Proč absentuje slovo příměří? Je první výročí okamžiku, o kterém jsme si snad všichni mysleli, že už nikdy nenastane: okamžiku, kdy v Evropě – byť velmi východní – vypukne velká válka, které se zúčastní statisícové armády, jejichž střet způsobí smrt mnoha desítkám tisíc (ne-li o nulu více) lidí. Událost tohoto typu vždy vyvolává obrovské množství výroků – racionálních i neracionálních, uvážených i neuvážených, chytrých i hloupých, férových i neférových. Rezolutních odsudků, i výroků strukturovaných, a tedy koncepčněji se dívajících.
Určitě vyjádřím postoj nemalého množství lidí, když řeknu, že ve veřejném prostoru je naprosto neomluvitelně málo zastoupen smutek, autentické rozhořčení, nechápání, jak se něco takového mohlo dopustit, zoufalství z beznaděje, že člověk nemá šanci něco udělat, pocit bezmoci, že rozhodující světoví politici sice mluví, ale nekonají.
Tyto pocity jistě mají ti skutečně trpící, ti zmrzačení, ti umírající. Mají je i jejich nejbližší, ale ani ti nemají možnost situaci ovlivnit. Svět, nebo aspoň ten nás zajímající západní svět, s nímž se identifikujeme, čeká. Vydává sice silné výroky (ale většinou jen pro domácí publikum, neboli pro příští volby), ale nic k zastavení války nedělá.
Výmluva, že nic dělat nejde, není obhajitelná. Vypadá to spíše jako čekání na to, že to nějak samo dopadne, doplněné vírou těch čekajících, že agresor – když budeme na Ukrajinu posílat více a více zbraní – prohraje. Není tato hrůzná, ničivá, naprosto nepřijatelná a neospravedlnitelná, ale stále ještě jenom relativně „malá“ válka nezastavitelná hlavně proto, že je součástí něčeho daleko většího? Něčeho, co opravdu zastavitelné není?
Není součástí souboje o hegemonii v dnešním světě, jehož je východní, převážně ruským obyvatelstvem osídlená část Ukrajiny více méně náhodnou obětí? V minulém století byl souboj o hegemonii ve světě do značné míry poháněn ideologií, soubojem komunismu s kapitalismem (což je slovo, které dnes už mnozí vyslovují jen s ostychem), ale o tento souboj už dnes nejde. Dnes jde více o „pouhé“ hegemoniální zájmy. V historii to ani zdaleka není poprvé. Popsali to mnozí historikové, nedávno i můj dobrý známý, harvardský profesor Graham Allison, jehož kniha „Osudová past: Spojené státy versus Čína“ – s dovětkem „Thúkýdidovo poučení z dějin“, vyšla v roce 2018 i česky. Toto jeho „poučení“ z peloponéské války mezi rostoucími Athénami a dosavadním hegemonem Spartou má určitě co říci i dnešku.
Ve válkách není jen totální výhra a prohra. Je i vyjednávání a hledání kompromisu. A není-li k tomuto vyjednávání dostatek síly a odvahy, je – a být musí – alespoň úsilí o zastavení bojů, o příměří. Proč slovo příměří dosud zcela absentuje? Proč je vydáváno (a tím karikováno) za appeasement, za něco apriorně špatného? Proč je Churchillův silný výrok vůči Hitlerovi tak lehkovážně aplikován i v dnešním světě? Často cituji Stefana Zweiga. Hodí se to i teď: „Ti, kteří nejzuřivěji uhání do války, jsou dezertéry před vlastní zodpovědností, ne hrdinové z pocitu povinnosti“ (z jeho Netrpělivosti srdce).
Vím, že si stejné otázky před osmi, devíti desetiletími kladly generace mých rodičů a prarodičů také, ale neměli bychom se na chvíli zastavit a s vážným přemýšlením se ptát, zda jsme dnes ve stejné situaci?
Nedovedl jsem si – stejně jako Zweig – představit, že bych se mohl dožít chvíle, kdy bude nabíjení děl a výstřely z jejich hlavní znovu nejčastějším mediálním obrázkem, který je ukazován na všech televizních kanálech vlastně nepřetržitě. Dá se to nějak zastavit? Jsem přesvědčen, že to zastaveno být musí.
X X X
KOMIKA ZELENSKÉHO NENECHAT JEDNAT O NÁVRHU ČÍNY O KONCI ZABÍJENÍ LIDÍ NA UKRAJNĚ
Kyjev odmítl čínský plán na ukončení války, Moskvě se zdá vyvážený
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k čínskému mírovému plánu pro Ukrajinu s Ruskem. Řekl, že tam jsou „myšlenky, na kterých se neshodneme, ale je to aspoň něco“. Moskva naopak čínský plán podporuje a Kyjevu vzkázala, aby se smířil „s novou územní realitou“. Zelenskyj také řekl, že jeho země musí navázat vztahy s africkými a latinskoamerickými zeměmi.
„Jsou tam určité společné body a další myšlenky, na kterých se neshodneme, ale je to alespoň něco,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci nazvané „Únor. Rok nezlomnosti“. Důležitější než slova podle něj budou až konkrétní činy. Plánuje se také setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Bylo by to prospěšné pro obě strany,“ řekl.
Konferenci k výročí ruské invaze zahájil minutou ticha a pak mimo jiné ocenil, že Peking v plánu s názvem Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize myslel na jadernou bezpečnost i územní celistvost, i když o ní hovoří pouze obecně.
Čína v plánu mimo jiné vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, ke zřízení humanitárních koridorů a zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin. Požaduje však i ukončení západních sankcí proti Rusku. „Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ nabádá.
Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že podstatou čínského mírového plánu není mír, ale „zmrazení války“ a pokračování ruské okupace ukrajinského území. „Ukrajinská pozice je známá – stažení ruských vojsk k hranicím z roku 1991,“ napsal Podoljak. Ukrajinská chargé d’affaires v Pekingu Žanna Leščynská prohlásila: „Ukrajina vnímá jako dobrý krok zapojení Číny do světových snah ukončit krizi“.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že čínský plán podporuje. Kyjev by podle něj měl uznat novou územní realitu. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij považuje čínský návrh za „vyváženější“ oproti čtvrteční rezoluci Valného shromáždění OSN, v níž 141 zemí vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny.
„V zásadě jde o plán ukončení hegemonie kolektivního Západu, plán odmítající záměnu ‚síly práva‘ za ‚právo síly‘, plán respektující rovné bezpečnostní zájmy zcela všech stran,“ napsal Sluckij na Telegramu.
Velvyslanec EU v Číně Jorge Toledo řekl, že Čína má jako člen RB OSN „zvláštní odpovědnost bránit a prosazovat hodnoty, které byly agresorem v této válce hrubě porušeny“.
Západ rozdmýchává konflikt, tvrdí Čína
Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby coby protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Podle USA naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu.
Mluvčí čínské diplomacie Wang řekl v pátek novinářům, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.
Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.
„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Čína nesdílela mírový plán, ale pouhý soubor principů“ a podobně se o něm vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že čínské návrhy nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou invazi“.
„Na ty principy se samozřejmě podíváme, ale prizmatem toho, že Čína si vybrala stranu,“ dodala von der Leyenová s odkazem na „bezmezné přátelství“, ke kterému se Čína s Ruskem zavázala už minulý rok.
Německá vláda čínský program „rezervovaně přijala“, uvedla však, že v něm chybí zásadní body, jako je stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „Je důležité, aby teď Čína tyto body probrala přímo s Ukrajinou. To je jediná cesta k vyváženému řešení, které bere v potaz legitimní zájmy Ukrajiny,“ řekl podle Reuters vládní mluvčí.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková zdůraznila, že Ukrajina má právo se bránit. „Pokud se Ukrajina nyní přestane bránit, nebude to znamenat mír, ale konec Ukrajiny a konec našeho mezinárodního práva,“ citovala z videoprojevu Baerbockové agentura DPA.
Čína se ve čtvrtek zdržela hlasování, když Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.
Nejhorší pro mě byla Buča, přiznal Zelenskyj
Ruská vojska překročila hranice s Ukrajinou po měsících stupňujícího se napětí přesně před rokem, 24. února 2022, a zahájila tak agresi v plném rozsahu. „Vyhrajeme, protože pravda je na naší straně,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud spojenci Kyjeva dodrží své slovo a splní své úkoly, ukrajinské vítězství bude nevyhnutelné.
Zelenského šatníkUkrajinský prezident hned na začátku války vyměnil oblek za trika a mikiny ve vojenských barvách. Změnu šatníku, jež se rychle stala symbolem ukrajinské obrany před ruskou agresí, mu doporučil jeho tým, uvedl v rozhovoru se stanicí BBC. Naposledy bylo možné Zelenského vidět v obleku v předvečer ruské invaze, 23. února 2022. „Bylo to opravdu zvláštní. Neměl jsem u sebe oblek. A pak mi jeden z mých asistentů řekl: ‚Možná zkus tohle?‘ Je to pohodlnější a pro lidi srozumitelnější. Přece jen je válka a je zvláštní, když je válka a vy jste v obleku,“ řekl Zelenskyj. Prezident ujistil, že v obleku a kravatě se určitě znovu ukáže. Skvělou příležitostí k tomu podle něj bude konec války. „Po našem vítězství. Možná v den našeho vítězství.“ |
Prezident také vyzval k uspořádání summitu mezi zeměmi Latinské Ameriky a Afriky, s nimiž podle nich měla Ukrajina od získání samostatnosti více spolupracovat. „Myslím, že jsme promarnili velkou část naší nezávislosti. Ukrajina do této doby neměla žádné silné partnery. Chybí nám podpora ze strany Latinské Ameriky a afrického světadílu,“ uvedl prezident, podle kterého měl Kyjev na navázání partnerství třicet let.
Právě převážně africké a latinskoamerické země se ve čtvrtek zdržely nebo hlasovaly proti rezoluci, kterou přijalo Valné shromáždění OSN. Rusko v ní znovu vyzvalo, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí.
Novináři z celého světa se při konferenci, která byla v rozporu s bezpečnostními protokoly jeho úřadu vysílaná živě, ptali Zelenského nejen na geopolitické záležitosti, ale i na osobní dojmy rok od začátku invaze.
Prezident se opět nevyhnul emocím, a to když odpovídal na otázku, který den byl pro něj za poslední rok nejhorší. „Buča. Byla to Buča,“ řekl se slzami v očích, když vzpomínal na svou první návštěvu města na předměstí Kyjeva, které se po osvobození loni na jaře stalo symbolem hrůz páchaných ruskými invazními vojsky.
Rusko také vyzval, aby svou agresi ukončilo. „Respektujte naše právo žít v naší zemi. Opusťte naše území. Přestaňte nás bombardovat,“ řekl Zelenskyj. „Přestaňte ničit naší infrastrukturu, energetiku, pitnou vodu,“ uvedl.
X X X
DRONY Z ČÍNY DO RUSKA?
Rusko jedná s Čínou o dodávce kamikaze dronů, tvrdí německý list
Rusko jedná s Čínou o dodávce kamikaze dronů. Píše o tom německý týdeník Der Spiegel. Peking údajně hodlá Moskvě poskytnout i dokumentaci, aby si bezpilotní letouny mohlo Rusko samo vyrábět. Před dodávkami vojenské pomoci už Čínu varovaly USA a další západní státy.
Podle Spiegelu ruská armáda má zájem o sto bezpilotních letounů čínské společnosti Xian Bingo Intelligent Aviation Technology. Bingo už údajně souhlasil, že vyrobí a otestuje prototypy dronu 7T-180 předtím, než je pošle Rusku.
Rusko by mělo obdržet čínské drony v dubnu, uvádí německý list s odvoláním nejmenované zdroje.
Design dronů by měl být podobný íránskému stroji Šahíd-136, který Rusové na Ukrajině používají k útokům na civilní, zvláště energetickou, infrastrukturu. Podle vojenských expertů ZT-180 je schopen nést 35 až 50 kilogramovou hlavici.
Bingo údajně též plánuje, že poskytne Moskvě komponenty i nutnou výrobní dokumentaci, aby si Rusko drony mohlo vyrábět samo. Každý měsíc by si Rusko takto mohlo přijít k sto dronům.
Čína podle Spiegelu plánuje dodat Rusku i náhradní části pro ruské stíhačky. Aby se vyhnula západním sankcím, musela by zfalšovat lodní dokumenty, takže tyto komponenty budou vypadat jako náhradní díly pro civilní letectvo.
Varování od USA
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v únoru uvedl, že Čína zvažuje Rusku poskytnout zbraně a munici. Podle něj Čína už dala Rusku nesmrtící vojenské vybavení. Šéf americké diplomacie spolu s dalšími západními představiteli varoval na bezpečnostní konferenci v Mnichově nejvýše postaveného čínského diplomata Wanga I před následky poskytnutí materiální pomoci Rusku. Podle zákulisních zdrojů setkání Blinkena a Wanga bylo „napjaté“.
List The Wall Street Journal (WSJ) později napsal, že USA přemýšlejí o zveřejnění zpravodajských informací, které by vrhly světlo na čínské plány pomoci Rusku. „Až dosud existovala určitá nejednoznačnost ohledně toho, jakou praktickou pomoc by Čína mohla poskytnout Rusku,“ cituje list nejmenovaného vysoce postaveného západního činitele. Podle něj ale současné informace, které mají USA a jejich spojenci k dispozici, jsou „mnohem méně nejednoznačné“.
Američtí a evropští činitelé vyzpovídaní WSJ uvádějí, že dodávkami smrtících zbraní by se Peking výrazně odklonil od dosavadního kurzu poskytování Rusku jen obecných materiálů dvojího využití. Podle Spiegelu má Berlín informace o tom, že Peking v průběhu minulého roku dal Moskvě komerční drony, které lze kromě civilních funkcí použít i k vojenské, rozvědné činnosti. Čína je údajně Rusku dodávala přes Spojené arabské emiráty.
„Řekl jsem čínským představitelům, že to nelze akceptovat,“ přiznal německý kancléř Olaf Scholz na otázku, zda probíral čínskou pomoc Rusku. Podle Spiegelu Wang na kancléřova slova reagoval chladně.
Peking odmítá zprávy o pomoci Rusku jako „dezinformace“. „Vyzýváme NATO, aby přestalo s bezdůvodnými spekulacemi a očerňováním Číny v otázce Ukrajiny,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
Čína oficiálně vystupuje neutrálně. Její média ale přebírají ruský narativ a čínští činitelé opakovaně ve shodě s Kremlem kritizují USA, že údajně přiživují konflikt pro své zájmy. Představitelé Číny zároveň připouštějí, že válka postavila Čínu do „velmi obtížné pozice“, co se týče vztahů s evropskými státy, které na ni tlačí, aby se vůči Rusku více vymezila.
X X X
STATISÍCE LIDÍ Z RUSKA DO VÁLKY NA UKRAJINĚ?
Visingr: Rusko může povolat další statisíce mužů. Stav dosud mobilizovaných však vidí černě
Pokud by Rusko chtělo, tak může pro svoji válku na Ukrajině povolat další statisíce mužů, protože tamní lidský potenciál zůstává obrovský. Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS k prvnímu výročí od zahájení ruské invaze to řekl vojenský analytik Lukáš Visingr. Zároveň poznamenal, že Kreml již o většinu mužů z první vlny mobilizace, která se měla týkat až 300 tisíc mužů, přišel. Další mobilizovaní by tak podle všeho byli ještě horší kvality. Generál ve výslužbě Andor Šándor odhadl, že by Moskva klidně mohla mobilizovat dalších půl milionu vojáků.
„Rusko má pořád obrovský potenciál, mohlo by povolat statisíce nových vojáků. Je otázka, jakou budou mít kvalitu a jestli pro ně bude vybavení,“ řekl ve vysílání Visingr s dovětkem, že hrubá čísla tudíž stále hovoří pro Rusko. Zároveň však zmínil, že s každou další várkou mobilizovaných lze počítat s tím, že jejich kvalita bude zákonitě klesat.
Zaměřil se právě na poslední vlnu mobilizovaných v září. Ruský ministr obrany si tehdy sliboval získání až 300 tisíc nových rekrutů. Podle Visingra je však pravděpodobné, že o většinu z nich již Moskva přišla. „Dnes už i západní seriózní odhady říkají, že Rusové mohli od začátku války celkově ztratit na 200 tisíc mužů, tedy mrtvých a raněných. Věřím tomu, že velká část toho, co Rusové získali díky mobilizaci, je pryč,“ komentoval analytik.
Důvod vidí mimo jiné například v absenci kvalitního výcviku či zbraní. „Ti vojáci obdrželi naprosto minimální výcvik. Jejich vybavení také nebylo rozhodně na úrovni moderního válčení,“ zhodnotil Visingr. Zároveň zmínil i chybné či bezohledné kroky ruského velení, které vojáky, třeba u Bachmutu, posílá v lidských vlnách přímo proti ukrajinským pozicím. Mezi Ukrajinci se podle něj traduje, že „na jednoho mrtvého Ukrajince připadá deset mrtvých Rusů“.
Na druhou stranu však varoval, že v těchto až sebevražedných útocích jsou většinou posílání trestanci z Vagnerovy skupiny, zatímco další ruské jednotky postupují jiným způsobem. „Na některých místech můžeme vidět elitní síly jako jsou výsadkáři či námořní pěchota. Tam se Rusko snaží o sofistikovanější postup. Také je vidět, že dostávají kvalitnější výzbroj,“ komentoval konkrétně boje u ukrajinského Bachmutu Visingr.
I tak ovšem zhodnotil, že ruské vedení války je stále daleko za tím ukrajinským. „Jejich úroveň taktiky zdaleka nedosahuje úrovně armády Ukrajiny či armád NATO. Ukrajina udělala za ty roky až neuvěřitelný pokrok. A to je asi největší chyba, jakou Rusové udělali. Strašlivě podcenili ukrajinskou armádu, jejich schopnosti a odhodlání,“ dodal Visingr.
Šándor: Rusko může mobilizovat 500 tisíc mužů
Šándor k ruským ztrátám poznamenal, že by Moskvu nepodceňoval. „Když se Rusko rozhodne, že zmobilizuje dalšího půl milionu vojáků, tak to bohužel udělá,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a generál ve výslužbě. Na jednu stranu připustil, že mobilizovaní vojáci rozhodně nepodávají oslnivý výkon, ale varoval, že přeživší ruští vojáci sbírají zkušenosti. „Stále bych je nepodceňoval, protože nesmíme zapomenout na ruský nacionalismus,“ doplnil Šándor.
Následně upozornil i na to, že Rusové již nechybují tolik jako dříve. „Už se nedopouští fatálních chyb jako u Hostomelu či na začátku války,“ řekl dále odborník s odkazem na krátké ruské obsazení letiště u Kyjeva na samém počátku invaze. Ukrajinci dané pozice velmi brzy získali zpět pod svoji kontrolu.
„Mapa Ukrajiny ze strategického hlediska mluví v ruský prospěch. Moskva pořád drží asi 18 procent ukrajinského území,“ komentoval dále Šándor a postěžoval si, že podpora Západu Ukrajině je v poslední době spíše „verbální než materiální“.
Šándor také zmínil, že je naivní se domnívat, že například Česko narušilo ruskou zpravodajskou síť. Podle něj je mezi Čechy navíc plno lidí, kteří by mohli sloužit zájmům Moskvy. „Práce rozvědky potřebuje sympatizanty, ze kterých budete rekrutovat špiony. Obávám se, že Česká republika, a mnoho debat na sociálních sítích to potvrzuje, nemá málo sympatizantů právě s Ruskem. Je to dobrá báze pro získávání lidí, kteří mají přístup k informacím a jsou ochotni zrazovat svoji zemi,“ řekl někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR.
: Ať už jste přímým účastníkem nebo jen svědkem nehody, v první řadě je potřeba vyhodnotit, zda kdokoli z přítomných potřebuje odbornou pomoc. Co dál?
X X X
ODBORÁŘI ČR PROTI EURO, POŠKODÍ LIDI, FIRMY
Škodovácké odbory bijí na poplach: Euro 7 je šílený nástroj, zahubí nejlacinější modely
Fabia, Kamiq, Scala. To jsou modely české značky Škoda, kterým podle firemního odborářského bosse Jaroslava Povšíka hrozí zánik v souvislosti se zavedením emisní normy Euro 7. Dopad podle něj bude mít i do vývoje dalších klíčových komponentů, jako jsou pneumatiky, brzdy, ale také například kapalina do klimatizace. Píše o tom týdeník Škodovácký odborář.
„Zaměstnanci se ptají, jestli je spravedlivé takto omezovat automobily a přitom dál migrovat tisícovkami čtyřistametrových kontejnerových lodí po všech koutech oceánů a nebe přitom pokrývat desetitisíci letadel tak, že při jasné obloze to vypadá, jako kdyby na nebi vznikala hustá vamberská krajka,“ tlumočil dlouholetý šéf odborů Povšík v týdeníku názory pracovníků.
Malé modely budou nerentabilní
Nová emisní norma má mimo jiné za cíl snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Vozidla jí navíc budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě emisí z výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Platit by měla již za dva roky.
Škoda Auto již dříve oznámila, že zavedení normy prodraží zejména menší vyráběné vozy o desítky tisíc korun, a stanou se tak neprodejnými. Cena malých modelů by začínala na úrovni 450 tisíc korun, což je podle zástupců podniku pro zákazníky nepřijatelné.
„Lidem je třeba vysvětlit zejména konec spalovacích motorů v Evropě do roku 2035. Příprava na to musí začít dlouho dopředu. Za druhé, že se chystá norma Euro 7, což je v podstatě šílený nástroj, který nám zabrání vyrábět a homologovat současná zejména malá auta. Například u nás se jedná o Kamiq, Scalu a Fabii,“ upozornil Povšík.
Loni Škoda dodala zákazníkům 96 300 vozů Kamiq, 39 500 kusů modelu Scala a 92 700 fabií. Tyto vozy tvořily 31 procent celkových prodejů značky.
Zaměstnanci jsou nedůvěřiví
Povšík se podle Škodováckého odboráře v dubnu zúčastní delegace do Bruselu spolu s předsedkyní Podnikové rady Volkswagenu Danielou Cavallovou a dalšími zástupci zaměstnanců.
„Veškeré poznatky, které získám z těchto setkání (se zaměstnanci), přenesu do naší Evropské a dokonce Světové rady zaměstnanců Volkswagen tak, abychom mohli věcně lobbovat v Bruselu a pokud nebude možné použít argumenty budeme muset použít emoce. Už jsem zažil osobně nájezdy do Bruselu, sám jsem tam byl nejméně čtyřikrát, například když jsme se postavili za zákon o Volkswagenu. Naposledy tam byli od nás oceláři, aby politici v tom vzdáleném sídle odtrženém od běžného lidského života, ve spleti chodeb, vztahů a také korupce, věděli, že si tam pro ně umíme přijít,“ uvedl Povšík.
Vyjádřil také pochybnosti pracovníků Škody ohledně budoucnosti celého odvětví. „Zaměstnanci velmi často mluví o e-mobilitě, ale především z pohledu, že na ni nevěří z důvodu ceny takových produktů, nedostatečné infrastruktury dobíjení nebo dojezdu. Často se ptají, kde vezmeme tolik zásuvek a elektřiny, kolik bude elektřina stát nebo jak to bude s dodatečným (bazarovým) prodejem aut,“ řekl odborový předák.
Proti chystané normě Euro 7 se staví také další tuzemské automobilky, ale i vláda nebo poslanci. Podle nich nebude mít průmysl dost času na zavedení požadavků normy a zároveň to bude stát další investice, které by výrobci mohli využít na přípravu k ukončení výroby vozů se spalovacím motorem v roce 2035.
X X X
PETICE ZA MÍR
Kritizovaná petice Stropnického, Kavana a Hořejšího za mír a proti podpoře Ukrajiny pohořela
Stop zbraním pro Ukrajinu, zmírnění sankcí vůči Rusku, zahájení jednání o ukončení války i náznaky, že za konflikt může i Západ. Se sérií výzev, jež vzbudily kontroverze, přišli autoři iniciativy Mír a spravedlnost, pod kterou jsou podepsaní bývalý politik Matěj Stropnický, exministr zahraničí Jan Kavan a také imunolog Václav Hořejší. Chtěli s sebou strhnout alespoň 50 tisíc podporovatelů, k závěru února ale získali jen okolo 15 tisíc signatářů. Podle kritiků jejich narativ výrazně nahrává ruské propagandě, což však autoři petice odmítají.
„Po deseti měsících války na Ukrajině je zřejmé, že zbraněmi tento konflikt tak jako mnohé jiné vyřešit nejde,“ napsali na svých stránkách autoři petice. Ačkoliv uznali, že „podle mezinárodního práva je za bezprostřední rozpoutání války odpovědné Rusko“, podíl na vině připsali autoři petice rovněž Západu. Kreml přitom lhal „o pouhém vojenském cvičení“, zatímco se na hranicích chystali vojáci a okupační jednotky na rychlé obsazení Kyjeva a dalších klíčových měst.
„Sankce, které západní a zejména evropské země na Rusko uvalily, nesplňují očekávání, s nimiž byly přijaty. Ruský postup nezastavily, nezmírnily, a dokonce nijak závratně ani nepoškodily ruskou ekonomiku. Ubližují naopak evropským domácnostem a firmám, včetně českých,“ dodávají na konto opatření proti ruské agresi.
Zakladateli iniciativy Mír a spravedlnost jsou bývalý šéf resortu zahraničí Jan Kavan, někdejší politik Matěj Stropnický či imunolog Václav Hořejší, který patřil k zastáncům lockdownu během pandemie koronaviru. Dále jsou pod peticí podepsaní politolog Petr Drulák, ekonomka Ilona Švihlíková či předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná.
Časem k nim přibyl také neúspěšný prezidentský kandidát Jaroslav Bašta (SPD), jeho poslanecký kolega z hnutí Jaroslav Foldyna či bývalý hejtman za sociální demokraty Michal Hašek. Všichni signatáři požadují po české vládě ukončení „slovní podpory války“, zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, revizi sankcí proti Rusku nebo také zahájení mírové konference.
Mají sotva 15 tisíc podpisů
Jedním z hlavních cílů petice bylo shromáždit 50 tisíc občanských podpisů, jako tomu je u úvodní fáze přímé prezidentské volby. Několik měsíců od spuštění webu Mír a spravedlnost se ale nedočkala ani poloviny signatářů – do pátečního večera je na seznamu jen necelých 15 tisíc jmen. Řada lidí iniciativu zkritizovala za to, že svým přístupem spíše napomáhá ruské straně.
Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar se proti výzvě ohradil. Podle něj mu přijde „fascinující“, jak mohou s podobnou peticí přijít lidé ze země, která zažila mnichovskou dohodu, v níž západní země ustoupily nacistickému Německu, a následnou dlouhou ruskou okupaci Československa.
Tvrdá kritika zazněla i mimo politické řady. „Ještěže se nemůže dnes Stropnický vciťovat do bezpečnostních pocitů třeba Adolfa Hitlera. Fascinující, že tento ruský kolaborant vedl Zelené,“ napsal na konto bývalého politika Daniel Hůle, analytik Člověka v tísni.
Spolupracovník redakce CNN Prima NEWS v Moskvě a novinář Jiří Just navíc upozornil, že západní sankce proti Rusku mají velký efekt. „Zmizel komfort, který existoval, a to nejen v Moskvě,“ popsal Just v pořadu 360° poměry v tamní společnosti. „Začíná tam panovat taková ta blbá válečná nálada,“ dodal.
Stropnický však v minulosti odmítl, že by petice vznikla takříkajíc na objednávku Ruska. „Tam žádné kremelské narativy nejsou,“ řekl v rozhovoru pro Extra.cz. Pro web iDnes.cz k důvodům sepsaní petice poznamenal: „Konflikt bojem vyřešit nelze, pokud nedojde k velké válce. Velké válce bychom rádi předešli. Vyzýváme proto naši vládu, aby začala jednat o příměří.“
X X X
GENERÁL PAVEL NAKUPOVAL NA TRŽNICI V POLSKU
Bezvýznamný nákup významného muže? Pavel si odskočil na trhy do Polska.
Video štěpí internet
Na první pohled nevinné záběry rozdělily český internet. Bouři na sociálních sítích rozpoutalo video, které má zachycovat zvoleného prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou při nákupech v Polsku. Zatímco jedni Pavlovi vyčítají, že není správný vlastenec, druzí se budoucí hlavy státu zastávají a pobouření komentující jsou jim pro smích. Do diskuse se následně zapojil i kontroverzní řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). Řada uživatelů zároveň zasazuje situaci do kontextu s tím, že bývalý vysoký představitel NATO vlastní jen několik kilometrů od polských hranic chalupu.
„Pan generál Pavel na polské tržnici. Tady nakupuje, s ochrankou,“ zní zpoza kamery od neznámého muže. Jeho video už na sociálních sítích zaznamenalo tisíce sdílení. „Proč nenakupuje ve své zemi, když je tady tak levno? Místo toho jezdí do Polska, ještě k tomu s ochrankou,“ rozhořčila se pod příspěvkem na Facebooku jedna z komentujících.
„To jsme dopadli, prezident České republiky jezdí nakupovat do Polska. Výborná reklama naší ekonomické situace,“ napsal další uživatel. „Kolik že má měsíční plat, že ‚musí‘ jezdit do Polska pro levnější nákupy? Kam to tady spěje,“ přisadil si další diskutující. „Ostuda, kde je podpora českých podnikatelů? To je vlastenec,“ objevilo se také pod videem.
Smí se do Polska na dovolenou?
Na druhé straně se však zvoleného prezidenta řada lidí zastala. „Co je na tom divného? Kromě toho, že pro někoho je senzace vidět generála s nákupní taškou,“ pozastavil se nad zdánlivou kontroverzí jeden z uživatelů. „Zajímavé, že nejvíc se smějí ‚dezoláti‘, kteří kdyby měli jak, nakupují tam taky,“ napsala další z komentujících. Pozadu následně nezůstal ani řeporyjský starosta Pavel Novotný. „Já se chystám do Polska na dovolenou. Smí se to?“ zavtipkoval.
Řada uživatelů navíc připomněla, že Pavel jezdí na chalupu do příhraniční obce Česká Čermná. Video totiž zřejmě pochází z polského města Kudowa-Zdrój, ležícího jen pár kilometrů od české vesnice. Místní obchody jsou na české nákupčí natolik zvyklé, že řada cedulí je psaných v češtině.
Právě do Kudowy-Zdróje vyrazil shodou okolností v posledních dnech i štáb CNN Prima NEWS, aby porovnal polské ceny v supermarketech s těmi českými. Nákup základních potravin tam vyšel skoro dvakrát levněji než v domácích prodejnách. Nejspíš i proto tvořili většinu nakupujících v tamních obchodních domech Češi.
X X X
ANGLIČANI NEMAJÍ CO JÍST, ALE VYHAZUJÍ MILIONY NA ZBRANĚ UKRAJINĚ
Sunak navrhl revoluční dohodu mezi NATO a Ukrajinou. Má zastrašit Rusko a zajistit zbraně
Severoatlantická aliance (NATO) by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem i v momentě, kdy by ruská armáda byla stále na ukrajinském území. Napsal to deník The Wall Street Journal s odkazem na vyjádření představitelů Německa, Francie a Británie.
Bezpečnostní smlouva by neměla takovou váhu jako plnohodnotné členství v alianci. Na Ukrajinu by se tak nevztahoval závazek vzájemné obrany mezi zeměmi NATO a v zemi by nebyli trvale rozmístění vojáci Severoatlantické aliance. Větší dostupnost moderních západních zbraní by ale mohla Moskvu odradit od dalších útoků na sousední zemi.
Podle deníku The Wall Street Journal s návrhem přišel minulý týden britský premiér Rishi Sunak. Návrh by zaručil Ukrajině širší přístup k pokročilým vojenským technologiím a zbraním po konci války s Ruskem. S tím by souhlasily i Německo a Francie. Návrh by mohly státy projednat na summitu NATO v červenci. Podle zdrojů by v rámci dohody mohla Británie poskytnout Ukrajině bojové letouny.
„Summit NATO musí předložit jasnou nabídku Ukrajině a také poskytnout ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému politickou výhru, kterou bude moci prezentovat doma jako pobídku k jednání,“ uvedl britský představitel.
Větší přístup k moderním zbraním by mohl Rusko odradit od dalších útoků na Ukrajinu a současně ubezpečit Kyjev, že příměří Moskva nevyužije pro obnovení svých vojenských kapacit a přípravě další fáze války.
Úvahy v zákulisí jsou přitom v ostrém rozporu s projevy amerického prezidenta Joea Bidena a dalších západních lídrů, kteří zdůrazňují jednotu proti ruské agresi. Podle deníku se mezi představiteli západních vlád prohlubuje nejistota ohledně toho, zda Ukrajina bude schopna vytlačit ruská vojska ze svého území. „Opakujeme, že Rusko nesmí vyhrát. Co se tím ale myslí? Pokud bude válka pokračovat tímto tempem dlouho, tak se ukrajinské ztráty stanou nesnesitelnými,“ řekl francouzský představitel.
Ukrajina dlouhodobě usiluje o plné členství v NATO a žádost o přijetí už podala. „Omezenější dohoda může být krokem správným směrem, pokud bude součástí procesu, který jednou v budoucnosti vyvrcholí členstvím,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Melnyk. Ukrajina ale trvá na tom, že takový krok nesmí vyloučit vstup Ukrajiny do NATO v budoucnosti.
X X X
Babiš udělat pořádek v ANO, zbavit Vondráka poslancem, hejtmanem
Vondrák vystoupil z hnutí ANO, hejtmanem chce ještě rok a půl zůstat
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák po šesti letech opustil hnutí ANO. Oznámil to na začátku jednání krajského předsednictva hnutí, které mělo jednat o jeho vyloučení. Hejtmanem by rád zůstal do konce volebního období příští rok na podzim.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák oznamuje, že s okamžitou platností vystoupil z hnutí ANO. (24. února 2023) | foto: Jaroslav Ožana, ČTK
Už při příchodu na předsednictvo Vondrák řekl novinářům, že očekává krátké jednání. Z kanceláře hnutí v centru Ostravy pak vyšel asi za čtvrt hodiny po zahájení.
„Situace je rozjitřená a pro spoustu mých přátel a kolegů už to začalo být nekomfortní, protože ten tlak, který se na ně vyvíjel, byl velmi náročný. Proto jsem se tedy takto rozhodl,“ okomentoval Vondrák své okamžité vystoupení z hnutí.
Dodal, že za zhruba šest či sedm let se hnutí ANO s jeho podílem podařilo udělat v regionu něco skutečně výjimečného.
Současně upozornil, že by ve funkci rád zůstal. „Myslím si totiž, že mnoho věcí je nastartovaných, rozjetých a zaslouží si, aby byly úspěšně dokončeny,“ vysvětlil Vondrák.
Na dotaz, jestli se neobává, že republikové vedení hnutí ANO začne tlačit na krajské zastupitele, aby ho z funkce hejtmana odstranili, uvedl, že se sice v politice říká nikdy neříkej nikdy, ale na druhou stranu si myslí, že na kraji mají zastupitelé za ANO silné pouto.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák chvíli poté, co vystoupil z hnutí ANO. (24. února 2023)
„Jsme spolu od začátku toho našeho snažní a pevně věřím, že se dohodneme na mém pokračování. Zatím nevidím žádný signál, že by tomu tak být nemělo. Pokud zdravý selský rozum nezvítězí, tak v politice už opravdu nemá cenu být,“ komentoval.
Připustil, že tento týden na poslaneckém klubu zaregistroval tlak od Karla Havlíčka a Aleny Schillerové na to, aby rezignoval na post hejtmana. „Ti jsou myšlenkovými vyslanci pana Babiše, takže předpokládám, že něco takového bude, ale to už by pak byla jejich odpovědnost, co by bylo s tímto krajem,“ poukázal.
ADVERTISING
Má Ivo Vondrák setrvat ve funkci moravskoslezského hejtmana?
Ano
41 %(368 hlasů)
Ne
59 %(536 hlasů)
Na otázku iDNES.cz, zda se mu vystoupením z hnutí psychicky ulevilo, Vondrák sdělil, že do jisté míry ano. „Ten proces se však blížil k tomu, že nemůžete žít v rozporu se svým vnitřním svědomím, a to u člověka, který už je navíc trochu starší, může být velmi problematické. Nic bych nezměnil, ani kdybych věděl, co se stane,“ zdůraznil.
Macura do půl roku skončí i jako primátor, odejdou také jeho dvě náměstkyně
|
Hejtman nedávno sám rezignoval na funkci místopředsedy hnutí a tento týden také vystoupil z poslaneckého klubu ANO. Vondrák je rovněž dlouhodobým kritikem poměrů v hnutí a v prezidentské volbě nevolil předsedu ANO Andreje Babiše, ale jeho protikandidáta a nově zvoleného prezidenta Petra Pavla. Stejně volil i ostravský primátor Tomáš Macura. Oba navíc veřejně řekli, že se Babiš na tento vrcholný post nehodí.
„Připadá mi hloupé, když se tím, že jsem řekl, že by Andrej Babiš neměl být prezidentem, překryje to, co se jsem za léta na kraji udělal. To mi přijde dehonestující,“ povzdychl si.
Havlíček: Jak bude bez podpory řídit kraj?
Místopředseda ANO Karel Havlíček označil Vondrákovo rozhodnutí odejít z hnutí za racionální. Jak řekl, v hnutí údajně ztratil veškerou podporu, a to nejen na úrovni předsednictva, ale také regionů.
„Byl zvolen našimi voliči v Moravskoslezském kraji a ti svůj názor jasně vyjádřili v prezidentských volbách (v regionu Babiš jako prezidentský kandidát jednoznačně zvítězil, pozn. red.) Nedovedu si navíc osobně představit, jak bych dlouhodobě řídil kraj, nemám-li podporu politické strany, která mě na pozici nominovala,“ komentoval Havlíček fakt, že Vondrák hodlá zůstat hejtmanem do dalších krajských voleb příští rok na podzim.
Macura: Proč být tam, kde vás nechtějí
Krajský šéf hnutí ANO a primátor Havířova Josef Bělica byl v hodnocení dění strohý. „Dnešní jednání proběhlo korektně a bylo velmi rychlé. Jinak to nekomentuji, protože jde o vnitřní personální záležitosti hnutí,“ zmínil.
Otázku Vondrákova možného setrvání v pozici hejtmana Bělica nekomentoval. „To je všechno, co jsem k tomu chtěl říct,“ dodal jen.
Ostravský primátor Macura Vondrákovo vystoupení z hnutí ANO očekával. „Nikdo normální nechce být tam, kde vás nechtějí. Že to je z hlediska hnutí politika krátkozraká, je věc druhá,“ uvedl Macura, který sám před několika dny na jednání klubu zastupitelů ANO navrhl, že nejpozději do půl roku z místa primátora třetího největšího tuzemského města odejde.
Studenti brněnské architektury navrhli ideovou podobu protipovodňových opatření na severu Olomouce
V Olomouci, 24. února 2023
Jakou podobu by mohly mít protipovodňové úpravy krajiny podél řeky Moravy v severní části Olomouce? Právě na takovém zadání pracovali studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Studentské práce, které ztvárňují ideovou podobu protipovodňových opatření na severu města, budou k vidění na výstavě Dotyky Moravy.
Zahájena bude vernisáží ve středu 8. března 2023 v 17 hodin v zrcadlovém sále Magistrátu města Olomouce v Hynaisově ulici. Expozici, která potrvá do 24. března, doprovodí 15. března v 17 hodin v prostorách výstavy také workshop na téma zadání architektonicko – krajinářské soutěže III. etapy protipovodňových opatření.
Vytvořením ideové podoby III. etapy protipovodňových opatření i detailnějším řešením jejich dílčích částí se brněnští studenti zabývali pod vedením architekta Jana Mléčky a krajinářské architektky Ivy Novotné. „Řeka Morava má pro Olomouc velký význam. Proto je důležité vytvářet harmonické prostředí, kdy město bude chráněné, ale zároveň v souladu s přírodou,“ říkají autoři projektu. Na Lazcích, kudy řeka protéká, tak vytvořili například kaskádu přírodních říčních pláží, v městské části Černovír zase amfiteátr, který by sloužil k odpočinku lidí v této lokalitě. Koncepce návrhů studentů brněnské architektury je založená především na zpřístupnění řeky obyvatelům Olomouce, vytvoření pobytových míst a propojení místních částí. Má také edukativní rovinu ve zviditelnění soudobých a udržitelných řešení situací ve městech, kterými řeka protéká. Další část výstavy studentských prací, symbolicky nazvaná Futurama, proto ukazuje i spolupráci s Univerzitou Palackého, a slouží k prezentaci výzkumu progresivních technologii zemědělského pěstování. Ať už kombinováním zemědělského využití půdy spolu s fotovoltaickou elektrárnou, pěstování rostlin na vodě při zužitkování stávajících vodních ploch či intenzivní způsoby vertikálního zemědělství za využití hydroponických či aeroponických principů.
Jedná se o unikátní spolupráci města Olomouce – vyhlašovatele soutěže, Fakulty architektury VUT a administrátora soutěže CCEA MOBA. Projekt studentů brněnské architektury se stane zároveň i podkladem pro veřejnou debatu nad zadáním architektonicko – krajinářské soutěže na III. etapu protipovodňových opatření, kterou bude město vyhlašovat. Má naplnit nejen hlavní cíl, ochranu města před povodněmi, ale rovněž zahrnout všechny další funkce, které jsou s řekou spojeny. „Naším cílem je obnovení městotvorných funkcí řeky Moravy tak, aby kolem ní vznikla poříční zóna, která jako zelená páteř města nabídne veřejnosti prostor pro pohybové aktivity a rekreaci v přírodním prostředí. Součástí těchto protipovodňových úprav bude i revitalizace řeky přírodě blízkým způsobem. Můžeme se těšit na to, že řeka a vodní biotopy dostanou více prostoru ke svému uplatnění,“ říká náměstek primátora Tomáš Pejpek.
Připravovaná III. etapa protipovodňových opatření naváže na loni dokončené úpravy řeky Moravy v centru Olomouce. Od mostu na ulici Komenského pokračuje na sever proti proudu řeky Moravy a Trusovického potoka až do Černovíra. Protipovodňové úpravy krajiny v severní části Olomouce budou ukončeny příčnou ochrannou hrází mezi Černovírem a Řepčínem.
X X X
|
|
TISKOVÁ ZPRÁVA
- 2. 2023
DÍKY KORPORÁTNÍMU ŘÍZENÍ LONI UŠETŘIL MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ REKORDNÍ SUMU – 431 MILIONŮ KORUN
Díky dobře řízené a fungující korporaci ušetřily příspěvkové organizace Moravskoslezského kraje a krajský úřad v loňském roce rekordních 431 milionů korun. Za 9 let řízení korporace, která aktuálně čítá 217 organizací z šesti různých odvětví a krajský úřad, se úspory díky společným nákupům a využíváním sdílených služeb vyšplhaly k jedné miliardě korun.
„Už devět let řídíme své organizace jako korporaci. Společně nakupujeme, komunikujeme, metodicky vedeme, vzděláváme se a sjednocujeme systémy. Naše organizace si uvědomují, že být součástí korporace je výhodné,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.
„V prvních letech jsme zaváděli společné standardy pro řízení organizací. Bylo nutné nastavit jasná pravidla vztahů mezi krajem a jeho příspěvkovými organizacemi, vytvořit prostředí pro vzájemnou komunikaci, analyzovat možnosti společných nákupů a zřídit nákupní portál. Pilotně jsme nakupovali kancelářské potřeby a drogerii, postupně jsme se propracovali k potravinám. S nárůstem zkušeností jsme si troufli využívat i administrativně složitější dynamický nákupní systém, který nám umožnil rozšířit portfolio společných nákupů, například výpočetní techniku a léky,“ popsal ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.
Upozornil na to, že dynamický nákupní systém se osvědčil také v covidové době. „Jeho prostřednictvím jsme byli schopni zajistit dodávku ochranných pracovních prostředků – roušek, respirátorů, rukavic. Dynamický nákupní systém funguje tak, že Moravskoslezský kraj v roli centrálního zadavatele na klíč zajistí celý nákupní proces pro zapojené organizace. Agregace poptávky zapojených organizací je pro dodavatele zajímavá a obvykle platí, že u vyšších poptávek nabídnou nižší cenu,“ upřesnil Tomáš Kotyza s tím, že Moravskoslezský kraj vedle nakupování neustále zdokonaluje a zkvalitňuje již existující služby, například Facility Management, spisovou službu, sdílené ICT služby, e-learningové vzdělávání.
„Za loňskými rekordními úsporami krajské korporace stojí i to, že jsme byli dobře připraveni na změny, které na trh přinášejí společensko-politické události. Například se nám podařilo skvěle vysoutěžit energie pro celou korporaci, takže následky energetické krize spojené s válkou na Ukrajině jsme nepocítili tak drasticky. Krajský majetek jsme zhodnotili také využíváním tzv. cash poolingu, tedy dočasného sdružování volných finančních prostředků všech krajských příspěvkových organizací za účelem jejich lepšího zhodnocení,“ vysvětlil ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.
.
Dodal, že moravskoslezská krajská korporace nyní realizuje a připravuje další náročné projekty. „Se skupinou muzejníků aktuálně zavádíme pro pět příspěvkových organizací v odvětví kultury jednotný systém k evidenci sbírek muzejní povahy. Dokončen by měl být do konce letošního roku. V Muzeu v Bruntále, Galerii výtvarného umění v Ostravě, Muzeu Novojičínska, Těšínska a v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek tak bude fungovat jednotný systém správy sbírek muzejní povahy MUSEION, budou také sjednoceny slovníky podle oborů a mezinárodních standardů. Nabízíme svým organizacím zálohování dat, pracujeme na projektech, které reflektují zvýšené nároky na kyberbezpečnost a ochranu osobních údajů. Před několika dny jsme také odstartovali projekt jednotný personální a mzdový systém, který by měl být ve spolupráci s externí společností nasazen do 210 krajských organizací. Pilotními organizacemi při nasazení této cloudové služby je krajský úřad a Krajské vzdělávací a informační centrum. Bezesporu se jedná o největší projekt v historii sdílených služeb s plánovaným ukončením do konce roku 2026, “ vyjmenoval ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.
„Mám radost, kam až jsme se s projektem sdílených služeb dostali. V řadě aktivit jsme průkopníky v České republice. Tým vedoucích lékáren šesti krajských nemocnic se shodl na výběru léků, které jsou objemově významné a nakupují je všechny nemocnice zřizované Moravskoslezským krajem. To mluví za vše,“ uzavřel Tomáš Kotyza. /bir/
X X X
X XX