Prezident Francie Macron už několikrát nabízel Západu jednání o konci války na Ukrajině, kde zbytečně stále umírají tisíce Ukrajinců a Rusů, kteří patří k sobě, protože je to jeden národ. Macron nikdy nebyl vyslyšen Německem, USA, Anglií a dalšími zeměmi Západu.

Z ČR pouze kandidát na prezidenta ing. Babiš s Macronem o tom jednal. Exšéf NATO Pavel konec války nechce, jako to nechtěl ani jinde v cizině, a teď by chtěl v Praze na Hradě místo Hitlera řídit s Německem a spol. válku na Ukrajině proti Rusku, protože v Německu je stále mnoho nacistů a fašistů, kteří se po porážce v Rusku i jinde ve světě chtějí Rusku pomstít. A pomoci by měla i armáda ČR, která bude omlazena a získá generálem Pavlem mladé lidi do armády. A nejen chlapce, ale i dívky, jako je to už na Ukrajině, když chlapci boj odmítají a utekli do ciziny.

X X X

PAVEL  SLIBOVAL  VĚRNOST  ARMÁDĚ  ČESKOSLOVENSKA,  DNES  NADÁVÁ  NA  DŘÍVĚJŠÍ  VEDENÍ  DR  HUSÁKA   A  DUBČEKA,  PROTOŽE  ZA  DOLARY  UTEKL  DO  NATO  A   K  HITLEROVĚ  ARMÁDĚ

OTEC  PAVLA,  PLUKOVNÍK  PAVEL,  SE   MUSÍ  V  HROBĚ  OBRACET

Petr Pavel se narodil roku 1961 v Plané u Mariánských Lázní do rodiny příslušníka Československé lidové armády, pocházejícího ze Lhoty za Červeným Kostelcem. Otec, plukovník Josef Pavel, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO; počínaje rokem 1973 působil po mnoho let v Táboře na tamním Velitelství Západního vojenského okruhu.

X X X

PAKT  FRANCIE  SE  ŠPANĚLSKEM,  AŤ  ŽIJE  MADRID

 Berlín je stranou, ať žije Madrid. Francie se Španělskem podepsaly pakt

Reuters: V době, kdy drhne spolupráce Paříže s Berlínem, se francouzský prezident Emmanuel Macron obrací ke svému jižnímu sousedovi, Španělsku. Úzká spolupráce v oblasti vzdělání, migrace a obrany, setkávání ministrů i společná zasedání obou vlád jsou základem důležité bilaterální dohody označované jako Barcelonská. Tu v katalánském městě podepsal Macron se španělským premiérem Pedro Sánchezem.

 Po smlouvách s Německem z roku 1963 a s Itálií z roku 2021 je to teprve třetí významná smlouva, kterou Francie podepsala s jiným evropským státem. V době, kdy vztahy s Berlínem sice fungují korektně, ale nejsou nejlepší, se francouzský prezident Emmanuel Macron obrací ohledně užší spolupráce ke Španělsku.

Zatímco mezi Macronem a německým kancléřem Scholzem panují v osobní rovině tenze, španělského premiéra Pedra Sáncheze označuje za svého dobrého přítele. Během Macronovy cesty do Barcelony tak došlo i na procházku ulicemi města, doprovázenou demonstracemi katalánských separatistů, nebo na návštěvu Muzea Pabla Picassa.

A v první řadě pak na oficiální stvrzení francouzsko-španělské smlouvy o vzájemném přátelství a spolupráci, označované nyní jako Barcelonská dohoda. Schůzky nejvyšších představitelů obou zemí sice probíhají od roku 1987, nová dohoda jim ale nyní dává konečně právní rámec.

Macron dohodu označuje za „vysoce symbolickou“, neboť jde teprve o třetí dohodu tohoto druhu, kterou Francie v Evropě podepsala. Španělsko má srovnatelnou smlouvu pouze s Portugalskem. Barcelonská smlouva ustavuje pravidelné každoroční schůzky ministrů zahraničí a obrany obou zemí, kteří budou mimo jiné koordinovat také společný postup před významnými diskusemi v rámci Evropské unie. Počítá se i s užší spoluprací v kultuře, vědě, výzkumu a školství.

Nesmí nás převálcovat USA

„Mluvili jsme o spolupráci v oblasti energetiky včetně výstavby nového plynovodu, i o lepším dopravním propojení obou zemí,“ řekl po jednání s Macronem Sánchez. Macron pak zdůraznil snahu Španělska a Francie zrychlit přechod k obnovitelným zdrojům a na tomto základě dále rozvíjet evropský průmysl.

V tom je podle něj nutný společný postup celé Evropské unie tak, aby dokázala čelit plánované protiinflační politice Spojených států a souvisejícím možném odchodu významných firem do zámoří. „Oba jsme si vědomi skutečnosti, že musíme reagovat velmi aktivně na takzvaný zákon o snižování inflace,“ řekl Macron k plánu Washingtonu, který zahrnuje masivní investice do obnovitelných zdrojů a ekologických technologií.

Americká vláda v této souvislosti plánuje investice ve výši miliard dolarů, což podle Macrona naruší transatlantický obchod a poskytne americkým společnostem nespravedlivou výhodu. „Evropa čelí kritickému okamžiku kvůli válce na Ukrajině, ale také kvůli obchodním rozhodnutím, která přijímají evropští spojenci, jako jsou Spojené státy,“ uvedl Sanchez.

Macron sice americký posun k ekologickým technologiím vítá, plán Washingtonu ale označil za „superagresivní“. Brusel má podle něj následovat USA podobnou iniciativou a zabránit tak přesunu evropských společností, které by zlákaly americké dotace. Právě snaha získat na svou stranu Madrid byla pro Macrona jedním z důležitých cílů návštěvy.

Jižní Evropa plánuje nový plynovod

Vzniknout má také nový podmořský plynovod propojující Barcelonu a Marseille, označovaný jako H2Med, BarMar nebo Koridor zelené energie. Ten bude v první přechodné fázi přepravovat zemní plyn a poté zelený vodík. Tedy ten získaný štěpením vody, kdy energie potřebná k elektrolýze pochází výhradně z obnovitelných zdrojů.

Nahradit má stávající projekt plynovodu MidCat (zkratka pro Midi-Catalogne) z roku 2003, který měl propojit francouzskou a španělskou plynárenskou síť prostřednictvím 190 kilometrů dlouhého potrubí vedoucího přes Pyreneje ze španělského Hostalriku severně od Barcelony do Barbairy východně od Carcassonne.

MidCat měl podporu Madridu a Lisabonu, ale také Berlína, který v něm viděl způsob, jak snížit závislost Evropské unie na ruském plynu. Španělsku, které disponuje 30 procenty evropské kapacity pro znovuzplyňování (regasifikaci) zkapalněného zemního plynu (LNG), měl umožnit dopravovat plyn ze Spojených států nebo Kataru do zbytku Evropy. Od projektu MidCat se v roce 2019 ustoupilo kvůli jeho dopadu na životní prostředí a rentabilitě, která v té době byla považovaná za omezenou.

O novém plynovodu, který má MidCat nahradit, představitelé Francie, Španělska a Portugalska jednali v průběhu loňského roku, jeho finální podobu nového projektu pak Sánchez, Macron a portugalský premiér Antonio Costa dokončili před měsícem ve španělském Alicante.

„Dohodli jsme se, že projekt MidCat nahradíme novým projektem, který se bude jmenovat Koridor zelené energie. Ten propojí Pyrenejský poloostrov s Francií, a tedy s evropským energetickým trhem mezi Barcelonou a Marseille. Jde o vytvoření plynovodu pro zelený vodík, ale dočasně také pro plyn, který evropský energetický trh potřebuje,“ řekl Sánchez k novému plynovodu který má dodávat surovinu dále do střední Evropy. Vzhledem k technické náročnosti stavby i k tomu, že státy neurčily žádná konkrétní data, jsou ale odborníci k této realizaci skeptičtí.

X X X

 AMERIKA  CHCE  RUSKO  VYHNAT  JEŠTĚ  LETOS? 

PLÁN  NÁČELNÍKA  USA  MILLEYE  V  NĚMECKU

Vyhnat Rusy letos? Těžké, ne však nemožné, soudí USA a prozradily klíč

Pro Ukrajince bude velmi složité vypudit ruské síly z okupovaných území, uvedl šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley po jednání na americké letecké základně Ramstein v Německu. Pro to, aby Ukrajinci mohli vést významnou ofenzivu, bude podle něj klíčové, aby si počkali na nyní slíbené dodávky vojenského vybavení a výcvik.

 „Z vojenského hlediska bude letos velmi obtížné vypudit ruské síly z každého centimetru Ruskem okupované Ukrajiny,“ uvedl Milley. Neříkám, že to nebude možné, ale bude to velmi složité,“ dodal. „Myslím si, že Ukrajinci budou však schopni vést významnou ofenzivní operaci,“ ubezpečil pak ještě.

Cílem je podle generála dodat potřebné zbraně a vybavení na Ukrajinu, aby je nově vycvičené síly mohly použít „někdy předtím, než nastanou jarní deště.“ „To by bylo ideální.“

Klíčem k úspěchu bude kombinace amerického výcviku ukrajinských vojáků a zásobení celou řadou nových zbraní a desítek obrněných vozidel, která zamíří na Ukrajinu. Američané už ukrajinské vojáky k velké nelibosti Ruska na základnách v Německu koneckonců dlouhodobě cvičí. Nové zbraně ovšem znamenají další trénink.

„Uvidíme, jak si poradí s novým vybavením,“ uzavřel Milley.

X X X

USA označí Vagnerovce za zločince Americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Vagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce. Uvedl to bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, podle něhož se ruský prezident Vladimir Putin na tuto soukromou skupinu spoléhá stále víc. Na Ukrajině je podle Kirbyho nyní nasazeno asi 50 000 vagnerovců.

Před jednáním na základně Ramstein novou pomoc ohlásila několik států včetně USA. „Nový americký balík pomoci má objem 2,5 miliardy dolarů (55,2 miliardy Kč), celkem tak americká vojenská pomoc Ukrajině dosáhla 26,7 miliardy dolarů“ (590 miliard korun), řekl americký ministr obrany USA Lloyd Austin.

Součástí nových dodávek z USA bude mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker.

Německo žádné nové zbraně pro Ukrajinu neohlásilo, upřesnilo ale dodání těch dříve slíbených. Ještě během ledna a února ukrajinské síly dostanou ke 30 zaslaným samohybným protiletadlovým kanónům Gepard sedm dalších a na jaře Kyjev převezme také další moderní systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Ten zatím nemá ani německá armáda.

Jak to bude s leopardy?

Jednání se nyní vedou o dodávky německých tanků Leopard. I kdyby se o jejich dodání rozhodlo již nyní, dodat několik desítek z nich na Ukrajinu by se stihlo patrně až v polovině jara.

Nový německý ministr obrany Boris Pistorius řekl, že rozhodnutí poslat na Ukrajinu tanky Leopard zatím nepadlo, Berlín se ale připravuje na možný souhlas. Není jisté, kdy a zda se tak stane. Německá média upozorňují, že předání tanků i po souhlasu může třeba v případě těch, co byly původně slíbeny například Česku, trvat až tři měsíce.

Agentura AP dodává, že příliv nových zbraní, tanků a obrněných transportérů přichází v době, kdy Ukrajina čelí intenzivním bojům na východě země v okolí města Bachmut a nedalekého solného města Soledar. Očekává se, že bitvy na jaře zesílí.

Milley řekl, že počet ruských mrtvých a zraněných na Ukrajině „výrazně“ převyšuje 100 tisíc lidí. „Je to velmi, velmi krvavá válka a na obou stranách jsou značné ztráty,“ řekl „Dříve nebo později se bude muset dojít k vyjednávacímu stolu,“ dodal také.

X X X

RUSKO:  ZÁPADNÍ  TANKY  NA  UKRAJINĚ  NIC  NEZMĚNÍ,  DOPADNOU  JAKO  ZA  HITLERA  U  MOSKVY

Západní tanky nic nezmění, pouze Ukrajině uškodí, uvedl mluvčí Kremlu

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zamýšlené dodávky tanků Ukrajině této zemi v ničem nepomohou. „Dodávky tanků Kyjevu ze Západu nic nezmění,“ prohlásil v pátek, podle něj nijak nezmění průběh konfliktu na Ukrajině. Agentura TASS rovněž upozornila, že podle jeho slov budou mít negativní dopad na Ukrajinu i Ukrajince.

„Následky budou negativní, jednoznačně,“ odpověděl v pátek na dotaz novinářů Peskov. „Opakovaně říkáme, že podobné dodávky nic zásadně nezmění, jen přidělají problémy Ukrajině a ukrajinskému lidu,“ dodal mluvčí.

„Odborníci si jsou problémů, které provázejí tyto dodávky, dobře vědomi. Všechny ty tanky potřebují údržbu, opravy a tak dále,“ řekl Peskov, podle kterého ovšem Rusku západní zbraně nijak nepřitíží. Lze si ale podle něj všimnout, že se do konfliktu stále více zapojuje NATO.

Byly to mimo jiné právě dodávky zbraní od západních spojenců, které loni v srpnu pomohly Ukrajině spustit na několika frontách protiofenzivu a dobýt část zpět část Ruskem okupovaného území. Úspěchy Ukrajinci od léta měli na severozápadě v Charkovské oblasti a na jihu, kde se ruské jednotky stáhly z města Cherson a jeho okolí na pravém břehu řeky Dněpr.

Na americké letecké základně Ramstein v Německu v pátek jednali zástupci několika desítek západních zemí ve formátu takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Očekává se, že jedním z témat bude právě možnost poskytnout německé tanky Leopard ukrajinské armádě. K dalším rychlým dodávkám zbraní včetně západních tanků v pátek účastníky jednání v Ramsteinu vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

O průběhu „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, hovořil ruský prezident Vladimir Putin s bezpečnostní radou, uvedl v pátek Peskov. Podle agentury RIA Novosti se setkání účastnili mimo jiné tajemník rady Nikolaj Patrušev, šéf diplomacie Sergej Lavrov a ministr obrany Sergej Šojgu. Ten účastníky informoval o svém setkání s veliteli ruských vojsk na Ukrajině z tohoto týdne. Bližší podrobnosti mluvčí Kremlu nesdělil.

Peskov v pátek také uvedl, že vztahy Moskvy s USA, které podporují Ukrajinu a proti Rusku podobně jako další státy světa od začátku invaze zavedly řadu sankcí, jsou na historicky nejhorší úrovni. V dohledné době podle mluvčího neexistuje naděje na jejich zlepšení.

„Poslední dva roky jsou pro naše bilaterální vztahy velmi špatné, navzdory počátečním nadějím spojeným s Ženevou. Nyní jsou pravděpodobně na svém historicky nejnižším bodě,“ uvedl Peskov.

Prezidentského úřadu se před dvěma roky ve Spojených státech ujal Joe Biden. S Putinem se setkal v Ženevě v červnu 2021, od té doby spolu několikrát hovořili telefonicky. Podle Peskova se nyní o žádné osobní schůzce nejedná.

X X X

 Ruský útok na Ukrajinu z Běloruska může přijít na podzim, míní analytici

Nový ruský útok na Ukrajinu z Běloruska není v tuto chvíli příliš pravděpodobný, očekávat se dá spíše na podzim. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW) Usuzuje tak na základě aktivit ruských vojsk v Bělorusku.

 Bělorusko, které je nejbližším spojencem Moskvy, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, zato poskytlo Rusku k útoku proti sousední zemi své území a letiště. Ukrajina musí chránit svou severní hranici v obavě, že by se mohl zopakovat ruský útok z Běloruska na Kyjev ze začátku invaze.

Ruské síly, které jsou v současné době rozmístěny v Bělorusku, procházejí výcvikovou rotací a přesouvají se do bojů na východní Ukrajině, uvedli američtí analytici. Ti zároveň nepozorují žádné náznaky, že by ruské síly v Bělorusku měly velitelské a řídicí struktury potřebné pro útok proti Ukrajině v zimě nebo na jaře tohoto roku, před kterým Ukrajina varovala na konci roku 2022.

Vzhledem k nedávným zprávám ukrajinských zpravodajských služeb o tom, že Rusko a Bělorusko plánují provést dvě velká cvičení, pravděpodobně v září tohoto roku, se zdá být pravděpodobnější, že ruské síly si mohou připravovat podmínky pro nový útok na Ukrajinu z Běloruska na konci roku 2023. ISW proto v tomto smyslu také aktualizoval svou dosavadní prognózu.

Podle analytiků Rusko do té doby dokončí výcvik branců do armády z podzimu 2022 a zřejmě završí i jarní odvodový cyklus. Odklad útoku z Běloruska by Rusku také umožnil zvýšit kapacity svého vojenského průmyslu, aby pro novou invazi z Běloruska byl k dispozici dostatek vojenského vybavení.

Myšlenku útoku ruských sil na Ukrajinu z Běloruska nadále kritizují ruští nacionalističtí vojenští blogeři, všímá si ISW. Jeden z nich uvedl, že pro Rusko je výrazné rozšíření fronty špatný nápad.

Argumentují, že bojová výkonnost ruských sil se po „zhuštění“ frontových postavení po stažení ruských sil z pravobřežní části Chersonské oblasti zlepšila. Tvrdí, že ruské síly nemají schopnost proniknout hluboko na Ukrajinu v několika současných směrech postupu, jak se o to Rusko pokoušelo na začátku roku 2022.

X X X

 ŠÉF  ARMÁDY  ČR ŘEHKA:  NA  VELKOU  VÁLKU  NEJSME  PŘIPRAVENI

I  VOJÁCI  ČR  PROTI  RUSKU

 Karel Řehka se po dvouleté pauze v civilu vrátil do armády, a rovnou na místo náčelníka generálního štábu. Vytyčil si jasný cíl: připravit českou armádu k boji. Jeho úvahy o bezpečnosti a obraně ale ozbrojené síly přesahují. „Nechci strašit, já chci jenom říct, že se to (případný konflikt) dotkne každého,“.„Nějaká krize stoprocentně přijde. Historicky to tak prostě je,“ doplnil.

x  V médiích a na sociálních sítích rezonovala vaše slova z projevu na velitelském shromáždění, kde jste řekl, že primárně se česká armáda musí „chystat na válku velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi“. Je česká armáda připravená na takový otevřený válečný konflikt, jaký vidíme na Ukrajině?

Tak česká armáda je připravená na všechno, na něco lépe, na něco hůře. Reálně nejsme připraveni tak, jak bychom potřebovali. Nemá cenu si něco nalhávat, je potřeba si říkat realitu a je potřeba na tom pracovat.

Není to jen o armádě, je to o celé společnosti, v minulosti tady prostě takové společenské ani politické zadání nebylo. Nechystali jsme se na to, lidi to nechtěli. Máme 30 let bezprecedentního bezpečí a prosperity, a tak nějak jsme si začali jako společnost myslet, že to tak bude navěky, že je to automatické a že na to máme nárok, protože jsme se do toho narodili. Tak to prostě není.

Posledních dvacet let jsme jako armáda žili v expedičních operacích, byly to různé mírové mise, stabilizační mise, protiteroristický boj a podobně. Někam jsme poslali vojáky, ti se na to připravili a udělali to. V takových typech operací jste to vy, kdo určuje tempo. Když něčeho máte málo, tak můžete zpomalit. Ale ve válce, jakou teď vidíme na Ukrajině, to prostě nejde. Tam když něco nemáte, tak umřete.

Konflikt velkého rozsahu a vysoké intenzity s vyspělým protivníkem vyžaduje úplně odlišnou armádu, ale hlavně to vyžaduje vědomí, že obrana opravdu není jenom o armádě, ale o celé společnosti. Je to o odolnosti, o vůli se bránit, o součinnosti všech složek, průmyslové základně.

Dotkne se to každého

x Hrozí podle vás, že se konflikt přelije dál do Evropy?

Nemyslím si, že to je pravděpodobné. Nemyslím si, že to chce naše strana nebo protistrana, ale vyloučit se to nedá. Nevím, co bude za pět let. To teď neví nikdo. Jestli někdo tvrdí, že ví, tak lže.

Není potřeba žít ve stresu, ve strachu, mít z toho nějakou paranoiu. Samozřejmě to neznamená, že všechno zahodíme a začněme dělat jenom obranu. Určitě ne. Máme spoustu jiných problémů, ale je potřeba to brát seriózně.

Když začneme teď investovat dvě procenta HDP do obrany, tak to není příprava na tuto krizi, ale na tu krizi, která přijde za deset patnáct let. A ona nějaká stoprocentně přijde. Historicky to tak prostě je.

Nedíváme se na to, jestli hrozí konflikt s Ruskem dneska nebo zítra. My se musíme dívat na to, jestli bude hrozit za deset let nebo patnáct let. A kdyby hrozil, tak se teď musíme začít chystat, a to strašně rychle, protože to dlouho trvá.

Kdyby dnes nastala krize třeba na východním křídle NATO. Tak co se stane? Okamžitě, od první vteřiny jsme ve válce i my. Pokud by byl aktivován článek pět, okamžitě vysíláme vojáky bojovat, musíme je zabezpečovat, ti vojáci tam budou umírat, to si neříkejme, že ne.

Česko je tranzitní země na oba směry: severovýchod i jihovýchod. Začnou se sem nasouvat spojenecké síly, můžou tady být různé sabotáže, kybernetické útoky. My budeme muset zabezpečit různé objekty důležité pro obranu státu a také kritickou infrastrukturu. Jestli tady je občas někdo rozrušený z nějakého konvoje, tak to je nic, to jsou jenom takové malé testy. To by byla úplně jiná čísla.

x Co tím chcete říct?

Nechci strašit, já chci jenom říct, že se to dotkne každého a velmi rychle. Posledních dvacet třicet let se tady nebudovala protivzdušná obrana státu ani silná protiraketová obrana. Kolikrát jsme řešili nějaký nácvik nebo systém vyrozumění obyvatelstva? Jak jsme na tom s prvky civilní ochrany? Kolik máme kde zásob?

Náčelníkem generálního štábu české armády se generálmajor Karel Řehka stal 1. července 2022 | Foto: Roman Vondrouš | Zdroj: ČTK

To není jenom o armádě, to je o nemocnicích, o zdravotnictví, o dopravní infrastruktuře, o spoustě jiných věcí. Nechci plašit nebo děsit, to je zbytečné, to není potřeba, ale je potřeba si jenom říct, že to je fakt vážný.

Chybí seriózní diskuse

x Ve své knize Informační válka jste napsal, že „naše veřejnost má o reálném stavu obranyschopnosti pouze velmi mlhavou představu, pokud vůbec nějakou představu má“. Teď jste v pozici, kdy to můžete změnit. Co s tím budete ze své nové pozice dělat?

Už jsem to říkal v nějakých rozhovorech, pořád opakuji, že hlavní cíl pro mě jako náčelníka generálního štábu je bojeschopnost a připravenost armády. K tomu mám stanovených pět oblastí, ve kterých dělám konkrétní kroky.

KAREL ŘEHKA (47)

Devátý náčelník Generálního štábu Armády České republiky se narodil v roce 1975. Uniformu nosí od 14 let, kdy nastoupil na vojenské gymnázium v Opavě. Studoval na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově a na Královské vojenské akademii v britském Sandhurstu. Sloužil na různých pozicích u armádních speciálních sil, byl na zahraničních misích v Kosovu a Afghánistánu. Od roku 2010 velel 601. skupině speciálních sil generála Moravce. Od listopadu 2014 až do roku 2017 vedl Ředitelství speciálních sil, které vzniklo k 1. lednu 2015. Výjimečná je jeho zkušenost jakožto zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v polském Elblągu. V letech 2020 až 2022 odešel dočasně do civilu a zastával post ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Prezident Miloš Zeman a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se na něm v červnu 2022 shodli jako na vhodném nástupci tehdejšího náčelníka generálního štábu Aleše Opaty. Funkce se ujal 1. července 2022.

Jedna z těch oblastí je přispět k formování strategické kultury v této zemi. Říkám přispět, protože to já nemůžu dělat sám, ale můžu přispět. Chtěl bych kultivovat strategickou diskusi v oblasti obrany tak, abychom se bavili o podstatných věcech, aby se o to lidi zajímali. Protože kdy jste viděla naposledy v nějakém médiu opravdu seriózní diskusi o obraně?

Já neříkám, že taková diskuse vůbec není, ale je velmi málo. A přitom je v Česku spousta chytrých lidí, například v akademické obci.

Takže se o tom snažím mluvit v rozhovorech. Snažím se ty věci pojmenovávat napřímo, nebýt úplně mlhavý, ale tam, kde můžu, tak říkat ty věci tak, jak jsou. Nic si nenalhávat. Nechci ani po mých lidech, aby mi něco nalhávali. Nepotřebuji slyšet, že jsou věci v pořádku, pokud nejsou.

Zrovna jsme tady měli první setkání s partou akademiků z celé České republiky, jejichž práci uznáváme a vážíme si jejich odborné úrovně v oblasti bezpečnosti a především obrany a vojenství. Měli jsme intenzivní diskusi, bavili jsme se, jak zlepšit spolupráci, komunikaci.

Na základě zkušeností, jak se baví se svými studenty, nám vysvětlovali, jak některé věci vnímá mladá generace, jakou mají nebo nemají vůli se angažovat do obrany třeba v případě války a podobně.

x Právě mladá generace mě zajímá. Máte dvě dospívající dcery, takže asi víte, co řeší v tomto věku mladí lidé. Jak je zaujmout pro obranu státu?

No… To je složitý úkol. Nemusí být každý voják, to vůbec ne. Podle mě to začíná u formování hodnot. Vědět, co je pro nás cenné, uvědomovat si, že se máme dobře, proč se máme dobře, že to není zadarmo.

Když vidím věci ve veřejném prostoru, které jsou z mého pohledu nebezpečné, ať už je to extremistická radikalizace nebo škodlivý populismus, tak se o tom doma bavíme, pojmenováváme ty věci, diskutujeme to se ženou, s dětmi, říkáme si názory.

Radikální změna

x Čím si Česká armáda za 30 let samostatnosti prošla?

Armáda se posunula úplně radikálně jinam, protože na začátku 90. let to byla stará armáda braneckého typu, která vyšla z Československé lidové armády, jež byla nástrojem totalitní moci. A najednou se přerodila v armádu demokratického státu.

Už v 90. letech začaly zahraniční operace. Armáda prošla jak mírovými, tak bojovými operacemi, vojáci reálně bojovali, což byla obrovská zkušenost. Zároveň došlo k profesionalizaci v roce 2005, začali jsme budovat profesionální praporčický a poddůstojnický sbor, což dřív nebylo, samozřejmě obrovský krok byl vstup do NATO v roce 1999.

Laik si to možná těžko dokáže představit, ale to celkové myšlení, mentalita někoho, kdo byl v armádě východního typu, od organizační kultury, jednání s lidmi, jednání s podřízenými, přístup k poddůstojnickému sboru, k mužstvu, k praporčíkům ze strany důstojníků, plánovací procesy, prostě celkové uvažování se radikálně změnilo.

x Na závěr se vrátíme ještě k Ukrajině. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která zastupuje zbrojařské firmy, tvrdí, že firmy v tuto chvíli vyprázdnily sklady. Česká armáda posílá na Ukrajinu na pomoc také techniku. Má Česko ještě něco, co může na Ukrajinu poslat, anebo už bude pomáhat spíš výcvikem ukrajinských vojáků?

Z dobrých důvodů nekomentujeme konkrétní pomoc Ukrajině. Probíhá to v utajeném režimu, ale obecně je potřeba si říct, že Ukrajině se pomáhá dál ve všech liniích, ať už je to výcvik nebo materiál nebo i v mezinárodním prostředí finanční pomocí.

Chci říct, že je kritické, že to probíhá. Je to důležité a nejen z morálního hlediska, že pomáháme suverénnímu státu bránit se proti barbarské agresi, ale je to důležité pro naši vlastní obranu a pro naši vlastní bezpečnost.

Co se pro mě jako pro náčelníka generálního štábu změnilo, je spousta věcí, ale jedna z nich je i to, že mám jasně definovaného protivníka a nemusíme si už nic nalhávat a předstírat. Prostě Rusko je přímá bezpečnostní hrozba pro Českou republiku.

Jako náčelník generálního štábu uvažuji tak, že jestli naši vojáci budou válčit v nějakém konfliktu vysoké intenzity v dohledné době, tak tím protivníkem s největší pravděpodobností bude Rusko.

X X X

 Na střechách se objevila protivzdušná obrana, Kreml se bojí útoku na Moskvu

Na několika vládních budovách v Moskvě se ve čtvrtek objevily raketové systémy určené ke zneškodnění letadel či přilétajících raket. Krok signalizuje, že Kreml se připravuje na potenciální, i když nepravděpodobný útok směřující na ruské hlavní město, hodnotí situaci list The Guardian.

 Fotografie publikované ve čtvrtek večer na sociálních sítích ukazují ruský protiletadlový systém Pancir na střeše osmipatrové budovy spadající pod ruské ministerstvo obrany ve čtvrti Taganka asi dva kilometry od Kremlu. Na videích z místa je rovněž vidět průběh instalace systému.

Samohybný protiletadlový systém Pancir-S1 krátkého až středního doletu slouží k obraně proti letadlům, vrtulníkům či řízeným střelám. Ruská armáda o zbrani rovněž uvádí, že může sloužit proti menším cílům, jako jsou drony, které se staly na ukrajinském bojišti všudypřítomné.

 The Guardian podotýká, že raketový systém se na střechách v Moskvě objevil den před schůzkou západních představitelů obrany na letecké základně Ramstein v Německu, aby se dohodli na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Ten by mohl zahrnovat také poskytnutí těžkých tanků.

USA už Ukrajině přislíbily další armádní pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů, jejíž součástí bude systém protivzdušné obrany Patriot.

 Ruští představitelé se země NATO tento týden snažili od zasílání pokročilejších zbraní odradit tvrzením, že vojenská prohra Ruska na Ukrajině by mohla vést k jadernému konfliktu.

„Porážka jaderné velmoci v konvenční válce může vyvolat začátek jaderné války,“ napsal ve čtvrtek Dmitrij Medveděv, bývalý prezident a místopředseda ruské bezpečnostní rady.

Ruští vojenští představitelé instalaci raketových systémů zatím nepotvrdili. Ruská média nicméně v posledních týdnech informovala rovněž o rozmístění raketových systémů dlouhého doletu S-400 v Moskvě.

Prokremelští blogeři ve čtvrtek podle The Guardianu uvedli, že výskyt raketových systémů v Moskvě ukázal, že ruské vojenské vedení je nyní znepokojeno útoky na svá vlastní města.

„Znamená to, že vedení dokonale rozumí všem rizikům a chápe, že údery proti Moskvě a regionům jsou jen otázkou času,“ napsal Alexander Kots, ruský novinář, jenž podporuje ruskou válku na Ukrajině. „Je dobré začít plánovat předem místo až po prvních útocích,“ dodal.

Na armádních základnách či skladech munice na Krymu a v Rusku se v posledních měsících odehrála série záhadných explozí, které mají podle analytiků zřejmě na svědomí ukrajinské drony s dlouhým doletem schopné uletět až tisíc kilometrů. To může dostat na dostřel také Moskvu.

X X X

Zeman žádal Fialu o podpis abolice v kauzách svých lidí. Premiér odmítl

Prezident Miloš Zeman loni v létě žádal premiéra Petra Fialu o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Šlo o případ skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Informoval o tom Deník N, podle kterého premiér Zemanovi nevyhověl.

Fiala stejně nechtěl případ komentovat. „Pan premiér se nebude vyjadřovat. Děkuji za pochopení,“ sdělil Deníku N a ČTK mluvčí vlády Václav Smolka.

Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo podle Deníku N o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí.

O této záležitosti už dříve veřejně promluvil sám prezident, podle něhož ředitel BIS Michal Koudelka nařídil v minulosti odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí, a odposlouchávána tak byla i hlava státu. Po Zemanových výrocích se případem začala zabývat inspekce Bezpečnostní informační služby pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) loni v prosinci konstatovala, že nemá žádné indicie, že zpravodajská služba postupovala nezákonně.

Druhý případ, o kterém se prezidentův dokument zmiňoval, se přímo dotýká kancléře Vratislava Mynáře. Právě on skartaci tajného dokumentu o Vrběticích nařídil, uvedl deník. Kauza se může podle serveru týkat i někdejšího pověřeného šéfa bezpečnostního odboru Jana Nováka.

Policisté měli podezření, že se dostala i k lidem, kteří neměli patřičnou bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu – tu nemá ani Mynář, ani Novák, dodal Deník N.

„Zeman v létě na Úřad vlády odeslal premiérovi Petru Fialovi písemný požadavek, aby v těchto dvou trestních řízeních spolupodepsal nepřípustnost trestního stíhání. Fiala však abolici nepodepsal,“ napsal Deník N s odkazem na osm důvěryhodných zdrojů z Fialova kabinetu, Hradu a Úřadu vlády. Zeman podle nich v dokumentu neuvedl žádná konkrétní jména.

Premiér své rozhodnutí neformálně řešil se členy své vlády, kteří ho v rozhodnutí abolici nepodepsat podpořili. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na informace obsažené v článku zatím nereagoval.

Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.

X X X

ŠLACHTA:  NEVYPLÁCÍ  SE  PRACOVAT  PRO  STÁT

Nevyplatí se pracovat pro stát, zlobí se Šlachta kvůli milosti pro Nečasovou

Coby šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se Robert Šlachta podílel na rozkrytí kauzy kolem Jany Nečasové. Když pak Kancelář prezidenta republiky Miloše Zemana oznámila, že hlava státu Nečasové udělila milost, neskrýval Šlachta zklamání. K celé záležitosti se navíc vyjádřil slovy, že je to „prasárna a bylo to domluvené“.

Robert Šlachta ještě coby šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu rozkryl kauzu Jany Nečasové. Na fotografii je z Rozstřelu z června 2022. | foto: Profimedia.cz

x Rozhodnutí prezidenta Zemana jste okomentoval na Twitteru jako prasárnu. Proč jste volil tak ostrá slova? Měl jste vztek?

Bylo to v návalu emocí. S odstupem dvou hodin je mi z toho spíše hodně smutno, protože o něčem takovém se v prostředí justice mluví delší dobu. Velmi důležité je tam to, že soudkyně Králová šla do důchodu a zprostila bývalé exposlance obžaloby. To byl ten Šnajdr, Tluchoř a Fuksa, městský soud to vrátil zpátky s tím, že osvobozující rozsudek je neplatný a 6. prosince se začalo znovu soudit. Dlouho tady tak byla obava, že pokud by v této kauze byla odsouzena ať minimálně podmínkou, šla by už Nečasová do výkonu trestu. Museli se snažit o to, aby byl první trest zahlazený.

 V prosinci Ústavní soud potvrdil, že jsme se v celé kauze nedopustili ničeho nelegálního a všechno je potvrzené. Všechny stížnosti byly zameteny pod stůl, proto měli poslední možnost, a oni jí využili. Prezident republiky vstoupil do kauzy, která je ještě živá. Soudí se jedna odnož kauzy a je to dohromady jedno a to samé. Je to kauza z roku 2013 a týká se obdobných skutků.

x Můžete prosím zmínit konkrétně, v jakých kruzích se o tomto plánovaném kroku mluvilo?

Pořád se ke mně dostávaly informace, že tyto snahy jsou, aby k zahlazení došlo. Bral jsem to pořád tak, že by si někdo něco takového nedovolil, ale bohužel se to potvrdilo. Vždy se spekuluje o všem možném, ale já to bral jako plácání, ale bohužel je to pravda.

x Jak velká je to pro vás frustrace, že prezident učinil tento krok?

Spravedlnosti bylo učiněno zadost, padl rozsudek a obhajoba využila všechny prostředky, které měla a stejně nám všechny soudy daly zapravdu. Ohledně spravedlnosti z naší strany, tady justice fungovala. Ale vstoupila do toho politika, a to je jedna z věcí, proč jsem Přísahu zakládal. Frustrace lidí z nespravedlnosti nebo z dvojího metru, to mezi lidmi je. A já se stále soudím s lidmi, kteří mě neustále napadají za to, co jsem napsal ve své knize a podobné věci. Je to pro mě naštvání a frustrace.

x Myslíte to tak, že se s vámi lidé soudí v souvislosti s onou kauzou?

Zejména. V knížce jsem popsal, jak to je a jak to bylo. To se ani nebavíme o stížnostech a o tom, co jsme všechno s kolegy museli přetrpět a co vůči nám bylo. Za další všichni lidé, kteří na dané kauze pracovali, jsou už od policie pryč a mimo.

Zarážím se nad jednou věcí. Dopoledne vyskočí informace, že Zeman chtěl abolici pro své spolupracovníky na Hradě, a jak se proti tomu Petr Fiala staví. A tady je na druhou stranu milost u Nečasové, a to Petru Fialovi nevadí? Tohle nikdo z ODS nekomentuje? Pro mě je to jednoznačně dohoda – ať to bylo na večeři premiérů, byl tam i Zeman a Fiala, ať to bylo kdekoliv, jde to ruku v ruce.

 x Co na to říkají kolegové, se kterými jste na tom pracoval, ozvali se vám ohledně toho?

Všichni mi píšou velmi vulgární zprávy. Jsou rádi, že od policie odešli a říkají, že pro tento stát se vůbec nevyplatí pracovat, tak to všichni komentují. Jsou velmi naštvaní.

x Jak to budete dál řešit?

Štve mě to. To je důvod, proč jsem vstoupil do politiky a budu ještě důraznější. Bylo by dobré, kdyby si to občané uvědomili, že jsou tady lidé, na které se nesmí sahat. Kdyby to byla kauza mezi obyčejnými občany, tak už je dávno hotová a sedí. A podívejte se, jaké kauzy se vedou u těchto lidí.

X X X

SETKÁNÍ  STROPNICKÉHO  S  JOVANOVIČEM

Stropnický se setkal s proruským dezinformátorem. Ministrovi to vadí

Velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický bude muset ministrovi Janu Lipavskému vysvětlovat své setkání tento týden s proruským dezinformátorem Žarko Jovanovičem. „Přijetí takové návštěvy považuji za vážné pochybení pana velvyslance,“ napsal iDNES.cz šéf české diplomacie Lipavský a stejné vyjádření dal i na Twitter. Jovanovič byl i u setkání, jehož se účastnil poslanec SPD Jan Hrnčíř.

„Jeho úkolem je svědomitě reprezentovat českou diplomacii, což je rozhodně v rozporu s tím, že se setkává a fotografuje s čelními představiteli proruské dezinformační scény,“ rozzlobil se ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský.

„Vyžádal jsem si od něj detailní zápis ze setkání včetně toho, proč přijal delegaci pana poslance Hrnčíře v tomto složení. Na základě toho rozhodnu příští týden o dalším postupu,“ napsal iDNES.cz ministr Lipavský.

Jovanovič na Facebook umístil i fotky s Hrnčířem u Stropnického, před izraelským parlamentem Knesetem v Tel Avivu a při jeho setkání s českými krajany v severoizraelském přístavu Haifa. Za Stropnickým zamířil kromě poslance SPD Hrnčíře i David Bohbot z neparlamentní Trikolóry.

  Stropnický v pátek nezvedl iDNES.cz svůj mobilní telefon. Na velvyslanectví v Tel Avivu si vyžádali kontakt, že se ozvou zpět. To se ale už nestalo.

„Nemohu mít přehled o tom, kdo působí v dezinformační sféře u nás,“ řekl ale Stropnický Deníku N s tím, že neověřoval minulost a aktivity své návštěvy.

V minulosti byl Stropnický velvyslancem také v Portugalsku, v Itálii a ve Vatikánu, velvyslancem v Izraeli je od roku 2018. Letos v létě ho má vystřídat jako nová velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Stropnický byl za ANO ministrem obrany v koaliční vládě Bohuslava Sobotky z ČSSD a ministrem zahraničí ve vládě Andreje Babiše.

Loni na podzim dokonce zvažoval svou kandidaturu na prezidenta za hnutí ANO, ale nakonec si to podle Babiše rozmyslel, a tak kandiduje on sám a příští týden se utká ve druhém kole volby hlavy státu s Petrem Pavlem.

Setkali jsme se krátce, říká Hrnčíř. Schůzka trvala dvě hodiny, uvedl Bohbot

Poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř, který byl tento týden omluven z jednání o nedůvěře vládě, řekl iDNES.cz, že byl v Izraeli na soukromé návštěvě a o obsahu svého jednání se Stropnickým proto nechtěl nic říci.

„Vrátil jsem se před chvílí, teď se přesouvám z letiště. Byla to soukromá cesta, kterou jsem si sám platil, není z veřejných zdrojů. Setkal jsem se s panem velvyslancem krátce, požádal jsem o setkání, on mi vyhověl, bylo to přátelské setkání, pár fotek, nebyla to žádná oficiální mise,“ řekl v pátek Hrnčíř.

Připustil, že na schůzce byl i Žarko Raptor Jovanovič a že dělal fotografii. „Nebyl jsem rád, že se tam objevil, ale nemohl jsem to ovlivnit, že tam bude. Vím, že nás nemá rád a hodně škaredě se o nás vyjadřuje, co jsem viděl na sociálních sítích,“ uvedl pro iDNES.cz Hrnčíř. Pak připustil, že jsou přátelé na Facebooku,. „Nejsem si jistý, jestli nebyl někdy historicky členem hnutí, ale to si nejsem jistý,“ řekl Hrnčíř.

Jovanovič pro svou televizi Raptor TV natáčí akce prokremelské dezinformační scény, zároveň spolupracuje s ruskou armádní televizí Zvezda. Ladislav Vrabel, organizátor protestů Česko na prvním místě, při protestu 17. listopadu loňského roku během cesty z Kavčích Hor na Národní třídu v živě vysílaném rozhovoru pro Jovanovičovu Raptor TV prohlásil, že lednová protestní akce musí být „masakr“. Tvrdil, že je třeba otevřít válečné reparace, odškodnění od Německa a že se musí najít politik, který to téma zvedne.

Cestu organizoval majitel firmy, která je konzultantem izraelského zbrojního průmyslu

Cestu do Izraele organizoval David Bohbot, který mu nabídl možnost se tam podívat. „Víceméně to organizoval, nabídl mi možnost se podívat do Izraele. Já jsem tam nikdy nebyl, zajímalo mě to, tak jsem to využil. On tam pozval pár přátel, tak jsme se tam potkali,“ řekl iDNES.cz Hrnčíř. Bohbot podle něj dělal průvodce při celé cestě.

Bohbot je vlastníkem firmy Masada Security Solutions, která o sobě uvádí, že je oficiálním konzultantem zástupců izraelského zbrojního průmyslu a výcvikových středisek v Izraeli. Na podzim kandidoval neúspěšně do Senátu na Praze 11 za Svobodné a nyní je místopředseda pražské Trikolóry.

„Já rád ukážu, jaký je Izrael, jací jsou Izraelci. Ptal jsem se pana velvyslance na jeho názory na izraelsko-palestinské vztahy. Velice příjemný pán. Bavili jsme se o obchodech, více věcí jsme řešili, schůzka trvala asi dvě hodiny,“ uvedl pro iDNES.cz Bohbot v telefonátu z Izraele.

Na otázku, zda zná Žarka Jovanoviče, odvětil. „Ano, znám.“ A vzápětí se rozesmál. „Byl součást naší delegace, sympatizuje s Izraelem,“ prohlásil Bohbot.

Izraelské drony, víc nemůžu říct, psal Jovanovič. Svůj příspěvek potom smazal

Jovanovič z cesty do Izraele na svůj Facebook umístil kromě běžných turistických fotek a té společné s velvyslancem Martinem Stropnickým také fotku s bývalým šéfem tajné služby Mossad, generálmajorem v záloze Dani Jatomem, který byl i velitelem Centrálního velitelství izraelských ozbrojených sil.

A také Jovanovič postoval toto: „Izraelské drony pro Armáda ČR, víc k tomu nemůžu říct.“ Přidal k tomu i odkaz na tweet českého ministerstva obrany z loňského srpna, v němž oznamovalo, že vyzbrojí Armádu ČR víceúčelovými drony HERON 1. „V nejbližší době zahájíme jednání s izraelskou vládou o pořízení třech těchto bezpilotních letounů včetně příslušenství,“ napsalo tehdy ministerstvo.

 Krátce poté, co iDNES.cz na tento příspěvek upozornil, spolupracovník ruské televize a prokremelský dezinformátor v Česku Žarko „Raptor“ Jovanovič ho smazal.

X X X

Srbští dobrovolníci bojují po boku Rusů na Ukrajině. Wagnerovci se snažili rekrutovat inzerátem v televizi

Ruská Wagnerova skupina se snažila rekrutovat vojáky v Srbsku. Někteří z nich už na Ukrajině bojují. Svědčí o tom videa, která kolují po sociálních sítích, hlavně na telegramu a na ruské síti vkontakte. Srbové přitom v cizích armádách válčit nesmějí, zakazuje jim to zákon.

Na srbské verzi ruské televize RT se začátkem roku objevil inzerát Wagnerovy skupiny na nábor dobrovolníků, informovalo Rádio Svobodná Evropa. Inzerát obsahoval podrobnosti o podmínkách účasti ve válce, výdělku a výcviku. Na srbské verzi webu RT už ale tento inzerát není.

Srbsko nikdy nezveřejnilo oficiální údaje o tom, kolik jeho občanů od roku 2014 odešlo bojovat na ruské straně na Ukrajinu. Ukrajinské velvyslanectví v roce 2019 odhadovalo, že je to asi 300 lidí. Soudy přitom zatím potrestaly přes 20 dobrovolníků.

Důkazy o zapojení Srbů do nynějších bojů na Ukrajině existují ve formě fotek a videí. Bělehradský právník Čedomir Stojković sdílel na twitteru jedno takové video, které koluje na ruských sociálních sítích.

Je na něm ruský voják, který mluví se dvěma Srby, kteří se údajně přidali k ruskému praporu Pavla Sudoplatova. Mají zahalený obličej, mluví srbsky a drží v rukou zbraně.

První srbský voják na něm odpovídá tomu ruskému, který se ptal, jestli přišli ze Srbska a proč. „Viděli jsme to samé v 90. letech v Jugoslávii. Stejné zlo. NATO, Británie, Amerika. Teď pracují proti našim bratrům a my jsme tu abychom jim pomohli,“ říká.

V Bělehradě, kde jsou provokativní nástěnné malby velmi časté, se minulý týden objevil na zdi v centru města emblém Wagnerovy hlavy smrti. Podepsaly se pod něj Lidové hlídky, krajně pravicová organizace, která v minulosti pořádala řídce navštěvovaná proruská shromáždění.

Naštvaný prezident

Kritici často obviňují Srbsko, že dává přednost svému dlouholetému přátelství s Ruskem před ambicí vstoupit do Evropské unie. To, co se v posledních dnech objevilo v Bělehradě, však podle BBC ukazuje, že obraz není tak černobílý.

Srbský ministr obrany Miloš Vučević řekl Rádiu Svobodná Evropa, že srbské bezpečnostní agentury, vojenské i civilní, sledují a analyzují veškeré informace související se zveřejněnými videi a fotografiemi údajných srbských bojovníků, kteří se připojili k ruským jednotkám ve válce na Ukrajině.

Prezident Srbska Aleksandar Vučić na to v srbské televizi reagoval rozzlobeně. Řekl, že Srbsko je neutrální a kromě toho už mnoho měsíců nemluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Připomněl, že srbští občané nesmějí bojovat v zahraničních armádách, protože je to trestný čin. Kritizoval dokonce i Wagnerovu skupinu samotnou, v televizi se ptal, proč se snaží rekrutovat Srby, když vědí, že je to nelegální.

Také řekl, že je vděčný Moskvě za její podporu ohledně Kosova, ale že nepodporuje ruskou invazi na Ukrajinu. Zároveň zopakoval, že pro Srbsko jsou Krym i Donbas Ukrajinou, a tak to zůstane. Srbsko se ale odmítlo připojit i k protiruským sankcím.

BBC dodává, že pokud srbský prezident čekal na okamžik, kdy se rozhodně přikloní k Západu, možná právě nastal. „Vím, že Evropská unie je naše cesta,“ řekl Vučić agentuře Bloomberg. „Jiné cesty neexistují,“ dodal.

X X X

Britský premiér Sunak dostal pokutu, při natáčení videa o programu vlády v autě za jízdy neměl pás

Britský premiér Rishi Sunak dostal pokutu, protože při natáčení videa na svůj instagramový profil neměl v jedoucím autě zapnutý bezpečnostní pás. Výše pokuty zatím není známá. Za nezapnutý pás nicméně hrozí v Anglii pokuta až 100 liber (asi 2730 korun) na místě a až 500 liber (asi 13 600 korun) u soudu v případě, že se dotyčný rozhodne odvolat a je uznán vinným. Informovala o tom stanice Sky News. Sunak se za své jednání omluvil, pokutu zaplatí.

 Inkriminované video na premiérově instagramovém profilu už není. Sunak na něm hovořil o nejnovějším programu britské vlády na snížení nerovnosti mezi regiony, který byl klíčovou součástí kampaně konzervativců před volbami v roce 2019, do kterých stranu vedle ještě bývalý premiér Boris Johnson.

Sunak video natáčel v Lancashiru během cesty po severní Anglii. Pokutu musí zaplatit do 28 dní od obdržení oznámení, nebo se musí odvolat.

Pokutu dostal Sunak i v roce 2020 za porušení pravidel lockdownu během pandemie covidu-19, když se zúčastnil narozeninové oslavy expremiéra Johnsona v Downing Street.

Opoziční Liberální demokraté v prohlášení uvedli, že „Sunak prokázal, že pravidly pohrdá stejně jako Johnson“. Sunak a Johnson jsou jedinými britskými premiéry, kteří ve výkonu funkce dostali pokutu, píše BBC.

X X X

Turecko se blíží diktatuře, napsali v Británii. Osud určí lid, řekl Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zkritizoval v pátek britský týdeník The Economist za tvrzení, že Turecko je „na pokraji diktatury“. Týdeník ve čtvrtečním obsáhlém článku věnovaném Turecku napsal, že čím déle je Erdogan u moci, tím více se projevuje jako autokrat.

 Obklopuje se podle něj také lidmi, kteří mu nejsou schopni odporovat, a proměnil média v prostředky státní propagandy. Turecko letos čekají parlamentní a prezidentské volby, ve kterých bude Erdogan usilovat o další mandát v čele státu.

„S blížícími se volbami by mohlo Erdoganovo chování přeměnit nynější hluboce vadnou demokracii v diktaturu se vším všudy,“ uvedl The Economist. „Čím déle je Erdogan u moci, tím větší autokrat se z něj stává,“ dodal britský týdeník. Napsal rovněž, že turecký prezident přeměnil většinu médií v prostředek státní propagandy a zneužil soudy k pronásledování svých oponentů. Erdogan však podle týdeníku nemá letošní znovuzvolení do funkce prezidenta jisté, pokud se opozici podaří vyslat do voleb hlavy státu společného kandidáta.

„Určují snad osud Turecka britské noviny?“ zeptal se v pátek Erdogan při rozhovoru s novináři a dodal: „Osud Turecka určí můj lid.“ Na twitteru reagoval i prezidentův mluvčí Fahrettin Altun, který článek v týdeníku The Economist označil za „klišé, dezinformaci a arogantní propagandu“.

Britský týdeník také poukázal na zhoršující se stav turecké ekonomiky. Špatná hospodářská situace je podle The Economist i výsledkem toho, že Erdogan nemá ve svém okolí lidí, kteří by byli schopni mu oponovat. Prezident tak prosazuje „naprosto praštěnou“ měnovou teorii, že inflaci lze zmírnit snižováním úrokových sazeb.

Na tvrdší postup úřadů vůči oponentům před nadcházejícími volbami poukázala minulý týden i nevládní organizace Human Rights Watch. Vláda se podle ní například snaží rozpustit druhou největší opoziční Lidovou demokratickou stranu (HDP). Podle kritiků je politicky motivovaný také soud s istanbulským starostou Ekremem Imamogluem, který byl v prosinci odsouzen za urážku volební komise.

Pokud by odvolací soudy rozsudek potvrdily, tak by Imamoglu, který je považován za jednoho z nejvážnějších Erdoganových soupeřů v prezidentském klání, nemohl kandidovat ani dál působit v čele radnice největšího tureckého města.

Celou politickou kariéru prezidenta Erdogana ale The Economist nevnímá negativně. „V prvních letech Erdoganova vláda zaručila zemi politickou a ekonomickou stabilitu, která jí chyběla dekády. Přistřihl křídla generálům, kteří se příliš často míchali do politiky a prováděli převraty,“ uvedl týdeník s tím, že na počátku své vlády Erdogan také prosadil ekonomické reformy a podporoval usmíření s Kurdy.

X X X

LETUŠKY  VE  ŠPANĚLSKU  SE  MUSELY  PŘI  PŘIJÍMÁNÍ  SVLÉKAT?

Sháněl se skvělý vzhled. Svlékněte se, slyšely zájemkyně o práci letušky

Španělská prokuratura začala vyšetřovat firmu, která organizuje nábor palubního personálu pro různé aerolinky. Stížnost na ni podaly španělské odbory kvůli svědectvím několika zájemkyň o místo letušky, které se musely při konkurzu svléknout do spodního prádla. Konkurz se konal v hotelu u madridského letiště, takže případem se zabývá madridská prokuratura.

Vyšetřování se podle deníku El País týká firmy Meiservices Sarl, kterou si pro nábor letušek najala společnost Meccti. Podle serveru eldiario.es, který o kauze informoval začátkem měsíce, firma Meccti pochází z Blízkého východu a není jasné, v jaké zemi je registrovaná. Sídla má ve více státech.

Tento konkrétní konkurz se týkal náboru palubního personálu pro společnost Kuwait Airways, uvádí španělská média. Společnost Meccti k případu uvedla, že sama vede vnitřní vyšetřování, ale že zodpovědnost je na firmě, kterou si pro nábor najala.

„První dívka, která vešla dovnitř, odcházela s pláčem a řekla nám, že si musela sundat oblečení s výjimkou spodního prádla. Ostatní po konkurzu vyprávěly totéž,“ citoval server eldiario.es před třemi týdny jednu z účastnic konkurzu. Ten se konal loni v listopadu v hotelu u madridského letiště a přišlo na něj asi šedesát lidí, z valné většiny šlo o ženy. Několik z nich vypovědělo, že si musely sundat šaty prý proto, zda nemají tetování či jizvy.

Podle serveru eldiario.es firma Meccti v náboru pro Kuwait Airways podala na sociálních sítích inzerát, v němž požadovala mimo jiné minimální výšku 160 centimetrů a k tomu odpovídající váhu, dobrou kondici a „celkově skvělý vzhled a vystupování“.

Odbory, které stížnost podaly, tvrdí, že firma chováním při konkurzu porušila mimo jiné ústavu, která zaručuje rovnost všem. Organizátoři konkurzu se mohli dopustit také sexuálního obtěžování či bossingu.

X X X

Trest pro Pavla Nedvěda. Za podvody při přestupech dostal osmiměsíční zákaz působení ve fotbale

Bývalý viceprezident Juventusu Pavel Nedvěd dostal za podvody turínského celku při přestupech hráčů osmiměsíční zákaz působení ve fotbale. Klub navíc přišel v probíhajícím ročníku Serie A o 15 bodů. Informoval o tom italský svaz.

 Spolu s Nedvědem byli potrestáni i další někdejší činovníci „Staré dámy“. Bývalý předseda Andrea Agnelli a bývalý výkonný ředitel Maurizio Arrivabene dostali od sportovního tribunálu dvouletý zákaz činnosti.

Nejvyšší trest za falšování přestupového účetnictví dostal někdejší sportovní ředitel Juventusu Fabio Paratici. Současný funkcionář londýnského Tottenhamu nesmí ve fotbale působit dva a půl roku.

Vedení Juventusu bylo obviněno, že v letech 2018 až 2020 si z přestupů fotbalistů bralo protiprávní provize a investorům vykazovalo falešné zisky. Stejnému obvinění čelil klub už loni, kdy však byl zproštěn viny.

Provinění odmítal i nyní, v listopadu ale skončila kompletní správní rada včetně Agnelliho nebo bývalého kapitána české reprezentace Nedvěda. Juventus důvod neuvedl, podle médií za tím však bylo právě zapletení do aféry s falšováním účetnictví.

Přísnější tresty

Juventus nakonec dostal od tribunálu přísnější tresty, než pro něj chtěli představitelé svazu. Ti požadovali odečtení devíti bodů a pro dlouholetou oporu klubu Nedvěda distanc na rok a pro Agnelliho na šestnáct měsíců, pro Paraticiho pak na dvacet.

Juventusu před vynesením trestu patřila s 37 body třetí příčka s desetibodovým odstupem na vedoucí Neapol. Po odečtu se propadne na jedenácté místo, se stejným bodovým ziskem jako Boloňa a Empoli. Klub se proti trestu může odvolat k nejvyššímu sportovnímu soudu při Italském olympijském výboru.

X X X

BERBR  DOSTANE  VYSOKÝ  TREST?

Korupční aféra v českém fotbale jde do finále: Státní zástupce žádá pro Berbra vysoký trest

Rozsáhlá úplatkářská kauza z prostředí českého fotbalu točící se kolem osoby Romana Berbra pomalu spěje k rozuzlení. Deník Sport uvádí, že státní zástupce žádá pro bývalého místopředsedu FAČR sedm let za mřížemi a vysokou pokutu za korupci a zpronevěru. Soud začíná v polovině dubna, neskončí dříve než v prosinci.

Obžaloba dále požaduje pro Berbra pokutu šest milionů korun. Nepodmíněné tresty navrhl státní zástupce ještě někdejšímu sportovnímu manažerovi Slavoje Vyšehrad Romanu Rogozovi (rovněž sedm let) a bývalému rozhodčímu Michalu Káníkovi (čtyři roky).

Podle vyšetřovatelů ovlivňovali pachatelé výsledky zápasů v druhé a třetí lize prostřednictvím rozhodčích. Kriminalisté došli k závěru, že manipulování výsledků řídila organizovaná zločinecká skupina. Podle médií šlo hlavně o utkání Vyšehradu, který v sezoně 2018–19 postoupil do druhé ligy. Případ se týká i vyvádění peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.

Kauzu odstartoval v říjnu 2020 policejní zásah na několika místech včetně pražského sídla FAČR. Berbr a Rogoz poté strávili čtvrt roku ve vazbě, oba vinu popírali. Jedinou obviněnou právnickou osobou je Slavoj Vyšehrad.

X X X

Kovový boxer na trávníku je novinkou tureckého pekla. Rajnocha zapalovače i kamení hecovaly

Fotbal v Turecku představuje jiný svět, hlasití fanoušci mají poměrně široký repertoár výtržností. Své o tom ví i bývalý český reprezentant Jan Rajnoch, který si v této specifické zemi vydělával čtyři roky. Ale aby na hřiště přiletěl ocelový boxer jako v zápase mezi Ankarou a istanbulským Besiktasem? To nepamatuje ani on. Zároveň k tomu pro CNN Prima NEWS dodává: „Nepřekvapuje mě to.“

Nebezpečný bizár. Tímto způsobem se dá označit občasné chování tureckých fotbalových fanoušků. Ti v zápasech značně napomáhají rozdmýchávání emocí.

Inovátorství do světa chuligánství vnesl neznámý divák středečního pohárového zápasu Ankaragücü s Besiktasem Istanbul, po kterém do čtvrtfinále díky zvládnutému penaltovému rozstřelu putovali domácí. Na plochu totiž vhodil „primitivní“ zbraň zvanou boxer. Vychytávku pro bitky obnášející ocelové prsteny zvedl z trávníku portugalský záložník Besiktase Gedson Fernandes. Záběr na fotbalistu nesoucího absolutně nečekanou věc se stal na sociálních sítích hitem.

Nejde ale o ojedinělý incident. Do světových médií se například na konci uplynulého roku dostala situace z druhé ligy, konkrétně ze zápasu mezi týmy Göztepe a Altay. Při přerušení hry vběhl na hřiště fanoušek, vyrval jednu ze čtyř tyčí s rohovým praporkem a použil ji jako zbraň proti hostujícímu gólmanovi.

Skandálů na divokém východě ubývá

V Ankaře začal psát tureckou část své kariéry i dnes 41letý Jan Rajnoch. „Hlavně, že ten boxer nikoho netrefil, taková věc může skončit vážnějším zraněním. Bizarnost. Ale nepřekvapuje mě to,“ uvádí k surreální scéně pro CNN Prima NEWS.

Zároveň měl za to, že se „divoký východ“ stává trochu klidnějším. „V Turecku se snaží s bezpečností zahýbat, aby byli fanoušci a především hráči více chránění. Federace zavedla přísná opatření. Podle mého názoru to fungovalo. Asi až do středečního utkání. Skandálů ale opravdu ubývá, spíše na ně v poslední době docházelo ve Francii,“ pokračuje bývalý obránce, který si zahrál také za Sivasspor a mančaft Adana Demirspor.

   Před boxerem nicméně nikdy uhýbat nemusel. „Klasika – zapalovače a mince létající na hřiště,“ podotýká Rajnoch, přičemž si nevzpomíná na žádnou kuriozitu, která by vyčnívala. „Ale bylo toho opravdu hodně. Atmosféra je divoká, na druhou stranu skvělá. Především na stadionech istanbulských klubů,“ vzpomíná odchovanec pražské Sparty na zápasy nejen proti Besiktasi, ale také proti Fenerbahce a Galatasarayi.

Na Rajnocha prý nikdy, ani v začátcích turecké štace, nepadl v bouřlivém prostředí strach typu: „Co teď na mě přiletí?“ Okamžitě se otrkal. „Člověk na to nemyslí. Naopak se musíte snažit využít atmosféru, nechat se díky ní vyhecovat,“ poznamenává.

Nezřídka ale musel čelit nepříjemnostem mimo stadion. Takové zkrátka turecké peklo je. „Vybavuji si, že když jsme jeli shodou okolností na zápas s Besiktasem, házeli fanoušci na náš autobus světlice i menší kameny. Jednou si na nás počkali i vlastní fanoušci. Měli jsme sérii bez vítězství, ani ne moc dlouhou. Ale zkrátka tito skalní příznivci náš autobus úplně zastavili a jejich šéf nám důrazně řekl, ať kopeme za klub,“ uzavřel reprezentant.

X X X

U soudu ve Štrasburku skončili dva soudci předčasně, nepočkali na vystřídání

 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) má nyní jen 44 soudců. Soudci za Island a Dánsko opustili soud v rozporu s Úmluvou, když nepočkali na vystřídání a od soudu odešli. Tohoto kroku se dopustili bývalý předseda Robert Spano spolu s místopředsedou Jonem Fridrikem Kjolbro. Robert Spano ohlásil svůj přechod k právnické firmě v Londýně ještě před koncem mandátu ve Štrasburku. Dánsku zamítli kandidátku kvůli pohlaví, Island ji změnil

Od září 2022 má Rada Evropy po vyloučení Ruska 46 členských států, které obsazují křesla soudců Evropského soudu pro lidská práva. Soudců je ale už několik měsíců jen 44. Dva soudci, za Island a za Dánsko, opustili Soud, aniž by vyčkali volby nového soudce. Jejich mandáty zůstávají neobsazené.

To je v rozporu s článkem 23, odst. 3 Úmluvy, který říká: „Soudci zastávají funkci, dokud nejsou nahrazeni. Poté, co byli nahrazeni, však pokračují v projednávání těch případů, které již začali posuzovat.“

Případem bývalého předsedy ESLP islandského soudce Roberta Spano, který Soud opustil bez náhrady, se už podle záznamu z 22. prosince 2022 Soud zabývá: „Křeslo soudce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku bude neobsazené od 31. října 2022. Soud se zabývá případy, které mu předkládají jednotlivci a smluvní státy kvůli údajnému porušení ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech nebo jejích přílohy. Smlouva nabyla právní účinnosti na Islandu podle článku 1 zákona č. 62/1994 o Evropské úmluvě o lidských právech (ECHR). Soud se skládá z jednoho soudce z každého smluvního státu Úmluvy, srov. článek 20 úmluvy,“ upozorňuje dokument předkládaný generálním tajemníkem Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Jak se to mohlo stát? Mimo jiné tím, že státy vysílají k Evropskému soudu pro lidská práva stále mladší právníky. Oba muži padesátníci na vrcholu svých sil i kariéry zjevně ztratili po devíti letech služ

by soudce ve Štrasburku perspektivu profesního růstu i ocenění, takže využili příležitosti, kterou jim někdo nabídl.

Týká se to přinejmenším jednoho z nich, bývalého předsedy Soudu, někdejšího islandského ombudsmana Roberta Spano. Jak jinak by bylo možné, že už 27. října 2022 pobočka nadnárodní právní firmy s důrazem na mezinárodní obchod v Londýně hlásí, že její tým po skončení mandátu dne 31. října 2022 rozšíří předseda Evropského soudu pro lidská práva Robert Spano.

Bývalému místopředsedovi Soudu Dánovi Jonu Frideriku Kjolbro zase mezitím vycházejí knihy o ESLP a Úmluvě se životopisem, kde stojí že zastává funkci místopředsedy ESLP do 31. března 2023, přičemž soudce Kjolbro ukončil angažmá u Soudu 30. listopadu 2022 rovněž bez náhrady a bez vyčkání volby nového soudce za Dánsko.

Jednopohlavní kandidáti na soudce

Jak došlo k tomu, že soudci opustili svá křesla v rozporu s Úmluvou, aniž by podle pravidel Soudu vyčkali příchodu nového soudce?

Island byl vyzván k předložení návrhu na nové soudce už v květnu 2022. Jak vyplývá ze záznamů Výboru pro volbu soudců, který vydává doporučení nebo nedoporučení Parlamentnímu shromáždění při volbě nových soudců, dva ze tří navržených soudců za Island stáhli k 15. červnu 2022 svoji kandidaturu. Třetí to však neučinil, což znesnadnilo debatu, zda je kandidátka stažená, nebo nikoli. Nakonec po dlouhých peripetiích došlo k výměně dvou jmen. Nová kandidátka má být předložena nyní v lednu. To však nic nemění na faktu, že soudce, který měl vyčkat ve funkci, už u Soudu není.

Jiný problém má Dánsko, které 29. září 2022 předložilo „jednopohlavní kandidátní listinu“, což Výbor pro volbu soudců zamítl. Nepomohla ani konzultace a vysvětlení o výjimečné situaci z úst dánského ministra spravedlnosti.  „Výbor uspořádal výměnu názorů s dánským ministrem spravedlnosti, panem Mattiasem Tesfayem ohledně důvodů, proč mezi třemi kandidáty užšího výběru nebyla žádná žena,“ stojí v zápisu Výboru z 12. října 2022.

„Výbor neshledal ,mimořádné okolnosti´ odůvodňující výjimku z pravidla, že jednopohlavní seznamy jednotlivců jsou povoleny pouze v případě, že kandidáti patří k nedostatečně zastoupenému pohlaví (v současnosti ženy).  Proto vyzval Shromáždění, aby seznam odmítlo a požádalo dánskou vládu, aby předložila nový seznam kandidátů zahrnující alespoň jednoho muže a jednu ženu,“ stojí doslova ve zprávě Výboru pro Parlamentní shromáždění, které dne 14. října 2022 kandidátku odmítl. Dánský soudce však mezitím Soud opustil.

Potíže s neschválením kandidátky nemá jen Dánsko nebo Island. Jak vyplývá z tabulky mandátů soudců a procesu volby nových soudů, některé země jsou pozadu s předložením kandidátky, kterou se jim nedaří sestavit. Jiným zemím je kandidátka opakovaně zamítána.

To je příkladě případ Polska, kterému Výbor pro volbu soudců ESLP respektive Parlamentní shromáždění Rady Evropy zamítly kandidátku 14. března 2021 a 19. ledna 2022. Už v minulosti zamítla Rada Evropy dvakrát kandidátku Slovenska, a to v roce 2013 a 2014.

Slovenský soudce Ján Šikuta ale nikam neodešel, nýbrž setrval ve funkci podle Úmluvy až do roku 2015. Právě tak polský soudce Krzysztof Wojtyczek přesluhuje a čeká na vystřídání, aniž by v rozporu s Úmluvou zahodil mandát.

Další volby nových soudců Evropského soudu pro lidská práva se konají 24. ledna 2023. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

MLADÍ SPORTOVCI MAJÍ SVOU OLYMPIÁDU. LETOS SI JEDOU PRO MEDAILE DO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Na Olympiádu dětí a mládeže se letos z Moravskoslezského kraje vydá 88 mladých nadějných sportovců. Kraj budou reprezentovat v deseti sportovních disciplínách. Moravskoslezská výprava chce z Královéhradeckého kraje, kde se letošní hry konají, přivézt co nejvíce medailí. Slavnostní zahájení her se bude konat v neděli 22. ledna na zimním stadionu v Hradci Králové.

„Na slavnostní ceremoniál se velmi těším. Mladí sportovci si prožijí autentickou atmosféru opravdové olympiády, mohou se těšit na zapálení olympijského ohně, budou skládat olympijskou přísahu, zažijí vše, co k nejprestižnější sportovní události na planetě patří. Vychutnají si nejen samotné závody, jistě si užijí i soužití v olympijské vesnici. Osobně jim v Hradci Králové popřeji skvělou formu a co nejlepší výsledky. A těším se na medaile, které nám do Moravskoslezského kraje určitě přivezou,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že se olympiády účastní ti nejlepší z regionu. Jsou vybíráni napříč celým krajem podle svých výsledků.

Moravskoslezský kraj bude reprezentovat výprava 88 dětí a 34 trenérů a servisních techniků. Své síly poměří v tradičních zimních sportech, letos jsou k nim přiřazeny také šachy. „Přeji mladým sportovcům životní výkony, snad se po delší době jako kraj postavíme v celkovém hodnocení na stupně vítězů. Medailové šance mají například naši krasobruslaři nebo běžkaři. Troufal bych si tvrdit, že opět zazáří naši hokejisté, vždyť na minulých zimních hrách vybojovali zlato a stále jsou ve špičkové formě. A pak tu jsou snowboardisté, i mezi nimi můžeme počítat s předními místy v žebříčku. Rád bych ovšem zdůraznil, že nám nejde jen o medaile. Hlavním posláním podobných akcí je motivovat děti, mládež i dospělé ke sportu, aby se pohyb stal a také zůstal součástí jejich života,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny. Doplnil, že olympiáda končí 26. ledna večer, kdy se rozdají poslední medaile a také předají poháry třem nejúspěšnějším krajům.

Olympiáda dětí a mládeže vznikla v roce 2003 jako projekt Českého olympijského výboru pořádaný ve spolupráci s jednotlivými kraji a sportovními svazy. Olympiáda dětí a mládeže je republiková soutěž krajských výprav, určena je mladým sportovcům od 12 do 16 let. Mgr. Nikola Birklenová. tisková mluvčí

X X X

Téměř 85 tisícům ročních elektronických dálničních známek vyprší koncem ledna platnost

 Státní podnik CENDIS a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) připomínají, aby si řidiči zkontrolovali, do kdy jim e-známka platí a včas koupili novou. Kdo si nastavil, že chce dostat upozornění na konec platnosti známky, obdrží ho do mailu, případně i prostřednictvím SMS, pokud zadal i telefonní číslo.

Notifikace přijde deset dnů před koncem platnosti roční známky. „Pokud si nejste jisti, zda máte toto upozornění nastaveno, jednoduše to ověříte a případně nastavíte na webu edalnice.cz. Stačí v boxu Správa známky zadat SPZ a autorizační kód z potvrzení o úhradě, které jste obdrželi e-mailem při koupi známky,“ říká Jan Paroubek, ředitel státního podniku CENDIS, který systém elektronické dálniční známky provozuje.

 

Na stejném webu je možné také kdykoli zkontrolovat, do kdy je e-známka platná. Postup je rychlý a snadný. „V části Ověření platnosti uvedete SPZ a stát registrace vozidla a systém hned ukáže, zda je známka platná a do kdy. Pokud potřebujete novou, na webu edalnice.cz si ji rovnou i koupíte. Náš e-shop už používá ke koupi známky 90 procent řidičů,“ doplňuje Paroubek. Dálniční známku lze pořídit také na pobočkách České pošty, u čerpacích stanic EuroOil nebo v samoobslužných kioscích v příhraničních oblastech.

Zda řidiči mají platnou elektronickou dálniční známku, kontrolují policisté a celníci. Za jízdu bez ní mohou na místě uložit pokutu až pět tisíc korun. Ve správním řízení může sankce dosáhnout až 20 tisíc korun. „Za loňský rok hlídky služby dopravní policie projednaly na místě přes 34 500 takovýchto přestupků s celkovou výší pokut 32 413 700 korun. Příslušnému správnímu orgánu Celní správy bylo oznámeno přes 200 přestupků. Oproti roku 2021 tedy bylo zjištěno zhruba o 14 800 přestupků více a na pokutách se oproti loňsku vybralo o cca 13,4 milionu více,“ říká Michal Hodboď z Ředitelství služby dopravní policie.

Elektronickou dálniční známku nemusí řidiči kupovat na poslední chvíli, ale mohou využít možnosti pořídit si ji v předstihu až 90 dní před počátkem platnosti. Vždy by si ale měli pečlivě uschovat potvrzení o úhradě známky s autorizačním kódem, který je klíčem ke všem případným změnám. Díky kódu mohou například před počátkem platnosti dálniční známky jednou změnit celou SPZ a po počátku platnosti případně opravit chyby a překlepy – až dva znaky v SPZ a stát registrace vozidla.

Cena elektronické dálniční známky se pro letošek nijak nemění. Roční stojí 1500 korun, třicetidenní 440 a desetidenní 310 korun. Eko cena pro vozidla poháněná zemním plynem a biometanem je poloviční. Elektromobily jsou od dálničního poplatku osvobozeny.

Pokud řidiči potřebují při nákupu e-známky s čímkoli poradit, je jim 24 hodin denně a 7 dní v týdnu k dispozici zákaznická linka na čísle 222 266 757 nebo na e-mailu info@dalnice.cz. Mgr. Bc. Radka Nastoupilová, Ředitelka úseku komunikace

  X X X

 Revma Liga získala ocenění mezi neziskovkami

 Cenu za pomoc pacientům, profesionalitu i komunikaci získala včera (18. 1.) pacientská organizace Revma Liga Česká republika, která se věnuje péči o pacienty s revmatickým onemocněním. Soutěž Neziskovka roku pořádala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Revma Liga ČR se ve své kategorii Malá neziskovka umístila na stupních vítězů, a to na celkovém 2. místě.

 „Do soutěže bylo přihlášeno více než 55 neziskových organizací, které pomáhají lidem. Nečekali jsme se, že se umístíme tak vysoko. Je to pro nás obrovská motivace pokračovat dál v naší práci a zlepšovat se,“ říká koordinátor Revma Ligy ČR David Kříž.

Odborná porota v soutěži Neziskovka roku hodnotila především profesionalitu organizace, rozdělení jejich financí i komunikaci s lidmi. Revma Liga ČR dlouhodobě usiluje o pomoc a lepší péči pro více než 250 tisíc pacientů, kteří v Česku trpí revmatickými onemocněními. Aktuálně připravuje pro pacienty nové webové stránky, kde přehledně najdou informace k nejčastějším revmatickým nemocem, jako je revmatoidní artritida, systémová sklerodermie či systémový lupus. „V letošním roce chceme také spustit webovou platformu, kde pacienti najdou užitečné tipy pro cvičení nebo duševní hygienu,“ dodává Kříž.

Revmatická onemocnění se nejčastěji projevují postižením pohybového aparátu, tedy kloubů, páteře, ale i svalů a vazů. Zasaženy mohou být také vnitřní orgány, například plíce, ledviny či srdce. Pro zdraví pacientů je zásadní odhalit nemoc včas a ihned ji léčit. I to je jedním z hlavních cílů Revma Ligy ČR.

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Jejím cílem je zlepšení života lidí s revmatoidním onemocněním. Členové Revma Ligy ČR bojují za plnohodnotný, rovnoprávný život zdravotně postižených. Snaží se prosadit strategické změny v oblasti léčby revmatických nemocí tak, aby byli pacienti léčeni včas a efektivně, aby znali svá práva a povinnosti a aby spolupracovali na vlastní léčbě. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu a má pobočné kluby a skupiny po celé České republice. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

První čtyřvozový vlak Moravia od Škoda Group vyrazil do zkušebního provozu

Nová čtyřvozová elektrická jednotka Moravia zahájila zkušební provoz s cestujícími. Jedná se o první z 31 čtyřvozových vlaků, které si u českého výrobce prostředků hromadné dopravy Škoda Group objednal Jihomoravský kraj. Vlak vyrazil poprvé na pravidelné lince S2 dnes v 11.00 jako OS 4714 z Brna do Letovic. Tento týden navíc výrobce předal do majetku kraje všech šest krátkých dvovozových jednotek, která tak mohou být nasazeny již do trvalého provozu.

„Nasazení druhého typu vlaků dodávaných na jih Moravy je důležitým milník v projektu. Zároveň se nám v tomto týdnu podařilo zákazníkovi předat do jeho majetku všech šest krátkých jednotek, a tak může být naše radost dvojnásobná. První čtyřvozová jednotka dnes vyrazila do zkušebního provozu a v následujících týdnech ji budou postupně doplňovat další až jich bude na jihomoravských tratích jezdit všech 31. Nezbývá než vlakům popřát mnoho spokojených cestujících a miliony naježděných kilometrů,“ říká Tomáš Ignačák, President CZ/SK ve Škoda Group.

 „Lidé na jižní Moravě si zaslouží kvalitní podmínky pro cestování, které odpovídají 21. století. Vlakové soupravy MORAVIA jsou perfektně vybavené moderní nízkopodlažní jednotky podle našich požadavků. Od loňského podzimu už mohou cestující na linkách S2 a S3 nebo S51 na některých spojích využívat krátké soupravy MORAVIA, od dneška to bude první čtyřvozová,“ řekl radní pro dopravu Jiří Crha.

Bohatá výbava vlaků

Vlaky jsou postavené na platformě RegioPanter a jsou určeny pro provoz na příměstských a regionálních linkách. Název Moravia symbolicky odkazuje na první lokomotivu, která kdy přivezla vlak do Brna. Vlaky mají červenobílý design a každá souprava je pojmenována po některé z odrůd vína, které se na jihu Moravy pěstují.

Ve vlacích Moravia si mohou cestující užít větší komfort i prostor. Jednotky jsou vybaveny sedadly umístěnými na tzv. cantilevrech (tzn. připevněné do boku vozidla), které poskytují více místa pro zavazadla. Cestující ocení bezbariérové vstupy i větší prostor pro kočárky a kola. Jízdu zpříjemní výkonná klimatizace, připojení Wi-Fi, USB porty i zásuvky na 230 V.

Jednotky jsou vybaveny moderním informačním a kamerovým systémem, který bude na obrazovky náhodně promítat záběry z různých míst vlaku jak strojvedoucímu, tak cestujícím, a to včetně záběrů z přední vnější kamery. Zajímavostí jsou i okna prostupnější pro mobilní signál. Vlaky Moravia jsou navíc vybaveny přístroji AED (defibrilátory), které mohou pomoci zachránit život při srdeční zástavě přímo ve vlaku. Všechny jednotky jsou osazeny také nejmodernějším evropským zabezpečovačem ETCS, který se stává standardem na evropských železnicích a zajišťuji vyšší bezpečnost na ní. Všechny vlaky z této zakázky mají také přímé spojení s IDS JMK a díky tomu je možné zobrazit na informačních displejích vlaku mimořádné informace z provozu či je přímo zahlásit do vlaku skrze audio systém vozidla.

Mezi výrobky Škoda Group patří především nízkopodlažní tramvaje, elektrické lokomotivy, příměstské vlakové jednotky, soupravy metra, elektrobusy a trolejbusy, ale i řídicí a pohonné systémy pro dopravní systémy. Škoda Group má v České republice několik výrobních areálů a jeden také ve Finsku. Obchodní jednotky má pak skupina také v Německu, Maďarsku a dalších zemích. Ve svých společnostech zaměstnává přes šest a půl tisíc lidí. Jen díky vysokým investicím do výzkumu a vývoje může Škoda Group přicházet pravidelně s novými a moderními produkty, které si úspěšně nacházejí své místo na zahraničních trzích. Do výzkumu a vývoje investovala v roce 2021 celkem 2,08 miliardy Kč.

Skupina PPF

Skupina PPF podniká v 25 zemích. Investuje do řady odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. PPF působí v Evropě, Asii a Severní Americe. Skupina vlastní aktiva ve výši 40,3 miliardy eur a zaměstnává celosvětově 80 000 lidí (k 30. 6. 2021). Jan Švehla, Group Communications Manager

X X X

Basketbalista Sehnal poprvé v Praze na Folimance v jiném dresu

kolo Kooperativa NBL 2022/23 Datum, čas, místo: 21.1.23, 17:30, Praha Utkání: USK Praha – ERA Basketball Nymburk Jubilejní dvacáté kolo soutěže přivede na Folimanku mistry z Nymburka.

Ti jsou aktuálně na druhém místě tabulky, kdy nezažívají tak dominantní průběh sezóny, jako tomu bylo v dlouhé historii. Z devatenácti odehraných utkání totiž okusili hořkost porážky šestkrát. Tři porážky v řadě z přelomu roku vystřídaly tři výhry. Dopomohl jim k nim i nový ústřední rozehrávač Nymburka Ondřej Sehnal. Folimance velmi dobře známá tvář, protože je odchovancem právě USK Praha.

Nyní se poprvé ve své kariéře představí ve své domovské hale v jiném než modrobílém dresu. Pražané opět v minulém kole nezvládli koncovku utkání a před zraky TV kamer padli v Děčíně 77:85. Jejich postupová matematika do nadstavbové části skupiny A1 tak dostala devastující trhliny. V posledních kolech váhavý Nymburk nabírá znovu na síle, a proto je favoritem utkání. Sovy ale mohou odčinit před domácím publikem poslední nezdary a prezentovat se tak, jak by měli. A kdo ví, třeba si také ponechají doma skalp, který má v KNBL stále tu největší hodnotu.

Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Potřebujeme dokázat sobě i zbytku ligy, že můžeme hrát s každým. To se v utkání v Nymburce neprokázalo. Na naší domácí palubovce soupeř může vyhrát, ale nesmí nás porazit. Budeme chtít být co nejdéle konkurence schopní a pak kdo ví.“/mš/