Někteří čeští hejtmani začali otevřeně přiznávat, že do ČR v posledních týdnech míří i problémoví uprchlíci z Ukrajiny. Mají podle nich jiné kulturní návyky, často mluví pouze maďarsky, není s nimi možné soužití a někteří si jen počkají na sociální dávku a poté odjedou pryč. Ministr vnitra Vít Rakušan bude s hejtmany i organizacemi jednat v pondělí.

 Debatu o nepřizpůsobivých uprchlících vyvolal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. „Problémem celorepublikovým je navyšující se podíl nepřízpůsobivých,“ napsal na Twitter.

Podle Vondráka se situace musí vyřešit vytvořením ubytovacích kapacit, které budou nastaveny na úrovni Správy uprchlických zařízení. „Byl by tam zvýšený dozor, aby se tyto negativní jevy neprojevovaly. Navrhoval jsem, aby lidé, kteří poruší pravidla soužití, byli převezeni do zařízení k tomu určenému,“ řekl iDNES.cz.

Vondrák odkazoval na zařízení ve Vyšních Lhotách, kam jsou někteří problémoví uprchlíci sváženi. Společně s ostatními hejtmany také dali podnět ministerstvu vnitra, aby se situací zabývaly.

„Čeští občané by měli mít jistotu, že nepřichází další problém, který budeme muset řešit. Musíme zabránit zneužívání poskytovaných dávek a ubytování, které lidé v Zakarpatí třeba takové nemají. Korektnosti okolo už bylo hodně,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický v pořadu 360° na CNN Prima News.

Pokud uprchlíci hovoří maďarsky, stačí se podle něj podívat na mapu, odkud pocházejí. „Jsou z hranice se Zakarpatskou oblastí, kde žádný konflikt není, ale řeší tam vnitřní uprchlickou krizi. Tito lidé pak říkají, že se cítí ohroženi válkou,“ dodal.

 Podle šéfa Asociace krajů ČR a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby jde o skupinu lidí, která je velmi těžko kompatibilní, protože má úplně jiné kulturní a hygienické návyky. „Nevím, kde se berou, spousta z nich má maďarské pasy, mluví jenom maďarsky,“ řekl iDNES.cz a dodal, že je těžké složení problémových lidí definovat.

Popsal, že pokud tyto lidi do ubytovacího zařízení vezou policisté nebo hasiči, tak někdy odmítají vystoupit z autobusu nebo se v místě ubytovat. „Když je takové zařízení blízko nějaké vesničky, automaticky to vytváří problémy. Je naivní se tvářit, že to tak není,“ poznamenal Kuba.

ČR má dvojí metr na uprchlíky. Ukrajinští Romové často končí v detenci

Zároveň však upozorňuje, že nepřizpůsobivá skupina není početná. „Není to o velkém počtu, ale o velkých starostech s malým počtem. Z celkového množství 300 tisíc uprchlíků mohou být problémové dva tisíce. Ale stovka takových lidí zabere více sil než tisíce bezproblémových,“ dodal Kuba.

Vlnu těchto příchozích zaznamenali i v Jihomoravském kraji, který hraničí jak s Rakouskem, tak Slovenskem. „Jsme nárazový kraj, takže jich přes nás chodilo hodně. Vnímám ale, že vlna pomalu opadá,“ míní hejtman Jan Grolich.

Počkají si na dávku a zmizí

Spolu s ostatními oslovenými hejtmany sleduje, že někteří z těchto lidí si v České republice počkají na sociální dávku a poté odjedou pryč. Přerozdělování dávek už proto řešili zástupci krajů s vládou.

„Uvažuje se o změnách, aby získání příspěvku nebylo až tak jednoduché. Což mě mrzí, protože většina uprchlíků ty peníze potřebuje,“ poznamenal Grolich s tím, že konkrétní řešení zatím na stole není. Kuba poznamenal, že v současné situaci však příspěvek mohu dostat i lidé, kteří za několik dní „někam zmizí“.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková potvrdila, že o problémech s malou částí uprchlíků ví. O situaci však nehovořila s takovou naléhavostí jako ostatní hejtmani, které redakce iDNES.cz oslovila. Řekla, že se kraj dokáže o uprchlíky včetně těch možných problémových zatím postarat a situaci zvládá

Vláda umožní uprchlíkům před válkou uzavírat nájemní smlouvy na sociální byty.

„Pomáhají nám organizace, které se zabývají menšinami. Máme koordinátory, řešíme s nimi adaptační skupiny. Jde o maminky s dětmi a starší lidi, všichni přišli již v březnu a zůstanou tu nadále,“ řekla Pecková.

Hejtmanka souhlasí s tím, že by situaci měl koordinovat stát za pomoci neziskových organizací. „Těm zase musíme pomoci s financováním, protože to není situace, která by se vyřešila v horizontu několika dnů,“ dodala.

Budu jednat s hejtmany, slibuje Rakušan

Uprchlíci z romské menšiny podle ministra vnitra Víta Rakušana většinou žádají velkokapacitní ubytování, problémem je i to, že často nehovoří ukrajinsky. Jeho resort zaslal šéfovi Asociace krajů Kubovi seznam osmi nemovitostí v různých krajích, které jsou ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Lokálně prověřujeme, zda mají kraje pocit, že by fungovaly,“ řekl Rakušan v pátek při návštěvě krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Liberci. V pondělí chce vicepremiér vytipovaná místa představit romským neziskovým organizacím, k záležitosti se ještě mají vyjádřit zástupci úřadu vlády. „Pokud na tom bude shoda, začneme tyto kapacity během 14 dnů obsazovat,“ dodal.

Rakušan a policejní prezident Martin Vondrášek již minulý týden upozornili na problém se zneužíváním dávek částí běženců. „Pokud jde o vnitřní bezpečnost v současné době, možná zmíním jeden problém, který opravdu řešíme i na setkání Ústředního krizového štábu, na setkání s hejtmany, a to je problém, který je spojen s uprchlíky, které lze označit jako ukrajinské Romy…V okamžiku, kdy tito cizinci dostanou humanitární příspěvek, tak zmizí neznámo kam,“ řekl při jednání výboru policejní prezident.

Podle Rakušana část romských běženců tvoří lidé s maďarskými pasy, kteří podle společných unijních pravidel nemají nárok na pomoc v Česku, ale měli by o ni žádat v Maďarsku. Totéž se týká i lidí, kteří mají ukrajinský, ale ještě nějaký další pas, zmínil dnes Rakušan. Jde například o případy uprchlíků s polským občanstvím.

Ministerstvo vnitra doposud vydalo přes 300 tisíc víz s dočasnou ochranou. Zhruba dvě pětiny příchozích jsou děti, téměř čtyři pětiny dospělých tvoří ženy. Uprchlíkům z Ukrajiny speciální vízum umožní žádat o humanitární dávku 5 tisíc korun.

Zároveň získají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku už žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Vyzvali vládu a neziskové organizace, aby se zapojily do práce s problémovými lidmi, kteří mají jiné kulturní návyky než Češi.

„Uprchlická krize s sebou nese situace, které někteří zneužívají. Všichni kolem toho chodí jako kolem horké kaše, ale musíme se o tom bavit,“ podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS hejtman Netolický.

Češi s nimi nedokážou žít

Hejtman Kuba zdůraznil, že Češi opravdu nadprůměrně pomáhají, ale nelze akceptovat všechno. Někteří lidé, kteří k nám přišli, mají úplně jinou životní kulturu.

„Přijede rozvětvená rodina, která mluví jen maďarsky a má jiné hygienické návyky. A představte si, že pak desítky lidí odvezete do jednoho ubytovacího zařízení vedle malé obce. Česká komunita tohle není schopná akceptovat,“ konstatoval Kuba.

Hejtmani u běžných uprchlíků neřeší ubytování, ale zapojení dospělých do pracovního procesu a dětí do škol. Vždy se ale prý objeví třeba stovka lidí s odlišnými návyky, kteří jsou velmi těžko umístitelní a nedokážou spolupracovat s českou komunitou. Práce o tisíc takových zabere stejně času jako o 200 tisíc „bezproblémových“.

 „Pokud uprchlíci hovoří maďarsky, stačí se podívat na mapu, odkud pocházejí. Jsou z hranice se Zakarpatskou oblastí, kde žádný konflikt není, ale řeší tam vnitřní uprchlickou krizi. Tito lidé pak říkají, že se cítí ohroženi válkou,“ nastínil Netolický.

Musí se zapojit vláda i neziskový sektor

„Čeští občané by měli mít jistotu, že nepřichází další problém, který budeme muset řešit. Musíme zabránit zneužívání poskytovaných dávek a ubytování, které lidé v Zakarpatí třeba takové nemají. Korektnosti okolo už bylo hodně,“ dodal hejtman Pardubického kraje.

Společně s Kubou vyzvali neziskový a vládní sektor a romské iniciativy, aby se společně zapojily do řešení problému. Nikdo jiný podle hejtmanů není schopen poznat kulturu „problémových“ uprchlíků a vysvětlit jim, jak se mají v Česku chovat.

„Jestli chce neziskový sektor situaci řešit, musí se zapojit. Stejně tak vláda. Jde o systémovou věc. Dávky musejí být adresné a musíme dbát na to, že pokud u nás chtějí být lidé z Ukrajiny, musí se zapojit do pracovního procesu a nemohou být pořád na dávkách,“ uvedl Netolický.

Kuba prozradil, že vládě i neziskovým organizacím už říkal, že kraje nedokážou vše zvládnout. „Vláda musí vzít problematiku na sebe, ale za poslední dva týdny se problém příliš neposunul,“ postěžoval si.

X X X

TÁBOR  UKRAJINCŮ  V  PRAZE

Romští běženci z Ukrajiny stanují v Praze 9. Je to zcela nevhodné, zlobí se místostarosta

Dva stany uprostřed Prahy, ve kterých dočasně pobývá několik desítek romských uprchlíků, rozvířily debatu mezi politiky. Místostarosta Prahy 9 kritizuje magistrát, který prý s vedením městské části jejich umístění nekonzultoval. Hejtmani zase upozorňují, že do Česka míří i nepřizpůsobiví lidé. Podle odhadů už jich je kolem dvou tisíc. Vláda teď hledá budovy, kam je umístit.

Část uprchlíků zneužívá současnou situaci, jsou nepřizpůsobiví, přišli z relativního bezpečí a chtějí využít benefity sociálního systému v Česku. Taková slova zaznívají od některých hejtmanů. „Pokud se nemýlím, tak na Zakarpatí žádný dramatický válečný konflikt není. Naopak čelí vnitřní uprchlické krizi. Z toho plyne, že někdo si možná chce řešit svou těžkou situaci a zneužívá válečnou situaci,“ podotkl hejtman pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Podle jihočeského hejtmana to navíc není poprvé, kdy do Česka dorazila větší rozvětvená rodina s odlišnými sociálními i hygienickými návyky. „Tyto lidi dovezete do nějakého zařízení a oni tam mnohdy odmítnou vystoupit. V podstatě se tam chovají velmi neobvykle. Vedle je vesnička, kde žije sto lidí, a je úplně jasné, že tohle česká komunita není schopná akceptovat,“ uvedl Martin Kuba (ODS).

Ti, kteří mají dvojí občanství, například ukrajinsko-maďarské, ale podle ministra vnitra nemají v Česku právo na ochranu. „Nemají žádný nárok na využití dočasné ochrany, to mají jen lidé s ukrajinským pasem. A to je problém, proč máme stany v Praze a proto je třeba prověřit, jestli jsou tito lidé skutečně pouze majiteli ukrajinského pasu,“ vysvětlil Vít Rakušan (STAN).

Někteří Romové se nechtějí rozdělit

Aktuálně je na náměstí OSN kolem 30 Romů a přichází další. Vedení Prahy 9 se nelíbí, že jsou umístěni ve stanech, které by primárně měly sloužit Hasičské záchranné službě. „Je to naprosto nevhodné udělat uprostřed dynamické čtvrti takovýto tábor. Magistrát hlavního města Prahy s městskou částí Prahy 9 vůbec nekomunikuje,“ sdělil místostarosta Prahy 9.

„Přišla jsem ze Zakarpatska. S tímto ubytováním uprostřed parku nemám žádný problém,“ svěřila se Ukrajinka. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) však mínil, že se nejedná o ubytování, ale o čekárny. „Problém je v tom, že některé skupiny uprchlíků se odmítají rozdělit,“ pokračoval. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) doplnil, že některé romské rodiny nechtějí žít v dojednaném ubytování.

„Jsou vážné zvyklý dle staré školy, že to je velká rodina, která si vaří na ohni,“ dodal. A právě pro romské uprchlíky se speciálními požadavky na ubytování, vytipovalo ministerstvo vnitra osm vhodných nemovitostí v České republice, kam by se mohli přesunout. V pondělí pak budou konkrétní místa představena zástupcům romských neziskovek.

X X X

Papež: Ukrajina je těžce zkoušena násilím kruté a nesmyslné války, do které byla zatažena

Papež František vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) v neděli nepřímo zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu. Letošní Velikonoce označila hlava katolické církve za „Velikonoce válečné“.

 Konfliktu na Ukrajině věnoval 85letý papež většinu svého poselství, ve kterém se tradičně zaměřuje na konflikty na celém světě. Ukrajina je podle papeže „těžce zkoušena násilím a destrukcí kruté a nesmyslné války, do které byla zatažena“.

„Viděli jsme příliš mnoho krve, příliš mnoho násilností… přestaňte s ukazováním svalů, když lidé trpí,“ dodal František. Poděkoval rovněž těm, kteří uprchlíky z Ukrajiny přijali.

Papež František označil invazi za neopodstatněný a nesmyslný masakr, svět žádá o zastavení války.

Moskva tvrdí, že na Ukrajině 24. února zahájila „speciální vojenskou operaci“, papež ale tuto terminologii již dříve odmítl, hovoří o válce a již několikrát použil termíny jako neoprávněná agrese a invaze, poznamenala agentura Reuters.

Rovněž během své nedávné návštěvy Malty nepřímo kritizoval i ruského prezidenta Vladimira Putina, když hovořil o „potentátovi“, který konflikt podněcuje kvůli svým nacionalistickým zájmům.

Dvouletá změna

Velikonoční mše a následné poselství se letos poprvé po dvou letech odehrály přímo na Svatopetrském náměstí, v předchozích letech papež mši sloužil kvůli pandemii covidu-19 v omezeném režimu uvnitř Svatopetrské baziliky.

Na Svatopetrském náměstí a v přilehlém okolí Františkovým slovům naslouchaly desítky tisíc lidí. Vatikán jejich počet odhadl na 50 000, uvedla agentura AP.

„Prosím, nezvykejme si na válku!“ vyzval papež. „Všichni se zavažme k tomu, že budeme úpěnlivě prosit o mír, z našich balkonů i v našich ulicích! Aby světoví lídři vyslyšeli prosbu lidí o mír,“ dodal s tím, že neustále myslí na „všechny ukrajinské oběti, miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rozdělené rodiny, staré lidi, kteří zůstali na všechno sami, i na zničené životy a města srovnaná se zemí“.

Papež František na počátku dubna připustil, že by mohl v blízké době zavítat na návštěvu Kyjeva. Kardinál Konrad Krajewski, kterého František před časem vyslal na Ukrajinu, ale řekl, že to nyní není možné. „Svatý otec teď nemůže přijet osobně,“ uvedl v neděli v rozhovoru s deníkem Corriere della Sera.

Důvod, proč není nyní papežova osobní návštěva na Ukrajině možná, Krajewski neuvedl. Papež ovšem trpí bolestmi kolen, kvůli nimž mimo jiné v sobotu nesloužil ve Svatopetrské bazilice velikonoční vigilii. Že má hlava katolické církve problémy s pohybem, bylo zjevné i z nedělních záběrů ze Svatopetrského náměstí.

Libanon, Sýrie i Kongo

Kromě Ukrajiny zmínil papež krátce i další dění, na které podle něj nemůže a nechce zapomenout. Vyzval k usmíření mezi Izraelci a Palestinci a rovněž mezi obyvateli Libanonu, Sýrie, Iráku, Libye, Barmy a Konga, které má v červenci navštívit.

V Jeruzalémě již několik dní probíhají střety mezi Izraelci a Palestinci, důvodem je přístup na posvátné místo, jemuž židé říkají Chrámová hora a muslimové Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně).

„Kéž by Izraelci, Palestinci a všichni obyvatelé Svatého města spolu s poutníky mohli zažít krásu míru, žít v bratrství a mít svobodný přístup na svatá místa za vzájemného respektu k právům druhých,“ uvedl papež František ve svém poselství.

X X X

Papež František odmítl nabídku Zelenského k návštěvě Ukrajiny. Nesetká se ani s lídrem ruské pravoslavné církve

Papež František nepojede na Ukrajinu ani se nesetká s lídrem ruské pravoslavné církve, moskevským patriarchou Kirillem, který ruskou invazi na Ukrajině podporuje. Hlava katolické církve to řekla v rozhovoru s argentinským deníkem La Nación. Papež, který je původem z Argentiny, ale také uvedl, že je připraven udělat všechno pro zastavení této války.

 „K čemu by bylo, kdyby papež jel do Kyjeva a válka by následující den pokračovala?“ řekl v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek František, jehož k návštěvě Ukrajiny vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či kyjevský starosta Vitalij Kličko. Argentinský deník připomněl, že papeže Františka v posledních dnech trápí bolesti kolena. Kvůli nim například ani neodsloužil minulou sobotu velikonoční vigilii.

Papež začátkem tohoto měsíce při návštěvě Malty připustil, že by se mohl vydat do Kyjeva. Posléze ale uvedl, že „neví, zda bude možné takovou cestu uskutečnit“. Řekl ovšem, že je připraven udělat všechno pro to, aby nynější válka skončila, a že vatikánská diplomacie v tomto směru dělá, co může. V této souvislosti se hovořilo o tom, že se Vatikán snaží dojednat schůzku papeže s moskevským patriarchou Kirillem. Objevily se i zprávy, že by se mohli sejít v Izraeli při papežově zpáteční cestě z Libanonu, který má hlava katolické církve navštívit v polovině června.

„Je mi líto, že Vatikán musel zrušit druhou schůzku s patriarchou Kirillem, kterou jsme měli naplánovanou na červen v Jeruzalémě. Ale naše diplomacie došla k závěru, že schůzka nás dvou v této době by mohla vést k mnohým nedorozuměním,“ řekl papež argentinskému deníku. František se s Kirillem setkal v roce 2016 v Havaně, byla to první schůzka hlavy katolické církve a předního lídra církve pravoslavné od takzvaného velkého schizmatu z roku 1054.

Tehdy se křesťanská církev rozpadla na část, která uznává za svou hlavu papeže, a pravoslavnou či ortodoxní, jež je volně podřízena konstantinopolskému patriarchovi. Ruský patriarcha Kirill tak formálně hlavou pravoslaví není, jeho autorita ale vyplývá z počtu ruských věřících.

Odsouzení ruské invaze

Papež František ruskou invazi na Ukrajinu, která začala 24. února, odsoudil a opakovaně vyzývá k zastavení války a k mírovým jednáním. Už den po začátku invaze v neobvyklém kroku navštívil ruskou ambasádu v Římě. Začátkem dubna při generální audienci opět vyzval k zastavení masakrů, jaký se stal mimo jiné v Buče u Kyjeva, a rozvinul přitom ukrajinskou vlajku, kterou mu přivezli přímo z Buče.

Poté vyzval k velikonočnímu příměří a v neděli v tradičním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) nepřímo kritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu.

Argentinský novinář se papeže nyní zeptal i na to, proč při odsuzování konfliktu na Ukrajině nezmínil ruského prezidenta Vladimira Putina. Papež odpověděl, že hlava katolické církve lídry států nezmiňuje.

X X X

Ševčík je ostuda pro celou VŠE, zuří Láska. Hon na čarodějnice, kontruje děkan

Nový děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze Miroslav Ševčík se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS obhajoval před senátorem Václavem Láskou (SEN 21). „Je alarmující, že působíte ve vysokém školství tolik let. Jste ostudou pro fakultu i celé VŠE,“ prohlásil Láska. Děkan však oponoval s tím, že se na něj pořádá hon na čarodějnice.

Ševčík byl i před svým zvolením kritizován za údajnou podporu Vladimira Putina či zlehčování války na Ukrajině. To však ve vysílání CNN Prima NEWS razantně odmítl. „Jedná se o nepravdivou kampaň, za kterou stojí Seznam Zprávy. Byl jsem zvolen demokraticky,“ uvedl. Na dotaz, jaký má ze situace pocit, odpověděl, že ne příliš dobrý. „Zdá se, že se podléhá honu na čarodějnice. Co napsal zmíněný web, není pravda,“ pokračoval.

 Doplnil, že po autorech článku a ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové, která kandidaturu Ševčíka označila za alarmující, žádal omluvu. Zatím se mu jí však nedostalo. Mezi Ševčíkovy kritiky patří i senátor Láska, který si ve vysílání CNN Prima NEWS nebral servítky. „Je alarmující, že pan Ševčík působí ve vysokém školství tolik let, po tolika skandálech. Teď je situace ještě emočnější. Ostudou je, že je tolik let ve školství i na fakultě,“ reagoval.

Na dotaz, zda se nejedná o ostudu někoho jiného, neboť děkana volí i studenti, odpověděl, že není. „Ševčík vydírá a zastrašuje. Je zastáncem svobody slova, ale jen do doby, kdy někdo neříká něco proti němu. Tímto způsobem fakultu ovládá celá léta. Nebyla to demokratická volba, jedná se o výsledek jeho odporných praktik,“ pokračoval v osočování.

Ševčík: Nikdy jsem Putina nehájil

To si však nenechal děkan líbit. „Je to lež. Dejte mi jediný důkaz,“ reagoval. Dodal, že ví o tom, že má podporovatele i odpůrce. „Jestli je mi vyčítáno něco, co není pravda, musí se zjistit, kde se to objevilo. Nikdy jsem Putina nehájil, mám odpor k válečným konfliktům a agresi. A když pan Láska říká, že se stavím na stranu Ruska, to také není pravda,“ zdůraznil.

Láska následně na dotaz, zda existuje možnost, že by Ševčík nakonec do pozice děkana nebyl v červenci jmenován, uvedl, že to není v jeho kompetenci. „Je ale v zájmu VŠE, aby si to vyřešila. Je ostudou nejen celé fakulty, ale celé VŠE. Měla by se k tomu vrátit a řešit to, když to za posledních dvanáct let neudělala,“ dodal. Ševčík však připomněl, že za dobu, co působí ve vedení fakulty, se ta drží v hodnocení ekonomických fakult na stupních vítězů.

X X X

STÍŽNOSTI  UČITELŮ,  UNAVENI  VYUKOU

Jsme profesionálové a nevzdáme se, vzkazují učitelé. Části ale hrozí vyhoření

Přetížení českých učitelů není záležitostí posledních dní či měsíců. Již před covidem-19 hlásily až dvě třetiny dotázaných, že mají příznaky syndromu vyhoření. Může za to zvyšující se administrativní zátěž, v posledních dvou letech pak pandemie a nově i integrace ukrajinských dětí. Přesto si mnoho z nich vyčerpání nepřipouští, případně se drží Zátopkova motta „když nemůžeš, přidej víc“.

Do své práce dávají učitelé maximum, a tak není divu, že při dlouhodobé zátěži mohou pociťovat zvýšené vyčerpání. | foto: Profimedia.cz

Během covidové pandemie byli kromě zdravotníků v první linii rovněž učitelé. Zatímco zdravotníkům pokles nakažených covidem-19 umožnil vydechnout, kantoři se musí popasovat s novou výzvou – integrací ukrajinských dětí do českých škol, které na to nejsou logicky připraveny. Mnoho pracovníků tak učí česko-ukrajinské třídy formou pokus omyl.

Lidem starajícím se o vzdělanost českého národa ale ve školství výrazně chybí podpůrné nástroje. Na první pohled se sice nejedná o klíčový prvek pro fungování učitelů, jejich výkon ale výrazně ovlivňují. „Neexistuje žádná podpora ve formě supervizí, psychosociální podpory a tak dále. Většina učitelů si duševní nepohodu řeší po své linii, tedy pokud vůbec,“ vysvětluje učitel a člen výkonného výboru Učitelské platformy Michal Kaderka.

Redakce iDNES.cz oslovila několik stovek kantorů. Jedni na sobě únavu a přetížení nepozorují, případně si ji nepřipouští. Jiní naopak sdělili, že jsou na hranicích svých fyzických i psychických sil. Důvodem je podle nich zejména náročné období během vrcholů pandemie covidu-19 a nyní situace okolo válečného konfliktu na Ukrajině. Mimo to také přiznali, že za nepohodu mohou i zvyšující se administrativní povinnosti nebo slabá podpora ze strany

Nejčastěji uváděli jako důvod právě náročné období během vrcholů pandemie covidu-19 a nyní při válce na Ukrajině, ale zmiňovali také názor, že za jejich nepohodu můžou i zvyšující se administrativní povinnosti nebo slabá podpora ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Žádný z respondentů neměl problém se skutečností, že je potřeba ukrajinské děti integrovat. Uváděli ale, že je pro ně složité připravovat látku dvojjazyčně, případně s žáky, kteří neumí ani slovo česky, komunikovat. Někteří žáci navíc přišli přímo z válečných oblastí, což se částečně podepsalo na jejich aktuálním psychickém rozpoložení. Psychologů, kteří by pomohli nejen žákům, ale i kantorům, je ale ve školství nedostatek.

Vedoucí katedry psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Irena Smetáčková by s hodnocením duševního stavu učitelů počkala do léta, kdy budou k dispozici všechna data. Přesto souhlasí, že z některých dílčích průzkumů za covidu-19 vyplývá, že učitelé jsou přetížení a mohou být vyčerpaní. Ostatně to sama pozoruje i na školách, kam chodí.

Podle ní části učitelů za doby pandemie pomohlo vedení, ředitelé na sebe převzali část zodpovědnosti a rozhodování, přesto učitelům nechali dostatek dílčí autonomie. Právě tyto učitele dvouletá krize příliš nepoznamenala, naopak je pomohla posílit. Ne všechny školy ale takovou pomocnou ruku podaly. Někteří učitelé tak byli na většinu své agendy sami a nyní mohou být vyčerpaní či trpět syndromem vyhoření. „Ale to neznamená, že jsou špatnými vyučujícími,“ upozorňuje.

Uklidňuje ale tvrzením, že se proti vyčerpání dá bojovat. „Vyučující by měli myslet na svoji psychohygienu a prostor pro relaxaci. Zároveň je ale důležité, že se proti tomu musí bojovat systémově. Jak na úrovni celého školství, tak na úrovni jednotlivých škol,“ radí.

Místo kontrol začala inspekce pomáhat

Příchod ukrajinských dětí do českých škol nepřinesl jen větší nápor na kantory, někteří z nich v jejich příchodu vidí skvělou možnost obohacení. „Nerozumíme si, ale máme překladače, takže si to občas píšeme do mobilu, ale děti jsou šikovné. Covid byl mnohem horší, distanční výuka se ničemu nevyrovná. Ale unavená víc nejsem,“ hlásí učitelka Pavla Vokálová.

Přesto o tom, že situace není na mnoha místech dobrá, dobře vědí i na České školní inspekci. Zatímco v minulosti její zaměstnanci do škol chodili kontrolovat zdali mají učitelé správně vyplněnou třídní knihu, jak probíhá výuka a jaká panuje ve škola nálada, dnes se jejich práce mění.

 „Navštěvujeme školy, které vzdělávají vyšší počty ukrajinských žáků, a snažíme se jim pomoci situaci zvládnout. Pomáháme jim řešit témata, která jsou pro danou školu v danou chvíli relevantní,“ popisuje ústřední školní inspektor České školní inspekce Tomáš Zatloukal.

Doplňuje, že se s kolegy zaměřují i na podporu vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, na jejich adaptaci, na psychosociální podporu jich i učitelů. „Žádné hodnocení, žádná kontrola. Čistá metodická pomoc,“ říká.

Jenže náročná doba si začíná vybírat svou daň. Stejně jako během nejhorších pandemických měsíců opouštěla část lékařů a sestřiček zdravotnictví, i teď někteří učitelé přemýšlí nad podáním výpovědi, jiní už k tomuto kroku rovnou sáhli. „Na situaci ve státním školství jsem reagovala odchodem. Už se věnuji jen soukromé výuce hudby. Mám klid,“ přiznala učitelka Věra Dvořáková a prozradila, že nyní dává lekce zdarma ukrajinskému sourozeneckému triu.

Dalším z těch, kdo se nebál o složité situaci mluvit, je mluvčí celorepublikového školského hnutí Otevřeno a rovněž učitel Daniel Pražák. Přiznal, že minulé jaro chodil pravidelně na terapii a využíval supervizí, které jeho škola a městská část, pod níž škola spadá, umožňovaly. Jenže jde o ojedinělý případ. Možnost supervizí, tedy debat s odborníkem zvenčí, který pomůže přinést jiný pohled na věc, jako pevné součásti českého školství chybí.

„Přišlo mi to jako dobrý krok a supervize mi skutečně pomohla některé věci lépe nastavit. Uvědomil jsem si, že i když jako učitel mám tendenci jít kvůli dětem ‚all in‘, tak to prostě nejde. Pokud mně bude nanic, budou nanic i hodiny,“ zamýšlí se. Začal proto cíleně pracovat s odpočinkem a oddělením osobního a pracovního času. Právě supervize je důležitým nástrojem k prevenci před syndromem vyhoření.

Pro učitele několik možností přeci jen existuje. Mohou se opřít například o organizace Nevypusť duši, ČOSIV či Centrum Locika, zároveň od dob covidu vzniklo mnoho podpůrných kurzů, školení a workshopů. Ve světle nepříliš pozitivních událostí dělá mladému učiteli alespoň radost ukrajinský chlapec v jeho třídě.

Přišel sice ještě před válkou, přesto Pražák velmi kvituje způsob, jakým se dokázal začlenit. „Způsob, jak funguje, je pro mě důvodem k radosti a optimismu. Kdybych se dokázal učit jazyk jako on, tak si můžu pískat,“ říká.

Změny ve školství pohřbil beton

Únavu na sobě pozoruje i učitel František Branč, leč přiznává, že k tomu má jiné důvody než někteří jeho kolegové. „Měl jsem naději, že po covidu a při příchodu dětí z Ukrajiny, se situace ve školství začne rychleji vyvíjet a některé nezbytné změny, na které čekám, budou možné. Žel se mi zdá, že se spíše zabetonovalo a změny nikdo nechce,“ říká rozčarovaně.

Externí pedagogická mentorka Dagmar Škorpíková pozoruje už řadu let, že se mluví o tom, aby se děti ve škole cítily dobře, lépe se učily či více získaly ze školy. Varuje ale, že škola je systém zahrnující více než jen žáky. „Stále se málo hovoří o tom, že dobré klima školy tvoří dohromady žáci a učitelé. I oni (učitelé) potřebují podporu, aby zvládli své náročné povolání se ctí, radostí a byli v něm v pohodě,“ vysvětluje.

Přiznává, že coby mentor učitelů vnímá v poslední době jejich větší únavu. „Jsou na ně kladeny nároky vyplývající z nových neznámých proměnných. V podstatě jim není poskytována žádná reálná podpora v terénu. Práce s lidmi a o lidech nikdy nebyla o papíru, ale o reálné práci v terénu,“ doplňuje.

Aktuální situace si je vědom i ministr školství. Redakci iDNES.cz sdělil, že „je to obrovský nápor na učitele. Přesto věřím, že jak dobře zvládli nelehké období distanční výuky, tak stejným způsobem budou přistupovat i k uprchlické krizi a jsem jim za to upřímně vděčný. Školám jsme v první fázi pomohli metodicky, legislativně (Lex Ukrajina) a finančně (jazykové kurzy, adaptační skupiny a další),“ říká.

Učitelka Monika Hrubá by byla pro, aby jí a jejím kolegům ubylo papírování, měli možnost menších úvazků či mohli spolu se studenty využívat služeb psychologa. Michal Kaderka pak závěrem dodává: „Covid nebyl lehký, ale nakonec jsme jej zvládli a výrazně se posunuli. Věřím, že nakonec zvládneme i migrační vlnu. Je to signál, že jsme profesionálové, kteří se nevzdávají.“

X X X

Putin telefonoval s Michelem z EU. Stěžoval si, že země Evropské unie podporují nenávist k Rusku

Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to v pátek prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Ukrajina už od konce února čelí ruské agresi, v posledních dnech ruská armáda výrazně zesílila své útoky na ukrajinském východě.

Ruskem zahájená válka vůči sousední zemi má desetitisíce obětí, svět se po ústupu ruských jednotek od Kyjeva postupně dozvídá o mučení, znásilňování a vraždách civilistů v oblastech okupovaných ruskou armádou. | Foto: Sputnik/Alexei Druzhinin/Kremlin | Zdroj: Reuters

„V reakci na výzvu Charlese Michela k přímému setkání s Volodymyrem Zelenským ruský prezident znovu potvrdil známé stanovisko,“ citovala ruská agentura vyjádření Kremlu.

Podle Moskvy možnost schůzky prezidentů obou zemí závisí na konkrétních výsledcích probíhajících rozhovorů ruských a ukrajinských představitelů.

Kreml v pátek opět obvinil ukrajinskou stranu z nedůslednosti a neochoty „hledat vzájemně přijatelné řešení“.

Putin si Michelovi také postěžoval, že „vedení většiny členských zemí Evropské unie svými kroky podporuje otevřenou nenávist k Rusku, projevující se například v kulturní, humanitární a sportovní oblasti“.

Ruskem zahájená válka vůči sousední zemi má desetitisíce obětí, svět se po ústupu ruských jednotek od Kyjeva postupně dozvídá o mučení, znásilňování a vraždách civilistů v oblastech okupovaných ruskou armádou.

Michel sám při své nedávné návštěvě Ukrajiny navštívil obec Borodjanka severně od ukrajinské metropole. Na sociální síti pak napsal, že žádná slova nemohou popsat, co tam cítil „nikoliv jako předseda Evropské rady, ale jako otec a lidská bytost“.

Ruský prezident podle komuniké s Michelem diskutoval o situaci na Ukrajině. Putin zopakoval ruský pohled, že vojenské operace mají za cíl „obranu“ dvou proruskými separatisty ovládaných „republik“ v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost Moskva krátce před útokem na sousední zemi uznala.

Šéfovi unijních summitů Putin prý také popisoval kroky, která ruská strana přijímá na ochranu civilního obyvatelstva, včetně „každodenního zřizování humanitárních koridorů a vyhlašování klidu zbraní v zájmu bezpečné evakuace civilistů z oblasti bojů“.

Boj o Donbas: Rusko obsadilo přes 40 ukrajinských obcí, oznámil Kyjev

Ukrajina si opakovaně stěžuje, že ruská armáda na dojednané koridory útočí. Kyjev také varuje, že ruské úřady ve jménu „ochrany civilistů“ odvezly proti jejich vůli do Ruska tisíce občanů Ukrajiny.

Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Boje si podle odhadů již vyžádaly desítky tisíc mrtvých, ruští vojáci jsou podezřelí ze spáchání válečných zločinů, včetně vraždění civilistů v okupovaných ukrajinských městech a vsích.

X X X

ODBORY   POŽADUJÍ  ZVÝŠIT  PLATY  LIDEM   ČR,  HROZÍ  STÁVKOU

Nápor lidí i výše platů štve odbory úřadů práce. Jurečka odvrací hrozbu stávek

Další jednání odborářů z úřadů práce s ministrem Marianem Jurečkou bude příští týden. Po páteční schůzce obou stran to řekla mluvčí resortu Eva Davidová. Odbory si stěžují na přetížení úředníků, zmrazení platů a ještě letos žádají navýšení výdělků. Už ve čtvrtek rozhodly o tom, že se chystají 1. května vyhlásit stávkovou pohotovost. Podle Jurečky však nyní není možné na požadavky odborů přistoupit.

 Jurečka ve čtvrtek večer na Twitteru napsal, že stávkovou pohotovost považuje za hraniční nástroj. Dodal, že s odboráři kvůli zmrazení platů úředníků jednal v lednu, kdy jim sdělil svůj další postup. „Mé dveře jsou vždy otevřené, stačilo napsat či zavolat a požádat o jednání,“ uvedl.

Úřady práce čelí v posledních týdnech náporu žadatelů o různé podpory, tvoří se u nich fronty. Vyřizují humanitární dávku pro uprchlíky, solidární příspěvek na ubytování běženců pro české domácnosti, příspěvky na bydlení či mimořádnou pomoc, upravují dávky po zvýšení životního minima.

Ministr uvedl, že úřady dostaly například od 11. dubna přes 25 500 žádostí o solidární příspěvek. Ty se podávají jen elektronicky. On-line dorazilo také téměř 128 800 z celkem 339 400 podaných žádostí o humanitární dávku.

„Digitalizace dávek, která byla spuštěna u solidárního příspěvku a humanitární dávky, je cestou, jak se dá ulevit přetíženým úřadům,“ podotkla mluvčí resortu.

Na požadavek odborářů z úřadů práce na zvýšení platů není teď ale podle ministra práce Mariana Jurečky možné přistoupit. Ministr to dnes uvedl v tiskové zprávě. Jurečka už dřív řekl, že navýšení výdělků bude záviset na vývoji rozpočtu, podle výsledků pak bude ve vládě jednat o případném přidání.

„Samozřejmě zvažujeme všechny varianty, a to i možnost plošného navýšení tarifů zaměstnanců ve veřejné sféře. Na tom ovšem zatím nebyla (ve vládě) shoda, protože možnosti rozpočtu, který jsme zdědili v hrozném stavu, jsou zkrátka omezené,“ uvedl Jurečka. Podotkl, že první měsíce roku stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu, nyní musí počítat s vysokými výdaji na zvládnutí přílivu uprchlíků a na pomoc ohroženým skupinám, na které růst cen dopadá nejvíc.

Odbory rozhodnutí o odměnách chválí, dál ale žádají navýšení platů

Jurečka sdělil, že si vypětí zaměstnanců úřadů uvědomuje a jejich přetížení se dlouho neřešilo. Podotkl ale, že za první čtvrtletí dostali pracovníci mimořádné odměny. Před týdnem po jednání vlády k jejich výši řekl, že částky jsou „mimo rámec“ běžného odměňování.

„Nejedná se o odměnu, je potřeba jít do platových tarifů. Je nutné minimalizovat propad reálného výdělku,“ řekl předák úřednických odborů Pavel Bednář.

Podle takzvané systemizace, která upravuje počet pozic ve státní správě, je od ledna v úřadech práce zhruba 11 660 služebních a 640 pracovních míst. Podle odborů byl průměrný plat na služební místo v úřadu práce ve srovnání s platem na ministerstvech a v ostatních úřadech loni nejnižší. Odboráři uvádějí, že mladí zaměstnanci nastupují za 18 000 či 19 000 korun hrubého.

Předáci odborové konfederace mimořádné navýšení výdělků ve veřejném sektoru požadovali už 12. dubna na tripartitě. Premiér Petr Fiala pak uvedl, že kabinet možná opatření ke zmírnění zdražování zváží, k plošným krokům ale přistupovat nechce. Podle předsedy vlády může dobře míněné opatření inflaci ještě posílit a země si nemůže dovolit inflační spirálu roztáčet. Inflace v březnu dosáhla meziročně 12,7 procenta.

X X X

Čínská diplomatka na Hradě pochválila Zemana, řešila tam turisty i Ukrajinu

Bývalá čínská velvyslankyně v České republice Chuo Jü-čen se ve středu sešla s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfem Jindrákem. Jednali o ekonomické spolupráci, Jindrák také apeloval na to, aby Čína udělala vše k okamžitému zastavení války na Ukrajině, uvedl v pátek Hrad.

Velvyslankyně podle Hradu ocenila roli prezidenta Miloše Zemana při rozvoji česko-čínských vztahů, zdůraznila také zájem Číny na jejich dalším prohlubování. Jindrák označil za prioritu ekonomickou spolupráci včetně turismu a obnovení přímých linek mezi zeměmi.

Jednání se týkalo i ruské agrese na Ukrajině. „Rudolf Jindrák apeloval na čínské partnery, aby Čína udělala vše k okamžitému zastavení války a její roli v mírovém vyjednávání označil za nezastupitelnou,“ poznamenal Hrad.

Návštěva čínské delegace v ČR trvala od pondělí do čtvrtka. Chuo Jü-čen je nyní zvláštní představitelkou čínského ministerstva zahraničí pro spolupráci se státy střední a východní Evropy v platformě 16+1. Podle prezidentovy kanceláře bylo cílem cesty také kompenzovat nedostatek kontaktů způsobených koronavirovou pandemií a diskutovat o bilaterálních vztazích a rozvoji spolupráce v rámci platformy.

Podpora Ruska může mít důsledky

V úterý byla Chuo Jü-čen přijata na ministerstvu zahraničí. Česko mimo jiné opět tlumočilo výhrady k současné spolupráci Číny a Ruska na pozadí války na Ukrajině, informovalo ministerstvo. Mluvčí české diplomacie Lenka Do připomněla také schůzku náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka s čínským chargé d’affaires v ČR Čangem Mao-mingem zhruba před dvěma týdny. Náměstek diplomatovi tehdy sdělil, že podpora Ruska v konfliktu s Ukrajinou by měla dopad na vztahy Evropské unie s Čínou.

Hongkongský deník South China Morning Post v úterý napsal, že čínská delegace navštíví osm zemí střední a východní Evropy, aby zmírnila obavy kvůli vazbám Pekingu na Moskvu a neochotě odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. To, že velvyslankyně navštíví osm evropských zemí, potvrdilo i české ministerstvo zahraničí.

Delegace má v plánu podle zvláštního zmocněnce čínského ministerstva zahraničí pro evropské záležitosti Wanga Lu-tchunga navštívit vedle České republiky také Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Polsko. Podle analytiků, které oslovil SCMP, je cílem této cesty minimalizovat dopady čínského postoje k ruské agresi na Ukrajinu.

Šéfové institucí EU na začátku dubna vyzvali čínské vůdce, aby pomohli ukončit válku na Ukrajině. Zároveň upozornili na to, že evropský blok bude pečlivě sledovat, zda Peking nepomáhá Rusku v pokračování invaze či obcházení sankcí uvalených Západem. Žádného konkrétního příslibu ze strany Pekingu se ale EU nedostalo.

X X X

NA  SLOVENSKU  STÍHAJÍ   DŘÍVĚJŠÍ   POLITIKY

Narušování právního státu na Slovensku mělo cenu jedné kabelky, popisuje slovenský sociolog Michal Vašečka

Bývalý slovenský premiér Robert Fico a jeho blízký spolupracovník a ministr vnitra Robert Kaliňák byli podle vyšetřovatelů členy zločinecké skupiny. Podaří se vyšetřovatelům a žalobcům prokázat jejich vinu? V jakém stavu jsou slovenské orgány činné v trestním řízení? A nemohou mít stíhaní politici mezi vyšetřovateli své komplice?

X Soumrak. Tak se jmenuje operace Národní kriminální agentury, která při rybaření zadržela Roberta Kaliňáka a vznesla obvinění proti Robertu Ficovi. Z čeho je obvinila?
Z vícero trestných činů, jednak z porušování pravomoci veřejného činitele, narušování daňového tajemství, ale též, a to je nejdůležitější, ze zosnování zločinecké skupiny s různými finančními a politickými cíli.

X Co je míněno tím zosnováním zločinecké skupiny?
Dávno před tím, než režim Roberta Fica skončil, bylo zřejmé, že je tu skupina, která je velká, nevíme přesně, kam sahají její chapadla, ale jde o skupinu, která je součástí policie, je v Národní kriminální agentuře, v tajné službě, na daňovém úřadu. V podstatě v jednom momentu bylo zřejmé, že skupina ovládla stát, a proto jsme začali mluvit o tom, že došlo k únosu státu.

Ti, kteří měli sloužit lidem, tak sloužili sami sobě a stát používali na své vlastní obohacování. To už máme ukázáno na množství případů, akorát teď se hledá, kdo to celé řídil a zda to mělo jednu hlavu.

X A mohlo nemít?
Takové struktury samozřejmě mají jednu hlavu. Máme indicie. Robertu Ficovi například všichni říkali šéf, jsou různé odposlechy, ale to samozřejmě na soudu není důkaz. Takže důkazy jsou zřejmě i jiného charakteru. Ale je otázka, zda všechny důkazy, které jsou shromážděné proti Kaliňákovi i Ficovi, budou stačit.

Protože pokud se ukáže, že soud to nebude schopný posoudit, tak je velký problém, protože Robert Fico to bude schopný využít velmi masivně. On už koneckonců o sobě dva roky hovoří jako o oběti politických procesů, takže se na tuto situaci systematicky připravuje.

X Kolika osob by se skandál mohl týkat: Kam až může aféra sahat?
Tuší se to, ale faktem je, že přibývají stále nové a nové. Struktura byla popsána různými investigativními žurnalisty, je to nesmírně nepřehledné, jsou tam lidé, kteří evidentně byli zasvěcení do všeho, jsou indicie, že se skupina střetávala na konkrétním hotelu na konkrétním uzavřeném poschodí, z kterého se nepřímo řídilo Slovensko.

Ukazuje se, že další lidé byli zasvěcení částečně, jiní benefitovali ze své nedotknutelnosti. A někdy je to doslova trapný příběh, protože někteří byli korumpovaní ad hoc. Například konkrétní soudkyně, která byla zkorumpovaná za kabelku. A ve vážném případě. A je potřeba říct, že to už člověku přijde trapné, že narušení právního státu na Slovensku mělo cenu jedné kabelky.

X Je pravděpodobné, že Národní rada poslance Fica vydá k trestnímu stíhání?
To je velká otázka a nedokážeme na ni odpovědět. Protože minimálně jedna strana současné vládní koalice Sme rodina je velkou otázkou. Dlouhodobě se profiluje jako strana, která je součástí vládní koalice, ale má odlišné názory, dosadila i člověka, který dnes řídí Slovenskou informační službu.

A v mnohém vysílá signály, že by si dokázala představit, že by byla teoreticky součástí i jiných koalic, ve kterých by byli právě lidé z Hlasu, Smeru či jiných stran. A u nich je otázkou, jestli zahlasují, skoro bych očekával, že se hlasování buď nezúčastní, nebo že dokonce můžou být proti.

X X X

Ruští zahraniční studenti převádějí studia domů, nejvíc jich je z ČR

Na ruské univerzity bylo přijato více než čtyři sta ruských studentů zahraničních vysokých škol. Oznámil to tamní ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov během čtvrteční schůzky představitelů vlády se zástupci školství. O převedení ze zahraničních na ruské vysoké školy požádalo podle ministra více než 1 200 Rusů, nejvíce z Česka a z Uk„Z 1 213 žádostí bylo 416 studentů přijato,“ uvedl ministr podle agentury TASS a označil to za „důležitý symbolický krok“. „Protože každý z těchto studentů představuje talent, který Rusko potřebuje a který zemi prospěje,“ dodal Falkov.

Žebříček zemí, odkud ruští studenti žádají o převedení na ruské školy, vede Česko, odkud podle ministerstva přišlo 243 žádostí. Následuje Ukrajina se 158 žádostmi, Polsko (63), Británie (40) a USA (28).

TASS připomněl, že premiér Michail Mišustin již dříve podepsal nařízení, podle kterého Rusové, neodůvodněně vyloučení z evropských univerzit, mohou pokračovat ve studiu na ruských školách, a to zdarma.

Minulý měsíc ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity v Brně odsoudili ve společném videu ruský útok na Ukrajinu. Podle rektora Martina Bareše projevila více než desítka mladých lidí osobní statečnost.

Chtěli dát najevo, že nesouhlasí s kroky svých vlád. Běloruské jednotky se sice zatím do invaze nezapojily, ruská armáda však operuje i z běloruského území. Ve vlasti by jim za toto video mohly hrozit dlouhé tresty vězení.

Tento měsíc rektoři českých vysokých škol vybídli ministerstvo školství k poskytnutí návodu ohledně poskytování vzdělávání pro uchazeče o studium z Ruska a Běloruska. Vyjasnit by se podle nich mělo, jak to bude s možností prodlužování současných víz těchto lidí v ČR i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat. Některé by se pro ně asi mohly uzavřít ze strategických bezpečnostních důvodů státu.

X X X

Kostel Nanebevzetí Panny Marie prošel celkovou obnovou

 Za účasti představitelů Plzeňského kraje v čele s hejtmanem Rudolfem Špotákem, církve, Národního památkového ústavu a dalších významných hostů, byl v pátek 22. června slavnostně ukončen projekt obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Rekonstrukce byla financována s pomocí evropských fondů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je duchovním a uměleckým těžištěm areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Stavba klášterního chrámu byla zahájena v polovině 12. století. Zásadní obnova kostela, která mu dala dnešní podobu, proběhla v 60. letech 17. století. K úpravě ploch střechy presbytáře a tvaru okapní římsy došlo při opravách v 30. letech 19. století za knížete Metternicha, spolu se změnou sklonu pultových střech bočních lodí.

Současná obnova kostela byla provedena za pomoci programu IROP a její celkové náklady představují 70 mil. Kč.  Výše dotace IROP činí 95 %, přičemž skutečná spoluúčast zahrnující i nezbytné, ale z hlediska projektu neuznatelné výdaje, je předpokládána ve výši 7 mil. Kč. Projekt finančně podpořil také Plzeňský kraj částkou více než 1 milion korun a město Plasy.

V rámci projektu IROP byly provedeny: oprava omítek, opatření proti vlhkosti, statické zajištění, oprava střechy, oprava trhlin zdiva, restaurování unikátního románského portálu, dvou gotických portálů, transfer barokního portálu do prostoru severní arkády v podkruchtí, obnova podlahy, okenních paspart v sakristii, kamenných ostění a prahů dveří, restaurování oltářů, kazatelny, dveří a lavic, balustrády presbyteria a obrazů. Obnova probíhala od podzimu 2018 do konce roku 2021.

Plzeňský kraj podpořil opravy této unikátní národní kulturní památky tvořící součást kláštera v Plasích,  v rámci vyhlášených dotačních programů, a to v letech 2014 (100 tis. Kč), 2015 (130 tis. Kč) a v roce 2017 pak 1 mil. Kč.

„Obnova památek a zachování jejich podoby, účelu a původní tváře pro další generace patří k jedněm z nejsložitějších úkolů dneška. Náš vztah k dílu předků svědčí o naší vlastní kultuře a odpovědnosti za předání jejich odkazu těm, co přijdou po nás. Věřím, že finanční dar Plzeňského kraje ve výši více než jednoho milionu korun napomohl k dokončení prací na tomto nelehkém úkolu,“ řekl během slavnostního aktu hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták. Ocenil práci restaurátorů: „Bez jejich umu, šikovnosti a trpělivosti by vložené finanční prostředky do obnovy kostela a jeho nádherného sakrálního prostoru byly k ničemu,“ dodal.

Unikátní románský portál

24. května 2019 byl po 343 letech restaurátory Janem Bradnou a Tomášem Váňou odhalen tympanon románského portálu v západním průčelí kostela bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Byla zajištěna jeho konzervace a statická sanace. Práce proběhly v souvislosti s dokončením oprav fasád a restaurováním mobiliáře kostela. Na základě průzkumů a koncepčního rozhodnutí o způsobu restaurování a prezentaci románského a raně barokního portálu v průčelí kostela rozhodl Krajský úřad Plzeňského kraje ve spolupráci se specialisty Národního památkového ústavu, Generálního ředitelství, o prezentaci románského portálu jako hlavního vstupu do kostela Nanebevzetí Panny Marie s tím, že stávající raně barokní portál bude restaurován a prezentován v prostoru boční lodi kostela.

Závěrem pátečního slavnostního dokončení projektu obnovy kostela hejtman Rudolf Špoták popřál tomuto místu, aby v něm věřící nacházeli útěchu a klid ve svých duších, a aby se turisté a návštěvníci, kteří do těchto míst zavítají, rádi zpět do Plas vraceli. „Historie a krása zdejších unikátních památek si to podle mého skutečně zaslouží,“ uzavřel.  Ing. Helena Frintová, tisková mluvčí

X X X

STO A JEDEN ROK OSLAVILA  ALOISIE Z NOVÉHO DOMOVA V KARVINÉ

Před 101 lety se v Karviné narodila paní Aloisie Goluchová. Celý svůj život prožila právě na Karvinsku, vloni se stala klientkou Nového domova, taktéž v Karviné. K narozeninám, které slaví 22. dubna, jí dnes přišel popřát náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil.

„Paní Aloisie prožila celý svůj dlouhý život Karviné. To, že se vloni uchýlila do karvinského Nového domova, je tak velmi symbolické. Moc bych si přál, aby se dnešní oslavenkyně v naší organizaci cítila co nejlépe, jak se říká, jako doma. To je ostatně snahou všech krajských sociálních služeb. Chceme všem klientům poskytovat co nejvstřícnější zázemí, maximální pozornost a individuální péči. Proto jsem upřímně rád, jak skvěle se paní Aloisie do komunity domova začlenila. Neuzavřela se do samoty svého pokoje, ale účastní se aktivizačních programů, chodí na pravidelná cvičení, ve volném čase si ráda povídá s ostatními klienty domova, ať už při návštěvách na pokojích nebo na lavičce na chodbě. Svou všestranností a optimismem přispívá k příjemné atmosféře domova, za což jsme moc rádi. Přeji jí k narozeninám ještě spoustu sil a dobré nálady, kterou umí tak báječně nakazit své okolí,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil, který ji v domově navštívil, aby se připojil ke všem dalším gratulantům.

Aloisie Goluchová se narodila 22. 4. 1921 v Karviné-Doly do rodiny Sikorů, kde prožila dětství spolu se svými třemi sourozenci. Po škole začala pracovat na statku v Darkově, již v 19 letech se provdala za svého muže Martina, v roce 1944 se jim narodil jediný syn Jan. Až do důchodu pracovala v Obchodním domě PRIOR, takže ji jako prodavačku může znát leckterý Karviňák.  Se svým manželem prožila krásných 49 let, přesto už žije více než 30 let jako vdova. Ráda cestovala, má ráda přírodu, spoustu času věnovala vnoučatům. Má 5 vnoučat, 8 pravnoučat a jednoho prapravnuka. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Startuje osmá sezóna Plaveb Olomouc. OLODVOREK nabídne každotýdenní ukrajinská setkávání

 Duben se nese ve znamení postupného zprovozňování a otevírání služeb Plaveb Olomouc. Návštěvníci tak mohou už po osmé zažít plavby na řece Moravě, poznávat historickou část města na OLOŠPALECH nebo si dát dobrou kávu v prostředí olomouckého vnitrobloku přímo v centru města na OLODVORKU. Ten jednou týdně nabídne své prostory jako zázemí ukrajinským spoluobčanům k pravidelným setkáváním.

Loď Marie Terezie i OLOLOĎ Kordulka začnou pasažéry na poznávacích či soukromých jízdách vozit od 21. dubna. „Vzhledem k tomu, že se ještě buduje náplavka, i letos budeme plout v přírodním úseku na jihu města. A opět nabídneme plavby pro veřejnost, školní výlety i pro soukromé účely, jakými jsou rozlučky se svobodou, oslavy, firemní akce a další. Zároveň pro naše návštěvníky chystáme jedno velké překvapení, které prozradíme na naší narozeninové oslavě na přelomu května a června. A je na co se těšit!“ uvádí Šimon Pelikán.

Poznávací a soukromé jízdy na OLOŠLAPECH začaly zkraje dubna. Mimo stálice v podobě OLOŠLAPU Žánek se pasažéři mohou svézt nově i v motorovém OLOŠLAPU Volkswagenu T1, který byl ikonickou předlohou stávajícího Žánka.

A konečně poslední ze služeb – OLODVOREK – zahájí sezónu 20. května, nicméně malá ochutnávka prostor, a to doslova, proběhne už o víkendu v dubnu 23.- 24. 4., v rámci Tvarůžkových slavností. Prostor vnitrobloku na Dolním náměstí si veřejnost velmi oblíbila, svědčí o tom fakt, že byl nominován na cenu za počin v oblasti kultury Olomouckého kraje za rok 2021. „Jsem moc rád, že se myšlenka komunitního místa zformovala do podoby OLODVORKU. Stal se nedílnou součástí kultury a života města Olomouce. I nadále budeme pokračovat v produkci živé kultury, tedy v koncertech, přednáškách, vernisážích, divadelních projektech či filmových projekcích,“ přibližuje Šimon Pelikán a dodává: „Dokonce se mi ozývají páry s dotazy na uspořádání svatebních obřadů či firmy ohledně různých setkání, z čehož mám samozřejmě radost.“ I letos mohou performeři napříč uměleckými žánry kontaktovat pořadatele a domluvit si prezentaci na: info@plavbyolomouc.cz

V souvislosti s děním na Ukrajině se Šimon Pelikán rozhodl od 29. 5. nabídnout každé nedělní odpoledne prostory OLODVORKU ke komunitnímu setkávání ukrajinské minoritě. Budou zajištěny nápoje, občerstvení, pomůcky na malování pro nejmenší, hudební nástroje a různé kreativní činnosti. „Přál bych si, aby měli v této nelehké době lidé prchající před válkou místo, kde se budou cítit dobře. Kde si trošku vyčistí hlavu a setkají se s krajany,“ vysvětluje Šimon Pelikán. Veřejnost se do akce se symbolickým názvem „Židle pro Ukrajinu“ může zapojit darem dřevěné židle. Ty si budou ukrajinští návštěvníci postupně malovat, zdobit a při návštěvách na té „své“ sedávat. Tadeáš Provazník, mediální asistent

X X X

 Basketbalisté Prahy předvedli srdnatý boj  

 Opava si odváží matchball, 4. Čtvrtfinále Kooperativa NBL 2021/2022

USK Praha – BK Opava 76:92 (22:21, 36:41, 60:67)

Čtvrté čtvrtfinále začalo bez zraněného Šiřiny na straně Opavy, ale také nejlepšího střelce KNBL Mangase na straně domácích. Opava vedla 2:1 na utkání a před zraky TV kamer si nechtěla příliš komplikovat stav série. Domácí začali aktivně, nebojácně a po čtyřech minutách byli ve vedení 10:8. Opava záhy převzala otěže, díky povotům odskočila na 15:10, ale mladičká sestava dorostenců Švec, Šafařík, doplněná o Vlka stáhla na 17:17.

Pražané bojovali a překvapivě vyhráli první čtvrtinu 22:21. Sovy se dostaly do trháku pěti bodů v třinácté minutě po trojkách Ferského a Westa. Opava dala za čtyři minuty 2 body a vzala si oddechový čas za stavu 31:23 pro domácí. Ti se ale i přes menší rotaci a papírově slabší, výrazně mladší soupisku drželi, hráli drze a donutili Opavu během sedmnácti minut k 10 ztrátám a stavu 36:32. Hosté ale ještě před odchodem do šaten vyprodukovali šňůru 13:0 a vzali si vedení zpět. Nejlepšími poločasovými střelci s 15 body byli nejmenší a největší muž utkání Markusson a West. Hosté si po dalších pěti odehraných minutách drželi

mírný náskok i nadále a po trojce Gumbse už byli na rozdílu 8 bodů. Opava se dostala do své hry a trpělivě využívala pivoty Markussona, Zbránka i Gniadka. Tito tři byli v osmadvacáté minutě jejich jediní dvouciferní střelci. Dále skóroval jen Slavík (4) a Gumbs (7). I díky tomu vyhrála těsně třetí čtvrtinu 26:24. USK ale srdnatě bojoval dál se svým osudem a 8 minut před koncem ztrácel jen 5 bodů. Více klidu trenéru Czudkovi dala trojka Švandrlíka, která znamenala vedení 10 bodů a zároveň definitivně zlomila odpor USK. Opava dnes vyhrála 76:92 a ujímá se vedení v sérii 3:1. Sovy si zaslouží respekt za dnešní výkon, i když nevedl k výhře. Páté čtvrtfinále se hraje od 18:00 v Opavě, které stačí jediná výhra k postupu do semifinále. Nejlepším střelcem se stal s 27 body Markusson. Na straně domácích to byl s 21 body West.

Kryštof Vlček (asistent trenéra BK Opava): „V prvním poločase nás trápil West, který trefoval těžké střely. V druhém poločase jsme na něj nasadili Gumbse, který na něm odvedl výbornou práci v obraně. Naopak se chytli švec s Vlkem, kteří odehráli výborné utkání a na to jak jsou mladí, tak podali životní výkony. V tom play-off to přeci jen je jiná hra. U nás hodně hráčů hrálo dobře, každý jinou pasáž. Honza Švandrlíkovi, kterému to moc nešlo nás v jednu chvíli zachránil trojkama, útočným doskokem a košem. Já jsme rád, že všichni na tom mají podíl a ta výhra byla týmová.“

Josh King (trenér USK Praha): „Gratuluju Opavě. Získali dvě výhry i bez Šiřiny. Naši hráči dnes hráli tvrději než včera. Kdybychom takhle hráli to první utkání, mohlo to vypadat jinak. Hráli jsme bez Mangase a hráči si zaslouží kredit za to co odvedli pro tým. Řekl jsem jim to v šatně. Byli jsme jim soupeřem, bojovali jsme. Štěrba dnes hrál skvěle. Dobré minuty pro naše nemladší hráče, kteří zítra hrají play-off U19. Série není u konce, jedeme v pondělí do Opavy a pokusíme se znovu vyhrát.“

 Jan Švandrlík (hráč BK Opava): „Dneska to bylo velmi těžký. Oběma týmům chyběli klíčoví hráči. My jsme měli herní plán dostat to na Markussona, který je tady suverénně nejvyšší a z toho těžit. To se nám podařilo a tím pádem jsme to dotáhli do vítězného konce.“

 Ondřej Švec (hráč USK Praha): „Vstoupili jsme do zápasu dobře. Před koncem prvního poloasu jsme měli vedení 7 bodů. Potom se Opava dostala na plus 5. Celý zápas jsme měli problémy s Markussonem, na kterého jsme neměli odpověď. Když nedal, tak si to doskočil a dopíchl to. To byl největší problém. Nakonec, když jsme dotahovali tak to byl risk a jejich střelci nás potrestali.“ /mš/