Justiční odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli platům. Mnoha justičním pracovníkům na tuzemských soudech dochází trpělivost s nízkými platy. Odborový svaz justice (OSJ) proto vyhlásil od úterý 23. dubna stávkovou pohotovost. „Pokud resort spravedlnosti je ochoten platit odškodné za průtahy v řízení ve výši 100 000 000 Kč, musí se připravit i na ochromení justice, “ uvádí odbory v oznámení zaslaném České justici.

Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení například zapisovatelek či vyšších soudních úředníků dlouhodobě. Přestože ministr spravedlnosti Pavel Blažek o navýšení prostředků na platy úředníky jedná dlouhodobě a dílčí navýšení loni vyjednal, podle pracovníků na soudech je to stále žalostně málo.
V průměru šlo 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně pro zaměstnance navíc. Platy mají růst nadále a v roce 2025 dosáhnout výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. Podle odborů je ale třeba náročnou práci justičních pracovníků ohodnotit lépe. „Mnozí ze zaměstnanců justice mají samostatnou rozhodovací činnost, obrovskou odpovědnost a podílí se na vytváření nezávislé soudní moci,“ připomínají zástupci justičních odborů.

Soudcovská unie už dříve uvedla, že případnou stávku zaměstnanců v justici podpoří. „Soudcovská unie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech v důsledku odchodu zaměstnanců,“ napsalo stavovské sdružení soudců. O exodu zaměstnanců na soudech již Česká justice informovala.

Odbory upozorňují, že pokud se situace nezmění, řadu soudů by mohlo postihnout citelné omezení činnosti. „Pokud resort spravedlnosti je ochoten platit odškodné za průtahy v řízení ve výši 100 000 000 Kč, musí se připravit i na ochromení justice, tedy v dalších průtazích od úseku trestního přes opatrovnický až po exekuční, jelikož ve stávajících podmínkách, kdy stát není ochoten důstojně zaplatit za velmi náročnou a odbornou činnost, tak jak tomu je v západních vyspělých civilizacích, ale požaduje tuto činnost vykonávat po zaměstnancích, kteří jsou mnohdy dopláceny do životního minima a odkázány na sociální dávky  se bohužel opět začne protahovat  vymožení práva spravedlnosti v ČR,“ uvedla za výbor OSJ předsedkyně Anna Pospíšilová. Kvalitní zaměstnanci podle ní odcházejí za lépe placenou a navíc méně stresující prací.

Předsedové soudů oslovení Českou justicí se nejvíce obávají případné stávky protokolujících úřednic. Minimálně na trestních úsecích by to byl pro soudní řízení velký problém. „Zástupci vlády si musí uvědomit, že soudy jsou třetím velmi důležitým a nezávislým pilířem demokracie v ČR. Ani kvalitní soudci bez kvalitního administrativního personálu nebudou moci kvalitně, a hlavně rychle rozhodovat,“ uzavírají odbory.

Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle úřadu 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku loni podle statistiků dosáhla 43.341 korun. Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 Ministr Blažek věří, že stávku v justici odvrátí. Bude dál jednat s ministrem financí

 Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. „Běžný občan“ by stávku na rozdíl například od stávky popelářů či železničářů nepocítil, řekl ministr s tím, že zpomalování soudních řízení zatím nehrozí. Soudcovská unie minulý týden vzkázala, že případnou stávku podpoří. Podporu personálu dnes vyjádřil i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.

Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. „Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří nají nějaká řešení a také vzájemné pochopení,“ uvedl Blažek.

Krizový scénář pro případ stávky ministerstvo nemá a podle ministra ani mít nemůže. „Kdyby nám stávkovali policisté – což nemohou – tak to opravdu hrozí zhroucením společnosti. Tohle je stávka, která je v podstatě víceméně manifestační, ale je to vážný signál vůči vládě, že to ti lidí myslí vážně,“ konstatoval.

„Zpomalování řízení zatím nehrozí, naše justice funguje dobře. Je ale pravda, že kdyby ten aparát začal hromadně odcházet, tak to samozřejmě ty soudy zbrzdí. Asi jako v nemocnicích: kdyby odešly všechny zdravotní sestry, tak to při vší úctě k lékařům bude znamenat, že se nemocnice zastaví,“ podotkl ministr.

V Praze je to vážné

Situace se podle Blažka v jednotlivých regionech liší. „Je pravda, že zejména ve městech, jako je Praha nebo Brno, jsou ty platy prostě nedostatečné,“ připustil s tím, že u pražského městského soudu je to vážný problém.

Blažek uvedl, že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. „Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu,“ poznamenal.

Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků – tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT – dlouhodobě. Místopředseda Nejvyššího soudu Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. „Ministerstvo financí dohodu plní. Ukazuje se ale to, čeho jsem se bál od začátku: nestačí to,“ řekl dnes Šuk.

Šuk: Můžeme soud zavřít

Situace ohledně justičního personálu podle něj nikdy nebyla tak napjatá – nejzkušenější zaměstnanci odcházejí a reálně hrozí, že některé soudy začnou kvůli personálnímu podstavu kolabovat. Šuk se netají tím, že stávkujícímu personálu by držel z pozice zaměstnavatele palce. „Pokud vstoupí do stávky zaměstnanci klíčoví pro provoz soudu, tak ten soud může doslova zavřít. Nebudou probíhat jednání, třeba ani vazební. Když nám začnou stávkovat IT pracovníci, tak ten soud možná ani nepoběží. Bude to znamenat přinejmenším průtahy, ale může to znamenat taky to, že budeme pouštět lidi z vazby prostě proto, že nebude mít kdo rozhodnout o jejím prodloužení,“ varoval. Připomněl, že například loni v Chorvatsku stávkovali justiční zaměstnanci poměrně dlouho a úspěšně.

Ministerstvo nyní provádí v justici personální audit. „Doufám, že na jeho základě budeme schopni vyjednat více peněz pro justici, protože ukáže to, co říkáme od začátku – že nám chybí kvalifikovaný, dobře zaplacený střední personál,“ uzavřel Šuk, ceskajustice.cz

X X X

USA dodají Kyjevu zbraň, která může změnit válku. Zasáhne cíle hluboko v týlu, říká expert

Schválení americké pomoci pro Ukrajinu je pro Kyjev obrovskou vzpruhou. Přežití napadené země je najednou mnohem jistější než před týdnem. Myslí si to komentátor listu Washington Post David Ignatius. Podle něj je zásadní především dodání střel ATACMS-300, kterými se dá střílet až na Krym.

„Schválení nové vojenské pomoci Ukrajině ve výši více než 60 miliard dolarů působí jako jízda kavalerie, která přijela do města zachránit situaci pro ty hodné na barikádě. Ale buďme upřímní: Poskytnutí velkého balíku americké pomoci bude znamenat pokračování této krvavé opotřebovávací války, nikoli její ukončení,“ napsal ke schválenému americkému balíku pro Ukrajinu komentátor listu Washington Post David Ignatius.

 Součástí pomoci je dělostřelecká a protivzdušná munice. Ale zřejmě také střely systému ATACMS-300. Právě tato zbraň by mohla podle komentátora být pro Ukrajinu zásadním faktorem, který přinese zvrat ve vývoji války.

 „Tyto přesné zbraně umožní Ukrajině zasáhnout cíle hluboko na Ruskem okupovaném území na Krymu, v Donbasu a pobřežních oblastech. Mohou zasáhnout ruská letiště, zásobovací sklady, skladovací prostory i velitelská a řídicí centra na Ukrajině,“ napsal Ignatius.

Právě takové údery Ukrajiny by prý mohly narušit momentum války, které je teď na straně Ruska. A teoreticky by mohly otevřít i diskuze o míru, míní komentátor.

Ukrajina je stále na nohou

Ignatius se rovněž domnívá, že i přes významný tlak Ruska nedošlo zatím na frontě k žádnému významnému průlomu. „Ve skutečnosti nedošlo k žádnému selhání na frontě, nedošlo k opuštění velkých, a dokonce ani malých měst. Ukrajinští vojáci se hromadně nevzdávají a Ukrajina má impozantní počet vojáků v záloze,“ uvedl Washington Post s odkazem na ruské zdroje.

I když americký Senát schválil balík pomoci pro Ukrajinu (a také pro Izrael a Tchaj-wan) teprve v úterý, zásilku může mít Kyjev k dispozici relativně brzy. Už začátkem týdne totiž zdroj CNN prozradil, že klíčové kapacity vyčkávají ve skladech v Německu a Polsku, aby se mohly rychle poslat na Ukrajinu.

Do rukou obránců by se tak zbraně a munice mohly dostat během několika dní, údajně i během několika hodin – bude záležet na tom, jak si Ukrajina poradí s logistikou. Dokonce se objevily již nepotvrzené informace o jejich nasazení.

„Díky prezidentu Bidenovi a silné dvoustranické většině v Kongresu – a především i kvůli statisícům mrtvých a zraněných Ukrajinců, kteří bojovali v nejtemnějších chvílích – se dnes zdá být přežití nezávislé Ukrajiny jistější než před týdnem,“ napsal Ignatius.

Podle odborníků bude chtít Moskva využít časové prodlevy před přísunem munice k postupu na frontě. Vedle toho se Rusové budou snažit, aby některé transporty munice nedojely do cíle.

„Ruské síly by se mohly zaměřit na údery na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, aby omezily schopnost Ukrajiny efektivně distribuovat materiál do kritických sektorů fronty,“ napsal Institut pro studium války.

X X X

Americké univerzity zachvátily divoké propalestinské protesty. Policisté zatkli stovky lidí

Na univerzitních kampusech v USA se minulý týden rozhořela další vlna propalestinských a protiizraelských protestů, která se nyní pořádně vyostřuje. Policisté už podle CNN zadrželi stovky lidí. Některým židovským studentům dokonce demonstranti bránili ve vstupu do škol.

Zatímco USA schvalovaly další finanční a vojenskou pomoc Ukrajině a Izraeli, rozhořely se na univerzitních kampusech v zemi ostré protesty. Demonstranti brojí proti Izraeli a požadují, aby školy ukončily spolupráci s židovským státem kvůli jeho tažení v Pásmu Gazy.

Epicentrem demonstrací je Kolumbijská univerzita v New Yorku. Tamní protestující prohlásili, že se nerozejdou, dokud škola nevyslyší jejich požadavky, uvedla CNN. Demonstranti tak táboří přímo v kampusu. Problém mezitím probublal do nejvyšších politických pater.

 Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson vyzval prezidentku Kolumbijské univerzity Minouche Shafikovou k rezignaci, protože si podle něj nedokáže na škole zjednat pořádek.

„Nemůžeme dovolit, aby na našich univerzitách vzkvétaly antisemitismus a nenávist, a musíme je zastavit. Ti, kdo se tohoto násilí dopouštějí, by měli být zatčeni. Dnes se zde připojuji ke svým kolegům a vyzývám prezidentku Shafikovou, aby odstoupila, pokud nedokáže v tomto chaosu okamžitě zjednat pořádek,“ řekl ve středu Johnson.

Někteří židovští studenti z Kolumbijské univerzity podle listu The Guardian uvedli, že jim demonstranti fyzicky bránili v účasti na výuce a že byli z jejich strany vystaveni rasové nenávisti.

Propalestinské protesty se přelily i do dalších koutů USA. Policie zatkla téměř sto lidí při protestech na Univerzitě Jižní Karolíny, desítky dalších skončily v poutech při demonstracích na Texaské univerzitě.

Zvrtly se rovněž demonstrace na Emerson College v Bostonu, kde úřady zadržely přes sto lidí. Chaos provázející protesty navíc vedl ke zranění čtyř policistů.

Protesty už kritizoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Je třeba to zastavit a jednoznačně odsoudit,“ napsal na sociální síti X. Ačkoli většinu protestů už policisté rozehnali, situace zůstává napjatá.

X X X

Vysokoškoláci v USA demonstrují proti válce v Pásmu Gazy. Policie zadržela nejméně 34 protestujících

Ve Spojených státech pokračují protesty vysokoškolských studentů proti válce v Pásmu Gazy. Policie na Texaské univerzitě v noci na čtvrtek zatkla nejméně 34 z nich. Rektor Jay Hartzell řekl, že univerzita respektuje svobodu projevu, podnikne ale všechny kroky, aby zajistila výuku bez přerušení. Policie proti studentským demonstracím zasahovala na mnoha dalších vysokých školách napříč USA.

 Studenti chtějí, aby školy přerušily finanční vazby s Izraelem a také s firmami, které podporují izraelské operace v Pásmu Gazy. Většinu protestů svolaly univerzitní spolky, první takovou masivní demonstraci uspořádaly minulý týden na Kolumbijské univerzitě. Nyní se protestuje na desítkách škol po celých Spojených státech.

Protestní tábory jsou nyní třeba na univerzitách Harvard, Brown, Michigan nebo na Massachusettském technologickém institutu, ale také třeba na Yaleu.

Protestující studenti v areálech kampusů vytvořili nelegální stanová městečka, která odmítají opustit.

Kempování na univerzitách ale podle vedení škol porušuje tamní pravidla. Na mnoha místech protesty navíc výrazně ovlivnily výuku. Kolumbijská univerzita v pondělí musela zavést distanční výuku, přístup do areálu omezila i Univerzita Jižní Kalifornie v Los Angeles.

Rektoři proto vyzvali studenty, aby tábory vyklidili, a když výzvu neuposlechli, přišel na řadu zásah policie. Je ale důležité říct, že vedení škol z nepokojů neobviňuje přímo své studenty. Rektorka Kolumbijské univerzity Nemat Shafiková podle BBC uvedla, že protesty „vyostřili a zneužili“ jednotlivci, kteří na škole nestudují a v areálu kampusu pouze prosazují vlastní zájmy.

Někteří z vyučujících na dotčených univerzitách se pak ohradili proti policejním zásahům vůči studentům, dodává americký list The Washington Post.

‚Přestaňte s tímhle nesmyslem‘

Ohnisko protestů, tedy Kolumbijskou univerzitu, ve středu navštívil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který se staví proti demonstracím.

„Můj vzkaz všem studentům, co protestují v táborech, je: Přestaňte s tímhle nesmyslem a vraťte se do tříd,“ prohlásil Johnson.

„Pokud chceme debatovat o jednotlivostech, tak nezastrašujte své spolužáky a nebraňte jim chodit do škol. To přece není správné. Nemůžeme dopustit, aby se na našich kampusech šířila nenávist a antisemitismus. Musíme to zastavit. Kdo se dopustí násilí, by měli být zatčeni. Jsem tu dnes se svými kolegy, abych vyzval rektorku Shafikovou k rezignaci, pokud nedokáže okamžitě přinést pořádek do tohoto chaosu,“ zdůraznil.

Johnsonova návštěva měla podle jeho slov podpořit židovské studenty zastrašované některými protiizraelskými demonstranty. Protestující ale opakovaně výpady proti konkrétním lidem odmítají. Jejich cílem je vyjádřit nesouhlas s Izraelem a jeho kroky, ne s židovskou komunitou.

X X X

 Rusové vyrábí více zbraní, než potřebují na válku. Část končí ve skladech, tvrdí německý ministr

Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice, než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD. Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky „velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech“.

 Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. „Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu,“ uvedl Pistorius.

Na otázku, zda souhlasí s odhady zástupců baltských států, podle kterých by Rusko mohlo být za několik let připravené k útoku na území NATO, Pistorius řekl, že jde o „věštění z křišťálové koule“. „To, co říkají vojenští experti a odborníci na zbraně je, že se Rusko vyzbrojuje,“ dodal.

Generální inspektor německé armády Carsten Breuer před několika dny při návštěvě Varšavy řekl, že pokud se k tomu Rusko rozhodne, mohlo by vojensky být připraveno zaútočit na země NATO za pět až osm let. Také on řekl, že „pozorujeme, že Rusko produkuje velké množství válečného materiálu a že všechen tento materiál neposílá na frontu na Ukrajině“.

Ruská invaze na Ukrajinu předloni v únoru přivedla vztahy Moskvy a Západu do nejhlubší krize za desítky let. Rusko opakovaně odmítá, že by uvažovalo o útoku na NATO.

X X X

EXPERTI:  ODSOUZEN  JEN  FERI?  DÍVKY  SAMY  VYHLEDÁVALY  POLITIKA

Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní

Odvolací soud potvrdil tři roky vězení exposlanci TOP 09 Dominiku Ferimu za znásilnění. Podle předsedy senátu Libora Vávry nebyl prostor pro snížení trestu a bylo třeba přihlédnout ke společenské škodlivosti jeho konání. „Soud bere do úvahy celý příběh jednotlivce, který stojí před ním. Takže to, že je Feri vystudovaný právník a jeden z činů se stal na půdě Sněmovny, mu samozřejmě nepomohlo,“ konstatuje novinářka Andrea Procházková.

 „Rozhodlo to, že Dominik Feri měl nad těmi ženami moc, protože byl starší, známý a byl politik. Jak řekl Vávra, využil jejich bezbrannosti a zeslabil jejich pozici tak, že se to poté dalo kvalifikovat jako znásilnění,“ pokračuje redaktorka Respektu.

O Feriho vině rozhodly nepřímé důkazy, což je nejen v případech sexualizovaného násilí běžné. „Spoustu výpovědí můžete ověřovat nepřímými důkazy – typicky když se někdo někomu svěří, máte elektronickou komunikaci,“ vysvětluje Procházková s tím, že podobně důležité jsou i posudky znalců.

„Ze statistik víme, že ke znásilnění nejvíce dochází v rodině či ze strany blízkých. Feri blízkostí s oběťmi argumentoval proti tomu, aby byl odsouzený. A soudce správně řekl, že je to zneužití bezbrannosti a to, jak moc jsou v kontaktu, nemusí hrát roli v právním posouzení,“ podotýká.

Jedinou polehčující okolností byla dosavadní beztrestnost odsouzeného, soud se naopak pozastavil nad absencí sebereflexe.

„Nešlo o to, že by řekl, že je vinný, ale že se třeba ani jedné z obětí neomluvil a vůbec nereflektoval, že jeho chování mohlo být závažné právně či společensky. Kdyby přiznal chybu, mohlo mu to pomoci. Nevím, jestli ohledně výše trestu, ale v tom, jak byl vnímán soudem nebo veřejností,“ dodává právnička.

Nejsou nedotknutelní

Rozsudek je pravomocný, Feri ale avizoval, že hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Procházková se ovšem nedomnívá, že by mohl uspět. Musel by totiž přijít buď s novým důkazem, anebo prokázat, že soudy případ posuzovaly špatně. Obě instance si ale s ohledem na drobnohled veřejnosti daly na argumentaci záležet.

Podle zmocněnkyně Feriho obětí Adély Hořejší může být kauza motivací pro další ženy, aby se nebály podobné věci hlásit.

Procházková dále připomíná, že nebýt článku a investigativní práce Apoleny Rychlíkové a Jakuba Zelenky, případ by se pravděpodobně nikdy nedostal k soudu. Pro oběti totiž bylo snazší svěřit se novinářům než policii.

Rozsudek podle novinářky ukázal, že minimálně část justice se snaží být víc empatická a uvědomuje si, že ke znásilnění může dojít i bez fyzického násilí. Neplatí to ovšem pro všechny složky státu, které se podílejí na vyšetřování a projednávání podobných případů.

„Stále jsme mladá společnost v tom, že se spoustu věcí učíme. V USA a dalších státech si tímto prošli mnohem dříve. První politik odsouzený za znásilnění je určitá lekce pro českou justici i veřejnost a důkaz, že vysoce postavení politici nebo byznysmeni nejsou nedotknutelní. A to je také důležité,“ uzavírá.

X X X

Hon Kyjeva na rekruty války

Ukrajinská vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého muži ve věku 18-60 let, kteří chtějí opustit Ukrajinu nebo se zdržují mimo Ukrajinu, budou moci získat pas ukrajinského občana pouze ve své zemi.

„Získání cestovního pasu občana Ukrajiny ve věku 18 až 60 let pro cesty do zahraničí probíhá na územním útvaru ministerstva vnitra. Takové pasy se nezasílají k vydání samostatné pobočce nebo zahraniční diplomatické misi Ukrajiny,“ uvedla vláda. Tato pravidla se nevztahují na občany, kterým bylo povoleno překračovat státní hranice za stanného práva, včetně osob se zdravotním postižením.

Již den předem ministr zahraničí Dmytro Kuleba pozastavil poskytování konzulárních služeb Ukrajincům ve vojenském věku do 18. května a prohlásil, že „pobyt v zahraničí vás nezbavuje závazků vůči státu“. Kritizoval také lidi, kteří se v zahraničí vyhýbají účasti ve válce.

„Pokud tito lidé věří, že někdo daleko na frontě bojuje a dává život za tuto zemi a někdo zůstane v zahraničí a bude dostávat služby od státu, tak to tak nefunguje,“ napsal Kułeba v úterý na sociální síti X.  Přijímání a prověřování žádostí o konzulární činnost s přihlédnutím k novým požadavkům bude obnoveno po 18. květnu.

V lednu 2024 žilo v zemích EU podle Eurostatu asi 4,3 milionu Ukrajinců, z toho asi 860 tisíc dospělých mužů. Status dočasné ochrany 950 000 Ukrajincům poskytly v rozhodujícím počtu tři země: Německo, Polsko a Česko.

Může nás tedy zajímat, že polský místopředseda vlády a ministr obrany   Wladyslaw Kosiniak-Kamysh již v televizi Polsat News včera uvedl, že Polsko je připraveno pomoci Kyjevu vrátit ukrajinské muže  ve vojenském věku do jejich vlasti.  Jako důvod mimo jiné uvedl, že „mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelech a kavárnách a slyší, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině“, server vasevec.cz

X X X

Ukrajinský ministr zemědělství podezřelý z korupce

Ukrajinský ministr zemědělství a výživy Mykola Solskyj je podezřelý z korupce, informuje Ukrajinská pravda. Podílet se měl na nezákonném získání státní půdy od dvou státních podniků v Sumské oblasti v hodnotě 11 milionů dolarů.

Podle právy Národního úřadu pro boj s korupcí Ukrajiny (NABU) je Solskyj zapleten do nezákonného získávání půdy v hodnotě 291 milionů hřiven (přibližně 7 milionů dolarů) a navíc je obviněn z pokusu o nezákonné získání pozemků v hodnotě 190 milionů hřiven (asi 4 miliony dolarů).

Podle NABU byli součástí zločinecké skupiny nejvyšší pracovníci státní agentury pro geodézii, kartografii a katastr a také úředníci dohlížející na tuto službu.

Ve své komunikaci ohledně této záležitosti se NABU zdržela výslovného jmenování Mykoly Solského. Zdroj z Úřadu zvláštního protikorupčního státního zastupitelství přesto Ukrajinské pravdě potvrdil, že obvinění jsou skutečně namířena na úřadujícího ministra zemědělství, server vasevec.cz

X X X

Úřady ČR napravily většinu pochybení, která loni zjistil ombudsman

Úřady napravily většinu pochybení v individuálních případech, jež loni zjistil ombudsman, případně po upozornění mění metodiku, třeba v otázkách přítomnosti rodičů u dětí v nemocnici a ochrany historických staveb. Mezi otevřená témata stále patří transformace ústavů pro lidi s postižením, plyne z výroční zprávy za rok 2023, kterou dnes novinářům představili ombudsman Stanislav Křeček a zástupce Vít Alexander Schorm. Řada lidí, kteří pobývají v institucích s pevným režimem, by podle Schorma mohla s pomocí fungovat způsobem bližším běžnému životu. Terénních sociálních služeb však není dost.

Kancelář ombudsmana loni vyřídila 7000 podnětů, provedla více než 700 šetření a upozornila na 500 pochybení. Je patrné, že nezávislý dohled je potřeba, uvedl Křeček. „Na druhé straně je za loňský rok 97 procent šetření, kdy úřady svá pochybení nakonec napravily. A to je optimistická statistika,“ řekl ombudsman.

Nejvíc podnětů řeší ombudsman v sociálním zabezpečení, vloni jich vyřídil přes 1400. Pomohl například ženě k osmisettisícovému doplatku invalidního důchodu i výraznému zvýšení vyplácené částky, když Česká správa sociálního zabezpečení po zprávě ombudsmana ženě zpětně započítala i dobu studia. Pomohl také rodině chlapce s autismem, která usilovala o přesunutí dočasné autobusové zastávky umístěné přímo pod okny jejich domu o 50 metrů dál.

„Mne vždy nejvíc těší, když pomoc lidem s konkrétními problémy nakonec vyústí v systémovou změnu. To se povedlo například v otázce přítomnosti rodičů u jejich dětí v nemocnici. Dřív zdravotnická zařízení postupovala různě a to vedlo k nedorozuměním i konfliktům mezi zdravotníky a rodiči. Vloni ministerstvo zdravotnictví po letech jednání vydalo metodiku, kde pravidla pro nemocnice sjednotilo,“ ocenil Schorm.

Kancelář se zabývala také okolnostmi demolice historických domů v Praze a Brně. Pro památkáře i stavební úřady pak vznikla metodika pro posuzování kulturně-historických hodnot staveb, které nejsou památkově chráněné. Ministerstva kultury a pro místní rozvoj také projednají lepší vymáhání předběžné ochrany staveb, u kterých se teprve rozhoduje o možném prohlášení kulturní památkou.

„Sledovali jsme také, co brání rychlejšímu a účinnějšímu rušení ústavů a rozvoji komunitních sociálních služeb. Mezi zásadní překážky patří například nízké povědomí veřejnosti o tom, co život v ústavu skutečně znamená. S tím pak souvisí nízká a kolísavá politická vůle ke změně,“ uvedl Schorm. Prosazování práva lidí s postižením na nezávislý život v komunitě je jedno ze zásadních dlouhodobých témat kanceláře. „Spousta lidí by mohla žít samostatný život v komunitě, kdyby existovaly takové sociální služby, které jim to dovolí,“ doplnil Schorm, ceskajutice.cz

X X X

 Pošle soud Trumpa do vězení? Pokud ano, ochranka půjde s ním

  Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo na bojišti v cizí zemi. Ale chránit exprezidenta ve vězení? Jde o bezprecedentní eventualitu, napsal americký deník The New York Times (NYT). Může se však proměnit ve skutečnou výzvu, pokud Donald Trump, jehož ochranou je instituce 24 hodin denně pověřená, bude odsouzený k odnětí svobody v rámci trestního řízení na newyorském Manhattanu.

Už minulý týden se na žádost prokuratury sešli zástupci tajné služby a dalších relevantních bezpečnostních úřadů na federální, státní i městské úrovni k narychlo uspořádanému jednání s jediným cílem – projednat, jak zajistit Trumpovu bezpečnost v nepravděpodobném případě, kdy jej soudce nechá krátce uvěznit v soudní cele za pohrdání soudem.

Větší otázkou, na kterou však zatím není jasná odpověď, je, jak „bezpečně“ uvěznit bývalého prezidenta, pokud porota rozhodne o jeho vině a soudce mu udělí trest odnětí svobody, namísto domácího vězení nebo podmíněného trestu. Několik zdrojů, s nimiž NYT hovořil, nicméně soudí, že trest vězení je pro Trumpa nepravděpodobný, a i pokud se pro něj soudce eventuálně rozhodne, případ se téměř jistě měsíce potáhne přes odvolací soudy až k tomu nejvyššímu.

Nízká míra pravděpodobnosti však nesmaže znepokojivou vyhlídku uvěznění předpokládaného republikánského nominanta na post amerického prezident, a to nejen pro příslušníky prezidentovy ochranky a vězeňské služby, kteří by této logistické noční můře museli čelit v první řadě.

„Pochopitelně bychom šli do neprobádaných vod. Žádný státní ani federální vězeňský systém se s něčím takovým zatím nemusel potýkat,“ uvedl Martin Horn, který pracoval ve vysokých funkcích ve vězeňském systému států New York a Pensylvánie.

Kontrolovat jídlo i předměty

Chránit Trumpa ve vězeňském prostředí by znamenalo ubytovat ho odděleně od jeho spoluvězňů i kontrolovat jeho jídlo a osobní předměty. V zařízení by 24 hodin v kuse musela hlídkovat skupina agentů, kteří by byli ozbrojení střelnými zbraněmi, byť jsou ve věznicích zakázané. Jiný zdroj NYT popsal, že v New Yorku je několik státních věznic, které byly uzavřené nebo zčásti uzavřené, a mohly by tak k držení exprezidenta i ubytování jeho ochranky posloužit.

Mluvčí tajné služby Anthony Guglielmi se odmítl s novináři bavit o konkrétních „ochranných operacích“, uvedl však, že federální zákony ukládají tajné službě chránit bývalé prezidenty za použití nejnovějších technologií, zpravodajských informací i taktiky.

Mluvčí pro newyorské státní věznice Thomas Mailey uvedl, že jeho úřad nemůže spekulovat, jak bude nakládat s člověkem, který ještě nebyl odsouzený. Systém je však podle něj připravený přistupovat k lidem se zvláštními bezpečnostními i zdravotními potřebami, duševními i fyzickými. „Oddělení by pro bývalého prezidenta našlo vhodné místo,“ řekl Maileyho kolega z příbuzného úřadu Frank Dwyer.

Proces pokračující na Manhattanu je jedním ze čtyř trestních řízení týkající se bývalého prezidenta a patrně jediný, ve kterém padne rozhodnutí poroty před prezidentskými volbami v listopadu. Prokuratura Trumpa viní z falšování finančních záznamů ve 34 bodech. Pokud porota rozhodne o jeho vině, soudce Juan Merchan by mohl vybrat ze škály trestů od podmínky po čtyřleté vězení, ačkoliv víceleté odnětí svobody pro prvopachatele v Trumpově věku by bylo extrémní, napsal NYT, ceskajustice.cz

X X X

Sršeň: Evropskou kohezní politiku čeká revoluce

 Moravskoslezský kraj se stal v České republice lídrem mezi strukturálně postiženými regiony. Evropské dotační programy dokázal využít nejlépe. Nahoru ho vystřelil i Operační program Spravedlivá transformace, který podporuje také Ústecký a Karlovarský kraj. Mezi regiony se ale nůžky spíše rozevírají, než aby tomu bylo naopak.

Přesto region střední a východní Evropy v posledních letech ekonomicky výrazně vyrostl. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj a kandidáta do Evropského parlamentu za STAN Radima Sršně k tomu vede cesta přes oblast vědy a výzkumu, ale i kvalitní digitální infrastrukturu, uvedl to v Eurodebatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“.

Budoucnost evropské kohezní politiky je dnes podle Sršně otevřené téma. Kohezní politika EU, neboli politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů, představuje aktuálně téměř třetinu všech výdajů Evropské unie. Kohezní politiku si v Česku široká veřejnost spojuje zejména s dotacemi do dopravní infrastruktury, životního prostředí a rozvoje podniků, tedy s regionální politikou.

V bruselských diskusích se přitom začíná podle Sršně rozlišovat mezí kohezí a kohezní politikou. Ke kohezi přispívají podle některých hlasů různé evropské politiky, které se samy o sobě za kohezní primárně neoznačují. Je tedy otázkou, jestli v budoucnosti bude zachována kohezní politika jako samostatná s vlastní rozpočtovou kapitolou Evropské unie.

Budoucnost evropské kohezní politiky je dnes podle Sršně otevřené téma. Na snímku zleva místopředseda dozorčí rady Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Kvíz, vydavatel Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň, ředitel pro vnější vztahy společnosti Zentiva Tomáš Pala a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Foto: Radek Čepelák

Revoluce či evoluce se na úrovni Evropské unie podle Sršně odehraje z hlediska objemu financí, které do budoucna do těchto rozpočtů půjdou. „V rámci kohezní politiky by se měly průřezově uplatňovat zelená, digitální a demografická transformace,“ uvedl Sršeň. Nová Evropská komise by měla podle něj dát jasně najevo, že je kohezní politika základním principem Evropské unie.

Evropská unie dnes hospodaří s prostředky kolem jednoho procenta svého HDP. To je podle Sršně na výzvy, které se na Evropu valí, málo. Podle některých výzkumů by evropským rozpočtem mělo procházet sedm procent HDP, aby dokázala EU efektivně fungovat. To je však na hony vzdáleno tomu, co jsou členské státy ochotny v blízké budoucnosti připustit. Sršeň se domnívá, že v příštím rozpočtovém období se Česká republika nestane čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Měla by tudíž z evropského rozpočtu čerpat více, než bude do něj odvádět. A právě kohezní politika zde hraje klíčovou roli.

Sršeň není rád, když se kohezní politika neuplatňuje koncepčně, neměla by se vzdálit dosahování svých vlastních cílů. V této souvislosti upozornil i na to, že by kohezní politika neměla být krizovou politikou, což se ale v současnosti děje. K tomu má podle Sršně Evropa i jiné nástroje, jako je například NextGenerationEU či Národní plán obnovy, které jsou určeny na řešení specifických krizí. Kohezní politika by ale podle něj měla být na druhou stranu dostatečně flexibilní na to, aby se dala v době krizí využít.

Otázkou ale zůstává, zda nedojde k ořezání samotné kohezní politiky ve prospěch koheze, která se prolíná dalšími programy. „Bez kohezní politiky bude Evropa zranitelná, nebude fungovat vnitřní trh a nastanou problémy,“ upozornil Sršeň.

Česká republika je na špici v rychlosti čerpání

Česká republika má k dispozici v rámci evropské kohezní politiky na období 2021 až 2027 19,8 miliardy eur a podle Sršně patří na evropskou špici v rychlosti čerpání dotací. V současnosti jsou vysány výzvy na téměř 80 procent prostředků, které může získat. Pomoci mají i tuzemským regionům, mezi kterými se podle Sršně podle HDP nůžky spíše rozevírají.

Eurodebatu moderoval vydavatel Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

„Praha uniká a máme tady neuralgické regiony jako Karlovarský kraj. A pak je tu Moravskoslezský kraj, který sice patří těm strukturálně postiženým, ale já vnímám, že se díky Spravedlivé transformaci a dalším iniciativám, ale i vědě a výzkumu, nadechl,“ zmínil Sršeň, který věří, že se kraje dokáží vzájemně inspirovat.

Co se ale podle Sršně také ukazuje, je to, že podpora malého a středního podnikání v zemi není dostatečná. „Měli bychom více podporovat vědu a výzkum a u regionů se zaměřit na řešení na míru, aby si oni sami řekli, co potřebují,“ podotkl Sršeň. Data i nástroje k tomu Česká republika podle něj má a prostředky umí decentralizovat.

Podle ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy České republiky Bohuslava Čížka budou mezi jednotlivými regiony vždy rozdíly a firmy budou u zvažovaných investic hodnotit ekonomickou výhodnost nebo nevýhodnost, a to co jim nabídne infrastruktura. Jako problém vidí délku hodnocení projektů a administrativu evropských dotací. Zkušenosti firem jsou často odrazující. V programech na výzkum a vývoj aplikace má po roce a půl hodnocení žádosti firmy o dotaci v Česku její americký konkurent už dávno produkt vyvinutý a prodává ho na trhu.

Česko se má podle Čížka více zaměřit například na oblast daňových odpočtů na výzkum a vývoj pro menší a střední firmy. Foto: Radek Čepelák

Z pohledu intervencí, věcného zacílení, strukturální politiky i posílení konkurenceschopnosti se může Česko více zaměřit například na oblast daňových odpočtů na výzkum a vývoj pro menší a střední firmy, vyjmenovává Čížek. „Firmy se to bojí využívat, takže tam to musíme změnit,“ konstatoval. Potřeba je podle něj se zaměřit také na lepší zacílení národních programů podpory výzkumu a vývoje. Zároveň by podle něj měly být bonifikované nejlepší projekty napříč odvětvími, které budou mít největší ekonomický přínos. V kohezní politice je podle Čížka nutné se soustředit na zmiňovanou délku povolovacích procesů, snížení byrokracie a na vysoký počet kontrol a auditů.

Konstatoval také, že témata, která by měla být v Evropě podporována, jsou digitální a zelené technologie, bezpečnost a obrana nebo například oblast surovin, čipů a polovodičů. Podle Čížka je ale jasné, že všechna v České republice zastoupena nebudou.

Debata se vede pouze v technické rovině

Často skloňovanými tahouny transformace ekonomiky jsou odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako je ICT sektor, farmaceutická výroba nebo automobilový průmysl. Například evropský Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v letech 2021 až 2027 rozdělí mezi české podniky téměř 80 miliard korun. Podle ředitele Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromíra Hanzala je v něm zatím ale proplaceno jen 0,35 procenta prostředků, které jsou k dispozici. Problém podle něj spočívá i v tom, že debata, která se ohledně kohezní politiky vede, je pouze technická. Chybí zde snaha zaměřit se na koncový produkt místo meziproduktů nebo udržet v zemi firmy a neprodat je investorům příliš brzy.

Hanzal i přes výhrady kohezní politiku hodnotí za posledních dvacet let jako příběh obrovského úspěchu. Na snímku je druhý zleva místopředseda dozorčí rady Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Kvíz a vydavatel Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

Hanzal ale zároveň kohezní politiku hodnotí za posledních dvacet let jako příběh obrovského úspěchu. „Žádný region v Evropě nevyrostl tak rychle jako její střední a východní část. Určitě je to výsledek i kohezní politiky,“ zmínil Hanzal. V České republice si to ale podle něj komplikujeme více, než bychom museli. Poznamenal, že stejně jako v národních plánech obnovy Evropské unie, kde 25 procent prostředků míří na digitalizaci nebo do informačních technologií, by se to mělo dělat i v kohezi.

Rozřazení podniků by se mělo změnit

Za farmaceutický sektor hovořil v eurodebatě manažer pro vnější vztahy Zentiva Group Tomáš Pala. Velké farmaceutické firmy podle něj z drtivé většiny dotace nemůžou přijímat. Ještě horší to mají farmaceutické firmy, které sídlí v Praze. Velké firmy v bohatých aglomeracích jsou z podpor často zcela vyloučeny, přestože by jejich inovace přinesly prospěch celé republice nebo regionu střední a východní Evropy. Při přechodu na uhlíkovou neutralitu nebo úsporách energií by ale farmaceutické firmy podíl na dotacích uvítaly, protože jsou to oblasti, kde jsou znevýhodněny oproti svým konkurentům z neevropských teritorií. Pala rovněž vítá podporu malých a středních podniků,inovačního prostředí a propojení firem s univerzitami.

Podle místopředsedy dozorčí rady Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Jiřího Kvíze je jedna ze zásadních věcí, které by se měly v kohezní politice vyřešit, úprava zařazení firem s 300 až 400 zaměstnanci do speciální kategorie. Neměly by podle něj  být stavěny na roveň s podniky jako je například Siemens. „Nejsou to nadnárodní korporace, nejsou bohaté a na dotace v drtivé většině nedosáhnou,“ upozornil s tím, že se definice malých a středních firem, které prioritně dosáhnou na dotace, neměnila posledních dvacet let. S tím by se podle něj mělo něco udělat.

Výše veřejné podpory a vztah k malým i velkým podnikům byl podle Sršně rovněž důležitým tématem španělského předsednictví EU a bude se řešit i v budoucnu. Tomáš Pala v této souvislosti upozornil, že řadu podmínek si stanoví jednotlivé členské státy samy na národní úrovni.

Podle Jiřího Kvíze je jedna ze zásadních věcí, které by se měly v kohezní politice

Infrastrukturu podporujme finančními nástroji, výzkum a vývoj dotacemi

Podle Sršně se povede rovněž velká diskuse o tom, zda v kohezní politice upřednostňovat dotace nebo finanční nástroje (zvýhodněné úvěry). I v podporách obcí ve výstavbě bytů dnes podle něj jdeme cestou, že dáváme menší míru dotací a větší míru finančního nástroje, třeba dlouhodobého úvěru pro obce se zvýhodněnou úrokovou sazbou například 1,5 procenta.

Rozdíl mezi tímto úrokem a komerčními podmínkami na úrovni sedmiprocentního úročení je obrovský. Na druhou stranu existují podle Sršně oblasti, kde je potřeba větší zapojení dotací.

Hanzal k tomu podotkl, že by byl nerad, aby to skončilo tak, že se řekne, že je dotační kohezní politiku složité administrovat, a tak se to přesune do úvěrových finančních nástrojů. Podle Jiřího Kvíze je například zrovna v oblasti výzkumu a vývoje přímá finanční dotace důležitý a nezaměnitelný nástroj podpory. „Naopak u větších infrastrukturních projektů si dokážu představit větší zapojení finančních nástrojů,“ doplnil.

Tomáš Pala upozornil, že řadu podmínek si stanoví jednotlivé členské státy samy na národní úrovni. Na snímku zleva náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň, ředitel pro vnější vztahy společnosti Zentiva Tomáš Pala a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Foto: Radek Čepelák

Čížek za důležitou považuje při užívání finančních nástrojů i výši konkrétní sazby. Roli potom budou u zvolené formy podpory pro firmy hrát i doba návratnosti – to by nedávalo smysl například u výzkumu a vývoje. Jako forma pobídek podle něj ale mohou sloužit například i daňové odpočty. Jako určitou formu podpory zmínil i spolupráci, kdy firmy na určitých projektech kooperují s výzkumnými organizacemi, které pro ně něco vyvíjejí a čerpají přitom veřejnou podporu. „Není to jen o dotacích a jejich podmínkách,“ podotkl Čížek.

Neformální debata pokračovala i po skončení akce. Na snímku zleva šéfredaktor Ekonomického deníku Jan Hrbáček, náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň a ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal

Tereza Čapková, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Olomouc nechce zařízení pro bývalé vězně na Svatém Kopečku, nemá nad ním kontrolu

 Postup zavedení své nové sociální služby, kterou zvolil spolek Druhá míle považuje město Olomouc za nevhodný. České justici to sdělil zástupce vedoucího odboru města Olomouc Hynek Pečinka. Zařízení, které začalo naplno fungovat na Svatém Kopečku u Olomouce a má připravit bývalé vězně na návrat do života, se podle něj nachází na soukromém pozemku a město nemá mechanismy, jak jeho činnost kontrolovat. Proti provozu protestují místní obyvatelé. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nedávno provedlo inspekci přímo v objektu. Krajský úřad Olomouckého kraje současně zahájil správní řízení o zrušení registrace této sociální služby z moci úřední.

Pečinka upozorňuje, že Olomouc obecně vítá efektivní programy sociální prevence, které jsou zaměřeny na snižování rizik protiprávní činnosti a začlenění různých problémových skupin jako jsou osoby bez přístřeší, lidé závislí na návykových látkách nebo bývalí vězni do společnosti.

O záměru spolku Druhá míle na provoz zařízení pro bývalé trestance se podle něj ale město dozvědělo až ve fázi řízení o registraci konkrétních dvou sociálních služeb u Krajského úřadu Olomouckého kraje, kdy již bylo rozhodnuto o tom, že zařízení bude provozováno v soukromém objektu na Svatém Kopečku. „Přitom v Olomouci už téměř 20 let funguje magistrátem garantovaný proces tzv. komunitního plánování sociálních služeb, v jehož rámci se pravidelně setkávají zástupci poskytovatelů sociálních služeb, jsou identifikovány potřeby pokrytí konkrétního území ve městě určitým typem sociálních služeb podle potřeb jejich potenciálních uživatelů, celý proces je plánován a jednotlivá jeho opatření jsou pravidelně hodnocena. Spolek Druhá míle však součástí komunitního plánování není a svůj záměr městu dříve ani nijak neprezentoval. Se spolkem nespolupracují státní ani neziskové organizace, realizující v Olomouci programy pro osoby po výkonu trestu, ani sociální pracovníci (kurátoři pro osoby ve výkonu trestu a po propuštění) Magistrátu města Olomouce,“ vysvětluje Hynek Pečinka.

Olomoucký magistrát hodnotí dosavadní postup spolku provozující zařízení pro bývalé vězně negativně Foto: Magistrát města Olomouc

V místě už je několik zařízení

Město a obyvatelé se podle něj obávají zvýšené zátěže v oblasti Svatého Kopečku, kde už několik zařízení poskytujících sociální služby funguje. Jedná se o charitní Domov Sv. Anežky pro osoby bez přístřeší se sníženou soběstačností a také Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče. „Zásadní je obava o bezpečnost (zejména u dětí) v místě. Obyvatelé namítali, že je Svatý Kopeček poutním, turisticky vyhlášeným a navštěvovaným místem, nachází se zde zoologická zahrada. V místě je ale především umístěna pečovatelská služba sv. Norberta, Domy pro osoby se sníženou soběstačností, hospic, dětský diagnostický ústav a je zde umístěna spádová základní a mateřská škola. Dlouhodobě je zde řešena problematika osob bez domova. To vše jsou významné aspekty pro objektivní posuzování vhodnosti samotného umístění sociální služby,“ říká právní zástupkyně obyvatele Svatého Kopečku Milana Vašuta, advokátka Martina Švestková.

Zástupci olomoucké radnice již dříve uvedli, že radnice zařízení nezařadí do krajské sítě sociálních služeb, nebude tedy moci získat dotace. Provoz zařízení vyjde ročně na 5,2 milionu korun. Město navíc uvedlo, že spolek nedodal na magistrát účetní závěrku za předchozí roky. Jak tedy bude spolek provoz financovat? Předseda Milan Vašek mluví o vícezdrojovém financování. „Další možností mohou být granty, fondy, nadace a sbírky. Podnikáme aktivní kroky k tomu, abychom na některé z výše zmíněných zdrojů v budoucnu dosáhli. Spolek dále může vytvářet vedlejší hospodářskou činnost, kterou v této chvíli provozujeme v oblasti vzdělávání a vydavatelství. Rozvoj služby se bude odvíjet od finančních možností spolku,“ uvedl pro Českou justici s tím, že spolek loni splnil zákonné podmínky a registraci jako sociální služba získal.

MPSV přezkoumává registraci

MPSV nyní dokončuje finální podobu rozhodnutí ve věci žádosti o nahlížení do spisu vedeného krajským úřadem Olomouckého kraje ohledně registrace sociální služby. Zároveň MPSV zpracovává rozhodnutí na základě podání podnětu k přezkumnému řízení o registraci sociální služby. „Inspekce poskytování sociálních služeb kontroluje plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb stanovených zákonem o sociálních službách a kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Inspekci vykonává MPSV může poskytovateli uložit opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci. Poskytovatel je povinen splnit uložená opatření ve stanovené lhůtě. Při nesplnění uložených opatření se poskytovatel dopouští přestupku a může mu být uložena pokuta. Při závažném neplnění povinností a nedodržení registračních podmínek lze registraci sociální služby zrušit, což také upravuje zákon o poskytování sociálních služeb a jedná se konkrétně o § 82,“ vysvětlil mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Na přelomu roku jednalo zastupitelstvo města o petici několika stovek občanů Olomouce proti záměru spolku. Odbor sociálních věcí magistrátu podle Pečinky nabídl už v září 2023 zástupcům spolku možnost prezentace záměru na jednání pracovní skupiny „Občané v přechodné krizi“ v rámci struktury komunitního plánování sociálních služeb. „Spolek na nabídku nereagoval, stejně jako na další nabídku prezentovat své záměry komisi městské části. Službu spolek poskytuje v objektu soukromého majitele, ani zde není možnost města účinně zasáhnout,“ dodává zástupce vedoucího sociálního odboru.

Vedoucí spolku: Klienti se snaží si najít práci

Občané mezitím proti činnosti sepsali dvě petice a aktivně proti činnosti spolku vystupují. „Musíme se pozastavit nad slovním obratem „aktivní obrana“. Obrana proti čemu? Proti vzniku služby, která má za cíl napomáhat lidem se zájmem začlenit se zpátky do společnosti? V tomto ohledu nemůžeme opomenout zásadní změnu v komunikaci místních obyvatel. Někteří z těch, co nás dříve nepodporovali, se s námi scházejí a vyjadřují nám podporu, ať už slovní nebo materiální,“ reagoval vedoucí spolku Druhá míle Milan Vašek na dotazy České justice.
Bývalí vězni si podle něj snaží najít práci a některým se to už povedlo. Co ale přesně dělají prý sdělit nemůže. „Z důvodu ochrany práv klienta nemůžeme zmínit ani oblast, ve které pracují, ani zaměstnavatele. Klienti si však s dopomocí pracovníků sepsali vlastní životopisy a následně oslovili potenciální zaměstnavatele. V současné době jsou všichni klienti zaměstnáni, pouze jeden nemůže prozatím nastoupit do zaměstnání ze zdravotních důvodů,“ uvedl pouze.

Resocializaci bývalých vězňů zajišťuje jakožto zřizovatel Probační a mediační služba např. v  Probačním domě v Písku. Zde je činnost ale pod přísnou a odbornou kontrolou Ministerstva spravedlnosti. Do probačního domu v Písku přichází klienti po rozhodnutí soudu, který stanoví povinnost absolvovat program ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody spolu s probačním dohledem.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Ľuboš Blaha: SME S TEBOU, ATILLA!

Keď som dnes videl titulok, že s Atillom Véghom rozviazala spoluprácu nejaká známa značka piva, chvíľku som sa aj bál.

Milujem pivo a bol by to naozaj náročný bojkot, keby som si musel odoprieť nejakú obľúbenú značku. A potom som si rozklikol článok, a že – Corgoň. Už dlho sa mi tak neuľavilo. Corgoň som v živote nepil. A teraz, keď viem, že pohŕdajú polovicou národa za to, že má iné politickej názory, ako oni – tak nech sa páči.

Atilla Végh je prenasledovaný bohatými firmami za to, že vyjadril svoj politický názor. Baba z Renaultu to povedala na plné ústa – keby si fandil Korčokovi, tak v pohode, ale tých druhých nemáme radi. Začal sa šialený lynč na jedného z najlepších slovenských športovcov. Boháči zo zahraničia sa mstia.

Nadnárodné korporácie si zmysleli, že môžu vstupovať do slovenskej politiky a šikanovať našich športovcov. Zneužívajú na to svoju ekonomickú moc. Hanba!  A mne to nie je jedno. Chcú z Atillu Végha urobiť odstrašujúci príklad. To je cez všetky čiary.

Herci si veselo môžu chodiť zavrieskať na mítingy PS a nič im nehrozí. Aj športovci môžu podporovať PS či Čaputovú. Všetci môžu všetko. Len kým niekto nepodporí nás. Za to sa oligarchovia okamžite mstia. A ja ako občan hovorím – nie. Žiaden Renault. Žiadne Pierre Baguette. A žiaden Corgoň. Z princípu.

Keď nás, ľavičiarov a vlastencov, tieto firmy tak veľmi nenávidia, nevidím dôvod, aby som sa skladal na ich tučné zisky kúpou ich výrobkov. Čo vy, priatelia? Corgoň vyhlásil vojnu Slovensku. Urazil tým všetkých Slovákov, ktorí volili proti Korčokovi.

A keď Corgoň kope do nášho športovca, kope do nás všetkých, do celého Slovenska. Som strašne zvedavý, či priemerný bratislavský kávičkár, ktorý volí to ich milované PS, teraz vynahradí Corgoňu tie straty ziskov, ak sa bežní Slováci rozhodnú Corgoň bojkotovať.

Ja len, že najviac sa zabávam na predstave, že slniečkari teraz budú musieť piť Corgoň – škodoradosť niekedy poteší. Ale vážne. Pivovary nemajú čo robiť politiku. Zaslúžia si od Slovákov odpoveď. Ráznu odpoveď. Atilla Végh, sme s Tebou!

 Ľuboš Blaha, (Autor je místopředsedou NR SR a místopředsedou strany Smer-ssd), server vasevec.cz

X X X

 Motiv střelce z filozofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

 „Pachatel nebyl postižen duševní poruchou,“ řekla Murínová v úvodu jednání, které se následně protáhlo na tři hodiny. Jakmile bude posudek dokončený, znalkyně je podle ní připravena závěry zveřejnit a obhájit je. Murínová v této souvislosti žádala o trpělivost. Na jednání výboru dorazili i rodinní příslušníci, kterých se událost na filozofické fakultě dotkla.

Znalkyně zpracovává podle státní zástupkyně psychologický profil pachatele. Vedle kriminalistických postupů má pomoci k určení pachatelova motivu. „Jdeme hluboko do historie jeho života,“ řekla Murínová.

Při střelbě na fakultě v centru Prahy přišlo loni před Vánoci o život čtrnáct lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové. Po útoku pachatel, který byl podle policie studentem fakulty, spáchal sebevraždu. S pachatelem souvisely také vraždy v Klánovickém lese a ve středočeské Hostouni.

Vyšetřování nadále pokračuje. Proto podle Murínové nelze podávat konkrétní, ale jen obecné informace. Základní lhůta pro vyšetřování je půlroční. Vojtěch Motyka z pražské policie uvedl, že policisté o její prodloužení ještě nežádali.

Schůzi výboru nechali svolat poslanci opozičního hnutí ANO v souvislosti se snahou zřídit k postupu policie vyšetřovací komisi. Vystupující z řad pozůstalých vyslovili na vznik komise rozdílné názory. Jeden z nich soudil, že komise by byla politická. „Setkali jsme se jako pozůstalí a většina řekla, že si tu vyšetřovací komisi nepřeje,“ uvedl.

Buď poslanci dopředu nevěří vyšetřování, nebo si počkají a pak se rozhodnou, zda komisi budou chtít, doplnil. Další z pozůstalých vznik komise podpořil. Tázal se například na to, proč policie nezajistila i hlavní fakultní budovu na náměstí Jana Palacha, kde se střílelo, jako to udělala v případě jiné fakultní budovy v blízké Celetné ulici. „Kdyby hlavní budovu vyklidili, tak by brácha žil,“ uvedl. Mínil, že někdo situaci podcenil, nastalo pochybení taktického řízení a že tragédii šlo zabránit.

Na jednání výboru dorazil také bývalý ministr za ČSSD (nyní SOCDEM) Lubomír Zaorálek, který na fakultě v době střelby přednášel. „Policisté, kteří tam byli, dělali, co mohli. O tom to vůbec není,“ uvedl. Otazníky jsou podle něho kolem vedení a řízení operace.

„Otázky zodpovězeny budou. My chceme také, aby se to objasnilo,“ zdůraznil předseda výboru Pavel Žáček (ODS). Policejní zásah stále prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. Při jednání výboru zaznělo, že inspekce může dávat i metodická doporučení.

Jedna z pozůstalých je přesvědčena o tom, že řada obětí střelby mohla být zachráněna. Ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) vytkla nedostatek empatie, Rakušan se proti tomu ohradil.

Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová v závěru jednání neprosadila návrh, podle kterého by bezpečnostní výbor zřízení vyšetřovací komise plénu doporučil. Koaliční poslanci, jichž byla většina, se hlasování zdrželi nebo byli proti. Výbor naopak přijal usnesení přednesené Petrem Letochou (STAN), v němž podpořil „řádné a úplné“ vyšetření události a podpořil co nejširší informování o jeho závěrech v co nejkratším možném termínu.

 X X X

 Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman

Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a vyzval k jejich zatýkání. USA nyní zažívají vlnu univerzitních protestů proti Izraeli, jednání propalestinských studentů odsoudili i další demokratičtí politici.

Smith popsal vlastní zážitek s protestujícími, ke kterému došlo v březnu při setkání s občany. Podle něj se tam shromáždili, aniž by měli zájem vyslechnout si jeho argumenty. „Šlo o to umlčet každého, kdo si dovolil s nimi nesouhlasit, zajistit, aby byl slyšet jen jeden hlas,“ uvedl podle listu The Guardian.

Podle něj se podporovatelé Palestiny snaží kongresmany i zastrašovat. Několik amerických politiků si stěžovalo na demonstranty u svých domovů, některým též poničili kanceláře a pomalovali je propalestinskými graffiti.

„Zastrašování je taktika. Zastrašování a snaha umlčet opozici. Nevím, jestli existuje něco jako levicový fašismus. Pokud tomu chcete říkat prostě levicový totalitarismus, pak to tak je. V současné době je to přímá výzva zastupitelské demokracii,“ tvrdí Smith, který je členem Výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů.

Kongresman podotýká, že pokud se protestující dopouštějí trestného činu, měli by být zatčeni. Za trestný čin považuje obtěžování politiků v jejich domovech, stejně jako blokování silnic či letišť, jímž demonstranti ohrožují dopravu a znemožňují například sanitce projet.

Po spuštění izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy v reakci na útok palestinského teroristického hnutí Hamás se v USA objevily rozsáhlé protesty na podporu Palestiny. Zvláště pak probíhají na amerických univerzitách, kde je v poslední době velmi vyhrocená situace. Na několika z nich zasahovala policie.

Demokratická strana je ohledně války v Pásmu Gazy rozpolcená. Někteří demokraté se vůči propalestinským studentům vymezili. Varují před antisemitskými útoky a zdůrazňují, že univerzity musejí ochránit židovské studenty před jejich obtěžováním ze strany demonstrantů.

Na newyorské Kolumbijské univerzitě někteří protestující například na židovské studenty křičeli přání, aby „milovaný Hamás udeřil na Tel Aviv“ či „ať se 7. říjen stane každý den“. S narážkou na Osvětim je pak vyzývali, aby se „vrátili do Polska“.

„Představte si, že se snažíte učit na závěrečné zkoušky na Kolumbijské univerzitě, zatímco lidé před knihovnou skandují vaší smrt,“ zkritizoval takové jednání demokratický kongresman židovského původu Josh Gottheimer při návštěvě jejího kampusu.

Demokratický guvernér Pensylvánie Josh Shapiro označil dění na vzdělávacích institucích za „naprosto nepřijatelné“. Shapiro, jenž je též židovského původu, označil hlasité osočování Izraele a Židů z páchání „genocidy“ jako něco „z Německa třicátých let“.

X X X

 Volejbalisté Českých Budějovic slaví mistrovský titul. Ve finále porazili Lvy Praha poměrem 3:1 na zápasy

Volejbalisté Českých Budějovic získali jedenáctý extraligový titul. Ve čtvrtém finále porazili obhájce zlata Lvy Praha 3:2 po setech 25:21, 22:25, 25:17, 24:26 a 17:15. Sérii vyhráli 3:1 na zápasy. Hostům nepomohlo ani 29 bodů univerzála Davida Kollátora. Jihostroj se na domácí trůn vrátil po pěti letech a upevnil si pozici nejúspěšnějšího týmu v historii samostatného Česka.

 Před rekordní návštěvou, která zřejmě přesahovala oficiální údaj 2500 diváků, domácí v úvodu zápasu přehrávali Lvy v útoku a sami výborně bránili. Dostali se do vedení a výrazně lépe vstoupili i do druhého setu, do něhož trenér Juan Manuel Barrial místo Davida Kollátora, jenž byl v první sadě čtyřikrát zablokovaný, od začátku poslal Caseyho Schoutena.

Zápas plný zvratů

Domácí vedli 18:12, ale Kollátor se tou dobou vrátil na palubovku a odehrál nejlepší pasáž v zápase. Najednou se českobudějovičtí hráči vytratili. Ještě vedli 21:19, ale pak Lvi pěti body za sebou otočili a následně vyrovnali skóre.

Třetí dějství patřilo podobně jako v úterý v Praze jednoznačně Jihočechům, ale ti znovu vedení 2:1 na sety ve čtvrté sadě nepotvrdili. Prohráli ji ve vyrovnané koncovce. Jenže do tie-breaku tentokrát vstoupili výrazně lépe. Strany se měnily za stavu 8:4 v jejich prospěch, pak vedli 13:10 a 14:12. Pražané třemi body za sebou otočili na 15:14, ale mečbol neproměnili a Českým Budějovicím patřily i další dvě výměny. Nejdříve zablokovali Kollátora a na závěr hostujícího smečaře Oskara Madsena.

Jihostroj táhl Okolič

Celkem Jihočeši ve čtvrtečním čtvrtém finále nasbírali 20 bodových bloků. O sedm z nich se postaral středový hráč Aleksandar Okolič, o něhož se domácí nahrávač Eduardo Carísio často opíral při útočných kombinacích. Celkem srbský blokař zapsal 21 bodů a byl nejproduktivnějším hráčem domácích.

Nejlepším hráčem utkání byl ale vyhlášen bulharský smečař Kalojan Balabanov, jenž ke třinácti bodům přidal řadu skvělých zákroků na příjmu i v obraně.

Odplata za loňskou porážku

Volejbalisté Jihostroje odmítli rozhodující pátý duel a Lvům oplatili loňskou finálovou porážku. Vítězové základní části z Prahy byli ve finále potřetí za sebou, v titul proměnili jen loňskou sérii. V sezoně 2021/22 podlehli Karlovarsku.

 X X X

 Parní vlaky zavítají letos kromě Králicka také do Svitav, Pardubic či Hradce Králové

 Také v letošním roce budou letní měsíce v Pardubickém kraji spojené s pravidelnými jízdami historických parních vlaků. Ty se od poslední červnové soboty vrátí na turisty velmi oblíbenou trasu z Dolní Lipky přes Letohrad a Ústí nad Orlicí až do Hanušovic v Olomouckém kraji. Kromě toho budou v nabídce také trasy z Dolní Lipky přes Českou Třebovou a Moravskou Třebovou až do Svitav a z Dolní Lipky přes Hradec Králové a Týniště nad Orlicí až do Žamberka s cílovou stanicí opět v Dolní Lipce.

„Letní jízdy parních vlaků patří již několik let neodmyslitelně k Pardubickému kraji a letošní rok nebude výjimkou. Opět ve spolupráci s Muzeem starých strojů a technologií budeme každou sobotu od 29. června do 31. srpna vypravovat historické parní speciály, které se každoročně těší velké oblibě nejen u nadšenců z našeho kraje, ale de facto z celé republiky, ale i ze zahraničí,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Stejně jako v předchozích letech bude základem okruh Dolní Lipka – Ústí nad Orlicí – Hanušovice, který pojedeme v létě hned šestkrát. Dvakrát vyrazíme z Dolní Lipky přes Českou a Moravskou Třebovou až do Svitav. Chceme vyjít vstříc také fanouškům železniční nostalgie z krajského města a sousedního Královéhradeckého kraje, a proto se dvakrát vydáme z Dolní Lipky přes Choceň do Pardubic a dále se přes Hradec Králové a Týniště nad Orlicí vrátíme opět do výchozí stanice. Jsem přesvědčený, že si opět letní jízdy najdou velké množství příznivců,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že konkrétní jízdní řády se v tuto chvíli připravují a budou zveřejněny na internetových stránkách vlaky.pardubickykraj.cz.  Mgr. Dominik Barták tiskový mluvčí

X X X

  Do cestovního ruchu míří další miliony z Karlovarska

Rada Karlovarského kraje odsouhlasila rozdělení dotací na podporu aktivit v oblasti cestovního ruchu. Celkem si žadatelé mezi sebou rozdělí 3,1 milionu korun. Peníze od kraje směřují nejenom do certifikovaných infocenter v regionu, na posílení marketingu a činností destinačního managementu, ale také do turistické infrastruktury.

„Jedná se o každoročně vyhlašovaný dotační titul, prostřednictvím kterého se snažíme přispět ke zkvalitnění poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu. Maximální výše dotace, kterou mohli žadatelé získat, činí 90 tisíc korun. U destinačního managementu je to pak 200 tisíc korun. Celkem bylo podáno 51 žádostí, přičemž 43 z nich nakonec získá naší podporu,“ uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Vojtěch Franta s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO.

Nároky žadatelů stejně jako v minulých letech i letos převyšovaly alokaci dotačního programu. Kraj podpoří například infocentra v Sokolově, Kraslicích, Lokti a Jáchymově, která peníze využijí mimo jiné i na vzdělávání svých zaměstnanců. Z prostředků kraje budou financovány také marketingové aktivity Mariánských Lázní či hradu Loket. Kraj přispěje rovněž na pořízení informačních mapových panelů na rozhledně Pajndl, na obnovu pozorovacích lávek na Svatém Linhartu nebo na vydávání oblíbených Krušnohorských listů. Turisté se mohou těšit i na nové turistické napojení Valče na Chyši nebo na fakultativní výlety historickým autobusem Škoda RTO z Františkových Lázní do Aše. Mgr. Veronika Svobodová