Pokračování bojů má smysl pouze v jednom případě. ČR není ve válce, jak občas tvrdí vláda, zdůraznil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bezpečnostní a vojenský expert, generál v záloze Andor Šándor. Aktuální situace Ukrajinců bránících se ruské agresi je podle něj kritická, NATO by ale své vojáky do válkou zmítané země posílat nemělo. Bývalý šéf vojenského zpravodajství se také vyjádřil k hrozbě vypuknutí třetí světové války nebo tomu, jestli Andrej Babiš (ANO) představuje bezpečnostní riziko pro ČR.

X Jak hodnotíte aktuální situaci na ukrajinském bojišti?

Je to jedna z nejhorších situací pro ukrajinskou armádu. Po neúspěšné ofenzivě z loňského roku musela přejít do strategické obrany a zároveň přitom ještě zadržovat útočící ruská vojska na celé šíři fronty. Má velmi omezené množství dělostřelecké munice i techniky, navíc jí chybí lidský potenciál. Další velký problém jsou západem slibované letouny. Slyšeli jsme už několik různých termínů, prvních dvanáct by z Dánska mělo dorazit na přelomu jara a léta, ale tento počet nemůže zvrátit ruskou převahu. Vidíme, že podporu, kterou Ukrajina nutně potřebuje, nedostává ani z USA, ale bohužel ani z Evropské unie, která není schopna ani zdaleka plnit svoje sliby.

 X Jak se díváte na slova papeže, který v rozhovoru pro švýcarskou stanici RSI vyzval Ukrajinu, aby měla odvahu vyvěsit bílou vlajku a zahájit jednání s Ruskem?

Problém je, že jakékoliv pokračování bojů má smysl pouze tehdy, když budou mít Ukrajinci šanci zvrátit nepříznivou situaci. Důležité je, aby si mohla vydobýt lepší podmínky při budoucích vyjednáváních, aby s Rusy netahala za kratší část provazu. Pokud Ukrajina dojde k závěru, že s nedostatečnou podporou ze západu není šance na nějakou zásadní pozitivní změnu na bojišti, měla by zvážit, jestli má další odpor smysl. Domnívám se, že je naprosto nereálné, co slyšíme od prezidenta Zelenského, který odmítá jakékoliv mírové dohody navrhované tureckým prezidentem Erdoganem s tím, že nepřekonatelnou podmínkou mírových jednání je stažení ruských vojsk z ukrajinského území.

Andor Šándor (66): Bezpečnostní a vojenský expert, generál v záloze, který studoval bezpečnostní politiku jak v komunistickém Československu, tak později i v USA a v Itálii. V minulosti působil v nejvyšším velení armády, v letech 2001 – 2002 byl šéfem české vojenské špionáže.

X Jak hodnotíte iniciativu vlády Petra Fialy na nákup munice pro Ukrajinu, do níž se zapojila řada dalších zemí?

Pokud to vyjde, bude to majstrštyk, protože EU slibovala do března vyrobit milion nábojů a v současné době to vypadá, že z toho nebude ani polovina.

X Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski u příležitosti 25. výročí členství Polska v NATO oznámil, že vojáci zemí aliance už na Ukrajině jsou. Vyslání vojáků opakovaně nevyloučil ani francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle vás reálná hrozba třetí světové války?

Pan Sikorski na mě za tu dobu, co ho sleduji, nepůsobí důvěryhodným dojmem. O prezidentu Francie si také nedělám žádné iluze. USA letos čekají prezidentské volby a poslední, co by obhajující Joe Biden potřeboval, by byla třetí světová válka. Asi před měsícem zazněla silná vyjádření premiéra Velké Británie, následně jejich expediční sbor odcestoval do Washingtonu, kde jim to velice rychle rozmluvili. Zapojení jakéhokoliv z členských států NATO do války na Ukrajině nahrává ruské propagandě: „Podívejte, už s námi napřímo bojují některé země aliance.“ Obávám se, že se tím pouze zvýší nábor do ruské armády. Vyslání našich vojáků na území Ukrajiny, ať už bude ta forma jakákoliv, z nás udělá legitimní cíl pro ruské údery. Věřím, že se tenhle nápad neuskuteční. A mrzí mě, že prezident Pavel s premiérem Fialou v tomto případě nemluví stejnou řečí. Narušuje to kredibilitu naší zahraniční politiky.

 To, že nasloucháme tomu, co se říká ve Washingtonu, je pravda, nedělejme si iluze, že to tak není. To přijetí premiéra Fialy americkým prezidentem Bidenem není jen za nákup F-35, ale i za pomoc Ukrajině.

X Pokud se Donald Trump na podzim stane znovu americkým prezidentem, hodlá konflikt řešit tím, že přestane na Ukrajinu posílat peníze. Skončila by tím podle vás válka?

Ta horká fáze války ano. Stala by se zamrzlým konfliktem, což ale neznamená, že by se všechny problémy vyřešily. Jde o to, jak by se to řešilo dál. Na územích, které by Rusové drželi, by měli problémy s partyzánským bojem ze strany Ukrajiny.

X Pomůže k bezpečnosti a bojeschopnosti ČR nákup amerických stíhaček F-35 za stovky miliard korun, jak tvrdí ministryně obrany Jana Černochová?

Já jsem skeptický, protože my máme dvě brigády, jednu dáváme do mezinárodní divize Polákům, druhou Němcům, a teď se ptám, co budou tedy F-35 podporovat. Aby byly jen na protivzdušnou obranu, když máme velmi zanedbanou protiraketovou vzdušnou obranu, to je velký přepych. Ty odhady, že budou létat ještě v roce 2069, mi přijdou utopické. Nemůžeme vědět, co všechno přinese pokrok v technice, včetně umělé inteligence a vývoje bezpilotních letounů. Pro zemi této velikosti s armádou, kterou máme, je to příliš drahá hračka. Dostačující by byly Gripeny z kategorie 4,5. Před nástupem této vlády nikdo s žádnou F-35 nepočítal.

X Je podle vás načase zavést opět povinnou vojenskou službu, jak zmiňuje náčelník Generálního štábu Karel Řehka?

I kdybychom se pro povinnou vojenskou službu rozhodli, tak si musíme říct, kdy a kdo bude dělat odvody, kde ti mladí muži budou cvičit, kde budou ubytováni. Nic nemáme. Co jsme mohli, jsme dali Ukrajině. Pokud by se vojenská služba měla obnovit, je to velmi rizikové téma pro každou vládu, která o tom rozhodne, protože by to znamenalo její konec. Zároveň by někdo musel říct, z čeho bychom to platili.

X Hrozí Česku válka?

Vláda s oblibou říká, že ve válce už jsme, což je ale velice chybné tvrzení. Neslyšel jsem o tom, že by parlament odhlasoval válečný stav. Samozřejmě tendence eskalovat konflikt na Ukrajině může být jedna z příčin, že by nám válka mohla hrozit. Zatím se ale hlavní aktéři, tedy USA, Německo a Velká Británie, k nějaké další eskalaci staví negativně. V tuto chvíli můžeme očekávat například kybernetické útoky, to ano, ale horkou válku určitě ne. Samozřejmě všechno záleží na tom, kam až bude chtít Rus dojít.

 K Babišovi mám řadu výhrad, s některými jeho výroky také nesouhlasím, že by byl ale hrozbou bezpečnosti této země, si nemyslím.

 X Někteří opoziční politici tvrdí, že je to za jeho bezvýhradnou podporu USA. Jak to vidíte vy?
Jsme součástí západního světa, aliance, ve které hraje dominantní roli USA. Že nasloucháme tomu, co se říká ve Washingtonu, je pravda, nedělejme si iluze, že to tak není. To přijetí není jen za nákup F-35, ale i za pomoc Ukrajině. Je to taková forma ocenění pro premiéra Fialu a celou jeho vládu. Zda to bude stačit ke znovuzvolení pětikoalice, je jiná otázka.

X Představuje Andrej Babiš bezpečnostní riziko pro ČR, jak uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský?

Já si myslím, že toto vyjádření nebylo vůbec rozumné, navíc to zmínil v debatě, kde Andrej Babiš ani nebyl. Ten výrok je silný. K Babišovi mám řadu výhrad, s některými jeho výroky také nesouhlasím, že by byl ale hrozbou bezpečnosti této země, si nemyslím. Pokud má pan ministr důkazy o tom, že je hrozbou, tak je to jiná.

X Jak na vás působila reakce Andreje Babiše, který rozeslal maily svému týmu, aby o Lipavském zjistili informace, jako například, zda je ženatý nebo má děti?

Víte, já bych to nějak nezveličoval. Když se dotáže, kolik má dětí, jestli je ženatý, tak to není nic, čím by ohrožoval ministra Lipavského. Něco jiného by bylo, kdyby se třeba šťoural v jeho bankovních účtech. Způsob, jakým v tom mailu pana Lipavského tituluje, ovšem považuji za nepřijatelný. To je špatně. Bohužel to ukazuje, jak česká politika zhrubla.

 X X X

Visingr: Z Ukrajiny je testovací polygon zbrojovek, Rusové se v bojích zlepšili

Ukrajina je pomyslným testovacím polygonem západních zbrojovek. Fabriky tam staví Němci, Britové, Američani i Turci. V Rozstřelu o tom hovořil publicista a vojenský analytik Lukáš Visingr. Podle něj by zároveň vojenské angažmá Polska a Francie na straně Ukrajiny způsobilo Rusku zničující porážku.

 Ukrajina zažívá momentálně složitou situaci na frontě. Přiznal to i ukrajinský prezident Zelenskyj, podle kterého jeho země válku proti Rusku prohraje v případě, pokud americký Kongres neschválí další vojenskou pomoc.

„Rusko skutečně převzalo ofenzívní iniciativu,“ konstatuje Lukáš Visingr. „Na frontě postupuje, i když velice pomalu, a to tím stylem, který jsme už viděli v roce 2022 na Donbasu, potom u Bachmutu, potom znovu u Avdijivky.“

„Rusové spoléhají na to, že mají více vojáků a více dělostřelecké munice. Že mohou nasadit větší množství letadel s naváděnými bombami. A tímto způsobem útočí, ale s obrovskými ztrátami. Dosud jsme ale viděli, že byli takto schopni postupovat maximálně několik měsíců, než se jejich tlak vyčerpal. Museli se pak zastavit a zkonsolidovat a doplnit síly,“ říká analytik.

Zelenskyj mluví o možné porážce „na efekt“

„Prohlášení Volodymyra Zelenského je jistě velmi silné,“ přiznává Visingr. „Ale myslím si, že je přece jenom trochu na efekt, aby vyburcoval Kongres USA, aby konečně schválil nějaký další velký balík pomoci. Nemyslím si, že výsledek války stojí a padá s tím, jestli Kongres zrovna tento balík schválí.“

Visingr: Zástupci západních zbrojovek si na Ukrajině podávají ruce.

Ukrajina momentálně staví obrannou protiruskou linii. Prezident Zelenskyj sice prohlásil, že milionový Charkov v ohrožení není, ale v západních médiích se objevují zprávy, že právě tímto směrem se Rusové chystají. „Ale neumím si představit, že by se stylem boje, o kterém teď hovoříme, mohli dobývat město, jako je Charkov.“

Ten se podle něj nachází relativně daleko od frontových linií a aby se k němu Rusové dostali, museli by předvést opravdu velmi rozsáhlou manévrovou operaci s perfektní koordinací tankových, pěchotních, dělostřeleckých, leteckých a dalších sil a museli by to logisticky zvládnout.

„Aby mohli Rusové hypoteticky dobýt Charkov, tak by museli předvést něco, co ani zdaleka v této válce od jejího začátku nepředvedli, to by musel být opravdu kvalitativní skok. Rusové se nepochybně zlepšili, to ano. Dokázali svou taktiku adaptovat, dokázali rozpoznat, jaké mají silné a slabé stránky, snaží se využívat silné a kompenzovat slabé. Ale dobytí milionového Charkova by vyžadovalo úplně jinou kvalitu. V dohledné době něco podobného nehrozí,“ myslí si analytik.

Na Západě se v posledních měsících také stále častěji hovoří o přímém angažmá armád Francie, Polska a dalších zemí v rámci ukrajinsko-ruského konfliktu. Jak je to podle Lukáše Visingra reálné?

„Nejhorší, co by se mohlo stát, je zamrznutí frontových linií. Myslím si, že scénář, že by se ukrajinská armáda zhroutila, že by Rusové dobyli celou východní část Ukrajiny, že by ohrožovali Kyjev, to si myslím, že není vůbec na stole, to si fakt neumím představit,“ tvrdí analytik.

Podle něj Polsko a Francie mají pro své možné vojenské angažmá na Ukrajině odlišné motivy, i když oba státy samozřejmě vycházejí ze svých národních zájmů. „Kdyby Polsko nedržely na uzdě další státy NATO, tak už by do války nejspíš dávno vstoupilo. Polská vojenská strategie totiž stojí na tezi, že s Ruskem se bojuje u Kyjeva, nikoliv u Varšavy.“

Macronova proměna

„Francie, to je něco nového. Emmanuel Macron byl na začátku války zesměšňován dokonce jako Putinův podržtaška. Teď se úplně obrátil a stal se protiruským jestřábem, snad největším v Evropě. Emmanuel Macron si totiž uvědomuje, že americké zájmy v Evropě budou prosazovány méně a méně. Ať už vyhraje prezidentské volby kdokoliv, Američané budou pokračovat v obratu k Asii,“ což je podle Visingra dlouhodobý proces.

„Evropa se tedy chtě nechtě bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a bude muset uskutečnit větší strategickou autonomii. Emmanuel Macron by samozřejmě chtěl, aby Francie hrála vedoucí roli, chce hrát roli evropské vojenské jedničky,“ míní Visingr.

A jak by podle něj změnilo angažmá evropských států NATO situaci na frontě? „Myslím si, že naprosto zásadně. Vzhledem k tomu, co se od ruské armády očekávalo, tedy že sama sebe prezentovala jako druhou nejlepší armádu na světě, jsou její výsledky skutečně tristní.“

„Kdyby se tedy opravdu zapojily státy NATO, tedy Polsko, které má operačně nejschopnější armádu v Severoatlantické alianci, a Francie, která má zase velmi schopné letectvo, tak si myslím, že to by mohlo situaci naprosto převrátit. A neumím si moc představit, jak by Rusové něčemu takovému čelili,“ uvažuje analytik.

„Hypotetická intervence západních sil by dokázala způsobit Rusům na Ukrajině během velmi krátké doby opravdu zničující porážku,“ myslí si Visingr, podle kterého je například angažmá Polska a Francie v tuto chvíli mnohem pravděpodobnější než před dvěma roky.

Visingr pak okomentoval tvrzení ukrajinských médií, že nejdůležitější součástka sestřeleného a rozebraného nového dronu Šahíd-238 z Íránu pochází z Česka. „Není to pravda. Íránci používají nelicenční kopie českých proudových motorů od firmy PBS z Velké Bíteše.“

„Íránci se k motorům pravděpodobně dostali přes nějaké prostředníky na civilním trhu a potom vytvořili jejich nelicenční kopie. Firma PBS naopak maximálně podporuje Ukrajinu,“ doplňuje Visingr.

Zástupci zbrojovek si podávají ruce

A jak to vypadá s rozvojem výrobních závodů západních zbrojních firem Ukrajině? „Sice to probíhá mimo hlavní zájem médií, ale děje se to. Na jihozápadní Ukrajině už je vybudovaná fabrika německé firmy Rheinmetall a už v letošním roce by se tam měly začít montovat německé obrněné transportéry a výhledově by se tam měla rozjet i výroba obrněnců, a snad dokonce i tanků.“

Na Ukrajině zároveň podle něj chystají výstavbu zbrojovek také Turci a Britové s Američany. „Dá se říct, že na Ukrajině si dneska podávají ruce zástupci téměř všech velkých západních zbrojovek, protože z Ukrajiny se vlastně stává takový obrovský polygon, na kterém se dají zkoušet třeba i nejnovější typy zbraní.“

A co české zbrojovky? „To je podobné. Víme, že by se tam měly začít vyrábět české útočné pušky CZ BREN 2 a probíhá rozsáhlá spolupráce s českým obranným průmyslem. Kopřivnická Tatra jede na tři směny pro Ukrajinu. Řada ukrajinských zbraňových systémů používá podvozky Tatra. A pak je tu samozřejmě výroba munice.“

V tomto ohledu podle něj pokračuje úspěšně také česká iniciativa na rozsáhlou dodávku munice. Pokud by vše dopadlo podle plánu, měla by Ukrajina zajištěnou munici zhruba na celý válečný rok.

„Je to na dobré cestě. Podařilo se identifikovat zásoby dělostřeleckých granátů v několika státech. Dva z nich se objevily ve veřejném prostoru: Maroko a Indonésie. Ale týká se to i států, mezi kterými jsou i ruští spojenci. Takže tyto země z logických důvodů nelze jmenovat. Celkově se tady bavíme až o třech milionech dělostřeleckých granátů,“ uzavírá Visingr.

X X X

OKAMURA   NADÁLE  POVEDE  SPD

EXPREZIDENT  ZEMAN   NA  SJEZDU  SPD:

Šéfem SPD bude dál Okamura. Vládní strany se bojí občanů, řekl sněmu Zeman

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si v sobotu na celorepublikové konferenci v Praze zvolilo předsednictvo. Mandát obhájil zakladatel a předseda opozičního hnutí Tomio Okamura s 195 hlasy z 215 platných. Místopředsedou bude dál Radim Fiala. „Po evropských volbách chceme znovu otevřít migrační pakt a Green Deal,“ řekl Okamura na tiskové konferenci.

 Na celorepublikové konferenci SPD v pražském hotelu Duo se sjelo 223 delegátů, ve volbě předsedy jich hlasovalo 216, jeden hlas byl neplatný. Okamura si 195 hlasy zajistil mandát na další tři roky. Za podporu poděkoval. SPD si poté zvolilo také staronové předsednictvo. Ve vedení pokračují i poslanci Ivan David, Radek Rozvoral a Radovan Vích.

Podle Okamury je úspěch SPD v následujících evropských i krajských a senátních volbách předvídatelný. „SPD má jasnou ambici být příští rok součástí vlády,“ uvedl předseda hnutí ke sněmovním volbám. Jiná strana než ANO podle Okamury vzhledem k předvolebním průzkumům při případném formování koalice nebude připadat v úvahu.

„Pokud se spojíme, máme šanci zvítězit proti Fialovým válečným štváčům,“ započal Okamura řeč, která předcházela volbě. Připomněl podle něj důležitý zákon přímé demokracie, tedy referenda, který vláda blokuje.

„Covidový fašismus byl jasným důvodem, proč bojovat za demokracii a prosazovat program SPD,“ prohlásil předseda. „Peníze Čechům, ne Ukrajině. Chceme mír, ne válku. Ne migraci, ne euru. Chceme právo na referendum,“ řekl.

„Chceme si sami rozhodovat, kdo s námi v České republice bude žít,“ pokračoval. Euro i Evropská unie podle něj Česku ubírají na jeho svrchovanosti. Jako příklad uvedl tento týden schválený migrační pakt. „SPD vyvine maximální úsilí, abychom migrační pakt po červnových volbách znovu otevřeli a odmítli.“ SPD je podle Okamury jedinou skutečnou opozicí, která se nebojí vzdorovat Bruselu.

Zeman by si ve vládě přál SPD s ANO

Zdravice na sjezdu pronesli bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, který se dostavil osobně. V sále ho členové hnutí přivítali a poté i vyprovodili potleskem, seděl se vedle Okamury. „SPD je důležitou součástí našeho politického spektra. Nejste extremisté, jste radikální,“ řekl členům.

„Vládní strany nejen pohrdají občany, ale bojí se jich,“ hlásal Zeman před plným sálem. Po dalších sněmovních volbách, které se konají příští rok, by si přál vládu složenou z ANO a SPD. Okamurovi vyčetl nedostatečnou podporu předsedy ANO Andreje Babiše v loňských prezidentských volbách a chabé prosazování přímé volby hejtmanů a starostů.

Oproti Okamurovi Zeman se členstvím Česka v EU souhlasí. „Musíme dělat vše, abychom ji změnili,“ zdůvodnil. Za proslov sklidil potlesk vestoje.

V případě Klause se jednalo o zdravici zaslanou dopisem, který přečetl místopředseda Fiala. Sněmu se exprezident nemohl zúčastnit z časových důvodů. „Voliči budou mít možnost volbou vaší strany vyjádřit, že ani oni nechtějí válku, ale mír,“ napsal Klaus.

Okamurovi ke znovuzvolení na síti X pogratuloval také předseda ANO Andrej Babiš.

 Mezi hosty konference zasedla předsedkyně neparlamentní Trikolory Zuzana Majerová. V řeči zkritizovala vládu za údajné „totalitní praktiky“. Pětikoalice podle ní ovládá všechna velká média.

Uskupení Trikolora bude s SPD spolupracovat v nadcházejících volbách. Okamura na únorovém sněmu Trikolory uvedl, že mají společně velkou šanci uspět ve všech třech letošních hlasováních, tedy červnových eurovolbách i podzimních volbách senátních a krajských. Obě uskupení mají podle něj stejný cíl zlepšit život v Česku a stejný názor na to, co zemi škodí a co jí prospěje.

Hnutí SPD na české politické scéně figuruje od června 2015, kdy ho po vnitrostranických sporech a odchodu z Úsvitu přímé demokracie založil Okamura. S SPD uspěl v parlamentních volbách v říjnu 2017 i o čtyři roky později.

V letech 2017 až 2021 byl místopředsedou Sněmovny, o funkci se opakovaně ucházel i po posledních sněmovních volbách, zvolen ale nebyl. Nyní se podpora SPD pohybuje podle průzkumů mínění kolem deseti procent.

X X X

Scholz hledá spásu v Číně. Klanění se Pekingu však může přijít Německo draho

Německá ekonomika loni skončila v recesi a proti Olafu Scholzovi se už bouří nejen členové jeho koalice, ale i veřejnost. Kancléř proto v sobotu vyráží do Číny, kde chce posílit postavení německých firem a dojednat bližší spolupráci obou zemí. Zároveň však nesmí ohrozit vztahy s USA. Politická schizofrenie může Scholze dohnat už příští rok při volbách.

Německého kancléře Olafa Scholze od nástupu do funkce v prosinci 2021 provází smůla – nejprve v podobě pandemie covidu, posléze dodnes trvající invaze Ruska na Ukrajinu. Humoru prostý sociálnědemokratický politik se brání kritice, jak jen to jde. Loni se jeho země jako jediná ze skupiny států G7 propadla do recese, růžové vyhlídky nemá podle Mezinárodního měnového fondu ani letos.

Scholze navíc už příští rok čekají spolkové volby a jeho vláda takzvané „semaforové koalice“ dlouhodobě bojuje s nejnižší podporou v historii. Zelení a liberálně demokratická FDP protahují neustálými hádkami schvalování zákonů, přičemž kancléř se snaží působit jako klidný vyjednávač. Podle německých médií mu však pomalu dochází čas. Scholz se proto rozhodl vsadit na dosud spolehlivou čínskou kartu.

A ne, nejde jen o založení vládního účtu na TikToku, jež sám kancléř avizoval před pár dny. Pro dobro všech slíbil, že nebude na této čínské sociální síti tančit, jak to dělají mnozí jeho kolegové. Chce však cílit na mladé voliče, připomíná agentura Reuters. Že je mateřská společnost TikToku ByteDance napojená na čínskou vládu, mu nevadí.

Už v sobotu se vydá na cestu do Pekingu a jak upozorňuje list Politico, větší zahraniční výpravu od svého nástupu do úřadu nepodnikl. Sbližování s režimem Si Ťin-pchinga se v současné geopolitické situaci jeví jako zahrávání si s ohněm. A o věznění až milionu Ujgurů v takzvaných „převýchovných táborech“, přístupu k Hongkongu a vyhrocených vztazích s Tchaj-wanem toho bylo napsáno již mnoho.

Německo však už od konce druhé světové války dokazuje, že porušování lidských práv pro něj nesmí být překážkou ekonomické prosperitě. Příkladem z let nedávných je jeho závislost na Rusku. Až do února 2022 Berlín ignoroval dobře míněné rady svých spojenců, aby v takové míře nespoléhal na ruský plyn. Německo následně, podobně jako většina evropských států, dostalo tvrdou lekci. Náš západní soused se s jejími následky vypořádává dodnes.

A co je nejhorší, Scholz se z uplynulých let podle všeho nepoučil, Rusko pouze vyměnil za Čínu. Při pohledu do minulosti to dává smysl, obchodní a průmyslová spolupráce s asijskou mocností Německo dotlačila až mezi sedm nejsilnějších ekonomik světa. Německé firmy vzaly Čínu útokem v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, se Siemensem a Volkswagenem včele. Myšlenka to byla jednoduchá: levná výroba, nerostné suroviny přímo na místě a vize toho, jak se Čína v následujících dekádách transformuje do západně smýšlející země.

Čínské dilema

Z dobrého obchodního partnera se však v průběhu let stala světová technologická mocnost s poněkud diktátorskými praktikami. Peking od západních společností okopíroval většinu moderních technologií, stát tuzemským firmám poskytl bezkonkurenční podmínky. Výsledkem je byznysový bolehlav nejen pro německé firmy. Ty jsou na Číně stále kriticky závislé, zároveň je však tamní společnosti začínají válcovat. Příkladem je nedávno uvedený elektromobil od společnosti Xiaomi, který překvapil nejen svou cenou.

„V krátkodobém horizontu je Čína pro Německo nenahraditelná,“ vysvětluje prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku Moritz Schularick. Pro Německo je největším obchodním partnerem, pokud počítáme souhrnně import i export. Peking navíc dlouhodobě tlačí na stále větší samostatnost a v následující dekádě již takřka nebude závislý na importu technologií ze Západu.

Scholz tak stojí před nelichotivou volbou, v Číně se bude snažit posílit obchodní vztahy, na domácí půdě však v rámci koalice čelí kvůli paktování s Pekingem kritice. Zejména Zelení argumentují tím, že z dlouhodobého hlediska by bylo nejlepší vazby na Čínu zpřetrhat.

Studie Kielského institutu uvádí, že v takovém případě by německá ekonomika skokově poklesla o asi pět procent, tedy podobně jako v případě ekonomické krize v roce 2008 a při pandemii covidu. Institut uvádí, že ekonomický propad by byl brutální, ale ne fatální a z dlouhodobého hlediska by Německu prospěl. „Naše země je dostatečně odolná na to, aby zvládla i takto extrémní postup,“ potvrzuje Schularick.

Takový scénář by potěšil Spojené státy, jež jsou pro Německo největším exportním trhem. Ročně sem německé firmy vyvezou zboží za 158 miliard eur, do Číny je to 97 miliard. Scholz tak musí žonglovat se dvěma velkými partnery, kteří se navzájem nesnáší. Na Americe je Německo a většina světových mocností závislá rovněž kvůli její klíčové roli v Severoatlantické alianci.

Velké sliby a žádné činy

Němečtí politici však v minulosti ukázali, že dokážou spojit nespojitelné. Není to jen otázka Scholze, podobně postupovala v roli kancléřky i Angela Merkelová. Jak vypadá jejich taktika? Odklady, sliby a tiché pokračování věcí, jež Spojené státy kritizují. Příkladem budiž kauza firmy Huawei a jejích dodávek při budování 5G infrastruktury. Washington na Berlín už od roku 2019 tlačí, aby čínskou firmu vyškrtl z veškerých zakázek, Huawei však o svou silnou pozici na německém trhu dosud nepřišel.

Jednou za čas přijdou ujištění, že Huawei v Německu končí, další kroky však vláda nikdy nepodnikla. Důvody jsou i čistě ekonomické. Scholz si nemůže dovolit investovat do náhrady už instalované infrastruktury, Huawei ovládá asi šedesát procent německých 5G sítí. Náhrada by přišla daňové poplatníky na miliardy eur.

Si Ťin-pching o slabostech německého kancléře dobře ví. Už na sklonku roku 2022 Scholz v Pekingu třásl rukou čínskému vládci, který svůj post podle všeho neopustí až do své smrti, a zahraniční cestu se snažil prodat jako mírovou misi. Si Ťin-pchingovi se údajně snažil rozmluvit sbližování s Ruskem v době, kdy Vladimir Putin poprvé od invaze na Ukrajinu zahrozil použitím jaderných zbraní.

Ve skutečnosti však šlo, podle zdrojů z nejbližšího okolí německého kancléře, o byznys. Ne náhodou do Pekingu cestoval i tucet zástupců velkých německých firem. V červnu loňského roku Scholz opět předvedl obstojný politický balet, když prohlásil, že sice bude udržovat neoficiální přátelské vztahy s Tchaj-wanem, ale zároveň nemá v úmyslu měnit politiku „jedné Číny“.

Aktuální třídenní cesta do Číny bude pro Scholze tou nejambicióznější. V plánu má návštěvu Šanghaje, Pekingu a také třicetimilionového Čchung-čchingu, kde působí stovky německý firem. Vrchol cesty přijde v úterý, kdy má naplánovanou několikahodinovou schůzku se Si Ťin-pchingem. Německý kancléř bude hrát o politické přežití, čínský vladař zase může posílit svůj vliv v Evropě, což může mít s možným

X X X

TRUMP:  NIKDO  NENÍ  NESTRANNÝ  K  SOUDU

Nikdo není nestranný. Najít dvanáct porotců k Trumpovu soudu je složité

V pondělí se stovky Newyorčanů z celého Manhattanu ocitnou před historickou možností: zasednout v porotě prvního trestního procesu s bývalým prezidentem. Donald Trump čelí obvinění z falšování finančních záznamů, jímž chtěl údajně zamaskovat platbu, kterou krátce před volbami v roce 2016 zaplatil hvězdě filmů pro dospělé, s níž měl údajně poměr. Jenže vybrat porotu nemusí být tak lehké.

Bude tak na manhattanských státních zástupcích a Trumpově právním týmu, aby se prokousali masami Newyorčanů, a našli dvanáct lidí schopných odložit stranou své pocity vůči jednomu z nejvíce rozdělujících amerických politiků, a dopřáli mu tak spravedlivé soudní řízení, napsala v sobotu BBC.

Trumpovi právníci si již stěžovali, že městská část Manhattan, kterou obývají převážně demokraté, neumožní sestavit nestrannou porotu. A odborníci se shodují, že to bude náročné.

„V zemi není nikdo, kdo by neměl názor tak či onak. Ale Newyorčané jsou Donaldu Trumpovi, jeho otci a dětem vystaveni doslova po celé generace, od všech bulvárních plátků přes internet až po Sám doma,“ řekl bývalý manhattanský prokurátor Jeremy Saland.

Vzhledem k vysoké prestiži procesu může být potenciálně vybráno až 500 lidí z newyorského Manhattanu a sousedního Rooseveltova ostrova. Z této skupiny vytřídí obhajoba a obžaloba – pod dohledem soudce Juana Merchana – dvanáct porotců a několik náhradníků, kteří zasednou do lavic. Tito porotci budou pro veřejnost anonymní, ale Trumpův tým a žalobci budou znát jejich totožnost.

Proces začne propuštěním porotců, kteří se nebudou moci zúčastnit šestitýdenního procesu kvůli obtížím, jako jsou povinnosti spojené s péčí o děti a omezení cestování, říká bývalá brooklynská prokurátorka Julie Rendelmanová.

Podle odborníků by největší problém mohla představovat druhá fáze: vyloučení těch, kteří nebudou nestranní. „Každý…musí bývalému prezidentovi přiznat stejná práva jako komukoli z nás, tedy že je nevinný, dokud se neprokáže jeho vina,“ řekl Saland.

Aby začali vyřazovat ty, kteří jsou zaujatí, budou žalobci a tým obhajoby analyzovat dotazníky vyplněné potenciálními porotci. Porotcům budou pokládány otázky včetně toho, jaké zpravodajské servery čtou a jaké podcasty poslouchají, zda sledují Trumpa na sociálních sítích a zda se někdy zúčastnili shromáždění bývalého prezidenta.

Budou také dotázáni, zda podporují nebo se považují za součást nějakých pravicových či levicových radikálních skupin, konkrétně hnutí QAnon, Proud Boys, Oath Keepers, Three Percenters, Boogaloo Boys nebo Antifa.

Potenciální porotci musí také uvést, zda se oni nebo jejich blízcí příbuzní a přátelé někdy stali obětí trestného činu, a pokud ano, jakého. To umožňuje oběma stranám posoudit, zda by někdo mohl být v Trumpově případu falšování obchodních záznamů zaujatý kvůli předchozím zkušenostem. Některé z otázek jsou ještě osobnější a ptají se porotců, čím se živí jejich děti a zda užívají nějaké léky, které by jim bránily v soustředění během soudního procesu.

Hodnotí se i příspěvky porotců na sítích

Žalobci a Trumpův právní tým budou moci napadnout ty, u nichž nechtějí, aby byli zařazeni do poroty. Každá strana má k dispozici deset možností odvolat porotce bez konkrétního důvodu, a neomezený počet příležitostí učinit tak z pádných důvodů.

Tato doba se ukáže jako klíčová pro obě strany, aby odstranily lidi, kteří nebudou k procesu objektivní, včetně těch, kteří se záměrně snaží dostat k případu tím, že zkreslují své názory na Trumpa, říká Saland. „Je velmi důležité, aby státní zástupci a obhajoba tyto porotce prověřili a zbavili se těch, o kterých si myslí, že svou práci neodvedou,“ dodává.

Na pomoc si právníci obhajoby a obžaloby pravděpodobně najmou experty, kteří budou procházet příspěvky porotců na sociálních sítích, které mohou poskytnout „pokladnici informací o jejich potenciálních názorech a předsudcích“, říká Rendelmanová.

Trumpův případ však nebude prvním vysoce prestižním procesem pro žalobce a týmy obhajoby, které hledají nestranný soubor Newyorčanů, poznamenali odborníci.

V roce 2020 trvalo téměř dva týdny, než se podařilo zúžit okruh porotců v newyorském procesu zdiskreditovaného hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina odsouzeného za sexuální zneužívání.

Najít lidi ochotné poskytnout Trumpovi spravedlivý proces by mohlo trvat stejně dlouho – ne-li déle, říká Rendelmanová. „Jsme lidé, a tak se naše předsudky vkrádají, i když nechceme. Je to proveditelné, ale bude to obtížné,“ uzavřela.

X X X

Bidenův syn neuspěl se žádostí o zamítnutí obžaloby. Je obviněn, že při pořízení revolveru zatajil drogy

Federální soudkyně v americkém státě Delaware odmítla smést ze stolu žalobu proti Hunteru Bidenovi, synovi amerického prezidenta Joea Bidena, týkající se držení zbraní. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters, podle níž věc směřuje k hlavnímu líčení na pozadí předvolební kampaně, v níž bude Biden starší usilovat o znovuzvolení prezidentem.

 Bidenův syn čelí obvinění, že v roce 2018 v dotazníku zatajil užívání drog, aby si mohl pořídit revolver. Je rovněž podezřelý, že bral drogy v době, kdy zbraň vlastnil.

Americká okresní soudkyně Maryellen Noreikaová ve Wilmingtonu rozhodla proti žádosti 54letého Bidena mladšího o zamítnutí dvou bodů obžaloby, v nichž lhal o užívání nelegálních narkotik, a třetího bodu, v němž byl obviněn z toho, že bral drogy v době, kdy zbraň vlastnil. Podle vyšetřovatelů měl zbraň Colt Cobra 11 dní, během nichž si „pravidelně“ kupoval kokain.

Obviněný přiznal, že byl v dané době na omamné látce závislý, jeho právníci ale porušení zákona odmítají. Požádali proto o zamítnutí obžaloby, kterou považují za neústavní. Bidenův právní tým rovněž tvrdil, že byl prezidentův syn stíhán selektivně a že měl závaznou dohodu, která ho chránila před stíháním.

Biden junior byl obžalován poté, co se v létě nečekaně rozpadla dohoda s prokurátory o ukončení stíhání ve zbraňové kauze a o vině a trestu v případu pozdního zaplacení daní. Na základě této dohody by se Biden vyhnul vězení, plán však ztroskotal po soudním slyšení, od kterého se čekalo jeho schválení.

Rozhodnutí Noreikaové otevírá cestu k soudnímu řízení, jehož začátek je předběžně naplánován na 3. června ve Wilmingtonu.

Biden mladší rovněž čelí obvinění z daňových deliktů, i v tomto případě vinu odmítá. Podle obžaloby podané v prosinci se v letech 2016 až 2019 vyhnul placení daně z příjmu ve výši 1,4 milionu dolarů, tedy 33,3 milionu korun.

Syn současného amerického prezidenta tehdy vedl nákladný život a část jeho příjmů pocházela z manažerské pozice v ukrajinském průmyslovém aglomerátu Burisma. V případě odsouzení mu hrozí až 17 let vězení. Tento soudní proces má začít 20. června.

Republikánský kandidát a exprezident Donald Trump, který opět usiluje o znovuzvolení, sám čelí trestnímu stíhání, přičemž první z jeho čtyř obžalob by se měla dostat do fáze hlavního líčení příští týden.

Proces s Hunterem Bidenem by mohl vnést další bezprecedentní právní rozměr do kampaně před prezidentskými volbami v roce 2024, v nichž se současný prezident pravděpodobně utká s Trumpem. Dlouhotrvající kauzy kolem prezidentova syna přitom zahrnují mnoho úrovní, od etických otázek ohledně jeho podnikání, přes trestní vyšetřování až po divoké spekulace o jeho zapojení do korupčních aktivit.

Republikánští politici tyto teorie spojují i s hlavou státu, která je lídrem Demokratické strany, pro taková obvinění však nepředkládají důkazy.

X X X

Vazba či osobní prohlídky. Slovensko má ve Štrasburku podobný počet stížností jako ČR

 Počty stížností proti Slovensku, o kterých Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni rozhodl, v porovnání s předchozím rokem mírně klesly. V roce 2023 Soud oznámil slovenské vládě 143 nových stížností, z nichž se více než třetina týkala namítaného porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Často namítáno bylo i porušení práva na pokojné užívání majetku. Některé stížnosti se týkaly opatření proti šíření koronaviru a zajištění majetku nebo peněžních prostředků v kontextu trestního řízení. Co se týče ČR, loni ESLP rozhodl o 24 případech V pěti případech shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, v 15 nikoliv. Zbylé čtyři stížnosti skončily smírem. Celkem od ČR přišlo na 140 stížností.

Slovenské vládě bylo oznámeno například 5 stížností, týkajících se podmínek ve vazbě nebo důkladných osobních prohlídek v ústavu pro výkon trestu odnětí svobody, jakož i další 2 stížnosti týkající se špatného zacházení ze strany policie. Kromě toho bylo vládě oznámeno 9 stížností, týkajících se opodstatněnosti vazby.

„I poslední rozsudky ESLP proti Slovenské republice ukazují, jak významné a jedinečné postavení má tento mezinárodní systém ochrany lidských práv a naším úkolem je nejen tyto rozsudky vykonat, ale také prioritně řešit strukturální problémy, na které nás soud upozorňuje, aby se jím konstatovaná porušení lidských práv ze strany státu už neopakovali,“ zdůrazňuje tajemnice slovenského Ministerstva spravedlnosti Katarína Roskoványi.

V roce 2023 zastupovala Slovensko v řízení před ESLP Miroslava Bálintová. Zástupkyně předkládala stanoviska ke stížnostem podaných proti SR, rovněž vyjádření k nárokům stěžovatelů na spravedlivé zadostiučinění a dále se vyjadřovala k možnosti uzavření smíru v jednotlivých případech se souhlasem ministra spravedlnosti SR.

Pod štrasburský soud donedávna spadalo 47 členských států Rady Evropy, po vyloučení Ruska z rady kvůli agresi na Ukrajině jich je 46. Naprostou většinu podaných stížností soud žalované vládě nenahlašuje. Proces jejich projednávání končí tak, že je odmítne samosoudce, nebo administrativním odmítnutím pro nesplnění formálních náležitostí.

Na vykonávání rozsudků dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy. Dotčenému státu nemůže uložit finanční sankci, ale může přijmout rezoluci, ceskajustice.cz