Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statistického úřadu, podle kterých čínské národní hospodářství vzrostlo v průběhu letošního I. čtvrtletí o 5,3%. Západní agentury a také řada západních analytiků jedním dechem dodávají, že očekávali horší čísla.

Pro tento rok vydalo čínské vedení státu direktivu, že předpokládá meziroční růst ekonomiky Číny o cca 5%. Západní komentátoři tak, jak to vidíme u stálé komentátorky ČT v Pekingu, vždy vesměs zdůrazňují  údajné či skutečné nedostatky čínské ekonomiky a ne její úspěchy. V případě české komentátorky ČT to vždy vypadá tak, jako by se Čína měla právě hospodářsky zhroutit.

Zdá se, že některá média Západu a někteří analytici jsou poněkud vůči Číně zaujatí a nedokážou se na výkony jejího hospodářství dívat objektivně. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože řada ekonomik Západu, včetně té pro Česko rozhodující, partnerské ekonomiky německé (nemluvě o ekonomice české) se potácí v hospodářské stagnaci. Ostatně německý kancléř O. Scholz dorazil v sobotu na třídenní návštěvu Pekingu s početnou delegací podnikatelů a zájem Berlína je oživit hospodářské vztahy obou zemí. Vždyť vzájemný obchod Německa a Číny v předchozím roce meziročně klesl o 15%. To samozřejmě není dobrá zpráva pro celou německou ekonomiku postavenou na vývozu průmyslových výrobků. A Německo jistě doufá, že současná návštěva jeho kancléře a koaličně zastoupené delegace ministrů ze všech tří vládních stran, se projeví v oživení vztahů mezi oběma zeměmi. Ale ty zlaté časy z dob kancléřky Merkelové anebo kancléře Schrödera jsou zjevně pryč. Zejména pokud Německo bude dávat stále silnější Číně nevyžádané lekce v oblasti zahraniční politiky (např. aby neposkytovala žádnou vojenskou pomoc Rusku). Perspektivně první hospodářská velmoc světa to jistě oslyší a dobrým vztahům mezi oběma státy to nepřidá.

Ještě zpět k čínské ekonomice v I. čtvrtletí. Nejnovější statistiky jistě uklidní čínské vedení v době, kdy Čína zažívá jisté problémy na domácím trhu s nemovitostmi a problémy pociťují údajně také rozpočty řady provinčních vlád.

Zdá se tedy, že Pekingem pro letošní rok nasazené tempo růstu HDP kolem 5% může být reálné. A to je ještě v záloze možný rozvoj spotřebitelské poptávky, který by se mohl projevit v II. polovině roku růstem maloobchodních tržeb. Maloobchodní tržby totiž stouply v I. čtvrtletí meziročně pouze o 3,1%. V tomto případě ovšem závisí na centrální vládě Pekingu, jak a čím dokáže spotřebitelskou poptávku stimulovat a oživit.

V každém případě je potřeba brát na vědomí solidní meziroční růst HDP Číny, který je dobrým východiskem pro celý tento rok a jeho výsledky.  Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server. vase věc.cz

X X X

BEZ  POMOCI  ČÍNY  UKRAJINA  PADNE

Čína drží evropské zbrojaře v šachu. Bez její klíčové suroviny Kyjev padne

X X X

Němci nechtějí ruské zástupce na akcích výročí osvobození KT

Německé úřady oznámily velvyslanectví Ruské federace v Berlíně, že účast ruských představitelů na akcích k 79. výročí osvobození vězňů koncentračních táborů je nežádoucí.

„Naše ambasáda v Berlíně obdržela oznámení, že je nežádoucí, aby se ruští oficiální představitelé účastnili vzpomínkových akcí u příležitosti 79. výročí osvobození vězňů v továrnách na smrt,“ uvedla oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Otázkou je, nakolik německý postoj je reakcí na konflikt na Ukrajině a nakolik součástí pokusů o přepisování dějin. Je totiž třeba zmínit i vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která letos osvobození německého koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau přiřkla „spojencům“ a nezmínila  jednotky Rudé armády pod velením maršála Koněva.

Je ironií, že v řadě německých koncentračních táborů působili jako strážní služba ukrajinští kolaboranti a podle svědectví vězňů patřili mezi nejkrutější. Důkazem je i známý případ Johna  Demjaňuka  (Ivan Mykolajovyč Demjaňuk).

Berlín také nereagoval na nótu zaslanou v březnu ruskou stranou a požadující, aby byly zločiny spáchané nacisty během Velké vlastenecké války na území SSSR uznány jako akt genocidy, server vasevec.cz

X X X

G7: Mírová konference o Ukrajině, ale bez Ruska

Země G7 se dohodly, že v červnu uspořádají mírovou konferenci o Ukrajině. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí a místopředseda italské vlády Antonio Tajani.

„Zdůraznili jsme potřebu koordinované a naléhavé akce s globálními partnery, abychom se připravili na mírovou konferenci o Ukrajině v polovině června,“ řekl Tajani.

Ve společném prohlášení ministrů zahraničí G7 po setkání na Capri se uvádí , že země zvýší sankční tlak na Rusko a budou bojovat proti opatřením Ruské federace k překonání sankční blokády. Zavedou také omezení vůči všem zemím, které napomáhají rozvoji ruského obranného průmyslu, ceskajustice.cz

X X X

Každá pátá firma ČR nefunkční. Povinnosti mají stejné jako ty živé

Zombie firmy. I tak se v Česku nazývají společnosti, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, ale nevykonávají už žádnou činnost. A není jich málo, podle odhadů jich může být až pětina z celkového počtu. Všechny však musí i nadále plnit veškeré povinnosti, jinak jim hrozí sankce.

„V České republice údajně existuje zhruba 100 tisíc mrtvých firem, počet je tedy obrovský,“ říká Jiří Koubek, advokát společnosti GT Legal. Celkově je přitom v obchodním rejstříku zapsáno přes půl milionu firem. „Zhruba každá pátá firma v této zemi je tedy nefunkční,“ dodává Koubek.

Oficiální statistiky mrtvých firem však Česko nemá, jde pouze o odhady. Navenek vypadající mrtvá firma přitom může mít mnoho podob.

„Hlavně ale není jasné a je těžko určitelné, nakolik jsou firmy nevykazující žádnou činnost skutečně zombie neboli jsou ,po životě‘. Jsou tu totiž také minimálně další dva typy firem, které navenek žádnou činnost nevykazují, ale mají naopak buď ,před životem‘ nebo dokonce i reálně žijí,“ popisuje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Firmy před životem

V případě firem „před životem“ jde o fázi, kdy firma prošla administrativním procesem založení a čeká na zapojení do ekonomiky. Takové firmy vyčkávají na okamžik, až jejich majitel ucítí investiční příležitost. Tehdy je totiž potřeba jednat rychle a není možné v takovou chvíli společnost teprve zakládat.

„Potřebujete mít firmu již připravenou, existující, která najednou rychle může začít jednat. Bez této rychlosti by v ekonomice docházelo ke zbytečnému ničení hodnot. Všichni by byli chudší,“ vysvětluje Petr Bartoň.

Ve druhém případě se firma opět tváří jako mrtvá, ale normálně žije. Například vlastní majetek, který ale nevytváří průběžné výnosy. Ve výsledcích hospodaření pak společnost působí jako zombie firma.

„Ta firma může připravovat investici, což zvláště v českém systému všemožného povolování může znamenat, že zdánlivě zombie firma má někde zažádáno o nějaké povolení a klidně roky může čekat, než se stát nebo regulátor vyjádří,“ dodává Bartoň.

I mrtvé musí platit

Kromě zdánlivě mrtvých firem ale Česko pochopitelně má i firmy, které jsou už mrtvé, ale jejich majitelé je nezrušili. Počet těchto mrtvých firem pravděpodobně narostl zejména po covidové a energetické krizi.

„Tehdy stát přispěchal na pomoc mnoha odvětvím a firmám. Bohužel tato státní pomoc nebyla úplně nejefektivněji alokována, když byly za peníze daňových poplatníků zachráněny i firmy, které měly problémy již před zmíněnými krizemi,“ říká ekonom Raiffeisenbank Martin Kron. Ten zotavení takových firem považuje za nepravděpodobné i přes dočasnou státní pomoc.

Ať už však firma generuje zisk či činnost nebo ne, povinnosti platí pro všechny firmy stejně. I mrtvé firmy musí splnit, co jim ukládá zákon. „Nákladem je nutnost podávat povinné roční daňové přiznání a další administrativní povinnosti,“ uvádí Martin Mašát, ekonom finanční skupiny Partners.

Firma jako časovaná bomba

Firmy i nadále musí například zakládat účetní výkazy do sbírky listin obchodního rejstříku, a plnit další zákonem stanovené povinnosti. Za splnění těchto povinností odpovídá statutární orgán.

„Pokud statutární orgán za společnost nekoná, hrozí mu vznik občanskoprávní, nebo dokonce i trestněprávní odpovědnosti. To si mnoho dotyčných lidí vůbec neuvědomuje. Mrtvá firma tedy pro ně může být časovanou bombou,“ varuje advokát Koubek.

Na vině je v takovém případě laxnost vlastníků, případně managementu firmy. Bohužel však platí, že pokud firma přestane svůj účel plnit, je pro vlastníka nejjednodušší nechat ji být. Likvidace firmy totiž představuje velkou administrativní zátěž.

„Je to časově náročný proces a dokonce složitější než založení nové firmy. To je jeden z dalších příkladů vysoké míry byrokracie v České republice, která zabraňuje efektivnější alokaci finančního a lidského kapitálu do produktivnějších odvětví či firem a vytváří tak jednu z brzd v tuzemském hospodářství,“ poukazuje Martin Kron.

Nechat firmu ležet ladem naopak pro vlastníka představuje pohodlné, rychlé a levné řešení. „Firma pak sice na oko dál existuje a figuruje v obchodním rejstříku, reálně však nevykonává žádnou činnost a neplní ani své zákonné povinnosti,“ říká Jiří Koubek.

Za nepodání daňového přiznání hrozí pokuta až 500 tisíc korun. V případě, že je firma také plátcem DPH, musí podávat i nulová přiznání k DPH. V tomto případě však finanční úřad firmu časem sám odregistruje.

X X X

Brusel vyčlenil půl miliardy eur na výroby munice, do Česka jdou tři procenta

Dva české podniky uspěly v konkurenci evropských obranných firem, které se ucházely o finanční podporu Evropské komise. Ta minulý měsíc dokončila hodnocení žádostí a schválila 31 projektů v rámci takzvaného Zákona na podporu výroby munice (Act in Support of Ammunition Production, ASAP). O podporu výroby stály i další české firmy, jejich projekty však vybrány nebyly. Do Česka jdou tři procenta z celkového objemu vydělených peněz.

Grantové dohody s úspěšnými žadateli bude Komise podepisovat v květnu. Vybrané firmy si mezi sebou rozdělí celkem 513 milionů eur (necelých 13 miliard korun) z rozpočtů Evropské unie a Norska.

Z českých firem bodovala pardubická Explosia, státní výrobce výbušnin a střeliva obdržel 10 milionů eur (253 milionů korun). Druhým úspěšným tuzemským žadatelem byl výrobce dělostřelecké munice STV Group z východočeské Poličky, který získal 4,98 milionu eur (115 milionů Kč).

Evropská rada v březnu loňského roku vyzvala členské státy, aby se zasadily o urychlené dodání potřebného střeliva a raket na Ukrajinu a doplnily své zásoby munice, které se v řadě států tenčí. ASAP s tím nyní má pomoci.

Ministerstvo obrany uvádí, že projekty usilující o podporu se nemusely týkat pouze finálních produktů, jako jsou třeba dělostřelecké granáty ráže 155 mm určené pro houfnice ve standardu Severoatlantické aliance. Programu se mohly účastnit i projekty na dílčí komponenty munice, pro které jsou v rámci EU nedostatečné výrobní kapacity – ať už jde třeba o nitrocelulózu, či modulární prachové náplně.

Část projektů pokrývala také oblast osvědčení o testování a opravách. „Finance umožní evropskému obrannému průmyslu do konce roku 2025 zvýšit kapacitu výroby munice na dva miliony nábojů ročně,“ uvedla Evropské komise.

Vývoj ruské agrese proti Ukrajině podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely ukazuje, že Evropa potřebuje ve výrobě munice zabrat. „Velmi podporuji plány vedení společnosti Explosia na navýšení výrobní kapacity, které posílí bezpečnost nejen České republiky, ale celé Evropy,“ uvedl.

„Úspěch dvou českých společností v konkurenci největších světových výrobců velkorážové munice považujeme za skvělý výsledek českého obranného průmyslu,“ uvedlo ministerstvo obrany. Resort průmyslu a obchodu se vyjádřil v podobném duchu.

Podle informací Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR nicméně o podporu výroby stály i další české firmy, jejichž projekty neuspěly.

„Můžeme potvrdit, že o financování z programu ASAP se ucházelo více českých projektů,“ uvedla Ivana Navrátilová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Resort nicméně podle ní nevstupoval do žádného právního vztahu se společnostmi podávajícími nabídky do výzvy Evropské komise v rámci programu ASAP, takže výsledky nebude komentovat.

Maďaři dostali dvakrát více

Asociaci českých zbrojařů se nelíbí ani malý objem peněz, který v rámci ASAP Česko dohromady získalo. „Třeba do Maďarska jde téměř dvakrát více. Česká vláda i český obranný průmysl se významným způsobem podílejí dodávkami munice na podpoře Ukrajiny v boji s ruskou agresí. Maďarsko nikoliv. Celý ten systém nedává smysl,“ poznamenává Jiří Hynek, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Metodika používaná na hodnocení projektů v době míru se nedá podle šéfa asociace použít v současné krizové době. Výrobu munice totiž nelze navýšit bez navýšení výroby střelného prachu. A výroba střelného prachu se nedá navyšovat bez zvýšené výroby nitrocelulózy.

„Toto nebylo hodnoticí komisí vůbec bráno v potaz. Jinak by nemohlo dojít k tomu, že neuspěla firma Synthesia, která je jedním z klíčových výrobců nitrocelulózy v Evropské unii. Přitom nitrocelulózy je nedostatek a Synthesia, která v rámci ASAP žádala prostředky na navýšení její výroby, je nedostala,“ popisuje Hynek.

„Jako chybné rozhodnutí vidím i neschválení projektu výroby raketových motorů v PBS Velká Bíteš. Jedná se o renomovaného hi-tech výrobce pohonných jednotek a zařízení pro oblast letecké techniky. Obávám se, že za několik let bude mít Evropská unie dostatek dělostřeleckých granátů, ve kterých nebude střelný prach, a vojenských raket, které nebudou mít motory,“ dodává Hynek.

Podle zástupce českých zbrojařů postupovala Evropská komise při hodnocení projektů čistě technokraticky a naprosto ignorovala strategický zájem navýšení výroby munice pro Ukrajinu, který deklaroval šéf diplomacie Evropské unie Joseph Borell.

zavřít ×

„To, že vývoz jakékoliv munice vyrobené v Maďarsku bude podléhat souhlasu maďarských úřadů, hodnoticí komise pominula asi úplně,“ poznamenává prezident zbrojařské asociace.

Možná vznikne nový program

Mluvčí Evropské komise sdělila MF DNES, že v rámci ASAP bylo předloženo 82 návrhů. „Každý byl hodnocen samostatně na základě podkladů předložených jako součást návrhu. Z bezpečnostních důvodů nejsou počty návrhů v jednotlivých zemích ani hodnocení veřejnosti dostupné,“ dodala.

Návrhy byly hodnoceny podle šesti základních kritérií, mezi jinými například zvýšení výrobní kapacity, ale i přeshraniční spolupráce a podpora společného zadávání zakázek.

„K tomuto tématu se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl zástupce podniku Synthesia. Stejně reagoval i mluvčí PBS Velká Bíteš.

Zástupce českých zbrojařů Hynek vidí hlavní problém v přístupu a hlavně postupu komise. „Místo toho, aby udělali zásadní strategická rozhodnutí, tak nechali výrobce vyplňovat spoustu tabulek. „A kdo je vyplnil správně, tak dostane peníze. Jako kdyby se na Ukrajině nic nedělo,“ dodává.

Generální ředitel Explosie Kamil Dudek potvrzuje, že navýšením kapacity výroby hnacích náplní pro velkorážovou munici se podnik zabývá již déle než rok. „Samotnému projektu ASAP jsme se věnovali zhruba od konce loňského října, žádost jsme odevzdávali v polovině prosince. Přímo u nás na projektu ASAP pracovalo asi šest lidí,“ tvrdí Dudek.

Již dříve uvedl, že jej těší, že Evropská komise vyhodnotila žádost podniku jako vhodnou a udělila ji maximální možnou podporu. „Dotace je pro nás určitě přínosnou a významnou, nikoliv však zásadní pomocí. Investice v naší společnosti dosahují v současnosti stovek milionů korun ročně, do roku 2026 plánujeme proinvestovat dvě miliardy korun,“ dodává.

Mluvčí Explosie Martin Vencl potvrdil, že firma využila pro podání žádosti spolupráci s externí společností zabývající se evropskými dotacemi.

Žádné další výzvy v rámci programu ASAP se nepředpokládají, uvedla mluvčí komise. Počátkem března však Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur, který bude financován z rozpočtu Evropské unie pro roky 2025 až 2027. Jeho vznik je součástí vůbec první evropské strategie týkající se obranného průmyslu. Součástí strategie je mimo jiné větší spolupráce mezi unijním a ukrajinským obranným průmyslem.

X X X

Policie obvinila advokáty z uplácení při kontrole advokátní úschovy

 Policie stíhá dva advokáty, které podezřívá z uplácení při kontrole advokátní úschovy. Jedná se o tři roky starý případ, který již jednou policie prošetřovala a trestnou činnost nezjistila. Česká advokátní komora přesto v úterý pozastavila oběma advokátům výkon činnosti. O případu jako první informovaly Hospodářské noviny.

Česká advokátní komora (ČAK) řeší od března choulostivý problém. Policie stíhá dva advokáty pro podezření z nabízení a přijetí úplatku, a to v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti ČAK. Představenstvo ČAK nakonec v úterý přikročilo k neobvyklému kroku: ačkoliv je případ teprve na začátku – nebyla podána ještě ani obžaloba a v době rozhodování komory nebyl policií vyslechnut jeden z obviněných – pozastavila oběma advokátům výkon činnosti.

K údajnému uplácení přitom mělo dojít už před třemi lety, a to v květnu 2021 během kontroly okolností advokátní úschovy advokáta a zároveň podnikatele Viet Do Phama. Podnět ke kontrole dal v dubnu 2021 Finančně analytický útvar (FAÚ), a to na základě upozornění od banky.

Tím, kdo kontrolu prováděl, byl člen kontrolní rady ČAK Martin Grubner. Jím provedená kontrola žádné závažné porušení advokátních předpisů nezjistila.

Okolnosti advokátní úschovy v létě 2022 prověřovala i policie, na kterou se stejně, jako na ČAK, obrátil FAÚ. A také policie tehdy dospěla k závěru, že k žádnému podvodu ani praní špinavých peněz nedošlo a věc odložila.

Ovšem v říjnu minulého roku, tedy po více jak dvou a půl letech od kontroly, se na policii přihlásil sám Viet Do Pham. Ten se totiž náhle rozvzpomněl, že se dopustil trestného činu uplácení. Policistům z Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem (NCOZ) přišel nahlásit, že po něm tehdy advokát Grubner údajně požadoval úplatek. Na ten si ovšem musel Do Pham, který vedle advokátní kanceláře provozuje obchod se speciální obuví pro malé muže, vzít úvěr. Částku pak vybíral postupně z bankomatů.

Právě úvěrová smlouva a přehledy o výběru z bankomatů jsou vedle výpovědi Viet Do Phama jedinými důkazy, na jejichž základě policie sdělila na konci února oběma advokátům obvinění z úplatkářství. Samotného Grubnera policie před obviněním nevyslechla, nebyl ani podávat vysvětlení na úřední záznam.

Podle informací České justice přitom NCOZ prováděla šetření, týkající se „podezření ze spáchání trestné činnosti v souvislosti s činností České advokátní komory“ již minimálně od ledna 2023. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Zneužíváte svoji moc a užíváte si to, vytkl soudkyni Petrusové kárný senát

 O jeden měsíční plat přijde soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 (OS) Kamila Petrusová. Rozhodl tak kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS), který soudkyni potrestal za to, jakým způsobem vedla minulý rok jednání v opatrovnické věci. Podle kárného senátu totiž Petrusová neudržela emoce na uzdě, nezákonně protokolovala a neumožnila účastníkům se k věci vyjádřit.

Opatrovnická agenda je mimořádně náročná a jednání soudu často provázejí silné emoce. O to důležitější je role soudce. Ten má účastníkům totiž dávat nadhled, zklidňovat situaci a vést řízení smysluplně. Pokud to soudce nedokáže a sám přispívá v jednací síni ke gradaci emocí, musí zvážit, zda není jeho místo jinde. K takovému závěru dospěl kárný senát při NSS v čele s předsedou Petrem Mikešem, který posuzoval kárnou žalobu na soudkyni OS pro Prahu 6 Kamilu Petrusovou. Tu na ni podal předseda tohoto soudu, Karel Steiner, a to pro způsob, jakým vystupovala v jednací síni při rozhodování v jedné opatrovnické věci. O jejím opakovaném nevhodném chování už dříve informoval Deník N.

Konkrétně soudkyni Petrusové v kárné žalobě vytýkal, že při ústním jednání v dubnu 2023 zvyšovala na účastníky hlas, nedůvodně vyhrožovala udělením pořádkové pokuty a odročením jednání. A to v reakci na to, že se účastníci řízení či jejich zástupci domáhali svých procesních práv, zejména práva na protokolaci jejich přednesů a námitek.

Absence sebereflexe

Jak vyplynulo ze Steinerova vystoupení před kárným senátem, původně zvažoval jako kárné opatření uložení pouhé důtky. Nicméně soudkyně ho stylem své obhajoby nepříjemně zaskočila. Očekával od ní totiž nějakou sebereflexi, kterou ale podle něho neprojevila. Proto v závěrečné řeči nakonec navrhnul, aby kárný senát snížil soudkyni plat o 10 procent na půl roku. Sebekriticky také připustil, že problém měl řešit mnohem dříve, protože formou domluv a výtek se ničeho nedosáhlo.

Sama soudkyně Petrusová před kárným senátem sice jisté pochybení připustila, avšak podle ní rozhodně nedosáhlo kárného provinění. Obsáhle – a nutno říci že i zpočátku věcně – vysvětlovala okolnosti onoho jednání a důvody, proč takto postupovala.

Podle soudkyně Petrusové předně nelze hodnotit a vnímat toto jednání izolovaně, ale v kontextu celého řízení, v němž měla být terčem obstrukcí a nevhodného jednání zejména ze strany právní zástupkyně otce. Jejím záměrem bylo vyřešit problém, na který měla pouze omezený časový prostor, a proto nechtěla připustit, aby bylo jednání zatíženo emocemi a obstrukcemi. Chybou podle ní bylo, že na začátku nesdělila stranám svůj předběžný názor a to, že řízení chce vést čistě formálně.

Advokátka prý byla direktivní

„Právní zástupkyně mi začala říkat, kdy mám protokolovat a jak to mám protokolovat. Direktivně mi říkala, jak mám postupovat. Proto jsem začala, možná nevhodně, reagovat. Měla jsem říci, že přeruším jednání, nikoliv že odročím jednání. V tu chvíli mě to nenapadlo, říkala jsem si, že to odročím, že to nikam nevede. Za hrozbou pořádkové pokuty si stojím, tohle si podle mne právní zástupce nemůže dovolit. Je to bohužel nešvar opatrovnických řízení, kdy právní zástupci stran mají pocit, že budou mluvit oni a soudce bude dělat to, co oni řeknou,“ vysvětlovala soudkyně.

Opatrovnická agenda je složitá, o to víc musí soudce dbát na své chování Foto: Pixabay

Na doplňující dotaz předsedy kárného senátu Mikeše však nebyla schopna přesně určit, kdy a jak měla být terčem nevhodného chování některé ze stran řízení. Uváděné příklady totiž následovaly až po jednání, které bylo předmětem kárného řízení.

Přitom Petrusová přišla do justice po více jak desetiletém působení v advokacii. Jako soudkyně začala působit na OS pro Prahu 3 a na OS pro Prahu 6 přešla v květnu 2018 formou stáže. Přechod vysvětlovala kárnému senátu tím, že ji zatěžovala agenda pracovních sporů a na novém působišti se chtěla primárně věnovat právě opatrovnické agendě, která ji zpočátku „naplňovala“.  Nicméně si neuvědomila, jak ji práce pohlcuje a vyčerpává.

„Převzala jsem senát po předchozí soudkyni, který nebyl v dobrém stavu. Dostala jsem na úvod 120 spisů a trávila v práci veškeré víkendy. Bylo toho velké množství a bylo složité se v těch věcech při vyřizování orientovat. Navíc jsem k tomu měla ještě agendu posuzování svéprávnosti, kdy jsem musela vyjíždět na jednání a výslechy. Do toho pohovory s dětmi, které zásadně provádím ve školách,“ vysvětlovala.

Dlouhodobé vytížení

Připustila, že v důsledku dlouhodobého pracovního vytížení měla problémy se stylem řízení, a proto vyhledala odbornou psychologickou pomoc.

„Obrátila jsem se i na psychologa, který mi dal supervizi a vysvětlil, že všechny děti nespasím. Chtěla jsem pomáhat, ale došlo mi, že o moji pomoc nikdo nestojí,“ uvedla soudkyně.

Kárný senát pak jako důkaz pustil několik nahrávek z jednání, která soudkyně Petrusová vedla. A to jak z toho, které bylo předmětem kárného řízení, tak i z dalších, u nichž byly shledány vedením soudu stížnosti na její nevhodné chování jako důvodné.

Soudkyně na nich zvyšovala hlas, odmítala protokolovat s tím, že podle jejího názoru má přednost nahrávka před protokolací, emotivně opakovaně hrozila pořádkovou pokutou a odročením. Několikrát také prohlásila, že si nenechá účastníky zkazit Vánoce. V případě kárnou žalobou řešeného jednání pak navíc ještě znemožnila překladateli do francouzštiny, aby řádně účastníku řízení vysvětlil, co se po něm požaduje, neboť sice francouzsky nerozumí, ale pochopila z jeho výrazu v obličeji, že se chová vůči soudu pohrdavě.

Z osobního spisu soudkyně vyplynulo, že problémy s chováním v soudní síni měla dlouhodobě a několikrát jí za to byla uložena i výtka. První už krátce před odchodem z OS pro Prahu 3, přičemž její jednání bylo tehdy na samé hranici kárného provinění. Další dvě výtky pak dostala už na OS pro Prahu 6. Celkem na ni bylo během působení na OS pro Prahu 6 podáno dvacet stížností, z toho 7 bylo shledáno jako důvodných co se nevhodného chování týče.

Prověrka činnosti

V rámci dokazování byl zmíněn i vůči práci soudkyně velmi kritický nález Ústavního soudu (ÚS) ze září minulého roku (II. ÚS 1192/22). V něm ÚS vytkl soudkyni Petrusové nerespektování zákona a svévoli, kdy měla opatrovnické řízení záměrně protahovat tak, aby docílila svého záměru.

„Toto řízení vedl obvodní soud necelé čtyři roky, přičemž řízení prodlužoval se zjevným cílem, totiž aby si nezletilý vedlejší účastník na základě faktické střídavé péče „zvykl“ v prostředí prarodičů, které obvodní soud preferoval oproti stěžovatelům. Obvodní soud toto činil zjevně proto, aby vytvořil potřebné podmínky, respektive potřebný skutkový stav a mohl následně rozhodnout tak, jak od počátku zamýšlel, tj. svěřit nezletilého vedlejšího účastníka do péče jeho prarodičů. Konečný výrok v napadeném rozsudku, kterým obvodní soud změnil osoby pěstounů ze stěžovatelů na prarodiče nezletilého, však zákon nepředpokládá. Stejně tak nebyly splněny zákonem jasně vymezené podmínky pro vyslovení předběžné vykonatelnosti rozsudku. Rozhodnutí obvodního soudu, jakož i řízení tomuto rozhodnutí předcházející, vykazuje prvky svévole. Obvodní soud rozhodoval v rozporu s kogentními normami podústavního práva, interpretoval normy podústavního práva takovým způsobem, aby tento výklad odpovídal jeho zamýšlenému rozhodnutí a své rozhodnutí nadto řádně a logicky neodůvodnil,“ uvedli soudci v obsáhlém nálezu.

Na stranu druhou, kárný senát také obdržel mimořádně kladné stanovisko příslušného OSPOD, podle něhož soudkyně rozhoduje svědomitě, neformalisticky a vždy v nejlepším zájmu dítěte. Také prověrka její činnosti za rok 2020 skončila vysoce kladným hodnocením. A odvolací senáty Městského soudu v Praze zhodnotily její práci jako ničím nevybočující a standardní.

Kárný senát ovšem shledal v jednání soudkyně kárné provinění a sáhl k ještě přísnějšímu opatření, než jaké navrhoval kárný žalobce. Podle předsedy senátu Mikeše se totiž prokázalo, že jednání soudkyně nebylo žádným excesem, ale jedná se o dlouhodobý problém a v podstatě styl její práce.

„Podle nás kárně obviněná to své postavení až zneužívala a nevedla účastníky k vyřešení věci. Spíše se to jevilo tak, že si svoji moc užívala,“ popsal úvahy kárného senátu Mikeš. Zmínil konkrétně časté pohrůžky pořádkovými pokutami, odročením a zvyšování hlasu.

Důvěra v justici

„Účastníci se museli cítit zastrašováni. Jedná se o samu důvěru v justici, neboť pro většinu účastníků je to poprvé a naposledy, co se s ní setkají a pokud si odnášejí to, co viděli, pak to může otřást s důvěrou v českou justici jako takovou,“ uvedl Mikeš.

V dané konkrétní věci neměla soudkyně Petrusová navíc pro tak příkrý styl jednání žádný důvod, a naopak to byla ona, kdo od samého počátku jitřil emoce. Strany se navíc jen domáhaly svých práv a byla to soudkyně, kdo projevil při protokolaci neznalost občanského soudního řádu.

„Soud si je vědom, jak emočně vypjatá tato agenda je. O to důležitější je osoba soudce, který rozhoduje o věcech rodičů, které se jich životně dotýkají. Má jim přinášet nadhled, zklidňovat situaci a vést řízení smysluplně. Způsob jednání kárně obviněné byl přesně opačný a vedl k tomu, že došlo ke gradaci, a to jednání bylo ohroženo,“ konstatoval Mikeš.

Soudce má mít podle Mikeše přirozený respekt a ke zjednání autority nemá primárně sloužit pohrůžka pořádkové pokuty či vydírání stran neodůvodněným odročením v případech péče o děti, kdy jde stranám řízení právě o čas.

„Doufáme, že ta pomoc psychologa je dobrá cesta a že i to kárné řízení vám pomůže, že budete pomáhat rodičům provést je krizí. Pokud byste viděla, že nejste schopna to zvládnout, měla byste sama zvážit, zda opatrovnická agenda je to pravé místo v justici,“ uzavřel předseda senátu Mikeš. Petr Dimun, ceskajutice.cz

X X X

Pražské soudy čelí exodu zaměstnanců. Petice za jejich platy už sepisují i soudci

 Pražské soudy čelí hromadným odchodům odborného personálu. Jejich platy totiž dosahují poloviny průměrného příjmu v Praze. Na prvním stupni trestního úseku Městského soudu v Praze (MS) klesl počet protokolujících úřednic na třetinu předpokládaného počtu. Na některých soudech tak vznikají dokonce petice soudců za zvýšení platů administrativy.

Problémy se zabezpečením odborného justičního personálu mají soudy pro celé zemi. Platy zapisovatelek či protokolujících úřednic a úředníků jsou mizerné, navíc se po nich požaduje čím dál více práce, která je často výsledkem nedomyšlených změn či nekvalitních informačních systémů.

V pražské justici už je ovšem personální situace kritická a na některých úsecích soudů bude mít dopad na plynulost řízení, což může vést k odpovědnosti státu za způsobenou škodu účastníkům řízení.

U soudu méně než 65% průměrného platu v Praze

Konkrétně na klíčovém prvostupňovém trestním úseku Městského soudu v Praze, kde se projednávají ty nejsložitější trestní věci, podalo jen za první měsíce tohoto roku výpověď sedm zaměstnankyň, včetně těch nejzkušenějších a zaučených. Protokolujících úřednic zde bude ke konci června 11 z potřebných 27. Není se čemu divit: průměrný plat protokolující úřednice zde totiž po započtení všech odměn a příplatků dosahuje 35 tisíc, tedy 65 % průměrného platu v Praze. Zapisovatelka má ještě méně, v průměru 28 tisíc.

Statistické údaje, ze kterých vyplývá, že průměr protokolujících je na 65,5% průměru Prahy, průměr zapisovatelek je na 53% průměru Prahy. Zdroj dat: ČSÚ

Trestní řízení na zapisovatelích stojí

Jak upozorňuje místopředseda MS v Praze Michal Roubíček, protokolující úředníci jsou přitom úzkoprofilová kvalifikace: Musejí mít zkušenosti s protokolováním, absolvovat kurz zakončený poměrně náročnou zkouškou, při níž se testuje rychlost a přesnost psaní, znalost procesní úpravy i faktického průběhu jednání. Jen letos se právě pět protokolujících úřednic už rozhodlo z jeho úseku odejít a náhrada za ně není.

„Trestní řízení přitom na protokolujících úřednících stojí, trestní řád je u hlavního líčení a veřejného zasedání předpokládá. Obdobný trend, byť ne tak markantní, zaznamenávají i obvodní soudy v Praze, přitom fluktuace na této pozici vede k chybovosti a průtahům v řízení,“ vysvětluje místopředseda Roubíček.

Dosáhnout zaručené mzdy trvá dvanáct let

Jak dále místopředseda soudu upozorňuje, bez změny systému nastavení platů justiční administrativy, pouhými mimořádnými odměnami, se problém nevyřeší. Aby totiž mohl být někdo protokolujícím úředníkem, musí nejdříve projít praxí zapisovatele. A pokud soud může nabídnout nástupní plat zapisovatelky na úrovni minimální mzdy a polovinu průměru platu v Praze až po několika letech praxe na straně jedné, a poměrně odbornou práci s velkou odpovědností, stresové prostředí a díky dlouhým a náročným jednáním i nejistou pracovní dobu na straně druhé, a to vše bez vize nějakého zlepšení, je logické, že zájemci o tuto práci nejsou.

Standardním platovým postupem s délkou praxe by se na zaručenou mzdu zapisovatelka propracovala až po 12 letech. Tabulkový plat má přitom podle zákoníku práce odrážet adekvátní ohodnocení průměrného pracovního výkonu zaměstnance na dané pozici. Osobní příplatek je za mimořádný výkon a nemá jít o běžný instrument plošného navyšování odměňování. A totéž platí o mimořádných odměnách. V realitě justice se ovšem oba nástroje musí „zneužívat“ k sanaci neodpovídajícího „tabulkového“ ohodnocení, a to jen proto, aby tuto práci byl vůbec někdo ochotný dělat.

Zaměstnanci obvodního soudu píší ministrovi

Právě na toto upozorňují v dopise ministrovi spravedlnosti zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 6 (OS), podle kterých je stávající systém odměňování odborného justičního aparátu naprosto demotivační. A žádají ministra Blažka, aby se zasadil o systémovou změnu jejich odměňování.

„Platy, které jsou stanoveny touto platovou tabulkou, jsou naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců, kdy se soudům nedaří vůbec zajistit mladé lidi za nabízených platových podmínek. Platy jsou však demotivační i pro stávající zaměstnance, kdy za opravdu zodpovědnou, psychicky náročnou a důležitou pracovní činnost nejsou ani průměrně ohodnocení (viz průměrný plat, resp. mzda v ČR očekávaná pro rok 2024 – 43 967 Kč). Zaměstnanci jsou tímto často frustrováni, je velmi prohlubována odlišnost zaměstnanců v justici od ostatních profesí zajišťujících rovněž základní funkci státu,“ píší v dopise.

Podle nich dohoda na mimořádných odměnách z minulého roku, které měly navýšit platové ohodnocení, v podstatě nic nevyřešila. Většina soudů totiž podle nich použila nové prostředky k tomu, že vyplatila odměny, na které by ke konci roku s ohledem na jiné výdaje už jinak nezbyly prostředky. „Přitom je nutné si uvědomit, že dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupón na hromadnou dopravu,“ popisuje se v dopise.

Soudci: Je to alarmující a neřeší se to desetiletí

„Své“ zaměstnance se rozhodli podpořit i zdejší soudci, kteří k dopisu připojili petici. Podle nich je odměňování zaměstnanců soudů nedůstojné.

„Plně podporujeme požadavky našich administrativních pracovnic a pracovníků, neboť jsou zcela opodstatněné. Jejich dlouhodobě nízké platové ohodnocení není adekvátně řešeno celá desetiletí, byť jsou opakovaně ujišťováni, že ke zlepšení dojde. Zároveň jsou na ně kladeny stále vyšší nároky, pokud se týká odbornosti, kvality i množství práce, o jejíž zásadní důležitosti pro efektivní chod celé justice není pochyb. Situace, kdy jejich mzdy ve většině případů zdaleka nedosahují ani průměrné celostátní mzdy, je alarmující a nedůstojná,“ uvádí se v petici soudců.

Už tak neutěšenou personální situaci komplikuje podle aktérů v justici i to, že po stávajících úřednících se požaduje čím dál více úkonů a systémy, které by jim měly práci usnadňovat, ji naopak často přidělávají. Jako příklad uvádějí nedávný problém se zápisy do rejstříku trestů, zmatený proces předávání vymáhání justičních pohledávek Celní správě či agenda spojená se zastavováním marných exekucí. To vše vede k ještě větší frustraci těch, kteří přes nízký plat stále ještě setrvávají. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Čínský vývoz do Ruska klesá pod hrozbou amerických sankcí. Moskva to zlehčuje

Čínský vývoz do Ruska klesá. Ukázala to březnová data, podle nichž se tok zboží z z Číny meziročně propadl o téměř 16 procent. Důvodem jsou mimo jiné i hrozby Spojených států, které Čínu varují před uvalením sankcí z důvodu podpory trvající ruské invaze na ukrajinském území. Rusko ale březnový propad považuje jen za dočasnou záležitost.

 Březnový pokles čínského exportu do Ruska je prvním od poloviny roku 2022. Agentura Bloomberg informovala o tom, že ruský prezident Vladimir Putin by už příští měsíc měl otázku posílení rusko-čínského obchodu přednést na setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.

Obchod mezi Ruskem a Čínou dosáhl v loňském roce na rekordní hodnoty 240 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 5,5 bilionu korun. Velkou měrou se na tom podepsal čínský dovoz elektroniky, průmyslových zařízení a automobilů. Rusko proti tomu do Číny vyváželo hlavně ropu.

„Silnější americká varování o uvalení možných sankcí vedou k tomu, že celkové vypořádání obchodu probíhá delší dobu. Ruští dovozci se musí stále více spoléhat na země ve střední Asii, které tento obchod pomáhají zprostředkovávat,“ uvedl pro Bloomberg ekonom Alexander Isakov.

Oslabuje i obchod s Tureckem

V posledních týdnech se pod tlakem možných sankcí začíná zadrhávat i rusko-turecké obchodní vztahy. Údaje ruské centrální bank ukazují, že během března se celkový dovoz do Ruska ze zahraničí meziročně propadl o 18 procent.

Moskva a Peking před časem deklarovaly přátelství bez hranic, které dosud Rusku pomáhalo přečkat dopady bezprecedentních mezinárodních sankcí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před týdnem uvedl, že se spolu s čínským protějškem dohodli na tom, že budou pracovat na budování protiváhy vůči Spojeným státům americkým.

Před několika dny se do Číny vydala i americká ministryně financí Janet Yellenová, která varovala před závažnými důsledky pro čínské banky a vývozce, pokud budou napomáhat budovat ruské vojenské kapacity. Ještě před tím americký prezident Biden osobně telefonoval s čínským protějškem a zopakoval mu své obavy z čínské podpory ruského válečného průmyslu.

Americké sankce zatím částečně plní účel

Už v prosinci americké ministerstvo financí oznámilo, že uválí sekundární sankce na banky, které pomáhají zprostředkovávat obchody, díky nimž Rusko může nakupovat polovodiče a další vybavení, bez kterého se ruská armáda v době války na Ukrajině neobejde. Netrvalo dlouho a čínské státní banky financování ruských klientů zpřísnily.

„Ukazuje se, že některá opatření, která byla ze strany USA přijata, mají pro Rusko destruktivní účinky. Zatím je však příliš brzy na to, abychom mohli říct, jak trvalé tyto dopady jsou. Nejpravděpodobnějším výsledkem je, že Číňané budou ve vztahu k ruským klientům opatrnější,“ uvedl pro Bloomberg ekonom Alexander Gabujev.

Koncem letošního března přestalo několik čínských bankovních domů přijímat platby z Ruska v jüanech, a to právě kvůli obávám ze sankcí. Celkem šlo o 8 velkých čínských bank. Rusko se proto snaží tato omezení obcházet a otevírá nové pobočky ve spřátelených státech, které mohou s čínskými bankami zatím obchodovat bez omezení.

X X X

Dcery se soudí o prohlášení otce za mrtvého. V sázce jsou dluhy za 7 let

 Spor o datum prohlášení za mrtvého vedou dcery pohřešovaného otce. Soudy trvaly na sedmileté ochranné lhůtě, zatímco ženy navrhovaly prohlásit otce mrtvým dnem následujícím po dni jeho zmizení. V sázce bylo sedm let neuhrazených závazků, které postihnou pozůstalé. Teprve Nejvyšší soud judikoval, že den, který nezvěstný nepřežil, může být určen i zpětně a může předcházet konci sedmileté lhůty.

Případ prohlášení pohřešovaného zpětně za mrtvého projednalo občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu 13. března a schválilo z něho právní větu.

Podle policie se muž pohřešoval od 7.8. 2011. Ten den „odjel od své matky na motorce do Slatinek údajně za účelem řešení dluhu, jeho další pohyb již nebyl zjištěn“, popsala policie.

Dne 15. 8. 2011 byl jeho motocykl nalezen odstavený na parkovišti v Brně – Vinohradech. Na motocyklu byly zajištěny biologické stopy, ale nic neprokazovalo, že ho odstavil sám pohřešovaný. O jeho cestě do Brna vypovídal pouze poslední výskyt mobilu „Pohřešovaný nebyl ode dne pohřešování kontrolován ani trestně stíhán orgány Policie ČR, nebylo zjištěno, že by opustil ČR, a dosud se neprokázalo, že by se stal obětí trestného činu,“ shrnuje soud informace z policejního spisu.

Pohřešovaný byl podle policie rozvedený, měl dvě děti a byl podnikatelem. Od doby pohřešování nepobíral sociální dávky, ani nebyl registrován na Úřadu práce, a ani z žádného jiného registru nevyplývá, že by byl v době pohřešování naživu.

Soud určil dnem smrti den vyhlášení rozsudku

Návrh na prohlášení otce za mrtvého podaly k soudu jeho dvě dcery: „Jelikož navrhovatelky mají právní zájem na prohlášení za mrtvého, neboť jsou dcerami pohřešovaného, a uplynula stanovená lhůta sedmi let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva o pohřešovaném, že byl ještě naživu, shledal soud za splněné podmínky pro prohlášení za mrtvého. Zákonná lhůta sedmi let uplynula 31. 12. 2018,“ stojí v rozhodnutí.

Ženy navrhovaly, aby byl pohřešovaný otec prohlášen za mrtvého dnem následujícím po dni jeho zmizení, tedy ke dni 8. 8. 2011. „Soud určil den, který se pokládá za den jeho smrti 9. 9. 2019, tj. den vyhlášení rozsudku,“ shrnuje Nejvyšší soud rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově.

Úplný text rozhodnutí o dovolání Nejvyššího soudu je zde:

Ani sedmileté dluhy na tom nic nezmění

Ženy nebyly úspěšné ani v odvolacím řízení. Krajský soud v Brně určil dnem smrti jejich otce datum 1.1.2019. Podle odvolacího soudu se lhůta sedm let, po kterých lze prohlásit osobu za mrtvou, počítá od posledního dne toho roku, kdy se objevila zpráva, z níž je možné usoudit, že jedinec byl ještě naživu. V tomto případě doba začala dnem 31. 12. 2011 a uplynula 31. 12. 2018. K prohlášení za mrtvého tak mohlo dojít nejdříve k 1. lednu 2019, rozhodl odvolací soud.

„Nová právní úprava jednoznačně stanoví ochrannou 7letou dobu, tudíž nemůže být určen den, který se pokládá za den smrti, den předcházející dni 1. 1. 2019. Na tom nemohou ničeho změnit ani navrhovatelkami tvrzené obtíže spojené se 7letou dobou (závazky postihující pozůstalost, kdy lze podle nich očekávat např. požadavky na doplacení úhrad zdravotního pojištění za několik let zpětně, a že životní pojištění pohřešovaného po nehrazení pojistného bylo pojišťovnou vypovězeno a že odkupné nebylo vyplaceno, protože platbu nemohla převzít oprávněná osoba). Soud nemá možnost tyto skutečnosti zohledňovat,“ uvedl Krajský soud v Brně.

Dovolání: Zákaz ze zákona nevyplývá

V reakci na to podaly ženy dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm argumentovaly, že v zákoně je pouze stanovena povinnost, aby soud určil den, který se pokládá za den smrti, ale soudem dovozený zákaz ze zákona neplyne. Odkázaly na odbornou literaturu, podle níž se u nezvěstných osob určí jako den úmrtí den, který se jeví jako nejpravděpodobnější, a že pravděpodobně půjde o den následující po dni, kdy byl člověk naposled viděn živ.

Zdůraznily, že muž odjel jako podnikatel na schůzku související s dluhem a jeho motocykl měl být odstaven neznámou osobou, v čemž „spatřují zřejmé okolnosti, že se stal obětí trestného činu“.

NS o dni, který nezvěstný zřejmě nepřežil

Podle Nejvyššího soudu už z jazykového výkladu příslušného ustanovení občanského lze usuzovat, že je soudu ponechán prostor k uvážení a dnem smrti se „určí den, který se pokládá za den jeho smrti“, nebo se „určí den, který platí za den smrti člověka, popřípadě den, který nezvěstný zřejmě nepřežil.  Jinak by zřejmě zákonodárce přímo v textu zákona stanovil, k jakému okamžiku má být datum úmrtí soudem určeno, upozornil Nejvyšší soud.

„Den, který nezvěstný zřejmě nepřežil, se přitom nemusí podle okolností konkrétního případu shodovat s uplynutím ochranné doby, ale může tomuto okamžiku i předcházet,“ uvedl Nejvyšší soud.  Také historický výklad vede podle soudu k závěru, že den, který se pokládá za den smrti, lze určit zpětně před konec uplynutí ochranné doby.

Podle Nejvyššího soudu ani odborné analýzy občanského zákoníku zjevně nepovažují za zakázané, aby určený den, který se pokládá za den smrti, předcházel konci ochranné doby, pokud není možné určit den, který nezvěstný zřejmě nepřežil. „Ten přitom bude ze své podstaty zpravidla předcházet konci ochranné doby, podaří-li se jej zjistit,“ uvedl Nejvyšší soud.

Sedmiletá doba chrání živého, nikoli mrtvého

Poté Nejvyšší soud vysvětlil: „Smysl a účel ochranné sedmileté doby spočívá především v tom, aby uplynutím této doby, po kterou zde nebudou žádné zprávy, z nichž by bylo možné usuzovat, že byl nezvěstný stále živ, byl dosažen dostatečně vysoký stupeň pravděpodobnosti, že nezvěstný již není naživu, a byla tak minimalizována možnost negativních důsledků rozhodnutí o prohlášení za mrtvého pro nezvěstného člověka, byl-li by tento člověk ve skutečnosti stále naživu.“

Délka doby, která musí uplynout, aby bylo možné nezvěstného člověka prohlásit za mrtvého, tak představuje prostředek vyvážení ochrany práv nezvěstného a oprávněných zájmů osob, které mohou mít právní zájem na prohlášení nezvěstného člověka za mrtvého, uvedl dále soud s tím, že ochranná lhůta je vykonána jejím uplynutím.

NS: Den smrti může předcházet konci lhůty

Při samotném určování konkrétního dne, který nezvěstný zřejmě nepřežil, už však podle Nejvyššího soudu ochranný potenciál stanovení tohoto dne až ke konci doby ztrácí význam.  Naopak do popředí vstupuje potřeba určit den, který lze s ohledem na konkrétní okolnosti považovat za nejpravděpodobnější den smrti. Jestliže se totiž posléze zjistí, že člověk stále žije, ale mezitím po něm bude například projednána pozůstalost, stanovení pozdějšího data smrti živé osoby při vypořádání takové situace neochrání.

„Lze proto uzavřít, že den, který se pokládá za den smrti člověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen (§ 74 odst. 1 o.z.), může být určen zpětně ke dni, který bude předcházet konci ochranné sedmileté doby,“ uzavřel Nejvyšší soud.

Nesprávně posouzený případ se vrací

Jelikož odvolací soud nesprávně vycházel ze závěru, že den, který se pokládá za den smrti, nemůže být určen zpětně před konec doby potřebné k prohlášení za mrtvého, a nezabýval se tím, zda lze v okolnostech projednávané věci určit den, který nezvěstný zřejmě nepřežil, je jeho právní posouzení neúplné a tudíž nesprávné, uvedl Nejvyšší soud

Nesprávné je podle Nejvyššího soudu i rozhodnutí soudu I. stupně, který určil dnem, který se pokládá za den smrti, až den vyhlášení svého rozhodnutí. Soud proto rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení k Okresnímu soudu v Prostějově.

Právní věta:

Den, který se pokládá za den smrti člověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen (§ 74 odst. 1 o. z.), může být určen zpětně ke dni, který bude předcházet konci ochranné sedmileté doby. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Bývalý ředitel Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře neuspěl s ústavní stížností proti vládě

 Plénum Ústavního soudu (ÚS) odmítlo ústavní stížnost bývalého ředitele Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI) Pavla Kodyma. Ten se na ÚS obrátil poté, co ho vláda v prosinci minulého roku odmítla jmenovat do čela úřadu. Návrh na jeho opětovné jmenování předložil vládě ministr dopravy Martin Kupka, když mu to nařídil rozsudek Městského soudu v Praze (MS). ÚS však shledal Kodymovu stížnost jako nepřípustnou, neboť nevyčerpal všechny prostředky ochrany svých práv.

Pavel Kodym, bývalý předseda ÚPDI, neuspěl s ústavní stížností, kterou napadal rozhodnutí vlády nejmenovat ho opětovně šéfem tohoto úřadu. Plénum ÚS shledalo nepřípustným i jeho souběžný návrh na zrušení zákona, který převedl kompetence ÚPDI na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Kodym se na ÚS obrátil poté, co vláda v prosinci minulého roku nevyhověla návrhům ministrů dopravy a financí na jeho opětovné jmenování do čela ÚPDI. Ty byly vládě předloženy poté, co v listopadu Kodym uspěl u MS v Praze se správní žalobou. V té se Kodym bránil proti tomu, že nebyl do čela úřadu jmenován, ačkoliv uspěl ve výběrovém řízení. Místo toho byl úřad zrušen změnou zákona a jeho kompetence byly od roku 2024 převedeny na ÚOHS. Podle Kodyma se mělo jednat o odplatu ministra dopravy Martina Kupky za jeho aktivismus. Proti rozhodnutí MS v Praze byla podána ministerstvem dopravy kasační stížnost, která dosud nebyla Nejvyšším správním soudem (NSS) rozhodnuta.

I Kodym se ovšem obrátil opětovně na správní justici, a to s žalobou u MS v Praze na prosincové rozhodnutí vlády jej do čela ÚPDI nejmenovat. Zároveň s touto žalobou podal i zmíněnou ústavní stížnost s návrhem na zrušení zákona, kterým byl ÚPDI zrušen a jeho kompetence převedeny na ÚOHS.

„Stěžovatel se domnívá, že veškeré příkoří, kterého se mu nyní dostává, pramení z toho, že úřad pod jeho vedením poctivě plnil roli nezávislého regulátora na úseku železniční dopravy. Stěžovatel tak vidí ve zrušení úřadu a postupu ministra dopravy a vlády pokus o oslabení či odstranění nezávislosti regulátora trhu. Tímto postupem chce politická reprezentace zvýhodnit národního dopravce, společnost České dráhy a vyřešit nelehkou finanční situaci této obchodní společnosti,“ popisuje se v usnesení ÚS.

Kodym dále ve stížnosti tvrdil, že zrušení ÚPDI vedlo k tomu, že v ČR neexistuje žádný nezávislý regulátor v této oblasti, ačkoliv to požaduje unijní právo.  ÚOHS a jeho nynější předseda nesplňují totiž podle Kodyma požadavek nezávislosti. „Stěžovatel upozorňuje, že v důsledku neexistence skutečně nezávislého regulátora se otevřou „dveře“ pro nezákonné postupy ve prospěch Českých drah a vůbec narušení hospodářské soutěže na trhu železniční dopravy,“ shrnuje ÚS Kodymovu argumentaci.

Podle Kodyma vláda jeho nejmenováním do čela ÚPDI porušila jeho právo na rovný přístup k veřejným funkcím, přičemž okolnosti mají svědčit o „svévolném postupu ministra dopravy s cílem zbavit se politicky nepohodlné osoby a instituce, a to na úkor závazků vyplývajících z unijního práva“. A zákon, kterým byly kompetence ÚPDI převedeny na ÚOHS je podle Kodyma neústavní a v rozporu s unijním právem.

Kodyma podpořilo zasláním svého stanoviska u Ústavního soudu i několik organizací a firem. Vedle Tansparency International či opozičního politika z hnutí ANO Martina Kolovratníka také firma Regio Jet Radima Jančury.

Plénum ÚS však dospělo k závěru, že stížnost i návrh na zrušení jsou nepřípustné.

Stěžovatel totiž podle pléna dosud nevyčerpal všechny procesní možnosti ochrany svých práv, o čemž svědčí i to, že souběžně podal zmíněnou správní žalobu.

A ani zde nejsou důvody pro uplatnění výjimky pro přípustnost jeho předčasného návrhu.

Je tomu tak proto, že argumentace stěžovatele o rozporu zákona, kterým přešly kompetence ÚPDI na ÚOHS, s českým ústavním pořádkem je druhořadá a doplňuje principiální argumentaci o nesouladu českého zákona s právem unijním. Povinnost vyřešit takový nesoulad má však každý soud členského státu EU.

„V nynější věci je nesprávná již ústřední stěžovatelova teze, podle níž jen Ústavní soud může účinně posoudit soulad vnitrostátního zákona s unijním právem. Jak již Soudní dvůr Evropské unie opakovaně vysvětlil, rozpor vnitrostátního práva s právem unijním musí vyřešit každý soud členského státu Unie. Soudní dvůr také odmítl, aby vyřešení rozporu mezi vnitrostátním a unijním právem náleželo výlučně jednomu (soudnímu) orgánu,“ konstatuje se v odůvodnění usnesení pléna, jehož zpravodajem byl soudce Zdeněk Kühn. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Jsou naplněny zákonné podmínky při provozu zařízení pro bývalé vězně na Svatém Kopečku? Podle advokátky nikoliv

Spolek Druhá míle získal loni v září od olomouckého krajského úřadu registraci k poskytování sociálních služeb v městské části Olomouce Svatém Kopečku. Odstartoval zde tak projekt, který má pomoci bývalým vězňům k návratu do běžného života. Podle místních obyvatel byla registrace udělena v rozporu se zákonem, činnost spolku je riziková a nebyla předem projednána s vedením města. Lidé tak mají obavy z působení bývalých trestanců ve městě. „Podstatnou je obava o bezpečnost zejména dětí v místě, jakož i obava ze vzniku vyloučené lokality,“ říká právní zástupkyně obyvatele Svatého Kopečku Milana Vašuta, advokátka Martina Švestková. Její klient má podle ní zájem na poskytování sociálních služeb v lokalitě jeho bydliště v souladu se zákonem a obává se o možnosti vzniku sociálně patologických jevů.

Obyvatelé Svatého Kopečku protestují proti provozu zařízení pro propuštěné vězně, které provozuje zapsaný spolek Druhá míle. Co lidem na zařízení vadí?
Dle petic, které byly sepsány nejen obyvateli městské části Svatý Kopeček, ale i dalších okolních městských částí, chyběla obyvatelům především informovanost o záměru vzniku takové sociální služby. Nicméně podstatnou je obava o bezpečnost v místě, jakož i obava ze vzniku vyloučené lokality. obáváme se o bezpečnost zejména u dětí.

Obyvatelé namítali, že je Svatý Kopeček poutním, turisticky vyhlášeným a navštěvovaným místem, nachází se zde zoologická zahrada. V místě je ale především umístěna pečovatelská služba sv. Norberta, Domy pro osoby se sníženou soběstačností, hospic, dětský diagnostický ústav a je zde umístěna spádová základní a mateřská škola. Dlouhodobě je zde řešena problematika osob bez domova. To vše jsou významné aspekty pro objektivní posuzování vhodnosti samotného umístění sociální služby. Následně nebyly vyvráceny ani obavy obyvatel Svatého Kopečku stran odborného poskytování sociální služby osobám propuštěným z výkonu trestu.

X Na koho jste se s protesty obrátili? Jaké jste učinili další kroky?

Obyvatelé městské části Svatý Kopeček a okolních městských částí vyhotovili pro orgány veřejné správy dvě petice proti umístění a provozování této sociální služby na Svatém Kopečku u Olomouce. Petice byly předány Statutárnímu městu Olomouc, Krajskému úřadu Olomouckého kraje a Arcibiskupství Olomouckému. Mým klientem byl podán u Ministerstva práce a sociálních věcí podnět k provedení přezkumného řízení ve věci registračního rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje a následně byl podán u Krajského úřadu Olomouckého kraje podnět k ověření zákonných podmínek pro poskytování sociálních služeb a případné zrušení registrace spolku Druhá míle.

X Proč podle vás zařízení nespadá do kategorie sociálních služeb? Registraci přece obdrželo.

Zde se jedná výhradně o hodnocení právní. Krajský úřad Olomouckého kraje vydal spolku Druhá míle registrační rozhodnutí na sociální službu sociální rehabilitace s účinností od 1.10.2023, a to jako pobytovou službu pro až 12 osob, kdy cílovou skupinou jsou pachatelé trestné činnosti ve věku 25 – 64 let. Dle mého názoru je rozhodnutí nezákonné, neboť dle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí představují cílovou skupinu osob, kterým je určena služba sociální rehabilitace, zejména osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. V takovém případě dochází registrací sociální služby pro osoby propuštěné z výkonu trestu k obcházení smyslu a účelu zákona o sociálních službách. Další rozpor, který spatřuji v této registrované sociální službě, je duplikování činností, jež zákon svěřuje primárně Probační a mediační službě. V tom případě by mohlo docházet ke dvojímu veřejnému financování resocializace osob propuštěných z výkonu trestu.

X Z jakého důvodu byl podán i podnět k provedení přezkumného řízení ke krajskému úřadu?

Podnět k ověření podmínek registrace krajským úřadem byl podán z důvodu, že klient obdržel informace o podání podnětu inspekci Ministerstva práce a sociálních věcí bývalými zaměstnankyněmi spolku Druhá míle. Ten obsahuje zejména informace o nenaplnění organizační struktury spolku, která má být zárukou odborného a řádného poskytování sociálních služeb, ale také o absenci odpovídajícího počtu kvalifikovaných osob pro zajištění sociální služby. Stejně tak i financování sociální služby a vznikající závazky je s ohledem na právní formu spolku nejasné.

X Jednali jste s předsedou spolku Milanem Vaškem, který slibuje, že vězni budou mít režim a pracovat? Co říká na argumenty obyvatel?

Zástupci městské části Svatý Kopeček pana Vaška a jeho spolupracovníky vyzývali ke společnému jednání, zejména za možné účasti veřejnosti, ale opakovaně byly nabídky odmítnuty. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Nejlepší letiště pro rok 2024 Katar, Ruzyně se do top 100 nedostala

Titul pro nejlepší letiště světa si pro letošní rok odneslo mezinárodní letiště Hamad v katarském Dauhá. Na druhou příčku odsunulo svého dlouholetého rivala, Changi v Singapuru. Evropu zastupují v první desítce pouze Mnichov, Curych nebo Paříž. Takové jsou výsledky aktuálního žebříčku, který pravidelně sestavuje společnost Skytrex.

 Katarské letiště Hamad získalo v průzkumu Skytrax World Airport Awards 2024 cenný skalp. Singapur totiž v průzkumu sestavovaném na základě spokojenosti cestujících zvítězil už dvanáctkrát.

„Letos Hamad slaví významný desátý rok své činnosti a jsme opravdu poctěni, že nás cestující již potřetí zvolili nejlepším letištěm na světě,“ ocenil výsledek generální ředitel skupiny Qatar Airways Badr Al Meer.

Třetí místo obsadil soulský Inčchon, který se může chlubit oceněním nejpřívětivější letiště pro rodiny s dětmi pro rok 2024. Čtvrté a páté místo pak obsadila tokijská dvojčata Haneda a Narita.

Výrazně si v žebříčku polepšilo letiště v Hongkongu, které poskočilo o 22 pozic na jedenácté místo poté, co se město postupně zotavilo z dopadů koronavirové pandemie a počet cestujících vzrostl.

Americká letiště se na předních příčkách neumístila. Nejvýše umístěné letiště Seattle-Tacoma se proti minulému roku propadlo o šest míst na 24. příčku.

Evropa se udržela v top 10

V první desítce se objevila ještě letiště Paříž Charles de Gaulle, Mnichov, Curych a Istanbul. Pražské letiště Václava Havla se mezi vyhlašovanou nejlepší stovkou neumístilo, střední Evropu hájil nejlépe osmý Mnichov, z okolních zemí bodovala ještě třináctá Vídeň. Mezinárodní letiště Ference Liszta v Budapešti se pak může chlubit titulem nejlepší letiště ve východní Evropě, celkově skončilo na 77. pozici.

Newyorské letiště Johna F. Kennedyho se propadlo o pět míst na 93. pozici, letiště LaGuardia se naopak vyšplhalo z 57. na 33. místo. Nejlépe hodnoceným australským letištěm zůstalo Melbourne, stabilně na devatenáctém místě.

Londýnské letiště Heathrow poskočilo o jedno místo na 21. pozici, zatímco letiště Gatwick si polepšilo o sedm míst na 48. pozici. Největším skokanem je japonské letiště Okinawa, polepšilo si ze 199. místa na 91. příčku.

Průzkum hodnotí zkušenosti cestujících s různými letištními službami a zohledňuje například i přístup na letiště, vstřícnost letištního personálu či trasy a označení terminálů. Svůj první globální průzkum spokojenosti zákazníků letišť zahájil Skytrax v roce 1999, v roce 2024 tak průzkum slaví 25. výročí.

X X X

Britské mléčné farmy chrlí hnůj do řek. Ochránci přírody volají po nápravě

Mléčné farmy ve Spojeném království znečišťují životní prostředí a vylévají velké množství kravského hnoje rovnou do řek. Například tamní agentura pro životní prostředí zkontrolovala v zemi mezi lety 2020 až 2021 přes dva tisíce mléčných farem. Téměř 70 procent z nich porušovalo ekologické předpisy, upozornil portál The Guardian.

Pozitivní zjištění nepřinesla agentura ani z jiných částí Spojeného království. Osmdesát procent z 83 mléčných farem ve Walesu kontrolovaných organizací Natural Resources Wales v letech 2020 až 2022 nesplňovaly předpisy.

V Severním Irsku nevyhověla mezi lety 2020 až 2022 polovina z 339 mléčných farem kontrolovaných tamním ministerstvem zemědělství, životního prostředí a venkova.

Ve Skotsku bylo v rozporu s předpisy šedesát procent z 114 farem, které mezi lety 2020 až 2023 zkontrolovala tamní agentura ochrany životního prostředí.

Je třeba konat, říkají aktivisté

Aktivistům se situace nelíbí. Upozorňují na zastaralou infrastrukturu odpadních vod v zemi a také na to, že supermarkety nabízejí farmářům za mléko velmi málo peněz. To způsobilo, že producenti zintenzivnili produkci navýšením počtu krav, které chovají.

„Stádo padesáti krav je schopno emitovat ekvivalentní množství znečištění jako deset tisíc lidí. Není divu, že mlékárenský průmysl představuje pro mnoho řek v zemi neudržitelnou zátěž,“ uvedl pro The Guardian Charles Watson, předseda charitativní organizace River Action.

Upozorňuje také na neúčinnost regulačních orgánů v řešení tohoto problému. Jediné, co podle něj umějí nabídnout, jsou rady. „A obří skupiny supermarketů mezitím s radostí počítají své zisky za cenu neustálého zhoršování životního prostředí,“ zmínil Watson.

Organizace River Action nyní vyzývá zpracovatele mléka, aby přijali určitá opatření a povzbudili zemědělce, kteří upřednostňují udržitelné postupy. Požadují také určité kroky od regulačních orgánů. Mnoho farem prý nebylo roky kontrolováno, jelikož regulační orgány nemají dostatečný počet zaměstnanců.

Britské ministerstvo životního prostředí uvedlo, že již stanovilo závazné cíle týkající se znečišťování vod pocházející ze zemědělské činnosti a také podniká rozsáhlá opatření k vyčištění vodních cest. Upozornilo také na 74 milionů liber (2,2 miliardy Kč), které poskytne jako dotace farmářům.Ti mohou finance využít mimo jiné na přijetí udržitelnějších postupů, uzavírá The Guardian.

X X X

Společné komuniké Pardubického kraje, Nemocnice Pardubického kraj a lékařského odborového klubu

Na základě dohody hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a předsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martina Engela se ve čtvrtek 18. dubna uskutečnilo společné jednání vedení kraje a Nemocnice Pardubického kraje se zástupci LOK jednotlivých nemocnic. V průběhu jednání byly debatovány všechny požadavky lékařů.

„Po včerejším 4,5hodinovém jednání jsem mírným optimistou, že s lékaři nalezneme dohodu. Jako zástupci zakladatele Nemocnice Pardubického kraje, a.s. jsme apelovali na výrazné zlepšení vzájemné komunikace. Změna legislativy znamená ne zcela jednoduchou změnu ve vykazování práce. Dohodli jsme se proto na zlepšení nastavení komunikace zaměstnanců s vedením nemocnice a personálním oddělením v případě, kdy bude pochybnost o výpočtu čisté mzdy zahrnující vedle hlavního pracovního poměru také práci přesčas či práci o svátcích, v noci a o víkendech,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Lékařské odbory do jednání vstupovaly se třemi okruhy požadavků. „Výsledkem je kompromis v podobě navýšení/zvýšení příplatků za práci v noci a o víkendu pro všechny zaměstnance Nemocnice Pardubického kraje,“ uvedl hejtman Netolický.

„Takto nastavená dohoda přitom mimo jiné znamená, že nebude třeba znovu otevírat kolektivní vyjednávání, protože plánované navýšení se dotkne všech kategorií zaměstnanců,“ sdělil generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

„Ne úplně dobrovolný transformační proces, do kterého české zdravotnictví vstoupilo novelou zákoníku práce, naráží na problémy rychleji, než se je daří řešit. Řada výzev je přitom stále ještě před námi. To nejjednodušší, co v tuto chvíli můžeme udělat, je zlepšit právě společnou komunikaci, zapomenout na to, co bylo, a snažit se najít vzájemnou dohodu,“ dodal Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů.

Jeho přístup a roli během jednání ocenil i hejtman Martin Netolický. „Vítám především věcnost a fakt, že se žádná z jednajících stran nestavěla do pozice, z níž by nebylo možné najít společné východisko,“ uzavřel.

Náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková dodala: „Spokojenost lékařů a s tím spokojenost pacientů je pro nás na prvním místě, proto je důležitá komunikace, která byla jednáním s obory nastartována.“ Mgr. Dominik Barták

X X X

Tvrz Bouda zahajuje turistickou sezonu s novým zábradlím, expozicemi a publikacemi

Na tvrzi Bouda byla v pátek odstartována hlavní turistická sezona. Zároveň zde byla pokřtěna nová informační brožura a kniha Pohraniční pevnosti v Pardubickém kraji, jejímž autorem je Eduard Stehlík. Společně s ním pokřtili knihu také hejtman Martin Netolický, farář Zbigniew Czendlik a dcera armádního generála Ludvíka Krejčí Marie Žižková.

„Také v loňském a počátkem letošního roku se nám daří pokračovat v obnově a rozvoji tvrze. Pro zvýšení bezpečnosti návštěvníků a průvodců jsme dokončili úpravu zábradlí a výtahových šachet. Na mnoha místech totiž bylo zábradlí ve špatném stavu nebo dokonce chybělo. Zároveň jsme vyřešili drobné vnitřní stavební úpravy a odvodnění výtahových šachet,“ řekl hejtman Martin Netolický. Na letošní rok pak kraj připravuje pokračování v rámci projektu, na který obdržel potvrzení o poskytnutí dotace v rámci programu INTERREG Česko – Polsko. „Součástí prací, které chceme provádět v průběhu letošní sezony, je například doplnění chybějících cihlových příček, osazení plechových dveří, obnova vnitřních povrchů nebo oprava vchodové mříže nákladního vjezdu. V projektu počítáme také s replikami elektro a vodoinstalace, vzduchotechniky nebo obnovou kolejí úzkorozchodné dráhy,“ vysvětlil hejtman s tím, že další nové expozice čekají na návštěvníky již nyní.

Hejtman společně s Eduardem Stehlíkem, Zbigniewem Czendlikem a dcerou armádního generála Ludvíka Krejčí Marií Žižkovou odhalil nového průvodce tvrzí Bouda, ale také publikaci Pohraniční opevnění v Pardubickém kraji, která je dostupná v sítích knihkupectví.

Tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí čs. opevnění budovaného od roku 1935. Představuje nejzachovalejší stavbu ve své kategorii na území celé České republiky. Od roku 1995 je areál dělostřelecké tvrze Bouda zapsán na seznamu kulturních památek ČR. Tvoří jej pět mohutných železobetonových objektů propojených systémem podzemních spojovacích chodeb a rozsáhlých sálů. Ty sloužily k umístění válečných kasáren pro osádku tvrze čítající 316 mužů, jako sklady munice, elektrárna-strojovna, filtrovna vzduchu, ošetřovna, kuchyně, spojovací uzel atd. Podzemím, až 57 m pod povrchem země, je vedena úzkorozchodná železniční trať. Sruby jsou na chodby napojeny výtahovými šachtami a schodišti. Mgr. Dominik Barták, vedoucí odboru kancelář hejtmana

X X X

Praha letos podpoří projekty v oblasti cestovního ruchu částkou přesahující 23 milionů korun

Radní hl. m. Prahy v pondělí odsouhlasili poskytnutí dotací úspěšným žadatelům v rámci Programu podpory cestovního ruchu pro rok 2024. Podpora se týká dotací nepřevyšujících částku 1 milion korun v celkové výši 9 490 700 korun a dále těch, které naopak částku 1 milion korun převyšují, a to v hodnotě 14 150 000 korun. Ve druhém případě však záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

 

„Jsem velmi potěšen, že se nám pravidelně daří investovat do cestovního ruchu. Tyto naše investice se totiž následně vrací zpět do pražského podnikatelského prostředí a chodu institucí v podobě zvýšených financí. Mezi podpořenými projekty je například Composers Summit Prague 2024 – mezinárodní událost zaměřená na hudební složku audiovizuální tvorby, včetně filmů, seriálů a počítačových her, na niž přijali pozvání špičkoví profesionálové ze světa. Mezi dalšími podpořenými projekty jsou například Letní Shakespearovské slavnosti nebo již úspěšně uskutečněný festival Comic-Con,“ uvádí náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury Jiří Pospíšil.

 

Pro uchazeče o účelové neinvestiční dotace v Programu podpory cestovního ruchu pro rok 2024 byla vypsána celkem tři opatření. Jedná se o Podporu asociačních kongresů a konferencí, Podporu akcí s celostátním nebo mezinárodním významem a o Podporu akcí vztahujících se k vybraným významným výročím roku 2024. Dotace v oblasti cestovního ruchu jsou jednoleté určené na uskutečnění projektů od 1. ledna do 31. prosince 2024 na území Prahy.

Pražští radní podpořili pro letošní rok tento program částkou 23 640 700 korun, kterou doporučila Komise Rady hl. m. Prahy pro udělování dotací v oblasti cestovního ruchu. Z toho 9 490 700 korun poputuje na dotace nepřevyšující 1 milion korun a zbylých 14 150 000 korun má směřovat na dotace, které 1 milion korun v jednotlivých případech převyšují.

Ve stanovené lhůtě bylo do Programu podpory cestovního ruchu pro rok 2024 podáno celkem 48 žádostí, z nichž 3 byly poté vzaty žadateli zpět. Dalších 6 žádostí pak nesplnilo podmínky a jedna nedosáhla v hodnocení povinných 50 bodů. Finanční prostředky budou úspěšným žadatelům poskytnuty formou veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Vít Hofman vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí

X X X

V Národním parku Podyjí se nově pasou pratuři, jména pro ně vybraly děti z mašovické školy 

Nové obyvatele má pastevní rezervace u Mašovic v Národním parku Podyjí. Správa NP Podyjí se společností Česká krajina tam ke skupince divokých koní z Exmooru přivezly dvojici praturů. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo vyhubenému praturovi. Podyjí se tak stalo jednou z několika málo lokalit u nás, kde se tento mohutný kopytník chová v přírodě blízkých podmínkách.

Pratuři se nejprve aklimatizovali v menší ohradě s napajedlem a přístřeškem, aby si na nové prostředí snadněji zvykli. Jeden z býků, starý přibližně rok a půl, přicestoval ze známé rezervace u Milovic, druhé, o něco starší zvíře, pochází z Nýřan u Plzně.

Začátkem dubna jsme umožnili býkům volný přístup na hlavní pastvinu. „Po navázání kontaktů s koňmi, které proběhlo naprosto bez problémů, se oba býci vydali na průzkum okolí. Nyní se pohybují volně po ohrazené pastvině,“ popsal ředitel NP Podyjí Tomáš Rothröckl.

„Díky spolupráci s naší partnerskou Základní školou v Mašovicích býčci dostali i svá jména. Při nedávné exkurzi na místo pastvy pojmenovaly zdejší děti oba pratury.  Hnědý dostal jméno Miki a ten černý se jmenuje Niko,“ doplnil Tomáš Rothröckl.

Mašovická střelnice tak bude spásána hned dvěma druhy velkých kopytníků, což by mělo přinést ještě pestřejší prostředí. „Zkušenosti ze zavádění přirozené pastvy ukazují, že právě kombinací různých typů velkých kopytníků vzniká potřebná mozaika,“ uvedl Dalibor Dostál. Ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Koně jsou na jižní třetině bývalé střelnice už od roku 2018. „Po šesti letech kontinuální pastvy se pastvina velmi výrazně proměnila. Koně zde vytvořili pestrou mozaiku různě vypasených trávníků, spletitou síť pěšinek a odpočinkových plácků. Nyní bude zajímavé pozorovat, jak budou krajinu utvářet koně společně s pratury,“ uzavřel Robert Stejskal, který se který se na Správě Národního parku Podyjí zabývá péčí o nelesní plochy.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

X X X

Vápenný Podol se do konce roku dočká mobilního signálu a nadále řeší posilující zdroj pitné vody

Rozvoj Vápenného Podola do roku 2026 byl hlavním tématem setkání vedení obce s občany. Možnosti spolupráce s Pardubickým krajem představil hejtman Martin Netolický. Řeč tak byla například o zvýšení bezpečnosti v prostoru autobusového terminálu, podpoře zajištění vlastních zdrojů vody či rekonstrukci obecního obchodu.

„Ve Vápenném Podolu se před dvěma lety vyměnilo vedení obce, se kterým jsme v poměrně intenzivním kontaktu, jelikož mají velké množství záměrů, které se dotýkají přímo či nepřímo také kraje. Jednou z nich je zvýšení bezpečnosti na silnici II/341 směrem na Seč. Po řadě jednání připravujeme úpravu křižovatky v blízkosti autobusové zastávky v zálivu. Ta bude využívána pro nástup a výstup cestujících v obou směrech, čímž se sama o sobě zvýší bezpečnost a omezí se přebíhání především dětí přes hlavní silnici,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že práce by mohly být zahájeny v příštím roce. Výrazně by pak mohla pomoci změna rozpočtového určení daní pro kraje, což by znamenalo více prostředků do oprav silnic či na podobné projekty.

Starosta obce Čeněk Kalina informoval hejtmana, že do konce letošního roku by mohl být vyřešen jeden z velkých problémů, kterým je nedostatečný mobilní signál, což řadu občanů nutí stále využívat pevné linky. Řeč byla také o krajských dotačních programech, které se obec s poměrně malým rozpočtem snaží intenzivně využívat. „V loňském roce jsme z programu obnovy venkova pořídili komunální traktor a v letošním roce žádáme o dotaci na obnovu sportoviště, jelikož to stávající bylo již nebezpečné, projevilo se prostě stáří a technologie použité na původním sportovišti,“ uvedl starosta Čeněk Kalina.

Důležitým tématem pro další rozvoj obce je zajištění dostatečně vydatného zdroje pitné vody. „Aktuální zdroje pitné vody pokryjí pouze aktuální potřebu, což brání dalšímu rozvoji obce, a proto jsme již v loňském roce jednali také se zástupci společnosti CEMEX a budeme i nadále spolupracovat s finanční podporou pro zajištění hydrogeologických průzkumů a následně vybudování vrtů, což by mělo zajistit dostatečné množství kvalitní pitné vody pro obec,“ sdělil hejtman Netolický.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Cestovní ruch na Budějovicku roste. Místním obyvatelům přináší výhody

 Cestovní ruch a návštěvnost turistických cílů na Budějovicku v jižních Čechách meziročně opět vzrostli. Vyplývá to ze statistik Tourdata národní agentury CzechTourism za rok 2023. Na prvních pozicích v rámci kraje se umístila Zoo Hluboká i Zámek Hluboká, lákají také muzea a galerie. V hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo o dvacet procent více turistů než v roce 2022 a příjmy z turismu činily 2 miliardy korun.

Návštěvnost Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou byla již potřetí v řadě nejvyšší z turistických cílů v Jihočeském kraji. Navštívilo ji 281 224 osob, jak vyplývá ze statistik CzechTourism za rok 2023. Meziročně se toto číslo zvýšilo o zhruba 1 %. Mezi TOP 5 se zařadil také Zámek Hluboká s návštěvností přesahující 201 tisíc. Zvýšil se také zájem o expozice muzeí a galerií. Ve statistikách si polepšilo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ale i Městské muzeum Týn nad Vltavou či Muzeum myslivosti, lesnictví a rybářství na Zámku Ohrada. Alšova jihočeská galerie v budově zámecké jízdárny na Hluboké zaznamenala nárůst o 78 %! Vliv na to měla především veleúspěšná výstava švýcarského umělce H. R. Gigera, na kterou se přijeli podívat nejen tuzemští, ale také zahraniční hosté. “Na tomto příkladu se ukazuje, že kvalita expozic zásadně ovlivňuje zájem turistů a muzea a galerie se mohou stát součástí programu nebo přímo hlavním cílem návštěvníků turistické oblasti. Na Budějovicku máme v tomto směru naštěstí co nabídnout,” pochvaluje si ředitel Turistické oblasti Budějovicko Tomáš Polanský.

Ekonomický dopad cestovního ruchu

 Celková návštěvnost Budějovicka v roce 2023 dosáhla zhruba 631 tisíc návštěvníků, což je meziročně stabilní číslo. Změny nastaly v poměru turistů a výletníků. Zatímco jednodenní výletníci ve skladbě návštěvnosti klesly o téměř 14 %, o více jak 20 % se naopak zvýšil počet turistů, kteří se v destinaci zdrží alespoň jednu noc. Podíl na tom mají především zahraniční turisté, kteří se po covidových letech opět začínají vracet. Oproti loňskému roku jich v hromadných ubytovacích zařízeních bylo o 53 % více. “Skladba návštěvnosti je z pohledu managementu cestovního ruchu podstatná a má vliv na celkový ekonomický přínos tohoto odvětví. Zahraniční turista utratí za den zhruba 2400 korun, což je oproti výletníkovi dvojnásobek. Průměrná útrata českého turisty je 940 korun za den. Vliv má také průměrná délka přenocování, která se na Budějovicku pohybuje kolem 2 nocí,” popisuje Tomáš Polanský. Jen na ubytovacích poplatcích se na Budějovicku vybralo 10,7 milionu korun, o téměř 2,5 milonu více než v předchozím roce. Z pohledu managementu cestovního ruchu je důležité tyto peníze vracet zpět do odvětví, a proto chce destinační společnost část těchto financí využít konkrétně na větší marketingovou podporu ubytovatelů a zvýšení návštěvnosti.

Pro město České Budějovice jsou důležité také akce, které jsou lákadlem jak pro místní, tak pro návštěvníky. Z ekonomického hlediska představují přínos především v rámci takzvaných multiplikací, tedy v útratě za služby spojené s návštěvou akce. Patří mezi ně ubytování, strava, doprava, ale také návštěva atraktivit v destinaci, kterými hosté obohatí svůj program. V letošním roce čeká město hned několik významných akcí. “Můžeme se těšit na jubilejní 50. ročník Země živitelky nebo 20. ročník Múz na vodě. Mezi návštěvníky jsou oblíbené také běžecké závody, Českobudějovický advent či sraz majitelů motorek Indian Riders Fest. Tyto pravidelné akce pak letos doplní ještě Olympiáda dětí a mládeže. Pro město jsou tyto události důležité a je v našem zájmu si je na území města udržet i do dalších ročníků,” popisuje primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová.

Celkové příjmy z cestovního ruchu na Budějovicku činí 2 miliardy korun. Tato částka se meziročně zvýšila o více jak 37 %. Cestovní ruch představuje ekonomicky významné odvětví na národní i regionální úrovni. V roce 2022 tvořil tento obor 2,22 % hrubého domácího produktu České republiky a podílel se 2,18 % na hrubé přidané hodnotě ČR, což je více, než zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. V jižních Čechách pracuje v oblasti cestovního ruchu zhruba 12500 osob což jsou zhruba 4 % celkové zaměstnanosti. Vojen Smíšek, manažer

X X X

Cyklistická sezona odstartuje začátkem května na Lipně. Nabídka aktivit s přehledem pokryje celý týden.

Otevřením nového úseku Vltavské cyklistické cesty v sobotu 4. května slavnostně začne nová cyklistická sezona v jižních Čechách. První turisté se svezou po trase mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem, akci také doplní bohatý doprovodný program. Možnosti nejen pro rodiny s dětmi jsou hodně široké a nabízí se využít květnových svátků k prodloužení svého pobytu.

Rekordně teplý nástup jara už dost možná řadu cyklistů nalákal na servis po zimě a první vyjížďky. Jejich sezona však naplno začne až v prvních květnových dnech. Konkrétně na sobotu 4. května se chystá celodenní akce na Lipensku.

Nová cyklistická sezona začne spolu s otevřením zrekonstruovaného úseku Vltavské cyklistické cesty mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. Zahájení programu vypukne v sobotu v 9 hodin v Lipně nad Vltavou u hotelu Element a oficiální start navazuje v 11 hodin. Pojede se přes Loučovice do Vyššího Brodu a nachystaná je řada doprovodných akcí. Už na Lipně bude zábavu řídit DJ, děti potěší Lišák Fox a představený bude i projekt KolemKolem, který návštěvníkům výrazně usnadní plánování tras na Lipensku. V Loučovicích kolem poledne začne exhibice na kolech, vystoupí kapela Satisfucktion nebo se představí hasičská auta. Ve 13 hodin pak začne být živo i ve Vyšším Brodě, těšit se můžete na hudební program i zábavu pro děti nebo pohádku Madame Bicykloutka. Posílené budou také vlakové a autobusové spoje ve spolupráci s Českými drahami a Jikordem.

Nová část cyklostezky je dlouhá 5,5 kilometru, začíná před kaplí sv. Prokopa v Loučovicích a končí ve Vyšším Brodě u vjezdu do kempu Pod Hrází. Na počátku trasy se line podél levého břehu Vltavy a prochází mezi řekou a zastavěnou částí obce Loučovice až k mostu. Odtud míří po pravém břehu Vltavy směrem k Čertově stěně, dále k vodní vyrovnávací nádrži Lipno II a končí u zmiňovaného kempu.

„Jižní Čechy opět potvrzují, že jsou rájem pro cyklisty. Cyklistika se stala v jižních Čechách celoročním, velmi vyhledávaným tématem a dokončený úsek Vltavské cyklistické cesty nabídne návštěvníkům další část nádherné jízdy podél Lipna či řeky Vltavy,“ uvedl Petr Soukup, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, která akci pořádá společně s Jihočeským krajem, Nadací jihočeské cyklostezky a turistickou oblastí Lipensko.

Volné dny v úvodu května však přímo vybízejí k naplánovaní delšího pobytu, který se dá vhodně spojit se začátkem cyklistické sezony. Nabídka programu v okolí je tak bohatá, že hravě vydá na celý týden. Posledního dubna skoro každou jihočeskou obec ozdobí májka, první květnový den se otevře muzeum ve Volarech, speciální prohlídky chystají v Českém Krumlově a pokračuje také řada zajímavých výstav.

Přímo na trase Vltavské cyklistické cesty doporučujeme zastavení u Čertových proudů, Čertovy stěny, vyšebrodského kláštera nebo se zajeďte podívat na Spirův kanál.

X X X

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: úrokový diferenciál, ekonomická síla, politická stabilita, tržní sentiment a mezinárodní obchod. Obchodníci a investoři tyto faktory pečlivě sledují, aby mohli předvídat pohyby měn a činit informovaná rozhodnutí. Zatímco v posledním roce byl vývoj české koruny vůči euru a americkému dolaru poměrně podobný (tj. česká koruna výrazně oslabovala) v posledním měsíci americký dolar výrazně zpevnil, kdežto euro oslabilo proti koruně. Co stojí za touto divergencí?

USD/CZK

Česká koruna (CZK) vzhledem k americkému dolaru (USD) za poslední rok oslabila asi o 11 %, a to především vlivem rostoucího úrokového diferenciálu, který věští i rozdílný vývoj v ekonomice. Ekonomika Spojených států se drží pevně na nohách i přes vysoké úrokové sazby především díky četným fiskálním stimulům a různým likviditním programům. HDP Spojených států tak meziročně ve 3. kvartále 2023 rostlo tempem 4,9 % a ve 4. kvartále 2023 tempem 3,4 %. Česká ekonomika ve stejných obdobích klesala o 0,8 %, resp. rostla o 0,4 %. Nejenomže se v Evropě méně stimulovalo fiskální politikou než v USA, ČR je navíc nejvíce průmyslovou zemí v EU a její ekonomika je tak nejvíce citlivá na zvýšenou úrokovou sazbu. To působí 2 jevy: ekonomická obnova je zde nejpomalejší takřka ze všech evropských zemí, ale až se úrokové sazby dostanou na výrazně nižší úroveň s časovým zpožděním dojde k odrazu české ekonomické aktivity výše a tím se uzavře onen propastný rozdíl.

Silná ekonomika USA nepouští úrokové sazby níže a trh se pomalu adaptuje na scénář, kdy letos americký Fed nemusí snížit úrokovou sazbu ani jednou. Oproti tomu ČNB už se snižováním začala a očekává se, že s tím bude i nadále pokračovat. Pro velké a spekulativní hráče na trhu tak již nedává smysl držet své prostředky v českých bankách a českých státních dluhopisech. Jejich atraktivita vůči těm americkým výrazně klesá a dochází k přesouvání kapitálu ve prospěch USD. Další vývoj bude výrazně záviset na výnosech amerických státních dluhopisů a na inflačních očekáváních. V současné době inflační očekávání v USA rostou a ženou výnosy výše. Tento vývoj může ještě pokračovat, protože americký Fed ztrácí důvěru a trh přestává věřit, že se tam podaří inflaci letos zkrotit na 2 % hranici. Ve druhé polovině roku se tento vývoj však může zmírnit, nebo i otočit. To i s ohledem na jednání ČNB, které nespěchá s rychlejším snižováním sazeb, protože slabší koruna je proinflačním rizikem. Očekáváme tedy oslabující kurz v dalších měsících a ve 2. polovině roku by mohl kurz polevit a koruna posílit v závislosti na inflaci a monetární politice.

EUR/CZK

Česká koruna oslabila vůči euru v posledních 12 měsících asi o 7,3 % z velmi podobných důvodů, jako bylo uvedeno výše v případě USD/CZK. Ekonomická obnova evropských států je svižnější než tuzemská a úrokové sazby se zatím nesnižují. Ovšem co je jiné je vývoj v posledních 30 dnech, kdy koruna oslabila vůči americkému dolaru o 2,6 % ale vůči euru pouze o 0,35 % a v posledních dnech dokonce posilovala. Inflace v eurozóně je menším problémem než v USA v důsledku slabšího ekonomického růstu, a proto se neočekává, že Evropská centrální banka (ECB) bude muset být stejně přísná, jako americký Fed. Je tak mnohem pravděpodobnější, že úrokové sazby ECB začnou klesat dříve než v USA. Úrokový diferenciál se tak může ve 2. polovině roku začít zvětšovat ve prospěch české koruny. Tímto směrem uvažuje i oficiální prognóza ČNB. Lze tedy do jisté míry předpokládat, že se tento vývoj zachová v následujících měsících a CZK bude lehce posilovat vůči EUR. Pozor by si měli investoři ale dát na potenciální export americké inflace do evropských států. Navíc ropa od počátku roku výrazně zdražila (+20 %) a to je výrazně proinflační a může se to se zpožděním projevit v evropských inflačních údajích. To by mohlo zbrzdit trajektorií snižování úrokových sazeb ECB a koruna by tak při obnově inflačních tlaků v eurozóně mohla znovu lehce oslabit.  Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

X X X

Úřednickým činem roku 2023 se staly Císařské lázně, ocenění převzala vedoucí odboru řízení projektů

Karlovy Vary (18. 4. 2024) Ministerstvo vnitra České republiky vyhlásilo výsledky 1. ročníku projektu Úřednický čin roku 2023. V Zrcadlové kapli v Klementinu převzala ocenění vedoucí odboru řízení projektů Krajského úřadu Karlovarského kraje Květa Hryszová, která měla spolu se svým týmem na starosti projekt Revitalizace Císařských lázní v Karlových Varech. A právě tato zdařilá revitalizace, jež v červnu minulého roku opět otevřela návštěvníkům brány památky v samém srdci Karlových Varů, zaujala také porotu.

„Císařské lázně jsou národní kulturní památkou a perlou Karlových Varů i celého kraje. O jejich jedinečnosti svědčí neutuchající zájem veřejnosti o prohlídky a akce, které se v prostorech Císařských lázní konají. Za touto nádherou je však třeba vidět obrovské množství práce, které koordinoval a řídil náš odbor řízení projektů. Jednalo se o velmi náročnou rekonstrukci, která vyžadovala specifické, precizní a odborné práce. Jsem velmi pyšný, že se nám společnými silami podařilo vdechnout Císařským lázním život. Ocenění paní Květy Hryszové je zcela oprávněné a já jí i všem členům týmu ještě jednou gratuluji,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Úřednický čin roku oceňuje výjimečné skutky lidí, kteří pracují pro český stát a samosprávy. Sbírá úspěšné příklady projektů, jež zlepšily práci úřadů či přímo kvalitu života v Česku. Oslavuje ty, kdo dokáží i navzdory překážkám a nesnázím prosadit ve veřejném sektoru nové myšlenky, týmovou spolupráci a lepší veřejné služby pro všechny.

„Musím zcela otevřeně přiznat, že nebylo vůbec jednoduché vybrat a nominovat jen některé z projektů, které mají jednotlivé odbory krajského úřadu na starosti. Nicméně revitalizace Císařských lázní byla svým rozměrem skutečně obrovským projektem, kterým jsme na úřadě žili několik let a velmi se těšili na finální podobu, jež nám při slavnostním otevření vyrazila dech. Jsem vděčná za to, že Ministerstvo vnitra tímto způsobem upozorňuje na skvělé činy lidí pracujících pro stát a samosprávy. K vybraným projektům a aktivitám tak přiřazuje konkrétní osoby, které po většinu času stojí za velkými skutky zcela anonymně. Gratuluji oceněné kolegyni Květě Hryszové a jejímu týmu,  Císařské lázně se i díky jejich práci a nasazení po  mnoha letech  vrátily na výsluní, kam rozhodně patří,“ doplnila ředitelka Krajského úřadu Karlovarského kraje

V porotě zasedli nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč, vedoucí oddělené sociálních inovací na Ministerstvu práce a sociálních věcí Markéta Pěchoučková, ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Jan Louška, spoluzakladatelka Česko.Digital a platformy Byro Eva Pavlíková, kosmický inženýr a popularizátor vědy Jan Lukačevič, pedagog a výzkumník katedry veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Witz, náměstek ministra vnitra Lukáš Hendrych, podnikatel, investor a technologický nadšenec, zakladatel společnosti Etnetera Martin Holečko a ředitel sekce pro veřejnou správu Ministerstva vnitra Jiří Koubek.

Do prvního ročníku projektu bylo nominováno celkem 130 mimořádných počinů v šesti kategoriích. Do finále jich bylo vybráno 20. Projekt Revitalizace Císařských lázní Karlovy Vary byl oceněn v rámci kategorie Skvělá spolupráce, a to právě za mimořádnou spolupráci mezi celou řadou institucí a profesí, které se na přípravě a průběhu revitalizace podílely. Bc. Jitka Čmoková

 X X X

KRAJŠTÍ ÚŘEDNÍCI OPĚT UKLÍZELI PŘÍRODU. Z OKOLÍ HEŘMANICKÉHO RYBNÍKA VYSBÍRALI DVACET KUBÍKŮ ODPADU

I letos se zaměstnanci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě zapojili do akce Ukliďme Česko, která se koná u příležitosti Dne Země. Přes 30 lidí uklízelo kolem Heřmanického rybníka v Ostravě.

Dobrovolníci vysbírali z okolí této přírodní památky dva velkoobjemové desetikubíkové kontejnery odpadu – hory plechovek, skleněných a plastových lahví, igelitových tašek, obalů, vysloužilého elektra, kusů nábytku, umělé hmoty, rybářských vlasců, pneumatik a dalších odpadků, kterých se jejich majitelé rozhodli zbavit a vyhodit je do přírody.

„Okolí Heřmanického rybníka připomíná díky chování nezodpovědných lidí spíše smetiště než přírodní památku a evropsky významnou lokalitu v rámci soustavy chráněných území Natura 2000.  Černé skládky ohrožují vodní prostředí včetně chráněného čolka velkého a také ptáky, kteří tu hnízdí. Rybník totiž patří mezi jednu z nejvýznamnějších ornitologických oblastí v Česku. Rozhodli jsme se proto alespoň část odpadů sesbírat, naložit s nimi, jak se patří, a přispět tak ke zlepšení životního prostředí. Zároveň podporujeme enviromentální výchovu obyvatel, aby se v budoucnu vzniku takových skládek předešlo,“ uvedla radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Úklid odpadků je jednou z mnoha společensky odpovědných aktivit krajského úřadu, které jeho zaměstnanci vykonávají nad rámec svých pracovních povinností. „Jsem rád, že na tyto dobrovolnické aktivity, i když jsou fyzicky docela namáhavé, naši zaměstnanci slyší a obětují kousek svého pohodlí pro zlepšení životního prostředí.  Že jim není lhostejné, jak jejich okolí vypadá.,“ řekl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza. /bir/