Fila v pračce špinavých milionů. NSZ Stříž se bojí šetřit Fialu? Zapojí se do šetření i NKÚ, BIS? Nerudová pro smích v EU, podat ruce s Leyenovou, která stíhána za mld. za covid. Najdou se miliony Sokolů? ČR třeba nového Havla na gen. stávky

Byla to pračka špinavých peněz, řekl Babiš o kampeličce, kde měl peníze Fiala. Poslanci ANO chtěli na mimořádné schůzi projednávat „vymlčené korupční kauzy vládních stran“, ale koalice to nedovolila. Špičky ANO mluvily o kampeličce, v níž měl uložené peníze i premiér a šéf ODS Petr Fiala. „Byla to pračka špinavých peněz politiků ODS,“ tvrdil předseda ANO Andrej Babiš.

ANO spojuje kampeličku s dary pro ODS, podezřením na praní špinavých peněz a zmizením stamilionů korun určených pro Ukrajinu. Babišova kolegyně, šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že by měl Fiala předložit daňová přiznání od roku 2011.

Pro program mimořádné schůze hlasovalo 67 ze 147 přítomných poslanců a to opozici nestačilo, vládní koalici nepřesvědčilo.

STAN vznikl jako organizovaný zločin, tvrdil ve Sněmovně Babiš

Babiš hovořil o kauze Dozimetr, kvůli níž byli zatčeni i bývalý náměstek pražského primátora za STAN či zlínský podnikatel Michal Redl. Jde v ní o ovlivňování veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy a snahu vyvádět majetek nejen z dopravního podniku. Kvůli úzkým kontaktům s Redlem rezignoval ministr školství a bývalý předseda STAN Petr Gazdík.

„STAN vznikl jako organizovaný zločin, který má loupit a brát peníze daňových poplatníků,“ prohlásil ve Sněmovně Babiš.

Řekl také, že je přesvědčen, že současný předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan dodnes funguje jako Redlova prodloužená ruka.

„Vládní strany spolu svorně kryjí vlastní korupci a klientelismus za každou cenu,“ prohlásil Babiš.

Podle něj jsou skutečnými hodnotami, které ODS, STAN, Piráty, TOP 09 a KDU-ČSL spojují, korupce, klientelismus, peníze a koryta.

Trošku tu ztrácíme drahocenný čas, řekl Fiala

Podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy jen Babiš nedokáže unést, jak se Sněmovna nedávno postavila k bezpečnostním rizikům.

„Myslím, že ta pravá skutečnost, proč tu teď jsme, se skrývá jinde. Jedním z těch důvodů určitě je, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedokáže unést, jak se tato Sněmovna nedávno postavila k jeho nečestným praktikám v politickém boji a hlavně bezpečnostním rizikům, které ze stylu jeho práce vyplývají,“ řekl předseda vlády.

„Trošku tu ztrácíme drahocenný čas,“ uvedl Fiala. Připomněl, že o všem už jednou ve Sněmovně hovořil. „Moje svědomí je čisté a nejsem ani paranoidní, do toho vašeho světa se nenechám zatáhnout,“ opáčil Babišovi premiér.

„Jediná chyba byla, že jsem do přiznání o střetu zájmů neuvedl svůj podíl v družstevní záložně,“ zopakoval Fiala a připomněl, že peníze, které teoreticky mohl dostat za své opominutí jako pokutu, poukázal na veřejně prospěšné účely.

Kampelička, Dozimetr. Kvůli těmto kauzám by v jiné zemi padla vláda, míní Havlíček

„Věří vám už jen přímí příbuzní,“ vyčetl pak premiérovi a jeho vládě předseda stínové vlády ANO, místopředseda Sněmovny Karel Havlíček. V kauze kampeličky hrál podle něj předseda vlády roli kavky.

„Nehovoříme o selhání jedinců v regionech. Kampelička, Dozimetr, kvůli těmto kauzám by v jiné zemi padla vláda,“ řekl už před schůzí na tiskové konferenci Havlíček.

Dlask složil slib, nahradil Baštu

Nový poslanec SPD Marcel Dlask složil slib. Poslanec za Pardubický kraj nahradil ve Sněmovně zesnulého exministra Jaroslava Baštu.

K debatě o podílu premiéra Petra Fialy v Podnikatelské družstevní záložně se Sněmovna sešla z podnětu ANO už jednou začátkem února. I tehdy odmítla návrh programu a schůze se neuskutečnila.

„Petr Fiala nevysvětlil nic,“ prohlásila šéfka Schillerová na tiskové konferenci stínové vlády ANO. „Musí vysvětlit toky peněz,“ řekla na adresu předsedy vlády a ODS.

Podle Schillerové je problémem podstata samotné záložny. Spojuje ji s dary pro ODS, podezřením na praní špinavých peněz a zmizením stamilionů korun. „Tím, kdo se na celý byznys skládal, byli občané,“ řekla Schillerová.

Přečetla ve Sněmovně dokonce návrh usnesení, který si hnutí ANO připravilo, kdyby se schůze konala, a podle kterého by měl premiér Fiala předložit daňová a majetková přiznání od roku 2011.

O činnost záložny se podle Lidových novin zajímají detektivové z odboru hospodářské kriminality pražského krajského ředitelství.

V polovině března s kampeličkou zahájila správní řízení Česká národní banka kvůli trvajícím nedostatkům v jejím fungování. Řízení směřuje k odnětí povolení působit jako družstevní záložna.

X X X

ŽÁDNÝ  ČLEN  ODS  FIALU  NA  SJEZDU  NEVYHODÍ?

STRACH  Z  PÁDU  I  NIŽŠÍCH  FUNKCÍ,  LEPŠÍ  NĚCO  NEŽ  NIC?

OD  GEN  STÁVKY  RUCE  PRYČ  I  STŘEDULA

HEJTMAN   KUBA  I  DALŠÍ  ČLENOVÉ  ODS  BY  FIALU  NAHRADILI,  KDYBY  ZAMETLI  S  FIALOU  ODBORÁŘI  GEN  STÁVKOU,  JAKO  TO  ´DĚLAL  HAVEL

ČR  POTŘEBUJE  NOVÉHO  HAVLA

Poslankyně Decroix a Fialův ráj na zemi

O tom, jak vláda v čele s ODS buduje v Česku ráj na zemi, i o tom, koho si ODS volí do svého vedení, píše ve svém komentáři zástupce šéfredaktora MF DNES Petr Kolář.

Už o víkendu se odehraje něco, co v dřívějších dobách bylo jedním z vrcholů politické sezóny. V ostravském hotelu Clarion se sejdou občanští demokraté, aby si zvolili nové vedení strany. Jenže v dnešních dnech to není ani hrbolek, natož jakýkoli vrchol. Navzdory posledním průzkumům, podle nichž vládě důvěřuje okolo 17 až 18 procent lidí, preference ODS jsou ještě o pár procentních bodů nižší a popularita Petra Fialy se pohybuje na chvostu žebříčků, se v Ostravě nestane nejspíš vůbec nic.

X X X

Němečtí poslanci kritizovali Bystroně, AfD zpochybnila české tajné služby

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného, než hlásná trouba Kremlu. V debatě ve Spolkovém sněmu to prohlásilo několik poslanců, kteří diskutovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Podle poslance AfD Stefana Keutera kauza ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Sociálnědemokratický poslanec Dirk Wiese v souvislosti s Bystroněm odkázal na přísloví o zaplacené loajalitě. „Už (německý teolog) Martin Luther rád citoval lidovou moudrost ‚koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jistě ji zná i Petr Bystroň z AfD,“ řekl Wiese. „Před chlebem z Ruska bych ale byl velmi opatrný, protože může být nebezpečný,“ poznamenal. Dodal, že Bystroň také dozajista zná varování z dětství, že bychom si neměli nic brát od cizích lidí.

Christoph de Vries z unie CDU/CSU označil členy AfD za užitečné idioty režimu ruského autoritářského prezidenta Vladimira Putina. „Putin se v Evropě snaží roztáhnout svou síť a rozložit Evropu zevnitř. A dovoluji si to říct zcela jasně: v Německu k tomu našel užitečné idioty v AfD,“ řekl. De Vries rovněž prohlásil, že poslanci AfD, kteří jednají ve prospěch Ruska, rozhodně nejsou patrioti. „Jsou to vlastizrádci,“ uvedl. Konzervativní CDU/CSU považuje stranu AfD za krajně pravicovou.

Podle zákonodárkyně za liberální svobodné demokraty (FDP) Renaty Altové, která se narodila na Slovensku a která v minulosti působila v československých a slovenských diplomatických službách, nejde AfD o demokracii a svobodu. „Vám jde jen o vlastní moc a osobní prospěch. Je to ostudné. Myslíte si, že jste patrioti, ale Evropu prodáváte Kremlu,“ řekla.

Bystroň, který je českého původu a který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, svou aféru v pondělí vysvětlil vedení strany. To se za Bystroně postavilo, stejně tak poslance podpořila i parlamentní frakce AfD. Bystroně pak v parlamentu hájil jeho stranický kolega Keuter, který celou kauzu označil za snahu politicky poškodit AfD před volbami.

„Buď pracuje česká zpravodajská služba zcela neprofesionálně, nebo je celá akce řízena politicky. Myslím si, že to druhé,“ prohlásil Keuter o české Bezpečnostní informační službě, která na záležitost upozornila česká a německá média. Poznamenal, že Bystroň osobně straně a také jemu vysvětlil, že žádné úplatky nebral on ani jeho rodina.

Bystroňova kauza souvisí s nyní zablokovaným proruským zpravodajským portálem Voice of Europe, kterému poslanec v minulosti poskytoval rozhovory. Bystroň tvrdí, že od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů žádné peníze nikdy nepřijal. Portálu VoE poskytovali rozhovory i čeští politici – exministr zahraničí Cyril Svoboda, exprezident Václav Klaus nebo lídr PRO Jindřich Rajchl.

X X X

RUSKO:  ODVETA  UKRAJINĚ  ZA  ENERGETICKOU  SIŤ

 Byla to odveta, Ukrajina ničí naší energetickou síť, hájil Putin ruské útoky

Čtvrteční ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly odvetou za údery na naši energetiku, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. Proč byly v zimě terčem ukrajinské nemocnice a další civilní infrastruktura nevysvětlil.

Ruskem rozpoutaná válka si už na Ukrajině vyžádala tisíce mrtvých mezi vojáky i civilisty a denně pustoší ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu.

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území.

Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

Rusko během noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu 42 raketami a čtyřicítkou dronů Šáhed, uvedla ráno ukrajinská armáda. Při nočním náletu byla mimo jiné zcela zničena Trypilská tepelná elektrárna nedaleko od Kyjeva, sdělil představitel podniku, kterému elektrárna patří.

V druhém největším ukrajinském městě Charkově bylo po nočních útocích podle místních představitelů bez dodávek proudu přes 200 tisíc odběratelů. Charkov se už předtím potýkal s odstávkami proudu vynucenými předchozími ruskými útoky.

Putin tvrdí, že Rusko z humanitárních důvodů v zimě nepodnikalo žádné útoky na ukrajinské energetické objekty. „Mám na mysli to, že jsme nechtěli nechat bez elektrické energie sociální zařízení, nemocnice a tak dále,“ citovala ruského prezidenta agentura TASS.

Ukrajina nicméně i v zimě hlásila ruské útoky na nemocnice a další objekty civilní infrastruktury nebo výpadky proudu po ruských útocích. Pod palbou se opakovaně ocitá i jaderná elektrárna v Záporoží, katastrofou skončilo zničení vodní nádrže Kachovka. Ukrajinští představitelé kromě toho prakticky denně informují o dalších zabitých nebo zmrzačených civilistech.

 X X X

Skoro 300 hasičů, záchranářů a policistů si vyzkoušelo nácvik při povodních

Skoro 300 hasičů, záchranářů a policistů z Česka, Slovenska i Rakouska si vyzkoušelo nácvik záchranných prací při povodních

Taktické cvičení Jihomoravského kraje Povodeň 2024 dnes (11. dubna 2024) absolvovalo skoro 300 členů záchranných složek a spolupracujících státních zaměstnanců, kteří pomáhají při vyhodnocování strategických postupů, koordinaci dobrovolníků nebo třeba přerozdělování prostředků a logistické podpoře. Cvičení se uskutečnilo na břehu Vodní nádrže Nové Mlýny poblíž Pasohlávek, tedy v oblasti, kde v letech 2006 a 2014 hasiči řešili skutečnou povodňovou aktivitu.

Cvičení simulovalo povodňovou aktivitu, při které záplavová vlna způsobila značné škody na majetku, přerušila sjízdnost komunikací, poškodila infrastrukturu a způsobila zranění obyvatelům. Záchranné složky proto musely řešit množství rozdílných úkolů současně.

„Profesionální práci našich hasičů, záchranářů i policistů jsme viděli při tornádu a vídáme ji pravidelně pokaždé, když bojujeme s živly nebo nepředvídatelnými situacemi. Jsem ale strašně rád, že se do cvičení letos poprvé zapojuje taky Dobrotým, tím pádem pracujeme už při nácviku krizových scénářů s lidmi, kteří chtějí pomáhat, a ukazujeme, jak důležití pro nás jsou,“ říká jihomoravský hejtman a předseda bezpečnostní rady Jan Grolich.

Cvičící čekalo celkem 11 stanovišť, mezi nimi třeba simulace odstřelu překážky na vodní hladině (odstřel kmene stromu ve vodní nádrži), simulace vyzvednutí břemene z vody nebo nácvik záchrany osob z vody pomocí vrtulníku nebo člunu. Během dnešního cvičení předvedli hasiči mnoho činností, které musí zvládat v případě povodňových stavů. Kromě jejich fyzického nasazení a využití naší standardní techniky jsme do dnešní akce nasadili také řadu moderních technologií, které slouží k efektivnějšímu řešení takto rozsáhlé mimořádné události,“ dodává ředitel Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jiří Pelikán.

Společnou souhru při záchraně osob a evakuaci si čeští profesionálové vyzkoušeli i s kolegy z Rakouska a Slovenska, kteří dorazili otestovat zkušenosti v rámci mezinárodní přeshraniční spolupráce. Zahraničních cvičících bylo dohromady přes šest desítek.

Na stanovišti přednemocniční neodkladné péče představili zkušenosti z praxe i profesionálové Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. „Všichni si pamatujeme velké povodně, které naši republiku v nedávné minulosti postihly. A týkalo se to i jižní Moravy. Taková cvičení jsou proto mimořádně užitečná, protože se nám zúročí při reálných zásazích. Vyzkoušíme si zapojení například velkokapacitní sanitky či terénního vozidla. A samozřejmě jsme rádi, že máme k dispozici moderní a špičkovou techniku,“ vysvětluje ředitelka jihomoravských záchranářů Hana Albrechtová.

Policejní potápěči si během cvičení oživili postupy související s vyzvedáváním břemene z hloubky. „Dokonalá znalost vybavení, schopnost orientace při špatné viditelnosti, zvládnutí práce s vodními proudy – naši muži prochází školeními tohoto typu pravidelně, vždycky je ale důležité vyzkoušet sehranost s ostatními zástupci IZS a pokud možno co nejrychlejší zásah,“ doplňuje ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Leoš Tržil. Společně navíc policisté z letecké služby procvičili koordinaci s dalšími složkami při záchraně osob z vodní hladiny.

Krajské taktické cvičení složek IZS se uskutečnilo naposledy v roce 2019 s tematikou mimořádné události na rockovém koncertě. Kvůli reálným krizovým situacím (covid-19, tornádo a řešení migrační krize v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině) se velké krajské cvičení složek IZS JMK v posledních letech nekonalo. Celkem mají orgány krizového řízení společně s IZS JMK na tento rok v plánu dvě desítky dalších cvičení, za zmínku stojí třeba nácvik události spojené s aktivním střelcem, požár domova pro seniory, dekontaminace nebo dopravní nehody v tunelech. Mgr. Martina Žídková

X X X

Kauza Diag Human pokračuje. Švýcarský Towit hrozí Česku miliardovou arbitráží

Švýcarská firma Towit zaslala koncem ledna českému ministerstvu financí takzvané oznámení o sporu, ve kterém tvrdí, že stát porušil její investici. Spor souvisí s kauzou Diag Human a podle Českého rozhlasu-Radiožurnálu žádají společnost Towit Machinery Trading a dva švýcarští občané po České republice téměř čtyři miliardy korun.

 Zaslání oznámení o sporu potvrdilo ministerstvo financí. „Můžeme potvrdit, že společnost Towit zaslala na konci ledna 2024 České republice, konkrétně ministerstvu financí, tzv. notice of dispute, ve kterém uvedla údajná porušení její investice ze strany České republiky. Ministerstvo financí v současnosti analyzuje toto oznámení o sporu, přičemž v této fázi nelze poskytnout bližší informace,“ sdělil serveru HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Filip Běhal. Radiožurnálu pak řekl, že firma ke dni oznámení sporu požaduje 3,97 miliardy korun. Právníci Towitu z advokátní kanceláře Urban & Hejduk se k věci nechtějí vyjadřovat, uved rozhlas.

Oznámení o sporu je první krok k zahájení mezinárodní arbitráže. Po jeho zaslání začíná běžet šestiměsíční lhůta pro nalezení smírného řešení sporu. Pokud se na něm strany nedohodnou, může začít samotná arbitráž.

Potenciální spor úzce souvisí s mezinárodní arbitráží o ochranu investic, kterou proti Česku vede společnost Diag Human, uvádí HlídacíPes.org. Towit si podle něj nárokuje 30 procent potenciální částky, kterou by český stát měl vyplatit firmě Čechošvýcara Josefa Šťávy za údajně zmařený obchod s krevní plazmou z počátku 90. let. Towit svůj nárok podle serveru zakládá na pohledávce bývalého právníka Diag Human Jiřího Oršuly. Celková suma navýšená o stále rostoucí úroky se nyní pohybuje kolem 17 miliard korun.

V květnu 2022 Česká republika částečně neuspěla v mezinárodní arbitráži s Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česká republika proti rozhodnutí odvolá.

Firma je spojena s podnikatelem Světlíkem

Název společnost Towit figuruje i v případu údajného krácení daně, ze kterého Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinila ostravského podnikatele Jana Světlíka a další dva lidi. Světlík je podle České televize podezřelý, že v letech 2008 až 2013 jako předseda představenstva společnosti Vítkovice Heavy Machinery zkrátil daň o desítky milionů korun, když umožnil vyvedení peněz za zprostředkovatelské služby na účet švýcarské firmy. Světlík vinu odmítá, obvinění označil za absurdní.

x X X

 NĚMECKO  SE  ROPOVODU  DRUŽBA  NEZBAVI 

 Nezávislost na ruské ropě? Zhruba za rok, říká Mero. Firma řeší, jak naloží s ropovodem Družba

Dovozy ruské ropy do Česka zhruba za rok skončí. A to i přesto, že podíl ropy z ruského ropovodu Družba činil loni 58 procent z celkového dovozu do Česka. Meziročně jde tak o nárůst asi o dva procentní body. O konci ruské ropy je přesvědčena státní firma Mero, která vlastní a provozuje dva tuzemské ropovody. Vedle Družby je to ropovod IKL na území Německa, který navazuje na italský ropovod TAL ústící v přístavu Terst.

Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve, uvedl generální ředitel státního Mera Jaroslav Pantůček. Podle něj skončí závislost na ruské ropě pro Česko už ke konci letošního roku.

Do té doby totiž Mero technicky dokončí investici do vyšší kapacity ropovodu TAL, označovanou jako projekt Tal – Plus, za 1,3 až 1,6 miliardy korun. Ze současných čtyř milionů tun ropy se zvýší kapacita této cesty pro dodávky do Česka na osm milionů tun. Kapacita navazujícího ropovodu IKL je nyní jedenáct milionů tun, takže Česko nebude už žádné dodávky ruské ropy Družbou potřebovat.

Plný provoz Tal-Plus bude nabíhat ještě během prvního pololetí 2025. „Budeme dělat ještě různé testování a certifikace,“ dodal Pantůček. Součástí bude i dokončení instalací rezervních čerpadel a motorů, provedení bezpečnostních zkoušek a další. Zcela nezávislé by tak Česko mělo být na ruské ropě zhruba od poloviny příštího roku.

Zbavit se závislosti na ruských dodávkách chce Česko podobně jako v případě plynu proto, aby tyto suroviny Rusko nemohlo využívat jako „zbraň“ při prosazování své politiky v zahraničí nebo ve válečných situacích.

Přechod litvínovské rafinérie

Ropa přepravovaná prostřednictvím Talu pochází z řady zemí a kontinentů. Do Terstu se přiváží tankery po moři. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.

Kdy konkrétně se ruská ropa skutečně přestane dovážet, bude vedle přepravního Mera nicméně záležet hlavně na jeho hlavním zákazníkovi, který si ji nakupuje u ropných firem, a tím je majitel dvou tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol.

I ten ale počítá s ukončením nákupů ruské ropy. Podle Pantůčka dostalo Mero od firmy výhled tzv. nezávislých nominací na kapacitu přepravy ruské ropy a pro rok 2025 jde jen o několik prvních měsíců. „V roce 2026 a 2027 je už avizovaná nula,“ uvedl Pantůček.

Orlen Unipetrol to na dotaz Českého rozhlasu nekomentoval. Podle neoficiálních informací z firmy to ale tak je, s ruskou ropou majitel rafinérií počítá právě ještě maximálně v prvních měsících příštího roku.

Důvodem jsou jednak technické podmínky, kdy musí dokončit přechod litvínovské rafinérie dosud zpracovávající výhradně ruskou ropu na směs západních rop, které mají jiné chemické složení. A jednak zřejmě i existence obchodních smluv, které drží v ruce majitel Orlenu Unipetrol, polský polostátní koncern Orlen, na ruské dodávky.

Zatímco ale ještě loni byla ruská ropa levnější a i proto ji Orlen u nás ve velkém využíval, nyní se údajně situace změnila. Zasmluvněné ruské dodávky přes Družbu vzhledem k tomu, že se bez nich Česko zatím neobejde, postupně podražily a obchod tak už nyní přestal být pro rafinérie údajně zajímavý.

Skončit s ruskou ropou v Česku, jakmile bude navýšena kapacita Tal-Plus, už dříve také oficiálně potvrzoval generální ředitel polského koncernu Orlen Daniel Obajtek. „Připravujeme nyní technologickou rekonfiguraci litvínovské rafinérie tak, abychom v ní mohli zpracovávat od okamžiku zkapacitnění tohoto ropovodu pouze neruskou ropu,“ řekl loni Obajtek.

Nová polská vláda ale Obajtka odvolala a k 11. dubnu jmenovala novým ředitelem koncernu Ireneusze Fonfaru, který předtím vedl litevskou divizi podniku. Právě i vzhledem k těmto čerstvým personálním změnám nechtěl tuzemský Orlen Unipetrol žádné své výhledové plány v Česku oficiálně komentovat.

Otázka je, zda se kvůli personálním změnám nezpozdí i jednání o nové smlouvě na tranzit ropy, o které od loňska Mero s Orlen Unipetrolem jedná. Původní kontrakt z roku 2016 totiž loni k 1. červnu státní firma vypověděla a podle smluvních podmínek od té doby běží roční výpovědní lhůta.

Podle provozně-technického ředitele Zdeňka Dundra jednání pokračují a stanoviska obou stran se sbližují. „Nelze teď říct, jestli bude nová smlouva uzavřena do 31. května. Ale pokud ne, půjde se dále standardními kroky,“ upozornil. Těmi jsou krátkodobé objednávky kapacity jen na týdny dopředu.

Cílem Mera je ale i vzhledem k investicím do Talu uzavřít novou smlouvu jako dlouhodobou, ale zřejmě i za vyšší přepravní poplatky. Firma jednání nechtěla blíže komentovat. „Upozorňuji pouze, že v konečných cenách pohonných hmot jsou přepravní poplatky haléřové položky,“ vysvětlil Dundr.

Alternativní paliva

Po ukončení dovozu ruské ropy Družbou bude hledat Mero pro tento ropovod případné nové využití. „Pracujeme na několika možných variantách,“ řekl šéf Mera Pantůček. Družby by mohla využít například k dovozu alternativních paliv, například vodíku, anebo jako druhou cestu pro neruskou ropu.

Na Ukrajině se totiž ve městě Brody napojuje na Družbu ropovod vedoucí z černomořského přístavu v Oděse. Odtud by se mohla do východní a střední Evropy vozit západní ropa dopravená do přístavu tankery. Podmínkou projektu ale je, aby skončila ruská válečná agrese na Ukrajině a Oděsa zůstala v ukrajinských rukou.

K dalším plánům Mera patří také možnost opatřit si podíl v rafinerii. Firma podle neoficiálních informací, o nichž psal server iROZHLAS.cz už loni, stále jedná o koupi podílu společnost Shell Deutschland v rafinérii v německém Karlsruhe.

Podle neoficiálních informací byla už koncem loňského roku dohodnutá i cena podílu a další podmínky transakce, jednání ale nakonec ze strany prodávajícího zamrzla. Nyní jsou tak ve fázi, že ani neskončila, ani v nich není žádný posun. Mero ani nyní nechtělo transakci nijak komentovat. „Nekomentujeme žádná naše obchodní jednání,“ uvedl ředitel pro strategii Mera Branislav Posuch.

 X X X

 FICO:  SOUSED  S  UKRAJINOU

 Chceme být přátelský soused Ukrajiny, řekl Fico po jednání vlád

Na Slovensku ve čtvrtek jednaly slovenská a ukrajinská vláda. Slovensko chce být podle slovenského premiéra Roberta Fica dobrým, přátelským a solidárním sousedem. Zástupci obou vlád se dohodli na posílení energetických propojení, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Fico prý podporuje i ambice Ukrajiny na vstup do EU.

 „Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl Fico po setkání obou vlád v Michalovcích, které leží zhruba 30 kilometrů od společné hranice obou států. Na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Zopakoval však volání po mírovém řešení konfliktu. Podle něj bylo použití ruské vojenské síly na Ukrajině hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny. Bratislava je prý připravena poskytovat zdravotní péči Ukrajincům, které postihla válka.

 

Slovensko rovněž nabídlo pomoc Ukrajině v oblasti odminování. Na Slovensku se totiž vyrábí odminovací systémy. Například loni v prosinci šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár schválil finanční příspěvek 750 tisíc eur (19 milionů korun) na nákup dvou těchto systémů pro Ukrajinu.

„Uvědomujeme si, jak důležité je energetické propojení. Energetická infrastruktura je častým terčem útoků během tohoto konfliktu,“ řekl Fico, když ohlásil záměr posílit energetická propojení obou zemí. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ocenil pomoc a podporu Bratislavy. Připomněl, že Rusko v noci na čtvrtek raketami a drony opět útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

 

Fico potvrdil, že jeho vláda je nadále připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu. Šmyhal spolupráci v této oblasti podpořil. Bratislava už za své předchozí vlády dohodla s Kyjevem prodej svých samohybných houfnic, výrobu dalších slovenských houfnic pro Ukrajinu zase platí Dánsko, Norsko a Německo. Slovensko po Ficově nástupu Kyjevu zastavilo vojenskou pomoc ze státních zásob.

Slovenské ministerstvo vnitra po čtvrtečním jednání informovalo, že s ukrajinskou stranou podepsalo dohodu o spolupráci v oblasti předcházení a boje proti nelegálnímu pohybu zbraní hromadného ničení a zajišťování nebezpečných materiálů na ukrajinsko-slovenské hranici.

Fico také řekl, že podporuje tranzit ukrajinských zemědělských produktů přes Slovensko na jiné trhy. Jednostranný slovenský zákaz dovozu vybraného agrárního zboží či potravin bude podle něj pokračovat, dokud se nepodaří najít nový mechanismus.

Obě strany se dohodly i na vytvoření vlakového propojení Kyjeva a východního Slovenska. Už v březnu slovenská vláda schválila projekt nové vlakové linky po stávající širokorozchodné trati, která spojuje obě země a která končí nedaleko Košic. Na košické letiště nebo vlakové nádraží by pak cestující pokračovali autobusy.

Slovenský premiér v minulosti opakovaně označil Ukrajinu za jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí. Odmítl její ambice na vstup do NATO, podpořil ale evropskou perspektivu Ukrajiny. Tvrdil, že rusko-ukrajinský konflikt nemá vojenské řešení, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala a že je Kyjev pod vlivem Spojených států.

Letos v lednu zase Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka. Bylo to právě před tím, než měl vyrazit na jednání se Šmyhalem, se kterým se tehdy sešel v Užhorodu těsně u společných hranic namísto obvyklejšího hlavního města. Fico za svá proruská vyjádření čelí kritice doma i v zahraničí a několikrát je převzala ruská propaganda.

X X X

 KOLIK  MILIARD  Z  ČR  NA  MUNICI  UKRAJINĚ?  

ZBYTEČNĚ  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

NSZ  STŘÍŽ  ŠETŘIT  S  POLICISTY,  BIS,  NKÚ

CHOVAT  SE  JAKO  RAKOUSKO,  ŠVÝCARSKO,  MAĎARSKO…

ČR  POTŘEBUJE  MILIARDY PRO  LIDI,  PODNIKY

Česko našlo pro Ukrajinu více než milion kusů munice, řekl Pavel

ČR už identifikovala více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Řekl to po summitu iniciativy Trojmoří prezident Petr Pavel. Řekl též, že Česko podle něj domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena.

 „Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.

Jako první podobnou dohodu s Ukrajinou podepsala v lednu Británie, dosud se podle Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a dnes Lotyšsko. Pobaltská země s Ukrajinou podepsala desetiletou smlouvu, podle níž má poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu.

„Ukrajina má zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO), což za této situace je poněkud předčasné. Proto státy, které mají vůli s Ukrajinou blíže spolupracovat a poskytnout jí nějaké bezpečnostní záruky, tak s ní uzavírají bilaterální bezpečnostní dohody,“ doplnil Pavel.

Český prezident též hovořil o české iniciativě na nákup munice v zemích mimo EU, kterou předložil český premiér Petr Fiala na unijním summitu počátkem února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů 122 milimetrů. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup 800 000 kusů munice by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).

Pavel se v Litvě setkal i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který podle něj zdůraznil, že země napadená Ruskem potřebuje především munici ráže 155 milimetrů. Česká iniciativa není jedinou, podobnou vyvíjí Estonsko, Británie, hovořila o ní i Francie, uvedl Pavel.

Ukrajina podle českého prezidenta očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. „K tomu, aby ji (Ukrajinci) mohli udržet, případně zastavit, potřebují především dostatek dělostřelecké munice. Cílem je dostat ji na Ukrajinu v co největším počtu v co nejkratším čase,“ konstatoval Pavel.

Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v polovině března ČTK řekl, že první dodávky munice pořízené v rámci české iniciativy by měla napadená země dostat nejpozději v červnu.

K nákupu se dosud podle údajů české vlády a tisku připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Island nebo Slovinsko.

Při bilaterální schůzce Zelenskyj informoval Pavla také o potřebě zajištění prostředků pro chod energetické sítě, jako jsou generátory, transformátory a kogenerační jednotky (zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie). „Protože právě na energetickou infrastrukturu se teď Rusko zaměřuje nejvíce,“ dodal český prezident.

Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba 1000 podnikatelů i akademiků. „Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily,“ poznamenal.

X X X

 Jeffrey Sachs: Extrémní arogance USA vedla k mnoha zbytečným válkám

Éra extrémní arogance USA, která následovala po rozpadu SSSR, vedla k mnoha zbytečným konfliktům a události na Ukrajině jsou jedním z nich, říká Jeffrey Sachs v rozhovoru pro čínský Global Times, který vedla Ma Ruiqiang v souvislosti se 75. výročím založení NATO. Světově známý americký +ekonom hovoří o tom, jak se NATO stalo hlavní příčinou globálních otřesů a jakou roli v tom sehrály Spojené státy a Evropa a současně hovořil o tom, jak budovat perspektivu globální bezpečnosti.

Global Times: Někteří věří, že NATO mělo být rozpuštěno ihned po skončení studené války, protože organizace vznikla jako její vedlejší produkt a její existence byla zdrojem zkázy na celé planetě. Co myslíte?

Jeffrey Sachs: NATO bylo vytvořeno v roce 1949 na obranu před možnou invazí Sovětského svazu do západní Evropy. Záměrem bylo vytvořit transatlantickou vojenskou alianci pod vedením a nadvládou Spojených států, s jejich vojenskou mocí koordinující obranu západoevropských ozbrojených sil proti Sovětskému svazu. Nejprve bylo v NATO 12 zemí. Jedním z cílů byla remilitarizace Německa pod americkou kontrolou s cílem zabránit německému vedení v zahájení nové války.

V roce 1988 vyzval sovětský prezident Michail Gorbačov k ukončení studené války. Řekl, že základem bezpečnosti v Evropě by měl být společný evropský domov. Bylo to gesto historických rozměrů, které mohlo vést k míru mezi Evropou, Spojenými státy a Sovětským svazem, včetně Ruska, pro další generace.

V roce 1990 vyzval kancléř Helmut Kohl po znovusjednocení Německa a aby ujistil Moskvu, že tento krok neohrozí Sovětský svaz, Německo a Spojené státy slíbily Gorbačovovi v nejistých podmínkách, že NATO se nerozšíří ani o palec na východ. V reakci na to rozpustil vojenskou alianci Varšavské smlouvy. Zdálo se, že nový svět je opravdu blízko.

Velkou chybou však bylo, že Washington viděl nový svět jako jednostranné vítězství Spojených států nad Ruskem, a nikoli jako vítězství světa spolu s ním. Když se Sovětský svaz v prosinci 1991 zhroutil na 15 nových nezávislých států a jeho nástupcem se stalo Rusko, rozhodly se Spojené státy jednat bez ohledu na své slovo a zahájily expanzi NATO na východ. NATO má v současnosti 32 členských států.

Američtí politici vlastně rozhodli, že Spojené státy zůstanou jedinou supervelmocí v unipolárním světě. V roce 1992 tak začala éra nejvyšší arogance Spojených států, která nás přivedla k mnoha zbytečným a nákladným válkám. Stejná arogance je stále základem zahraniční politiky USA, i když je nyní naprosto jasné, že nežijeme v unipolárním světě, ale v multipolárním světě.

Spojené státy se tak v 90. letech rozhodly pokračovat v rozšiřování NATO na východ s cílem částečně nebo úplně obklíčit Rusko a tím jej oslabit. Začlenění Ukrajiny a Gruzie do aliance má obklíčit ruské námořnictvo v Černém moři a oslabit jeho vojenskou sílu a geopolitickou roli. Británie použila stejný přístup během krymské války v roce 1853. To je základní důvod ukrajinského konfliktu.

NATO je vojenská aliance vedená Spojenými státy. Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou defenzivní, ale útočnou velmocí, tak je i NATO útočným. Aliance podnikla řadu útočných akcí, včetně Srbska a Kosova, okupace Afghánistánu, bombardování Libye a militarizace Ukrajiny v zástupné válce mezi Spojenými státy a Ruskem.

Stručně řečeno, NATO se mělo rozpustit v roce 1990 a historie se mohla vyvíjet úplně jinak – mnohem mírumilovněji, kooperativněji a plodněji a bylo by mnohem méně válek. NATO měla nahradit OBSE, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která zahrnovala země západní a východní Evropy a také bývalý Sovětský svaz. Rozpuštěním NATO a posílením OSN bychom se jistě vyhnuli katastrofickým „válkám volby“, které rozpoutaly Spojené státy.

Global Times: Nedávno jste v rozhovoru řekl, že americký prezident Joe Biden prosazuje zájmy NATO v rozporu s vůlí amerického lidu. Mohl byste nám říci podrobněji, v čem přesně spočívá rozpor mezi vůlí amerického lidu a jednáním NATO?

Jeffrey Sachs: Americký lid chce mír. To je pravda – i přes zastrašování a propagandu americké vlády. Veřejnost nechce pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny a staví se proti izraelské válce v pásmu Gazy. Obecně platí, že samotná Amerika naléhavě potřebuje ekonomickou obnovu, ale vojenský rozpočet nadále roste a války z vědomé volby neutichají.

Global Times: V nedávném rozhovoru jste zmínil, že francouzský prezident Macron připustil, že ukrajinsko-ruský konflikt vyvolalo rozšíření NATO, ale jiní tvrdí opak, „jako by hráli hru“. Proč si myslíte, že Evropa nadále hraje tuto nákladnou „hru“? A kdo jsou nakonec oběti této „hry“ a kdo jsou jejími příjemci?

Jeffrey Sachs : Opravdu nechápu postoj Francie, Německa a Itálie k ukrajinskému konfliktu. Tato zástupná válka je způsobena rozšiřováním NATO a hlavní mocnosti západní Evropy to vědí. Boje na Ukrajině poškozují jejich vlastní bezpečnost a ekonomiku. Soukromě se na bukurešťském summitu aliance v roce 2008 postavili proti rozšíření NATO o Ukrajinu, protože věděli, že by to vedlo k hlubokému napětí s Ruskem a dokonce k vyhlídce na ozbrojený konflikt, což se nakonec stalo. A přesto se Evropané rozhodli následovat politickou linii USA. Je těžké pochopit proč, protože obyvatelé Evropy konflikt na Ukrajině neschvalují. Možná jsou bezpečnostní služby Spojených států (zejména CIA) a Evropy příliš silné, dokonce i ve vztahu k jejich civilním vládám. Tak či onak nemohu důsledně vysvětlit evropský postoj.

Global Times: 3. dubna generální tajemník NATO Stoltenberg navrhl vytvoření pětiletého fondu ve výši 100 miliard eur (107 miliard dolarů) pro Ukrajinu. Co si o tom myslíte?

Jeffrey Sachs: To je vysoce nepravděpodobné, protože generálové nebudou schopni zavázat země NATO k závazkům na příštích pět let. To by vyžadovalo souhlas všech vlád bez výjimky, a to si nedovedu představit. Domnívám se, že jde především o politickou rétoriku, nikoli o realitu. To, co Ukrajina skutečně potřebuje, jsou americko-ruské bezpečnostní rozhovory – včetně závazku NATO nerozšiřovat se o Ukrajinu. To nám umožní dosáhnout míru a zaručit bezpečnost pro Ukrajinu.

Global Times: NATO rozšiřuje svůj vliv v asijsko-pacifickém regionu. Jak vnímáte obvinění aliance a její kroky proti Číně?

Jeffrey Sachs: Myšlenka expanze NATO v Asii mi připadá jako zahraničněpolitické šílenství – odraz sebeklamu a arogance amerického bezpečnostního aparátu. Právě tato myšlenka je v rozporu se zakládající smlouvou NATO, která se týká výhradně obrany severoatlantické oblasti. Americké provokace proti Číně, zejména ohledně Tchaj-wanu, by mohly vést k válce podobné konfliktu na Ukrajině. Je zřejmé, že to bude krvavá tragédie a ohrožení přežití celého lidstva. Expanze NATO v Asii tuto vyhlídku zvyšuje. Proto si myslím, že expanze NATO do Asie je nesmysl.

Global Times: V roce 2022 Čína navrhla Globální bezpečnostní iniciativu. Jak hodnotíte kroky Číny k posílení globální bezpečnosti?

Jeffrey Sachs: Čínská mírová globální správa je postavena na 2200 letech zkušeností – během této doby, jak tomu rozumím, Čína nezačala ani jednu zahraniční válku. Čína nikdy nezaútočila na země Indického oceánu, navzdory svému obrovskému námořnictvu v 15. století.

Čína nikdy netoužila stát se globálním impériem a netoužila po světové hegemonii. Čína vždy tíhla k harmonii v mezinárodních vztazích a systému vzájemného respektu. Podle mého názoru tato státnická škola odpovídá dnešním světovým potřebám a úzce souvisí s Chartou OSN, jejímž účelem je zajišťovat mírové vztahy mezi suverénními zeměmi v souladu s vládou mezinárodního práva.

Proto velmi oceňuji výzvu Číny k míru, harmonii a posílení Charty OSN. Kromě toho důrazně podporuji čínský důraz na nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí. Když Spojené státy zasahují do domácí politiky nebo provádějí desítky „skrytých“ operací změny režimu po celém světě, porušují mezinárodní právo, vyvolávají nepokoje a vyvolávají válku – to vše poškozuje obecné blaho po celém světě.

Proto jeden návrh, který podporuji, je, aby se všechny země vzdaly vojenských základen v zahraničí a ponechaly své ozbrojené síly doma. USA má přes 800 vojenských základen po celém světě! Přál bych si, aby byly uzavřeny a aby byla zajištěna vzájemná bezpečnost prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN.

Jana Putzlacher, server vasevec. Cz

X X X

NEMOCNICE  SE  MUSÍ  OMLUVIT  ŽENĚ

Přelomový verdikt. Nemocnice se musí omluvit, že ženě nedovolila doprovod

Když dospělá žena před časem prosila lékaře Fakultní nemocnice v Motole, aby u uspávání před operací kýly a probuzení z narkózy mohla mít svůj doprovod, striktně ji odmítli. Marně vysvětlovala, že trpí panickými atakami a bez osoby blízké zákrok nezvládne. Na operaci proto nakonec nešla. Teď má konečně šanci. Zastal se jí totiž soud.

 „Městský soud v Praze vyhlásil ve čtvrtek 11. dubna rozsudek, kterým uložil Fakultní nemocnici v Motole povinnost omluvit se pacientce za to, že jí v roce 2022 neumožnila přítomnost osoby blízké při uvádění do celkové anestezie před plánovanou operací a při následném probouzení,“ sdělila iDNES.cz advokátka žalující strany Zuzana Candigliota.

Podotkla, že podle soudu tak bylo neoprávněně zasaženo do zákonného práva pacientky na přítomnost zvolené osoby při poskytování zdravotních služeb a také do jejího práva na ochranu zdraví.

Pacientka s psychiatrickou diagnózou si na operaci bez doprovodu netroufla. Neměla ani sílu pustit se do sporu s největší nemocnicí v zemi. Za její práva se ale postavila Petra Langová, zakladatelka osvětového spolku Juno Moneta, který hájí zájmy pacientů. Na soudní spor přispěla řada lidí, kteří činnost spolku podporují a jeho pomoci také využívají.

„Našim cílem je, aby to děti i dospělí znevýhodnění pacienti měli v českých nemocnicích jednodušší. Aby nemuseli trpět úzkostmi a strachem z neznámého prostředí bez podpory svých blízkých,“ říká Petra Langová.

Zatímco u dětí se situace výrazně zlepšila a nemocnice už nepovažují rodiče za pouhé návštěvníky, ale za zákonné zástupce se zákonným nárokem na nepřetržitý pobyt s dítětem, u dospělých je to zatím složitější.

„Některé nemocnice, v řadě případů například ve fakultní nemocnic Olomouc, již umožňují doprovod dětí i při úvodu do celkové anestezie. Ale na dospělé se dosud vůbec nemyslelo. Právě proto považuji verdikt soudu za přelomový. Věřím, že usnadní situaci i dalším znevýhodněným lidem,“ dodává Langová.

Soud prvního stupně žalobu před časem zamítl s tím, že operace se nekonala, tudíž ženě nevznikla újma. Odvolací soudní senát složený ze tří soudců ale rozhodl, že zamítavý rozsudek nižšího soudu není správný. Soudci vyslechli tři primáře z Motola i pacientku a dospěli k závěru, že pacient má v určitých případech podle zákona o zdravotních službách právo na přítomnost zvolené osoby. Lékaři přitom argumentovali například tím, že nemohou zajistit přítomnost doprovodu pacientů na operačním sále z hygienického hlediska.

„Soudci ale přihlédli k tomu, že pacientka trpí psychiatrickým onemocněním a přítomnost doprovázející osoby je pro ni podstatnou okolností, která má vliv na to, zda operaci potřebnou pro její zdraví podstoupí. Žena trpí panickými atakami a dalšími potížemi. Přítomnost doprovodu v době, kdy je při vědomí, by jí pomohla se uklidnit,“ vysvětluje advokátka Candigliota.

Poskytovatelé péče mají být ohleduplní

Soud neřekl, že právo na doprovod mají všichni pacienti, ale odkázal i na zákonnou povinnost poskytovatele zdravotní péče být ohleduplný vůči pacientům a zdůraznil, že ve výjimečných případech je v možnostech nemocnice přítomnost doprovodu zajistit.

Soudci například uvedli, že z hlediska rizika přenosu infekce lze v případě žalobkyně využít samostatný operační sál, nikoliv kombinované sály, kde jsou další pacienti. Riziko infekce lze podle nich minimalizovat i tím, že by doprovázející osoba podstoupila stejná hygienická opatření jako například studenti medicíny, kteří jdou na sál.

Advokátka žalobkyně v průběhu odvolacího řízení předložila i výzkumy ze zahraničí. „Například podle odborníků z USA, kde byla přítomnost doprovodu při úvodu do anestezie u dětí zaváděna už před 30 lety, vedla k významnému zlepšení zkušeností dětí i rodičů se zákrokem. A například ve Velké Británii mohou být příbuzní u uvádění do celkové anestezie pacientů s demencí. Je zajímavé, že i v Česku už to umožňují některá soukromá i veřejná zdravotnická zařízení, ve kterých pracují externě i lékaři z Motola,“ dodává Zuzana Candigliota.

Redakce iDNES.cz požádala o reakci i zástupce Fakultní nemocnice v Motole. Odpověď je však zatím velmi stručná. „V tomto okamžiku čekáme na písemné vyhotovení a zdůvodnění rozsudku, proto není možné se k němu nyní vyjádřit,“ uvedla zástupkyně mluvčí nemocnice Jana Krejčí Merxbauerová.

I advokátka pacientky potvrdila, že na písemný rozsudek čeká a teprve po jeho doručení nabude právní moci. „Nemocnice má poté samozřejmě možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ale nemá odkladný účinek a vliv na povinnost uloženou soudem. Jakmile bude doručen písemný rozsudek, nemocnice se musí pacientce omluvit do tří dnů,“ dodává Candigliota.

A podotkla, že proti Fakultní nemocnici v Motole vede ještě jeden podobný spor. „V druhém případě nemocnice odmítla přítomnost matky při úvodu do anestezie. Šlo přitom o tříleté úzkostné dítě,“ říká advokátka.

X X X

NERUDOVÁ  V  EU  PRO  SMÍCH,  ODMITLI  JI  I  PAVEL,  FIALA  NA  HRAD,  DO  VLÁDY

NERUDOVÁ   V   EU  KŠEFTOVAT,  JAKO  NA  UNIVERZITĚ  V  BRNĚ?

VZOR  BY  MĚLA  OD  LEYENOVÉ,  KTERÁ  ŠETŘENA  POLICÍÍ  ZA  MILIARDY  NA  LÉKY  COVIDU

NERUDOVÁ   SI  MÚŽE  PODAT  RUCE  S  LEYENOVOU,  MILIARDOVÉ  KŠEFTY

Schmarcz: Nerudová Evropě nerozumí. V debatě působila naivně, ostatní se jí smáli

Danuši Nerudové se předvolební debata České zájmy v Evropě nepovedla. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl komentátor Martin Schmarcz. Možná kandidátka na post eurokomisařky podle něj ukázala nedostatky v základních evropských tématech. Naopak ocenil výstup uchazečů o europoslanecké křeslo Alexandra Vondry (ODS) a Kláry Dostálové (ANO). Zmínil i „tlačenici na proruské straně politického spektra“.

Velké překvapení během předvolební debaty České zájmy v Evropě na CNN Prima NEWS podle komentátora nenastalo. „Diskuze však jasně ukázala, že vláda nemůže nominovat Nerudovou do Evropské komise, jinak se zesměšní a ublíží národním zájmům,“ opřel se do čelní představitelky kandidátky STAN.

 íPodle Schmarcze měla bývalá uchazečka o prezidentský post v některých oblastech značné nedostatky. „Týkalo se to tématu migračního paktu i Zelené dohody pro Evropu. Působila často naivně, ostatní účastníci se jí smáli,“ opřel se do Nerudové v pořadu Nový den.

Komentátor zdůraznil, že „o chodu Evropské unie nejspíše nic neví“. Naopak ocenil současného europoslance Marcela Kolaju (Piráti). Především však vyzdvihl Vondru a Dostálovou.

„Oba zastupují silné, stabilizované strany na politické scéně, jsou profesionálové a realisté. Dokázali vysvětlit zásadní témata. Více populistická byla lídryně kandidátky ANO, Vondra argumentoval věcněji,“ zhodnotil a dodal, že jejich rétorika se nevymykala z obvyklých kolejí.

Schmarcz také zaznamenal „velkou tlačenici“ na proruské straně politického spektra. „Podle průzkumů se přiklání k Rusku kolem 15 procent Čechů. Tuto tendenci v debatě zastupovali hned čtyři lídři. Jsem zvědav, jak se o tento vzorek populace poperou,“ dodal.

Nerudovou kritizoval i Zeman

Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana nemá Nerudová dostatečné předpoklady pro funkci eurokomisařky. „O to usilovněji se o tuto funkci rve. Pokud ale mají Starostové skutečně přislíbený tento post, pak se slib musí dodržet,“ pronesl v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS s tím, že hlavním tématem eurovoleb podle něj bude Zelená dohoda pro Evropu.

X X X

Na Slovensku přestala platit pravidla, policie si mě nezákonně lustrovala, popisuje slovenská novinářka

„Tito lidé si zaslouží jen pevnou ruku,“ říká na adresu redaktorů slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu (RTVS) předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Hrozbám a útokům na sociálních sítích čelí i další novináři. „Atmosféra je vypjatá a vybičovaná. Byla jsem terčem nenávistných komentářů několik let a za poslední dva roky se to ještě zintenzivnilo,“ říká novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová.

Reportérka deníku SME líčí, jak poté, co na dezinformační scéně došlo ke zveřejnění jejího telefonního čísla a adresy, vše vyvrcholilo tím, že ji na ulici napadl neznámý muž. „Je zajímavé pozorovat, že jakmile jsem se stáhla z obrazu, tak to výrazně pomohlo,“ poznamenává.

Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Zuzana Kovačič Hanzelová, slovenská novinářka

Žádnou velkou důvěru podle svých slov nemá ani v policii, které se pachatele nepodařilo dopadnout. Za největší problém ovšem považuje to, že po parlamentních volbách se k útokům přidali i vládní představitelé:

„Mají pod sebou všechny tajné služby. Po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové nás s manželem nezákonně lustrovali v policejních databázích, sledovali i mé kolegy. To vše dohromady vedlo k tomu, že jsem měla potřebu z toho na čas vystoupit,“ dodává Hanzelová.

„Vaši politici jsou opatrnější. Tomio Okamura je velmi odlehčená verze toho, co je na Slovensku mainstream.“

Zuzana Kovačič Hanzelová

Poukazuje i na to, že výhrůžky smrtí dostávala také prezidentka Zuzana Čaputová a neznámí lidé se několikrát pokoušeli proniknout do jejího domu.

„Začali tak mluvit i politici, dostalo se to do mainstreamu. Premiér Robert Fico hovoří o opozici jako o potkanech a novináře nazval prasaty,“ upozorňuje na legitimizaci hrubého slovníku.

Pellegrini lidsky zklamal

„Vaši politici jsou opatrnější v tom, kam jsou schopni zajít. Tomio Okamura je velmi odlehčená verze toho, co je na Slovensku mainstream,“ srovnává novinářka.

„Dezinformátor, který na mě shodou okolností útočí, natočil video, kde hajluje a vykřikuje nacistická hesla. A s ním mezi prvním a druhým kolem streamoval ministr vnitra mající pod sebou policii, která tohoto člověka vyšetřuje. Přestala platit základní pravidla a to způsobuje rozdělení společnosti,“ popisuje.

„Tipuji, že první na řadě budou novináři, druhý Brusel. Očekáváme frontální útok na veřejnoprávní televizi a rozhlas.“

Zuzana Kovačič Hanzelová

Hanzelovou lidsky zklamalo to, jakým způsobem v prezidentských volbách zvítězil Peter Pellegrini, který patří k nejdůvěryhodnějším slovenským politikům.

„Jsem přesvědčená, že by vyhrál i s pozitivní kampaní. Bohužel byl pragmatický, a aby si získal voliče Štefana Harabina, tak do toho musel jít. Lidsky mě to mrzí, protože těžko se proti tomu bojuje, když tak mluví i důvěryhodní politici,“ soudí.

Bude hůř

Očekává zároveň, že po odchodu Čaputové se situace dále zhorší a média se stanou hlavním terčem útoků.

„Tipuji, že první na řadě budou novináři, druhý Brusel. Očekáváme frontální útok na veřejnoprávní televizi a rozhlas, být novinářem začíná být velmi nepříjemné. Je to obrovský konflikt, který my vůbec nevytváříme,“ zdůrazňuje.

Ve srovnání s veřejnoprávními médii v Česku prý nemá slovenská RTVS tak dobrou pověst, protože v minulosti podléhala politickým tlakům. Hanzelová se zároveň nedomnívá, že by její vysílání bylo nadměrně kritické vůči vládě a výhrady vůči jejímu fungování se neopírají o fakta.

„Můžeme vést debatu o tom, jak jejich práci zlepšit. Určitě by potřebovali více peněz, což tato vláda ihned po svém nástupu škrtla, a posílit nezávislost, což kabinet neplánuje. Naopak chce vytvořit radu, ve které budou ředitele volit jen vládní nominanti,“ naznačuje další vývoj slovenská novinářka.

X X X

NAJDOU  SE  UKRADENĚ  MILIONY  SOKOLŮ  ČR?

Pomohou odhalit milionovou krádež? Sokolové získali dokumenty o uzavřených úvěrových smlouvách

Policie už více než dva měsíce řeší případ podvodu v České obci sokolské (ČOS), kterou asistentka někdejší starostky spolku Eliška C. okradla o 46 milionů korun. Sokolové ale vše nenechávají jen na kriminalistech a sami pátrají, jak přesně k podvodu došlo. Pomoci jim má audit i dokumentace k úvěrovým smlouvám, kterou spolek nově získal od banky a kterou se zabývají jeho právníci, říká pro server iROZHLAS.cz pověřený šéf ČOS Martin Chlumský.

 Od začátku vyšetřování podvodu v České obci sokolské (ČOS), kdy asistentka starostky vyvedla ze spolku na 46 milionů korun, uplynuly více než dva měsíce. Vyšetřování policie stále probíhá a kriminalisté nechtějí komentovat ani to, zda podezírají v kauze kromě asistentky ještě někoho jiného.

Mluvčí Jan Daněk pouze stručně uvedl, že se policii podařilo zajistit movitý majetek po zesnulé asistentce, jehož hodnotu ale zatím nezná. „V případě prokázání, že majetek pochází z trestné činnosti, může být výtěžek z jeho prodeje použit pro potřeby náhrady škody,“ uvádí mluvčí.

I proto se sokolové – podle jejich pověřeného šéfa Martina Chlumského – už přihlásili do dědického řízení a přistoupili i k personálním opatřením. Na začátku března svolali zasedání výboru, který rozhodoval o důvěře v jednotlivé členy předsednictva. Na něm rezignovala někdejší starostka České obce sokolské Hana Moučková a také Boris Uhlíř, kterému výbor vyslovil nedůvěru.

Otazníky stále visí nad jednatelem Sokola Josefem Těšitelem, kterého tělovýchovné jednoty vyzývají v souvislosti s kauzou také k rezignaci. „Všichni členové s výjimkou jednoho, který následně rezignoval, důvěru výboru získali. To jsem považoval za dostatečné pro to, aby bratr jednatel pokračoval. Ale výzvy na odstoupení se dotýkají vždy konkrétního činovníka. Je tedy na něm, jak se rozhodne,“ vysvětlil Chlumský.

ODKUD MIZELY PENÍZE?

Podle pověřeného šéfa České obce sokolské (ČOS), místopředsedy Martina Chlumského, nepocházejí ukradené peníze z žádných dotací. Zdroje jsou podle dosavadního šetření sokolů tři:

Úvěrové smlouvy: asistentka Eliška C. měla největší část peněz získat ze tří uzavřených úvěrových smluv v celkové hodnotě 36 milionů korun i s úroky

Jistina za nájem Tyršova domu: zhruba 3,5 milionu korun vyvedla Eliška C. také z účtu, na kterém ležela jistina za nájem Tyršova domu

Rozpočtová rezerva: posledních zhruba 6 milionů korun asistentka ukradla také z účtu, kde měla ČOS rozpočtovou rezervu

Server iROZHLAS.cz se snažil s jednatelem ČOS spojit, ani po opakovaných telefonátech se to ale nepodařilo.

Pověřený šéf sokolů Chlumský upozornil také na zavedená technická opatření, která mají opakování podvodu zabránit. „Přenastavili jsme přístupová oprávnění k bankovním účtům a v příštím týdnu bychom už měli mít i interní dohledový systém nad platebními příkazy, který jsme na základě těchto událostí implementovali,“ popisuje provedené změny první místopředseda.

Nastavování dalších opatření podle něj komplikuje fakt, že stejně jako veřejnost, ani sokolové doteď přesně nevědí, jak k vyvádění peněz docházelo. „Vyčkáváme, co nám policie sdělí. Předpokládáme, že to je předmětem jejího vyšetřování,“ říká.

Dokumenty od banky

I přesto podle něj existuje možnost, jak mohou sokolové sami pod pokličku celého případu hlouběji nahlédnout. A to s pomocí plánovaného externího forenzního auditu a také smluvní dokumentace od Komerční banky, kterou se jim podařilo v minulém týdnu získat. Právě u ní totiž měla Eliška C. na spolek a bez vědomí jeho předsednictva uzavřít tři úvěrové smlouvy – dvě hlavní na 12 a 15 milionů korun a jednu na 5 milionů korun. Souhrnně tedy i s úroky jde o 36 milionů korun, které tvoří základ zpronevěřených peněz.

„Máme teď řadu dokumentů, které analyzujeme a které se věnují úvěrovým smlouvám, které byly bez autorizace České obce sokolské zřízeny. Jedná se asi o 60 dokumentů, takže je postupně analyzují naši právní zástupci. A pokud z toho budou výsledky, tak s nimi hned 27. dubna seznámíme členy výboru a následně i veřejnost,“ slibuje pro iROZHLAS.cz Chlumský s odkazem na chystané zasedání výboru České obce sokolské.

Že nezafungovaly žádné vnitřní kontrolní mechanismy, které by na krádež v řádech desítek milionů korun upozornily, vysvětluje tím, že se vše dělo mimo běžný rozpočet Sokola. „Když se vám něco děje za zády, tak se na to nejde dost dobře připravit, protože tuto informaci zkrátka nemáte,“ vysvětluje.

Podle poskytnutých informací spolek v roce 2022 hospodařil s ročním rozpočtem zhruba 120 milionů korun a v roce 2023 se zhruba 160 miliony. Asi 60 milionů tvoří příjmy z vlastní činnosti – nejčastěji pronájmu budov. A zbytek pak státní dotace či členské příspěvky.

Server iROZHLAS.cz požádal o vyjádření také někdejší starostku České obce sokolské (ČOS) Hanu Moučkovou. Ta ale jakýkoliv komentář k aktuální situaci odmítla s tím, že je kauza předmětem vyšetřování. Odkázala se na mluvčího ČOS.

Jak mohla banka Elišce C. úvěry ve výši třetiny ročního rozpočtu poskytnout, spolek podle Chlumského stále zjišťuje. Upozorňuje ale – s odkazem na stanovy ČOS – že podobné smlouvy neměla mít asistentka vůbec právo uzavírat. „Z té pracovní náplně, kterou jsem si nechal předložit, jednoznačně vyplývá, že asistentka neměla jakékoliv oprávnění disponovat nebo manipulovat s finančními prostředky. Neměla podpisové právo,“ podotýká.

Už dříve ČOS ve svých prohlášeních upozorňovala, že v případu figurují také zfalšované dokumenty, které oklamaly banku a zřejmě i účetní spolku. Jestli došlo k falšování podpisu vrcholných představitelů sokolů, Chlumský potvrdit odmítl.

Část stanov, která mluví o tom, že podpisové právo za ČOS mají společně starosta a jednatel | Zdroj: stanovy České obce sokolké

„Prostřednictvím právních zástupců o tom s bankou jednáme, protože nás to pochopitelně zajímá taky. Doufáme, že se něco dozvíme i z té dokumentace, kterou analyzujeme. Zatím k tomu nemůžeme nic sdělit,“ dodává.

Nechybí vám peníze?

Zbylých 10 ze 46 ukradených milionů pak podle Chlumského zmizelo z účtu, kam si sokolové odkládali peníze pro krytí případných neočekávaných výdajů a účtu s jistinou, kterou složili nájemci Tyršova domu. „Jednalo se o prostředky na samostatných účtech, které ČOS nevyužívá pro běžný provoz,“ vysvětluje místopředseda, proč si mizejících peněz nikdo nevšiml.

Ostatně tyto peníze jsou podle Chlumského také jediné, které aktuálně sokolům chybí, protože figurovaly v jejich rozpočtu. „V případě jistin jsme už v kontaktu s nájemci, o celé věci jsme je informovali a kdyby chtěli ukončit svůj dlouhodobý nájem, tak jsme schopní tyto jistiny z naší vedlejší hospodářské činnosti nahradit,“ ujišťuje s odkazem na zpronevěřených zhruba 3,5 milionu korun.

S ukradenými penězi z rozpočtové rezervy se podle pověřeného šéfa sokolů Martina Chlumského počítalo například k zajištění provozu Tyršova domu, který slouží jako ústředí České obce sokolské | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

S dalšími šesti miliony z rozpočtové rezervy ale sokolové počítali na opravy budov a zajištění provozu Tyršova domu. „Prostředky, které produkuje Tyršův dům, jsou takové, že jsme schopní si s tím poradit. Budeme zvažovat každou opravu a každou korunu dvakrát v ruce obrátíme. Budeme diskutovat, jestli má konkrétní oprava prioritu. Ale opět opakuji, budeme schopní si s tím poradit,“ konstatuje Chlumský.

Zároveň kategoricky odmítá, že by Sokol v důsledku podvodu zvažoval prodej vlastních nemovitostí nebo jiného majetku. „Rozhodně v souvislosti s touto kauzou nemíníme prodávat majetek. Nevylučuji, že bychom v budoucnu mohli část majetku pronajmout, ale nebyl by to důsledek této kauzy,“ vysvětluje.

Oblast, kde hledat úspory na potenciální splácení podvodně uzavřených úvěrových smluv, teď hledá rozpočtová komise České obce sokolské.

„Pokud bude třeba něco omezovat, tak s tím nejdřív seznámíme výbor, protože ten bude muset schvalovat rozpočet. Celá ta kauza nás zastihla v relativně dobré kondici. Vím, že to nevypadá úplně logicky, ale není to tak špatné, jako kdyby se to stalo třeba v době covidu, kdy jsme měli výpadky příjmů,“ uzavírá Chlumský s tím, že konkrétní úsporná opatření či detaily k úvěrovým smlouvám sokolové zveřejní po zmíněné schůzi výboru na konci dubna.

Do toho sokolové věří, že škodu pokryje teoreticky i pojištění členů statutárního orgánu, které se má vztahovat i na jejich přímé podřízené.

X X X

 Průlomový rozsudek ve „válce soudů“ potvrdila odvolací instance

 Vrchní soud v Praze potvrdil vítězství Mezinárodního rozhodčího soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) ve sporu s Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (RSHKAK). Ten se podle pravomocného rozsudku dopustil nekalé soutěže tím, že nechal publikovat článek, ve kterém nezákonně osočil PRIAC z protiprávního jednání. O rozhodnutí Českou justici informoval člen představenstva PRIAC David Řezníček.

Protiprávní jednání PRIAC mělo údajně spočívat v tom, že soud měl vyvolávat dojem, že rozhoduje majetkoprávní́ spory přesahující jeho zákonnou kompetenci. „Podle soudu se však jednoznačně prokázalo, že informace poskytované PRIAC byly pravdivé, na rozdíl od nepravdivých informací ze strany žalovaného RSHKAK,“ uvedl Řezníček.

Vrchní soud v Praze konstatoval stejně jako soud prvoinstanční, že RSHKAK jednal jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a dopustil se vůči PRIAC nekalosoutěžního jednání. Tímto rozhodnutím je první větev soudních řízení ve „válce soudů“ pravomocně skončena.

Dana Ondrejová, právní zástupkyně PRIAC, k vydanému rozsudku uvedla: „Odvolací soud se zcela ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že jednání Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře České republiky je nekalosoutěžní, neboť na adresu PRIAC adresoval nepravdivé a falešné hodnotící soudy s cílem poškodit jej coby svou konkurenci na českém trhu. Jak uvedl soud první instance a odvolací soud se s tímto hodnocením ztotožnil, každý slušný a poctivý soutěžitel se má soustředit pouze na propagaci své činnosti, nikoliv na kritiku jiného soutěžitele nebo výsledků jeho činnosti – to platí tím spíše, že bylo prokázáno, že výroky RSHKAK byly nepravdivé.“

Rovněž v druhé větvi soudních sporů těchto arbitrážních institucí padlo již dne 16. ledna 2023 další, zatím nepravomocné soudní rozhodnutí ve prospěch PRIAC. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR se podle Městského soudu v Praze opět dopustil vůči PRIAC nekalosoutěžního jednání tím, že v únoru 2021 zakázal rozhodcům zapsaným na seznamu RSHKAK působit současně u jiného stálého rozhodčího soudu v České republice. Rozhodce, kteří usnesení nevyhověli, vyškrtl ze seznamu svých rozhodců. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR žalují z tohoto důvodu i někteří jednotliví rozhodci, které tento krok poškodil.

Městský soud v Praze uložil Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, aby usnesení omezující činnost rozhodců zrušil, omluvil se za své nekalosoutěžní jednání a tuto omluvu rozeslal všem rozhodcům zapsaným na listině.

„Rozhodnutí považuji za významný krok pro ozdravení rozhodčího řízení a nápravu jeho pověsti v České republice. Pro vedení PRIAC je velmi obtížné budovat dobrou pověst České republiky v oblasti vnitrostátních i mezinárodních arbitráží, když  největší rozhodčí instituce s neomezenou rozhodovací pravomocí u nás chrání svůj monopol i za cenu nekalosoutěžního jednání a vylučování zkušených rozhodců jen proto, že jsou zapsáni u jiných soudů, což je mimochodem v mezinárodním prostředí zcela běžné a kvůli získávání zkušeností naopak žádoucí. Může mít pak taková rozhodčí instituce důvěru účastníků, že rozhodne jejich spor podle práva, nezávisle a kvalitně?,“ komentuje verdikt David Řezníček, ceskajustice.cz

X X X

Muž chválil na Facebooku Putina, že je borec. NS řešil souběh trestných činů

 Souběh činů schvalování trestného činu a současné popírání a zpochybňování genocidia třemi výroky o Putinovi, boji proti fašistům na Ukrajině a vodíkové bombě v deseti minutách na Facebooku je vyloučené. Jde o jeden čin, jakkoli státní zástupce a Okresní soud v Bruntále cílí na pozitivní hodnocení Vladimira Vladimiroviče Putina. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání odsouzeného za výroky odvysílané z Afriky k pokutě 45 000 korun.

Z případu schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání dne 21. února 2024 právní větu.

Putin je borec, osvobodí Ukrajinu od fašistické vládnoucí chunty, použil bych vodíkovou bombu menší tonáže, pokud budou ukrofišisti klást odpor, napsal ve třech výrocích bývalý voják D.M. na Facebook z pracovní cesty v Tanzanii. Učinil tak 25. února 2022 ráno během deseti minut od 08:38 do 08:48 hodin.

V září 2022 byl Okresním soudem v Bruntále shledán vinným dvěma trestnými činy: Schvalováním trestného činu podle § 365 a popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidia podle § 405 trestního zákoníku. Odsouzen byl k peněžitému trestu 45 000 korun. Jeho odvolání odmítl Krajský soud v Ostravě.

Takto okolnosti jednání D.M. popsal soud v Bruntále: „Obviněný se označených přečinů dopustil tím, že poté, co z pokynu prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, jakožto osoby, která vykonává kontrolu nad Ruskou federací a řídí její politické a vojenské akce, vstoupila ruská vojska v ranních hodinách dne 24. 2. 2022 bez jakéhokoliv důvodu, souhlasu či legitimní záminky, která by opravňovala použití síly, na území suverénního státu Ukrajina, kde započala vojenské operace spočívající v prvních fázích v ostřelování různých vojenských cílů na celém území Ukrajiny a v obsazování letišť a dalších strategických objektů, tedy poté, co v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva tato vojska zahájila útočný čin spočívající v použití ozbrojené síly proti svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny, způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů, který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, v kontextu s uvedenou agresí, ve městě Dar es Salaam v Tanzanii, prostřednictvím svého mobilního telefonu značky iGET Blackview, umístil  (texty) na veřejné sociální síti Facebook na adrese XY pod svým uživatelským jménem D. M.“

Co přesně bývalý voják napsal? Tři výroky během deseti minut: „Putin je prostě borec, věřím, že se mu podaří odzbrojit ukrofašisty“. Čtyři minuty poté: „Beru to i jako bývalý voják z povolání, věřím, že mu ta výborná strategie vyjde a osvobodí Ukrajinu od té fašistické vládnoucí chunty.“ A konečně: „Ještě ze strategického hlediska, bych použil vodíkové bomby menší tonáže, pro vyčištění strategických územím a likvidace útočné vojenské techniky. Je třeba opravdu zasadit ještě tvrdší úder, pokud budou ukrofašisti klást odpor.“ Úplné rozhodnutí NS v ceske justici.cz

X X X

 ŘSD neuspělo u ÚS v kauze úmrtí řidiče: Pro jednotlivce je složité změnit nefungující systém

 Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) neuspělo s ústavní stížností proti rozsudkům trestních soudů, které organizaci shledaly vinnou z nedbalostního zavinění úmrtí řidiče nákladního vozu. Ústavní soud (ÚS) odmítl její stížnost jako neopodstatněnou. ŘSD soudy potrestaly peněžitým trestem 1 milion korun, povinností zveřejnit výrok o vině ve dvou celostátních denících a určily jí náhradu majetkové i nemajetkové újmy poškozeným. 

Pro vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby není nutné, aby byla zjištěna konkrétní fyzická osoba, která nese odpovědnost za spáchaný trestný čin. Pro jednotlivce je navíc někdy složité změnit nefungující systém, jehož selhání vede k trestněprávním důsledkům. Trestní odpovědnost právnických osob tak vyplňuje mezeru tam, kde nelze dovodit individuální trestní odpovědnost.

K takovým závěrům dospěl druhý senát ÚS v čele se soudcem Janem Svatoněm, když zamítl ústavní stížnost ŘSD. Ta se u ÚS domáhala zrušení rozhodnutí obecných soudů, které jí shledaly vinnou z toho, že z nedbalosti způsobila v roce 2017 smrt řidiče nákladního vozu, na který spadl strom.  O jeho špatném stavu přitom zaměstnanci ŘSD věděli, avšak strom neodstranili. Ačkoliv soudy neshledaly trestní odpovědnost konkrétní osoby, dospěly k závěru, že se trestného činu dopustila ŘSD.

Dovolání společnosti v září minulého roku odmítl i Nejvyšší soud (NS). A to přesto, že pochybnost ohledně rozhodnutí odvolacího soudu vyjádřilo také Nejvyšší státní zastupitelství, které NS navrhlo, aby rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání. Podle NS však pro vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby není nutné zjistit a prokázat, která konkrétní fyzická osoba uvedená v § 8 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se dopustila jednání popsaného v odstavcích 1 a 2.

NS: O špatném stavu stromu věděli

V daném konkrétním případu bylo podle NS bez pochybností prokázáno, že zaměstnanci ŘSD nejpozději od roku 2013 věděli o špatném stavu daného stromu, aniž by ovšem kdokoliv něco učinil. Podle NS v případě ŘSD naprosto selhal vnitřní systém, kdy sice za statisíce korun byly pořízeny odborné posudky, potvrzující špatný stav stromu, aniž by to ovšem vedlo k jakékoliv nápravě.

Zaměstnanci o špatném stavu stromu podle soudu věděli Ilustrační foto: Pixabay

V ústavní stížnosti ŘSD, kterou zastupoval advokát Tomáš Gřivna, namítala, že obecné soudy nesprávně vyřešily otázku zavinění na straně fyzické osoby, jejíž jednání bylo ŘSD přičítáno. Soudy také podle stěžovatelky neposoudily znaky nedbalosti ke všem skutečnostem, jež jsou znakem skutkové podstaty daného trestného činu, přičemž ze samotné existence posudků, z nichž vyplývala potřeba strom pokácet, nelze dovozovat, že o nich neztotožněná osoba mohla vědět, znát jejich obsah a že by jednání neztotožněné osoby mohlo být přičítáno stěžovatelce. Rozhodnutí obecných soudů tak zasáhla do jejího práva na zachování principu presumpce neviny a soudy přijatá konstrukce její trestní odpovědnosti nepřípustně rozšiřuje výklad trestních předpisů nad jejich rámec.

Ani podle ústavních soudců však založení trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit konkrétní fyzická osoba. „Ustanovení § 8 odst. 2 a odst. 3 tak nebrání tomu, aby byla trestní odpovědnost právnické osoby odvozována od jednání určité skupiny jejích vedoucích pracovníků, zaměstnanců či osob s rozhodujícím vlivem na řízení právnické osoby, bez toho, aby byly označeny konkrétní osoby. Trestní odpovědnost právnických osob totiž slouží i k vyplnění mezery tam, kde nelze dovodit individuální trestní odpovědnost,“ uvádí se v odůvodnění usnesení o zamítnutí stížnosti.

Trestní odpovědnost právnických osob tak vyplňuje mezeru

„Pro jednotlivce, mezi jehož jednání a následkem trestného činu může být složité prokázat vztah příčinné souvislosti, je navíc fakticky často velmi složité změnit nějaký nefungující systém (srov. popsanou nefunkční kontrolní činnost stěžovatelky v odst. 24 a 25 rozsudku krajského soudu). Trestní odpovědnost právnické osoby není závislá na tom, zda se podaří, či nepodaří individuálně usvědčit/odsoudit sekundární [vedoucí osoby uvedené ve smyslu § 8 odst. 1 a) až c) TOPO] nebo terciární subjekt [zaměstnanec] ze spáchání trestného činu,“ konstatuje se dále v usnesení.

ÚS nepřisvědčil ani námitce stěžovatelky, že bylo zasaženo do jejích práv, když NS rozhodl o jejím dovolání v neveřejném zasedání, čímž vyloučil možnost se ho zúčastnit.

„Podle Evropského soudu pro lidská práva má obecně obviněný právo zúčastnit se jednání u soudu prvního stupně (srov. rozsudek velkého senátu ve věci Hermi proti Itálii ze dne 18. 10. 2006, stížnost č. 18114/02, bod 62 a násl.), v řízení o opravných prostředcích už osobní účast obviněného nemá tak zásadní význam. Ve vztahu ke stěžovatelce lze navíc poukázat na skutečnost, že je osobou právnickou, a vést jednání v její přítomnosti fakticky nelze,“ uzavřel ÚS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Fotbalisté Plzně v úvodním čtvrtfinále Konferenční ligy remizovali s favorizovanou Fiorentinou 0:0

Fotbalisté Plzně v úvodním čtvrtfinále Evropské konferenční ligy remizovali doma s favorizovanou Fiorentinou bez branek. Italský finalista minulé sezony soutěže měl více ze hry, stejně jako domácí si ale vytvořil jen minimum šancí. Za hosty nastoupil jako střídající v 70. minutě český reprezentační záložník Antonín Barák.

 Západočeši ani v 15. utkání této sezony Konferenční ligy neprohráli a před venkovní odvetou ve Florencii v příštím týdnu udrželi reálnou naději na postup.

Vítěz dvojzápasu narazí v semifinále na lepšího z dvojice Bruggy – PAOK Soluň. Viktoria díky zisku bodu posunula Česko v žebříčku koeficientů UEFA na 10. příčku a zajistila mu pro přespříští sezonu 2025/26 pro šampiona místo v hlavní fázi Ligy mistrů.

Plzeňští hrají v evropských pohárech čtvrtfinále poprvé v historii. Postupem by vyrovnali české klubové maximum od rozdělení federace, které drží semifinálovou účastí v někdejším Poháru UEFA z roku 1996 pražská Slavia.

Třetímu týmu české ligy z nejrůznějších důvodů chybělo hned 10 hráčů. Po zranění hlavy se stále neuzdravil Mosquera a Západočeši tak měli problémy hlavně na postu halfbeka.

Trenér Koubek se rozhodl vsadit na zkušenost a na pravý kraj nasadil pětatřicetiletého Řezníka, který naposledy hrál zápas v zimní přípravě a do soutěžního duelu zasáhl poprvé od prosince. Trenér Fiorentiny Italiano do zahajovací jedenáctky nepostavil Baráka a ani na lavičce nebyla jedna z opor záložník Bonaventura.

X X X

V Olomouci basketbalisté o záchranu sezóny

   2. Předkolo play-off  Kooperativa NBL 2023/24, 12.4.2024, 18:00, Olomouc

USK Praha – BK REDSTONE Olomoucko

Mladý tým trenéra Franka Kuhna míří k Hanákům s nelehkým úkolem. Druhá prohra by znamenala konec sezóny, což by jednoznačně bylo nesplnění předsezónních cílů. Naopak Olomouc si ze skupiny A2 přinesl herní pohodu a i na první pohled úzká rotace trenéra Hipshera si dokázala na Folimance držet potřebný bodový náskok nad mladým výběrem Sov. Zvrátí USK na palubovce soupeře nepříznivý stav, nebo jejich sedmdesátá sezóna v nejvyšší soutěži skončí před dveřmi play-off?

Jan Pospíšil (asistent trenéra USK Praha): “Druhé utkání předkola play-off KNBL nás zavede na palubovku Olomouce. Přestože jsme vlastní vinou v nelehké situaci, pevně věřím, že pokud budeme disciplinovaní v obraně a agresivnější v útoku vrátíme sérii na Folimanku, kde se rozhodne o tom, kdo postoupí do play-off.” Michal Fabrici

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.