Fiala, Válek, Jurečka a celá koalice směšní poskoci a právem dvě třetiny národa volají po jejich odstoupení, demisi. ČR potřebuje novou vládu a dosáhnout se toho musí dalšími demonstracemi, gen. stávkou, jako Václav Havel. Na žádné sliby Fialy, Válka a spol. nepřistupovat, ale trvat jen na demisi vlády. Nová vláda se připravuje i v Německu, kde je stejně neschopný Scholz, jako Fiala.   

ČR  MUSÍ  ŘÍDIT  ODBORNÍCI,  NIKOLIK   STRAŠÁCI,  JAKO  JE  FIALA

FIALU  ZE  STRAKOVKY  K  DOBYTKU,  SPÍŠ  SI  POROZUMÍ

Fiala navštívil kravín, Jurečka vyrazil do ulic.

Zatímco v Praze a dalších městech se v pondělí protestovalo a mnohé školy i některé firmy stávkovaly, premiér Petr Fiala (ODS) se davům demonstrantů vyhnul. Navštívil soukromou zemědělskou školu na Vysočině a kravín v družstvu Pooslaví Nová Ves, kterému šéfuje bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

Fiala se ještě před začátkem stávky vyjádřil, že je s odbory připraven jednat, ale nikoliv za takovéto situace: „Až se odbory budou chtít vrátit ke konstruktivnímu jednání a nebude to pod tlakem a hrozbou dalších protestů, jsme samozřejmě připraveni jednat.“ V pondělí se nenechal vyvést z míry a v pondělí absolvoval svůj měsíce plánovaný program.

 Jedním z bodů byla návštěva soukromé Agro školy v Pozďatíně na Třebíčsku, kde si Fiala a ministr zemědělství Marek Výborný promluvili s žáky. Budoucí zemědělce zajímalo, jakou mají pracovní dobu nebo zda je práce vůbec baví. Pak ještě obdrželi politici dárečky a pokračovali ve své cestě dál.

Další kroky ministra zemědělství a předsedy vlády směřovaly do zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves, které vede vicepremiérův bratr Lukáš Jurečka. Politici si na nohy navlékli igelitové návleky a absolvovali prohlídku podniku. Celá návštěva se nesla v klidné atmosféře, která se nedala srovnat s tou, jaká panovala v Praze.

 Premiérovu návštěvu kravína zkritizoval ve vysílání CNN Prima NEWS předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Řekl, že kdyby tušil, jaký je Fialův program, byl by v jeho kritice ještě mnohem ostřejší.

 A co v pondělí dělali další členové vlády? Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal s lékaři. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka kvůli stávce zrušil plánovanou cestu do Bruselu, odboráři s ním ale jednat nechtěli, a tak vyrazil mezi stávkující do ulic. Další vládní činitelé dodrželi svůj předem naplánovaný program –⁠ ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v Maďarsku jednal o migraci a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) společně s šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) byli na konferenci o evropské kosmické agentuře.

Prezident Petr Pavel je na pracovní návštěvě v Římě. Skrze svůj odbor komunikace ale vydal prohlášení, ve kterém stávku zhodnotil jako oprávněný a legitimní způsob vyjádření nějakého postoje. Nicméně, k nalezení řešení problému je podle Pavla potřeba spíše sedět za jedním jednacím stolem a nikoliv protestovat.

X X X

ŘEŠENÍ  ČR:  NOVÁ  VLÁDA  PRO  LIDI,  LÉKAŘE,  ŠKOLY,  PODNIKY…

ŽÁDNÝ  BALÍČEK,  HLAVNĚ  SE  POSTARAT  O  LIDI  DNES  V  ČR,

STÍHAT  FIALU  ZA  MILIARDY  VYHOZENÉ  DO  CIZINY,  ZRUŠIT  ZBYTEČNÁ

MÍSTA  VE  VLÁDĚ,  NADBYTEČNÉ  NÁMĚSTKY,  AGENTURU  SPORTU  ATD

 Šichtařová se obula do politiků: Jen populistické štěky, řešení nenabízí vláda ani opozice

Ani jedna ze současných parlamentních stran nepřišla se souborem řešení, který by vedl ke zlepšení ekonomické situace. Řekla to ekonomka Markéta Šichtařová v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Od politiků se prý většinou ozývají jen „populistické štěky“, z vládní koalice ani z opozice však nikdo nepřišel s komplexním řešením.

Politici podle Šichtařové mluví izolovaně buď o příjmech, nebo o výdajích, tyto dvě strany však nikdy nespojí v nějaký smysluplný celek. „Neslyšela jsem nikoho, kdo by řekl: ,My snížíme jak příjmy, tak výdaje, a ty snížíme více.‘ To by podle mi dávalo absolutní smyl,“ vysvětlila.

 Ekonomka v pořadu zmínila dva body, které by mohly pomoci navrátit Čechům ztracenou důvěru v ekonomiku a vládní řešení. Prvním z nich je stabilita institucí ve smyslu zákonů a daňových sazeb. „Když budeme každý rok dělat reformu reformy, tak to žádná stabilita není. Velmi to komplikuje podnikatelské prostředí,“ podotkla. „Země, které mají stabilní institucionální prostředí, dlouhodobě prosperují, na rozdíl od zemí, které ho neustále mění,“ odkázala Šichtařová na statistiky.

Konsolidační balíček ekonomiku nespasí

Veřejné finance podle ní rozhodně neuzdraví zvyšování daní ani konsolidační balíčky. Česká ekonomika by se prý velmi rychle rozjela, kdyby odbourala transfery, do nichž jde zhruba jedna třetina vládního rozpočtu. „Jsou to nějaké dotace jakéhokoliv typu plynoucí kamkoliv. Znemožňují například, aby penzisté měli vyšší důchody,“ upřesnila druhý bod.

Díky konsolidačnímu balíčku se schopnost Česka splácet závazky zlepší, uznala na druhou stranu Šichtařová. Upozornila však, že kromě toho je důležitá i ekonomická strategie: „Jestli jsou veřejné finance zdravé a z ekonomiky se může stát dravá štika, nebo jestli bude zabředávat do nějaké stagnace.“

Balíček může zlepšit důvěryhodnost v očích zahraničních fondů, které nakupují státní dluhopisy, to ale podle Šichtařové není pro tuzemské hospodářství relevantní. „Česká ekonomika nefunguje proto, aby byly zahraniční fondy spokojené, funguje pro Čechy a české podnikatele. Z jejich pohledu se důvěra moc nezvyšuje. Akorát mají pocit, že je zde méně stabilní institucionální prostředí, protože se jim zvyšují daně,“ okomentovala.

X X X

EXPERTI:  NEPOSLOUCHAT  JEŠITNÉHO  FIALU ,  KTERÝ  LŽE,  JAK  TISKNE

STÁVKOVAT  SE  MĚLO  UŽ  LONI,  BEZ  ODVAHY  TO  NEJDE,  JAK  TVRDIL  HAVEL

ŽÁDNÁ  MÍRNOST  NA  FIALU  A  SPOL

Stávkovat se mělo již vloni. Premiér je uražen ve své ješitnosti, míní politolog

Tisíce škol v Česku stávkují, vadí jim nedostatek peněz v rozpočtu na příští rok. To se přímo dotýká nepedagogických pracovníků. Vláda premiéra Petra Fialy by měla podle politologa Lukáše Valeše podat demisi, vidí to jako jediné možné řešení. Řada ministrů, včetně premiéra, podle něj žije ve věži ze slonoviny a virtuálním světě.

„Jsem připraven jednat, ale ne pod tlakem,“ kritizoval premiér Petr Fiala stávku odborů. Nyní a za této atmosféry to ale podle něj nemá smysl. Jeho slova mezi stávkujícími rezonují a politolog Lukáš Valeš považuje politické odpovědi stávkujícím za živnou půdu kritikům současné vlády.

Přikládání do kamen kritikům vlády

„Mě to nepřekvapuje. Bohužel tím spíš přikládají do kamen kritikům téhle vlády. Tím, že nemá reflexe a je si jistá, že jde správným směrem. K tomu současnému stavu, dnešní stávce muselo dojít. Zejména s ohledem na učitele. Víme dlouho, že jsou zde dva problémy. Jedním je financování nepedagogických pracovníků a výhled na krácení spojených hodin, což by výrazně ohrozilo už tak mizernou kvalitu českého vzdělávání,“ říká politolog z NEWTON University.

Podle něj se přitom vše dalo vyjednat a ke stávce by nemuselo dojít. „Jenže pan premiér a pan ministr jsou přesvědčeni, že jdou správnou a jedinou možnou cestou. Tím zatahují občany do stávky,“ dodává.

Vypadá to, že pan premiér mávne rukou. Je uražen ve své ješitnosti a je pro něj nepochopitelné, že si občané vůbec stěžují. Myslí si, že to řídí dobře.

Lukáš Valešpolitolog

Premiér Fiala označil stávku za neodůvodněnou a odbory podle něj jednají nezodpovědně. Jeho názor ale sdílí pouze čtvrtina lidí v Česku, zbytek s ním nesouhlasí.

Podle STEM/MARK si i téměř polovina voličů vládní koalice myslí, že se premiér mýlí. Více než čtyři pětiny lidí také uvedly, že rozumějí důvodům protestních akcí odborů. V kontextu nesouhlasu s premiérem poměrně výrazně padá voličská podpora. To politologa nepřekvapuje.

„Je spíš pro mě trošku záhadou, že nepadá rychleji, protože když se podíváme na to, že Česká republika je nejrychleji se zadlužující země, máme druhou nejhorší inflaci, zejména nerosteme, což bude ještě problém i do dalších let, to znamená, že nemáme HDP ani na úrovni před covidem. Za takový výsledek nevidím jinou možnost, než demisi vlády,“ míní.

 Odbory jsou vůči vládě příliš mírné

Valeš kritizuje odbory za příliš mírný přístup k vládě. V zahraničí by se podle něj výrazněji stávkovalo již v minulém roce. „Odbory jsou příliš vstřícné k této vládě. Nemyslím si ale, že by to bylo nějakou další politickou ambicí Josefa Středuly. Ten své ambice ukázal útěkem z prezidentské kandidatury. Je pro mě překvapením, že odbory se více probouzí dva roky poté, co země prožívá hlubokou ekonomickou krizi. Navíc se připojují ke školám asi z důvodu vlastní neschopnosti podniknout větší kroky. Připojení ke školám vlastně vychází z tlaku na rozsáhlejší činnost odborů v reakci na vládu a stav,“ myslí si Valeš.

Podle něj bylo i velmi hloupé, když premiér Fiala poukázal nákupem v Německu na rozdílnost cen. „Jsou to všechno spouštěcí mechanismy. Lidé počítají každou korunu a jsou zde již domácnosti, které nevyjdou s normálním příjmem, protože rostou ceny, ale ne platy. Potom si o premiérovi myslí, že si dělá legraci a žije ve virtuálním světě. Protože my všichni ostatní víme už řadu let, že jsou ceny potravin v Německu a zejména v Polsku nižší.“

Reakcí by podle politologa měl být výrazný krok vlády v podobě zastropování cen. „Kdyby pan premiér přišel s tím, že zastropujeme ceny, nebo provedl nějakou razantní akci, tak měl jeho nákupní výlet smysl. Takto to vyznělo jako výsměch normálním občanům a ukázka toho, že politici žijí ve své slonovinové věži a neznají vůbec reálný svět,“ řekl Valeš.

 Stávky se mohou opakovat

Podle něj ale nebude mít stávka nějaký hlubší přínos i přes to, že by vláda razantně reagovat měla. „Vypadá to, že pan premiér mávne rukou. Je uražen ve své ješitnosti a je pro něj nepochopitelné, že si občané vůbec stěžují. Myslí si, že to řídí dobře. Pokud ale nebude vyvozeno nějaké konkrétní řešení, například odvolání některých ministrů a nebude větší míra sociálního dialogu, tak se stávky budou opakovat. Dostaneme se na úroveň Francie.“

Premiér by se měl mít podle Valeše na pozoru nejen před tím, že se blíží volby do Evropského parlamentu, ale i před kritikou ve vlastních řadách. „Výrazný propad hlasů bude mít vliv zejména na krajské volby. V koalici vznikne nespokojenost zejména s ODS a už nyní číhá kritické křídlo vedené Martinem Kubou. Pan premiér by proto měl začít přemýšlet o změnách a krocích i s ohledem na sebezáchovu Spolu,“ dodal na závěr politolog Lukáš Valeš.

X X X

STUDENTI  SE  BOJÍ  O  VZDĚLÁNÍ,  CHUDÁCI  NEMAJÍ  NA  JÍDLO,  BYTY

FIALA  NEVÍ,  CO  JE  TO  ŽIVOŘIT,  DOKÁŽE  MĚSÍČNĚ  ŽÍT  ZA  15,  20  TISÍC?

Bojíme se o vzdělání i výplaty, říkají protestující. Jsme chudáci, vzkazují vládě

Česko v pondělí ochromila stávka škol, do níž se zapojili i další odboráři z průmyslu a služeb. Redakce iDNES.cz vyšla mezi protestující, kterým vadí zejména malé platy nepedagogických pracovníků. Stěžují si také na podfinancované školství. „Všechno se zdražilo, a nikdo neříká, že by se to mělo zlepšit. A taky se to nelepší,“ říká jeden z odborářů, který přišel protestovat na Letenskou pláň.

 Dva dny před stávkou si nachystal transparent a v pondělí okolo sedmé ranní vyrazil do Prahy. Ondřej Nevídal, student z Hradec Králové, přijel protestovat proti škrtům na platech nepedagogických pracovníků, ale i kvůli budoucnosti vzdělání.

„Co vím, tak ze studentstva jsem přijel vyjádřit nespokojenost jen já, ale na odborovou stávku přijel celý kuchařský sbor. Nedovedu si představit, co škrty udělají, jaké budou důsledky toho všeho. Když vidím, že jsou nespokojení i ředitelé, tak vyjadřuji svou nespokojenost taky,“ řekl Nevídal.

„Mělo by se odstoupit od škrtů a nepedagogickým pracovníkům přidat. Připadá mi, že se škrtá na špatném místě. Pokud budeme ubírat z mezd, tak i učitelé budou mít menší motivaci učit, bude to mít dopad na výuku. Zkrátka čím méně vzdělaná společnost, tím horší ekonomický růst,“ dodal student z Hradce Králové, podle nějž by se ministr školství Mikuláš Bek měl „skutečně zamyslet nad tím, kde chce škrtat.“

Nesouhlasí ovšem s jeho názorem, že studenti jsou „rukojmí odborů“. „To by nastalo v případě, že ke škrtům opravdu dojde. Ale bojím se o budoucnost svého vzdělání vzhledem k tomu, že mám ambice na vysokoškolské studium,“ dodal Nevídal.

X X X

FIALOVA  PLATFORMA,  NERV  A  SPOL,  NAJATÍ  FIALOU

POLITICI  OTEVŘENĚ  PŘIZNAT,  ŽE  CHTĚJÍ  ZMĚNU,  JAKO  ODBORY,

JE  TO  VŠUDE  V  CIZINĚ

Odstoupit by bylo iracionální, dezinformátora zvali jiní, říká Středula

Odborový předák Josef Středula nepovažuje výzvu spolku Učitelská platforma k jeho odstoupení za dobrý nápad. Kritiku, že odbory učitelskou stávku zneužily k pozvání proruských dezinformátorů odmítl. V rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že by rezignace na funkci byla iracionální.

Učitelská platforma v pondělí oznámila, že se distancuje od demonstrace a jejích pořadatelů. Reagovala tak mimo jiné na vystoupení blogera, který si říká Vidlák, občanským jménem Daniel Sterzik, na demonstraci. Ten je znám svými proruskými postoji a překrucováním fakt.

Platforma také upozornila, že odbory nikoho neinformovaly, kdo bude na pódiu vystupovat. Poté upozornila, že se ke slovu dostali lidé, kteří na demonstraci neměli co dělat.

Jen odboroví předáci a předačky

Po dnešních protestech se Učitelská platforma ostře vymezila Vaší, potažmo akci odborů v Praze. Podle platformy totiž původní záměr učitelské stávky odbory zneužily a spojily se s lidmi, kteří jsou pro demokracii ohrožením a nikdy na demonstraci neměli vystoupit. Jak to tedy bylo?
Za prvé pana Vidláka (bloger, který si říká Vidlák, občanským jménem Daniel Sterzik pozn. red.) ČMKOS nezvala. Za ČMKOS vystoupili pouze a jen odboroví předáci a předačky, nikdo jiný. Toto byla volba Asociace samostatných odborů. Směřujete dotaz na pana Bohumíra Dufka. Druhá věc se týkala toho, že odbory někomu odebraly nebo ukradly nějakou stávku.

V žádném případě. Nejdříve byl vyhlášen den protestu na 27. 11., kdy o tom rozhodla rada ČMKOS, jehož součástí jsou školské odbory. Následně pan předseda František Dobšík přišel s tím, že oni vyhlásí celodenní stávku, takže součást týdne protestů ČMKOS. Žádné ukradení, naopak zdůraznění toho dne protestu. A jsem velmi pyšný na to, jak to školské odbory perfektně zvládly.

Předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích Petra Mazancová vás vyzvala k odstoupení. Vyslyšíte ji?
Je to úplně iracionální, protože to by se mělo týkat úplně jiné konfederace a rozhodně ne ČMKOS. Nemá to žádnou souvislost. Byl to host, kterého si pozvala Asociace samostatných odborů nikoliv my.

Varoval jsem, aby se nezúčastnili politici

Takže odmítáte, že byste dávali prostor dezinformátorům?
Za ČMKOS rozhodně.

Vy jste o tom tedy nevěděl, že tam bude vystupovat „Vidlák“ tedy Daniel Sterzik?
Já jsem varoval, aby se toho nezúčastnil nikdo z politiků nebo kdokoliv, který má co společného s těmi, o kterých hovoříte. Řekl jsem to na naší koordinační schůzce, ale my jinak nezasahovali do otázky toho, kdo bude nebo nebude vystupovat.

To je na zodpovědnost každé z těch konfederací. My jsme to, co jsme požadovali, naplnili. To znamená: jednoznačně za nás vystoupili pouze odboroví předáci a předačky.

X X X

LÉKAŘI  S  POŽADAVKY  FIALOVI  NEUSTUPOVAT

Lékařům vyšší nabídka nestačila. Válek skoncoval s dalším vyjednáváním

Ministr zdravotnictví se v pondělí odpoledne opět sešel s nespokojenými lékaři a zdravotnickými odbory. Shodu však na odměňování zdravotníků v příštím roce nenašli. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník řekl, že jednání s odbory o růstu platů skončila a že na růst odměn půjde původních 6,8 miliardy korun z úhradové vyhlášky.

„Ministerstvo dalo nejvyšší nabídku na nárůst platů, a to 8,5 miliardy korun od 1.1. 2024, včetně pětiprocentního růstu platů tabulek. To bylo ze strany odborů bohužel odmítnuto jako nedostatečné. K dohodě tedy nedošlo, ale i tak dostanou zdravotníci v příštím roce přidáno, a to podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci Pláteník.

Česká lékařská komora (ČLK) podle viceprezidenta Jana Přády chce po neúspěšných jednáních s resortem o růstu odměňování schůzku s premiérem Petrem Fialou. Schůzka by se měla zřejmě konat ještě tento týden.

Premiér v pondělí večer v Olomouci potvrdil, že se v týdnu chystá sejít s mladými lékaři. Podle jeho slov budou jednání pokračovat. „Jednání vede pan ministr Válek velmi intenzivně, nicméně mladí lékaři mě během víkendu požádali o schůzku, setkám se s nimi,“ řekl dále v pondělí večer novinářům premiér.

Podle něj některé požadavky již ministerstvo zdravotnictví akceptovalo, předložen byl také návrh na úpravu zákoníku práce týkající se přesčasů. „Jsou tam i další požadavky, mzdové a jiné, o kterých se můžeme bavit. Jde o to, abychom zajistili stejnou kvalitu zdravotní péče pro všechny i v budoucnosti. S mladými lékaři je určitě potřeba dál jednat,“ dodal Fiala.

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka nebyla však nabídka ministerstva přijatelná, protože se týká jen státních nemocnic. Odměny ve státních nemocnicích se totiž řídí platovými tabulkami, mzdy v soukromých či krajských jsou stanovené smluvně. Očekává tak výrazné omezení péče v prosinci.

„Počtvrté jsme dostali úplně stejné návrhy. Sliby na zvýšení platů jsou naprosto nepodložené a ignorují všechny lékaře a zdravotní sestry v regionálních nemocnicích, kterých je většina,“ řekl Kubek a současně dodal:

„Kvůli neústupnosti ministra Válka bude v prosinci zdravotní péče zásadním způsobem omezená.“

Změny od roku 2025

Zástupci protestujících lékařů totiž požadovali, aby jim základní plat narostl na úroveň nejméně 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po pondělním jednání řekl, že jak je vidět, tak k navýšení platů od příštího roku dojde.

„Nicméně peníze, které jdou do zdravotnictví, jsou definovány úhradovou vyhláškou,“ podotkl Válek s tím, že více peněz v rozpočtu jednoduše není.

Ministr poté řekl, že ještě v prosinci zřídí skupinu, která bude mít na starost přípravu zákona o odměňování zdravotníků, jak to slíbil. „Začne na něm pracovat tak, aby bylo možné daný zákon předložit v příštím roce k diskuzi a pokud projde a bude schválen tak, aby mohl platit od 1.1. 2025,“ uvedl Válek.

Vrchní ředitel pro legislativu a právo Radek Policar pak otázku změn pracovních podmínek pro zdravotníky, okomentoval, slovy, že postoj resortu zdravotnictví i práce a sociálních věcí zůstává konzistentní.

„Poté rychlé novele zákoníku práce, která má být projednána ve čtvrtek ve Sněmovně, začnou práce na další novele, která upraví další podmínky do budoucna v této oblasti,“ uvedl Policar.

Současně řekl, že se také všechny strany, které v pondělí debatovaly, dohodly na tom, že pošlou případně další návrhy.

Přesčasy vypovědělo přes 6 tisíc lékařů

V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. Podle jejich zástupců to bude v praxi znamenat ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém to je pro pacienty, ale i nemocnice, které tak přijdou o nemalé peníze.

Ministr Válek se už několikrát snažil protest odvrátit. Opakoval, že s navýšením základní mzdy pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví souhlasí. Se zástupci České lékařské komory a odbory se ale nedokázal shodnout na modelu, jakým má k navýšení dojít.

Zatímco lékaři žádali zvýšení tabulkových platů, ministerstvo opakovaně nabízelo stanovení minimálního platu pro všechny kategorie pracovníků ve zdravotnictví. To protestující lékaři odmítali a dál trvali na svých požadavcích.

Ředitelé nemocnic shodně s ministrem sice ujišťují, že akutní péči zajistí v plném rozsahu a omezení plánovaných výkonů bude jen částečné, nicméně mnoha lidem už zdravotníci zrušili termíny zákroků naplánované na prosinec. Všechna oddělení totiž musela rozepsat prosincové služby s dvoutýdenním předstihem a nemohla do nich zahrnout přesčasy protestujících lékařů.

„Od 20. listopadu jsou pacienti o informováni o změnách písemně či telefonicky,“ potvrdil například mluvčí Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jakub Sochor.

Pro chod nemocnic velký problém

V řadě nemocnic odmítli přesčasy ve velké míře také chirurgové a ortopedi, podle ČLK nejméně 72 procent ve Svitavách, Opavě, Znojmě, Pardubicích, Příbrami Ostravě, Hradci Králové, Brně, Kladně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ivančicích a třech pražských fakultních nemocnicích (Motol, Všeobecná a Thomayerova)..

Většina těchto nemocnic čísla komory rozporuje, podle nich je protestujících lékařů o jednotky až desítky procent méně. I to ale znamená pro chod nemocnic velký problém. Podle Jana Přády budou některé nemocnice muset omezit i akutní péči.

Například ve FN Motol pracuje podle mluvčí zařízení celkem 1 319 lékařů. Slouží jich 765 a z nich podepsalo nesouhlas s přesčasy 245. „Ovšem pouze 50 z nich dalo skutečně výpověď z přesčasové práce, ostatní nás jen informovali, že nebudou akceptovat přesčasy nad rámec 416 hodin ročně,“ upozornila mluvčí motolské nemocnice Pavla Danková.

X X X

Jakákoli kritika Ukrajiny je proruský projev?

Čas od času se můžeme dočíst nebo vyslechnout v médiích, že ten a ten plátek nebo televizní či rozhlasová stanice je otevřeně, ale nejčastěji skrytě, proruská. Rovněž i kritika našich spojenců je hodnocena alespoň v podtextu jako stranící Rusku.

Nepopírám, že se takové neobjektivní projevy, ať už v duchu celého média a nebo jen náznakem od některých novinářů objevují, ale častěji je označení, že je něco proruské, tendenční a nesprávné. Například, když se objeví kritika (a je jí jako šafránu), že pomoc, která je dodána na Ukrajinu, je částečně rozkradena a to dokonce i ta vojenská – převážně v lehkých zbraních, je to signál okamžitě zdroj dehonestovat.

To, co dlouhodobě chybí, je popis globálního rozložení sil ve světě a z toho vyplývající hodnocení kroků a výroků různých společenství a států. Samozřejmě se do toho plete disciplína zvaná diplomacie, která zcela jistě zkresluje přesné hodnocení jednotlivých subjektů a výroků. Uznávám, není to téma i na dlouhý článek, ale na knihu. Přesto se pokusím naznačit alespoň příklady.

Musím začít trochu od Adama – dřívější rozdělení bipolárního světa vyprodukovalo v socialistickém táboře řadu kritických hlasů vůči západním státům a hlavně proti USA. Mnohé „ostré šípy“ byly polopravdou až lží, ale některé, hlavně z vojenské oblasti, byly pravdivé. Čas trhnul oponou a z nepřítele č.1 je spojenec. A rázem publikování téhož bude pro ty, kteří provozují americký anální alpinismus, jasně proruské!

Stejným příkladem je u vládních potentátů náhled na Ukrajinu. V dřívějším pohledu často nechyběla zmínka o silně korupčním prostředí, ale po r. 2014 kritiky ubývá, vše ruské včetně národnostní menšiny je pod palbou kritiky a ačkoliv je zaznamenatelný americký vliv na sled událostí, je ticho po pěšině a kdo ho nedodržuje, je jasně proruský.

Naprosto zřejmá je tolerance k hitlerovským symbolům v polovojenském seskupení AZOV, ale i jinde, zaměřená protirusky včetně fyzických útoků proti ruské menšině a korunou byl nakonec jazykový zákon. Ten je deklarován jako spouštěč vzpoury na Donbase a Luhansku, i když pod čarou tuším i další záměry. Trošku sarkasmu neuškodí – pokud je na ustanovení jednoho jazyka podílníkem americká režie se všemi důsledky až k současnému válečnému stavu, je nutno za tu režii vypsat mimořádný diplom.

To není jen Ukrajina kontra Rusko, ale to je oslabená EU bez ruských surovin a současně prodej dražších amerických, větší a účinnější tlak na vyzbrojení v rámci NATO – viz. náš nákup k obraně ČR ZBYTEČNÝCH STÍHAČEK (zase amerických) – a může to ministryně Černochová (jak ji teď zrovna slyším) obhajovat horem dolem. To, co souvisí, jsou rovněž vyhlášené sankce vůči Rusku a u nich je velké mínus, když škodí více tomu kdo je uděluje než tomu, na koho míří.

Závěrem – Rusko je agresor, ať už jsou omluvné důvody jakkoli závažné, ale dle mého v historii od r. 1945 menší než USA. U těch byly prioritní „americké zájmy“ a pak teprve oprávněnost či spravedlnost. Miroslav Kulhavý, server vasevec.cz

X X X

DEMONSTRACE  V  NĚMECKU

Stoupenci Wagenknechtové demonstrovali v Berlíně

Asi deset tisíc lidí se v Berlíně sešlo na první manifestaci svolané Sarah Wagenknechtovou, která nedávno opustila řady strany Levice a založila nové uskupení „Svaz pro rozum a spravedlnost Sarah Wagenknechtové“. Důvodem svolání akce bylo odmítnutí dodávek zbraní na Ukrajinu a také za diplomatické řešení ukrajinského a palestinsko-izraelského konfliktu.

V projevu   poblíž Braniborské brány obvinila  spolkovou  vládu z uplatňování dvojího metru při hodnocení ukrajinského konfliktu a   bombardování v pásmu Gazy.  „Tato válka musí skončit.“ A to je velmi důležité – ve všech směrech,“ řekla  Wagenknechtová.   Kritizovala také  vládní výdaje na Bundeswehr a výrobu zbraní v době, kdy Německo zažívá nedostatek učitelů, zavírání nemocnic a stárnoucí infrastrukturu.  Kromě vlády ve svém proslovu kritizovala sankce EU vůči Rusku, dodávky zbraní Ukrajině, ekologický aktivismus a neregulovanou migraci.

Jak uvedl deník Bild, novou stranu charismatické a zásadové političky je připraveno volit 14 % Němců, a to navzdory tomu, že oficiálně ještě nebyla založena. Podpora  podle  sociologického institutu INSA je téměř vyrovnaná se sociálními demokraty kancléře Olafa Scholze a je vyšší než Zelených a Svobodných, kteří tvoří současnou vládní koalici, server vasevec.cz

X X X

ODBORNÍCI:  ŽÁDNÉ  EURO  V  ČR,   JAKO  V  ANGLII,

ODMITAL  TO  I  GENERÁL  DE  GAULLE

ODMÍTLI  TO  I  KLAUS  A  ZEMAN

V  CHORVATSKU  EUREM  VELKÁ  DRAHOTA

Komedie: ODS tančí na hraně své zrady, když jasně neodmítne euro

Vládní debata o zavedení eura se pomalu mění v komedii, ve které máme jasně rozdělené role: čtyři malé strany jako zastánci eura a ODS, která se snaží hrát na opozici uvnitř vlády. Ale jak může největší politická strana hrát umírněnou opozici? Hlavní strana by přece měla vládu vést. Tak tomu ale evidentně není. ODS je zahnána do rohu a jen pokřikuje zpoza úkrytu. Chybí jí silný předseda, který tlačí své. Místo toho máme pána, který usiluje o smír za jakoukoli cenu.

Voliči ODS jsou zklamáni a opouštějí hlavní politickou stranu v zemi. Oni přeci volili ODS krom jiného i proto, aby v ČR zůstala koruna. Drtivá většina Čechů totiž euro nechce a už je obtěžuje, jak jim ho neustále nějaký lobbista exportérů vnucuje.

Pokud vláda prosadí přijetí eura, ptám se, koho vlastně zastupuje? Proč se u nás stále prosazují názory menšiny? Proč ODS spí? Já už nechci, aby vládla menšina.

Snaha ODS o udržení neudržitelné koalice za jakoukoli cenu by už měla skončit

ODS ustupuje až příliš. Klidně ať padne vláda. Nemá pro mě takovou cenu jako koruna. Předčasné volby by očistily politiku. ODS se očistí od levice a piráti se zase očistí od „nechutných kapitalistů“.

Druhý muž ODS Zbyněk Stanjura a jeho ministerstvo financí vypadají spíše jako politické loutky než jako reální hráči. Stojí proti přijetí eura, ale přitom se nechali vtáhnout do diskuse, která by ani nikdy neměla být na stole. Kde je ten slibovaný odpor? Vypadá to, že ODS se stala další marionetou v rukou malých stran a jejich lobbistických zájmů.

Vláda tvrdí, že je Česko připraveno na euro a že rizika přijetí eura jsou nízká

A to nám má jako stačit? To u nás už skončila politika a vládneme technokraticky na základě studií. To až příště studie řekne, že nás důchodci příliš finančně zatěžují, tak je postřílíme? Neměli by být voliči na prvním místě před nějakými studiemi? Voliči přitom říkají euru jasné ne.

Veškerá diskuse o euru je navíc předčasná. Je pravda, že v roce 2024 by mělo dojít k poklesu inflace a že Česko by mohlo teoreticky splnit maastrichtská kritéria. Ale to ještě není důvod, proč přijímat euro. Vyjednejme si výjimku! Stanjura a jeho ministerstvo možná tvrdí, že nechceme stanovovat datum vstupu do eurozóny, ale to zní spíše jako slabý pokus o odklad nevyhnutelného, než jako rázné rozhodnutí silného premiéra a ministra financí, že euro prostě nebude.

Ačkoli je pokles inflace jistý, stále není jisté, že bude splněno maastrichtské kritérium

To totiž záleží i na našem okolí. Maastrichtské pravidlo zní: „Míra inflace nesmí být o více než 1,5procentního bodu vyšší než míra inflace tří členských států, které dosahují nejlepších výsledků.“ Jinými slovy, pokles inflace nemusí k plnění kritéria stačit.

Nejzajímavější na celé této frašce je, že vláda se zavázala „prověřit přínosy a rizika vstupu ČR do ERM II“. My jsme si přece už pevný kurz ale vyzkoušeli, když centrální banka intervenovala proti koruně a léta ji nedovolila posílit pod 27 korun za euro. A víme, jak to dopadlo. Poklesly investice. Průmysl nemusel bojovat o své místo na světě, už nemusel tlačit na produktivitu práce, jako když koruna posilovala každý rok o 3 %. Prostě jsme zaostali.

Vypadá to, že lobbisté exportérů jsou jediní, kdo má v této hře jasnou výhru. A ODS? Jejich postoj působí jako zoufalý pokus udržet si voliče, zatímco se snaží balancovat mezi vlastním přesvědčením a tlakem lobbistů.

Závěrem můžeme říct, že celá vládní diskuse o euru je jako divadelní představení, ve kterém se herci snaží přesvědčit diváky o své roli. A voliči? Ti sedí v poslední řadě a diví se, jak daleko se jejich zástupci odvážili zajít.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

 Analýza: Peníze na živelnou katastrofu podle německého ústavního soudu měly zůstat „zaparkované“

 Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů změnila (Semafor) retroaktivně německý rozpočet, porušila dluhovou brzdu zakotvenou v Ústavě a peníze určené na živelnou katastrofu převedla do klimatického fondu (EKF) bez zjevné souvislosti a s absurdním odůvodněním. To jsou důvody, proč německý Ústavní soud zrušil převod 60 miliard euro do fondu na úhradu nákladů klimatických cílů. Dopadne i na Fond hospodářské stabilizace, ze kterého Němci platí drahé energie. Vláda ovšem chce požádat Bundestag o další nouzový stav.

Reakce na rozsudek německého Ústavního soudu z 15. listopadu 2023 jsou velmi silné, horečnaté a neustávající. Komentátoři z médií zdají se být na straně Ústavního soudu, demokracie a obyčejných počtů. Vláda chce ovšem splnit „klimatické cíle“, tedy financování transformace, slovy soudu s nejasnými termíny a výsledkem, za každou cenu.

„Po rozsudku v Karlsruhe si Semafor pohrává s absurdní myšlenkou: Po koronaviru nebo válce na Ukrajině by mohli jednoduše vyhlásit další nouzový stav, aby ospravedlnili své dluhy. Toto vládnutí v krizovém režimu může být nebezpečnější než krize samotné: Pro demokracii,“ napsal týden po rozsudku deník Die Welt.

Semaforem je v Německu nazývána koaliční vláda Socialistů (SPD) spolu se Svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.

Ekonomická redakce téhož deníku k situaci uvedla: „Německý rozpočet je v zoufalé situaci. Nyní se musí přezkoumat každé opatření Semaforu. Otevírá se možnost znovu zpochybnit zákon o vytápění – vynaložené úsilí a přínosy jsou v naprostém nepoměru. Rozum a finanční situace vyžadují změnu kurzu. Okamžitě zastavte zákon o vytápění.“

Kromě fondu EKF je však rozhodnutím německého Ústavního soud ovlivněn ještě nejméně jeden další speciální fond ve federálním rozpočtu, a to fond hospodářské stabilizace (WSF) . Fond WSF je v současnosti používán jako brzda placením vysokých cen energií, upozorňuje dále deník.

Dluhová brzda? Zrušit. Je to brzda budoucnosti

Energetický zákon, nazývaný v Německu „zákon o vytápění“ říká, že nové budovy musí fungovat ze 65% na obnovitelné zdroje a počítá například s masivní podporou domácností, co se týče této přeměny: Stát uhradí nejméně 30% nákladů domácností. Povinností obcí a stavebníků bude předkládat tepelné plány, systémy starší 30 let budou muset být vyměněny a kdo zákon nedodrží, riskuje pokutu až 50 000 euro.

Jak s tím souvisí rozsudek německého Ústavního soudu? Zásadně. Německá vládní koalice si totiž v nouzovém stavu živelné katastrofy vypůjčila peníze na následky koronavirové epidemie, překročila zákon o dluhové brzdě, ale následující rok šedesát miliard eur převedla do dříve klimatického, nově klimaticko-transformačního fondu na úhradu klimatických cílů a takto zpětně dodatkem zákona upravila rozpočet za rok 2021. Po rozsudku z Karlsruhe nejsou v rozpočtu peníze, vlastně v tuto chvíli nemá Německo ani jasný rozpočet.

Vláda ovšem v nastoupené kurzu hodlá pokračovat: Už ve čtvrtek 23. listopadu 2023 se její zástupci vyjádřili, že kvůli rozpočtu požádají znovu Bundestag o vyhlášení stavu nouze a rovněž navrhnou reformu dluhové brzdy, neboť tato brzda, která má brzdit zadlužení země, ve skutečnosti „brzdí budoucnost“, jak uvádějí citace v médiích.

Ústavní soud: Převod je s ústavou neslučitelný a neplatný

Jak vyplývá z rozsudku německého Ústavního soudu, žalobu o přezkum ústavnosti dodatečného převodu 60 miliard do klimatického fondu v roce 2022 určených na sanaci pandemie v roce 2021 podalo 197 stěžovatelů, což představuje více než čtvrtinu ze 736 členů 20. německého Bundestagu.

Dne 15. listopadu 2023 vyslovili soudci Ústavního soudu tento celý akt zrušující výrok: „Článek 1 a článek 2 zákona o stanovení druhého dodatku k federálnímu rozpočtu na finanční rok 2021 (zákon o druhém doplňkovém rozpočtu z roku 2021) ze dne 18. února 2022 (Federal Law Gazette Part I, strana 194) jsou s článkem 109 odst. 3, čl. 110 odst. 2 věta 1, jakož i čl. 115 odst. 2 základního zákona neslučitelné a neplatné.“

A to přesto, že všechny transakce si odsouhlasili vládní zákonodárci zákonem v Bundestagu: „Zákonem o doplňkovém rozpočtu na rok 2021 byla úvěrová oprávnění na finanční rok 2021 navýšena o dalších 60 miliard eur na celkových 240 175 714 000 eur,“ uvádí důvody stížnosti poslanci v žádosti o přezkum.

Kvůli rozpočtové krizi není jasné, jak bude vypadat rozpočet pro rok 2024 a kdy by ho mohl Spolkový sněm schválit Foto: Pixabay

„V průběhu rozpočtového roku 2021 se ukázalo, že navýšení stanovená v zákoně o doplňkovém rozpočtu nebyla potřebná. Na tomto pozadí vznikla v politické sféře myšlenka, že úvěrová oprávnění provedená zákonem o doplňkovém rozpočtu z roku 2021 v plné výši 60 miliard eur by mohla být převedena do „Energetického a klimatického fondu“ (dále jen: EKF), zvláštního federálního fondu,“ popsali stěžovatelé před Ústavním soudem, co provedli vládní poslanci v únoru 2022.

Živelná pohroma  a dluhová brzda v ústavním zákoně

Rozpočet (včetně dluhu) tedy poslanci změnili zpětně a fond EKF se zpětně zvýšil z částky 42 694 600 000 na 102 694 600 000 eur. Kromě retroaktivity tímto došlo k porušení § 115 základního zákona (ústavy) o dluhové brzdě. Celkový rozpočet ji překročil o 207 007 miliard eur, uvádí se v rozsudku.

Jak v Německu funguje dluhová brzda, která je ústavním zákonem? „Dluhová brzda byla zakotvena v základním zákoně v roce 2011. Stanoví, že země smí každý rok převzít nový dluh pouze ve výši maximálně 0,35 procenta hrubého domácího produktu. Ale existují výjimky. V čl. 115 základního zákona je uvedeno: „V případě živelných pohrom nebo mimořádných situací, které jsou mimo kontrolu státu a významně ovlivňují finanční situaci státu, mohou být tyto úvěrové limity překročeny na základě usnesení většiny členů  Bundestagu,“ vysvětluje jednoduše deník Zeit on-line včetně důsledků rozsudku.

Změna klimatu není pandemie

EKF byl původně založen zákonem o zřízení speciálního fondu „Energetický a klimatický fond“ ze dne 8. prosince 2010 (BGBl I str. 1807) jako významný příspěvek k realizaci dlouhodobé energetické koncepce federální vlády. S ohledem na pandemii koronaviru německý Bundstag zákonem tento fond v roce 2022 přejmenoval na klimatický a transformační. Jeho účelem mělo být podle vládní koalice Semafor financování opatření změny klimatu a udržitelnosti německé ekonomiky vhodná pro boj s důsledky pandemie koronaviru, shrnuje rozsudek.

„Jako hromadné onemocnění je COVID-19 jednoznačně přírodní katastrofou ve smyslu čl. 109 odst. 3 věta 2 a čl. 115 odst. 2 věta 6 GG. To však neplatí pro změnu klimatu. Nejedná se o případ ,exogenního šoku´, který zákonodárce pozměňující ústavu měl na mysli v roce 2009, když navrhoval možnost nouzových půjček. Jednalo se o rozpočtové kompenzace náhlých, nepředvídatelných mimořádných situací. Změna klimatu je známá již dlouhou dobu, vyžaduje dlouhodobou a dalekosáhlou vládní akci, a proto je budoucí strukturální výzvou, kterou je třeba překonat v rámci řádného rozpočtového řízení,“ uvedli stěžující si poslanci.

Tohle se nebude opakovat, peníze je třeba zaparkovat

Kromě toho, že byly peníze převedeny do fondu v rozporu s účelem, měly být takto i čerpány – nikoli okamžitě v rámci živelné katastrofy, nýbrž někdy v budoucnu. Peníze tam podle rozsudku „měly zůstat zaparkované“ s ohledem na fakt, že v budoucnu nebude možné takový převod podle zákona o živelných katastrofách učinit. Vládní Semafor si nikterak nelámal hlavu ani s odůvodněním.

„Odůvodnění zákona se zvláště vzdaluje ústavním požadavkům na odůvodnění nouzových půjček, když se zaměřuje na význam ochrany klimatu a postupného ukončení využívání fosilních zdrojů energie pro ochranu klimatu. Má smysl provádět transformační budoucí investice do opatření na ochranu klimatu a podporovat energetickou transformaci, která podpoří růst a podpoří konkurenceschopnost hospodářství. Cíle ochrany klimatu a energetické transformace, což jsou cíle EKF, které bylo založeno v roce 2011, však nemají nic společného s řešením pandemie koronaviru, ke které došlo na začátku roku 2020,“ uvedli stěžovatelé.

Spolková vláda označila žalobu za nedůvodnou. Zúčastněné strany svá podání prohloubily a doplnily při ústním jednání dne 21. června 2023 za účasti třetích stran, kterými byli experti na hospodářství, ekonomii i ochranu klimatu, přítomen byl i zástupce Spolkového kontrolního úřadu.

Soud: Recese není mimořádná situace a havárie

Soudci Ústavního soudu v úvodu svého rozhodování shrnuli: Středem zájmu je zde čl. 109 odst. 3 věta 2 ve spojení s čl. 115 odst. 2 věta 6 GG který dává Bundestagu právo rozhodnout, o úvěrových limitech vyplývajících z ustanovení předložených v případě přírodních katastrof nebo mimořádných situací, které jsou mimo kontrolu státu a mají významný dopad na finanční situaci státu.

„Kromě písemných náležitostí čl. 115 odst. 2 vět 6 až 8 základního zákona (a) je vyžadována příčinná souvislost mezi mimořádnou situací a překročením úvěrových limitů (b). Dále je třeba při nouzových půjčkách dodržovat zásady ročního rozpočtu, které jsou také základem dluhové brzdy,“ uvedl německý Ústavní soud.

Důvodem výjimky z běžného úvěrového limitu musí být živelná pohroma nebo mimořádná situace, zdůraznil Soud. „Pojem ,přírodní katastrofa´ označuje bezprostřední nebezpečí nebo škody značného rozsahu, které jsou vyvolány přírodními událostmi, jako jsou zemětřesení, povodně, bouře, sucho nebo hromadné nemoci,“ konstatoval dále Soud.

Termín „mimořádná situace“, který se používá nově, je třeba vykládat v kontextu zákona o státním dluhu způsobem specifickým pro rozpočtové právo, a není proto omezen na případy „zvláště závažné havárie“, i když je může také zahrnovat, pokud je relevantní pro rozpočet, uvedl dále Soud. Ne každé narušení ekonomické situace však podléhá výjimce článku 115. „Zejména zhoršení finanční a ekonomické situace není aplikací tohoto standardu, pokud jde pouze o vzestupy a poklesy v cyklickém ekonomickém cyklu,“ uvedl Soud.

Ústavní soud nenahrazuje zákonodárné orgány Německa

Jaký charakteru tedy musí mít situace, která by odůvodnila zvýšení dluhu a vykročení z rámce brzdy? „Živelná pohroma nebo mimořádná situace, která má vést k výjimce z obecného zákazu nového strukturálního dluhu, musí být mimo kontrolu státu podle § 109 odst. 3 věty druhé a § 115 odst. 2 věty. 6 základního zákona,“ vysvětlil Soud. „Mezi mimořádnou situací a potřebou nového dluhu musí existovat příčinná souvislost,“ uvedl dále Soud.

Mimořádná situace musí rovněž vést k mimořádnému zhoršení finanční situace. Mimořádná situace, která má pouze „nevýznamné“ důsledky pro finanční situaci státu, nemůže kvůli stavu nouze podpořit nový dluh. „V takových případech musí být náhlá finanční potřeba pokryta bez dalších půjček, například prostřednictvím přerozdělení rozpočtu, škrtů ve výdajích nebo zvýšení daní,“ uvedl Soud. A navíc, pokud si stát odhlasuje další půjčky, musí mít splátkový kalendář.

Kromě zásadního zákazu strukturálních nových půjček v čl. 109 odst. 3 věta 1 a čl. 115 odst. 2 vytvořila ústavní novela z roku 2009 také požadavky na přípustnost překračování běžných limitů pro federální půjčování ve výjimečných a mimořádných situacích, pokud jde o situace, které se vymknou kontrole státu. Je však vyžadována příčinná souvislost mezi událostmi, která přímo v zákonu ukotvena není, avšak z článku 115 vyplývá, uvedl Soud.

Spolkový ústavní soud nemůže svými vlastními znalostmi nahradit zákonodárné orgány primárně určené k tomuto účelu,“ uvedl Ústavní soud Německa. Podle Soudu je pouze na Bundestagu, aby učinil politické rozhodnutí a rozhodl o vhodnosti řešení včetně alternativ. „Vhodnost nouzových výpůjček dále nepodléhá ústavnímu přezkumu. Princip ,rozpočtové ústavní přiměřenosti´ nelze nalézt v ústavě,“ podotkl dále ústavní soud.

Rozpočet má zásadu roku a ta podléhá přezkumu

Avšak „systematická struktura ústavních požadavků na federální výpůjčky v souladu s čl. 109 odst. 3   a čl. 115 základního zákona obsahuje rovněž rozpočtově právní principy ročního rozpočtu – doplněné rozpočtovým principem splatnosti a zákazem nového strukturálního dluhu“. „Tyto zásady platí i pro výjimku z dluhové brzdy v případě živelných pohrom a mimořádných situací a nelze je obejít použitím zvláštních fondů. Dodržování zásad ročního rozpočtu a ročního rozpočtu podléhá přísné ústavní kontrole,“ uvedl Ústavní soud.

Podle Soudu dále existuje zásada ročního rozpočtu a splatnosti: „Zásada ročního plnění rozpočtu funkčně úzce souvisí se zásadou ročního plnění rozpočtu, která je výslovně zakotvena v čl. 110 odst. 2 větě 1 Ústavy; zatímco první stanovuje požadavky na periodicitu přípravy rozpočtu, druhý řeší otázku doby platnosti oprávnění v rozpočtových plánech.“

„Roční platnost v oblasti federálních požadavků na výpůjčky znamená, že přípustná výše výpůjčky musí být stanovena samostatně podle roku. Po uplynutí jednoho roku je nutné přepočítat přípustnou čistou půjčku na následující rok,“ uvedl Soud.

Konec fosilních paliv jako lék na pandemii koronaviru?

Koronavirová pandemie se svými rozmanitými zdravotními a ekonomickými důsledky představovala podle Soudu mimořádnou situaci ve smyslu čl. 115. Vývoj byl nepředvídatelný a výrazně ovlivnil finanční situaci státu.

„Ještě před přijetím prvních opatření v roce 2020 museli zákonodárci předpokládat, že globální pandemie bude mít citelné důsledky pro celkový rozpočet. Rozměry výzev, které byly a jsou spojeny s bojem státu proti pandemii, se v době přijetí zákona nezměnily a v dubnu 2021 německý spolkový sněm znovu vyhlásil nouzovou situaci. Pokračovala příčinná souvislost mezi krizí a významným dopadem na federální rozpočet,“ uvedl Soud.

Zákonodárce však dostatečně nevysvětlil příčinnou souvislost mezi zjištěnou mimořádnou situací a opatřeními krizového řízení financovanými z nouzové výpůjčky, potvrdil Ústavní soud závěr stěžujících si poslanců. Bundestag ani nevysvětlil nezbytnost opatření.

Podle Soudu mnoho investic nebylo v době pandemie provedeno. „Ochrana klimatu a postupné ukončení využívání fosilních zdrojů energie mají zvláštní kvalitu s cílem trvale posílit ekonomiku na cestě z pandemie,“ citoval z odůvodnění Bundestagu Soud. „Toto odůvodnění se ukazuje jako nedostatečně spolehlivé. V době, kdy se zákon projednával, pandemie koronaviru trvala již téměř dva roky,“ uvedl Soud.

Fond EKF byl zřízen mnohem dříve a jeho cíle byly stanoveny. „Alokace do EKF prostřednictvím druhého zákona o dodatkovém rozpočtu na rok 2021 je rovněž v rozporu s ústavními požadavky ročního rozpočtu,“ připomněl Soud, podle kterého dodatek k rozpočtu za roku 2021 byl neslučitelný s Ústavou.

Pokud je to vůbec možné, tak důvody nejsou zřejmé

A naposledy se Ústavní soud vyjádřil k retroaktivitě zákona, kterým byly peníze převedeny do fondu. „To, že retroaktivní novela zákona o rozpočtu na rok 2021 druhým dodatečným zákonem o rozpočtu neplní funkci rozpočtového zákona jako nástroje plánování, je zřejmé z odůvodnění samotného zákona, kde spolková vláda upozorňuje, že státní opatření v boji proti pandemiím již nelze realizovat pro rozpočtový rok 2021,“ citoval Soud.

„Bez ohledu na otázku, zda je ospravedlnění tohoto porušení vůbec možné, důvody pro to nebyly uvedeny ani nejsou jinak zřejmé,“ zhodnotil jednání vládních poslanců německý Ústavní soud. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Končí ústavní soudce Suchánek, počet soudců klesne na 13 z předpokládaných 15

 Uplynutím dnešního dne končí desetileté funkční období soudce Ústavního soudu (ÚS) Radovana Suchánka. Počet členů soudu tak klesne na 13 z předpokládaných 15. Na volná místa už prezident Petr Pavel navrhl advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna.

Suchánek byl za deset let soudcem zpravodajem ve 33 plenárních řízeních, která se týkala zákonů a jiných právních předpisů. Jako zpravodaj figuroval také v 2890 senátních řízeních o stížnostech lidí či právnických osob.

„S jeho odchodem klesne aktuální počet soudců ÚS na 13, což bude – doufejme dočasně – klást na zbývající soudce zvýšené nároky pro zachování dosavadní efektivity a rychlosti řízení,“ uvedl generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

Suchánek byl zpravodajem nálezu, jímž ÚS v roce 2018 zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát proto i nadále poskytoval restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Později Suchánek připravil nález, podle kterého nemovitosti ve vlastnictví státu, které se nevyužívají k podnikání, zůstanou osvobozené od daně. Podle skupiny senátorů je osvobození státních nemovitostí od daně protiústavní a poškozuje obce, pro které jsou daně z pozemků či staveb důležitým rozpočtovým příjmem. Podle ÚS však není podíl daně z nemovitostí na příjmech obcí tak vysoký, aby osvobození státních nemovitostí mohlo mít takzvaný rdousící účinek.

Suchánek dále připravil nález, který zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získali lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů.

Poslední významný nález se týkal výkupních cen a ročních zelených bonusů solárních elektráren pro letošní rok. ÚS zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Přestože ÚS návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do 15 let a přiměřeného zisku do 20 let.

K ÚS přišel Suchánek z akademického prostředí. V minulosti byl náměstkem na ministerstvu zdravotnictví, členem Vládního výboru pro Evropskou unii, členem Státní volební komise, členem Rady vlády pro lidská práva, Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů nebo poradcem v Senátu.

Suchánek je sedmým soudcem, který letos opouští ÚS. Na volná místa Pavel průběžně navrhuje nová jména. Zatím jmenoval ústavními soudci Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Jana Wintra. Nominse vzdal Robert Fremr kvůli kritice svého předlistopadového rozhodování. Další nominant Pavel Simon nezískal podporu Senátu, ceskajustice.cz

X X X

STAVBA  ROKU,  NEMOCNICE  V  PELHŘIMOVĚ

Pavilon péče o rodinu Nemocnice Pelhřimov je Stavbou roku 2023

Novostavba Pavilonu péče o rodinu krajské Nemocnice Pelhřimov získala v letošním 31. ročníku soutěže Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství titul Stavba roku 2023. Výherce porota vybírala z 38 užších nominací. Ocenění dnes organizátoři předali na slavnostním večeru v pražském Rudolfinu. Ocenění v podobě křišťálové lahve převzali na slavnostním ceremoniálu 24. listopadu 2023 Vladimír Novotný, náměstek hejtmana Kraje Vysočina za investora stavby a zřizovatele nemocnice, dále zástupci dodavatele stavby a architektů.

Novostavba pětipodlažního objektu se zázemím pro dětské, gynekologicko-porodnické a neurologické oddělení je umístěna v uzavřené části areálu Nemocnice Pelhřimov ve strmém svahu. Díky propojení novostavby s klíčovými provozy nemocnice pomocí tří nadzemních spojovacích krčků došlo ke zvýšení efektivity fungování nemocnice jako celku díky snazší dostupnosti centrálních operačních sálů a rychlejšímu řešení akutních stavů vyžadujících mezioborovou spolupráci dále zefektivnění zásobování napojením na pavilon gastro provozu.

Projekt nového pavilonu počítal s umístěním urologické a neurologické ambulance včetně hlavního vstupu v prvním nadzemním patře, ve vyšších patrech nachází zázemí dětské oddělení vč. lůžkového oddělení pro větší děti, kojence i batolata, porodnice, neurologická lůžková jednotka. V posledních patrech je umístěna ambulance gynekologie vč. jejího lůžkového oddělení a oddělení šestinedělí. V nejnižším jediném podzemním patře jsou parkovací stání a manipulační prostor pro transportní sanitky. Budova je realizována v pasivním standardu.

Tvar objektu byl navržen v minimalistické formě kvádru na sloupové podnoži, která je z části skryta zapuštěním do strmého svahu. Tím vzniká, při příchodu od hlavního vjezdu do areálu, dojem levitující hmoty, umocněn navíc vhodně zvolenou, plně prosklenou fasádou prvního, vstupního podlaží. Základní tvar kvádru je v místě zvlněného bočního svahu rozšířen na výšku tří podlaží čímž podporuje vnímání domu, který přirozeně vrůstá do přilehlého terénu. Hmota je doplněna o prosklené mosty propojující nový pavilon se sousedními objekty. Při hledání motivu výtvarného ztvárnění objektu se autoři inspirovali skalnatým svahem, z něhož vyrůstá nový pavilon a promítli ho do abstraktních motivů lomených čar propsaných do fasádního obkladu s dvojí hrubostí povrchu. Výraz fasády se tak pod dopadem slunečních paprsků proměňuje, jak z různých úhlů pohledu, tak také dle denní doby. Shodného motivu, avšak použitím živých barev, bylo užito při návrhu architektonicko-výtvarného řešení interiéru stavby.

Porotce si ale získaly také další investorské počiny na Vysočině: rekonstrukce kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou a návštěvnické centrum rodinného pivovaru Bernard v Humpolci. V porotě tento rok zasedl architekt Jan Vrana, architektka Martina Hovořáková, profesor Zdeněk Jiran, inženýrka Renata Zdařilová a docent Jan Pašek. Osobně navštívili všech 110 přihlášených staveb v Česku, trvalo jim to 15 dní a celkem na cestě urazili 6531 kilometrů. Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.

X X X

Pardubický kraj nabízí Horním Ředicím 600 tisíc na záchranu kapličky

Krajští radní se v listopadu zabývali žádostí obce Horní Ředice na Pardubicku, která shání peníze na přesun kapličky u silnice I/36. K ní se po vybudování budoucího přivaděče k D35 v úseku Časy – Holice bude velice obtížně dostávat a hrozí, že památka z první poloviny 19. století zchátrá. Krajská samospráva obci pomůže a přispěje na většinu nákladů spojených s přesunem.

Horní Ředice původně chtěly kapličku přesunout na základě dohody s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), z níž ale sešlo kvůli změně trasy. „Oslovil nás starosta Jiří Kosel s prosbou o pomoc, že bohužel ŘSD nemůže vynaložit prostředky na přesun, ale kaplička po dostavbě přivaděče k dálnici bude na místě, kam se běžný člověk nedostane. Chápeme obec, která objekt z roku 1836 nechala opravit a chce jej předat dalším generacím, stejně tak víme, že se ŘSD při budování obchvatu musí rozhodovat s péčí řádného hospodáře. Proto jsme se na radě rozhodli, že obec finančně podpoříme, a to částkou 600 tisíc korun. Je jen na Horních Ředicích, zda naší nabídky využijí a do projektu se pustí,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš s tím, že podle současných odhadů by přesun měl kompletně stát zhruba 900 tisíc.

Obec Horní Ředice kapličku koupila na konci 90. let od soukromého majitele a od začátku tisíciletí ji průběžně opravovala. Stavba dálnice nejenomže neumožní její návštěvu, ale i údržbu. „Proto jsme se obrátili s prosbou na Pardubický kraj. Obec samotná nemůže přemístění financovat pouze ze svého rozpočtu, protože jsme minulý rok investovali do výstavby nové mateřské školy 25 milionů a připravujeme projekt na stavbu nové tělocvičny. Máme zhruba 1000 obyvatel a naše příjmy nám bohužel neumožňují přesun kapličky uhradit kompletně z vlastního rozpočtu, proto jsme rádi za příspěvek od Pardubického kraje. Kaplička je součástí historie naší obce, ale i celého regionu, je opravená a byla by škoda, kdyby měla zbytečně chátrat. Již víme, kde by měla v budoucnu být. Vytipovali jsme pozemek poblíž památníku padlých pruských vojáků v sedmileté válce,“ dodal Jiří Kosel, starosta Horních Ředic. Se začátkem přesunu kapličky se v tuto chvíli počítá na začátek dubna příštího roku. Celá akce by měla trvat zhruba měsíc. Michele Vojáček, kancelář hejtmana

X X X

Irové cítí s Palestinci. Vidí v nich sebe, když bojovali proti Britům

Ztracena a zase nalezena? Irský premiér Leo Varadkar o víkendu vyvolal vlnu kritiky, když k propuštění irsko-izraelské holčičky Emily Handové ze zajetí teroristů v Gaze volil velmi mírný až poetický slovník. Možná bouře ve sklenici vody však znovu připomněla, že Irsko je v Evropě zemí, která má historicky k Palestině nejblíže. A mohou za to Britové.

„Pojmy ‚ztracena‘ a ‚nalezena‘ jsou zavádějící. Osmiletá Emily byla ‚ztracena‘, když ji teroristé Hamásu unesli z kibucu. Byla ‚nalezena‘ o padesát dní později, když ji Hamás vyměnil za tři palestinské vězně,“ napsali uživatelé sítě X (dříve Twitter) do takzvané komunitní poznámky, díky které mohou lidé upozorňovat na faktické chyby v tweetech, k příspěvku irského premiéra.

Ten totiž na zprávu o propuštění malé rukojmí napsal, že „toto je den obrovské radosti a úlevy pro Emily Handovou a její rodinu“. „Nevinné dítě, které se ztratilo a nyní se našlo a vrátilo, a my si díky tomu můžeme oddechnout. Naše modlitby byly vyslyšeny,“ tweetoval.

Napřímo mu lidé k tomu svůj názor napsat nemohli, Varadkar si totiž vypnul možnost komentářů. A po vlně kritiky pouze zveřejnil celé znění svého projevu k osvobození Emily Handové, v němž už slova sice zmínka o únosu je, ale o Hamásu ne. Sítí se tak šířily hlavně „retweety“.

V těch lidé irského premiéra upozorňovali, že se holčička neztratila v zábavním parku ani prodejně nábytku. „Coby Židovka irského původu jsem zděšená a znechucená. Ztracena a nalezena, jako kdyby šla na nějaký zatracený výšlap do lesa,“ zněl jeden z umírněnějších příspěvků.

„Emily není pár rukavic, Leo,“ komentoval i izraelský satirický účet The Mossad: Satirical, Yet Awesome. Další dodávali, že Hamás celou dobu věděl, kde dítě je, a tak ho nebylo třeba hledat. A že nebyly vyslyšeny „modlitby“, nýbrž politický a vojenský tlak Izraele a jeho spojenců. „Ale vysvětluje to rozsah irské pomoci: modlitby,“ přisadil pak v sérii komentářů izraelský mluvčí Ejlon Levy.

 A zatímco premiér dále mlčel, objevili se i lidé, kteří se ho zastali. Upozornili, že slovní spojení „lost and found“ odkazuje na Bibli, konkrétně Lukášovo evangelium, které zahrnuje podobenství o ztraceném (marnotratném) synovi. „Varadkar občas špatně volí slova, ale ta vlna kolem jeho očividně dobře míněné biblické reference je směšná,“ řekl třeba bývalý velvyslanec Irska v EU a Británii Bobby McDonagh.

Kritici Varadkarova mírného slovníku ovšem i na to odvětili, že v současné situaci se biblické metafory ani „poetický slovník“ do tweetu politika příliš nehodí. Nakonec promluvil i Varadkar. „Drtivá většina lidí bude vědět, co jsem myslel,“ řekl. „Vždy jsem byl konzistentní a důsledně odsuzoval Hamás i braní rukojmích. Vyzývám a vždy jsem vyzýval k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích,“ dodal.

Skandál už se však rozjel a izraelský ministr zahraničí Eli Cohen řekl, že si v pondělí předvolá irskou velvyslankyni Sonyu McGuinnessovou, aby ji v návaznosti na „pobuřující komentáře pokáral“.

Irové cítí s Palestinci už odedávna

K debatě, proč Irsko působí dojmem, že je Izraeli nakloněné ještě méně než některé další země Západu (Francie, Španělsko), přispěla i analýza deníku The Guardian. Ta vysvětluje, že Irové mnohdy konflikt na Blízkém východě vnímají prizmatem svého dávného boje proti Britům. Palestince tak vnímají jako další malý trpící národ a Izraelce coby velkého a silného nepřítele.

„Po staletí se cítíme jako oběti. Je to součást naší psýché – pod tím vším stojíme na straně poražených,“ vysvětluje irský exdiplomat Niall Holohan. Irové také podle něj vnímají Hamás tak, jak ho vnímají, protože „o něm prostě nevědí dost“. „Irové jsou v otázce Palestiny velmi zapálení, opravdu rozumějí tomu, co se děje. Je mi ctí být právě tady,“ cituje text také slova palestinské velvyslankyně v Irsku Džilan Wahba Abdalmadžídové.

Autorky analýzy připomínají, že členové opoziční strany Sinn Féin na svém sněmu volali hesla o svobodné Palestině a o izraelské operaci v Pásmu Gazy se politici včetně premiéra Varadkara vyjadřovali jako o „disproporční“ a „blížící se odplatě“. „Opoziční politici šli ještě mnohem dál a nazývali to masovou vraždou. Někteří si do parlamentu oblékli kefíju (šátek v češtině hovorově nazývaný ‚palestina‘, pozn. red.),“ píší.

Propalestinští komentátoři pak podle nich dávali jednání Irska za vzor dalším zemím v Evropské unii, zatímco zastánci Izraele to považovali za popírání práva Izraele na obranu. Ta přišla právě v reakci na masakr ze 7. října. Také izraelský ministr kulturního dědictví Amichaj Elijahu vyzval Palestince, aby šli „do Irska nebo na poušť“. Izraelská vláda se od výroku politika, který také za jednu z možností současné války jmenoval „hození jaderné bomby na Gazu“, distancovala a ministra odvolala.

V Irsku se rovněž konaly propalestinské pochody a opozice se snažila přimět vládu, aby vyhostila izraelskou velvyslankyni Danu Erlichovou a předala Izrael Mezinárodnímu trestnímu soudu, ovšem neúspěšně. Stovky akademiků pak v petici vyzývaly univerzity k ukončení kontaktů s izraelskými institucemi.

Ještě před říjnovým masakrem byla irská náklonnost k Palestincům znát. V některých částech Severního Irska se izraelské vlajky používaly jako symbol loajalistů a palestinské coby znak republikánů. Na totéž upomíná i portál The Irish News, který podporu severoirských loajalistů Izraeli vykládá i coby možný soucit k Židům, kteří stejně jako oni trpí terorismem skupin bojujících o nezávislost.

Holohan pak rovněž upozorňuje, že v Irsku je zastoupení židů poměrně malé – kolem tří tisíc lidí – ve srovnání třeba s Francií nebo Velkou Británií. I to má vliv na vnímání dění daleko od evropského ostrovního státu.

Irsko bylo ostatně první unijní zemí, která uznala samostatný palestinský stát, a to už v roce 1980. Před dvěma lety pak irský parlament jako první z EU jednomyslně odsoudil izraelskou „de facto anexi“ palestinských území na Západním břehu. Palestinská samospráva pak na radnici v Ramalláhu pověsila irskou vlajku.

Jako první Irsko také odmítlo nedávná slova maďarského eurokomisaře Olivéra Várhelyiho, když avizoval zastavení finančních toků mířících z EU k Palestincům. A když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová krátce po útoku Hamásu řekla, že Izrael má právo se bránit, irský prezident Michael D. Higgins oznámil, že nemluvila za Irsko, protože nezmínila porušování mezinárodního práva, kterého se Izrael podle Dublinu dopouští.

Původně přitom Irové podporovali spíše malý průbojný, právě vznikající stát – Izrael. Tehdy totiž sionisté bojovali proti britské nadvládě stejně jako Irové. Všechno se však změnilo, když došlo na dělení Palestiny, když Izrael začal okupovat Západní břeh Jordánu a později svedl první válku s Libanonem, protože tehdy se v první linii ocitli i irští členové mírové jednotky OSN.

„Irsko bylo nejstarší britskou kolonií a vzorem pro Palestinu. To nepochybně určilo, jak se lidé z Irska budou zabývat postkoloniálními konflikty,“ míní profesorka historie z Dublinu Jane Ohlmeyerová. The Guardian pak připomíná, že se po bok Irska v EU nejvýrazněji postavilo Lucembursko.

Podle jeho ministra zahraničí Jeana Asselborna se Unie o palestinský stát za poslední dekádu vůbec nezajímala. „Byly tu dvě země, které se to pokoušely zařadit do programu, já a Irové,“ řekl. Přestože Irové volají po „spravedlivější pozici“, vyzývají Izrael k příměří a vojenské řešení situace označují za chybu, nechtějí být za outsidery. „Chceme se i nadále pohybovat v mantinelech konsenzu,“ dodal Holohan.

Tiskovka v pravý čas na pravém místě

Varadkar ovšem nebyl jediný evropský politik, na kterého se kvůli dění v Gaze snesla sprcha kritických komentářů. Rozruch vyvolala i společná víkendová tisková konference na palestinsko-egyptském přechodu Rafáh. Novináře si tam sezvali španělský premiér Pedro Sánchez a jeho belgický protějšek Alexander De Croo.

A to zrovna ve chvíli, kdy se napjatě očekával příjezd první „várky“ propuštěných rukojmích. Kritici tak oba předsedy vlád nařkli, že si chtějí přihrát politické body na něčem, s čím nemají nic společného. Na dohodě o výměně se ani jedna země nepodílela. Sánchez s De Croo tam však nebyli kvůli tomu. Po jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím se pustili do Izraele kvůli bombardování Gazy.

„Náhodné zabíjení civilistů, včetně tisícovek chlapců a děvčat, je naprosto nepřijatelné,“ řekl Sánchez na hraničním přechodu. Podobně se vyjádřil De Croo: „Zabíjení civilistů musí přestat… Ničení Pásma Gazy je nepřijatelné.“ „Izrael musí reagovat jinak, respektovat humanitární mezinárodní právo a dbát na životy žen a dětí,“ řekl dále španělský premiér.

„Dočasné zastavení bojů je pozitivním krokem, ale naším cílem je trvalé příměří,“ uvedl také De Croo, zatímco Sánchez hovořil o „trvalém humanitárním klidu zbraní“. Dění v Gaze prý vnímá s pocitem „frustrace a nespravedlnosti“. „Nadešla chvíle pro mezinárodní společenství a Evropskou unii, aby uznaly stát Palestina,“ prohlásil Sánchez.

Podle něj by členské země EU měly palestinský stát uznat společně. „Pokud se tak nestane, Španělsko učiní vlastní rozhodnutí,“ řekl socialistický politik. Oba premiéři pak zdůraznili, že je nutné do Gazy dostat více humanitární pomoci.

Kritika vyvolala rozhořčení izraelské vlády a ministr zahraničí Cohen přikázal předvolat velvyslance Španělska a Belgie a ostře je pokárat. „Odsuzujeme lživá tvrzení premiérů Španělska a Belgie, kteří teroru ženou vítr do plachet,“ uvedl. Ujistil, že Izrael dodržuje mezinárodní právo, a zdůraznil, že jeho země bojuje proti vražedné teroristické organizaci. Ta 7. října zabila víc než 1 200 lidí nejen z Izraele a zhruba 240 dalších unesla do Gazy.

X X X

Hlavní nádraží v Praze se promění k nepoznání. Dánští architekti zvolili radikální řešení

Odbavovací halu Hlavního nádraží v Praze čeká výrazná proměna. Před ní by měla v budoucnu vzniknout dřevěná střešní konstrukce, která propojí odbavovací halu, Vrchlického sady a plánovanou novou tramvajovou zastávku. Počítá s tím návrh architektů kodaňského studia Henning Larsen Architects, kteří uspěli v soutěži na podobu úprav nádraží a jeho okolí. Přeměna prostoru by měla začít v roce 2028 a podle odhadu vyjde asi na dvě miliardy korun.

Komise vybrala návrh dánského studia, protože podle jejích členů harmonicky kombinuje architekturu, urbanismus, krajinářství a dopravní funkci. „Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ uvedl předseda komise, architekt Jaroslav Wertig.

 Předmětem soutěže, která začala loni v květnu, bylo komplexní řešení nádraží a jeho okolí. Soutěžní týmy dostaly za úkol navrhnout novou podobu odbavovací haly, jejíž rekonstrukci plánuje Správa železnic (SŽ). Pro magistrát řešily úpravy Vrchlického sadů a pro DPP tramvajovou trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně Opletalovou ulicí do Bolzanovy ulice.

„Zadáním bylo zachovat kvalitní prvky stávající budovy, zvýšit kapacitu a bezpečí cestujících, zkrátit přestup na další hromadnou dopravu, kultivovat veřejný prostor v okolí a ze střechy, kde parkuje autopůjčovna, vytvořit prostor, který bude sloužit lidem,“ sdělil náměstek pro dopravu Petr Havláček (STAN).

Dominantním prvkem návrhu je velká dřevěná konstrukce, která se bude klenout od nové odbavovací haly směrem k Vrchlického sadům. Pod ní propojí prostor před nádražím s úrovní magistrály široké schodiště, na které naváže nový přechod přes frekventovanou silnici směrem k historické Fantově budově. Úprav se dočká i prostranství před nádražím, kde vznikne nová zastávka tramvaje.

„Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas,“ uvedl Jacob Kurek, ředitel pro globální trh vítězného studia. Cílem týmu podle něj bylo co nejlepší propojení haly, Fantovy budovy a parku do jednotného celku. To ocenil generální ředitel SŽ Jiří Svoboda. „Co mě na návrhu zaujalo nejvíce, je komfortní propojení s Fantovou budovou,“ uvedl.

Podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) dojde na nádraží ke kolejovým orgiím. „Přibudou tramvaje před nádražní budovou, do budoucna bude přivedena vysokorychlostní trať. Budou to takové kolejové orgie,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Fantova kavárna v novém

V brzké době se dokončí rekonstrukce historické budovy nádraží. „Myslím, že většina cestujících netuší, jaká krása se skrývá za zdmi té staré historické budovy Hlavního nádraží v Praze,“ řekl během dne otevřených dveří ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Připomněl, že je to největší secesní památka v České republice.

 „Správa železnic nemá lepší adresu. Byla to obrovská výzva, jak k tomu přistoupit. Rekonstrukce haly znamenala tři roky intenzivní práce,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda na pondělním představení návrhů.

Hlavní nádraží v Praze bylo otevřelo 14. prosince 1871, tehdy ještě jako Nádraží císaře Františka Josefa. Fantova budova, postavená podle návrhu architekta Josefa Fanty, nahradila na začátku 20. století původní, tehdy už nevyhovující nádražní budovu.