Expremiér Klaus: 19 bodů má v ČR otevřít cestu ke změně. Zrušil by dotace a mrzí ho, že neudělá „sametovou revoluci číslo dvě“. ČR potřebuje hlubokou koncepční systémovou změnu. Po té ovšem není poptávka ani mezi politiky, ani mezi veřejností. A Evropská unie by nám takovou změnu v žádném případě nedovolila, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz bývalý prezident, premiér a také hlavní strůjce polistopadové ekonomické transformace Václav Klaus.

 Nicméně i s vědomím toho lze podle Klause udělat některé kroky, jež by chronicky stagnující české ekonomice pomohly. Klaus je vtělil do zhruba dvou desítek bodů.

X Lidovky.cz: Nedávno jste představil soubor 19 opatření, která by se měla a dala udělat. Zároveň jste řekl, že je potřeba systémová změna. Vydal jste knihu, z níž plyne, že onou změnou je především zredukování role státu a návrat volného trhu a vymanění se z evropských struktur. Jak by se na tu změnu, respektive transformaci mělo jít?

Nepředložil jsem žádný soubor 19 opatření. Napsal jsem knížku, v níž jsem řekl, že trh, který jsme zavedli po roce 1989, byl za těch uplynulých 35 let natolik zmrzačen, zničen, pošlapán, potlačen, že je nezbytné provést hlubokou koncepční systémovou změnu. To znamená znovu potlačit stát a znovu na výsluní vrátit trh.

V celé knížce se snažím argumentovat, že nám nic jiného nepomůže, ale současně si kladu otázku, zda je něco takového v naší době možné. Dospívám ke smutnému závěru, že to možné není. Že na to nemáme vnitřní předpoklady, že není poptávka po takové změně nejen mezi politiky, ale ani mezi veřejností. I že v našem prokletí v členství v Evropské unii by nám EU takovou změnu v žádném případě nedovolila.

V závěru se ptám: dá se něco dělat v krátkém období nebo v představitelné budoucnosti i bez této hluboké systémové změny? A odpovídám si, že bez této změny se přece jen pár věcí dělat dá. Seřadil jsem je do 19 tezí. Ale interpretovat tu knihu opačně, že já představuji 19 prvků souboru opatření, bez toho, co je na prvních 64 ze 72 stran, to je pro mě zoufalým neporozuměním té knížce. Jestli někdo začal tu knížku číst od strany 64, je to pro mě smutný výsledek.

X Lidovky.cz: Když se podíváme na ta opatření. Co je nejdůležitější?

Oněch 19 bodů je de facto myšlenkou, co by se mělo dělat, aniž by se zbourala dnešní vláda, nebo udělala další sametová revoluce. Současně je to přece jen návrh určitých změn, které – troufl bych si říci – mohou otevírat cestu ke změně. To je výrazný rozdíl. Otvírat cestu formou nikoliv revolučně násilnou, ale postupnou. Protože pevně věřím, že jak se něčím pohne, nějakým kamínkem v chatrném zdivu toho našeho ekonomického systému, začne se to zdivo sypat jako celek. Proto si myslím, že má smysl postupovat podle těch navržených bodů.

X X X

MEDVEDĚV:  ŘEŠENÍ  UKRAJINY ATENTÁTEM  NA  ZELENSKEHO

 Místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace a bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv v souvislosti s údajným plánovaným atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že „drogový klaun“ má velký důvod k obavám a že „atentát na nejvyššího polského banderovce“ je opravdu „vážný“. Medvěděv to uvedl na Telegramu.

„Atentát na nejvyššího polského banderovce? To je opravdu vážné. Drogový klaun má důvod k velkým obavám,“ prohlásil Medvěděv v příspěvku, který doprovodil upravenou fotografií Zelenského, kde je vyobrazen, jak šňupe drogy. Na jeho obličeji je navíc umístěný černý terč.

Medvěděv to napsal v reakci na zatčení polského občana, který byl obviněn, že společně s Ruskou federací plánoval atentát na Zelenského. Ukrajinského prezidenta Medvěděv označil jako „polského banderovce“, což zapadá do jeho dlouhodobé rétoriky o Ukrajině, kterou mnohokrát nazval neexistujícím či uměle vytvořeným státem.

Není to poprvé, co se ruský exprezident vyjádřil k atentátu na ukrajinskou hlavu státu. Například loni v květnu podle listu Newsweek uvedl, že Rusko Zelenského a jeho spolupracovníky musí fyzicky zlikvidovat. Prohlásil to poté, co došlo k výbuchu dvou dronů u sídla ruského vůdce Vladimira Putina.

 „Po dnešním teroristickém útoku nezbývají žádné jiné možnosti než fyzická likvidace Zelenského a jeho bandy,“ prohlásil tehdy Medveděv.

 Krátce po tom ukrajinský prezident zareagoval se slovy, že Medvěděv pro něj není vůbec zajímavé téma a že by se Rusové raději měli zamyslet, jak změnit svoji vlastní zemi, uvedla Ukrajinska pravda.

Sám Zelenskyj dříve uvedl, že přežil nejméně pět nebo šest pokusů o atentát.

Plánovaný atentát

Polské úřady tento týden informovaly o tom, že muž pojmenovaný jako Pawel K. měl sbírat informace o malém polském letišti Rzeszow-Jasionka, které ukrajinský prezident pravidelně používá, uvedla britská zpravodajská televize BBC, podle níž úřady nespecifikovaly, zda informace Rusku skutečně nakonec poskytl.

Letiště Zelenskyj využil například v prosinci 2022, když se vracel z amerického Washingtonu. Na Rzeszow-Jasionka přilétl také jeho americký protějšek Joe Biden.

Z tohoto letiště také pravidelně přilétají a odlétají vojenská a nákladní letadla ze Spojených států a celé Evropy. Zde také čekají nákladní vozy, které se následně vydají směrem k hranici s Ukrajinou, jež je podle BBC od letiště vzdálená zhruba sto kilometrů.

Bývalý ruský prezident Medveděv ve svých výrocích často za hranou konspirace ostře kritizuje Západ. Reportéři z nezávislého ruského serveru The Insider to dávají do souvislosti i se zásilkami italského vína, které ruskému exprezidentovi chodí.

X X X

BABIŠ  ROZCHOD  S  MANŽELKOU,  JAK  BUDE  BYZNYS?

Monika Babišová a Andrej Babiš přicházejí na soudní jednání v kauze Čapí hnízdo. Snímek ze září 2022.

Monika Babišová zastupovala zájmy šéfa hnutí ANO ve svěřenských fondech, které spravují Agrofert a další majetky. Babiš ji ale mohl z orgánů fondů kdykoli odvolat.

  Oznámený rozchod Andreje Babiše s Monikou Babišovou má dopad na řízení miliardových majetků šéfa hnutí ANO. Přes svoji mnohaletou družku a později manželku Babiš v posledních letech kontroloval svěřenské fondy, pod které spadá koncern Agrofert a jeho další investice. Babišová měla také důležitou roli v transakcích kolem Čapího hnízda a nemovitostí na jihu Francie.

Když Andrej Babiš v roce 2017 převedl své majetky do dvou svěřenských fondů, aby formálně vyhověl přísnějším pravidlům pro střet zájmů, stala se Monika v obou fondech členkou rady protektorů.

Protektoři jsou v Babišových fondech cosi jako představenstvo a zároveň dozorčí rada v akciové společnosti. Správci, kteří fondy vedou, se musejí protektorům zodpovídat a nechávat si od nich potvrzovat všechna důležitá rozhodnutí o firmách, které do fondů spadají – při rozdělování zisku, výkonu akcionářských práv a nakládání s majetkem.

„Protektoři jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se svěřenského fondu a požadovat po svěřenském správci jejich předložení stejně jako podání vysvětlení týkajícího se výkonu správy svěřenského fondu či sdělení dalších informací týkajících se svěřenského fondu,“ píše se ve statutech, které v roce 2020 zveřejnil server iRozhlas.cz.

Jako takzvaný rodinný protektor měla Babišová navíc v tomto výboru výjimečné postavení. Bez rodinného člena rada protektorů nemůže fungovat. Pokud by s něčím nesouhlasil, má právo veta. Babišová tak plnila funkci jakési pojistky pro ovládání Babišových majetků.

Podle statutů ale může Babiš coby zakladatel a obmyšlený obou fondů Moniku z funkce rodinného protektora kdykoli odvolat a nahradit někým jiným. Zda už k tomu došlo v souvislosti s rozchodem, nelze potvrdit. Ve státem vedené evidenci jsou poslední listiny k oběma fondům z roku 2018, což by napovídalo, že Babišová funkce ve fondech zatím stále má.

Právě na silnou roli Moniky coby rodinného protektora ve svěřenských fondech v minulosti upozornili auditoři Evropské komise, kteří došli k závěru, že Babiš byl jako premiér ve střetu zájmů.

Monika Babišová v minulosti figurovala v několika firmách a transakcích kolem Babišova majetku. V roce 2007 se například stala jedním z akcionářů firmy, která se později přejmenovala na Farma Čapí hnízdo. Později byla Babišová dokonce trestně stíhaná spolu s Babišem a dalšími lidmi v kauze podvodu při získání evropské dotace pro toto středisko na Benešovsku.

S pomocí Moniky Babišové se také uzavřela další kontroverzní operace s pořízením nemovitostí na francouzské Riviéře přes daňové ráje, kterou po odhalení v roce 2021 začaly prověřovat francouzské úřady. V roce 2016 přešlo na Babišovou 99,9 procenta akcií monacké společnosti SCP Bigaud, v níž byly tyto luxusní nemovitosti „zaparkovány“. Později tato firma přešla pod Babišovy svěřenské fondy.

Do roku 2018 byla Monika Babišová členkou představenstva společnosti Imoba, pod kterou nyní kromě Čapího hnízda spadají také například realitní projekty v Průhonicích u Prahy.V současnosti je Babišová členkou správní rady Nadace Agrofert, které předsedá Babiš.

Faktem ale je, že Monika Babišová se k byznysu svého muže nikdy nevyjadřovala a ani během působení ve svěřenských fondech nejevila známky snahy toho, že se chce nějak aktivně zapojit do řízení. Babiš v tomto ohledu zřejmě spoléhal na své dlouholeté spolupracovníky, hlavně na vrchního šéfa Agrofertu Zbyňka Průšu a právníka Alexeje Bílka, které dosadil do pozic správců fondů.

Majetek bývalého premiéra je podle časopisu Forbes 3,5 miliardy dolarů (82 miliard korun), což z něj činí sedmého nejbohatšího Čecha.

X X X

JERMANOVÁ  ODMÍTLA  NAPADÁNÍ  HRUBÉHO  ŽÁČKA  Z  ODS

ŽÁDNÉ  MIGRANTY  DO  ĆR,  JAKO  RAKOUSKO,  ŠVÝCARSKO,  ANGLIE…

Migrační pakt vyvolal v debatě hádku

Téma migračního paktu pořádně rozohnilo poslance, kteří se mu věnovali ve čtvrtek v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. V této souvislosti vypukla i ostrá hádka mezi poslancem ODS a šéfem sněmovního bezpečnostního výboru Pavlem Žáčkem a poslankyní za ANO a místopředsedkyní zahraničního výboru Jaroslavou Pokornou Jermanovou.

Debata se vyostřila, když Žáček řekl, že ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN jel do Bruselu vyjednávat o migračním paktu s mandátem vlády. Pokorná Jermanová s ním nesouhlasila. „Jste arogantní,“ osočila ho. Vládu obvinila z urychleného jednání kvůli blížícím se volbám.

„Vít Rakušan samozřejmě vycházel z pozice aktuální vlády, ale vyjednávání je minimálně trialog,“ sdělil v debatě Žáček. „Kde berete drzost být tak arogantní? Obhajujete něco, co je neobhajitelné. Mandát neměl,“ reagovala na něj exhejtmanka Středočeského kraje Pokorná Jermanová. „I vláda byla překvapená,“ zdůvodnila své tvrzení, že Rakušan vyjednával bez vědomí pětikoalice.

Podle Žáčka celé vyjednávání o minulý týden Evropským parlamentem přijaté dohodě trvalo osm let, tedy probíhalo i v době, kdy bylo u moci nyní opoziční ANO v čele s Andrejem Babišem.

„Když jsme to tenkrát projednávali a vy jste byli v opozici, nevšimla jsem si, že byste křičeli, že to nechcete. Podporovali jste nás, ale teď je to najednou jinak,“ řekla Žáčkovi poslankyně ANO. Vláda podle ní vyjednávání záměrně urychlila, aby ke schválení došlo ještě před volbami. „Rakušan si před Evropskou komisí musel nahonit triko, jak je skvělej,“ komentovala.

Žáček tvrdí, že s vyjednáváním nyní pomáhaly odbornice, které se mu věnovaly i ve vládě Babiše. „Všechno, co říkáte, tyto dámy naprosto uráží. Když je politická amatérka takto osočuje,“ řekl Pokorné Jermanové. „V politice jsem možná dýl než vy. Nechte si urážky od cesty,“ reagovala na něj. Moderátorka měla co dělat, aby hádku nakonec utnula.

Vyostřená debata o migračním paktu mezi vládními stranami a opozicí probíhá už bezmála týden. Ve středu se tématu věnovali poslanci na mimořádné schůzi, kterou svolalo ANO. To s dohodou, o níž se víc dočtete zde, stejně jako hnutí SPD nesouhlasí. „Pakt není dokonalý, ale je to posun,“ uvedl ve Sněmovně Rakušan.

X X X

Nepodřizujte se migračnímu paktu, vyzval Fialovu vládu šéf poslanců SPD

Tři a půl hodiny čtvrteční debaty o migračním paktu opozici nestačilo. „Je to největší ohrožení Evropy a života našich spoluobčanů,“ řekl šéf ANO Andrej Babiš. Koalice odmítla návrh jeho kolegyně Aleny Schillerové, aby se vrátili k mimořádné schůzi Migrační pakt a jeho dopad na Českou republiku. Šéf poslanců SPD Radim Fiala vyzval vládu, aby se migračnímu paktu nepodřídila, i když začne platit.

Babiš před tím mluvil o tom, že má obavu, aby se v České republice nedělo to, co se děje v Německu, ve Francii. A poukazoval na kriminalitu migrantů.

Skepticky se vyjádřil k evropské solidaritě. „Žádná nebyla, žádná není, je to tvrdý boj,“ prohlásil Babiš.

Kritizoval, že ve čtvrtek, kdy se poslanci nedostali ke hlasování o programu mimořádné schůze, neměla šanci vystoupit stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová.

„Pan ministr vnitra nezklamal. V podstatě lhal, manipuloval a celý ten jeho projev se točil na třech věcech, že nejsou kvóty. Tak já myslím, že i malé dítě pochopí, že když někdo řekne, že vezme minimálně 30 000, že je to číslo, že je to kvóta,“ kritizoval Babiš nepřítomného ministra vnitra Víta Rakušana.

Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová neprosadila bod s názvem „Rakušanova rovnice“, aby mohli poslanci debatovat o tom, že se země, která odmítne přijmout nelegální migranty a pomoci tak nejvíce postiženým zemím, mohla vykoupit tím, že za jednoho zaplatí 20 tisíc eur ročně (asi půl milionu korun).

Každý rok se musí o výjimku z paktu žádat, přiznal ministr Rakušan

„Dojednali jsme pakt bez povinných relokací, lidově se tomu říká kvóty,“ zdůraznil ve čtvrtek ve Sněmovně ministr Rakušan.

Až když Sněmovna schůzi k migračnímu paktu přerušila, při interpelacích, když odpovídal Karle Maříkové z SPD, přiznal, že o výjimku z migračního paktu, pokud ji bude chtít, bude muset Česká republika každý rok žádat.

„Evropský princip je takový, že rok co rok se o takovou výjimku musí žádat, no, to je přece zcela logické, protože za rok se absolutně může změnit to, v jakém stavu ta daná země je. Za ten rok se opravdu může stát, že nebudeme mít na území 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, a v té chvíli budeme hodnoceni podle jiných kritérií,“ přiznal Rakušan, že nyní žádná pevná výjimka neexistuje.

Migrační pakt musí být po schválení Evropským parlamentem ještě potvrzen na jednání rady ministrů Evropské unie, zřejmě 29. dubna.

 Poslanci opět odložili jednání o návrhu, který reaguje na ekologickou havárii na Bečvě

Poslanci měli v pátek hlasovat o změně vodního zákona, která má snížit rizika havárií na řekách. Na návrh šéfa poslanců STAN Josefa Cogana ale Sněmovna zrušila jednání o návrhu.

Novela reaguje na havárii na Bečvě v roce 2020 a upřesňuje pravomoci úřadů při likvidaci havárií. Největším znečišťovatelům by mohla nařídit kontinuální sledování některých látek ve vypouštěných odpadních vodách.

Otravu Bečvy z 20. září 2020, při níž uhynulo přes 39 tun ryb, podle rozhodnutí vsetínského okresního soudu z loňského října způsobila společnost Energoaqua. Trest ale firmě neuložil. Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná.

Firma se však při havárii podle soudkyně Ludmily Gerlové mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil.

X X X

Podnik patřící Agrofertu zažaloval ministerstvo zemědělství kvůli vrácení dotace

Drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert podal žalobu na ministerstvo zemědělství. Snaží se tak bránit tomu, že musel vrátit dotaci 1,6 milionu korun, kterou Česko nedostane proplacenou z fondů Evropské unie kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ve čtvrtek o tom informovaly server iROZHLAS.cz a Český rozhlas-Radiožurnál.

Evropská komise, jeden z hlavních orgánů EU, označila v minulosti ve svém auditu za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády. Podle auditorů Babiš rozhodoval o záležitostech týkajících se fondů EU a zároveň dál ovládá Agrofert, ačkoli akcie svých firem vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

O vrácení dotace, kterou chtěla firma použít na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku, rozhodl v roce 2022 Státní zemědělský intervenční fond, který v Česku rozděluje dotace do zemědělství. Společnost s tím nesouhlasila a odvolala se k nadřízenému úřadu, tedy k ministerstvu zemědělství. To ale rozhodnutí fondu potvrdilo a letos v lednu musela firma dotaci vrátit. Nyní se zrušení tohoto rozhodnutí domáhá u Městského soudu v Praze.

„Obecně platí, že se na soud obracíme v případě, kdy jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a byli jsme kráceni na našich právech,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Soud informoval ministerstvo o podání žaloby v březnu, sdělil serveru mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Podle Českého rozhlasu to přitom není první žaloba, kterou se snaží koncern vracení dotace zvrátit. Na podzim 2022 podala společnost Schrom Farms žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Rozhodnutí fondu totiž vychází z pokuty, kterou Česku vyměřila Evropská komise jako výsledek auditu střetu zájmů v oblasti zemědělských dotací. Dotace měla být spolufinancována z unijních peněz, ale Evropská komise ji odmítla proplatit. Spadá totiž do období vládního angažmá Andreje Babiše, a proto podle Bruselu porušuje českou i unijní legislativu ke střetu zájmů.

Společnost Schrom Farms se proto před soudním tribunálem EU dožadovala toho, aby bylo zrušeno tzv. prováděcí rozhodnutí, kterým Brusel vyloučil zmíněnou dotaci z unijního financování. Před evropským soudem ale Agrofert neuspěl. Loni na podzim soud žalobu odmítl.

X X X

AMERIKA  PRCHÁ  Z  NIGERU

Američané to vzdali taky, stáhnou vojáky z Nigeru. V pozadí je ruský vliv

Spojené státy stáhnou své vojáky z Nigeru. Na konci minulého roku bylo v Nigeru na dvou základnách více než tisíc amerických vojáků, kteří se podíleli na boji proti radikálním islamistům.

Vojenská vláda Nigeru, která se loni k moci dostala pučem, v polovině března s okamžitou platností zrušila dohodu, která umožňovala pobyt amerických vojáků na území této africké země. Niger obratem začal v posledním roce prohlubovat vazby s Ruskem.

Junta uvedla, že přítomnost amerických vojáků v zemi je nelegální a v rozporu s ústavními a demokratickými pravidly, protože byla Nigeru jednostranně vnucena v roce 2012.

Američtí vojáci se podíleli v Nigeru na boji s příslušníky teroristické organizace Islámský stát (IS) a dalších radikálních islamistických skupin, které se hlásí k teroristické síti Al-Káida. Podrobnosti k harmonogramu stahování amerických jednotek ze země zatím nejsou známy.

Do loňského puče byl Niger, který býval francouzskou kolonií, klíčovým spojencem Spojených států a Francie v oblasti Sahelu. Vojenští vládci se ale připojili k juntám v Mali a Burkina Fasu a vazby se Západem zpřetrhali. Už dříve zemi opustili francouzští vojáci, kterých bylo zhruba 1500.

X X X

V  ČR  PRACOVAT  CIZINCI  BEZ  POVOLENÍ

Už bez nutnosti pracovního povolení v Česku. Kterých cizinců se to má týkat

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty. Přístup na trh práce by měli mít volný. Počítá s tím návrh nového nařízení vlády, které připravilo ministerstvo práce.

Opatření má usnadnit situaci expertům a manažerům z cizích států. Na konci března úřady práce evidovaly 9271 zaměstnanců a zaměstnankyň ze sedmi vybraných zemí. Seznam států bude moci kabinet upravovat podle aktuálního stavu na trhu práce po projednání v tripartitě.

„Při výběru států bylo přihlédnuto zejména k tomu, že je pro Českou republiku prioritou podpora přijímání a zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků a z bezpečnostního hlediska se v případě vybraných států jedná o státy s minimálním stupněm rizika,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj má opatření usnadnit a urychlit vstup na český trh práce cizincům, kteří patří mezi nadprůměrně placené. Snížit se má i administrativní zátěž zaměstnavatelů.

Od července by měla začít platit novela o zaměstnanosti. Podle ní by povolení k práci, kartu zaměstnaneckou, modrou či vnitropodnikově převedeného zaměstnance neměli potřebovat lidé ze států na novém seznamu. Ten má vláda stanovovat ve svém nařízení po projednání v tripartitě.

Lidé ze zemí mimo EU a Evropský hospodářský prostor potřebují teď k práci v Česku povolení či karty. Někteří zaměstnavatelé a investoři poukazovali na zdlouhavý postup, který komplikuje situaci při přivážení expertů. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že země na seznamu patří ve světě mezi ekonomicky nejsilnější a ČR dlouhodobě stojí o intenzivní spolupráci.

Autoři předpisu podotýkají, že v těchto státech ale „nelze vyžadovat reciproční přístup“ k českým pracovníkům. Podle ministerstva má sice Česko s většinou zemí ze seznamu kromě USA a Británie uzavřené dohody, podle nichž není povolení k práci potřeba, ale příliš se nevyužívají.

Zastávají vyšší pozice

Resort připomíná, že cizinci z vybraných států v ČR nejsou a nepracují nelegálně, nežádají tu také o azyl. Zastávají obvykle vyšší pozice a vykonávají kvalifikované práce. Úřady práce evidovaly na konci prvního čtvrtletí 9271 zaměstnanců a zaměstnankyň ze sedmi zemí na seznamu.

Víc než polovina pracovníků měla vyšší odborné, vysokoškolské či doktorské vzdělání a víc než 80 procent pracovalo na pozicích pro vysoce kvalifikované. Mezi všemi zaměstnanými cizinci v Česku má vyšší vzdělání asi desetina a na vysoce odborných postech je necelá pětina.

Lidé ze sedmi vybraných zemí představují 1,1 procenta zahraničních zaměstnanců v ČR, kterých bylo na konci března 817.940. Z USA pocházelo 2505 pracovníků a pracovnic, z Británie 4434, z Nového Zélandu 93, z jižní Koreje 929, z Japonska 717, z Kanady 389 a z Austrálie 204.

X X X

Poslanci kontrolující BIS vyslechli nahrávky spojené s Bystroněm z AfD

Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) si minulý týden vyslechli audionahrávky, které se vztahují ke kauze německého poslance AfD Petra Bystroně a proruského portálu Voice of Europe. Na jedné z nahrávek Bystroň údajně přebírá 20 tisíc eur (přes půl milionu korun) od propagandisty Arťoma Marčevského.

Zjištění přinesl český deník N společně s týdeníkem Zeit a veřejnoprávní televizí ARD. Právě Arťoma Marčevského, který měl Petru Bystroňovi předat úplatek, česká vláda zařadila na sankční seznam. Zdůvodnila to jeho propojením s činností proruské sítě Voice of Europe, usilující o ovlivnění voleb do Evropského parlamentu (EP). Šéf kontrolní komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) řekl, že to, co zaznělo, potvrzuje vyjádření kabinetu. Bystroň, který je dvojkou Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do EP, obvinění odmítá.

Kontrarozvědka se k údajnému přehrání nahrávek vyjadřovat nechce. „Co bylo předmětem uzavřeného jednání sněmovní komise, rozhodně komentovat nebudeme,“ sdělil mluvčí BIS Ladislav Šticha. Šéf komise Bělobrádek řekl, že to, co poslanci viděli a slyšeli, potvrzuje vyjádření vlády. „To, co zaznělo jinde a v médiích, například v Německu, to mi komentovat nepřísluší,“ uvedl.

Kontrolní komise, do které patří osm poslanců, podle Deníku N vyslechla čtyři nahrávky, přičemž na dvou z nich byl údajně Bystroň. Komise naposledy jednala minulý čtvrtek. „První nahrávka byla z auta Marčevského. Bystroň si tam podle nahrávky od Marčevského přebíral peníze, konkrétně 20 tisíc eur,“ řekl redakci jeden z členů komise. Podle dalšího poslance Bystroň na nahrávce šustil penězi a přepočítával je.

Bystroň, který je dvojkou Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do EP, obvinění odmítá, postavili se za něj poslanecká frakce i lídři strany. BIS vyzval k tomu, aby údajné nahrávky zveřejnila. Kontrarozvědka na to na dotaz ČTK reagovala vyjádřením, že politici, natožpak z jiných zemí, nejsou partnery BIS. „My spolupracujeme s kolegy ze zpravodajských služeb řady zemí včetně Německa, to jsou naši partneři,“ uvedl mluvčí BIS.

Na další nahrávce podle zdrojů Deníku N hovoří Bystroň s Marčevským o mediální platformě Voice of Europe, jiná má zachycovat Marčevského s jeho spolupracovníkem v pražských kancelářích Voice of Europe, jak údajně rozděluje peníze. Není ale jasné, pro koho či na co měla být hotovost konkrétně určena, píše server.

Vláda koncem března rozšířila národní sankční seznam o proruskou zpravodajskou platformu Voice of Europe, politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a Marčevského. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie.

Fiala a belgický premiér Alexander De Croo v úterý poslali dopis hlavám institucí Evropské unie a lídrům členských států, v němž informují o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu EP a do voleb. Píše se v něm, že pokusy o vměšování „zahrnovaly předání hotovosti, především v ČR“.

BIS podle Deníku N předala německým tajným službám ještě jméno dalšího politika, kterého z napojení na proruskou vlivovou síť podezírá. Jde o lídra kandidátky AfD v evropských volbách Maxmiliana Kraha. Podle německých tajných služeb byl Krah přímo v pražských kancelářích Voice of Europe, a to loni 15. října a 12. prosince.

X X X

ČR propadly pozemky za pět miliard. Vlastníci se o ně včas nepřihlásili

Česko letos velmi zbohatlo. Získalo do svého majetku rozsáhlé pozemky miliardových hodnot po lidech, které se nepodařilo identifikovat v katastru nemovitostí. Mezi bezprizorními plochami jsou i kuriózní jako hřbitovy, sportoviště či školky. Stát většinu nabytých pozemků nabídne k odkupu, dostat se k nim mohou i jednotlivci.

Původními vlastníky byli ti, kteří emigrovali před desítkami let, zapomněli uvést svou půdu v dědickém řízení, nebo z jiných důvodů na svou půdu zapomněli a v katastru neměli správné údaje. Pátrání po nich běželo deset let, lhůta skončila 31. prosince 2023 a kde se vlastník nenašel, tam propadly státu. Nařizuje to občanský zákoník.

X X X

ČERNOCHOVÁ  VYHAZUJE  ŠĚFA  ROZVĚDKY  BEROUNA

Končí šéf rozvědky Jan Beroun, Černochová ho odvolá před koncem smlouvy

Generál Jan Beroun ještě před týdnem jednal s šéfem CIA Wiliamem Josephem Burnsem přímo v sídle americké tajné služby. Podle informací deníku Blesk má ale brzy v čele Vojenského zpravodajství brzy skončit. Zprávu o ukončení spolupráce listu potvrdilo ministerstvo obrany.

Pro Berouna bylo jednání tečkou za 10 lety ve vedení tajné služby, jak Blesku potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z vládních kruhů, které si nepřály být jmenovány.

„Generálu Berounovi letos v říjnu podle smlouvy s českou armádou končí služební závazek a v čele Vojenského zpravodajství už nebude pokračovat,“ uvedl jeden ze zdrojů Blesku. Šéf Vojenského zpravodajství má být údajně odvolán do několika týdnů, smlouva mu ale končí až v říjnu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce údajně ukončit spolupráci s Berounem a jmenovat nového ředitele tajné služby. Měl by jím být špión s letitými zkušenostmi. Její rozhodnutí však musí teprve posvětit vláda, která by o tom měla jednat v příštích týdnech.

„Jmenování ředitele Vojenského zpravodajství je v personální pravomoci ministryně obrany. S Vašimi dotazy se, prosím, obraťte na tiskové oddělení odboru komunikace ministerstva obrany,“ napsal Blesku mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Ministerstvo i vláda však odmítla záležitost dále komentovat.

Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace o možném vojenském ohrožení České republiky či o činnostech, které ohrožují její obranu. Získává a shromažďuje tak informace, které svědčí o riziku terorismu, organizovaného zločinu a sabotáží. Od roku 2015 se také podílí na zajišťování kybernetické obrany země. Své informace služba získává od lidských zdrojů, odposlechu radiového provozu či analýzy satelitních snímků.

Beroun byl do funkce ředitele Vojenského zpravodajství jmenován v říjnu 2014. Neměl tehdy za sebou ani rok na své pozici, když stál před hrozbou odvolání. A to kvůli unesené pětici Čechů v Libanonu, z nichž jeden byl příslušník zpravodajství Martin Psík, který měl na místě plnit úkoly tajné služby.

X X X

Neřešený problém. Přes milion Čechů je závislých na legálních lécích

V Česku nebezpečně přibývá lidí závislých na lécích, které ovlivňují psychiku. Nejčastěji jde o legální, snadno dostupné léky proti bolesti, na nespavost, úzkosti nebo deprese. Stát situaci sleduje, ale neřeší. Vyplývá to i z poslední zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Na problém upozorňuje také protidrogová kampaň Zkratky, za kterou stojí Česká asociace pojišťoven a policie. Zatímco před covidem odborníci odhadovali, že na lécích je závislých asi 900 tisíc lidí, nyní až 1,2 milionu. Mnozí přitom škodí nejen sobě, ale ohrožují i okolí, třeba za volantem.

Jenže nejsou vidět. Většina totiž užívá legální návykové léky na recept a takové řidiče policie běžně neodhalí. Pouze ty, kteří si míchají z léků koktejly kombinované s drogami a alkoholem.

Působila jako opilá, ale nebyla

Zuzana, která si potrpěla na značkovou módu, se po rozvodu změnila. „Chovala se divně, oblečení měla ušmudlané, silonky roztrhané. Podezřívali jsme ji, že to přehání s alkoholem, ale ona to odmítala a my ji neviděli pít,“ líčí jedna ze Zuzaniných kamarádek. Až po delším čase přátelé zjistili, že žena má deprese a je závislá na lécích. Přiměli ji k delší odvykací léčbě, která pomohla.

Odborníci na léčbu závislostí i další lékaři či farmaceuti upozorňují na bobtnající problém s legálními léky už dlouho. I na to, že vláda sleduje situaci od roku 2021 prostřednictvím Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, ale nijak zvlášť ji neřeší. Přemíra legálních návykových léků přitom každý rok dostane do nemocnic okolo 300 lidí a předloni zabila čtyřikrát více lidí než kokain.

Když léky více škodí

Důvodů, proč lidé začnou užívat psychoaktivní léky, tedy sedativa, hypnotika nebo opioidy, které ovlivňují centrální nervovou soustavu, je více: bolesti, stresy, úzkosti, nespavost, deprese… Většina lidí dostává recepty od svých lékařů.

„Problém je, že mnozí lidé se po čase bez těchto návykových léků už neobejdou. Zvyšují si dávky, receptů se dožadují od více lékařů nebo je shánějí i na černém trhu. Pozvolna se dostávají do situace, kdy jim léky více škodí, než pomáhají,“ líčí poradce národního protidrogového koordinátora Viktor Mravčík.

„V roce 2022 mělo problémy s užíváním psychoaktivních léků osm až třináct procent populace nad 15 let, asi desetina mužů a až 14 procent žen. Jejich počet roste,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. Podotkla, že tito lidé užívali léky častěji nebo ve vyšších dávkách, než jim doporučil lékař, případně je získali i bez předpisu.

„Snažíme se veřejnost upozornit na to, že nadužívání psychoaktivních léků a jejich kombinace s alkoholem, jinými léčivy či nelegálními drogami zvyšuje riziko vzniku závislosti, závažné otravy i dopravní nehody,“ říká Milada Veselá, vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání České asociace pojišťoven.

Z výzkumů plyne, že zhruba půl milionu lidí bere příliš mnoho opioidních analgetik, což jsou silné léky na bolest. Asi dvojnásobek lidí užívá rizikově hypnotika na spaní či sedativa na uklidnění, která uvolňují organismus, ale také zhoršují vnímání, zpomalují dýchání i reflexy. Při předávkování mohou způsobit ztrátu vědomí a smrt.

Závislost na lécích si mnozí lidé odmítají připustit, natož ji řešit. „Kamarád dostane léky na bolest, kdykoli si řekne. Sám si zvyšuje dávky, bere k tomu i prášky na spaní, zkouší konopí a další látky. Marně mu říkám, že je na lécích závislý,“ popisuje žena problém šedesátiletého muže, který měl v poslední době už dvě autonehody. Poprvé vrazil do vozu před sebou, podruhé nedal přednost v jízdě.

I když za volant sedá řada lidí pod vlivem legálních návykových léků, policie to běžně neodhalí. „Při silniční kontrole řidičů můžeme pomocí testů zjistit jen to, zda neřídí pod vlivem zakázaných látek, jako jsou alkohol a omamné či psychotropní látky,“ říká mluvčí policistů Karlovarského kraje Jan Bílek.

Bez léků ryla nehty do zdi

Zbavit se závislosti není snadné. Na chvíle, kdy před lety překonávala těžké abstinenční příznaky, vzpomíná seniorka Jana, která kvůli stresům nemohla spát a lékař jí předepsal silný lék na spaní Rohypnol.

Po čase mi došlo, že se každý den třesu jen na to, až polknu další prášek.

„Když mi po čase došlo, že se každý den třesu jen na to, až polknu další prášek, všechny jsem zlikvidovala. Dalších deset dní ale bylo strašných. Bez léků jsem trpěla tak, že jsem ležela a drápala nehty do zdi. Ale zvládla jsem to,“ líčí žena.

Rohypnol už v Česku není, jiné návykové léky ano. Řada závislých potřebuje při odvykání pomoc odborníků i svých blízkých. Jako padesátnice Martina, která po rozvodu propadla depresím. Psychiatra přesvědčila, že jede na půl roku do ciziny, a on jí napsal léky do zásoby. Kromě toho získala od dalšího lékaře recepty s větším množstvím léků proti úzkosti na jména jiných lidí. Když to zjistil její bratr, přinutil ženu, aby nastoupila do léčebny.

Ze závislosti na lécích se ročně léčí přibližně 2,5 tisíce uživatelů sedativ a hypnotik. Tři čtvrtiny pacientů jsou ve věku od 45 let, téměř čtvrtina pacientů má 70 a více let.

Poradí Národní linka odvykání

Lidé, kteří chtějí řešit jakoukoli závislost, se mohou obrátit na řadu lékařů, léčeben, komunit nebo zavolat na číslo 800 350 000 bezplatné Národní linky pro odvykání.

Podle odborníků ale Česko řeší problémy se závislostí na lécích až poté, co vygradují. Nesnaží se jim předcházet. Myslí si to i předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. „Spotřeba návykových léků roste. Před covidem s nimi odcházel asi každý čtvrtý klient, dnes téměř každý druhý,“ říká lékárník.

Podle něj to má více důvodů. „Když lidé trpí bolestí, úzkostí či nespavostí, často to souvisí s psychikou, ale o tom s nimi lékaři nemluví, rovnou jim napíšou psychoaktivní léky,“ míní Hampel.

Stát podle něj předepisování návykových psychofarmak s výjimkou některých opiátů neomezuje, což by měl. A zdravotní pojišťovny by měly motivovat lékaře i lékárníky, aby nahlíželi do lékových záznamů pacientů, kde lze zjistit, které léky a v jakém množství užívají.

„Lékový záznam je přístupný lékařům i farmaceutům už od roku 2018 (s výjimkou lidí, kteří k tomu nedají souhlas), ale téměř se nevyužívá, protože na to nikdo nemá čas,“ dodává Hampel.

Výdej návykových léků může stát snížit, když je zařadí do Registru léčivých přípravků s omezením. „Tento nástroj však není pro regulaci psychoaktivních léků dostatečně využíván. Loni bylo v kategorii léčivých přípravků s omezením jen pět léků a žádný nebyl ze skupiny sedativ, hypnotik, anxiolytik (na úzkosti) či opioidů,“ uvádí zpráva monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které patří pod Úřad vlády.

Stát zatím změny nechystá

Ministerstvo zdravotnictví o problémech ví, debatě o změnách se nebrání, ale omezit psychoaktivní léky nechce. „Budeme apelovat na lékaře, aby více využívali lékový záznam a řídili se doporučením u léků určených ke krátkodobé léčbě,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob. „Při dodržení pravidel je široká dostupnost psychoaktivních léčiv žádoucí,“ vysvětluje, proč stát zatím žádné změny nechystá.

X X X

V  ČR boom terapií z gauče. Duševní potíže řeší tisíce lidí online

Přibývá lidí, které ničí stres, úzkost či deprese. Když hledají pomoc u psychiatrů, psychologů i psychoterapeutů, jejich zoufalství roste – ordinace totiž nové pacienty nepřijímají nebo nabízejí termíny za řadu měsíců. Proto teď Česko zažívá rozmach online péče i zcela nových digitálních terapií.

 Trend podporují také zdravotní pojišťovny. „Abychom zlepšili dostupnost péče, přispíváme na osobní i online konzultace u smluvních terapeutů. Lidem s úzkostí či depresí a žádankou od lékaře hradíme navíc unikátní program Mindwell, který poskytuje terapii v digitální formě,“ říká mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

V době covidu začala online sezení, lze tak pomoci mnohem více lidem. Výhodou online spojení je hlavně rychlost, někdy se klient dočká pomoci do pěti minut.

Digitální terapie plně hradí i vojenská pojišťovna a částečně pojišťovna ministerstva vnitra. Další to zvažují, jelikož program stojí 14 tisíc korun. I většina lidí váhá, zda tolik investovat, když netuší, jak by jim pomohla „nějaká aplikace“. Ale třeba v Anglii jsou digitální programy propojené s péčí osobních terapeutů rozšířené už dlouho.

Česká digitální novinka

„Právě zkušenost z ciziny mě inspirovala k vývoji podobného programu pro Česko. Nazvali jsme ho Mindwell, což v překladu znamená mysli dobře,“ říká ředitelka projektu Jelena Holomany s tím, že pro veřejnost spustil program loni zdravotnický holding AKESO.

„Autory digitální terapie jsou renomovaní odborníci, psychiatr Ján Praško a klinická psycholožka Marie Ocisková. Naše platforma je hravější, zábavnější a pro uživatele více návodná, než bývají ty anglické,“ dodává Holomany.

Novinku už vyzkoušelo téměř tisíc lidí. A sedmadvacetiletou Martinu z Prahy nadchla. „Pomáhá mi znovu nastartovat život. Už po první terapii jsem cítila úlevu a naději, že může být lépe. Po dalších jsem některé věci pochopila, změnila přístup a zlepšily se vztahy v rodině,“ líčí žena. Lehčí psychické potíže měla už v dospívání. Úzkosti, deprese i myšlenky na smrt přišly později. Vyhledala lékaře, chodila i k psycholožce, ta jí ale moc nepomohla. Před několika měsíci se žena zhroutila a stále je na nemocenské. Když hledala na stránkách své pojišťovny informace o podpoře duševního zdraví, našla odkaz na Mindwell.

Vyplnila online dotazník a čekala, že ji spojí s terapeutem, s nímž si promluví osobně či online. Zjistila, že jde o digitální program s řadou animovaných i hraných videí, audionahrávek, obrázků, diagnostických dotazníků a interaktivních cvičení. Program je rozdělený do dvanácti modulů, každý odpovídá terapii v rozsahu 1,5 hodiny. Martina tvrdí, že jí terapie pomáhají v seberozvoji – učí se chápat příčiny potíží i negativních pocitů a měnit naučené vzorce chování.

S odborníky sice nemluví z očí do očí a témata jsou daná, ale v interaktivních cvičeních řeší vlastní problémy. „Na konci každé terapie vidí vše vyplněné můj psychoterapeut, který to vyhodnotí a výsledky mi posílá písemně. Mimo jiné mi poradil, ať změním psycholožku, která mi nesedla. Už mám jinou a pomohlo mi to,“ popisuje Martina. Oceňuje, že s programem může pracovat, když se na to cítí a kdykoli si odpočinout. „Někdy to přeruším, vybrečím se a pokračuji. Každý modul končí zklidňující meditací,“ přibližuje digitální terapii žena.

Pro psychicky nemocné jde o doplněk léčby. Ale protože dostat se do ordinací je problém, desetitisíce lidí už běžně využívají terapie online, tedy formou videohovorů. Na ty přispívá většina pojišťoven, částkami od 2,5 do 10 tisíc korun. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna proplácí 500 korun za nejvýše deset sezení ročně, tedy až pět tisíc.

Přibývá lidí, které ničí stres, úzkost či deprese. Když hledají pomoc u psychiatrů, psychologů i psychoterapeutů, jejich zoufalství roste – ordinace totiž nové pacienty nepřijímají nebo nabízejí termíny za řadu měsíců.

100 tisíc online sezení za rok

„Odborníků na duševní nemoci není v Česku málo, ale problém je najít termíny pro osobní setkání, které by vyhovovaly jim i pacientům. V době covidu začala online sezení. Ukázalo se, že tak lze pomoci mnohem více lidem,“ říká Lukáš Krčil, spoluzakladatel platformy Hedepy, která nabízí online péči psychoterapeutů i psychiatrů v Česku, ale i v dalších deseti zemích.

Spolupracujících psychiatrů má společnost deset, psychoterapeutů stovky. V roce 2020 s nimi zprostředkovala prvních osm set online hovorů, loni okolo 100 tisíc a letos do poloviny dubna už 50 tisíc.

„Zájem roste. Každý náš klient si může z videoportrétů vybrat terapeuta podle sympatií i podle toho, s kterými pojišťovnami má smlouvu. Výhodou online spojení je hlavně rychlost, někdy se klient dočká pomoci do pěti minut,“ líčí Krčil.

Mnozí odborníci totiž pracují i večer či v noci, připojit se mohou odkudkoli. „To platí i pro klienty, kteří oceňují možnost terapie z domácího gauče,“ vysvětluje Krčil. A dodává, že také nabízejí digitální terapii – v aplikaci mají zdarma dostupné třeba dechové cvičení, které člověka ve stresu zklidní do tří minut.

Online péči nabízí stále více portálů i jednotlivých odborníků. Ceny se pohybují od 800 do 1 300 korun za hodinu, ale ne všichni mají smlouvy s pojišťovnami. Jako třeba psycholožka a psychoterapeutka Marie Jahodová z Brna. Zatím je na mateřské dovolené, proto si domlouvá jen několik sezení v měsíci.

„Některým klientům stačí jedno online setkání, ale většina se vrací,“ říká Jahodová s tím, že i podle studií není rozdíl v efektivitě psychoterapie mezi osobním sezením a videohovorem. Lidí, kteří preferují online prostor, podle ní přibývá. Ale jsou i tací, kterým vyhovuje setkání tváří v tvář. Ty zatím odkazuji na kolegy,“ dodává Jahodová.

Kde hledat rychlou pomoc Zdravotní pojišťovny mají na webových stránkách konkrétní programy podpory duševního zdraví. Hedepy, Mojra, Tymosi, NEO Centrum, Shifto i jiné společnosti či odborníci nabízejí online terapie formou videohovorů, ale i konzultace po telefonu nebo e-mailu. Mindwell je unikátní digitální terapeutická platforma, kterou nabízí zdravotnický holding AKESO. Klient s ní pracuje samostatně, ale dostává zpětnou vazbu od terapeuta. Nepanikař je mobilní aplikace pro první pomoc při záchvatu paniky či jiných duševních potížích.