nově akreditaci v červenci. Snahou je, aby síť míst, kde lze CT vyšetření podstoupit, byla rovnoměrně rozložená.

Přesně 29 rizikových pacientů, z toho 8 žen a 21 mužů, vyšetřili od února do počátku června lékaři na Plicní klinice fakultní nemocnice v Hradci Králové – pouze 11 (40 %) z nich mělo respirační systém zcela v pořádku. „Většina (17; 60 %) těchto dosud zdravých osob trpí nějakým respiračním postižením, které jsme právě díky screeningu našli. U dvou pacientů jsme nově diagnostikovali plicní nádor určený k rychlé operační léčbě, u tří pacientů jsme objevili bronchiektázie – zánětlivou destrukci stěny průdušek. Pět osob má nejasný nález nevylučující drobný nádor plíce či jiné plicní postižení, u deseti se nově nalezlo chronické onemocnění průdušek typu astma nebo CHOPN a u dvou pacientů postižení pohrudnice. U jednoho pacienta byly nalezeny zvětšené lymfatické uzliny v hrudníku, jejichž příčina se nyní akutně došetřuje. Nově zjištěná onemocnění respiračního systému se různě kombinovala,“ popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Průměrný věk vyšetřených pacientů činil 63,8 let. Rakovinu plic má z 90 % na svědomí kouření. „Kuřáci by se neměli bát požádat svého praktika nebo pneumologa, aby je rovnou odeslal na nízkodávkové CT,“ dodává MUDr. Marcela Koudelková, projektová manažerka Národního screeningového centra ÚZIS ČR. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Československá skupina ve Vladivostoku se rozrůstá. Putinovu soutěž bude hrát Šulák dál

Kdo mohl a považoval ruskou invazi na Ukrajinu za nepřijatelnou, vzal nohy na ramena. Hokejová KHL zažila exodus zahraničních hráčů, ne však zcela kompletní. Důkazem budiž tým Admiral Vladivostok, za který budou v příští sezoně hrát i jeden Slovák a dva Češi. Tím druhým je Libor Šulák – po boku Rudolfa Červeného pokračuje na místě, které dobře zná.

Potenciální rozloučení se s Vladivostokem, které by značná část veřejnosti považovala za morálně správné, Šulákovi komplikoval fakt, že v lednu prodloužil s klubem smlouvu do jara 2023. Nemohl tušit, že země Vladimira Putina na konci dalšího měsíce zaútočí na Ukrajinu, a pověst celé – značně prokremelské soutěže – utrpí velký zásah.

 Tím, že měl platný kontrakt, nemohl KHL ze dne na den opustit, aniž by ho to nestálo pořádný balík peněz. Mezinárodní hokejová federace IIHF totiž nenapodobila fotbalovou FIFU, která umožnila hráčům pozastavit bez postihu smlouvy s ruskými kluby. Šulák zřejmě nechtěl obětovat velké množství financí, tím pádem pokračuje.

Z osobního pohledu zažil povedenou minulou sezonu. V Admiralu nosil na hrudi kapitánské céčko, dokonce vyhrál coby obránce týmovou produktivitu. Bývalý hráč Detroitu Red Wings proto dostal šanci na olympijských hrách v Pekingu. Když se vrátil z Číny, dohrával ročník ve švédském Örebro. Čekalo se, že by se s tímto týmem mohl domluvit na další spolupráci. Ale nakonec bylo jasné, že se 28letý rodák z Pelhřimova vydá zpátky na Dálný východ. Klub to potvrdil na sociálních sítích.

Jen trochu zalhal. Podotkl, že Šulák podepsal smlouvu, jako by to byla novinka, která má ukázat velký chtíč pokračovat. Jenže, jak bylo napsáno, český bek podepsal kontrakt už před začátkem války.

Ve Vladivostoku potká jednoho krajana a jednoho „bratra“. Krajanem je Rudolf Červený, jehož pakt s Admiralem rozpoutal kritické tornádo. Ten totiž na rozdíl od Šuláka nebyl smluvně vázaný s žádným klubem, který bude hrát v sezoně 2022–⁠2023 KHL a mohl svobodně hledat angažmá kdekoliv jinde.

A Šulák narazí i na Michala Krištofa. Slovenský bronzový medailista z her v Pekingu podle některých udělal, stejně jako Červený, bezpáteřní krok směrem do ruské ligy. I když s ním extraligová Kometa Brno počítala pro příští sezonu, Krištof využil klauzule v kontraktu a plácl si s Vladivostokem.

„Každý z těch kluků má právo rozhodovat svobodně o své kariéře. Nicméně si musí být vědom následků, které jeho rozhodnutí přinese. To je dané. Agent je ten poslední, kdo může hráči něco diktovat, je pouze prostředník. Hokejista zvažuje, jestli podnikne nepopulární krok,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS před několika týdny uznávaný hráčský agent Jiří Hamal.

V přístavním městě ležícím nedaleko hranic s KLDR se tak utvořila československá klika, která u českých fanoušků pravděpodobně nebude příliš populární. Například ve Finsku, Švédsku i Lotyšsku již svazy rozhodly o tom, že pokud nějaký hráč za aktuálních okolností zasáhne do KHL, může na reprezentaci zapomenout.

X X X

Čínská diskařka Feng Pin na MS překvapivě získala titul. Oštěpařka Ogrodníková je ve finále

Čínská diskařka Feng Pin na atletickém mistrovství světa zaskočila favoritky a zvítězila výkonem 69,12 metru. Osobní rekord si hned v první finálové sérii vylepšila o více než tři metry. Dvojnásobná mistryně světa Sandra Perkovičová ani vedoucí žena letošních světových tabulek Vallarie Allmanová na to nedokázaly zareagovat a skončily za asijskou vrhačkou na druhém a třetím místě. Česko má na letošním MS atletů první finále, postoupila oštěpařka Ogrodníková.

Problém s klouby?

Kloubní výživu pro sportovce berou důchodci útokem. Nyní sleva 25%. Doplněk stravy.

 Osmadvacetiletá Feng Pin od vypuknutí koronavirové pandemie závodí takřka jen v Číně. Loni vyjela jen na olympijské hry, kde vypadla v kvalifikaci. V této sezoně startovala jen jednou v dubnu a pak na tomto světovém šampionátu. Z kvalifikace postupovala výkonem 64,01 metru, ale dnes hned na úvod poslala disk o více než pět metrů dál.

V čele zůstala až do konce soutěže a po pátém místě z MS 2019 tentokrát nečekaně vyhrála. Světovým titulem napodobila krajanku Li Jen-feng, která triumfovala v Tegu 2011.

Dvaatřicetiletá Chorvatka Perkovičová si ve druhé sérii vylepšila sezonní maximum na 68,45 metru, což jí přineslo stříbro. Je to její pátá medaile z MS, kde sbírá cenné kovy nepřetržitě od Moskvy 2013. Olympijská vítězka Allmanová za ní zaostala o patnáct centimetrů a musela se smířit s bronzem. Obhájkyně titulu Yaime Pérezová z Kuby obsadila sedmou příčku.

V závodě na 3 000 metrů překážek získala Norah Jerutová světové zlato pro Kazachstán, který reprezentuje od konce ledna letošního roku. Vítězka loňské Diamantové ligy diktovala tempo a měla dost sil i ve finiši čtyřčlenné skupiny. Vyhrála v rekordu šampionátu 8:53,02, kterým si upevnila pozici na třetím místě historických tabulek.

Další medaile získaly Etiopanky Werkuha Getachewová (8:54,61) a Mekides Abebeová (8:56,08). O stupně vítězů bojovala ještě vedoucí žena světových tabulek Winfred Mutile Yaviová z Bahrajnu, ale po chybě na posledním vodním příkopu skončila stejně jako v Dauhá 2019 čtvrtá.

Česko má na letošním MS atletů první finále

Oštěpařka Nikola Ogrodníková jako první z české výpravy postoupila na atletickém mistrovství světa v Eugene do finále. V kvalifikaci prvním pokusem hodila 60,59 metru a skončila šestá. Postup do světového finále byl naopak podle očekávání příliš vysoko pro čtvrtkařku Ladu Vondrovou, která v semifinále obsadila celkově 17. příčku výkonem 51,47 sekundy. Zaostala o více než tři desetiny za svým osobním rekordem z letošního mistrovství republiky.

Ogrodníková po dvou nepovedených závodech znovu překonala šedesátimetrovou hranici, což dnes dokázalo jen sedm oštěpařek. Vzhledem ke slabším výkonům, kdy se většina závodnic ani nepřiblížila limitu 62,50 metru, měla po dvou sériích své druhé kvalifikační skupiny prakticky finálovou jistotu. Ke třetímu hodu nenastoupila.

Úřadující vicemistryně Evropy se musela vyrovnat s vedrem v Eugene, kde je jasno s teplotami přes 30 stupňů ve stínu. Boj o medaile ji čeká v noci z pátku na sobotu českého času.